LIETUVIŲ ONOMASTIKOS TYRINĖJIMAI

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXI (1981)

MARYTĖ RAZMUKAITĖ

NÁZVY LITEVSKÝCH SÍDEL VZNIKLÉ PŘÍPONOVOU DERIVACÍ Z HYDRONYMŮ

Velká část názvů sídel (oikonym) Litevské SSR vzniklých příponovou derivací je odvozena od jiných místních jmen — hydronym i dalších oikonym. Článek se omezuje pouze na hydronymické názvy sídel; oikonymická budou předmětem přehledu při jiné příležitosti.

Přehled začíná názvy sídel hydronymického původu nejen kvůli rozmanitosti a četnosti jejich derivačních přípon, ale také proto, že hydronyma Litevské SSR sama představují nejen nejlépe prozkoumanou, nýbrž i oficiálně všem dostupnou a zároveň nejstarší vrstvu našeho souboru místních jmen.

Oikonyma Litevské SSR nebyla dosud podrobněji z hlediska slovotvorby zkoumána, nehledě na jednotlivé články v tisku věnované některému místnímu jménu či příponě². Proto se tento článek s využitím oficiálního seznamu v současnosti existujících názvů sídel³ snaží podat přehled všech možných případů oikonym odvozených příponami z hydronym a uvést rozšíření přípon, s nimiž se setkáváme častěji.

Obecnější obraz afixálního i bezafixálního tvoření oikonym z hydronym podal J. Balčikonis ve stati „Názvy sídel odvozené od názvů jezer a řek“⁴. V tomto soupisu hydronymických oikonym utvořených různými způsoby je příponových derivátů uvedeno málo — 85 místních jmen vytvořených pomocí přípon: 1) -aitis (-aitė), 2) -ėnai, 3) -iečiai, 4) -ijai, 5) -inė (-iniai), 6) -ininkas, -ininkai (-inyk-), 7) -iškis, -iškiai, -iškė, 8) -onys, 9) -(y)tis, -(u)tys, 10) -ūnai. Nejpočetnější skupinu oikonym zde tvořily deriváty s příponou -ėnai (35 příkladů).

V níže uvedeném seznamu derivátů je 27 přípon (do tohoto počtu se nezahrnují varianty koncovek obou rodů a čísel, které jsou v článku rozděleny do podskupin a, b, c). Materiál, který jsme shromáždili, rovněž ukazuje, že svou produktivitou vyniká přípona -ėnai (84 příkladů), jež tvoří přibližně 30% všech zde uvedených derivátů. Do tohoto seznamu, který obsahuje 260 místních jmen, byla zařazena také téměř všechna oikonyma vzniklá příponovou derivací z hydronym

¹ Srov. Soupis názvů litevských řek a jezer. — V., 1963; Vanagas A. Tvoření hydronym Litevské SSR. — V., 1970.

² Plg. Safarewicz J. Litewskie nazwy miejscowe na -iszki. — Onomastica. 1956, rocz. II, zesz. 1, s. 15—63.

³ Má se na mysli „Adresář administrativně-teritoriálního členění Litevské SSR“ (V., 1974, díl 1 a 1976, díl 2).

⁴ Balčikonis J. Názvy obydlených míst odvozené od názvů jezer a řek. — In: Rinktiniai raštai. V., 1978, t. 1, p. 339—349; Бальчиконис Й. Названия литовских населенных пунктов, образованные от названий рек и озер. — In: Lingua Posnaniensis. Poznań, 1959, t. 7, s. 240—252.

199

V článku J. Balčikonise s výjimkou dvou názvů vesnic — Verėduvaitė⁵ (Rs) a Antupyčiai⁶ (Btg), jejichž výklad tvoření vyvolal pochybnosti. Verėduvaitė je nejspíše deminutivní odvozenina od názvu nedaleké vesnice Verėduva (Rs), neboť název řeky Verėduva podle dosud dostupných údajů není znám. Název vesnice Antupyčiai zřejmě není odvozeninou s příponou -yčiai od zde nedoloženého hydronyma *Antupis či podobného názvu, nýbrž odvozeninou s předponou ant- od názvu řeky Upytė, která protéká kolem této vesnice.

Pochybnosti o tom či onom způsobu tvoření vyvolávají i některé další místní názvy uvedené v článku J. Balčikonise — poznámky k jejich tvoření budou uvedeny u příslušných místních názvů v poznámkách pod čarou.

Protože místní název sídla lze z hlediska tvoření spojovat s tím či oním hydronymem pouze tehdy, když sídlo leží nedaleko řeky či jezera tohoto názvu, jsou příklady oikonym a hydronym uvedené v článku lokalizovány pomocí zkratky názvu nejbližšího většího sídla (zkratky názvů sídel, s výjimkou Ck — Ceikiniai (okres Ignalina), Čb — Čiobiškis (okres Širvintos), Kdl — Kiduliai (okres Šakiai), Mdž — Modžiūnai (okres Švenčionys), Pīn — Piniava (okres Panevėžys), Plkn — Paluknys (okres Trakai) a Ršk — Reškutėnai (okres Švenčionys), viz s. 146—149).

Přípony a jejich odvozeniny jsou v článku uvedeny v abecedním pořadí, protože jiné uspořádání, například podle četnosti odvozenin, by v tomto případě nemělo větší význam, neboť přípony jsou rozmístěny víceméně areálově.

1. -aičiai. Judr-aičiai ves. (Lkc): Judrė ř. (Lkc); Lank-aičiai ves. (Sk): Lankà ř. (Sk); Nosv-aičiai ves. (Užp): Nosvė ř. (Užp); Trūmp-aičiai ves. (Sk): Trūmpė ř. (Sk); Vilk-aičiai ves. (Žr): Vilka ř. (Žr); Žvirgžd-aičiai ves. (Gž): Žvirgždė ř. (Gž).

1a. -aitis. Nemūn-aitis městys a ves. (Al): Nėmunas ř. (Al); Strūn-aitis^* ves. (Švnč): Strūnà ř. a ves. (Švnč).

2. -alės. Akmen-alės ves. (Dr): Akmenà ř. (Dr).

2a. -aliai. Stigr-aliai ves. (Kv): Stigrė ř. (Šv); Vėž-aliai ves. (Šauk): Vėžys ř. (Šauk).

3. -(i)auka. Igl-iāuka ves. (Igl): Yglà jezero, Yglė ř. (Igl).

4. -(i)ava. Jūr-ava ves. (Vš): Jūra ř. (Trg); Sasn-avà městys (Ss): Sasnà ř. (Ss); Sakn-iavà ves. (Vs): Saknà ř. (Vs).

5. -ėčiai. Lek-ėčiai městys (Šk): Liėkė ř. (Lkč).

6. -elė. Kirsn-ėlė^* ves. (Rdm): Kirsnà ř. a ves. (Rdm); Stirn-ėlė ves. (Mlt): Stirnė ř. (Mlt).

6a. -eliai. Gergžd-ėliai ves. (Krš): Gergždas ř. (Krš); Vygr-ėliai ves. (Graž): Vygris jezero (Graž).

7. -ėlė. Dabikin-ėlė^* ves. (Akm): Dābikinė ř. a ves. (Akm); Kretuon-ėlė ves. (Ršk): Kretuonà ř. (Ršk); Ringuv-ėlė ves. (Krš): Ringuvà ř. (Krš).

7a. -ėlis. Tūrup-ėlis^* ves. (Ldvn): Tūrupis ř. a ves. (Ldvn).

8. -ėnai. Agluon-ėnai ves. (Prk): Agluonà ř. (Prk); Ais-ėnai ves. (Vvr): Aisė ř. (Vvr); Alksn-ėnai ves. a železniční stanice (Plv): Elksnė ř. (Plv); Anykšt-ėnai ves. (Btr): Anykš-

⁵ Viz Balčikonis J. Min. veik., s. 346; Бальчиконис Й. Указ. соч., с. 248.

⁶ Viz Balčikonis J. Min. veik., s. 348; Бальчиконис Й. Указ. соч., с. 250.

* Hvězdičkou jsou označeny místní názvy, jejichž podoby mohou být deminutivními oikonymy (má se na mysli jejich možné utvoření také z názvů jiných sídel, která leží v bezprostřední blízkosti nebo poblíž).

200

tė ř. Anýkštis j. (Btr); Ašv-ėnai ves. (Vkš): Ašvà ř. (Vkš); Aukštup-ėnai ves. (Kp): Aukštupỹs ř. (Kp); Aukup-ėnai ves. (Kdn): Aukùpė ř. (Kdn); Aunuv-ėnai ves. (Šauk): Aunùva ř. (Šauk); Ažýt-ėnai ves. (Krk): Ažýtė ř. (Krk); Bābrung-ėnai ves. (Plt): Bābrungas ř. (Plt); Bērkin-ėnai ves. (Tl): Bērkina ř. (Tl); Bikav-ėnai ves. (Vn): Bi-kava ř. (Vn); Bit-ėnai ves. (Pgg): Bitė ř. (Pgg); Bub-ėnai ves. (Rt): Bubà ř. (Rt); Bul-ėnai ves. (Krtv): Bùlis ř. (Krtv); Darb-ėnai městys a železniční stanice (Krtn): Darbà ř. (Dr); Dub-ėnai ves. (Al): Dùbis ř. (Al); Erl-ėnai ves. (Slnt): Erla ř. (Slnt); Gailint-ėnai zaniklá ves. (Mrk): Gáilintas j. (Mrk); Gam-ėnai ves. (Pp): Gāmė ř. (Pp); Gaveik-ėnai ves. (Ign): Gaveikis j. (Ign); Gēdik-ėnai ves. (Žr): Gēdika ř. (Žr); Gerduv-ėnai ves. (Grg): Gerdaujē⁷ ř. (Grg); Gyst-ėnai ves. (Vl): Gystūs ř. (Vl); Gumilt-ėnai ves. (Šauk): Gumiltà ř. (Šauk); Jod-ėnai ves. (Pln): Jōdė ř. (Pln); Judr-ėnai městys (Tl): Judrà ř. (Tl); Juodup-ėnai ves. (Slnt): Juodupis ř. (Slnt); Juodp-ėnai (< *Juodupėnai) ves. (Šmn): Juodupė ř. (Šmn); Kaltan-ėnai městys a ves. (Švnč): Kaltānis j. (Klt); Karkl-ėnai městys (Krž): Kārklė ř. (Krž); Kārklup-ėnai ves. (Pjv): Kārklupė ř. (Pjv); Kārtup-ėnai ves. (Jrb): Kārtupis ř. (Jrb); Kriau-k-ėnai ves. (Rd): Kriáukė ř. (Rd); Kriaun-ėnai ves. (Ob): Kriaunà ř. (Ob); Krosn-ėnai ves. (Krsn): Krosnà ř. (Krsn); Kūlup-ėnai ves. (Krt): Kūlupis ř. (Krt); Kūrtuv-ėnai městys (Šl): Kūrtuva ř. (Krtv); Lañkup-ėnai ves. (Vš): Lankupà ř. (Vš); Lata v-ėnai ves. (Tršk): Latavà ř. (Tršk); Lañkup-ėnai ves. (Rk): Laukupė ř. (Rk); Lazduon-ėnai ves. (Vn): Lazduonà ř. (Vn); Lýdav-ėnai městys a železniční stanice (Šlv): Lydūva ř. (Šlv); Liepdeg-ėnai ves. (An): Liepdegỹs ř. (An); Lýlav-ėnai ves. (Trg): Lylavà ř. (Trg); Lok-ėnai ves. (Jon): Lokỹs || Lōkė ř. (Jon); Lukn-ėnai ves. (Pln): Luknà ř. (Pln); Lump-ėnai ves. (Pgg): Luñpė ř. (Pgg); Miš-ėnai ves. (Pln): Mišė j. (Pln); Nevard-ėnai ves. (Varn): Nevardà ř. (Varn); Not-ėnai ves. (Slnt): Nōtė || Notija ř. (Slnt); Pieštv-ėnai ves. (Srd): Pieštvė ř. (Srd); Piev-ėnai ves. (Trk): Pievỹs ř. (Trk); Piktup-ėnai ves. (Pgg): Pik-tūpė ř. (Pgg); Plunk-ėnai ves. (Rt): Pluñkė ř. (Rt); Purv-ėnai ves. (Vkš): Pūrvas ř. (Vkš); Račiup-ėnai ves. (Kp): Račiupỹs ř. (Kp); Raudon-ėnai ves. (Raud): Raudōnė ř. (Raud); Raud-ėnai ves. (Rdn): Raudà ř. (Rdn); Ring-ėnai ves. (Brb): Riñgis ř. (Brb); Riñguv-ėnai ves. (Krš): Riñguva ř. (Krš); Sausdrav-ėnai ves. (Pln): Sausdrāvas ř. (Pln); Stigr-ėnai ves. (Kv): Stigrė ř. (Kv); Šak-ėnai ves. (Kv): Šakà ř. (Kv); Šalp-ėnai ves. (Vvr): Šalpė ř. (Vvr); Šaul-ėnai ves. (Lp): Šaulỹs j. (Lp); Šerkšn-ėnai ves. (Trk): Šerkšnė ř. (Trk); Šiaud-ėnai ves. (Šv): Šiaudė ř. (Šv); Šlav-ėnai ves. (An): Šlavė ř. (An); Týtuv-ėnai město (Klm): Týtuva ř. a j. (Klm); Upit-ėnai ves. (Vvr): Upità ř. (Vvr); Ūš-ėnai ves. (Užv): Ūšna ř. (Užv); Varp-ėnai ves. (Jon): Varpė ř. (Jon); Vaŕtul-ėnai ves. (Šil): Vartulỹs ř. (Šil); Vašuok-ėnai ves. (Tršk): Vašuokà ř. (Tršk); Vedeg-ėnai ves. (Rt): Vedegà ř. (Rt); Viešv-ėnai ves. (Tl): Viešvė ř. (Tl); Vieštōv-ėnai ves. (Kl): Vieštōvė ř. (Kl); Virm-ėnai ves. (Nv): Vīrma ř. (Nv); Žāig-ėnai zaniklá ves. (Krš): Žāigis ř. (Krš); Žar-ėnai ves. (Krp): Žārė ř. (Krp); Žar-ėnai (< *Žarn-ėnai) městys (Tl): Žarnà ř. (Žr); Žemal-ėnai ves. (Rdn): Žemalė ř. (Rdn); Žvels-ėnai ves. (Grg): Žvelsà ř. (Grg).

8a. -ėnas. Plon-ėnas ves. (Všk): Plōnė ř. (Všk).

9. -ėsiai. Velp-ėsiai ves. (Šlv): Velpė ř. (Šlv).

⁷ S největší pravděpodobností z dřívější nebo dříve existující varianty Gerdaujės, která se vyskytovala vedle ní, *Gerdava || *Gerduva.

14. 91

201

10. -ica. Įstr-icà ves. (Pin): Įstras ř. (Pin).

11. -iečiai. Pál-iečiai ves. (Pkr): Palà ř. (Pkr).

12. -ijai. Lazd-ijai⁸ městys: Lazda||Lazdija ř. (Lzd); Seir-ijai⁸ městys (Lzd): Seirà ř., Seirijis j. (Srj).

13. -yliai. Mok-yliai ves. (Aln): Mokìà ř., Makỹs j. (Blnk).

14. -inė. Dabrap-inė ves. (Žgč): Dābrupis ř. (Žgč); Kemstrot-inė ves. (Krkn): Kiemsrūtas ř. (Krkn); Merk-inė městys a ves. (Vrn), ves. (Trgl): Merkỹs ř. (Vrn, Trgl); Nemenč-inė město (V): Nemenčia ř. (Nmč).

15. -ynė. Sidabr-ynė ves. (Jnš): Sidabrà ř.; Vėgėl-ynė ves. (Klm): Vėgėlė ř. (Klm).

16. -iniai. Grauž-iniai ves. (Graž): Graužė ř. (Lbv); Lazd-iniai ves. (Ad): Lazdauja ř. (Ad); Ring-iniai ves. (Žgč): Ringė ř. (Žgč).

17. -ininkai. Alš-ininkai ves. (Stk): Alšià || Alšė ř. (Stk); Áng-ininkai (Smn): Angỹs j. (Smn); Ánti-ininkai ves. (Skdv): Ánčia ř. (Skdv); Biržtv-ininkai ves. (Dr): Biržtva ř. (Dr); Dūlg-ininkai ves. (Lp): Dūlgas j. (Lp); Eīm-ininkai ves. (An): Eī-mė ř. (An); Gėg-ininkai ves. (Pgg): Gėgė ř. (Pgg); Įlg-ininkai ves. (Mrk): Įlgis j. (Mrk); Juost-ininkai ves. (Tršk): Juostà, Júosta ř. (Tršk); Peršėk-ininkai ves. (Ūd): Peršėkė ř. (Ūd); Sārt-ininkai ves. (Žgč): Sārtė ř. (Žgč); Spengl-ininkai ves. (Onš): Spenglà j. (Onš); Strėv-ininkai ves. (Žž): Strėvà ř. (Žž); Šalč-ininkai město a ves. (Šlčn): Šalčia ř. (Šlčn); Šiekšt-ininkai ves. (Ppl): Šiekštė ř. (Ppl); Trump-ininkai ves. (Žgč): Trumpė ř. (Žgč); Viev-ininkai ves. (Vvs): Viev̇is j. (Vvs); Vilk-ininkai ves. (Lp): Vilkė ř. (Lp); Virk-ininkai ves. (Stk): Virkiùs ř. (Stk); Žib-ininkai ves. (Plng): Žibà ř. (Plng).

17a. -ninkai. Ates-niñkai ves. (Smn): Atesỹs j. (Smn); Dusėl-ninkai ves. (Ūd): Du-sėlė j. (Ūd); Glūos-ninkai ves. (Smn): Glūosnė ř. (Smn); Gruož-ninkai ves. (Onš): Gruožė ř., Gruožỹs j. (Onš); Kertau-ninkai ves. (Žž): Kertìs ř. (Žž); Mūs-ninkai městys (Šr): Musė ř. (Msn); Nevėž-ninkai ves. (Tršk, Nj): Nevėžis ř. (Tršk, Nj); Obel-ninkai (< *Obelij-ninkai?) ves. (Smn): Obelijà j. (Smn); Plasap-ninkai (< *Pla-saup-ninkai) ves. (Btr): Plasaupė ř. (Btr); Sám-ninkai ves. (Onš): Sámė ř., Sámis j. (Onš); Švái-ninkai (< *Šuoj-ininkai) ves. (Sml): Šuoja ř. (Sml).

17b. -ninkas. Vabal-ninkas město (Brž): Vabalà ř. (Vb).

18. -iškė. Cedrōn-iškė ves (Šauk): Cedronas ř. (Šauk); Dausýn-iškė ves (Krž): Dausinas jezero (Krz); Gérv-iškė ves (Šll): Gérvė ř. (Šll); Įlg-iškė ves (Smal): Ilgỹs jezero (Smal); Saman-iškė ves (Ck): Samānis jezero (Ck); Sandrauš-iškė ves (Šlv): Sandrauà ř. (Šlv); Skirpt-iškė (< *Skirpst-iškė) ves (Gdl): Skirpṡtas ř. (Gdl); Višak-iškė ves (KzR): Višakis ř. (KzR); Vaipon-iškė ves (Klvr): Vaiponė ves (Klvr).

18a. -iškės. Alksn-iškės ves (Gdl): Alksnė ř. (Gdl); Bikel-iškės ves (Dgc): Bikėlė ř. (Dgc); Dubrav-iškės ves (Srj): Dubravà ř. (Srj); Karnel-iškės ves (Dbg): Karnė-lis jezero (Dbg); Kỹv-iškes ves (Rkn): Kyvė ř. (Rkn); Limin-iškės ves (Dgc): Liminas jezero (Dgc); Mineik-iškės ves (Dgc): Mineikis jezero (Dgc); Mül-iškės ves (Brš): Mūlys ř. (Brš); Pravien-iškės ves a železniční stanice (Rmš): Praviena || Pravėna ř. (Rmš).

Tyto oikonymické názvy uvedené v článku J. Balčikonise mohou být také utvořeny bez přípony, srov. Lazd-ijai město: Lazdija ř., Seir-ijai městys: Seirijis jezero.

202

18b. -iškis. Apeik-iškis ves (Ob): Apeikė ř. (Ob); Balbiėr-iškis město, sídlo městského typu (Prn): Barbierà ř. (Brb); Ėlm-iškis ves (An): Ėlmė ř., Ėlmis jezero (An); Grauź-iškis ves (Skp): Grauźė ř. (Skp); Juodup-iškis ves (Ob): Juodupis ř. (Ob); Kiaun-el-iškis ves (Lkm): Kiaunà ř., Kiaũnas jezero (Lkm); Kumpōn-iškis ves (Sb): Kumpōnas ř. (Sb); Kumpuol-iškis ves (Ob): Kumpuõlis jezero (Antz); Kūp-iškis město (Kp): Kupà ř. (Kp); Savėl-iškis ves (Pkr): Savėlis ř. (Pkr); Taurūp-iškis ves (Šš): Taurūpis ř. (Šš); Upėl-iškis ves (Blnk): Upėlė ř. (Blnk); Vilkav-iškis město a železniční stanice: Vilkavjà ř. (Vlkv).

18c. -iškiai. Aist-iškiai ves (Brt): Aistà ř. (Brt); Akmen-iškiai ves (Šmk): Akmenė ř. (Šmk); Amaly-iškiai ves (Igl): Āmalvas jezero, Amalvė ř. (Igl); Armen-iškiai ves (Srd): Armenà ř. (Srd); Čiōt-iškiai ves (Užv): Čiōtupis ř. (Užv); Daũb-iškiai ves (Pp): Daubà ř. (Pp); Demen-iškiai ves (Srj): Dėmenas jezero (Srj); Drūtav-iškiai ves (Gr): Drūtupis ř. (Gr); Dubin-iškiai ves (Plk, Kr): Dubinė ř. (Plk, Kr); Dums-iškiai ves (Jon): Dūmsė ř. (Jon); Eisrav-iškiai ves (Pgg): Eisrava ř. (Pgg), Gausant-iškiai ves (Vl): Gausantė ř. (Vl); Gulbin-iškiai ves (Ldvn, Plv): Gulbinas ř. (Ldvn, Plv); Juod-iškiai ves (Šr): Juodė ř. (Šr); Kilėv-iškiai ves (Dbk): Kilėva ř. (Dbk); Kuin-iškiai ves (Šll): Kuñė ř. (Šll); Kupr-iškiai ves (Klm): Kuprė ř. (Klm); Liaud-iškiai ves a městys (Bsg): Liaudė ř. (Bsg); Paik-iškiai ves (Kps): Paikis ř. (Kps); Pent-iškiai ves (Grš): Pentà ř. (Grš); Plv-iškiai městys (Vlkv): Plvė ř. (Plv); Rāguv-iškiai ves (Krtn): Rāguva býv. ř. (Krtn); Raudėn-iškiai ves (Klvr): Raudėnis jezero (Klvr); Serbent-iškiai ves (Brž): Serbentà ř. (Brž); Šilup-iškiai ves (Kdl): Šilupis ř. (Kdl); Uōg-iškiai ves (Vks): Uogÿs ř. (Vks); Vāigu-viškiai ves (Plk): Vāiguva ř. (Plk); Žiūr-iškiai ves (Kp): Žiurà jezero (Kp).

19. -yškiai. Jot-yškiai ves (Gl): Jotijà ř. (Gl); Rik-yškiai ves (Erž): Rikijà ř. (Erž); Vilk-yškiai městys (Šlu): *Vilkija > Vilka ř. (Pgg).

20. -ka. Jaugil-ka ves (Krk): Jaugilà ř. (Krk); Kaimėn-ka městys (Čb): Kaimenà ř. (Čb); Kamãi-ka ves (Čb): Kamajā ř. (Čb); Lankup-kà ves (Všt): Lankupà ř. (Všt); Lapaĩ-ka ves (Vvs): Lapojà ř. a jezero (Vvs); Lukštin-ka ves (Mlt): Lūkštinis jezero (Mlt); Mušāl-ka ves (Tj): Mušėlė ř. (Tj); Nevėž-ka ves (Kur): Nevėža ř. a jezero (Kur); městys (Tršk): Nevėžis ř. (Tršk); Šlavin-ka městys (JnšM): Šlavinas jezero (JnšM); Žiežmār-ka městys (Vvs): Žiežmarà ř. (Vvs).

21. -ōčiai. Seirij-ōčiai ves (Srj): Seirijis jezero (Srj).

22. -ojai. Prāgaly-ojai ves (Akm): Pragalyȳs ř. (Akm).

23. -onai. Gėl-v-onai městys a ves (Šr): Gėlve ř. (Glv).

24. -(i)oniai. Knieb-ióniai ves (Grk): Kniebà ř. (Grk).

24a. -(i)onys. Griež-iónys ves (An): Griežà || Griežià ř. (An); Juod-ónys ves (Msn): Juodà ř. (Msn); Liel-iónys ves (Stk): Lielius jezero (Stk); Luk-ónys (<*Lukn-onys) ves (Plkn): Luknà ř. a jezero (Plkn); Mer-iónys ves (Pbrd): Merà || Merià ř. (Pbrd); Mēž-iónys ves (Mdž): Mēžià || Mēžė ř. (Mdž); Myl-iónys ves (Švnč): Mylė ř. a jezero (Švnč); Pien-iónys ves (Kvr): Pienià ř. (Kvr); Svyl-iónys ves (Ad): Svylà ř. (Ad); Vėl-iónys ves (Dglš): Vėlys jezero (Dglš).

25. -ūčiai. Širv-ūčiai ves (Krtv): Širva jezero (Krtv).

26. -ukai. Rib-ukai ves (Šlv): Ribà ř. (Šlv).

14*

203

27. -ūnai. Dumbl-ūnai ves (Kp): Dumblỹs || Dumblis řeka (Kp); Nemaj-ūnai || Neman-ūnai ves (Brš): Nẽmumas || Nẽmanas řeka (Brš).

Samostatnou skupinku oikonym tvoří místní názvy odvozené od předponových derivátů hydronymního původu. Jde o názvy sídel, které nevznikly přímo z hydronym, nýbrž prostřednictvím mezistupně – předponového apelativa s místním významem nebo oikonyma. Tyto deriváty se vyskytují s příponami -iečiai, -ininkai, -ninkai, -iškės, -iškis, -iškiai.

Paištr-iečiai ves (Pmp): paištrai (-ė, -ys) nebo *Paištriai (-ė, -ys) < Įstras řeka (Pmp); Patatul-iečiai ves (Vb): patatuliai (-ė, -ys) nebo *Patatuliai (-ė, -ys) < Tātula řeka (Vb); Pāvies-ininkai (< *Paveisiej-ininkai) zaniklá ves (Vs): paveisiejai (-ė, -ys) nebo *Paveisiejai (-ė, -ys) < Veisiejis jezero (Vs); Pamiš-ninkai ves (Lnkv): pamišis nebo Pamišis ves (Lnkv) < Mūša řeka (Lnkv); Pakerm-iškės ves (Dgč): pakerniai (-ė, -ys) nebo *Pakerniai (-ė, -ys) < Kernỹs jezero (Dgč); Pakert-iškės ves (Žž): pakertai nebo Pakertai ves (Žž) < Kertùs jezero (Žž); Paner-iškės ves (Vvs): paneriai nebo Paneriai ves (Vvs) < Nerìs řeka; Pagilb-iškis ves (Ktk): pagilbỹs nebo Pagilbỹs ves (Ktk) < Gilbà řeka (Ktk); Paskard-iškis ves (Slk): paskardė (-ys), paskardžiai nebo *Paskardė (-ys), *Paskardžiai < Skaŕdžius řeka (Slk); Palied-iškiai ves (Prnv): paliedė (-is, -ys), paliedžiai nebo *Paliedė (-is, -ys), *Paliedžiai < Liedas řeka (Prnv); Užžukary-iškės ves (Mšg): užžuk arv iai (-ė, -is, -ys) nebo *Užžuk arv iai (-ė, -is, -ys) < Karvỹs jezero a ves (Mšg).

Článek neobsahuje úplně všechny oikonymické názvy předponového tvoření, které by bylo možné spojovat s hydronymy – zařazeny jsou zde pouze jasnější případy, u nichž je méně pochybností⁹. I zde uvedený materiál však umožňuje utvořit si obecnější představu o této skupině místních názvů. Nemáme-li ovšem k dispozici všechny přípony, jimiž se oikonyma tvoří z jiných slov, například z osobních jmen, jiných oikonym či apelativ, je nyní obtížné říci, které z těchto přípon jsou specifické a užívají se pouze při tvoření názvů sídel z hydronym. Zdá se, že nejtypičtější zde budou přípony patronymického typu -aičiai, -ėnai, -onys, -ininkai, -ninkai, které vytvářejí množné tvary oikonym.

Některé z těchto přípon, například -aičiai, -ėnai, -onys, jsou svým významem velmi blízké příponám tvořícím osobní jména, a proto mají i názvy sídel jakožto kolektivní pojem s příponami tohoto typu koncovky množného čísla. Samotnou příponu, její konkrétní podobu, stejně jako obecně prostředky tvoření, často předurčuje objekt, s nímž je název sídla spojen; proto mohou v derivátech jednotlivých skupin (hydronymických, oikonymických, apelativních) převažovat i různé typy přípon. V derivátech z hydronym budou patrně nejrozšířenější přípony patronymického typu, což zřejmě nelze říci o jiných oikonymech tvořených příponami a odvozených z jiných oikonym nebo osobních jmen, protože jiné vztahy mezi názvem a objektem (deminutivní, přivlastňovací apod.) určují také jiný typ převládajících přípon.

Všimneme-li si rozšíření produktivnějších přípon v derivátech z hydronym v Litvě, uvidíme, že některé z nich vytvářejí poměrně zřetelné areály. Často se shodují-

⁹ Například název města Įsrutis || Įsrutỹs (dnes Černjachovsk, Kaliningradská oblast), který J. Balčikonis řadí mezi příponové deriváty, může být také bezpříponový, převzatý přímo ze jména téže řeky Įstrà, z její častější variantní podoby Įsrutis || Įsrutỹs.

204

jí se s nářečními oblastmi. Například nejproduktivnější přípona -ėnai¹⁰je rozšířena po celé Litvě, avšak u Žemaitů je, kromě jižního okraje (oblasti dūnininků), možno říci, jedinou příponou v oikonymech odvozených z hydronym.

Přípona -onys¹⁰se častěji vyskytuje v místních názvech ve východní oblasti Aukštaitů (okolí Anykščiai, Kavarskas a Musninkai) a ve východní a jihovýchodní části území Dzūků (okolí Daugėliškisu, Pabradė, Švenčionėliai, Švenčionys, Adutiškis, Trakai).

Přípony -ininkai, -ninkainemají zřetelnější hranice rozšíření. Snad poněkud výraznější jsou některé jejich menší areály — na území žemaitských dūnininků a v jejich jižním pohraničí (okolí Skaudvilė, Žygaičiai, Tauragė, Pagėgiai) a v jihovýchodní části Litvy (okolí Žiežmariai, Vievis, Stakliškės, Trakai, Onuškis, Butrimonys, Simnas, Ūdrija, Leipalingis, Merkinė, Šalčininkai).

Jiné přípony tohoto typu (osobních jmen, patronymického), mezi nimi také -aičiai¹⁰, nejsou příliš produktivní a mají jen jeden, dva nebo několik málo derivátů.

Přípony s -išk-, ačkoliv jsou produktivní, jsou typické nejen pro oikonyma vytvořená z hydronym, ale rozšířily se také v derivátech z jiných jmenných základů, zejména z osobních jmen¹¹. Zajímavé je, že rozšíření tvarů obou rodů i čísel v derivátech z hydronym s těmito příponami je rovněž poměrně areálové. Například -iškės jsou rozšířeny v severovýchodní (okolí Zarasai, Degučiai, Utena), jihovýchodní (okolí Dubingiai, Maišiagala, Vilnius) a jižní Litvě (okolí Birštonas, Kapsukas); -iškė — v menších oblastech východních Dzūků (okolí Smalvos, Ceikiniai) a žemaitských dūnininků i jejich pohraničí (okolí Šaukėnai, Kražiai, Šilalė, Šiluva); -iškiai jsou nejvíce soustředěny v oblasti západních Aukštaitů u Nemunu a v oblasti Užnemunė; -iškis — na různých místech východních Aukštaitů.

Zcela jiným typem přípon jsou -ava, -inė, -ynė, které se vyskytují nejen v derivátech z hydronym. Protože mají kolektivní nebo místní význam¹², tvoří tyto přípony pouze jednotné tvary oikonym. Derivátů z hydronym s těmito příponami není mnoho, a proto se zde nevytvářejí ani výraznější areály jejich rozšíření.

ZÁVĚRY

1. V tvorbě oikonym Litevské SSR z hydronym je produktivní sufixální způsob tvoření (27 skupin sufixů).

2. V sufixálních derivátech od hydronym se projevují dva typy sufixů: a) osobní (patronymický) a b) místní neboli kolektivní význam.

3. Pro tvorbu hydronymických oikonym jsou typičtější sufixy osobního typu, které tvoří množné tvary derivátů; nejproduktivnějším a převládajícím sufixem tohoto typu je -ėnai, rozšířený téměř po celé Litvě.

4. Vytvářejí se více či méně výrazné oblasti rozšíření typičtějších sufixů.

¹⁰ Předpokládá se, že oblasti rozšíření sufixů -aičiai, -ėnai, -onys v oikonymických derivátech by se měly shodovat s oblastmi rozšíření osobních sufixů -aitis, -ėnas, -onis. To je již částečně patrné při pohledu na rozšíření osobních sufixů v 17. století. — Srov. Maciejauskienė V. Lietuvių asmenvardžių priesagų paplitimas XVII a. — Kn.: Lietuvių kalbotyros klausimai. V., 1977, t. 17, s. 159—168.

¹¹ Srov. Safarewicz J. Min. veik., s. 57—63.

¹² Viz. Lietuvių kalbos gramatika. — V., 1965, t. 1, s. 396—404, 419—421.

205

OIKONYMA SUFIXÁLNÍHO PŮVODU OD HYDRONYM V LITEVSKÉ SSR

Resumé

Na základě materiálu oikonym uvedených v „Příručce administrativně-územního členění Litevské SSR“, část 1 a 2 („Lietuvos TSR administracinio-teritorinio suskirstymo žinynas“. — V., 1974, d.1 ir 1976, d. 2) se zkoumá jedna ze skupin sufixálních oikonym — oikonyma odvozená od hydronym. Ve struktuře těchto názvů (přibližně 260 příkladů) se vyčleňuje 27 sufixů. Tyto sufixy se dělí do dvou typů: 1) sufixy, které se svým slovotvorným významem blíží sufixům užívaným při pojmenovávání osob (patronymickým) a tvoří plurální tvary oikonym, a 2) sufixy se slovotvorným významem místa nebo shluku, které tvoří singulární tvary oikonym.

Konstatuje se, že při tvoření oikonym od hydronym jsou nejčastější sufixy 1. (patronymického) typu (např. -ėnai, -onys, -ininkai, -ninkai a další), z nichž nejproduktivnější je -ėnai (pomocí něj se tvoří přibližně 30% odvozených oikonym).

Uvádí se, že u některých produktivnějších sufixů, např. -ėnai, -onys, -iškė, -iškės, -iškis, -iškiai, lze vymezit více či méně zřetelně vyhraněné areály.

209