ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLI (1999)

Grasilda BLAŽIENĖ

Vilniuská pedagogická univerzita

MÍSTNÍ NÁZVY SAMBSKA V PRUSKÝCH FOLIANTECH

V pruských foliátech, o jejichž významu pro výzkum pruského místního názvosloví jsem měla možnost nejednou hovořit a psát, je zaznamenáno mnoho místních názvů ze Sambie, které dosud neunikly pozornosti badatelů pruského místního názvosloví.¹

Článek pojednává o několika místních názvech ze Sambie, vybraných z pruských foliátů a dalších rukopisných pramenů uložených v Tajemném státním archivu „Preußischer Kulturbesitz“ v Berlíně.

†Baricken V okrese Labiau.

Baricken 1628 (Ostpr. Fol. 5314 43), Baricken 1664 (EM_x 126g 23 1^v, 2), Ba-ricken 1729 (EM 126g 69 3). Zcela možný je pruský původ tohoto oikonyma. *Barik- je pravděpodobně osobního jmenného původu, srov. pr. osobní jména Barike, Bareyke, Barim (Trautmann 1925: 17); litevská osobní jména Bareikà, Bareikis, Barūtis (LPŽ I 195, 206), litevské místní názvy Bareikiai Mlt, Bareikiškis Kš, Bareikiškiai Šr (LAŽ 27).

†Byrmeyn u Gallgarben, ve farnosti Schaaken.

Byrmeyn 1535–1536 (Ostpr. Fol. 10003 26^v). Původ není jasný a na základě jediného zápisu jej lze jen obtížně určit. Snad jde o pr. vv. *Bir-mein- (?) / *Bir-main- (?), odvozené od dvoukmeného pr. avd. *Birmeine. K *bir- srov. litevská avd. Birjotas, Birmantas, Birmuntas (LPŽ I 264), k *main- / *mein- srov. pr. avd. Meyniko, Meynote (Trautmann 1925: 57); litevská avd. Meinikis, Meinis, Meinius (LPŽ II 200); lotyšská avd. Meinates de Anscen (Blese 1929: 297).

†Dolgeinen mezi Berbadien a Bollgehnen, ve farnosti Powunden.

Dolgeinen 1620 (Ostpr. Fol. 3514 242), Dolgeinen 1632 (Ostpr. Fol. 1010 2 13^v), Dolgenen 1670 (Ostpr. Fol. 10146 97^v). Tento oikonym je třeba rekonstruovat jako *Dalg-ein- a spojovat s pr. *dalgis, doalgis „kosa“. Jde o odvozeninu s příponou *-ein-. Srov. další pr. vv. Dalgantis pv., Dalgandt mšk., Dallige pv. (Gerullis 1922: 25); litevská vv. Dalgėnai Vlkv, Dalginė Mrj (LAŽ 52); lotyšská vv. Dalgi pv., Dalgis km. (Endzelīns 1956: 190); litevské dalgė; dalgis (LKŽ II 240–241); lotyšské dalgs „kosa“ (LVV I 434–435).

†Doßehnen u Kobjeiten, okres Fischhausen.

Doßehnen 1670 (Ostpr. Fol. 10146 63). Galbūt pr. vv. *Dus-ein- (?). Plg. pr. vv. Dosin mšk., Dosin km., kuriuos J. Gerulis (Gerullis 1922: 30) sieja su liet.

¹ B l a ž i e n ė G. O místních názvech Sambie ze 16.–17. století. – Baltistica. Priedas 5, 1998, 59–78.

96

dùsas „dušnost; člověk nebo zvíře trpící dušností; pach, povzdech, vydechnutí; takový bahenní pták“ (LKŽ II 316–317). Srov. také litevská hydronyma Dusà, Dusià, Dusýnas, která podle názoru A. Vanagase nejspíše souvisejí s litevským dùsti „postrádat vzduch, toužit, unavovat se; zdechnout, páchnout“ (Vanagas 1981: 98).

†Drugiten u Wangnicken, okres Fischhausen.

Drugiten 1670 (Ostpr. Fol. 10146 12): pr. místní jméno *Drug-īt-, nejspíše odvozenina s příponou *-īt- od pr. *drugìs, drogìs „rákos“. Srov. pr. místní jména Drucheyn, Drugene (Gerullis 1922: 31; Blažienė 1993: 17); lotyšská hydronyma Drudzis nebo Dru­dža-strauts, Dru­dža-purvs, jezera, Drudžiņ-būda (Endzelīns 1956: 229).

†Garblaucken zaniklá vesnice v okrese Fischhausen.

Garblauken 1563–1564 (Ostpr. Fol. 3450 111ᵛ): pr. *Garb-lauk-. Složené jméno, jehož obě části jsou produktivními toponymickými lexémy: pr. *garbis „hora“ a pr. laucks „pole“. Jak pr. *garbis, tak laucks jsou doložena v mnoha pruských místních jménech (Blažienė 1993: 21, 45).

†Jodeiken vesnice v okresu Laptau.

Jodeiken 1674–1675 (Ostpr. Fol. 3563 6): pr. *Jodeik-, nepochybně osobního původu, srov. pr. osobní jméno Jodeyko a další pr. osobní jména Jode, Joduke, Jodutke (Trautmann 1925: 39), pr. místní jméno Joduthe (Gerullis 1922: 51); rovněž litevské osobní jméno Jodeika, viz Juodeikà (LPŽ I 836), litevská místní jména Jodėnai Pln, Juodeikiai Jnš, Klm, Mžk, Pln (LAŽ 105, 109); lotyšská místní jména Juõds, Juõdēni (Endzelīns 1956: 410).

†Jorlaucken vesnice v okresu Laptau.

Jorlaucken 1542–1543 (Ostpr. Fol. 3427 145), Jorlaucken 1563–1564 (Ostpr. Fol. 3540 118), Jorlauckenn 1620 (Ostpr. Fol. 3514 227): snad pr. *Jorg-lauk- / *Jurg-lauk-. Složené jméno, jehož druhá část, pr. laucks, je nepochybná, zatímco první část nejspíše souvisí s pr. osobními jmény Jurge, Jorge, která pocházejí z německých osobních jmen Jorge, Jurge (Trautmann 1925: 41). Srov. pr. místní jména Jorgelawken (OF 110 58); Jorgelauke (Gerullis 1922: 51).

†Kirpieten mezi Schuditten a Kragau, v okresu Medenau.

Kirpieten 1542–1543 (Ostpr. Fol. 3427 88): pr. *Kirp-īt-, odvozenina s příponou *-īt- od pr. osobního jména *Kirpe. Srov. pr. místní jméno Kirpain (PUB V 1 132), pr. osobní jména Kirpeine, Kirpaine (Nesselmann 1873: 2); litevská osobní jména *Kirpa, Kirpaitis, lotyšské osobní jméno Ķirpis (LPŽ I 1001), litevská místní jména Kīrpakalnis Klm, Kirponiai Pkr (LAŽ 135), lotyšská místní jména Cīrpeņi, Cīrpie­ne, Cīrpnīeki (Endzelīns 1956: 167–168).

†Lattkeim v okresu Caymen.

Lattkeim 1670 (Ostpr. Fol. 10146 86): snad pr. *Lat-keim-. Složené jméno, jehož druhou částí je produktivní toponymický lexém pr. caymis „vesnice“. K první části srov. pr. místní jméno Latheyne (OF 107 242ᵛ); litevská hydronyma Latavà, řeka, Lātupis, řeka, Lātežeris, jezero (LUEV 87–88); lotyšská místní jména Latciemieši, Latvases, Latupes (Endzelīns 1961: 266).

†Lausen v okresu Caymen, poblíž Sittkeim.

Lause 1589–1590 (Ostpr. Fol. 10060 194), Laußen 1632 (Ostpr. Fol. 10102 17ᵛ): pr. *Laus- nebo *Lauz-. Čte-li se *Laus-, srov. litevské osobní jméno *Lausà, *Lau-

97

šas, spojitelné s litev. laušas „poloviční blázen“, laušis „člověk nevzhledně oblečený“, laušys „mrzák“ (LPŽ II 36); lotyš. místní názvy Laišas mšk., Laūs-purvs b., Lausenes ves. (Endzelīns 1961: 274). Čteme-li *Lauz-, srov. litev. osobní jména Laužys, Laužius, litev. laužas „zanedbaný, neobratný, zchátralý, líný člověk“, litev. místní názvy Laužai Brž, Pln, Laužėnai Švnč (LAŽ 155); lotyš. místní názvy Laužas, Laužinas, Lauzini (Endzelīns 1961: 275–276).

†Markelnigken u Kösnicken, okres Pobethen.

Marckelnigken 1561–1562 (Ostpr. Fol. 100 32 98): pr. *Markel-(e)nīk-, odvozenina s příponou *-enīk- od osobního jména. Srov. litev. osobní jména Márkelis, Markėlis, Markelionis, Markeliūnas (LPŽ II 163).

†Mettkitten u St. Lorenz v okrese Fischhausen.

Mettkiten 1632 (Ostpr. Fol. 10102 18): pravděpodobně pr. *Metk-īt- (?). Srov. lotyš. osobní jméno Mętkas (Endzelīns 1961: 423).

†Monickkeim v okrese Pobethen.

Monickkeim 1563–1564 (Ostpr. Fol. 3540 117ᵛ): snad pr. *Manik-kaim-. Složenina, jejíž druhá složka souvisí s pr. caymis „vesnice“, zatímco první je osobního původu; srov. pr. osobní jména Manicke, Manix, Manit̄he (Trautmann 1925: 55), pr. místní názvy Mannick (EM 102d₁ 564 1), Manitav, Maniothkaym (Gerullis 1922: 94); litev. osobní jména Maneikis, Manéika, Maniónis, Manèlis: manùs (Zinkevičius 1977: 401), litev. místní názvy Maneikiai Ut, Maniškės Mlt (LAŽ 169–170); lotyš. místní názvy Maņeki nebo Maņiki, Maņeli (Endzelīns 1961: 376).

†Perbange v okrese Powunden.

Perbange 1542–1543 (Ostpr. Fol. 3427 165): pr. *Per-bang- (?), pr. předpona *per- a *bang-. Srov. pr. místní název Bangityen (Gerullis 1922: 16); lotyš. místní názvy Baņgas, Bàngas (Endzelīns 1956: 84).

†Pogarben u Sudau, farnost Quednau.

Pogarben 1670 (Ostpr. Fol. 10146 49): pr. *Pa-garb-, odvozenina s pr. předponou *pa- „u, pod“ od pr. *garbis „Berg“. Srov. další pr. místní název Pogarben (Gerullis 1922: 127).

†Preslacken mezi Nöttnicken a Heiligenkreutz, farnost Heiligenkreutz.

Preslacken 1542–1543 (Ostpr. Fol. 3427 69): snad pr. *Preis-lauk- (?). Druhá složka složeniny je pr. laucks „pole“, první může být osobního původu. Srov. litev. osobní jména Preisas, Preisas, něm. Preis, germanismus preisas „Prus“ (LPŽ II 509); lotyš. osobní jména Preisbergs, Preiss (Blese 1927: 73).

†Rokelnicken u Greibau, v okrese Wargen.

Rokelnicken 1670 (Ostpr. Fol. 10146 92): patrně pr. *Rukl-enīk- (?). Osobního původu; srov. litev. osobní jméno Ruklis z litev. rūklis „kdo je vrásčitý“ (LPŽ II 635), litev. místní název Rukliai Ut, litev. *Rukla řeka (Vanagas 1981: 283–284) a vesnici Ruklą ležící u řeky Jon (LAŽ 267).

†Rüdenicken u Callen, farnost Fischhausen.

Rüdenicken 1563–1564 (Ostpr. Fol. 3450 14ᵛ): pr. *Rūd-enīk, derivát s příponou *-enīk- z pruského osobního jména. Srov. pr. os. jm. Peter Rudde, Rudayko (Trautmann 1925: 84). Srov. litev. místní jména Rūdininkai Mrj, Šlčn (LAŽ 266).

98

†Schirdittlack u Mollehnen, ve farnosti Laptau. Schirdittlack 1542–1543 (Ostpr. Fol. 3427 142), Schirdilacken 1563–1564 (Ostpr. Fol. 3450 116): pr. *Skird-īt-lauk-. Složenina, jejíž druhá část je pr. laucks „pole“, první je pravděpodobně odvozena od osobního jména příponou *-īt-. Srov. litev. os. jm. Skirdys: litev. skirdis „vyvýšenina, trhlina“, skirdėti „porážet; praskat, pukat“, skirdyti „oddělit“ (LPŽ II 742). Srov. pr. místní jméno Schirditen (Gerullis 1922: 161).

†Taugeinen u Könsicken, ve farnosti Pobethen. Taugeinen 1632 (Ostpr. Fol. 10102 13ᵛ): snad pr. *Tauj-ein-, protože g se v pruském jmenném fondu zapisuje často. Má původ v osobním jménu, srov. litev. os. jm. Taujėnis, Taujėnas (LPŽ II 1029), litev. místní jména Taujėnai Ukм, Taujėnėliai Ukm, Taujūnai Ign (LAŽ 314).

Pruská místní jména doložená v rukopisných pramenech doplňují naše znalosti o pruském jmenném fondu. Jejich význam je tedy nepochybný; právě proto tato místní jména přitahují pozornost badatelů baltského onomastika. Je proto důležité prohlédnout co nejvíce rukopisných pramenů, v nichž lze nalézt pruská místní jména.

Obdrženo 29. 4. 1999

Zkratky

os. jm. – osobní jméno

b. – bažina

jezero – jezero

ves. – vesnice

lot. – lotyšský

litev. – litevský

les. – les

srov. – srovnej

baž. – bažina

pr. – pruský

pref. – předpona

pv. – louka

up. – řeka

vdnv. – hydronymum

vok. – německý

vv. – místní jméno

† – zaniklý, již neexistující

Literatura a prameny

Blažienė G. 1993: Sembos prūsų vietovardžiai: Humanitarinių mokslų daktaro disertacija, Vilnius.

Blese E. 1929: Latviešu personu vārdu un uzvārdu studijas, Rīgā.

Blese E. 1927: Uzvārdu pareikstības vārdnīca, Rīgā.

EM – dokumenty Etatsministerium.

99

Endzelīns J. 1956: Latvijas PSR vietvārdi 1(1), Rīgā: Latvijas PSR zinātņu akadēmijas izdevniecība.

Endzelīns J. 1961: Latvijas PSR vietvārdi 1(2), Rīgā: Latvijas PSR zinātņu akadēmijas izdevniecība.

Gerullis G. 1922: Die altpreußischen Ortsnamen, Berlin und Leipzig: Vereinigung wissenschaftlicher Verleger, Walter de Gruyter u. Co.

LAŽ – Adresář administrativního a územního členění Litevské SSR 1, Vilnius: Mintis, 1976.

LKŽ II – Slovník litevského jazyka 2, Vilnius: Mintis, 1969.

LPŽ – Slovník litevských příjmení 1, Vilnius: Mokslas, 1985; 2, Vilnius: Mokslas, 1989.

LUEV – Soupis názvů řek a jezer Litevské SSR, Vilnius: Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, 1963.

LVV I – K. Mülenbacha Slovník lotyšského jazyka. Redigoval, doplnil a pokračoval J. Endzelīns, 1, Rīga: vydání Kulturního fondu, 1923.

Nesselmann G. H. T. 1873: Thesaurus linguae Prussicae, Berlin.

OF – Řádové foliány, foliány Řádu.

Ostpr. Fol. – Východopruské foliány.

PUB – Pruská listinná kniha 1–6, Königsberg a Marburg, 1882–1986.

Trautmann R. 1925: Die altpreußischen Personennamen, Göttingen: Vandenhoeck u. Ruprecht.

Vanagas A. 1981: Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas, Vilnius: Mokslas.

Zinkevičius Z. 1977: Lietuvių antroponimika, Vilnius: Mokslas, 1977.

STAROPRUSKÁ MÍSTNÍ JMÉNA V PRUSKÝCH FOLIANTECH

Shrnutí

V tomto příspěvku je znovu zdůrazněn význam rukopisných pramenů, pruských foliantů. V pruských foliantech byla objevena řada místních jmen, která se nevyskytují u žádného badatele zabývajícího se staropruským jmenným fondem. Příspěvek uvádí a stručně pojednává o některých nově objevených staropruských místních jménech ze Sambie.

100