KAZUHITO UNI Univerzita v Kuala Lumpuru ORCID id: orcid.org/0000-0003-3492-6277

Oblast výzkumu: germánské a románské jazyky, latina, řečtina, sémantika, osvojování slovní zásoby.

DOI: doi.org/10.35321/all86-09

PŘÍNOSY MEZINÁRODNÍCH PŘEJÍMEK PRO ANGlicky MLUVÍCÍ STUDUJÍCÍ LITEVŠTINY

Přínosy mezinárodních přejímek pro anglicky mluvící studenty litevštiny

ANOTACE

Tato studie zkoumá přínosy mezinárodních přejímek v litevštině pro osvojování její slovní zásoby anglicky mluvícími osobami. Zaměřuje se na mezinárodní slovní zásobu pocházející z latiny nebo řečtiny, z níž však byla značná část přejata prostřednictvím ruštiny, angličtiny a francouzštiny. Autor zkoumal lexémy výše uvedené kategorie v seznamu Oxford 3000 a spočítal počet litevských ekvivalentů téže kategorie. Celkem bylo v korpusu přibližně 3 000 základních litevských slov nalezeno 511 slovních jednotek této kategorie. Studie roztřídila shromážděné litevské lexémy podle přípon, aby navrhla pravidelnosti v mezijazykové podobnosti. Mnohá frekventovaná anglická slova zakončená -tion a -ion odpovídala litevským slovům zakončeným na -cija (např. administracija „administration“) a -ija (např. diskusija „discussion“). Anglická slova zakončená na -y navíc odpovídala litevským slovům s koncovkou -ija (např. filosofija „philosophy“, geografija „geography“, harmonija „harmony“). Obdobně litevská slova agrikultūra „agriculture“, architektūra „architecture“, kultūra „culture“, literatūra „literature“, struktūra „structure“ a temperatūra „temperature“ pravidelně odpovídají svým anglickým ekvivalentům. Přípony jsou tedy klíčovými prvky při osvojování slovní zásoby. Studie proto dospěla k závěru, že mezinárodní přejímky v litevštině mohou anglicky mluvícím osobám urychlit osvojování frekventované litevské slovní zásoby.

KLÍČOVÁ SLOVA: litevština, osvojování cizího jazyka, latinské a řecké přejímky, adaptace přejímek, internacionalismus.

Straipsniai / Articles

209

KAZUHITO UNI

ANOTACE

Studie analyzuje přínos mezinárodních přejímek v litevštině pro anglicky mluvící studenty osvojující si její slovní zásobu. Největší pozornost je věnována mezinárodním slovům pocházejícím z latiny nebo řečtiny, z nichž byla značná část přejata prostřednictvím ruštiny, angličtiny a francouzštiny. Autor zkoumal lexémy této kategorie v seznamu 3 000 základních slov anglického slovníku Oxford a spočítal litevské ekvivalenty v této kategorii. V seznamu přibližně 3 000 základních litevských slov bylo nalezeno 511 slov této kategorie. Za účelem určení pravidelných podobností mezi různými jazyky byly litevské lexémy shromážděné ve studii seskupeny podle přípon. Většina často užívaných anglických slov zakončených –tion a –ion odpovídá litevským slovům zakončeným na –cija (například administracija „administration“) a –ija (například diskusija „discussion“). Anglická slova s koncovkou –y navíc odpovídala litevským slovům s koncovkou –ija (například filosofija „philosophy“, geografija „geography“, harmonija „harmony“). Podobně mají litevská slova agrikultūra „agriculture“, architektūra „architecture“, kultūra „culture“, literatūra „literature“, struktūra „structure“ a temperatūra „temperature“ pravidelné ekvivalenty v angličtině. Lze tedy tvrdit, že přípony jsou hlavními prvky osvojování slovní zásoby. Studie zjistila, že mezinárodní přejímky v litevštině mohou anglicky mluvícím studentům litevštiny pomoci rychleji se naučit nejčastěji užívaná litevská slova.

KLÍČOVÁ SLOVA: litevština, osvojování cizího jazyka, přejímky z latiny a řečtiny, adaptace přejímek, mezinárodní slovo.

1. ÚVOD

1.1. Charakteristika litevštiny

1.1.1. Litevština je úředním jazykem Litvy, jejíž počet obyvatel činí přibližně 2 800 000. Má sedm gramatických pádů. Například litevské slovo diena „day“ je jeho nominativem, zatímco dieną funguje jako jeho akuzativ. Anglicky mluvící osoby, z nichž mnohé gramatické pády neznají, mají často potíže s jejich rozlišováním (Ramonienė et al. 2019). Litevština má také dva gramatické rody. Studující si musí zapamatovat rod každého podstatného jména.

1.1.2. Pro litevštinu jsou charakteristické také syntetické slovesné tvary, které se skládají z několika složek s vysokou pravidelností (Ramonienė, Pribušauskaitė 2019). V budoucím čase následuje po slovesných kmenech s: aš eisiu „I will go“; tu eisi „you will go“; jis eis „he will go“; ji eis „she will go“. Kromě toho se v minulém iterativním tvaru pravidelně objevuje přípona dav, která označuje opakované děje v minulosti:

210

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

aš eidavau „I used to go“; tu eidavai „you used to go“; jis eidavo „he used to go“; ji eidavo „she used to go“.

1.1.3. Tyto složité gramatické rysy by mohly mnoho studujících odradit; litevská lexika má však své výhody. Základní litevská podstatná jména zachovávají starobylé morfologické rysy indoevropských jazyků. Například litevské ugnis a latinské ignis znamenají „fire“ (Piesarskas, S e v e c e v i č i u s 2013; Morwood 2005). Litevské saulė a latinské sol rovněž znamenají „sun“; litevské pėda a latinské pes znamenají „foot“, což souvisí s anglickými slovy pedal a pedestrian; jde o indoevropské dvojice slov se společným významem.

1.2. Adaptace přejímek v litevštině

1.2.1. Litevština navíc pružně přejala tisíce starořeckých nebo latinských slov prostřednictvím dalších evropských jazyků, jako jsou ruština, polština a němčina. Litevská kultura byla obohacena a rozrůzněna kontakty s různými etnickými skupinami (Chwalba, Zamorski 2020). Jogaila, litevský velkokníže, nastoupil roku 1386 na polský královský trůn a Polsko-litevské společenství existovalo v letech 1569–1795 (Butterwick 2021). Z tohoto historického důvodu měla polština na litevštinu značný jazykový a kulturní vliv. Například diakritická znaménka nosových samohlásek ą a ę používaná v polštině byla do litevštiny zavedena se stejnou funkcí; jejich výslovnost se však v moderní litevštině vyvinula v dlouhé a a e (Zinkevičius 1996). Kromě toho pochází četné litevsko-polské dvojice slov z latiny (např. litevské religija a polské religia „religion“.

1.2.2. Němčina, kterou se mluvilo v Německu, Rakousku a na územích Řádu německých rytířů v pobaltských zemích, byla pro litevštinu rovněž vlivným dárcovským jazykem (Frost 2019). Ruština se navíc stala hlavním prostředkujícím jazykem při přejímání lexémů latinského nebo řeckého původu, protože Rusové ovládali litevské území po většinu ^19th a ^20th století (Makauskas, Černius 2018). Ruské slovo журналист (žurnalist) „journalist“, tedy lexikální jednotka latinského původu přejatá prostřednictvím francouzské podoby journaliste, bylo do litevštiny přejato jako žurnalistas se stejným významem.

1.3. Význam osvojování frekventované slovní zásoby

Jedním z klíčových kroků při osvojování jazyka je rozšiřování znalosti slovní zásoby. Frekvence je hlavním kritériem při výběru základních lexikálních jednotek.

Straipsniai / Articles

211

KAZUHITO UNI

Laufer (1989) zkoumal procento anglické slovní zásoby potřebné k tomu, aby zahraniční studující při čtení porozuměli textu, a dospěl k závěru, že hranicí porozumění při čtení je 95% pokrytí. Hu a Nation (2000) navrhli, že pro dostatečně hluboké porozumění by studující měli mít přibližně 98% pokrytí. Tyto studie potvrzují význam osvojování frekventovaných slov pro rychlé rozšíření rozsahu pokrytí cizojazyčnou slovní zásobou u studujících.

1.4. Cíl

Cílem výzkumu je objasnit počet mezinárodních přejímek mezi přibližně 3 000 litevskými lexikálními jednotkami na základě odpovídající frekventované slovní zásoby v angličtině a uvést příklady slov, které by anglicky mluvícím osobám pomohly při osvojování základních litevských lexémů. Studie používá seznam Oxford 3000 jako příklad snadno dostupných seznamů frekventované anglické slovní zásoby.

2. PŘEHLED LITERATURY

2.1. Přínosy internacionalismů a kognátů napříč více jazyky

2.1.1. Haspelmath a Tadmor (2009) pojednávají o mezinárodních přejímkách pozorovaných v mnoha jazycích napříč kontinenty. Jejich práce zdůrazňuje význam lexikálních znalostí pro pochopení vzájemně závislých vztahů mezi světovými jazyky a zároveň popisuje sdílené přejímky jako užitečný prvek, od něhož lze začít při osvojování základní slovní zásoby v jiném jazyce. Většina mezinárodních přejímek v evropských jazycích pochází z klasické latiny nebo řečtiny. Moderní jazyky, jako angličtina, francouzština a ruština, však často fungovaly jako prostředníci pro jiné, méně vlivné jazyky. Takové mezinárodní přejímky se rovněž nazývají internacionalismy. Wexler (2009) definuje internacionalismus jako „slovo doložené v řadě nepříbuzných jazyků nebo jazykových rodin, které sdílí podobný pravopisný nebo fonetický tvar a částečně či zcela totožné sémantické pole“. Internacionalismy lexikálně a kulturně propojují evropské jazyky (Braun 1989).

212

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

2.1.2. Mnohé studie zkoumající využití kognátů při osvojování cizojazyčné slovní zásoby ukazují jejich přínosy. Ringbom (2007) upozorňuje, že v procesu rozvoje jazykové kompetence si studující stále více uvědomují podobná slova v L1 a L2 bez korespondence jedna ku jedné. Zdůrazňuje také, že morfologické a sémantické podobnosti mezi L1 a L2 mohou pomoci začátečníkům v L2, kteří si později stále musí osvojit většinu forem a významů základní slovní zásoby L2. U některých dvojic kognátů jsou však pozorovány značné sémantické rozdíly, například mezi anglickým factory a italským fattoria „farm, farmhouse“, přičemž obě slova jsou odvozena od latinského slovesa facere „do, make“. Italské podstatné jméno ve významu „factory“ je fabbrica, které má společnou etymologii s anglickým fabric. Takové nepravidelné kognáty se označují jako false friends, aby se zdůraznila absence jasných sémantických vazeb. Studující jazyků musí významy kognátů v cílovém jazyce pečlivě ověřovat, místo aby se okamžitě spoléhali na jejich morfologickou podobnost.

2.1.3. Otwinowska a Szewczyk (2019) se například zaměřili na osvojování kognátů a nekognátů 150 polsky mluvícími osobami učícími se angličtinu. Účastníci rozpoznávali anglické kognáty účinněji než slova odlišného původu. Studie také porovnávala užitečnost kognátů a false friends. Respondenti měli větší potíže s osvojováním anglických slov s menšími sémantickými asociacemi.

2.1.4. Lemhöfer et al. (2008) zkoumali existenci výrazné účinnosti mezi dvěma konkrétními evropskými jazyky na základě 1 025 anglických slov a jejich kognátů ve francouzštině, němčině a nizozemštině. Jejich studie naznačuje, že téměř všechny dvojice kognátů pomáhaly přibližně stejně rodilým mluvčím francouzštiny, němčiny a nizozemštiny, kteří se výzkumu účastnili.

2.1.5. Uni (2019) zkoumal přibližně 3 000 základních německých slov latinského a řeckého původu odpovídajících slovům v seznamu Oxford 3000 a zjistil, že 432 německých slov této kategorie zůstalo foneticky a sémanticky podobných svým anglickým protějškům. Studie Uniho (2019) však nezmínila užitečnost stovek německých slov uvedené kategorie, která jsou sémanticky podobná, avšak vykazují omezenou fonetickou podobnost. Základní německá slova jako Bibliothek „library“ z řeckého bibliothēkē, Frucht „fruit“ z latinského fructus, Lektion „lesson“ z latinského lectio, Rezept „recipe, prescription“ z latinského recipe, schreiben „write“ z latinského scribere, Schrift „letter“ z latinského scriptum, Spiegel „mirror“ z latinského speculum, Straße „street“ z latinského strata by mohly být studujícím jiného jazyka výslovně představovány jako slova řeckého nebo latinského původu, což by mohlo posílit jejich lexikální uvědomění. V němčině mnoho latinských anglických slov, jako impression a expression, odpovídá kalkům jako Eindruck „impression“ a Ausdruck „expression“, jejichž předpona a kmen byly sémanticky založeny na latinských ekvivalentech.

Straipsniai / Articles

213

KAZUHITO UNI

2.1.6. Ve švédštině, dalším germánském jazyce, jsou rovněž doloženy kalky jako intryck „impression“ a uttryck „expression“ a základní švédská slovní zásoba obsahuje více přejímek latinského a řeckého původu. Uni (2019a) zaznamenal 556 švédských slov latinského nebo řeckého původu z přibližně 3 000 základních slov. Švédské podstatné jméno historia „history“ má význam a pravopis totožný s původním latinským slovem. Jeho německý ekvivalent Geschichte „history“ je původní germánské slovo. Obdobně švédské podstatné jméno exempel „example“ pochází z latinského exemplum, zatímco jeho německý protějšek Beispiel „example“ je domácí lexikální jednotka. Italské slovo valuta „currency“, které pochází z latiny, se navíc ve švédštině používá ve stejném významu; německé podstatné jméno Währung „currency“ však přejímkou není. Latinské a řecké přejímky jsou tedy ve švédštině běžnější než v němčině.

2.1.7. Významné litevské univerzity a další národní instituce vytvořily multidisciplinární psané korpusy, jako je Corpus Academicum Lithuanicum (viz http://coralit.lt/) a Korpus současného litevského jazyka (viz https://klc.vdu.lt/en/).. Druhý uvedený korpus obsahuje 102 milionů litevských slov. Tyto korpusy jsou nepochybně přínosné pro středně pokročilé a pokročilé studenty litevštiny; jejich data, převážně psaná v litevštině bez anglických překladů, jsou však pro začátečníky s omezenou slovní zásobou nadměrně obtížná. Grumadienė a Žilinskienė (1998) vytvořili rozsáhlou frekvenční databázi založenou na 1 200 000 současných litevských slovech z oblasti obchodu, vědy, žurnalistiky a krásné literatury. Práce Grumadienė a Žilinskienė je pro odborné analýzy slovní zásoby mimořádně cenná; obtížnost popisů v litevštině však většině zahraničních začátečníků brání v účinném využívání tohoto frekvenčního slovníku. Grumadiene (2002), jedna z autorek uvedeného slovníku, upozornila, že litevské frekvenční databáze a korpusy nejsou lingvisty a odborníky z jiných oborů dostatečně uznávány ani využívány. Kromě toho má jen málo knihoven a vzdělávacích institucí mimo Evropu ve svých fondech specializované litevské příručky a řada studentů jazyků si nemůže dovolit nákup drahých slovníků a jiných typů studijních materiálů.

2.1.8. Výše uvedená fakta jsou hlavními důvody, proč tato studie přijala seznam založený na angličtině. Zejména seznam Oxford 3000 se celosvětově používá při výuce angličtiny jako cizího jazyka. Ačkoli mezi frekventovanými slovy v litevštině a angličtině existují drobné rozdíly, tato studie se nezaměřuje na pořadí jednotlivých slovních jednotek, nýbrž na podíl mezinárodních přejímek v základní litevské slovní zásobě a jejich přínos pro anglicky mluvící studenty.

214

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

3. METODOLOGIE

3.1. Primárními lexikálními prameny této studie byly seznam Oxford 3000, Morwood (2005) a Piesarskas a Svečevičius (2013). Shromáždil jsem litevské ekvivalenty přibližně 3 000 základních anglických slov s využitím anglicko-litevského slovníku, který redigovali Piesarskas a Svečevičius (2013). Poté jsem s využitím anglických, latinských a ruských slovníků redigovaných Stevensonem a Waitem (2011), Morwoodem (2005) a Wheelerem et al. (2007) jako hlavních etymologických pramenů spočítal počet litevských přejímek latinského a řeckého původu bez ohledu na míru podobnosti s jejich původními podobami. Polysémická slova v seznamu byla pro účely započtení slova pouze jednou upřednostněna podle nejčastějšího významu. Například anglickému line odpovídá linija „line“ jako obecný termín, eilė „line, row, queue“ a mnoho dalších litevských slov; linija, jako nejčastější slovo, byla vybrána k analýze a započtena jako příklad mezinárodní přejímky, která má svůj konečný původ v latinském podstatném jménu linea. Hesla jako meter a metre však byla započtena jako jediné slovo, protože představují pouze rozdíl mezi americkým a britským pravopisem.

3.2. Výsledkem bylo 511 mezinárodních přejímek latinského a řeckého původu (přibližně 17,0% základní slovní zásoby) mezi přibližně 3 000 nejčastěji užívanými litevskými slovy. Celkový počet řeckých a latinských přejímek v litevštině se blíží počtu v němčině a švédštině, které byly zkoumány ve studiích Uniho (2019) a (2019a). Tato skutečnost naznačuje, že baltské i germánské jazyky přejaly podobné množství slov z latiny a řečtiny.

4. ANALÝZA DAT

4.1. Lexikální prvky přínosné pro osvojování litevštiny

4.1.1. Tato část představuje litevská slova a jejich anglické ekvivalenty se zaměřením na přípony a koncovky. V této studii jsou litevské prvky odpovídající příponám v jiných evropských jazycích označovány termínem ending, protože mnohé z nich nejsou v litevštině původními příponami.

4.1.2. Nejprve budou uvedena slova obsahující litevskou koncovku -cija (vyslovovanou [tsija]) a slova s litevskou koncovkou -ija, protože odpovídají četným anglickým slovům zakončeným na -tion nebo -ion. Za druhé budou

Straipsniai / Articles

215

KAZUHITO UNI

pozorována slova s litevskou koncovkou –ia, která většinou odpovídá anglické příponě –y. Následující části rovněž představují produktivní koncovky. Oddíly 4.4.1. (–orius), 4.4.2. (–erius) a 4.5.1. (–as) pojednávají o lexémech vztahujících se k lidem a povoláním. Oddíl 4.6. uvádí příklady litevských slov označujících předměty s koncovkou –as. Oddíly 4.7., 4.8., 4.9. a 4.10. postupně představují slovní jednotky zakončené na –us, –a, –ma a –ė, které pocházejí z latinských nebo řeckých přípon. A konečně oddíl 4.11. představuje litevské lexémy s koncovkami –tūra (anglicky –ture), –ika (anglicky –ic a –ics) a –tetas (anglicky –ty).

4.2. Litevské koncovky odpovídající latinským příponám –tio a –io

4.2.1. Patří sem litevská koncovka –cija (vyslovovaná [tsija]), která odpovídá anglickým slovům s –tion. První z nich je foneticky podobná ruské příponě –ция, vyslovované [tsijə].

TABULKA 1. Litevská slova s –cija a jejich anglické ekvivalenty

4.2.2. Tabulka 2 představuje litevská slova obsahující –ija jako odpovídající anglickým slovům s –ion.

216

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

TABULKA 2. Litevská slova s –ija a jejich anglické ekvivalenty (1)

dimensija dimenze diskusija diskuse divizija divize komisija komise profesija profese religija náboženství sesija sezení versija verze

4.3. Litevská koncovka –ija a anglická přípona –y

4.3.1. Litevská koncovka –ija je rovněž součástí slovní zásoby řeckého původu, jak ukazuje tabulka 3. Další příklady litevských slov zakončených na –ija jsou armija „army“, industrija „industry“, laboratorija „laboratory“ a ministrija „ministry“.

TABULKA 3. Litevská slova s –ija a jejich anglické ekvivalenty (2)

filosofija filozofie geografija geografie harmonija harmonie komedija komedie psichologija psychologie simpatija sympatie technologija technologie teorija teorie

4.3.2. Několik litevských slov, například linija „line“ a policija „police“, jejichž latinské podoby jsou linea „line“ a politia „state, government“, se od svých anglických podob poměrně liší; foneticky jsou však podobná ruským podstatným jménům линия (vyslovováno [liniјə]) „line“ a полиция (vyslovováno [palitsijə]) „police“. Také jejich italské ekvivalenty linea „line“ a polizia (vyslovováno [politsia]) „police“ zůstávají podobné. Latinské politia „state, government“ má svůj konečný původ v řeckém polis „city“, které je obsaženo také v anglickém metropolis.

4.3.3. Některé ruské fonémy ovlivňují volbu koncovek v litevštině. Po [l] na konci kmenů často následuje –is: automobilis „automobile, car“, festivalis „festival“, modelis „model“, panelis „panel“, profilis „profile“ a simbolis „symbol“ (viz tabulka 4).

TABULKA 4. Litevská slova s –is a jejich anglické ekvivalenty

automobilis automobil festivalis festival modelis model panelis panel profilis profil simbolis symbol charakteris charakter kompiuteris počítač

Straipsniai / Articles

217

KAZUHITO UNI

4.3.4. Protože je litevská slovní zásoba ovlivněna mnoha evropskými jazyky, jejich mluvčí by bez předchozích instrukcí rozpoznali významy uvedených slov. Další litevská podstatná jména s koncovkou -is jsou charakteris „character“ a kompiuteris „computer“.

4.4. Litevská koncovka -orius a anglická přípona -or

4.4.1. Tabulka 5 představuje slova s litevskou koncovkou -orius jako odpovídající anglickým slovům s -or. Litevské autorius „author“ pochází z latinského auctor se stejným významem. Litevské gubernatorius „governor“ a jeho původní latinský tvar gubernator jsou si rovněž foneticky blízké.

TABULKA 5. Litevská slova s -orius a jejich anglické ekvivalenty

aktorius herec autorius autor direktorius ředitel faktorius faktor monitorius monitor profesorius profesor sektorius sektor senatorius senátor

4.4.2. Litevské inžinierius „engineer“, zakončené na -erius, navíc vykazuje podobnosti s francouzským ingénieur „male engineer“ a ruským инженер (inžener), které oba pocházejí z latinského ingenium „innate quality, nature“ (Morwood 2005). Obdobné procesy mohly pozměnit původní koncovky několika podstatných jmen. Protože většina anglických a litevských slov je podobná, mohou anglicky mluvící osoby snadno rozpoznat litevská slova zakončená na -orius a -erius.

4.5. Litevská podstatná jména zakončená na -as a jejich anglické protějšky (1)

4.5.1. Tabulka 6 uvádí litevská podstatná jména označující osoby s koncovkou -as a jejich anglické protějšky. Dalšími příklady slov označujících osoby jsou pilotas „pilot“, princas (vyslovováno [printsas]) „princ“, turistas „turista“ a žurnalistas „novinář“. Litevské žurnalas „časopis“ pochází z latinského adjektiva diurnus „denní“. Litevské meistras bylo přejato z německého podstatného jména Meister „mistr“, které má v konečném důsledku původ v latinském magister „mistr, představený“ (Morwood 2005). Litevské slovo klerkas „úředník“ je morfologicky

218

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

založeno na jeho francouzském ekvivalentu clerc „úředník“; obě však původně pocházejí z řeckého klērikos „duchovní“ (Picoche 2015).

TABULKA 6. Litevská podstatná jména zakončená na –as a jejich anglické ekvivalenty (1)

agentas agent aktyvistas aktivista architektas architekt artistas umělec klеrkas úředník klientas klient, zákazník konsultantas konzultant ministras ministr pacientas pacient prezidentas prezident specialistas specialista studentas student

4.5.2. Podstatné jméno žurnalas „časopis“ zůstává foneticky podobné francouzskému journal „noviny, časopis“, ačkoli bylo přejato prostřednictvím ruštiny. Litevské ž obvykle odpovídá francouzskému j a ruskému ж (ž), jehož zvuk se objevuje v anglickém slově vision. Kromě toho byla francouzská přejatá slova latinského původu, jako meras „starosta“, tualetas „toaleta, záchod“, žiuri „porota“ a želė „želé“, přejata prostřednictvím ruštiny. Latinské adjektivum major „větší“ se vyvinulo v anglické mayor a jeho francouzský protějšek maire. Francouzské a anglické jury souvisí s latinským jus „právo“. Litevské podstatné jméno želė „želé“, založené na francouzském gelée „želé“, pochází z latinského slovesa gelare „zmrazit“.

4.6. Litevská podstatná jména zakončená na –as a jejich anglické protějšky (2)

4.6.1. Tabulka 7 rovněž uvádí litevská podstatná jména zakončená na –as a jejich anglické protějšky; tato slova však nesouvisejí s povoláními. Uvedená litevská a anglická slova si s výjimkou drobných rozdílů, například rozdílu mezi zvuky [θ] a [t] v angličtině a litevštině, zůstávají foneticky blízká. Kromě toho francouzská podstatná jména restaurant s němým t a type (vyslovováno [tip]) ovlivnila výslovnost litevských slov restoranas „restaurace“ a tipas „typ“.

TABULKA 7. Litevská slova s –as a jejich anglické ekvivalenty (2)

aktas čin argumentas argument aspektas aspekt efektas účinek eksperimentas experiment elementas prvek entuziazmas nadšení epizodas epizoda

Straipsniai / Articles

219

KAZUHITO UNI

aktas čin argumentas argument aspektas aspekt efektas účinek faktas fakt fokusas ohnisko gramas gram indeksas index ingredientas přísada institutas institut instrumentas nástroj katalogas katalog kilometras kilometr

4.6.2. Litevské ritmas „rytmus“ z řeckého rhythmos mohlo být foneticky ovlivněno francouzským rythme „rytmus“, jehož th se vyslovuje [t]. Naproti tomu litevské okeanas „oceán“ z řeckého ōkeanos zachovává původní zvuk [k]. Kromě slov uvedených v tabulce 7 existuje několik dalších slov s podobnou koncovkou: litevské podstatné jméno talentas „talent“ pochází z latinského talentum „talent jako jednotka hmotnosti ve starověkém Řecku“ a řeckého talanton „váhy k vážení drahých kovů“. Litevské podstatné jméno deimantas „diamant“, pocházející z řeckého adamas „diamant“, je foneticky podobné italskému a španělskému diamante „diamant“.

4.6.3. V litevštině je patrný výrazný morfémový vliv němčiny. Kmen litevského punktas „bod“ věrně zachovává výslovnost latinského punctum „bod“. Většina anglicky mluvících osob by dokázala rozpoznat význam litevského slova, pokud znají etymologickou souvislost mezi některými anglickými slovy, jako jsou point a punctual.

4.7. Litevská podstatná jména zakončená na -us a jejich anglické protějšky

4.7.1. Tabulka 8 uvádí litevská adjektiva zakončená na -us a jejich anglické protějšky. Litevské y, obvykle následující po zvucích [s] nebo [t], označuje dlouhé [i]. Další litevská slova zakončená na -us jsou agresyvus „agresivní“ a idealus „ideální“.

4.7.2. Ačkoli latinské tvary jako abstractus „abstraktní“ a normalis „normální“ končily na -us a -alis, tyto koncovky byly v litevštině sjednoceny.

220

Acta Linguistica Lituanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

TABULKA 8. Litevská adjektiva zakončená na –us a jejich anglické protějšky

abstraktus abstraktní

adekvatus adekvátní

aktyvus aktivní

alternatyvus alternativní

konkretus konkrétní

konservatyvus konzervativní

modernus moderní

normalus normální

objektyvus objektivní

oficialus oficiální

originalus originální

pasyvus pasivní

privatus soukromý

profesionalus profesionální

subjektyvus subjektivní

universalus univerzální

4.8. Litevská podstatná jména zakončená na –a a jejich anglické ekvivalenty

4.8.1. Tabulka 9 uvádí litevská podstatná jména zakončená na –a a jejich odpovídající anglická slova. Mezi latinským collega „kolega“ a jeho litevským potomkem kolega se stejným významem došlo k pravopisné změně. Litevské lyga „liga“, které bylo přejato prostřednictvím francouzštiny, a jeho anglický protějšek pocházejí z latinského slovesa ligare „svázat, upevnit, připojit, spoutat“.

4.8.2. Litevština a italština navíc sdílejí totožný pravopis následujících podstatných jmen atmosfera, dieta, disciplina, forma, norma, nota, scena a zona. Tato skutečnost může výrazně povzbudit italsky mluvící osoby učící se litevštinu. Jejich španělské protějšky mají navíc podobné tvary, ačkoli escena „scéna“, leyenda „legenda“ a máquina „stroj“ vykazují méně morfologických podobností. Proto mohou mluvčí angličtiny, italštiny, španělštiny a dalších příbuzných jazyků takové litevské lexikální jednotky rozpoznat bez větší námahy.

TABULKA 9. Litevská slova s –a a jejich anglické ekvivalenty

atmosfera atmosféra

dieta dieta

disciplina disciplína

figūra figura

forma forma

gitara kytara

kolega kolega

legenda legenda

lyga liga

mašina stroj

norma norma

nota nota

planeta planeta

scena scéna

uniforma uniforma

zona zóna, oblast

Straipsniai / Articles

221

KAZUHITO UNI

4.9. Litevská podstatná jména zakončená na –ma a jejich anglické ekvivalenty

Tabulka 10 uvádí litevská podstatná jména zakončená na –ma a jejich anglické tvary, které většinou končí na m. Starořecká přípona –ma se v litevštině zachovala, ačkoli řecké y bylo přejato jako i. Dalším příkladem v této lexikální kategorii je diagramа „diagram“.

TABULKA 10. Litevská podstatná jména zakončená na –ma a jejich anglické tvary

4.10. Litevská podstatná jména zakončená na –ė (dlouhé [e])

Tabulka 11 uvádí litevská podstatná jména zakončená na –ė (dlouhé [e]) a odpovídající anglická slova. Litevské lexikální jednotky končí na –ė. Anglicky mluvící osoby by se tato litevská slova dokázaly snadno naučit. Jejich francouzskými ekvivalenty jsou analyse, base, phase, phrase, classe, crise, minute a pause. Z tohoto důvodu by většina francouzsky mluvících osob dokázala rozpoznat význam uvedených litevských slov.

TABULKA 11. Litevská podstatná jména zakončená na –ė a odpovídající anglická slova

4.11. Litevské koncovky –tūra (anglické –ture), –ika (anglické –ic, –ics) a –tetas (anglické –ty)

4.11.1. Lexikální prvek –tūra je obsažen v mnoha litevských podstatných jménech latinského původu, jako jsou agrikultūra „zemědělství“, architektūra „architektura“, kultūra „kultura“, literatūra „literatura“, struktūra „struktura“ a temperatūra

222

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

„teplota“. Anglicky mluvící studenti litevštiny proto mohou takové litevské lexikální jednotky rozpoznat.

4.11.2. Další produktivní koncovkou je -ika, která v angličtině většinou odpovídá -ic a -ics (viz tabulka 12).

TABULKA 12. Litevská podstatná jména zakončená na -ika a odpovídající anglická slova

4.11.3. Litevský prvek –tetas se objevuje ve slovech autoritetas „autorita“, fakultetas „fakulta“, komitetas „výbor“, prioritetas „priorita“ a universitetas „univerzita“. Anglické committee končí na –tee vlivem podoby francouzského comité se stejným významem.

4.11.4. Navzdory drobným nepravidelnostem mezi litevštinou a angličtinou je litevská přípona –inis rovněž poměrně produktivní: akademinis „akademický“, finansinis „finanční“, nacionalinis „národní“, loginis „logický“, politinis „politický“, socialinis „sociální“, techninis „technický“ a tropinis „tropický“.

4.12. Výše uvedené sémantické a fonetické souvislosti mohou podpořit lexikální rozpoznávání těchto slov mluvčími angličtiny a několika dalšími evropskými jazyky.

5. ZÁVĚR

Studie zkoumala často užívanou slovní zásobu latinského nebo řeckého původu v litevštině, která by mohla napomoci při učení litevštiny jako cizího jazyka. Ve skupině přibližně 3 000 základních litevských slov bylo zjištěno celkem 511 lexikálních jednotek (přibližně 17,0%) této kategorie, které sdílejí sémantické podobnosti se svými anglickými kognáty. Na základě těchto výsledků se dospívá k závěru, že zdůrazňování společných lexikálních jednotek by mohlo anglicky mluvícím osobám urychlit osvojování základní litevské slovní zásoby.

REFERENCES

Braun Peter 1989: Internationalisms: identical vocabularies in European languages. – Language Adaptation, ed. F. Coulmas, Cambridge: Cambridge University Press, 158–167.

Straipsniai / Articles

223

KAZUHITO UNI

Butterwick Richard 2021: The Polish-Lithuanian Commonwealth, 1733–1795: Light and Flame, New Haven: Yale University Press.

Chwalba Andrzej, Zamorski Krzysztof 2020: The Polish-Lithuanian Commonwealth: History, Memory, Legacy, Abingdon: Routledge.

Frost Robert 2019: The Oxford History of Poland-Lithuania. Volume I: The making of the Polish–Lithuanian Union, 1385–1569, Oxford: Oxford University Press.

Grumadienė Laima 2002: Dabartinės rašomosios lietuvių kalbos dažninis žodynas ir jo bazė / The frequency dictionary of contemporary written Lithuanian and its data base. – Acta Linguistica Lithuanica 46, 19–37. Available at: http://journals.lki.lt/actalinguisticali thuanica/article/view/1197/1277.

Grumadienė Laima, Žilinskienė Vida 1998: Dažninis dabartinės rašomosios lietuvių kalbos žodynas: Abėcėlės tvarka / Frequency Dictionary of Modern Written Lithuanian: Alphabetical Order, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas ir Informatikos institutas.

Haspelmath Martin, Tadmor Uri, Eds., 2009: Loanwords in the World’s Languages: A Comparative Handbook, Berlin: De Gruyter Mouton.

Hu Marcella, Nation I. S. Paul 2000: Unknown vocabulary density and reading comprehension. – Reading in a Foreign Language 13(1), 403–430.

Laufer Betia 1989: What percentage of text-lexis is essential for comprehension? Special Language: From Humans to Thinking Machines, eds. C. Lauren, M. Nordman, Clevedon: Multilingual Matters, 316–323.

Lemhöfer Kristin, Dijkstra Ton, Schriefers Herbert, Baayen R. Harald, Grainger Jonathan, Zwitserlood Pienie 2008: Native language influences on word recognition in a second language: A megastudy. – Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition 34(1), 12–31. Available at: https://doi.org/10.1037/0278–7393.34.1.12.

Makauskas Bronius, Černius Vytautas 2018: History of Lithuania: From Medieval Kingdom to Modern Democracy, Kaunas: Šviesa.

Morwood, James 2005: Pocket Oxford Latin Dictionary, revised edition, Oxford: Oxford University Press.

Otwinowska Agnieszka, Szewczyk Jakub M. 2019: The more similar the better? Factors in learning cognates, false cognates and non-cognate words. – International Journal of Bilingual Education and Bilingualism 22(8), 974–991. Available at: https://doi.org/10.1080/13670050.2017.1325834.

224

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Benefits of International Loanwords for English-Speaking Learners of Lithuanian

Picoche Jacqueline 2015: Dictionnaire d’étymologie du français / Etymological Dictionary of the French Language, Paris: Le Robert.

Piesarskas Bronius, Svecevičius Bronius 2013: Lithuanian Dictionary: Lithuanian–English, English–Lithuanian, Abingdon: Routledge.

Ramonienė Meilutė, Pribušauskaitė Joana 2019: Practical Grammar of Lithuanian, Vilnius: Baltos lankos.

Ramonienė Meilutė, Pribušauskaitė Joana, Ramonaitė Jogilė Teresa, Vilkienė Loreta 2019: Lithuanian: A Comprehensive Grammar, Abingdon: Routledge.

Ringbom Håkan 2007: Cross-linguistic Similarity in Foreign Language Learning, Clevedon: Multilingual Matters.

Stevenson Angus, Waite Maurice 2011: Concise Oxford English Dictionary, Oxford: Oxford University Press.

Uni Kazuhito 2019: Advantages of loanwords of Latin origin for learning German and Dutch. – Journal of Social Sciences Research 5(3), 764–768. Available at: https://doi.org/10.32861/jssr.53.764.768.

Uni Kazuhito 2019a: Benefits of vocabulary of Latin origin for the learners of Swedish and Danish. – Journal of Social Sciences Research 5(2), 431–435. Available at: https://doi.org/10.32861/jssr.52.431.435.

Wexler Paul 2009: Towards a structural definition of ‘internationalisms’. – Linguistics 7(48), 77–92.

Wheeler Marcus, Unbegaun Boris, Falla Paul, Thompson Della 2007: Oxford Russian Dictionary, ⁴th edition, Oxford: Oxford University Press.

Zinkevičius Zigmas 1996: The History of the Lithuanian Language, Vilnius: Science and Encyclopaedia Publishing Centre of Lithuania.

Tarptautinių skolinių nauda lietuvių kalbos besimokantiems anglakalbiams studentams

SANTRAUKA

Nors lietuvių kalba priklauso indoeuropiečių kalbų šeimai, lietuviškos kilmės žodžiai ženkliai skiriasi nuo anglų kalbos ir kitų Europos kalbų. Tyrime analizuojama tarptautinių skolinių lietuvių kalboje nauda jos žodyno besimokantiems anglakalbiams studentams.

Straipsniai / Articles

225

KAZUHITO UNI

Daugiausiai dėmesio skiriama iš lotynų ar graikų kalbų kilusiems tarptautiniams žodžiams, kurių didelė dalis buvo pasiskolinta per rusų, anglų ir prancūzų kalbas. Autorius ištyrė šios kategorijos leksemas Oksfordo anglų kalbos žodyno 3000 pagrindinių žodžių sąraše ir suskaičiavo lietuviškus atitikmenis šioje kategorijoje. Maždaug 3000 pagrindinių lietuvių kalbos žodžių sąraše buvo rasta 511 šios kategorijos žodžių. Siekiant nustatyti dėsningus skirtingų kalbų panašumus, tyrime surinktos lietuvių kalbos leksemos buvo sugrupuotos pagal priesagas. Dauguma dažnai vartojamų angliškų žodžių, kurie baigiasi -tion ir -ion, atitinka lietuvių kalbos žodžius, besibaigiančius -cija (pavyzdžiui, administracija ‘administration’) ir -ija (pavyzdžiui, diskusija ‘discussion’). Be to, anglų kalbos žodžiai su galūne -y atitiko lietuviškus žodžius su galūne -ija (pavyzdžiui, filosofija ‘philosophy’, geografija ‘geography’, harmonija ‘harmony’). Tokie lietuvių kalbos būdvardžiai kaip abstraktus ‘abstract’, aktyvus ‘active’, konkretus ‘concrete’ ir objektyvus ‘objective’ išlaiko savo semantinį panašumą su angliškais atitikmenimis. Panašiai ir lietuvių kalbos žodžiai agrikultūra ‘agriculture’, architektūra ‘architecture’, kultūra ‘culture’, literatūra ‘literature’, struktūra ‘structure’ ir temperatūra ‘temperature’ turi dėsningus atitikmenis anglų kalboje. Taigi galima teigti, kad priesagos yra pagrindiniai žodyno mokymosi elementai. Tyrimas nustatė, kad tarptautiniai skoliniai lietuvių kalboje gali padėti lietuvių kalbos besimokantiems anglakalbiams studentams greičiau išmokti dažniausiai vartojamus lietuvių kalbos žodžius.

Įteikta 2021 spalio 30 d.

KAZUHITO UNI University of Kuala Lumpur 1016, Jalan Sultan Ismail, 50250 Kuala Lumpur, Malaysia [email protected]

226

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI