ALMA RAGAUSKAITĖ Ústav litevského jazyka ORCID id.: orcid.org/0000-0001-5952-8027 Oblasti vědeckého výzkumu: historická antroponymie, historická toponymie. DOI: doi.org/10.35321/all87-07

TENDENCE V Pojmenovávání ŽEN Z KĖDAINIAI V HISTORICKÝCH PRAMENECH DĚJIN MĚSTA KĖDAINIAI V 17.–18. STOLETÍ

Trendy v pojmenovávání žen z Kėdainiai v historických pramenech Kėdainiai ze 17.–18. století

ANNOTACE

K nejdůležitějším pramenům historické antroponymie litevských měšťanů patří knihy aktů městských samosprávných institucí, různé inventáře, rejstříky a církevní matriční knihy. Mezi nimi vynikají kėdainiajské inventáře z let 1604, 1622, 1624 a 1666 a dokumenty kėdainiajského evangelického reformovaného kostela z let 1628–1663, psané polsky. Z těchto jedinečných rukopisů ze 17. století bylo vybráno 82 zápisů žen z Kėdainiai. Jsou podrobně pojednány z hlediska pojmenovávání. Bylo zjištěno, že obyvatelky města Radvilů byly nejčastěji zaznamenávány dvěma sufixálními osobními jmény utvořenými podle manžela. Takto bylo uvedeno 32 žen (39,02% všech pojmenování ze 17. století). Jménem a příjmením nebo antroponymem plnícím jeho funkci bylo označeno 13 (15,86%) žen z Kėdainiai. Nejčastěji byly pojmenovány tradičními křesťanskými jmény. V pozdější křestní matrice kostela sv. Jiří v Kėdainiai z let 1752–1799 bylo nalezeno 32 příjmení měšťanek s litevskými sufixy.

KLÍČOVÁ SLOVA: Kėdainiai, žena z Kėdainiai, historická antroponymie, historické osobní jméno, pojmenovávání.

140

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v pojmenovávání žen z Kėdainiai v historických pramenech dějin města Kėdainiai v 17.–18. století

A N N O T A T I O N

K nejdůležitějším historickým antroponymickým pramenům o litevských měšťanech patří městské knihy rejstříků, různé inventáře, rejstříky a církevní matriky. Nejvýznamnějšími z nich jsou inventáře Kėdainiai z let 1604, 1622, 1624 a 1666 a dokumenty evangelického reformovaného kostela v Kėdainiai z let 1628–1663, psané polsky. Z těchto jedinečných rukopisů ze 17^th. století bylo shromážděno dvaaosmdesát záznamů žen z Kėdainiai. Podrobně se o nich pojednává z hlediska pojmenovávání. Bylo zjištěno, že obyvatelky města šlechtického rodu Radziwiłłů byly obvykle zaznamenávány dvěma sufixálními antroponymy utvořenými podle manžela. Tento způsob pojmenování se týkal 32 žen (39,02% všech případů pojmenování). Celkem 13 (15,86%) žen z Kėdainiai bylo zaznamenáno křestním jménem a příjmením nebo antroponymem plnícím jejich funkci. Obvykle dostávaly tradiční křesťanská jména. V pozdější křestní matrice farního kostela sv. Jiří v Kėdainiai z let 1752–1799 bylo zjištěno 32 příjmení měšťanek s litevskými sufixy.

KLÍČOVÁ SLOVA: Kėdainiai, žena z Kėdainiai, historická antroponymie, historické osobní jméno, pojmenovávání.

ÚVOD

Proces pojmenovávání žen žijících v litevských městech byl dlouhý a složitý. Systém jejich zápisu se lišil jak v administrativně-právních dokumentech 16.–18. století, tak v církevních matrikách. Jisté je pouze to, že přinejmenším v 18. století byl nejčastější binární model pojmenovávání měšťanek, který se však dosud nestal absolutní normou (Ragauskaitė 2008: 33–34).

Obyvatelky Vilniusu ze začátku 17. století byly nejčastěji označovány křestními jmény a patronymy. Ke křestním jménům žen nebyl buď připojen žádný přívlastek, nebo bylo zapsáno patronymum; jiné přívlastky se vyskytují jen zřídka. To představuje více než 80% pojmenování (v knize sňatků dokonce přibližně 90%). Při zapisování vilnijských žen nebylo obvyklé používat samotné patronymum bez křestního jména (Zinkevičius 1977: 48–49).

Vývoj pojmenovávání 1 293 měšťanů z Kaunasu v 16.–18. století se vyznačuje několika etapami: od antroponyma vyjadřujícího závislost na manželovi až k binárnímu modelu pojmenování jménem a příjmením otce nebo manžela (16. století – 61,07%, 17. století – 58,28%, 18. století – 45,85%). Pojmenování žen z nižších a vyšších vrstev měšťanského stavu se lišilo. V 16.–18. století byly ženy z vyšších vrstev (manželky radních a purkmistrů) výrazně častěji zapisovány kanonickými podobami křesťanských jmen. Při porovnání výsledků výzkumu pojmenovávání kaunaských měšťanek a litevských rolnic se dospělo k závěru, že binární systém pojmenování kaunaských měšťanek se utvářel rychleji než u rolnic (Ragauskaitė 2005: 55, 144).

Straipsniai / Articles

141

ALMA RAGAUSKAITĖ

Systém pojmenování obyvatelek Joniškisu^¹ na konci 16. a počátku 17. století byl proměnlivý. Snad nejčastěji, zejména na konci 16. století, byly matky, dcery a kmotry uváděny pouze křesťanským jménem. Při jejich zápisu jménem se někdy uváděl příbuzenský vztah (podle manžela nebo otce) (Garliauskas 2004: 22). Při pojmenování měšťanek křesťanským jménem se někdy vyjadřovala jejich závislost na mužském osobním jménu, vyjádřeném genitivem. Vynikají nečetné zápisy obyvatel Joniškisu křesťanským jménem, u nichž byla vedle uvedena rodinná příslušnost prostřednictvím antroponyma manžela zapsaného v nominativu. Kromě toho byl rozšířen i další typ jejich zápisu (zejména v pozdějších zápisech v joniškiské matrice křtů z let 1599–1621), a to dvěma antroponymy. Na konci starého rukopisu je patrný způsob pojmenování obyvatel Joniškisu třemi osobními jmény (Ragauskaitė 2015: 60).

Výzkum příjmení litevských měšťanů je stále aktuální, protože je zřejmé, že prací zabývajících se historickou antroponymií žen tohoto stavu je málo. Způsobily to objektivní okolnosti, z nichž nejdůležitější je skutečnost, že měšťanky jsou v historických dokumentech zmiňovány jen zřídka. Jejich pojmenování lze šířeji a podrobněji analyzovat přibližně od začátku 16. století (Ragauskaitė 2005: 11). Historická antroponymie různých litevských měst se liší z hlediska polonizace, tvoření, původu aj. Proto je zde pojednáno o ženském jmenném fondu jednoho z mála soukromých^² magdeburských litevských měst – Kėdainiai v 17.–18. století.

Cílem tohoto článku je prozkoumat způsoby zápisu měšťanů Kėdainiai (Litevci a polonizovaná část společnosti^³) v 17.–18. století, zjistit, které faktory ovlivnily utváření typů jejich pojmenování, a popsat vývoj binárního modelu pojmenování obyvatel Kėdainiai (jménem a příjmením).

Úkoly tohoto článku jsou: 1) uvést hlavní způsoby zápisu žen; 2) analyzovat jejich jména (první členy binárních pojmenování) z hlediska původu; 3) rekonstruovat osobní jména, která jsou v rukopisech ze 17.–18. století zaznamenána s litevskými slovotvornými formanty.

Antroponymický materiál byl shromážděn především z historických pramenů města Radvilů ze 17. století^⁴. Jde o inventáře Kėdainiai z let 1604, 1622, 1624 a 1666 a dokumenty evangelického reformovaného kostela v Kėdainiai z let 1628–1663, psané polsky (srov. Ragauskaitė 2016: 47; 2016a: 112; 2017: 55; 2018: 102).

^¹ Teprve 4. července 1616 získal Joniškis magdeburské privilegium a začalo se utvářet měšťanské společenství (Kryževičius 1981: 133; Baliulis 1994: 31–35; Meilus 1994: 13–16).

^² „V litevském státě to byly Biržai, Kėdainiai, Kretinga, Nesvyžius, Skuodas, Sluckas a město varmijských (žemaitských) biskupů Medininků Varniai.“ (Kiaupa 1998: 171).

^³ K etnickému a náboženskému složení obyvatel Kėdainiai v 17.–18. století viz Tworek 1969: 213; Žirgulis 2002: 130–131; 2002a: 25–26; 2005: 180–183; Ragauskaitė 2016: 47–49; 2016a: 113–115; 2017: 54–56; 2018a: 175–177.

^⁴ Seznam těchto historických dokumentů viz na konci článku.

142

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v pojmenovávání žen z Kėdainiai v historických pramenech dějin města Kėdainiai v 17.–18. století

V nejstarším inventáři z roku 1604 nejsou zapsáni pouze obyvatelé města Kėdainiai, ale i obyvatelé okresu. V inventáři kėdainiajské fary z roku 1622, který je malého rozsahu, jsou registrováni obyvatelé Kėdainiai a údaje o majetku fary. V posledním městském inventáři z roku 1666 jsou vyznačeny domy, parcely a ulice obyvatel Kėdainiai. Při soupisu měšťanských domů byl popsán typ jejich stavby (zděná či dřevěná budova). Tyto původní inventáře mohou být užitečné nejen při výzkumu historické antroponymie měšťanů, ale i při sledování vývoje historických názvů ulic a dějin městské architektury (Šinkūnas 1928: 21). Prohlédnut byl také archiv farního kostela sv. Jiří v Kėdainiai, kde byla nalezena křestní matrika z let 1752–1799. Zápisy v této církevní knize mohou pomoci doplnit a rozšířit obraz, který o pojmenovávání žen poskytují administrativní dokumenty.

K podrobnému výzkumu byly vybrány prameny, v nichž je dostatek informací o všech společenských skupinách a vrstvách města. Při klasifikaci a analýze shromážděných údajů o historické antroponymii žen z Kėdainiai v 17.–18. století se používají tyto hlavní, pro práce o historické antroponymii litevských měšťanů obvyklé metody: popisná, srovnávací a rekonstrukční (Zinkevičius 1977: 4; Ragauskaitė 2005: 31; 2019: 179; 2020: 116; Sinkevičiūtė, Račickaja 2014: 296–298; Sinkevičiūtė, Račickaja 2014a: 332–333; Sinkevičiūtė 2016: 222–223).

Podle tehdejších právních ustanovení nebyla zastupována pouze manželka, ale také matka, sestra, tchyně a neprovdané sestry manželky. Žena musela být pod ochranou muže (otce, manžela, bratra), který ji doprovázel k soudu nebo se jejím jménem účastnil soudního řízení apod. (Karpavičienė 2001: 18–26; 2001a: 5–19; 2005: 42–44; Ragauskaitė 2005: 33; 2021: 8–10). Vliv na to mělo vyšší společenské postavení mužů. V inventářích Kėdainiai ze 17. století byly zkoumané měšťanky často uváděny až poté, co ovdověly. V důsledku těchto historických okolností je ženských zápisů mnohem méně než mužských. Jejich pojmenování se lišilo a v různých obdobích (17. a 18. století) mělo své vlastní rysy.

1. MODELY ZÁPISU ŽEN V 17. STOLETÍ

Z pojednaných historických pramenů města Radvilů ze 17. století bylo shromážděno 82 ženských pojmenování. Počítaly se různé varianty podob antroponym (grafické varianty, varianty s různými sufixy a koncovkami). Nejvíce žen z Kėdainiai bylo zapsáno bez křestního jména, pouze dvěma osobními jmény utvořenými ze jména manžela nebo otce a druhého antroponyma. Je jich 32 (to představuje 39,02% všech pojmenování ze 17. století). Jméno ženy v těchto zápisech není uvedeno, protože nejdůležitější jsou sufixální osobní jména vyjadřující závislost na manželovi. Jak již bylo uvedeno, ve zkoumaných inventářích Kėdainiai z let 1604, 1622, 1624 a 1666 byly uvedeny ulice, v nichž

Straipsniai / Articles

143

ALMA RAGAUSKAITĖ

měšťanky žily. Uvedení názvů ulic umožňuje vytvořit si podrobnější obraz o rozložení žen ve městě podle jejich národnostního složení, např.: 1624 Vlica Wielka [...] Janowa Berelowa KI₂ 1v⁵; 1666 Ulica Skomgolska [...] Janowej Butkiewiczowej kilm. KI₃ 11; 1624 w Koncu Vlicy Kowiensk iey [...] Abrahamowa Giendrelewiczowa KI₂ 9 – 1624 Vlica Kowienska [...] Abramowa Giendrełowa KI₂ 8; 1624 Vlica Szatska [...] Macieiowa Girniowa KI₂ 6; 1624 Vlica Skongolska [...] Stanisławowa Gredowa KI₂ 5; 1666 Ulica Kon ska [...] Andrzeiowej Karasiowej kilm. KI₃ 6; 1631 Thomaszowej Kliszewiczowej kilm. CZK 13; 1604 Ulica 3a niewiąza prawa ftrona [...] Pawłowa Klifżowa KI₁ 12v, 13; 1624 Vlica Kowienska [...] Adamowa Lelałowa KI₂ 8; 1666 Ulica Konska [...] Plac Joz ephowej Lipskiey kilm. KI₃ 6, 7; 1666 Ulica Konska [...] Domek Jakubowey Łozowey kilm. KI₃ 6, 7; 1624 Vlica Iaswoynska [...] Janowa Łukaszewiczowa KI₂ 4; 1604 Ulica Wielka [...] rynku prawa ftrona [...] Sczepanowa Michciowa KI₁ 5, 6; 1624 Vlica Stara [...] Druga Strona [...] Adamowa Mikszewiczowa KI₂ 2, 2v; 1631 Stanisławowa Mukciowa CZK 13; 1666 Ulica Konska [...] Domek Pawłowey Odoyciowey kilm. KI₃ 6, 6v; 1624 Trzecia Kwatera [...] Ławrinowa Pacewiczowa KI₂ 1; 1624 Vlica Stara [...] Czepowa Paiełezowa KI₂ 2; 1624 Vlica Kowienska [...] Andrzeiowa Paleciowa KI₂ 8; 1604 Miafta Kieydany 3a rzeka niewiąza [...] Pawłowa Pozarowa KI₁ 13v, 15; 1666 Ulica Kowienska [...] Jakubowey Praniewskiey kilm. KI₃ 12; 1604 ulica Wielka [...] Grehorowa Sruogieiwiczowa KI₁ 5v, 6v; 1624 Vlica Kowienska [...] Druga Strona [...] Mikołaiowa Stagiełowa KI₂ 8, 8v; 1604 Ulica Wielka [...] Ławrzynkowa stanisławowiczowa KI₁ 5; 1624 Vlica Szatska [...] Mikołaiowa Tykn iowa KI₂ 6; 1624 Pierwsza Kwatera Rynku [...] Abramowa Trzeciakowa KI₂ 1; 1604 Ulica Wielka [...] Sebestianowa Trzeciakowa KI₁ 5; 1604 Ulica Konska z rynku prawa ftrona [...] Pawłowa Waskowa KI₁ 10v; 1624 Vlica Kowienska [...] Druga Strona [...] Krzysztophowa Wolczkowa KI₂ 8, 8v; 1604 Ulica nowa od Kościoła prawa Strona [...] Maczułowa Wubkiewiczowa KI₁ 15v; 1604 Miafta Kieydany 3a rzeka niewiąza [...] Jakubowa Zusłowa KI₁ 13v, 14; 1666 Ulica Konska [...] Janowey Zwilgowej kilm. KI₃ 6, 6v.

Kromě tohoto nejproduktivnějšího typu pojmenování byly ženy z Kėdainiai zapisovány i jinými způsoby. Pro stručnost bylo 21 (25,61%) obyvatelek města zaznamenáno jediným sufixálním osobním jménem, např.: 1666 [...] Domek Ambroziowey kilm. KI₃ 1v; 1604 Ulica ftara [...] z rynku prawa ftrona [...] Borysowa KI₁ 8; 1666 Druga strona [...] ulicy zamkowej [...] Dom Buzewiczowey kilm. KI₃ 2; 1644 Gierdwiłowey kilm. CZK 62; 1630 Pani Jakubowa CZK 8; 1622 Vlicy Wilensk iey [...] Karaiowey

⁵ Všechna ženská pojmenování jsou opatřena metrickými údaji. U každého z nich je uveden rok, v němž bylo osobní jméno zaznamenáno, zkratka historického pramene a číslo listu (strany). Při uvádění antroponym obyvatel Kėdainiai se zachovává jejich původní pravopis, na rozdíl od publikační tradice historických pramenů (srov. Lepszy 1953: 12; Wolff 1957: 32).

144

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v pojmenovávání žen z Kėdainiai v historických pramenech dějin města Kėdainiai v 17.–18. století

gen. KKČI 3; 1638 Pani Kozakowa CZK 45; 1666 Ulica Konska [...] Druga strona [...] Memayciowej gen. KI₃ 7; 1604 Ulica za niewiasą prawa strona [...] Narwidowa KI₁ 13; 1652 Paksztewiczowej gen. CZK 81; 1624 Ulica Stara [...] 3 Paweysiową instr. KI₂ 2; 1653 Perkunowej gen. CZK 94; 1631 Petras zowej gen. CZK 13; 1666 Ulica Skomgolska [...] Philipowej Domek gen. KI₃ 11; 1622 Ulica Nowomiejyska [...] Ruybiowa KKČI 1; 1638 Pani Sadkowa CZK 45; 1637 p(ani)^{⁶ Stanisławowa} CZK 15; 1666 Druga strona [...] ulicy zamkowej [...] Domek Tomaszewiczowej gen. KI₃ 2, 2v; 1638 P(ani) Trzeciakowa CZK 45; 1655 Warnelowa CZK 102; 1604 ulica [...] Witowtowa KI₁ 15v.

K nejčastějšímu typu pojmenování se podobá tento model zápisu – sufixální osobní jméno označující závislost a apelativní přezdívka vdova (v polsky psaných pramenech – wdowa). Tento údaj byl významnou součástí pojmenování žen v 17. století. Takto bylo zapsáno 16 (19,51%) měšťanek, např.: 1666 Ulica Wilenska [...] Domek Budrowey wdowy kilm. KI₃ 13v; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] wdowy Butkowey kilm. KI₃ 15; 1666 Ulica Kowien ska [...] Domblewskiey wdowy kilm. KI₃ 12v, 13; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] Wdowy Dubowey kilm. KI₃ 14, 15v; 1666 Ulica Kowien ska [...] Gudowa wdowa KI₃ 12v, 13v; 1624 Ulica Stara [...] Druga Strona [...] z Jaroszewiczowa wdową įnag. KI₂ 2v; 1604 Ulica nowa od Kościoła prawa Strona [...] Jurgidowa wdowa KI₁ 15v; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] Wdowу Kiborynskiey kilm. KI₃ 14, 16; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] wdowy Maculowey Domek kilm. KI₃ 14, 16; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] wdowy Pupowey Domek kilm. KI₃ 14, 15v; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] Wdowy Sereykowey Domek kilm. KI₃ 14, 16; 1604 Ulica [...] prawa strona [...] Stanisławowey wdowy kilm. KI₁ 8v, 9; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] wdowy Stephanowey Domek kilm. KI₃ 14, 16; 1666 Ulica Skomgolska [...] Tomaszowey wdowy Dom kilm. KI₃ 11; 1666 Wilenskiey Ulicy [...] wdowy Zwirblowey Domek kilm. KI₃ 15v.

Jménem a příjmením nebo antroponymem, které je nahrazovalo, bylo zaznamenáno 13 žen (15,86%). Ve většině případů jsou prvními členy tohoto binárního pojmenování polské podoby křesťanských jmen (viz také Zinkevičius 1977: 49–50; 2008: 352; Maciejauskienė 1991: 253, 258; 1999: 109; Mickienė, Černiauskaitė 2014: 168, 175–176; Ragauskaitė 2015: 61–62; 2021: 7). Užíváno bylo nejméně 9 různých tradičních křesťanských jmen. Historické podoby křesťanských jmen se porovnávají se současnými litevskými ženskými jmény, např.: 1624 Barbara KI₂ 2. Srov. současné jméno Barborą (LVKŽ 90); 1604 Helzbiety kilm. KI₁ 13v. Srov. současné jméno Elzbietą (LVKŽ 148); 1604 Hanna KI₁ 8v, 9, 13v, 14v; 1604 Hanny kilm. KI₁ 4. Srov. současné jméno Oną (LVKŽ 294–295); 1604 Huliana KI₁ 9v, 10v. Srov. současné jméno Julijoną (LVKŽ 213); 1604 jęwa KI₁ 13v. Srov. současné jméno Ievą (LVKŽ 195); 1649 Katarzyna CZK 66. Srov. současné jméno Kotryną (LVKŽ 235); 1659 Klarą įnag. CZK 110. Srov. současné jméno Klarą (LVKŽ);

^⁶ Zkratky zaznamenané v historických dokumentech jsou doplněny. Doplnění je uvedeno v závorkách.

Straipsniai / Articles

145

ALMA RAGAUSKAITĖ

1604 Magdalena Kl₁ 7v. Srov. současné jméno Magdalėnà (LVKŽ 255–256); 1604 Zophia Kl₁ 14v, 15v, 16. Srov. současné jméno Žȯfija (LVKŽ 385). Vedle dlouhých podob fungují zkrácené podoby křesťanských jmen, např.: 1624 Dorota Kl₂ 2. Srov. současné jméno Daratà (LVKŽ 112); 1604 Polonia Kl₁ 4. Srov. současné nářeční jméno Paliõnija (LVKŽ 77).

Zápisy v historických pramenech ukazují, že manželky členů městské správy a bohatších kupců byly pojmenovávány kanonickými podobami jmen. Ojedinělé zdrobnělé podoby jmen mají představitelky nižších vrstev obyvatel Kėdainiai – služky, městské nádenice apod., např.: 1604 Giendrula Kl₁ 10v, 11v. Srov. současné jméno Geñdrė (LVKŽ 174), dále srov. starší jmennou variantu Gendrutà (LVKŽ 174); 1604 Katrynėla Kl₁ 13. Srov. současné jméno Kotrynà (LVKŽ 235); 1604 Paliula Kl₁ 11v; 1604 Paliula Kl₁ 14v. Srov. současné jméno Pãlė (LVKŽ 296), dále srov. současné nářeční jméno Paliõnija (LVKŽ 77). Zacházelo se s nimi nedbaleji, a proto písaři nedbali na jednotnost a oficiálnost podob jejich jmen.

Osobní jména měšťanek utvořená podle otce mají sufix –ovna (v pramenech psáno –owna), zatímco podle manžela sufix –ova (–owa). Některá z nich vznikla z mužských antroponym, která mají sufixy polského typu –sk–. Tato ženská osobní jména lze hodnotit jako odvozeniny s koncovkou –a (viz Ragauskaitė 2005: 107; 2015: 63), např.: 1604 Miąsto Kiędany Rynek prawa strona od mostu […] Hanny Gielezowney kilm. Kl₁ 4; 1649 Katarzyna Girdwiłowa CZK 66; 1604 Miąsta Kiędany […] Helżbiety Gowienowey kilm. Kl₁ 13v; 1604 Ulica od rynku prawa strona […] Huliana juchnowa Kl₁ 9v, 10v; 1624 Vlica Stara […] Dorota Pawlukowa Kl₂ 2; 1604 Miąsto Kiędany Rynek prawa strona od mostu […] Polonia Szałbowa Kl₁ 4; 1604 Ulica stara 3 rynku lewa strona […] Magdalena Žeykniowa Kl₁ 7v; 1604 Miąsta Kiędany […] Hanna Andrzeiowna Kl₁ 13v, 14v; 1604 Ulica nad eyfmilgą […] Hanna Kunigielowna Kl₁ 8v, 9; 1604 Ulica nowa od Kościoła prawa Strona […] Zophia Pranowna Kl₁ 15v, 16; 1604 Ulica Kon̨ka 3 rynku prawa strona […] Giendrula Wiprikowna Kl₁ 10v, 11v; 1659 z panną Klarą Lipską įnag. CZK 110.

Neprovdané dívky byly v historických pramenech zapisovány jen zřídka. Docházelo k tomu, když jim zemřeli rodiče. Někdy jsou v dokumentu vedle muže zapsáni i další členové rodiny – manželka, dcery, synové. Jak je patrné, pojmenování obyvatel Kėdainiai v 17. století bylo proměnlivé a mělo své zvláštnosti. Tendence jejich zápisu jsou shrnuty v tabulce 1.

TABULKA 1. Pojmenování žen z Kėdainiai v 17. století

Poř. č. | Model pojmenování (abecedně) | Počet pojmenování | Procenta 1. | Dvě sufixální osobní jména | 32 | 39,02% 2. | Binární | 13 | 15,86% 3. | Sufixální osobní jméno + wdowa | 16 | 19,51% 4. | Jednočlenné | 21 | 25,61%

146

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v pojmenovávání žen z Kėdainiai v historických pramenech dějin města Kėdainiai v 17.–18. století

Uvedené příklady svědčí o tom, že systém pojmenování obyvatel Kėdainiai v 17. století nebyl dosud definitivně ustálen. Některé z těchto zápisů odrážejí obvyklé životní situace (ovdovění, dvě manželství aj.). Lze tvrdit, že vztahy vdané ženy k manželovi byly vyjadřovány nejméně několika způsoby nejen v oficiálním užívání, ale i v živém jazyce. Vliv na to měla specifika městských inventářů a kontext jejich zápisů.

2. OSOBNÍ JMÉNA ŽEN V 17.–18. STOLETÍ S LITEVSKÝMI SUFIXY

V různých typech pojmenování obyvatel Kėdainiai v 17. století jsou nejčastější slovanské sufixy –ova a –ovna. Objevila se však také osobní jména neprovdaných měšťanek s litevskými sufixy –aičia (psáno –ayčia) a –yčia (–yca). Podoby antroponym s litevskými slovotvornými formanty byly rekonstruovány podle principů přepisu litevských příjmení do polštiny (Ragauskaitė 2014: 11–12; 2015: 63–64; 2021: 9). Při obnově osobních jmen žen ze 17. století se ponechávají sufixy –aičia a –yčia (v současné spisovné litevštině se užívají –aitė a –ytė), protože dokládají starší tvorbu antroponym. Rekonstruované podoby se porovnávají se současnými mužskými příjmeními a v některých případech i se současnými jmény. Nebyl-li v současném jmenném fondu nalezen přesně doložený protějšek, uvádějí se příjmení s několika odpovídajícími kořeny nebo kmeny, např.: *Budrai­čia: 1604 Miaſta Kieydany za rzeka niewiąza [...] Paliula Budraycia KI₁ 13v, 14v. Srov. současné příjmení Budrà (LPŽ₁ 329); *Sabulýčia: 1624 Vlica Stara [...] Barbara Sabulica KI₂ 2. Srov. současné příjmení Sabùlis (LPŽ₂ 654); *Vatai­čia: 1604 Miaſta Kieydany za rzeka niewiąza [...] J̨eva Wataycia KI₁ 13v. Pro vat srov. současné příjmení Vatėnas (LPŽ₂ 1173) (viz Ragauskaitė 2015: 73). Antroponyma neprovdaných žen se sufixem –yčia byla nejčastěji tvořena z mužských osobních jmen s koncovkami –is, –ys, zatímco se sufixem –aičia z mužských antroponym s koncovkami –a a –as (Maciejauskienė 1991: 268–271). Tento jev však nebyl v historických pramenech důsledný a kolísal (Ragauskaitė 2015: 65).

V aktových knihách Kėdainiai ze 17.–18. století jsou rovněž zaznamenána osobní jména žen z Kėdainiai s litevskými sufixy. Toto kolísání zřejmě souvisí s neoficiálním označováním měšťanů. Protokoly soudních zasedání odrážejí podoby příjmení přenesené písemným jazykem. Je známo, že v kėdainiajském magistrátu 17. století bylo dovoleno mluvit, svědčit a odpovídat na různé otázky. Zřetelně se tak prolínají údaje živého jazyka s tehdejší kancelářskou tradicí kėdainiajského magistrátu, např.: *Eivaičia: 1690 Anna Jeywaycia Macieiowa Garnelowa Mieszcz(anka) Miaſta Kieydan KAK₁ 16. Srov. současné příjmení Ėiva, Ėivà (LPŽ₁ 570); *Jasaičia: 1690 [...] Zofia Jafaycia KAK₁ 4. Srov. současné příjmení Jãsas (LPŽ₁ 813); *Mažaičia: 1731 Ja Zofia Mazaycia Zwilgowa KAK₂ 74. K maž srov. současná příjmení Mažėika, Mažaitis (LPŽ₂

Straipsniai / Articles

147

ALMA RAGAUSKAITĖ

191); *Meškaičia: 1704 z Panią Jadwigą Marcinowiczową Augustynowiczową alias Mieszkaycia KAK_₂ 4v. Srov. současné příjmení Mešką (LPŽ₂ 212); *Plauškaicia: 1690 [...] Pani Zofia Plawżkaycia Piotrowa Mordafzewiczowa KAK₁ 13. Srov. současné příjmení Plauška (LPŽ₂ 469) (viz Ragauskaitė 2014: 15; 2021: 12, 19).

Kolísající systém označování kėdainyjských obyvatel v 18. století zřetelně dokládá, že oficiální binární označování žen (křestním jménem a příjmením) se v administrativních dokumentech právní povahy krystalizovalo pomaleji a definitivně se ustálilo o něco později než u mužů^⁷. Ve zkoumaných aktových knihách Kėdainy z 18. století je zmíněno 115 měšťanek. Nejčastěji byly zapsány křestním jménem a příjmením otce nebo manžela (48, což představuje 41,74% všech označení v 18. století). Kromě nejčastějšího způsobu byly ženy v tomto století označovány také těmito způsoby: 1) 22 (19,13%) zápisů čtyřmi antroponymy; 2) 17 (14,79%) označení dvěma osobními jmény podle manžela; 3) 15 (13,04%) zápisů pouze příjmením; 4) ve 13 (11,30%) případech třemi antroponymy (Ragauskaitė 2021: 14–18).

V křestní matrice farního kostela sv. Jiří v Kėdainy z let 1752–1799 jsou zmíněny matky novorozenců a kmotry. Rozmanitost jejich označování je mnohem menší než ve zmíněných aktových knihách Kėdainy z 18. století. Kėdainyjské ženy jsou většinou zapsány křestním jménem a příjmením. Vybrány byly pouze ty zápisy žen, které jsou označeny polskou poznámkou Kieydany. Prvními členy těchto binárních označení jsou kanonická křesťanská jména. Užíváno bylo nejméně 10 různých jmen, jejichž historické podoby byly porovnány se současnými litevskými ženskými jmény, např.: 1755 Agata KKr₁ 27; 1758 Agatha KKr₁ 164. Srov. současné jméno Agotà (LVKŽ 62); 1755 Anna KKr₁ 27. Srov. současné jméno Onà (LVKŽ 294–295); 1760 Barbara KKr₁ 203. Srov. současné jméno Barborà (LVKŽ 90); 1754 Catharina KKr₁ 19. Srov. současné jméno Kotrynà (LVKŽ 235); 1762 Dorothea KKr₁ 127. Srov. současné jméno Dorotėjà (LVKŽ 127); 1759 Elisabeth KKr₁ 81; 1754 Elisabetha KKr₁ 21. Srov. současné jméno Elzbietà (LVKŽ 148); 1772 Helena KKr₁ 260. Srov. současné jméno Elenà (LVKŽ 146); 1766 Magdalena KKr₁ 203. Srov. současné jméno Magdalènà (LVKŽ 255–256); 1764 Marianna KKr₁ 100. Srov. současné jméno Marijonà (LVKŽ 264); 1765 Zophia KKr₁ 127. Srov. současné jméno Žofijà (LVKŽ 385).

Je zajímavé, že v tomto církevním prameni bylo nalezeno 32 ženských podob kėdainyjských příjmení s litevskými sufixy. Druhými členy binárních označení jsou příjmení vytvořená pomocí litevských sufixů –ienė (zapisováno: –enie, –ienią, –ienie), –aičia (–aycia, –ayczia), –yčia (–iczia), např.: *Abromaitienė: 1760 Catharina Abramaytienia [...] Kieydany KKr₁ 98. Srov. současné příjmení Abromáitis (LPŽ₁ 60); *Petrilaitienė: 1759 Elisabeth Petrylenię [...] Kieydany KKr₁ 81. Srov. současné příjmení.

^⁷ V aktových knihách Kėdainy z 18. století již všichni měšťané měli příjmení. Za výsledek dalšího vývoje kėdainyjských příjmení lze považovat jev variování příjmení na konci 18. století. Pomaleji se utvářela příjmení sluhů, nádeníků a představitelů marginálních vrstev žijících ve městě (viz Ragauskaitė 2017: 67).

148

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v označování kėdainyjských žen v pramenech k dějinám města Kėdainy v 17.–18. století

současné příjmení Petrilaitis (LPŽ₂ 441); *Petrilienė: 1754 Elisabеtha Petrylenie [...] Kіеdany KKг₁ 21. Srov. současné příjmení Petrilā (LPŽ₂ 441); *Augustaičia: 1755 Agata Augustaycžia [...] Kіеdany KKг₁ 27. Srov. současné příjmení Augustaitis (LPŽ₁ 136); *Brazaіčia: 1764 Anna Brazayczia [...] Kіеdany KKг₁ 167; 1759 Catharina Brazayczia [...] Kіеdany KKг₁ 80. Srov. současné příjmení Bražas (LPŽ₁ 301); *Brazionaičia: 1767 Marianna Brazionayczia [...] Kіеdany KKг₁ 222. Srov. současné příjmení Braziōnis (LPŽ₁ 302); *Butnoraičia: 1758 Agatha Butnorayczia [...] Kіеdany KKг₁ 64. Srov. současné příjmení Būtnoras (LPŽ₁ 370); *Dimšlaičia: 1766 Catharina Dymszlaycia [...] Kіеdany KKг₁ 203. Srov. současné příjmení Dimšlys (LPŽ₁ 500); *Dominykaičia: 1756 Anna Dominikayczia [...] Kіеdany KKг₁ 188. Co se týče dominyk, srov. současné příjmení Domininkaitis (LPŽ₁ 514), jméno Dominykas (LVKŽ 126); *Grigaliūnaičia: 1760 Barbara Grygalunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 203; 1766 Magdalena Grygalunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 203; 1764 Marianna Grigalunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 100. Srov. současné příjmení Grigaliūnas (LPŽ₁ 711); *Gustaičia: 1767 Elisabeth Gustayczia [...] Kіеdany KKг₁ 211; 1764 Marianna Gustayczia [...] Kіеdany KKг₁ 169. Srov. současné příjmení Gūstas (LPŽ₁ 748); *Juškaičia: 1760 Anna Juskayczia [...] Kіеdany KKг₁ 94. Srov. současné příjmení Juška (LPŽ₁ 873–874); *Juškutaičia: 1765 Anna Jus kutayczia [...] Kіеdany KKг₁ 182. Co se týče juškut, srov. současná příjmení Juška, Juškus (LPŽ₁ 873–874, 875); *Laurynaičia: 1763 Agatha Laurynayczia [...] Kіеdany KKг₁ 160. Srov. současné příjmení Laurynas (LPŽ₂ 35); *Levonaičia: 1754 Catharina Lewanayczia [...] Kіеdany KKг₁ 19. Srov. současné příjmení Lėvonas (LPŽ₂ 68); *Liugaičia: 1765 Marianna Lugayczia [...] Kіеdany KKг₁ 190. Srov. současné příjmení Liūgas (LPŽ₂ 99); *Liutkaičia: 1789 Catharina Lutkayczia [...] Kіеdany KKг₁ 421. Srov. současné příjmení Liūtkas (LPŽ₂ 102); *Margaičia: 1762 Dorothea Margayczia [...] Kіеdany KKг₁ 127. Srov. současné příjmení Mãrgis (LPŽ₂ 161–162); *Matekūnaičia: 1759 Catharina Matekunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 80. Srov. současné příjmení Matekūnas (LPŽ₂ 179); *Matilionaičia: 1765 Catharina Matilonayczia [...] Kіеdany KKг₁ 186. Srov. současné příjmení Matilionis (LPŽ₂ 180); *Mikalojūnaičia: 1772 Helena Mikołaiunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 260. Srov. současné příjmení Mik alojūnas (LPŽ₂ 227); *Navickaičia: 1755 Anna Nawickayczia [...] Kіеdany KKг₁ 27. Srov. současné příjmení Navīckas (LPŽ₂ 310–311); *Paliūnaičia: 1767 Zophia Palunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 214. Srov. současné příjmení Paliūnas (LPŽ₂ 382); *Petrilaičia: 1763 Catharina Petrylayczia [...] Kіеdany KKг₁ 156. Srov. současné příjmení Petrilā (LPŽ₂ 441); *Petrošiūnaičia: 1764 Magdalena Petraszunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 164. Srov. současné příjmení Petrošiūnas (LPŽ₂ 442); *Skuraičia: 1767 Magdalena Skurayczia [...] Kіеdany KKг₁ 218. Co se týče skur, srov. současná příjmení Skurãuskas, Skurãvičius (LPŽ₂ 756); *Soraičia: 1758 Catharina Sorayczia [...] Kіеdany KKг₁ 64. Srov. současné příjmení Sóra (LPŽ₂ 779); *Valiūnaičia: 1765 Zophia Walunayczia [...] Kіеdany KKг₁ 127. Srov. současné příjmení Valiūnas (LPŽ₂ 441).

Straipsniai / Articles

149

ALMA RAGAUSKAITĖ

Je možné, že tuto křestní matriku psali kněží, kteří dobře ovládali litevštinu. Formuláře zápisů v církevním prameni nebyly jednotné a způsob jejich zapisování se v průběhu let měnil. Bylo zjištěno, že na slavizaci osobních jmen Kėdainyjských v 17.–18. století měly vliv kompetence písařů, jejich národnost, jejich přístup k vykonávané práci a specifika historických dokumentů (Ragauskaitė 2015: 73; 2018: 105; 2021a: 6–7). Kėdainyjští evangelíci reformovaného vyznání v 17.–18. století pěstovali tradice litevského jazyka. V tomto období bylo město centrem litevskosti evangelíků reformovaného vyznání v Litevském velkoknížectví (Lukšaitė 1970: 15). V Kėdainy probíhaly bohoslužby v litevštině od třetího desetiletí 17. století s pětiletou přestávkou (1682–1687) až do roku 1785 (Lukšaitė 2001: 23). Je pravděpodobné, že i v dalších historických pramenech by se mohlo nacházet ještě více autentických antroponym, jimiž byly tehdy v živém jazyce označovány litevské měšťanky.

3. ZÁVĚRY

1. V historických dokumentech Kėdainy ze 17. století je zmíněno 82 kėdainyjských žen. V jejich označeních jsou doloženy různé podoby křesťanských jmen (dlouhé tradiční podoby, zkratky a jejich zdrobnělé deriváty). Nejčastěji byly ženy zaznamenány dvěma sufixálními osobními jmény podle manžela (32, což představuje 39,02% všech označení v 17. století). Další oblíbené způsoby jejich zápisu byly tyto: 1) 21 (25,61%) označení pouze jedním sufixálním osobním jménem; 2) v 16 (19,51%) případech antroponymem vyjadřujícím příslušnost a apelativním přízviskem našlė (pol. wdowa).

2. Ve 17. století bylo 13 (15,86%) měšťanek zapsáno křestním jménem a příjmením. To jasně ukazuje tendence formování binárního systému označování. V osobních jménech obyvatel Kėdainy se nejčastěji užívaly slovanské sufixy –ova a –ovna. Objevily se však také jednotlivé případy užití dívčích a ženských příjmení s litevskými sufixy –aičia, –yčia.

3. V pozdější křestní matrice farního kostela sv. Jiří v Kėdainy z let 1752–1799 převládal binární model označování měšťanů (kanonickým křesťanským jménem a příjmením). Z tohoto pramene bylo shromážděno 32 autentických kėdainyjských příjmení s litevskými sufixy –aičia, –yčia, –ienė; byla rekonstruována a porovnána se současnými příjmeními litevských mužů.

ZKRATKY

souč. – současný, –á příp. – akuzativ instr. – instrumentál gen. – genitiv

dat. – dativ srov. – srovnej příj. – příjmení jméno – jméno

150

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Tendence v označování kėdainyjských žen v pramenech k dějinám města Kėdainy v 17.–18. století

ŠALTINIAI

CZK – Collecta zboru Kreydanskiego. To jest rachunek wszystkich recept i expens zborowych zaczę ty roku 1628 dnia 20 novembra. Unpublished print, opracował Wacław Gizbert Studnicki, Wilno: 1939. Mokslų akademijos bibliotekos Rankraščių skyrius, f. 9, b. 3040.

KAK₁ – Kėdainių aktų 1690–1775 m. knyga. Lietuvos valstybės istorijos archyvas (toliau – LVIA), f. SA, b. 15357.

KAK₂ – Kėdainių aktų 1704–1720 m. knyga. LVIA, f. SA, b. 15358.

KI₁ – Kėdainių 1604 m. inventorius. Vilniaus universiteto bibliotekos Rankraščių skyrius (toliau – VUBRS), f. 4, ap. A1723, b. 34308a.

KI₂ – Kėdainių 1624 m. inventorius. VUBRS, f. 4, ap. A1724, b. 34308b.

KI₃ – Kėdainių 1666 m. inventorius. VUBRS, f. 4, ap. A215, b. 16891.

KKČI – Kėdainių klebonijos 1622 m. činšo inventorius. VUBRS, f. 4, ap. A207, b. 16292.

KKr₁ – Kėdainių Šv. Jurgio bažnyčios krikšto 1752–1799 m. registracijos knyga. LVIA, f. 1424, ap. 1, b. 1.

LITERATŪRA

Baliulis Algirdas 1994: Joniškio miestiečiai XVIII amžiuje. – Lietuvos istorijos metraštis. 1993 metai, Vilnius: Lietuvos istorijos institutas, 31–47.

Garliauskas Vidas 2004: XVII a. Molėtų bažnyčios krikšto ir santuokos metrikų knyga, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Karpavičienė Jolanta 2001: Moteris teisinėje Vilniaus ir Kauno kasdienoje XVI a. pirmoje pusėje: modernėjančio gyvenimo ženklai. – Lietuvos istorijos studijos 9, 17–31.

Karpavičienė Jolanta 2001a: „… Magdeburgo teisėje gerada turi dukrai tekti“: tur­tinė moters padėtis Vilniuje ir Kaune XVI a. pirmojoje pusėje. – Lituanistica 3(47), 3–47.

Karpavičienė Jolanta 2005: Moteris Vilniuje ir Kaune XVI a. pirmoje pusėje: gyvenimo sumiestinimo Lietuvoje atodangos, Vilnius: Versus aureus.

Kiaupa Zigmantas 1998: Lietuvos miestų savivalda XIV–XVIII a. – Lietuvos heraldika 1, sud. E. Rimša, Vilnius: Baltos lankos, 163–183.

Kryževičius Vincas 1981: Lietuvos privilegijuotieji miestai. XVII a. antroji pusė – XVIII a., Vilnius: Mokslas.

Lepszy Kazimierz 1953: Instrukcja wydawnicza dla źródeł historycznych od XVI do połowy XIX wieku, Wrocław: Zakład imienia Ossolińskich–wydawnictwo.

LPŽ1–LPŽ₂ – Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, aut. V. Maciejauskienė, M. Razmukaitė, A. Vanagas, ats. red. A. Vanagas, Vilnius: Mokslas, 1985–1989.

Straipsniai / Articles

151

ALMA RAGAUSKAITĖ

Lukšaitė Ingė 1970: Lietuvių kalba reformaciniame judėjime XVII a., Vilnius: Lietuvos TSR Mokslų akademijos Istorijos institutas.

Lukšaitė Ingė 2001: Knygos nobažnystės (1653) parengimo kultūrinė aplinka. – „Knyga nobažnystės krikščioniškos“ (1653) – XVII a. Lietuvos kultūros paminklas, red. I. Lukšaitė, Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 4–28.

LVKŽ – Lietuvių vardų kilmės žodynas, aut. Kazys Kuzavinis, Bronys Savukynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994.

Maciejauskienė Vitalija 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas XIII–XVIII a., Vilnius: Mokslas.

Maciejauskienė Vitalija 1999: Moterų įvardijimas XIX a. istorijos šaltiniuose. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 108–144.

Meilus Elmantas 1994: Prekyba Joniškio mieste 1616–1795 m. – Lietuvos istorijos metraštis. 1993 metai, Vilnius: Lietuvos istorijos institutas, 13–30.

Mickienė Ilona, Černiauskaitė Aušra 2014: Įvardijimai XIX amžiaus pradžioje: Telšių bažnyčios gimimo metrikų studija. – Lituanistica 60(3), 168–179.

Ragauskaitė Alma 2005: XVI–XVIII a. kauniečių asmenvardžiai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Ragauskaitė Alma 2008: Tendencies in the Evolution of Hereditary Surnames of Townspeople in Lithuania from the Sixteenth to Eighteenth Centuries. – Zunamen / Surnames 3, 29–37.

Ragauskaitė Alma 2014: Kauno moterų asmenvardžiai XVI–XVII a. lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Kauno istorijos metraštis 14, 7–17.

Ragauskaitė Alma 2015: Seniausios Lietuvoje 1599–1621 metų Joniškio krikšto metrikų knygos joniškiečių moterų asmenvardžiai lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Acta Linguistica Lithuanica 73, 55–81.

Ragauskaitė Alma 2016: Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Acta Linguistica Lithuanica 75, 45–67.

Ragauskaitė Alma 2016a: Germaniškos kilmės kėdainiečių antroponimai XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Baltu filoloģija 25(2), 111–128.

Ragauskaitė Alma 2017: Kėdainiečių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII a. amžiuje. – Acta Linguistica Lithuanica 77, 53–77.

Ragauskaitė Alma 2018: XVII a. kėdainiečių asmenvardžių darybos tendencijos. – Baltu filoloģija 27(1/2), 101–118.

Ragauskaitė Alma 2018a: The patterns of recording the names of German residents of Kėdainiai in the 19th century: introductory remarks. – Acta Baltico-Slavica 42, 173–188.

152

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Kėd möchte?

ALMA RAGAUSKAITĖ

Trends in the Naming of Kėdainiai Women in Kėdainiai Historical Sources of the 17th–18th Centuries

SUMMARY

The article discusses the anthroponyms of the female residents from the town of the Radziwill noble family in the 17th–18th centuries. The records of 82 townswomen were collected from several historical sources of the 17th century (Kėdainiai inventories of 1604, 1622, 1624 and 1666 and the collection of documents Collecta zboru Kieydanskiego of Kėdainiai Evangelical Reformed Church of 1628–1663). Having investigated the system of naming of Kėdainiai women of the 17th century, it was determined that the first elements of the binomial naming model are Christian names. Their different forms were used (traditional long forms, abbreviations and their diminutive derivatives). Nine different canonical Christian name forms were identified. During the period under study, the townswomen were recorded by suffixal personal names formed from the name of their spouse and the second anthroponym (32, which accounts for 39.02% of all the naming records of the 17th century). Other naming types were not that popular. They are: 1) 21 (25.61%) cases of naming by a single suffixal personal name; 2) 16 (19.51%) cases of naming by an anthroponym designating belonging and appellative nickname našlė (Pol. wdowa); 3) 13 (15.86%) cases of naming by the first name and surname or an anthroponym replacing it. The 17th century records of townswomen collected from the town’s documents of administrative type are predominated by the Slavic suffixes –ova, –ovna, though Lithuanian suffixes –aičia, –včia were occasionally found as well. The binomial naming model (Christian first name and surname) prevailed in the later baptismal register of 1752–1799 kept by St. George’s Church of Kėdainiai Parish. A total of 32 surnames of Kėdainiai women with Lithuanian suffixes –aičia, –yčia, –ienė were recorded in the abovementioned church source.

Įteikta 2022 m. rugpjūčio 2 d.

ALMA RAGAUSKAITĖ

Baltų kalbų ir vardyno tyrimų centras Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT–10308, Vilnius, Lietuva [email protected]

154

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII