This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ Litevský jazykový ústav ORCID id: orcid.org/0000-0003-1542-2866 Oblasti vědeckého výzkumu: syntax a sémantika staré a současné litevštiny, etnolingvistika, dějiny litevské kultury a církevních textů. DOI: doi.org/10.35321/all87-04
SHODA PAMOKSLO APE KIEMIONIŠKAS NAMINIKU PAWINASTES (1797) KIPRIJONASE LUKAUSKA S TEXTY POWINNOSCI GASPODARZOW WIEYSKICH JUOZAPA LEGAVIČIA (1779)
Shoda Pamoklas ape Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (1797) Kiprijonase Lukauskase s texty z Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) Juozapa Legavičiuse
ANOTACE
Článek pokračuje ve výzkumu mnohovrstevnatosti uspořádání Pamokslů Kiprijonase Lukauskase (1757–1815) (viz Karaciejus, ed., 1996) a jejich shody se zdroji, z nichž byly přeloženy (o shodě hlavní 312stránkové části Lukauskasova rukopisu Pamoklas Išz Prisakimu Diewa s texty z knihy Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho viz Pajėdienė 2022). Tentokrát je ukázána shoda rukopisné části nazývané Pamokslu ape Kiemioniškas Naminiku pawinastes (s. 352–378) s texty brožury Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) Juozapa Legavičiuse (1743–1812).
Straipsniai / Articles
85
Page 2
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
KLÍČOVÁ SLOVA: Kiprijonas Lukauskas (1757–1815), Juozapas Legavičius (Józef Legowicz, 1743–1812), Karol Fabiani (1716–1786), kázání jako akt vyučování, překlady katolické literatury do litevštiny, 18. století.
ANOTACE
Tento článek pokračuje ve výzkumu mnohovrstevnaté struktury Pamokslai Kiprijonase Lukauskase (1757–1815) (viz Karaciejus, ed., 1996) a její shody se zdroji, z nichž byla přeložena (o shodě hlavní části Lukauskasova rukopisu Pamoklas Isz Prisakimu Diewa (s. 312) s texty z knihy Missyi Apostolskievy Część II (1783) Karola Fabianiho viz Pajėdienė 2022). Tentokrát článek odhaluje shodu části rukopisu nazvané Pamokslas ape Kiemioniszkas Naminiku Pawinastes (s. 352–378) s texty z knihy Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) Juozapa Legavičiuse (1743–1812).
KLÍČOVÁ SLOVA: Kiprijonas Lukauskas (1757–1815), Juozapas Legavičius (Józef Legowicz, 1743–1812), Karol Fabiani (1716–1786), kázání jako akt vyučování, překlady katolické literatury do litevštiny, 18. století.
ÚVOD
Po objasnění textové shody hlavní části rukopisné sbírky Kiprijona Lukauskase (1757–1815)¹, nazvané Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawinastias Giwenima Krikscioniszką [...] (I–II; 1–310), s texty knihy Karola Fabianiho MISSYI APOSTOLSKIEVY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAŃ BOSKICH O POWINNOŚCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIAŃSKIEGO [...] (1783)² se začínají objevovat také prameny textů zapsaných v dalších částech Lukauskasova rukopisu (s. 311–407). Tentokrát se pojednává o souvislosti skupiny textů LP, označovaných jako {trumpai surinktu} pamokslu³ape Kiemioniszkas Naminiku Pawinastes (LP 352–378), s knížkou vydanou roku 1779 ve Vilniusu POWINNOSCI GOSPODARZOW WIEYSKICH W KROTKOSCI ZEBRANE PRZEZ X. LEGOWICZA PLEBANA KORCZYŃSKIEGO Y DLA WYGODY
¹ Přepis 409stránkové rukopisné sbírky F1–D654 uložené v knihovně Vilniuské univerzity, viz Karaciejus, ed., 1996, dále – LP.
² Více viz Pajėdienė 2022.
³ Srov. frázi z Lukauskasova rukopisu numanau paduoty [...] trumpay surinkta pamoksla ape Kiemioniszkas Naminiku pawinastes LP 352.
86
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 3
Shoda Pamoksl̨ apie Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (1797) Kiprijonase Lukauskase s texty Powinnosci Gospodarzow Wieyskih (1779) Juozapa Legavičiuse
SWOICH PARAFIANOW DO DRUKU PODANĘ⁴. V názvu uvedený farář z Karkažiškės je Juozapas Legavičius⁵ (Józef Legowicz, 1743–1812). Kulturní historikové jej charakterizují jako talentovaného a činného, avšak nezaslouženě opomíjeného představitele litevské kultury (v širokém smyslu⁶), který psal v druhé polovině 18. a na počátku 19. století polsky, a jako doktora teologie⁷. Nejnovější výzkumy Legavičiusova života a tvůrčího odkazu – rukopisného i tištěného –⁸ přinesly informace o mnohem větším počtu jím připravených tisků (celkem 18 jednotek⁹), usnadnily dostupnost části z nich¹⁰ a umožnily snadno nalézt originál další části rukopisu zapsaného Lukauskasem a pochopit Legavičiusovu tvorbu jako výrazně přijatelnější v litevském prostředí druhé poloviny 18. století.
Cílem tohoto článku je ukázat zásadní shodu textů třetí části Lukauskasova rukopisu, nazvané Pamokslu ape Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (s. 352–378), s hlavní částí (I; 1–38) brožury Legavičiuse Powinnosci Gospodarzow Wieyskih (1779). Za tímto účelem je stručně připomenuta struktura rukopisu zapsaného Lukauskasem¹¹, v pořadí je ukázána obecná shoda třetí skupiny rukopisných textů LP (s. 352–378) s texty hlavní části uvedené Legavičiusovy knihy a je charakterizována povaha odchylek od polského originálu v překladu zapsaném Lukauskasem.
⁴ Dále se při citování používá zkratka LegP. Srov. také litevsky uvedený název této brožury u Kristiny Mačiulytė (2005: 111–112) – Povinnosti venkovských hospodářů.
⁵ Litevské označení tohoto autora se v kulturněhistorických pracích poněkud měnilo, srov.: Juozas Legovičius (Mačiulytė 2005), Juozapas Legovičius (Pacevičius 2005), Juzefas Legovičius (Rokas 2010). Zde se držíme transpozice uváděné v nejnovějších výzkumech – Juozapas Legavičius (srov. Bimbirytė-Mackevičienė 2017; Girininkaitė 2017).
⁶ V pracovních poznámkách Jurgise Lebedise (1776: 115–116) o litevských knihách je v katalogu knih klášterní knihovny v Troškūnai z roku 1782 uveden Legavičiusův Katechizm dla ludz wieyskich [...]. Srov. také Pacevičius 2005: 241, 242.
⁸ O výzkumech Bogdana Roka viz Mačiulytė 2005: 18; viz také Rokas 2010. Analýza tisků a rukopisného dědictví, kterou provedla Veronika Girininkaitė (2017: 193–199), umožnila upřesnit i biogram Juozapa Legavičiuse – z uvedeného výzkumu lze přijmout tyto údaje z Legavičiusova životopisu: předpokládá se, že se narodil roku 1743, studoval na jezuitské akademii ve Vilniusu, první filozofický titul (bakalářský) získal roku 1766, studia na Akademii dokončil roku 1786, první svěcení přijal roku 1768, knězem se stal roku 1770 a od roku 1772, pravděpodobně až do své smrti (1812), vedl kostel v Karkažiškė.
⁹ Viz Girininkaitė 2017: 200–210.
¹⁰ O digitálních publikacích Legavičiusových děl a možnostech výzkumu spojeného s tímto tvůrčím odkazem viz Girininkaitė 2017: 205.
¹¹ Podrobnější popis narážek na jednotlivé části LP (Biržiška [1963] 1990: 171) a různé úrovně (Lebedys 1976: 41, 48, 51; Tereškinas 1992: 155) viz Pajėdienė 2022: 75.
Straipsniai / Articles
87
Page 4
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
1. MNOHOVRSTEVNATOST RUKOPISNÉ SBÍRKY K. LUKAUSKASE
Než přejdeme k otázce původu avizované skupiny textů LP, připomeňme si strukturu rukopisné sbírky nazvané Lukauskasem Pamokslais, která odhaluje také to, že slovo pamokslas se v tomto rukopise nejčastěji užívá ve významu „poučení“.12
Z tematického hlediska se Lukauskasův rukopis skládá z pěti částí: 1) sbírka Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniszka LP I–II; 1–310; 2) katechetická poučení s názvy obsahujícími slovo Pamokslas o základech víry a povinnostech věřících a také texty modliteb, Přikázání, svátostí a modliteb LP 311–351; 3) pětidílná sbírka o povinnostech věřících nazývaná trumpai surinktu Pamokslu [...] LP 352–378; 4) biblické dějiny o stvoření světa Historia tabay grazi yr unt Zinoima kiekvienam reykalinga LP 379–400; 5) Priedokas isz Knigu Mundribės. Padeimy 1; 3; 7; 8; 20; 23; 24; 25 LP 401–407.
V LP se nacházejí tři druhy odkazů na vznik textu. V názvu a předmluvě první části je zdůrazněn způsob (se)psání (Pamokslas [...] Surašitas13 Metusys Chrystusa 1797; Turi Malonus Skaytitojau runku rasita Kniga14 LP I), v předmluvě třetí části samotný akt předložení (numanau paduoty wis iems Gaspadorems trumpay surinkta pamoksla ape Kiemioniszkas Naminiku pawinastes LP 352), zatímco ve čtvrté nový překlad do litevštiny (Dabar naujey Lietuwiszkay Izguldīta LP 379). Právě tyto části Lukauskasovy rukopisné sbírky začínající předmluvami (I, III a IV podle pořadí ve sbírce) se vyznačují i pokračujícím číslováním tvořících je oddílů (viz tabulku 1). To jakoby ukazovalo na soustavnou souvislost všech těchto tří částí LP s polskými originály. Dva z
12 V litevských spisech osvícenského období se slovo pamokslas užívá ve dvou významech, které souvisejí s polskými slovy – kazán „kázání, náboženská řeč pronášená knězem“ a nauka „(po)učení“ (srov. Gidžiūnas 1994: 269; Sverdiolas 2006: 50; Pajėdienė 2022: 74). Význam „(po)učení“ je zvláště zřetelný v názvu první části LP a v předmluvě třetí části. Řeč pronášenou knězem z kazatelny Lukauskas označuje také slovem kozonius (srov. Mačiulytė 2005: 20–21), avšak užití tohoto slova je v LP výjimečně vzácné (snad se objevuje pouze v překladu Fabianovy předmluvy, srov.: Wartoty ju gale wietoy Niedieliniu Kozoniu Kunigay Plebonay LP I–II, Užvić ich mogą zamiast Niedzielnych Kazań Ichmość XX. Plebani FP a2r–a2v).
13 Srov. příslušnou frázi v názvu Fabianovy knihy: NAUKI […] NAPISANE.
14 Srov. větu z Fabianovy předmluvy: Masz Łaskawy Czytelniku drugą Część tey Apostolskiey Missyi FP I.
88
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 5
Shoda Pamokslo ape Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (1797) Kiprijonase Lukauskase s texty Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) Juozapa Legavičiuse
jejich původ je nyní jasný. Jak již bylo uvedeno, první skupina textů Lukauskasova rukopisu (I–II; 1–310) přináší litevskou verzi knihy Karola Fabianiho Missyi Apostolskiey Część II (1783), zatímco třetí skupina – čtyři kapitoly brožury Juozapa Legavičiuse Powinnosci Gospodarzow Wieyskich.
TABULKA 1. Části rukopisu K. Lukauskase a jejich pododdíly
Tematicky odlišné části rukopisu LP (pořadové číslo ve sbírce a paginace) Existující (možný) název části rukopisu Jednotlivé kapitoly části rukopisu I LP I–II; 1–310¹⁵ Pamokslas Isz Prisikimu Diewa Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniszka. Per Kuniga Cypriona Luk auski Plebona Traszkunų Surasitas. Metusy Chrystusa 1797. Prakalba Pas Malona Skaitytoj LP I–II Pamokslas 1–30 LP 1–308 Regestras pamokslu LP 309–310 II LP 311–351 Pamokslas Pamokslas LP 311–339 Pawinastes LP 339–341 Patogus Spasab as Kalb iejima Poteru Bažnioy su Žmoniemis Lietuwiszkay LP 342–351 III LP 352–378 {Trumpai surinktas pamokslas} ape Kiemioniškas Naminiku pawinastes Kada wisa laymibe Kiemioniszku Žmoniu [...] LP 352 Padieimas 1; 2; 3; 4; 5 LP 353–378 IV LP 379–401 Historia łabay grazi yr unt Zinoima kiekvienam reykalinga Małonam Skaytytojuy LP 379 Historia 1–22 LP 380–401 V LP 401–408 Priedotkas isz Knigu Mundrib es Jezusa Sunaus Syrach, kuri wadinam Ecclesiasticus Padeimy 1; 3; 7; 8; 20; 23; 24; 25 LP 401–408
¹⁵ Tik ši rankraščio dalis turi paties Luk ausko ranka surašytus puslapių numerius nuo 1 iki 308, – Předmluva [I–II] a Rejstřík [309–310], ostatní listy rukopisu nejsou očíslovány. Je možné, že datum 1797 uvedené Lukauskasem v názvu souvisí pouze s přepisem (překladem) textů Fabianovy knihy Missyi Apostolskiey Część II, zatímco ostatní texty zařazené do LP mohly být zapsány nejen roku 1797, ale i o něco dříve nebo později (v protokolu vizitace ukmerského děkanátu z roku 1796 se uvádí, že farář Cypryan {Ł}ukowski mluví z kazatelny s lidmi litevsky a má pro ně vhodné poučení – y Naukę miewa stosowną (srov. Lebedys 1976: 187); o závěrech opřených o zápisy v tomto protokolu viz také Tereškinas 1992: 136, 144; 1996: 6; Bogušis 1996: 15–16; Mačiulytė 2005a).
Straipsniai / Articles
89
Page 6
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
2. OBECNÁ SHODA TEXTŮ PAMOKSLO APE KIEMONIŠKAS NAMINIKU PAWINASTES A J. LEGAVIČIAUS POWINNOSCI GOSPODARZOW WIEYSKICH K. LUKAUSKASE
Skutečný původ textů zapsaných ve třetí části Lukauskasova rukopisu se objasní jejich porovnáním s texty Legavičiusových Powinnosci Gospodarzow Wieyskich. Pro ilustraci obecné shody obsahu a struktury textů jsou v tabulce 2 uvedeny: předmluva zmíněné Legavičiusovy brožury Ponieważ wzjelka Jczęśliwość Wieyſkich Ludzi a její litevský ekvivalent zapsaný Lukauskasem Kada wisa t ́aymibę Kiemioniſzku Žmoniu, názvy kapitol obou – polské i litevské – verzí díla a úryvky odstavců, které tyto kapitoly zahajují a uzavírají. Při přepisu citací byly výraznější neshody nebo doplňky polské a litevské textové varianty podtrženy, fráze obsahující rozdíly (například lexikální dublet) byly barevně označeny a doslovný odraz názvu LegP v předmluvě III. části LP byl zvýrazněn tučně. Případy strukturální a lexikální neshody jsou pojednány v následující kapitole.
TABULKA 2. Shoda struktury a obsahu textů Powinnosci Gospodarzow Wieyskich J. Legavičiuse a textů třetí části rukopisu K. Lukauskase (názvy kapitol, úryvky odstavců ze začátku a konce každé kapitoly)
Název a rozsah textů
POWINNOSCI GOSPODARZOW WIEYSKICH ve zkrácené podobě shromážděné X. Legowiczem, farářem korczyńským, a pro pohodlí svých farníků předložené k tisku LegP I; 1–39
LP 352–378
Předmluva (úplný přepis textu)
Protože veškeré duchovní i časné štěstí venkovských lidí zvláště závisí na dobrém řízení hospodářů domu ve vztahu k Bohu i k časným záležitostem, považuji za náležitou a nejpotřebnější věc dát vám, milí hospodáři, stručné poučení o vašich křesťanských a hospodářských povinnostech, LegP I
Když veškeré štěstí venkovských lidí, duchovní i tělesné, začíná od dobrého jednání a zvláště od řádného hospodaření hospodářů v jejich domech podle Boha a běhu pozemského života, pokládám tehdy za náležitou a pro všechny venkovské lidi nejpotřebnější věc předložit všem hospodářům stručně sepsané poučení o povinnostech venkovských hospodářů, týkající se náležitého hospodaření v domácnosti, zachovávání slušné krásy mezi sebou, odvracení různých pokušení, předcházení nemocem, porozumění a vyvarování se nesčetných neštěstí. LP 352
¹⁶ Název III. části LP není uveden, lze jej rekonstruovat z textu předmluvy.
90
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 7
Shoda Pamokslo ape Kiemioniškas Naminiku Pawinastes Kiprijonase Lukauskase (1797) s texty Powinnosci Gaspodarżow Wieyskich Juozapa Legavičiuse (1779)
Kapitola I
KAPITOLA I. o KŘESŤANSKÝCH POVINNOSTECH. LegP 1–13 První a nejdůležitější povinností venkovských hospodářů vůči vlastnímu věčnému spasení i spasení jejich domácích je důkladně znát tajemství svaté víry, křesťanská pravidla mravnosti a starat se, aby je děti, čeleď i celý domácí zástup důkladně a náležitě znali. [...] Tehdy vám, všichni lidé, rozkvetou zlatá století štěstí, která vám budou závidět králové světa i knížata, až budou u vás výše uvedené zločiny a neřesti od základu vymýceny, odstraněny, zničeny a vykořeněny.
Pojednání 1. O křesťanských povinnostech. LP 353–360 První a zvláště důležitou povinností všech hospodářů, stejně vůči sobě jako vůči domácím, je důkladně znát tajemství svaté víry potřebná k věčné spáse duše. Křesťanská pravidla slušnosti. Pečovat a snažit se, aby děti, čeleď i celý dům je důkladně znaly. [...] Tehdy vám, venkovští lidé, zlatá staletí štěstí a blahobytu nastanou navěky; budou vám je závidět králové světa i knížata, až budou mezi vámi všechny výše uvedené zločiny a viny zcela vykořeněny, odstraněny, vyčištěny a zničeny.
Kapitola II
KAPITOLA II. o HOSPODÁŘSKÝCH POVINNOSTECH. LegP 13–23 Náležité plnění křesťanských i hospodářských povinností je pro vás, nejmilejší hospodáři, neméně potřebné k dosažení časného i věčného štěstí. Proto jsem se rozhodl je stručně vyložit. [...] Kéž ti Pán žehná ze Sionu a kéž spatřuješ dobro Jeruzaléma po všechny dny svého života.
Pojednání 2. O hospodářských povinnostech. LP 361–367 Stejně jako křesťanské, tak i řádné plnění hospodářských povinností je neméně potřebnou věcí. Vám, milí hospodáři, je určeno k dosažení věčného i časného štěstí. Proto jsem se rozhodl je zde stručně vyložit. [...] Kéž ti Pán Bůh požehná ze Sionu a kéž spatřuješ dobro Jeruzaléma po všechny dny svého života.
Kapitola III
KAPITOLA III. o POŘÁDKUMILOVNOSTI. LegP 24–28 Bůh, jenž s podivuhodnou moudrostí a řádem spravuje všechno, co je na nebi i na zemi, chce, aby se u lidí všechno dělo počestně a spořádaně, 1. Cor: 14. V. 40. Nejen ve věcech duchovních a Božích, nýbrž i ve věcech časných. [...]
Pojednání 3. O pořádku. LP 368–370 P án Bůh všechny věci, které jsou na nebi i na zemi, řídí podivuhodnou moudrostí a účelností a chce, abychom se mezi lidmi ve všem počestně, slušně a účelně chovali. 1. Cor.: 14. Nejen ve věcech duchovních, ale i tělesných. [...]
Straipsniai / Articles
91
Page 8
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
5. O to by se měli venkovští lidé pilně snažit, aby se vnitřně prostřednictvím rozumné a nesmrtelné duše a zevně prostřednictvím vnější čistoty těla, jídla, oděvu, obydlí atd. lišili od stavu zvířat a dobytka.
5. Venkovští lidé se mají ze všech sil snažit, aby se stejně uvnitř, prostřednictvím rozumného a nesmrtelného srdce a duše, jako i zevně, prostřednictvím vnější čistoty těla, zachovávání pořádku v jídle, oděvu a bydlení, náležité slušnosti a lidskosti v myšlenkách, slovech i činech, co nejvíce lišili od stavu divokých zvířat, dobytka a veškeré zvěře.
Kapitola IV
KAPITOLA IV. o PŘÍČINÁCH NEMOCÍ U VENKOVSKÝCH LIDÍ. Leg P 28–37 Protože velmi mnoho venkovských lidí pro svou nedbalost a neopatrnost často upadá do různých slabostí, nemocí, dlouhých, nebezpečných a nevyléčitelných dokonce nemocí a předčasně rychle umírá, považoval jsem za nejpotřebnější věc zde stručně vyjmenovat nejběžnější příčiny nemocí podle zkušenosti a obecného mínění lékařů, aby se jim mohli účinněji vyhýbat a chránit se před nimi. [...]
Pojednání 4. O příčinách nemocí u venkovských lidí. LP 371–376 Když velmi mnoho venkovských lidí pro svou neznalost a neopatrnost často upadá do různých slabostí, chorob, dlouhých, nebezpečných a nevyléčitelných nemocí a předčasně rychle umírá, pokládám proto za nejdůležitější a nejpotřebnější zde stručně vypsat a uvést všem lidem na základě vlastní zkušenosti a poznatků všech lékařů příčiny nemocí, aby se jim mohli co nejrychleji vyhnout. [...]
92
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 9
Shoda Pamokslo apie Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (1797) Kiprijonase Lukauskase s texty Powinnosci Gospodarzow Wieyskich Juozapa Legavičiuse (1779)
12. Jak máte zacházet s nemocným, zejména pokud jde o jeho pokrm a nápoj, k tomu vám dávám nejpotřebnější radu a napomenutí převzaté od nejzkušenějších doktorů neboli lékařů. A 1. Nemocné je třeba držet ani v přílišném horku, ani v chladu, nýbrž v mírném a přiměřeném vzduchu. [...] Nemocnému je třeba zakázat všechny horké nápoje, jako kořalku, víno, pitný med, chmelené pivo, neboť uvedené nápoje horečku neutišují, nýbrž ji zvyšují a nemocného dorážejí. K pití však podávat čistou, zdravou pramenitou vodu, převařenou v novém čistém hrnci, a po uvaření do ní vhodit kousek chleba opáleného před ohněm a odtučněnou. Nebo nejzdravější nápoj pro nemocné zvaný TIZANNA, který se má připravovat takto [...]17.
12. Jak zacházet s nemocnými, zejména pokud jde o jejich jídlo a pití, k tomu všem potřebnou radu a varování předkládám. 1. Nemocné je třeba držet ani v přílišném horku, ani v chladu, nýbrž ve vlažném a mírném vzduchu. [...] Veškeré horké nápoje nemocným zakázat, jako: kořalku, víno, medovinu, silné pivo. Neboť uvedené nápoje horečku nezmírňují, nýbrž ji zvyšují a nemocného rychle usmrcují. Je však třeba dávat čistou, zdravou, pramenitou vodu. V novém čistém hrnku ji převařit, zchladit a do převařené vody vložit kousek chleba usušeného u ohně.
Příloha / kapitola IV
PROSTŘEDKY, JAK SE CHRÁNIT PŘED NAKAŽENÍM OD NEMOCNÝCH, KTEŘÍ MAJÍ NAKAŽLIVOU NEMOC. LegP 37–39 1. Nebýt bázlivý a nebát se nákazy, neboť přílišný strach a obava z nakažení obvykle škodí; [...] 10. Bylo by velmi dobré a bezpečné, kdyby nemocní s nakažlivou nemocí byli od zdravých odděleni v samostatné místnosti, [...] Přál bych si, aby hospodáři, kteří umějí číst, co nejčastěji pročítali tyto nejpodstatnější, byť obecně a stručně v této knížce shromážděné povinnosti, vtiskovali si je do paměti, učili se jim a rozhovory je předávali i druhým.
Padėimas 5. Ape Iszsisaugoima yr uzkrietima Ligoniu prisimetusius Ligos turinciu. LP 376–378 1. Nebýt bázlivý a nebát se nákazy nemocí, neboť přílišný strach a neočekávané leknutí obvykle nákazu způsobují. [...] 10. Velmi dobré a bezpečné by bylo, kdyby nemocní postižení nakažlivými chorobami byli od zdravých odděleni v samostatné Seklicioy arba Gricioy místnosti, [...] Přál bych si, aby hospodáři, kteří umějí číst, co nejčastěji tato svá poučení znovu pročítali, zapamatovali si je, učili se jim a tuto znalost druhým sdělovali rozhovorem, a výkladem. Ad M†D Glor
17 V Lukauskasově rukopise končí překlad IV. oddílu LegP předposledním odstavcem – do LP se nedostal Legavičiusův popis účinků a přípravy nápoje Tizanna (srov. LegP 36–37).
Straipsniai / Articles
93
Page 10
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
3. POVaha ODCHYLEK OD POLSKÉHO ORIGINÁLU V KÁZÁNÍ K. LUKAUSKASE APE KIEMIO-NISZKAS NAMININKU PAWINASTES
Ze srovnání ekvivalentních citací z Legavičiusovy brožury a Lukauskasova rukopisu uvedených v tabulce 2 je patrná zásadní shoda struktury a obsahu textu zkoumaných pramenů. Litevská verze textu Powinnosci Gospodarzow Wieyskich zapsaná Lukauskasem však ne vždy představuje doslovný překlad polského originálu. Nerespektování modelu originálu, které se v Lukauskasově textu objevuje, lze spojovat s poněkud odlišně chápanými úkoly reprezentace poučení nazývaných kázáním a s potřebou předložit litevskému posluchačskému (čtenářskému?) publiku co nejsrozumitelnější text.
Nejprve je třeba zmínit, že stejně jako v případě skupiny textů LP I – tj. v části rukopisu obsahující překlad Fabianiho knihy – není uveden skutečný (první) tvůrce textu. Pojednávaná kapitola Lukauskova rukopisu, zprostředkující překlad hlavní části textů Legavičovy knížky, nezačíná názvem, nýbrž rozšířenou předmluvou, která zahrnuje i doslovný překlad titulní fráze LegP (srov. zvýrazněné fráze v 1. a 2. řádku tabulky 2). V úhledně sepsané předmluvě Kada wisa łaymibe Kiemioniszku Zmoniu (viz obrázek) nacházíme také dodatečně uvedený výčet témat, o nichž se bude v této skupině textů pojednávat (srov.: dać [...] o powinnościach [...] Naukę. LegP I -> paduoty [...] pamokslą ape [...] pawinastes, darima prideruncios namusys Gaspadoristes, uzłaukima tarp sawęs wiezliba grazuma, atolinima datirtas priežastis prasimętima ligu, supratimą yr nuregėjimą nesuskaytitu priepouliiu LP 352) – v Legavičově knížce se tato informace nachází v rejstříku obsahu knížky (viz REGISTR. Rzeczy zawierających się w Kjążeczkі LegP 48). Polská a litevská předmluva odrážejí odlišný vztah jejich autorů k adresátovi: Legavičovo přímé oslovení posluchačů Wam mili Gospodarze Lukauskas nahrazuje neutrálním označením zamýšleného adresáta wisiems Gaspador ems a podle potřeby poněkud jinak uspořádává členy této věty (při změně slovosledu existují i další příklady, srov.: Pierwszą i nayjłotniejyszą jest powinnościa Gospodarzow Wieykich LegP 1 -> Wisu Gaspadoriu pirmiause yr įpacause ira pawinastys LP 353) a upouští od Legavičova údaje o pořadí důležitosti probíraných věcí (i Jtarąč ję żėby dziėtie, zčeladż [...] one gruntownie i należzycie umiał. A na przywiedzenie tego do skutku. Trzeba 1mo. W Niedziele, i Swięta Uroczylte [...] j ę przybywać do Kościoła. LegP 1–2 -> Rupinties yr storoties, idunt Waykay Sieymina [...] anus grunt aun ay mokietu. Nedielios dienosy yr Metu Sz węntiosy [...] pributu yr ateytu ing Bažniczy LP 353).
94
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 11
Shoda Kiprijona Lukauskaseho díla Pamokslo ape Kiemioniškas Namininkų Pawinastes (1797) s texty Juozapa Legavičiuse Powinnosci Gaspodarzow Wieyskich (1779)
Některé rozdíly mohly být způsobeny odlišným způsobem čtení textu v tisku a v rukopise (individuální čtení vs. čtení posluchačům) – s tím souvisí přesně ignorování odkazů na strukturování LegP v Lukauskově rukopise (srov.: [...] viny za hříchy, jako jest niżej w ostatnim Rozdziale przy końcu położone. LegP 3 -> [...] a Gayleste uz griekus. LP 354; zde nayiftotnieyſze, acz w powſzechności, i króťko w tey Kſiążeczce zėbrane powinności LegP 39 -> to jsou jeho povinnosti LP 378). Někdy Lukauskas vynechává zdroje informací uvedené v Legavičově knížce, například není přeloženo daję radę [...] powziętą od nay-dofkonalſzych Doktorów, czyli Lekarzow (viz srovnání v tabulce 2 u úseků LegP 37 a LP 376), ačkoli jinde je poznámka podobného obsahu v překladu uvedena (srov.: z doświadсzenia i zdania powszechnego Doktorów wyliczyć przyczyny chorob LegP 28 -> isz paties datirima yr wisu giditoju iszmanima iszreykszty yr surasity priezaftes Ligu LP 371). Za poněkud větší odchylku od struktury originálu lze považovat konec shody textů IV. kapitoly u předposledního odstavce – v Lukauskově rukopise chybí recept na nápoj uvedený Legavičem (viz poznámku 17).
Tyto i další drobné odchylky podobného charakteru od polského originálu dovolují předpokládat, že text části LP III byl promyšleným (a možná již nejednou opraveným a přepsaným) překladem hlavní skupiny textů Legavičových Powinnosci Gospodarzow Wieyskich – tedy čtyř kapitol s dodatkem –18. Dokládá to úhledný rukopis, který je charakteristický nejen pro texty LP III, ale pro celý rukopis. Je Lukauskas jediným autorem litevského textu této Legavičovy knížky, nebo jen jedním z těch, kteří zdokonalovali a redigovali překlad opakovaně přepisovaný? V každém případě srovnání textu části LP III s originálem ukazuje pokračování zásad překladu textu nacházených již ve spisech Mikaloje Daukši. V Lukauskově přepisu překladu se podle potřeby uvádějí lexikální dublety (srov. przez rozmowy udzielali LegP 39 -> kalbosy, yr pasakosy paduotu LP 378; od stanu zwierząt i bydlat LegP 28 -> nuog stono zwieriu galiju, bundisciu yr wisokiu bestiju LP 370; same chwałty, i pokrzywy rozkrzewiły się LegP 27 -> patęs usnis notrines, dilgines platinos LP 370), upravuje se struktura odstavců (srov. odlišnou ekvivalenci kapitoly Padėjimas 5 LegP 37), hledá se co nejběžnější výraz pro určité
18 V oddílu Lukauskova rukopisu Patogus Spasabās Kalbiėma Poteru Bažničoy su Zmoniemis Lietuwiszkay (s. 342–351) se nachází odraz textů V. kapitoly Legavičovy knížky, avšak souvislá vazba pouze na texty této kapitoly neexistuje, a proto je k objasnění původu této části textů LP zapotřebí další výzkum.
19 O povaze polských vložek doplňujících původní text a odchylek od polského originálu v Daukšově Katekizme (1595) viz Lebedys 1963: 203–204, 207–208; Palionis 1995: 30; Michelini 2001; Pajėdienė 2018.
20 Dále srov. fráze vyznačené barevně a podtržené v tabulce 2.
Straipsniai / Articles
95
Page 12
JŪRATĖ PAJĖDIENĖ
zemědělské (např. bez pożytecznie LegP 27 -> nevhodně Ziame guljeje LP 370) a geopolitické skutečnosti (srov. žadaniu Kraju całego LegP 4 -> noruy wisos Karalistes LP 354 a Gołpodarzów Litewskich LegP 21 -> Gaspadoriu Lietuvos LP 365)²¹ a hodnotové či teologické postoje (srov. przyłoyność, poczciwość LegP 28 -> priderieima wielizbuma yr Žmonisty LP 370; jako we wnętrz przez duszę rozumną LegP 28 -> kaypo widuriey sirdies yr sumnenios par duszy razumna LP 370) zprostředkující pojmy. Mimochodem, posledně uvedená citace, v níž Lukauskas Legavičovu frázi we wnętrz nahrazuje frází widuriey sirdies yr sumnenios, nápadně připomíná úsek uvedený v Daukšově katekismu nebo analogickou polskou verzi textu Jakuba Ledesmy s podobným zněním (srov.: idant’ teip widurū̄je ẞirdies māno / nᵃ būtū kita dumá / nei nóras DK 166₁₄ aby tak wnętrz3 w sercu moim nie byłá insza myśl ani ch{ę}ć LeK 126₃). Možná se mezi různými Lukauskovými četbami²² nacházel i Daukšův katekismus? V každém případě zjištěná shoda hlavních textů LegP a části LP III odráží popularitu Legavičových textů v tehdejším litevském kulturním prostředí.
OBR. Předmluva sepsaná v horní části stránky LP 352²³Kada wisa laymibe Kiemioniszku Žmoniu (fotografie z rukopisné sbírky F1–D654 uložené v knihovně Vilniuské univerzity)
²¹ O pojmenováních Litvy a Polska v první části LP viz Pajėdienė 2022: 77, 78–79, 82–83.
²² O Lukauskovi jako jednom ze sestavovatelů litevské knižní sbírky kláštera bernardinů v Troškūnai, možná dokonce společně s Juozapem Legavičem, viz Pacevičius 2005: 181, 236, 241, 254.
²³ Jak již bylo uvedeno, toto stránkování je smluvní – sám Lukauskas očísloval pouze stránky první části.
96
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 13
Shoda Kiprijona Lukauskaseho Pamokslo apie Kiemioniškas Naminikų Pawinastes (1797) s texty Juozapa Legavičuse Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779)
ZÁVĚRY
Nejnovější výzkumy tvůrčího odkazu Juozapa Legaviče (Józef Legowicz, 1743–1812) a veřejně dostupné digitální verze některých jeho děl umožnily snadno určit skutečný původ další části rukopisu sepsaného Kiprijonem Lukauskasem (1757–1815). Skupina textů nazvaná v předmluvě ke třetí části rukopisu Lukauskovými PamokslaisPamokslu ape Kiemioniškas Naminikų pawinastes (s. 352–378) poskytuje překlad textů hlavní části Legavičovy knihy Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) (I; 1–38). Odchylky v Lukauskově rukopise od polského originálu souvisejí se způsobem reprezentace textu typickým pro rukopis (nikoli pro tisk) a s přirozeností litevského textu. V úhledně sepsaném Lukauskově rukopise se dodatečně uvádějí lexikální paralely některých slov, nacházejí se nečekaně neposlušné (nedoslovně přeložené) pojmy, fráze se vynechávají nebo přesouvají a volí se poněkud odlišný slovosled ve větě. Vlastnosti textu této části rukopisu dovolují považovat ji nikoli za pracovní, nýbrž již za přepsaný (a možná i vícekrát) čistopis. Pozornější analýza jazykové roviny této třetí skupiny textů LP a první skupiny textů LP poskytující překlad Fabianiho knihy Missyi Apostolskiei Część II (1783), založená na systematickém srovnání překladu s texty originálů, umožní doplnit již provedený výzkum jazyka Lukauskova rukopisu (srov. Karaciejus 1996; Zinkevičius 2001) a snad ukáže více pravidelných rozdílů v překladu a/nebo vazeb s jinými skupinami textů LP. To jsou však již úkoly jiných výzkumů.
PRAMENY A JEJICH ZKRATKY
DK – [Daukša Mikalojus 1595] KATHECHISMAS ir Trumpas Budas Pasifj́ákimo in Jakštienė V., Palionis J., eds., 1995. Mikalojaus Daukšos 1595 metų Katekizmas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla; Mikalojus Daukša, Katekizmas, 1595, elektronický text připravil M. Šinkūnas, konkordance připravili M. Šinkūnas, V. Zinkevičius, Vilnius: 2006. Dostupné online: http://senieji rastai.lk.lt/db.php?source=1.
FP – [Fabiani Karol 1783] Missya apostolska do pokuty i powstania z grzechów prowadząca, na trzy części podzielona / przez X. Karola Fabianiego […] napisana, po różnych miejscach mówiona. MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAŃ BOSKICH O POWINNOŚCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIANSKIEGO. PRZEZ X. KAROLA FABIANIEGO KANONIKA KALISKIEGO, SZKÓŁ WYDZIAŁOWYCH ŁĘCZYCKICH KAZNODZIEJĘ NAPISANE, PO RÓŻNYCH MISSYACH MOWIONE, I DO DRUKU PODANE. Za dozwoleniem Zwierzchności. w KALISZU, 1783. w Drukarni J. O. Xcia Imci Prymasa, Arcy-Biskupa Gnieźnieńskiego. Dostupné online: https://
LegP – [Legowicz Józef 1779] POWINNOSCI GOSPODARZOW WIEYSKICH w KROTKOSCI ZEBRANE PRZEZ X. LEGOWICZA PLEBANA KORKOZYSKIEGO Y DLA WYGODY SWOICH PARAFIANOW DO DRUKU PODANE. Vilno: w Drukarんi J. K. Mci przy Akademii. Dostupné online: https://kolekcijos.biblioteka.vu.lt/islandora/object/kolekcijos%3AVUB01_000520655.
LeK – [Ledesma Jakub ~1572] NAVKA CHRZESCIANSKA Przez Jákúbá Ledezmá Theologá zebrania P. Jezufowego nápísány / á teraz 3 Włołkiego ná Polłkie przełożony. W WKRAKOWIE; Krotki obyczaj ſpowiedzi: dla tych / ktorzy częſto uzywają tego Sakramentu: z Włołkiego ná Polłkie przełożony. Transliterovaný text Ledesmova katechismu v Jakštienė Vida, Palionis Jonas, eds., 1995: Mikalojus Daukšos 1595 metų Katekizmas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 457–602.
LP – [Lukauskas Kiprijonas 1797] Přepis rukopisné sbírky F1–D654 uložené v knihovně Vilniuské univerzity Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawinscias Giwenima Krikscioniszka byl publikován v knize Karacie jus Juozas, ed., 1996: Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
Biržiška Vaclovas [1963] 1990: Aleksandrynas 2: XVIII–XIX amžiai, 2-asis fotografuotas leidimas, Vilnius: Lietuvos kultūros fondas.
Bogušis Vytautas 1996: Iš „Pamokslų“ rengimo istorijos ir archyvų. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Karaciejus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 14–17.
Gidžiūnas Viktoras 1994: Jurgis Ambraziejus Pabrėža, Vilnius–Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija.
Girininkaitė Veronika 2017: Juozapas Legavičius (1743–1812). Gyvenimas ir raštai. – Senoji Lietuvos literatūra 45, 191–213.
Karaciejus Juozas 1996: Kelios pastabos dėl K. Lukausko „Pamokslų“ kalbos. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Karaciejus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 18–20.
Lebedys Jurgis 1963: Mikalojus Daukša, Vilnius: Valstybinė grožinės literatūros leidykla.
98
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 15
Kiprijono Lukausko Pamokslo ape Kiemioniszkas Naminiu Pawinastes (1797) atiktis Juozapo Legavičiaus Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) tekstams
Lebedys Jurgis 1976: Lietuvių kalba XVII–XVIII a. viešajame gyvenime, sud. V. Zaborskaitė, Vilnius: Mokslas.
Mačiulytė Kristina 2005: Kad Tėvynę gyvuotų...: XVIII amžiaus antrosios pusė Lietuvos Didžiosios Kunigaikštystės proginiai pamokslai, red. S. Narbutas, ser. Senosios literatūros studijos, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas.
Mačiulytė Kristina 2005a: Kiprijono Lukausko (1757–po 1798) biografijos mislės. – Literatūros tyrimų erdvės: studijos profesoriaus Juozo Girdzijausko 70-mečiui, sud. S. Narbutas, ser. Senoji Lietuvos literatūra, kn. 19, 243–248.
Pacevičius Arvydas 2005: Vienuolynų bibliotekos Lietuvoje 1795–1864 metais: dingęs knygos pasaulis, Vilnius: Versus Aureus.
Pajėdienė Jūratė 2018: Pažvelgus į Mikalojaus Daukšos Katekizmo (1595) ir jo lenkiškojo originalo tekstų neatitikimus. – Vertimo studijos 11, 31–48.
Pajėdienė Jūratė 2022: Apie Kiprijono Lukausko surašyto Pamokslo isz Prisakimu Diewa [...] (1797) atiktį Karolio Fabiani Missyi Apostolskiey Część II (1783) tekstams. – Acta Linguistica Lithuanica 86, 68–88.
Palionis Jonas 1995: Pratarmė. 1595 metų katekizmas ir jo leidimai – Mikalojaus Daukšos 1595 metų Katekizmas, par. V. Jakštienė, J. Palionis, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 7–8, 15–39.
Rokas Bogdanas 2010: Juzefas Legovičius – švietimo laikotarpio pamokslininkas Lietuvoje. – Tarp knygų 5, iš lenkų k. vertė M. Ivanovič, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 23–30.
Sverdiolas Arūnas 2006: Apie pamėklinę būtį, Vilnius: Baltos lankos.
Tereškinas Artūras 1992: Stiliaus ir žanro problemos M. Alšausko ir K. Lukausko pamoksluose. – Senosios literatūros žanrai, red. komisija J. Girdzijauskas, I. Lukšaitė, A. Samulionis, red. R. Jurgelėnaitė, ser. Senoji Lietuvos literatūra, kn. 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 104–163.
Tereškinas Artūras 1996: „Mielas mums gyvenimas...“. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Karaciejus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 5–13.
Correspondence between Pamokslas ape Kiemioniškas Naminiku Pawinastes (1797) by Kiprijonas Lukauskas with the texts from Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) by Juozapas Legavičius
SUMMARY
The article discusses the origin of yet another group of texts from the manuscript titled Pamokslai by Kiprijonas Lukauskas (1757–1815) (Karaciejus, ed., 1996), which has recently come to light. The group of texts, which is called Pamokslas ape Kiemioniškas Naminiku pawinastes (LP 352–378) in the preface, provides the translation of the main part (LegP I; 1–38) of the texts from the book Powinnosci Gospodarzow Wieyskich (1779) by Juozapas Legavičius (Józef Legowicz, 1743–1812). Occasional digressions from the Polish original found in Lukauskas’ manuscript are related to the representation of the matters under discussion in the manner typical of the manuscript (not the printed matter) and the usual form of the Lithuanian text. The manuscript neatly written by Lukauskas provides the lexical parallelisms of certain words and contains unexpectedly ‘disobedient’ (not translated word-for-word) concepts; it omits or re-locates certain phrases and chooses a slightly different order of words in a sentence. The above features characteristic of the part of LP under discussion allow us to consider this part of the manuscript not a draft but a fair copy.
