ASTA MITKEVIČIENĖ

Ústav litevského jazyka

ORCID id: orcid.org/0000-0001-5508-1555

Oblasti vědeckého výzkumu: terminologie, terminografie.

DOI: doi.org/10.35321/all89-07

Strukturální sémantická vzdálenost synonymních dvouslovných termínů

Strukturální sémantická vzdálenost mezi synonymními dvouslovnými termíny

ANOTACE

Článek poprvé zkoumá vzájemnou vzdálenost litevských synonymních termínů, která se odráží v jejich struktuře. Předmětem výzkumu jsou dvouslovné synonymní termíny zaznamenané ve dvou terminologických slovnících. Synonyma jsou porovnávána podle kořenů (formální kritérium) a podle blízkosti významů slov, která vystupují jako rozdílné komponenty (sémantické kritérium). Cílem je objasnit lexikálně explikovatelnou sémantickou vzdálenost dvouslovných synonymních termínů a její souvislost s typy synonym.

KLÍČOVÁ SLOVA: komplexní termín, synonyma, sémantická vzdálenost, variabilita, sémantika.

ANNOTATION

Článek pojednává o vzdálenosti synonymních termínů v litevštině a o tom, jak se tato vzdálenost odráží v jejich struktuře. Studie se zaměřuje na dvouslovné synonymní termíny uvedené ve dvou terminologických slovnících. Porovnání synonym vychází ze dvou kritérií: z jejich kořenů (formální kritérium) a z podobnosti významu slov, která synonyma odlišují (sémantické kritérium). Pokoušíme se objasnit lexikálně vysvětlitelnou sémantickou vzdálenost mezi dvouslovnými synonymními termíny a její korelaci s typy synonym.

KLÍČOVÁ SLOVA: komplexní termín, synonyma, sémantická vzdálenost, variabilita, sémantika.

Straipsniai / Articles

145

ASTA MITKEVIČIENĖ

ÚVOD

Narativ o synonymii termínů, a obecněji o variování a variabilitě, se v západní terminologii za poslední více než dvě desetiletí změnil. Variabilita termínů (zahrnující i synonymii) se považuje za přirozený jazykový jev; náležitě se analyzují jazykové, kognitivní a komunikační mechanismy variability. V normě pro terminologickou práci (ISO 704:2022) se stále zdůrazňuje (a to oprávněně s ohledem na kontext standardizace), že v ideálním případě jednu koncepci označuje jeden termín; ve výzkumu terminologie však synonymie a variabilita termínů v širokém smyslu dnes zaujímají jedno z ústředních míst jako předmět nebo aspekt výzkumu¹.

O synonymii litevských termínů se v litevské lingvistice během posledního desetiletí psalo rovněž poměrně hodně (např. Mitkevičienė 2015, 2020; Auksoriūtė 2018; Vaskelaitė 2021 aj.; viz také tam uvedenou literaturu a přehledy výzkumu). Samostatně je třeba zmínit nejnovější práci – vědeckou studii Ramunė Vaskelaitė (2022), v níž jsou podrobně zkoumány příčiny synonymie v litevské ekonomické terminologii.

Tento článek se bude zabývat dosud nezkoumaným aspektem synonymie litevských termínů – vzájemnou vzdáleností synonymních termínů, která se odráží v jejich struktuře.

Teoretická východiska. Termíny nejen označují, ale také znamenají – pojmenování poskytují sémantickou informaci tím, že určitým způsobem odkazují ke konceptu a vyjadřují (explikují) pouze vybrané sémantické rysy (Freixa 2006: 67). Změny pojmenovávacích forem mohou ovlivnit koncepty, protože publikum orientují k určitému chápání. Mohou zdůraznit zcela odlišné chápání konceptu i jemné změny významu, které lze jen stěží považovat za změny konceptu (Freixa, Fernández-Silva 2017: 168). S ohledem na důsledky pojmenovávacího (denominačního) variování termínů² lze podle vlivu na to, jak adresát koncept pochopí, rozlišit variování termínů bez kognitivních důsledků a variování termínů

¹ V litevské terminologii se termíny označující tentýž koncept obvykle považují a nazývají synonymy, zatímco varianta se nejčastěji chápe úzce – jako vlastnost téhož termínu, tedy jako podoba termínu s drobnými formálními rozdíly (pravopisnými, fonetickými, morfologickými či syntaktickými). Jde o tradiční a převládající přístup, který se dodržuje i v této práci. V lingvistice se však termín varianta používá nejednoznačně (podrobně viz Miliūnaitė 2009), a proto se i v terminologii variantou označuje více než jeden koncept. Obecně se variování a variabilita používají i volně ve významu proměnlivosti a rozmanitosti.

² V tomto článku se při přehledu zahraniční literatury používají pojmy varianta, variabilita a variování, aby nedošlo ke zkreslení významu a k záměně konceptů (zdá se, že i v minimálních pracích se variování chápe různě a navíc nelze vždy přesně určit rozsah tohoto konceptu ve vědeckých pracích).

146

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

s kognitivními důsledky. Termíny prvního typu předávají shodnou informaci o konceptu, jejich význam se neliší, např. sea product a marine product, zatímco u druhého typu jsou zdůrazněny odlišné rysy konceptu a významy samotných termínů se liší, přestože označují tentýž koncept, např. marine product a fishing product (Fernández-Silva, Freixa, Cabré 2009: 22–23). Připouští se, že konceptuální vzdálenost (angl. conceptual distance_{) tarp įvardijamųjų variantų nustatymas tebėra iššūkis, didžiausias nuotolis pastebimas tada, kai variantai yra sudaryti iš skirtingų leksinių vienetų}^³ (Freixa, Fernández-Silva 2017: 168–169).

Sabela Fernández-Silva (2016, viz také 2022) předložila klasifikaci variování termínů podle sémantické vzdálenosti variant (angl. semantic distance) od základního termínu, stanovené porovnáním konceptuální informace vyjádřené variantami (jejich formou). Rozlišila tři kategorie sémantické vzdálenosti: 1) minimální sémantickou vzdálenost, 2) střední sémantickou vzdálenost a 3) maximální sémantickou vzdálenost, které zahrnují osm typů variant. K variování s minimální sémantickou vzdáleností patří formální variování a synonymie. Zde je třeba zdůraznit, že formální variování (pokud lze soudit z vysvětlení a uvedených příkladů) by zahrnovalo varianty rozlišované v litevské terminologii v úzkém smyslu (viz poznámku 1), kořenově příbuzná synonyma, jakož i termíny a jejich zkratky, zatímco synonymie by zahrnovala pouze lexikální synonyma s odlišnými kořeny, včetně synonym, jejichž komponenty jsou vyjádřeny synonymy s odlišnými kořeny. Varianty s minimální (alespoň nenulovou) sémantickou vzdáleností považuje S. Fernández-Silva za sémanticky ekvivalentní, protože nevyjadřují změny konceptuálního obsahu. Střední sémantická vzdálenost souvisí se změnami vedlejšího komponentu, maximální se změnami hlavního komponentu. K variování se střední sémantickou vzdáleností patří redukce, změna nedefiničního rysu a změna definičního rysu; k variování s maximální vzdáleností změna kategorie, volba hyperonyma nebo hyponyma a změna konceptuální konfigurace. Tato klasifikace je založena na výzkumu textového užívání termínů; termín a jeho varianty jsou spojeny s týmž referentem, nikoli však nutně s tímtéž konceptem. Lze se domnívat, že varianty se střední a maximální sémantickou vzdáleností by odpovídaly kontextovým synonymům, textovým variantám nebo variantám v širokém smyslu. Z příkladů uvedených badateli však vyplývá, že mezi nimi jsou i pojmenování téhož konceptu, například dvojice HIV/AIDS a HIV/AIDS disease patří mezi příklady maximální sémantické vzdálenosti (typ variování – změna kategorie; přidané slovo disease zdůrazňuje klasifikační perspektivu).

Nikoli sémantickou, nýbrž kognitivní vzdálenost termínů (angl. cognitive distance) analyzovala S. Fernández-Silva společně s Koenem Kerremansem (2011). Kognitivní

^³ Jsou probírány příklady komplexních termínů, v nichž je jeden z komponentů vyjádřen různými lexémy.

Straipsniai / Articles

147

ASTA MITKEVIČIENĖ

vzdálenost je v této studii vysvětlována jako rozdíly v konceptuální informaci termínů, které se odrážejí ve struktuře termínů. Zkoumali podobnosti a rozdíly ekvivalentů – objasňovali vztah mezi variujícími termíny v původním jazyce (galicijštině) a překladu (angličtině) a jejich kognitivní vzdálenost vyjadřovali třemi číselnými hodnotami (0 – kognitivní vzdálenost neexistuje, 0,5 – částečná kognitivní vzdálenost, 1 – minimální shoda). O terminologické vzdálenosti termínů (angl. terminological distance) psal Edward Clay (2022), který rovněž nezkoumal varianty či synonyma, nýbrž vzájemnou vzdálenost termínů v angličtině a italštině. Rozlišil trojí terminologickou vzdálenost – sémantickou, morfosyntaktickou a konotativní; poslední byla pravděpodobně dána specifikou zkoumané oborové oblasti – migrace. Co se považuje za sémantickou vzdálenost a jak se určuje, nebylo vysvětleno.

Uvedené práce podnítily porovnání litevských synonymních termínů podle jejich sémantické ekvivalence. Je třeba zdůraznit, že tyto výzkumy představují pouze východisko, protože tato práce zkoumá systémová synonyma, nikoli varianty v širokém smyslu (jak vyplývá z přehledu, neoznačují nutně tentýž koncept) či ekvivalenty. Kategorie vzdálenosti termínů se zde tedy poprvé pokouší aplikovat na synonyma – pojmenování téhož konceptu v jednom jazyce. Samotná povaha zkoumaného materiálu samozřejmě vyžaduje poněkud odlišný přístup – uvedené výzkumy vycházejí z textového užívání termínů, zatímco tento článek analyzuje údaje terminologických slovníků.

Předmět výzkumu a metodika. Článek zkoumá dvouslovné synonymní termíny ze dvou novějších rozsáhlých terminologických slovníků – Aiškinamojo psichologijos terminų žodyno (PsichŽ, 2019) a Bibliotekininkystės, informacijos ir knygotyros litevsko-anglického terminologického slovníku (2021). Jedná se o práce z oblasti společenských věd. Údaje prvního slovníku jsou zveřejněny v Litevské terminologické bance (LRTB), údaje druhého na portálu litevských terminologických souborů. Synonyma ze slovníku PsichŽ byla z LRTB vybrána automaticky. V poli terminologických vztahů LRTB jsou jako synonyma uvedeny také varianty a zkratky. Synonyma ze slovníku BIK byla shromážděna podle odkazu žr., jímž jsou podle předmluvy slovníku synonyma propojena (kromě toho, jak vyplývá ze samotného slovníku, také varianty v úzkém smyslu a někdy termín a jeho zkratka). Struktura tohoto slovníku se vyznačuje tím, že u hlavního termínu se jeho synonymum (odkazový termín) již neuvádí (existuje několik výjimek). Standardizace v BIK je tedy přísnější než v PsichŽ, protože synonymum není v hesle termínu zaznamenáno (srov. předmluvu: „doporučuje se používat jiný běžnější termín nebo termín více odpovídající normám litevského jazyka“ (BIK viii)).

Synonyma zaznamenaná v terminografii, nikoli v textech, byla k analýze zvolena záměrně. Tím se předešlo pochybnostem o synonymičnosti termínů (nebylo třeba řešit otázku kontextové synonymie) i o jejich terminologickém statusu (zvažovat, zda je jazyková jednotka termínem, či nikoli). Jde o hlavní a nejproblematičtější

148

Acta Linguistica Lituanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

otázky výběru materiálu v terminologickém výzkumu, kvůli nimž je zapotřebí pomoc odborníků z daného oboru.

Pro výzkum byly vybrány pouze termíny se stejným počtem komponentů⁴, aby se pozornost soustředila na lexikální a sémantické rozdíly a stranou zůstaly otázky zkracování a prodlužování termínů, jimž se nelze vyhnout při zkoumání synonymně užívaných termínů lišících se počtem komponentů. Omezeno bylo na dvouslovné termíny⁵ (analyzováno bylo 222 jejich dvojic). Komplexní termíny byly zvoleny záměrně: převládají v terminologii každého oboru, často obsahují jednoslovné termíny a právě na příkladech komplexních termínů se variabilita termínů ilustruje nejčastěji (León Araúz, Cabezas García 2020: 214). Má se za to, že komplexní termíny se vyznačují větším variováním než jiné ustálené víceslovné jednotky, protože jsou méně lexikalizované (tamtéž, 212).

Cílem článku je objasnit lexikálně explikovatelnou sémantickou vzdálenost dvouslovných synonymních termínů a její souvislost s typy synonym. Usiluje se o porovnání synonym podle dvou parametrů – formálního (kořen) a sémantického (sémantická blízkost komponentů). Pokoušíme se zjistit, co podmiňuje větší a menší sémantické rozdíly synonymních termínů, a posoudit jejich sémantickou ekvivalenci.

Hlavní výzkumnou metodou je analyticko-deskriptivní metoda. Pomocí metody opozic se synonyma (jejich odlišné komponenty) vzájemně porovnávají. O sémantických rozdílech se usuzuje nikoli z významu komplexního termínu, nýbrž ze sémantiky jeho strukturních komponentů – slov. Významy slov se určují na základě slovníků. Výzkum je kvalitativní, kvantitativní analýza nebyla sledována. Při zkoumání sémantických otázek se subjektivitě nelze zcela vyhnout, takže kvantitativní údaje by mohly být nanejvýš přibližné.

Ačkoli je v obou slovnících pořadí termínů označujících tentýž koncept podle doporučenosti jasné, v tomto výzkumu se synonyma neporovnávají podle jazykové a terminologické vhodnosti; zkoumají se jako rovnocenná pojmenování konceptu.

1. FORMÁLNÍ KRITÉRIUM OPOZICE: (NE)SHODA KOŘENE

V litevské terminologii se již stalo běžným (protože je to praktické) dělit synonymní termíny podle (ne)shody kořene. Vedle počtu komponentů termínu jde o

⁴ Z těch synonym, která se neliší počtem komponentů, tvoří největší skupinu v BIK dvouslovné termíny, zatímco v PsichŽ jednoslovné termíny. Vliv na to má nejen specifika vědy a její terminologie, ale také povaha slovníku, kritéria výběru a prezentace termínů, záměr autorů a další extralingvistická kritéria.

⁵ Pomocná slova se za samostatné komponenty nepovažují.

Straipsniai / Articles

149

ASTA MITKEVIČIENĖ

jedním z nejobecnějších kritérií rozdílů mezi synonymy. Na tom, zda se kořeny synonym shodují, či nikoli, závisí, která další kritéria opozice synonym jsou relevantní.

Protože předmětem výzkumu jsou termíny ze slovníků (terminologie vybraná a (nebo) navržená jejich sestavovateli), lze podle očekávání mezi synonymními dvouslovnými termíny zřetelně nejčastěji nalézt ty, jejichž rozdílné komponenty mají odlišné kořeny (nejsou kořenově příbuzné). Zkoumaný materiál umožňuje rozlišit pět podtypů dvouslovných synonym podle opozice kořenů: 1) jeden komponent s odlišným kořenem (nejpočetnější typ ve zkoumaném materiálu); 2) oba komponenty s odlišnými kořeny; 3) polovina komponentu s odlišným kořenem; 4) žádné komponenty s odlišnými kořeny; 5) kořenově příbuzné, avšak lišící se počtem kořenů (viz tabulku 1).

Synonymní termíny s odlišnými kořeny se vyznačují větší lexikálně-sémantickou vzdáleností než termíny kořenově příbuzné. Ty druhé spojuje tentýž kořen a slovotvorné vztahy; kromě toho patří do téhož tematického paradigmatu, zatímco termíny s odlišnými kořeny do něj patřit nemusí. Na základě samotného kritéria kořene tedy lze tvrdit, že čím více komponentů s odlišnými kořeny, tím větší je vzdálenost. Lexikálně-sémantická vzdálenost podle podtypů se proto zvětšuje v tomto pořadí: 4, 3 a 5, 1, 2.

Pátý podtyp synonym odráží rozlišení mezi kritériem lexikální stavby termínů (počtu komponentů) a kritériem kořene – složeným komponentem se vyjadřuje více rysů konceptu než odpovídajícím nesloženým komponentem. Tento podtyp lze považovat za přechodnou variantu mezi synonymií termínů se stejným počtem komponentů a synonymií termínů s různým počtem komponentů. Lexikálně-sémantická vzdálenost takových synonym je proto větší než u ostatních kořenově příbuzných synonym; tato skupina synonym však zároveň není homogenní. Nejvíce je mezi nimi dvojic synonym, v nichž rozdílnými komponenty jsou nesynonymní kořenově příbuzná slova (kognityvioji psichoterapija ir kognityvioji terapija, fizinė priklausomybė – fiziologinė priklausomybė PsichŽ), a sémantická vzdálenost těchto synonymních termínů je větší než u těch, jejichž rozdílnými komponenty jsou synonymní slova (gretutinis tekstas – lygiagretusis tekstas BIK).

Při porovnání synonym podle kořene se ukázalo, že hlavní komponent jednoho z termínů může být kořenově příbuzný s vedlejším komponentem synonyma, např.: psichologinė gerovė – gera savijauta, grafomotorinė apraksija – apraksinė agrafija, liekamasis girdėjimas – girdimasis po­vaizdis PsichŽ aj. Taková synonyma jsou od sebe strukturálně i sémanticky vzdálena, předávají nestejnou informaci o konceptu, a protože hlavní komponenty (sémantická dominanta a klasifikační jmenovatel) nejsou synonyma, označují odlišné koncepty – vzdálenost synonym je třeba považovat za největší (viz část 2.2).

Jak je patrné z příkladů v tabulce 1, opozici v dvojicích synonym tvoří jak vedlejší komponenty, tak komponenty hlavní; dvouslovná synonyma jsou rovněž určována synonymními vztahy odpovídajících jednoslovných termínů (leidimas, laida →

150

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

papildytasis leidimas, papildytoji laida; subserija, serijėlė → subserijos duomenys, serijėlės duomenys). Podle typologie variantů S. Fernández-Silvy by taková kořenově příbuzná synonyma byla chápána jako varianty s minimální sémantickou vzdáleností (typ formálního variování). K určení toho, synonymie kterých kořenově příbuzných komponentů – hlavních, či vedlejších – vede k větší sémantické vzdálenosti samotných termínů (a vůbec zda k ní vede), formální kritérium nestačí.

TABULKA 1.

Opozice dvouslovných synonymních termínů podle kořenů rozdílných komponentů

Typ

Příklady

synonyma s odlišnými kořeny

1) priedėlinė antraštė – alternatyvioji antraštė, svetainės struktūra – svetainės medis BIK, emocinis pastovumas – emocinis stabilumas, kognityvioji nedermė – kognityvusis disonansas PsichŽ

2) regionoji agnozija – psichinis aklumas PsichŽ

3) interfasetinis santykis – tarpfasetinį santykį BIK

synonyma se společným kořenem

4) patento paraiška – patentinė paraiška, papildytasis leidimas – papildytoji laida BIK

5) kognityvioji psichoterapija – kognityvioji terapija PsichŽ, gretutinis tekstas – lygiagretusis tekstas BIK

2. SÉMANTICKÉ KRITÉRIUM OPOZICE: (NE)BLÍZKOST LEXIKÁLNÍHO OBSAHU KOMPONENTŮ

Určitá – explicitní – část konceptu, rysy konceptu, se projevují v lexikálním významu komponentů termínu, ve struktuře termínu a v motivaci. Motivace je v terminologii, jak známo, významná, protože prostřednictvím vyjádření pomáhá realizovat požadavky přesnosti a systematičnosti a umožňuje naplňovat extralingvistické principy účinnosti (působivosti) a logické systematičnosti. Motivované termíny otevírají cestu k porozumění konceptům, protože umožňují jejich rychlou a účinnou identifikaci (Fernández-Silva, Freixa, Cabré 2009: 24), což je zvláště důležité u komplexních termínů – všechny komplexní termíny je třeba považovat za motivované (Gaivenytė 2000: 20). Je třeba zdůraznit, že je nutné rozlišovat terminologickou motivaci (motivaci termínu jako člena terminologického systému) a jazykovou motivaci (motivaci lexikální jednotky, která plní funkci termínu nebo komponentu termínu). Termínem nebo jeho komponentem se může stát

Straipsniai / Articles

151

ASTA MITKEVIČIENĖ

jak motivované, tak nemotivované slovo. Komplexní termíny se vyznačují struk-turní (morfologickou, syntaktickou) a sémantickou motivací a jejich kombinacemi⁶.

Aby se zjistilo, zda synonymními komplexními termíny vyjadřují tentýž rys konceptu, přesněji zda je koncept pojmenován na stejném základě a z téhož hlediska, byly nejprve určeny společné a rozdílné lexikální významy slov, která vystupují jako odlišné komponenty synonym. Tímto způsobem byly identifikovány 3 typy synonym: 1) synonymní termíny s odlišnými komponenty s totožným nebo velmi blízkým lexikálním významem (tj. synonymními komponenty), 2) synonymní termíny vyjádřené odlišnými komponenty s rozdílným lexikálním významem, 3) synonymní termíny s odlišnými komponenty s významem, který spolu souvisí (viz tabulku 2). Sémantická vzdálenost vyčleněných typů se příslušně liší – nejmenší je mezi synonymy 1. typu, největší mezi synonymy 2. typu.

² TABULKA. Opozice dvouslovných synonymních termínů podle vztahu lexikálního obsahu rozdílných komponentů

Typ Příklady sémanticky ekvivalentní termíny synonyma se synonymními komponenty emocinis pastovumas – emocinis stabilumas, atgarsio atmintis – aidinė atmintis PsichŽ; žinių visuma – žinių universumas, stačiasis sudėstymas – vertikalusis sudėstymas BIK sémanticky neekvivalentní termíny synonyma s komponenty s rozdílným významem kasdienė psichologija – neprofesionalioji psichologija, bendrasis intelektas – bendrasis faktorius, klasikinis sąlygojimas – Pavlovo sąlygojimas PsichŽ; biuro popierius – spausdinimo popierius, klijuojamasis įrišimas – besiūlis įrišimas, tikslinis tezauras – antrinis tezauras BIK synonyma s komponenty s významově souvisejícími dalykinis žaidimas – profesinis žaidimas, sąvokinis mąstymas – kategorinis mąstymas PsichŽ; konsultavimo vieta – konsultavimo punktas, grafinė informacija – vaizdinė informacija BIK

2.1. Synonymní termíny vyjádřené synonymními komponenty označují tytéž rysy konceptu. Podle typologie S. Fernández-Silvy patří

⁶ Existují různé klasifikace motivace (přehledy viz Gaivenytė 2000, Gritėnienė 2006 aj.). Rozšířenou typologii motivace sestavil terminolog Johan Myking (viz Myking 2009, také Myking 2020). Upozornil rovněž na to, že pojetí motivace se liší a že samotný termín motivace zastupuje nejméně čtyři koncepty (Myking 2009: 41).

152

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

k variování s minimální sémantickou vzdáleností. Tato synonyma lze podle původu systematizovat porovnáním jejich rozdílných komponentů: litevský komponent – výpůjčka (emocinis pastovumas – emocinis stabilumas), litevský komponent – litevský komponent (vartotojo vadovas – naudotojo vadovas), výpůjčka – výpůjčka (autentiška rašyba – originali rašyba)^⁷. Lze se domnívat, že pouze v opozici této skupiny synonym je významné kritérium původu slov.

Synonymními komponenty nejsou pouze lexikální synonyma, nýbrž i taková, která by při přísném posouzení mezi lexikální synonyma nebyla zařazena – kořenově nepříbuzné adjektivum nebo adjektivní slovo a genitiv substantiva, například visuomenės norma – socialinė norma PsichŽ. V lingvistice se za synonyma považují slova téhož slovního druhu (L’Homme 2020: 17), stejně jako slova různých slovních druhů vykonávající podobné gramatické funkce (Jakaitienė 2010: 122); za syntaktická synonyma se obvykle považují syntaktické konstrukce se stejným (nebo téměř stejným) lexikálním složením (Valiulytė 1998: 3; Župerka 2012: 47). Synonyma jako visuomenės norma a socialinė norma jsou tedy směsí lexikálních a syntaktických synonym (ani čistě lexikální, ani syntaktická synonyma). Přesto jsou taková synonyma od sebe nejen formálně, ale i sémanticky vzdálenější. V uvedené dvojici je ve spojení s genitivem výraznější význam příslušnosti, zatímco s adjektivem význam druhový. Sémantická vzdálenost synonymních termínů tedy není nulová.

Vrátíme-li se k motivaci, nelze tvrdit, že slova vystupující jako synonymní komponenty jsou motivována stejně, srov. begarsis filmas – nebylusis filmas („nebylus“ ve významu ‚2. přen. tichý, nemluvící‘ DLKŽ), nuasmeninti duomenys – anonimizuoti duomenys BĮK aj. Mezi takovými synonymy existují sémantické rozdíly. V kontextu synonymie termínů se však nezdá účelné pokračovat dále a analyzovat motivaci jednotlivých částí komplexních termínů. Aniž bychom popírali sémantický rozdíl takových spojení, je významné, že synonymními termíny vyjádřenými synonymními komponenty je koncept pojmenován z téhož hlediska a vyjadřuje se jimi tentýž rys.

Jak bylo uvedeno, o totožnosti explicitního pojmového rysu synonymních termínů se usuzuje z lexikálního významu rozdílných složek. Když těmito složkami, zejména druhovými atributivními, jsou běžnější slova obecné lexiky (úplné indexování – detailní indexování), lze jimi vyjadřovaný pojmový rys snadno pochopit i bez odborných znalostí konkrétní oblasti. Synonymie takových víceslovných termínů je založena na synonymii obecné lexiky. Když je rys pojmu pojmenovaný druhovou složkou vyjádřen jednotkou odborné lexiky s úzkým (omezeným oborovým) užitím, zejména mezinárodní (haptický

^⁷ K výpůjčkám se zde řadí i hybridní slova s vypůjčeným kořenem.

Straipsniai / Articles

153

ASTA MITKEVIČIENĖ

agnozii^⁸, srov. základní termín lytická agnozie), lze se domnívat, že rys pojmu je z významu takového lexému jasný, avšak jasný pouze odborníkům. To ukazuje, že síla motivace (průhlednost) víceslovných termínů závisí nejen na lexikální struktuře, ale i na komunikační situaci.

Synonymními složkami víceslovných synonymních termínů nejsou pouze jednotky obecné nebo odborné lexiky, ale i termíny, např. sociální vnímání – sociální percepce, ačkoli je takových příkladů ve zkoumaném materiálu málo. Lze diskutovat o tom, zda má smysl srovnávat lexikální významy těchto složek; patrně je účelnější zjišťovat, zda termíny fungující jako tyto složky jsou samy synonymy, zejména pokud tyto termíny náležejí do stejné nebo blízké oblasti jako víceslovné termíny, které jsou s nimi vytvořeny. Při určování, zda jsou významy rozdílných složek synonymní, či nikoli, se v zásadě přihlíželo k oběma faktorům; ve zkoumaném materiálu nebyly zjištěny rozpory. Při srovnávání tohoto typu synonym se však znovu ukázalo, že motivace jednoslovných termínů fungujících jako synonymní složky se může zjevně lišit, srov. vyhledávání podle hashtagů – vyhledávání podle odkazových slov BIK (srov. synonyma hashtag, odkazové slovo BIK, rovněž BLKŽ). Lze se domnívat, že i takové víceslovné synonymní termíny jsou pojmenovány podle téhož rysu – prostřednictvím téhož pojmu, který je pojmenován jednoslovnými synonymy hashtag a odkazové slovo. Samozřejmě, samotné jednoslovné termíny vyjadřují odlišné rysy pojmu, to je však již tématem synonymie jednoslovných termínů.

2.2. Synonymní termíny vyjádřené lexémy s odlišným významem pojmenovávají označovaný pojem z odlišného aspektu (pro jejich označení se v litevské terminologii postupně ustaluje termín aspektová synonyma, viz Mitkevičienė 2020, Vaskelaitė 2022). Je třeba znát odborný pojmový systém, abychom pochopili, že takové termíny jako lepený spoj a bezešvý spoj, účelový tezaurus a sekundární tezaurus aj. nejsou ekvonimy (k čemuž by jejich struktura vedla především) ani termíny různých hierarchických úrovní pojmů, nýbrž synonyma. Synonymní termíny s lexémy odlišného významu jsou navzájem slučitelné, komplementární, vzájemně se nevylučují (viz Freixa, Fernández-Silva 2017: 169), protože označují odlišné rysy pojmu a oba dohromady předávají více rysů jednoho pojmu než každý zvlášť. U některých dvojic synonym lze poměrně snadno vyčlenit a popsat základ opozice, např. kancelářský papír [MÍSTO] vs. tiskový papír [ÚČEL (ČINNOST)], avšak explicitní rysy je většinou obtížné abstrahovat a patrně by bylo účelné se o to pokoušet pouze v rámci konkrétní sémantické nebo terminologické skupiny termínů.

^⁸ Do TŽŽ bylo zařazeno přídavné jméno haptický, označené jako jednotka lékařské lexiky a vysvětlené litevským ekvivalentem uchopovací. V psychologii má jeho význam jinou podobu – související s hmatem, dotykem, srov. také heslo haptika v Databázi neologismů litevského jazyka (ND).

154

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

Zvláštní zmínku zasluhují synonyma, z nichž jedno je eponymní termín: klasické podmiňování – Pavlovovo podmiňování, křivka zapomínání – Ebbinghausova křivka PsichŽ. Eponymní termíny jsou tradičně považovány za termíny s neprůhlednou motivací, proto se při standardizaci termínů doporučuje dávat přednost jejich průhlednějším synonymům (ISO 704:2022). Taková synonyma představují jeden z nejzřetelnějších typů aspektových synonym. To, které synonymum se používá, závisí na kontextu (Lončar, Ostroški 2014: 43).

Aspektová synonyma plní funkci doplňkové nominace; základem jejich vztahu v rámci jednoho jazyka je kognitivní faktor, na druhé straně by příčinou jednoho ze synonym mohla být i snaha o jasnost nebo čistotu terminologie, tj. normalizace terminologie a terminologická úprava, srov. výběrová amnézie, katatymní amnézie PsichŽ (srov. termín katatymie ‘závislost vjemů a úsudků na představovaných nebo právě prožívaných potřebách, přáních, emocích a pocitech’ PsichŽ), denní vidění – fotopické vidění PsichŽ, mramorovaný papír – ebru papír BIK aj. Pokud však porovnáme litevská synonyma s ekvivalenty v jiných jazycích, bude zřejmé, že i ekvivalenty mají často synonyma, srov. angl. daylight vision, photopic vision, rus. дневное зрение, фотопическое зрение a denní vidění, fotopické vidění, takže synonymii nelze založit na politevšťování (čištění terminologie).

Přesto lze, aniž bychom se dále zabývali příčinami vzniku jednotlivých dvojic synonym (často se překrývají, viz Freixa 2006: 69–70; 2022: 410, 420), tvrdit, že rozdíl v registru synonym je pociťován – v méně specializovaném kontextu by mělo přednost synonymum s průhlednější motivací.

Nesynonymní slova nejčastěji fungují jako vedlejší složky synonymních termínů (viz předchozí příklady), mnohem méně často jako hlavní složky nebo jako obě složky, např. stroboskopický pohyb – stroboskopická iluze, rekapitulační teorie – biogenetický zákon, zraková agnozie – psychická slepota PsichŽ (srov. definici ‚agnozie charakterizovaná poruchou nebo úplnou ztrátou schopnosti rozpoznávat a chápat zrakové podněty‘, kde agnozie je ‚částečná porucha nebo úplná neschopnost vnímat a rozpoznávat objekt či jev‘) aj. Z terminologického hlediska je mimořádně zajímavým příkladem synonym bez jediné shodné složky rekapitulační teorie a biogenetický zákon, protože mezi podstatnými jmény fungujícími jako hlavní složky termínů teorie a zákon lze patrně spatřovat partonymický vztah, takže termín biogenetický zákon spojuje s obecným vědeckým termínem teorie partonymický vztah, zatímco se složeným termínem rekapitulační teorie již vztah synonymie (viz také 2.3). Na základě ekvivalentů uvedených ve zdroji (PsichŽ), srov. angl. recapitulation theory, rus. биогенетический закон, lze tvrdit, že tato synonymie vznikla vlivem jiných jazyků – v různých jazykových společenstvích nejsou názvy pojmů motivovány stejně. To jen potvrzuje myšlenku, že aspektová synonyma jsou komplementární pojmenování pojmu.

Straipsniai / Articles

155

ASTA MITKEVIČIENĖ

Synonyma, jejichž hlavní složky jsou vyjádřeny lexémy s odlišným významem, rovněž nejsou z hlediska sémantické vzdálenosti totožná. Ačkoli tyto lexémy obvykle spojuje alespoň nejobecnější kategorie (například kategorie vlastnosti: psychická pohoda – dobrý pocit), někdy hlavní složky náležejí k odlišným kategoriím, např. obranný mechanismus – psychická obrana PsichŽ.

Jak bylo uvedeno, při porovnání ekvivalentů synonymních termínů v týchž zdrojích je patrné, že i tyto ekvivalenty mají nejčastěji synonyma, jimž litevská synonyma odpovídají co do podřazené složky. Při hodnocení synonymie litevských termínů podle ekvivalentů v cizích jazycích je však v terminografii třeba postupovat opatrně, protože nemusí být uvedeny všechny ekvivalenty. Zřejmým příkladem jsou stroboskopický pohyb, stroboskopická iluze. Ve zdroji (PsichŽ) je uveden jeden anglický ekvivalent – stroboscopic illusion, ačkoli v Google Scholar existuje mnoho případů užití termínů stroboscopic motion, stroboscopic movement. Do překladového anglicko-litevského slovníku psychologie (Bagdonas, Rimkutė 2013) byl zařazen termín stroboscopic motion a jeho litevským ekvivalentem je stroboskopinis judėjimas.

Ve zkoumaném materiálu dále vystupují v litevštině sémanticky nemotivované synonymní termíny kalky bulvární literatura – žlutá literatura, jejichž srovnávání podle lexikálního složení se jeví jako neúčelné, ačkoli je zřejmé, že pojem je pojmenován podle zcela jiných rysů.

2.3. Synonymními termíny s nesynonymními složkami souvisejícího významu jsou pojmy pojmenovávány podle rysů spojených logickým nebo ontologickým vztahem, vyjádřených členy téže sémantické (terminologické) paradigmatické řady.

Především lze mezi slovy fungujícími jako rozdílné složky těchto synonym spatřovat hyperonymní / hyponymní vztahy, např.: vědecké vydání – akademické vydání, grafická informace – obrazová informace BIK, pojmové myšlení – kategoriální myšlení, hypnopompní představy – hypnopompní halucinace PsichŽ aj., a také partonymní (meronymní) vztahy, např. bibliografie webů – bibliografie webových stránek BIK, genitální charakter – genitální osobnost PsichŽ aj. Kromě těchto dvou typů vztahů spojují nesynonymní složky synonymních termínů nehierarchické (asociativní) vztahy, jako například činnost a objekt (kartografický papír – mapový papír BIK, srov. kartografie ‚věda zkoumající vlastnosti map a glóbů, jejich tvorbu, tisk a používání; technika tvorby map a glóbů‘ TŽŽ), označovaná věc a znak (struktura webu – strom webu BIK, srov. strom ‚zobrazení hierarchické struktury‘ LRTB z roku 2008 Encyklopedického slovníku výpočetní techniky) aj. Na druhé straně, nejsou-li asociativní vztahy příliš výrazné nebo je-li obtížnější je rozpoznat, lze synonymní termíny chápat jako termíny bez sémanticky souvisejících složek nebo toto sémantické spojení vnímat jako velmi vzdálené.

156

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

Vzájemný vztah synonymních termínů, jejichž složkami jsou slova spojená hyperonymními, partonymními a asociativními vztahy, lze lingvisticky vysvětlit metonymií (včetně synekdochy jako druhu metonymie). V typologiích terminologické variace založených na užívání termínů (např. Faber, León–Araúz 2016; Cabezas–García, León–Araúz 2023) se vyčleňuje metonymická variace termínů (srov. příklady víceslovných termínů uváděné Melanií Cabezas–Garcíou a Pilar León–Araúz accidental water pollution a accidental marine pollution). Z hlediska prvenství nominace pojmu však nemusí být možné spatřovat skutečnou (nebo původní) změnu názvu v metonymii. Při vzájemném srovnávání synonym odděleně od kontextu jejich vzniku a užívání však lze synonymii tohoto typu termínů založit na jazykovém činiteli – metonymii.

Zkoumaný materiál ukazuje, že dvouslovné synonymní termíny mohou být sémanticky spojeny i prostřednictvím obou složek. Například ukazatel citovanosti – citační index BIK – vedlejšími složkami je vyjádřena vlastnost a proces (asociativní vztah), zatímco hlavní složky spojuje hyperonymní vztah.

Ve zkoumaném materiálu byl zjištěn poměrně nečekaný typ synonymie – synonymní termíny, jejichž složkami jsou lexikální konverziva: registr převzetí – registr výdeje, evidence převzetí – evidence výdeje BIK. Pomocí lexikálních konverziv „můžeme tvořit věty, které jsou z hlediska informace synonymní“ (Maskaliūnienė 2013: 22), a na základě zkoumaného materiálu lze tvrdit, že synonymní jsou také termíny s konverzivy. Sémantická vzdálenost takových synonym je patrně menší než u aspektových synonym (viz oddíl 2.2), protože konverziva spojuje tentýž proces (jako v uvedených příkladech) nebo jednotný logický celek (viz Jakaitienė 2010: 134). Na druhé straně by tentýž pojem mohl být pojmenován víceslovným termínem s oběma konverzivy zároveň.

Lze uvažovat o tom, zda synonymní termíny se složkami spojenými hierarchickými a nehierarchickými (včetně případů konverze) vztahy lze považovat za aspektová synonyma. Když se ve dvojici synonymních termínů odrážejí hyperonymní nebo partonymní vztahy, je patrně nejpřesnější říci, že tato synonyma se liší podrobností a realizací aspektu, nikoli samotným aspektem pojmenování.

⁹ V Šavçkových typologiích odpovídají hyperonymním / hyponymním vztahům vztahy rodové, zatímco partonymním vztahy dílčí (celek a část). V terminologii se za nejúplnější považuje typologie vztahů mezi pojmy Anity Nuopponen (viz Nuopponen 2011 aj.). Rozlišuje rodové (logické) a ontologické vztahy, mezi posledními také vztahy dílčí. ISO 704:2022 klasifikuje vztahy mezi pojmy na hierarchické (rodové a dílčí) a asociativní. O společných rysech a rozdílech klasifikací vztahů mezi pojmy se píše v Nuopponen 2022; tamtéž se uvádí, že vztah mezi pojmy a sémantický vztah nejsou umělým terminologickým rozdílem (tamtéž, 84).

¹⁰ Lexikální konverziva se v některých lingvistických pracích řadí k antonymům jako zvláštní typ (např. Ermanytė 1995: 10; Jakaitienė 2010: 139), v jiných se od nich oddělují (např. Maskaliūnienė 2013).

Straipsniai / Articles

157

ASTA MITKEVIČIENĖ

Když jsou rozdílné složky synonym spojeny jinými typy vztahů, rozdíly aspektů jsou pociťovány, lze je kategorizovat a taková synonyma lze považovat za aspektová.

Hranice mezi synonymy se složkami nesouvisejícího významu a synonymy se složkami souvisejícího významu není zřetelná; závisí i na tom, jak široce je samotná souvislost chápána. Důležitým faktorem jsou také hranice terminologie daného oboru. Bez kontextu vypadají taková synonyma jako odborník na obor – oborový knihovník BIK (ve slovníku je zaznamenáno i další synonymum tematický knihovník) jako názvy různých pojmů, ačkoli odborník a knihovník jsou samozřejmě sémanticky spojeni.

V této kapitole byla pojednána kořenově odlišná synonyma, zatímco výše bylo uvedeno, že větší vzdálenost je typická pro taková kořenově shodná synonyma jako kognitivní psychoterapie a kognitivní terapie. Dvojice synonym knihovní technik a technik knihovny BIK ukazuje, že i pomocí kořenově shodných synonym se pojem pojmenovává na odlišném základě – v tomto příkladu podle místa a podle osoby (profese), tj. lze spatřovat metonymii. Ačkoli se tedy kořenově shodné synonymní termíny většinou liší morfologickými nebo morfosyntaktickými rysy, ve slovnících jsou zaznamenány i takové, které nejsou sémanticky rovnocenné.

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Synonymní termíny, ačkoli označují tentýž pojem, se vyznačují vzájemnou vzdáleností různé velikosti, která se odráží v jejich struktuře. Podle formálního kritéria opozice synonym – (ne)totožnosti kořene – se rozlišují kořenově shodná a kořenově odlišná synonyma; právě kořenově odlišná jsou od sebe více vzdálena, protože je nespojuje tentýž kořen, a tedy ani podobné lexikální složení. Jelikož byly zkoumány dvouslovné synonyma, je významná nejen samotná (ne)totožnost kořene synonym, ale i počet (ne)totožných kořenů. Ve zkoumaném materiálu bylo podle opozice kořene vyčleněno pět podtypů synonym a tyto podtypy se liší lexikálně-sémantickou vzdáleností.

Z opozice synonymních termínů podle sémantického kritéria – (ne)příbuznosti lexikálních významů slov fungujících jako složky – vyplynulo, že synonymními termíny se pojem pojmenovává jak na témže základě (když složkami synonymních termínů jsou synonymní lexémy), tak na zcela jiném základě (když složkami synonymních termínů jsou lexémy odlišného významu). Posledně uvedené synonymní termíny – aspektová synonyma – jsou komplementární, navzájem se doplňující pojmenování téhož pojmu a jejich rozdíl spočívá v kognitivním základu. Vzájemná vzdálenost aspektových synonym je mnohem větší než u synonymních termínů s

158

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

synonymními složkami; jejich synonymii lze identifikovat pouze ze systému pojmů a termínů. Mezi těmito dvěma typy synonym – termíny se synonymními lexémy a termíny s lexémy odlišného významu – se podle velikosti sémantické vzdálenosti synonym vkládají termíny s lexémy souvisejícího významu. Spojují je hyperonymní, partonymní nebo asociativní (mezi nimi i konverzivní) vztahy, takže synonymii termínů vytvořených s jejich pomocí lze založit na metonymii.

Dvouslovné synonymní termíny se vyznačují různými kombinacemi typů synonym podle kořene a významu složek – liší se vedlejšími, hlavními nebo oběma složkami. Výzkum potvrzuje myšlenku, že pokud slova fungující jako hlavní složky synonymních termínů nejsou synonyma, je sémantická vzdálenost těchto termínů největší.

Tuto metodiku lze použít i ke zkoumání jiných než dvouslovných víceslovných termínů; čím více složek, tím rozmanitější jsou samozřejmě kombinace typů synonym. Výsledky provedeného výzkumu lze využít v praxi, například při terminologické úpravě, když je třeba zvolit jedno ze synonym nebo pojmenovat nový pojem. Bylo zohledněno, že synonymní termíny jsou jak sémanticky rovnocenné, tak i nerovnocenné; explicitně vyjadřují tytéž rysy pojmu, rysy spojené logickými nebo ontologickými vztahy, nebo zcela jiné rysy pojmu.

ŠALTINIAI

BIK – Bliūdžiuvienė Nijolė, Valukėnas Vytautas Jonas. Bibliotekininkystės, informacijos ir knygotyros (BIK) lietuvių–anglų kalbų terminų žodynas, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 2021. Prieiga internete: https://terminija.lki.lt/ [paieška 2023 m. kovo mėn.].

PsichŽ – Bagdonas Albinas, Bliumas Remigijus. Aiškinamasis psichologijos terminų žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2019. Prieiga internete: https://terminai.vlkk.lt/ [paieška 2023 m. kovo mėn.].

LITERATŪRA

Auksoriūtė Albina 2018: Informatikos ir kompiuterijos terminijos raida ir sinonimija. – Lietuviškos informatikos ir kompiuterijos terminijos tyrimai, aut. A. Auksoriūtė, J. Gaivenytė-Butler, S. Labanauskienė, A. Mitkevičienė, R. Stunžinas, A. Umbrasas, P. Zemlevičiūtė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 247–307.

Bagdonas Albinas, Rimkutė Eglė 2013: Anglų–lietuvių kalbų psichologijos žodynas, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Straipsniai / Articles

159

ASTA MITKEVIČIENĖ

BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, red. kolegija D. Liutkevičienė, D. Murmul aitytė, V. Sakalauskienė, A. Gritėnienė, A. Gaidienė, D. Daugirdienė, L. Jonušys, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2022. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-zodynas/ [žiūrėta 2023 m. balandžio mėn.].

Cabezas-García Melania, León-Araúz Pilar 2023: Term and Concept Variation in Climate Change Communication. – The Translator 28(4), 429–449.

Clay Edward 2022: A Corpus-Based Approach to Examining Terminological Variation in EU Law. – International Journal of Language & Law 11, 142–162. Prieiga internete: https://www.languageandlaw.eu/ill/article/view/136.

DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. St. Keinys, 8-asis patais. ir papild. leidimas, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.

Ermanytė Irena 1995: Priešybė kaip semantinis ir loginis antonimijos pagrindas. – Lietuvių kalbotyros klausimai 35, 9–31.

Faber Pamela, León-Araúz Pilar 2016: Specialized Knowledge Representation and the Parameterization of Context. – Frontiers in Psychology 7(196), 1–20. Prieiga internete: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2016.00196/full.

Fernández-Silva Sabela 2016: The Cognitive and Rhetorical Role of Term Variation and Its Contribution to Knowledge Construction in Research Articles. – Terminology 22(1), 52–79.

Fernández-Silva Sabela 2022: Cognitive Approaches to the Study of Term Variation. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 435–456.

Fernández-Silva Sabela, Freixa Judit, Cabré M. Teresa 2009: Multiple Motivations in the Denomination of Concepts: The Case of “Production Area” in the Terminology of Aquaculture in French and Galician. – Terminology Science & Research 20, 21–38.

Fernández-Silva Sabela, Kerremans Koen 2011: Terminological Variation in Source Texts and Translations: A Pilot Study. – Meta 56(2), 318–335. Prieiga internete: https://www.erudit.org/en/journals/meta/2011-v56-n2-meta1821316/1006179ar/.

Freixa Judit 2006: Causes of Denominative Variation in Terminology: A Typology Proposal. – Terminology 12(1), 51–77.

160

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

Freixa Judit 2022: Causes of Terminological Variation. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 399–420.

Freixa Judit, Fernández-Silva Sabela 2017: Terminological Variation and the Unsaturability of Concepts. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, eds. P. Drouin, A. Francœur, J. Humbles, A. Picton, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 155–180.

Gaivenytė Jolanta 2000: Sudėtinių fizikos terminų motyvacija. – Lituanistica 3/4(43/44), 19–25.

Gritėnienė Aurelijа 2006: Augalų pavadinimų motyvacija šiaurės panevėžiškių patarmėje, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

ISO 704:2022 – Terminology Work – Principles and Methods.

Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija: studijų knyga, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Léon-Araúz Pilar, Cabezas-García Melania 2020: Term and Translation Variation of Multi-Word Terms. – Análisis multidisciplinar del fenómeno de la variación fraseológica en traducción e interpretación / Multidisciplinary Analysis of the Phenomenon of Phraseological Variation in Translation and Interpreting, MonTI Special Issue 6, ed. P. Mogorrón Huerta, 210–247.

L’Homme Marie-Claude 2020: Lexical Semantics for Terminology: An Introduction, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.

Lončar Maja, Ostroški Anić Ana 2014: Eponymous Medical Terms as a Source of Terminological Variation. – ^{Languages for Special Purposes in a Multilingual, Transcultural World, Proceedings of the 19ᵗʰ European Symposium on Languages for Special Purposes}, eds. G. Budin, V. Lušický, Vienna: University of Vienna, 36–44.

Maskaliūnienė Nijolė 2013: Antoniminis vertimas, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Myking Johan 2009: (Yet Another) Taxonomy of Motivations. – Terminology Science & Research 20, 39–53.

Myking Johan 2020: Term Formation – Is There a State of the Art? – Terminologija 27, 6–30.

Miliūnaitė Rita 2009: Dabartinės lietuvių kalbos vartosenos variantai, Vilnius, 2009.

Mitkevičienė Asta 2015: Kai kurie terminų sinonimijos aspektai. – Terminologija 22, 39–60.

Straipsniai / Articles

161

ASTA MITKEVIČIENĖ

Mitkevičienė Asta 2020: Ar terminų sinonimija yra trūkumas. – Bendrinė kalba 93, 1–18. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/899/1112.

ND – Miliūnaitė Rita, Aleksaitė Agnė. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m., sud. ir ats. red. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga: https://ekalba.lki.lt/naujazodziai [žiūrėta 2023 m. balandžio mėn.].

Nuopponen Anita 2011: Methods of Concept Analysis – Tools for Systemic Concept Analysis. – LSP Journal 2(1), 4–15. Prieiga internete: https://rauli.cbs.dk/index.php/lspcog/article/view/3302/3500.

Nuopponen Anita 2022: Conceptual Relations: From the General Theory of Terminology to Knowledge Bases. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 63–86.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, red. D. Svetikienė, Vilnius: Alma littera, 2013.

Valiulytė Elena 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai. Vietos, laiko ir priežasties raiška, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Vaskelaitė Ramunė 2021: Sinoniminės raiškos astrologijos terminijoje priežastys. – Terminologija 28, 192–223.

Vaskelaitė Ramunė 2022: Makroekonomikos terminija: sinonimijos priežastys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lki.lt/wp-content/uploads/2023/05/Vaskelaite_Makroekonomikos_terminija.pdf.

Župerka Kazimieras 2012: Stilistika, 3-iasis patais. ir papild. leidimas, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

Structural Semantic Distance Between Synonymous Two-Word Terms

SUMMARY

The article deals with a previously unexplored aspect of Lithuanian term synonymy – the semantic distance between synonymous terms, as reflected in their structure. The study focuses on two-word synonymous terms extracted from two dictionaries: the Explanatory Dictionary of Psychology (2019) and the Dictionary of Librarianship, Information and Book Science (2021).

162

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Sinoniminių dvižodžių terminų struktūrinis semantinis nuotolis

The research revealed a spectrum of semantic distances among synonymous terms, evident in their structure. The formal parameter of the synonymic opposition, specifically the (non-)identity of the root, distinguishes between common-root and non-common root synonyms. Non-common-root synonyms exhibit greater semantic distance due to the absence of a shared root and, consequently, a similar lexical composition. However, it’s not just the (non-)identity of the root itself that holds significance; the number of (non-)identical roots also plays a crucial role.

The opposition of synonymous terms according to the semantic parameter – the closeness of the lexical meaning of the words by which the two-word synonyms are distinguished – has shown that synonymous terms designate a concept both on the same basis (when synonymous terms’ constituents are lexemes of synonymous meaning), and on a different basis (when synonymous terms’ constituents are lexemes of different meanings) altogether. The latter synonymous terms – aspectual synonyms – are complementary denominations of the same concept, and their difference lies in their cognitive basis. The distance between aspectual synonyms is much greater than that between synonymous terms with synonymous constituents. Between these two types of synonyms – terms with synonymous lexemes and terms with lexemes of different meanings – terms with lexemes of related meanings are positioned in terms of the degree of synonyms’ semantic distance. These lexemes are linked by hypernymy/hyponymy, meronymy or associative (including conversion) relationship, so that the synonymy of terms can be explained by metonymy.

Synonyms exhibit different combinations of synonym types based on the root and meaning of their components, varying in terms of the head, modifier, or both. The research supports the notion that when the heads of synonymous terms are not themselves synonyms, the semantic distance between these terms is at its maximum.

Įteikta 2023 m. liepos 28 d.

ASTA MITKEVIČIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

163