This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
RITA MILIŪNAITĖ
Institut litevského jazyka
ORCID id: orcid.org/0000-0002-2292-1818
Oblasti vědeckého výzkumu: neologie, normativní lingvistika, sociolingvistika, jazykové technologie.
DOI: doi.org/10.35321/all89-05
TVORBA SLOV S ÚŠTĚPY V LITEVŠTINĚ
Tvorba slov s úštěpy v litevském jazyce
ANOTACE
Článek se zabývá v litevštině vznikajícím netradičním způsobem tvorby slov s nemorfémovými prvky – úštěpy. Podněcují jej v poslední době přibývající kontaminační výpůjčky v litevštině (obvykle z angličtiny) a také kalkované a domácí kontaminační útvary tohoto typu. Kontaminace i tvorba nových slov s úštěpy se šíří v mnoha evropských jazycích a jsou předmětem různorodého výzkumu.
Článek objasňuje příčiny vzniku úštěpů a ukazuje, jak jsou některé úštěpy sémanticky zobecňovány nebo specializovány a vstupují do procesu morfemizace, až se nakonec mohou stát slovotvornými morfémy nebo dokonce samostatnými lexémy.
Základem výzkumu jsou údaje shromažďované od počátku 21. století v Databázi litevských neologismů, zahrnující jak přejaté kontaminační útvary, tak útvary, které jsou pravděpodobnými kalky nebo byly vytvořeny přímo v litevštině.
KLÍČOVÁ SLOVA: tvorba slov, kontaminace, kontaminační útvar, úštěp, neologie.
ANOTACE
Článek pojednává o vznikající a nekonvenční metodě tvorby slov v litevském jazyce, která zahrnuje nemorfémové prvky: úštěpy. Je podněcována nedávným nárůstem přejatých blendingových útvarů (obvykle pocházejících z angličtiny) v litevštině, jakož i překladovými a domácími blendingovými útvary. Jak blending, tak
Straipsniai / Articles
93
Page 2
RITA MILIŪNAITĖ
tvorba slov s úštěpy se stává stále rozšířenější v mnoha evropských jazycích a je předmětem nejrůznějšího výzkumu.
Článek objasňuje důvody vzniku úštěpů, ukazuje, jak jsou některé úštěpy sémanticky zobecňovány nebo specializovány a vstupují do procesu morfemizace, aby se případně nakonec staly slovotvornými morfémy nebo dokonce samostatnými lexémy.
Výzkum vychází z údajů Databáze litevských neologismů sahajících do počátku 21. století a zahrnuje jak přejaté blendingové útvary, tak útvary, které jsou pravděpodobnými překlady nebo domácími blendingovými útvary.
KLÍČOVÁ SLOVA: tvorba slov, blend, blending, úštěp, neologie.
ÚVOD
V posledním desetiletí, kdy se zintenzivnil výzkum neologie litevského jazyka, bylo zjištěno, že v úzu přibývá neologismů vzniklých kontaminací. Jinými slovy, několik sémanticky a fonologicky motivovaných samostatných slov se nespojuje do jednoho podle tradičních pravidel tvorby slov: alespoň jedno z nich se zkrátí, často tak, že se vezme začátek prvního a konec druhého, vypustí se jedna z částí překrývajících se na rozhraní slov apod. Například: kačiulis, –ė [< katė + bičiulis] ‚ten, kdo se stýká s kočkami a jejich záležitostmi‘; degtuketė [< degtukas + etiketė] ‚etiketa krabičky zápalek‘; knygionas [< knyga + aukcionas] ‚aukce knih‘¹ a podobně.
V litevské lingvistice se kontaminační formace označují také jako kontaminační slova (Urbutis 2009: 327), kontaminanty (srov. Murmulaitytė 2018: 61–68; 2021: 95) nebo směšeniny (viz Urbutis 2009: 355; Miliūnaitė 2014: 249; Murmulaitytė 2021: 77, 100 a další). V tomto článku se používá termín kontaminacinis darinys, který systematicky odpovídá samotnému názvu způsobu tvorby slov² kontaminacija.
Na základě údajů o současném litevském úzu, jejichž základem je databáze ND, již byly provedeny průzkumné výzkumy: zkoumal se vztah kontaminace k tradiční tvorbě slov, důvody vzniku těchto útvarů
¹ Zde i dále jsou neologismy a další lexikografické informace s nimi související (původ, význam) převzaty z Databáze litevských neologismů (dále jen ND), není-li uvedeno jinak. Z úsporných důvodů se v článku někdy původ a významy neologismů neuvádějí; lze je nalézt v uvedené databázi.
² V článku se používá pojem žodžių darymas (nikoli žodžių daryba), když je třeba zdůraznit, že slova vznikají i jinými způsoby, než zahrnuje tradiční litevská tvorba slov (srov. angl. word-formation ‚tvorba slov‘ a word creation ‚vytváření slov‘ (Mattiello 2018: 4)).
94
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 3
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
příčiny a způsoby vzniku, strukturní vlastnosti i perspektivy výzkumu této problematiky (viz Miliūnaitė 2014: 246–264; 2022: 306–310; Murmulaitytė 2018: 60–70; 2020: 41–45, 2021: 74–81, Aleksaitė 2021: 17–34 a další literatura uvedená v těchto publikacích), přičemž se vychází z širokého kontextu výzkumu různých cizích jazyků (viz Gries 2004: 639–667; Lehrer 2007: 115–133; Bombi 2017: 280–281; Renner 2018: 2–12; Hamans 2021: 659–691 aj.). Kontaminace je zvláště typická pro angličtinu a pro další evropské jazyky ovlivňované angličtinou (často prostřednictvím překladů)³ (viz Pharies 1987: 271–289; Renner 2015: 121–122; Cacchiani 2016: 305–313; Renner 2018: 2, 5–6), dokonce i pro jazyky, pro něž tento způsob tvorby nových slov nebyl do konce 20. – počátku 21. století typický; patří mezi ně bulharština, lotyština, španělština a srbština (srov. Lalić–Krstin 2008: 237; Ločmele, Veisbergs 2011: 312; Stamenov 2015: 175; Balteiro 2017: 1–14; Tomić 2019: 248–249).
Čím více údajů o užívání kontaminačních útvarů se shromažďuje, tím více aspektů výzkumu se objevuje, což je dobře patrné z neustále přibývajících publikací zahraničních i litevských autorů. Bylo zjištěno, že kontaminační útvary, zejména v takových oblastech užívání jazyka, jako jsou obchod (reklama, ochranné známky), média, politika a krásná literatura (srov. Tomić 2019: 248–249; 2022: 19–22), někdy začínají tvořit větší či menší skupiny útvarů se společnými komponenty. Jinými slovy, ačkoli se často tvrdí, že kontaminační útvary jsou jedinečnými výsledky tvorby slov (nebo překladu), jejich nárůst a šíření celých modelů umožňují nahlížet na tento proces poněkud jinak.
Otázka „jak nakládat se slovy s novými mezinárodními slovními částmi (např. -nomika, -geitas, -holikas, -holizmas, -mobilis, -matas, -exit a dalšími?“) již byla položena v článku Daivy Murmulaitytė (2018: 62, 66) a poněkud rozvedena v monografii Rity Miliūnaitė (2022: 322–326). D. Murmulaitytė uvádí: „projevuje se tendence tvořit nová slova přímým připojením těchto koncovek k jiným slovům, nikoli jejich mísením s původními slovy, která je již obsahují“, zároveň však uznává, že „je třeba samostatně zkoumat historii vzniku, sémantiku a užívání každého slova; některá se ukážou jako výpůjčky, jiná jako kalky či analogické formace, další jako původní kontaminanty a u vzniku dalších se původ nepodaří zcela určit, protože mohla být nezávisle vytvořena v několika jazycích nebo z nich převzata“ (tamtéž, 66).
³ Anglicky mluvící si způsob tvorby kontaminačních slov oblíbili natolik, že se někdy sami označují jako blendaholics [< blend „kontaminační formace“ + (alco)holic „mající závislost na něčem“] (Correa Saavedra 2016: 55). V některých nejnovějších zdrojích nových anglických slov (neologismů) se nachází přibližně 43% kontaminačních formací; ve druhé polovině 20. století jich bývalo napočítáno přibližně 5–10% (tamtéž). Podle údajů ND z konce května 2023 tvoří kontaminační formace v litevštině přibližně 5% všech neologismů (včetně kalků) (236 z 4758), respektive přibližně 2,7% všech nových slov ND (8860).
Straipsniai / Articles
95
Page 4
RITA MILIŪNAITĖ
Setkáváme se tedy se způsobem tvorby slov pomocí komponentů kontaminačních útvarů, který je v litevštině dosud málo prozkoumán, ale zjevně se šíří a vyvolává různé teoretické otázky. Především samotné kontaminační útvary byly až do vzniku jejich proudu považovány za okrajový jev jazyka (viz Kabasinskaitė 1998; Urbutis 2009: 354–355) a nevzbuzovaly větší pozornost badatelů. Za druhé badatelé pociťují nedostatek litevských dat, která by umožnila formulovat závažnější závěry (Murmulaitytė 2021: 102), přičemž, jak bude patrné, frekvence užívání kontaminačních útvarů je rozhodujícím faktorem jejich proměny v analogické modely pro tvorbu nových slov.
Pro označení částí kontaminačních formací (fragmentů základových slov) v litevštině by mohl být perspektivní termín atskalą (srov. angl. splinter⁴ ‚úlomek, střepina‘, viz Miliūnaitė 2022: 322–326).
Článek se tématem úštěpů zabývá podrobněji s ohledem na kontext zahraniční literatury. Každoročně se také shromažďuje stále více údajů o užívání litevštiny, protože hlavní zdroj, ND, je průběžně doplňován a kontaminačních výpůjček i útvarů v něm rovněž soustavně přibývá. Cílem článku je prozkoumat strukturní vlastnosti kontaminačních výpůjček a domácích či kalkovaných útvarů pronikajících do litevštiny a určit tendence využívání úštěpů k tvorbě nových slov přímo v litevštině. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny tyto úkoly:
1) představit pojetí zkoumaného objektu – úštěpů – a přehled zahraničního výzkumu této problematiky;
2) analyzovat (ne)morfémovou strukturu kontaminačních výpůjček a útvarů zaznamenaných v ND a určit opakující se úštěpy jako potenciál pro tvorbu nových slov v litevštině;
3) charakterizovat sémantické vlastnosti opakujících se úštěpů a jejich tendence k morfemizaci (přeměně ve slovotvorné prefixy).
K analýze útvarů s úštěpy se používá synchronní tvorba slov a analýza morfémové i nemorfémové struktury, sémantická analýza úštěpů a deskriptivní a analytické metody. Článek se skládá z Úvodu, dvou částí rozdělených do menších kapitol a Závěrů, jakož i z Přílohy s nejčastějšími morfemizovanými úštěpy v litevských neologismech. V první části se přehledově pojednává o problematice úštěpů v pracích zahraničních badatelů: o pokusech úštěpy definovat, určit příčiny jejich vzniku a jejich vztah k tradičním způsobům tvorby slov. V druhé části jsou popsány úštěpy vzniklé na základě kontaminačních výpůjček a kalkovaných i domácích útvarů zaznamenaných v posledním desetiletí v litevském úzu; tyto úštěpy se používají k tvorbě nových slov v litevštině.
⁴ O vzniku tohoto termínu v angličtině v roce 1961 pro označení jazykových jednotek specifické povahy v procesu kontaminace a o jeho dalším vývoji viz Bauer 2005: 104–105; Jurado 2019: 8–9.
96
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 5
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
1. PROBLEMATIKA ÚŠTĚPŮ
Při zkoumání problematiky úštěpů je třeba krátce se zastavit u některých vlastností typických pro kontaminační útvary. Pomáhají objasnit, jak a z jakých důvodů se některé úštěpy jakožto jazykové prvky s nemorfémovým statusem mohou postupem času morfemizovat.
1.1. Kontaminační útvary, jejich jedinečnost a předvídatelnost
Kontaminační útvary se obvykle charakterizují jako situační (okazionální) útvary, dosvědčující autentické a jedinečné akty jazykové tvorby. Tato jejich vlastnost se využívá i jako stylistický prostředek vyjádření s cílem upoutat pozornost a vyvolat efekt slovní hry, například v krásné literatuře, reklamách, při tvorbě názvů výrobků či podniků, v titulcích médií apod. (Lehrer 2007: 115–116; 128–131; Renner 2015: 119–133; Grlj 2022: 102). Adresátům jsou nabízena pravidla hry a ti zažívají radost z poznání i potěšení, když dokážou uhodnout kód kontaminačního útvaru, když je překvapí nečekané zvukové podobnosti či asociace vyvolané fonetickým nebo významovým spojením několika slov apod. (o hrách s kontaminačními útvary v italštině viz Cacchiani 2016: 318–324). Například:
begemotina [< begemotas + motina] ‚matka hrocha‘; miaujiena [< miau + naujiena] ‚obchodní novinka související s kočkami a jejich péčí‘; Tiltanikas [< tiltas + „Titanikas“] ‚most Alfonsa Meškinise (Kleboniškių), který se v roce 2023 převrátil, naklonil a zčásti se vznesl do vzduchu, takže připomínal potápějící se „Titanic“‘.
Kontaminační útvary vznikají také v důsledku potřeby pojmenovat nějaký, často jedinečný hybridní objekt (křížence), diktované objektivní realitou, srov.:
coliūgas [< cukinija + moliūgas] ‚hybrid cukety a dýně‘; zebrasilas [< zebras + asilas] ‚kříženec zebry a osla‘.
V anglické tvorbě slov existují na kontaminační formace rozdílné názory (Renner 2015: 121–122). Pro jedny jde o podtyp složenin (nebo zkrácenou variantu složenin, viz Lehrer 2007: 117), pro jiné o typ zkratek (angl. clippings), další je považují za mezistupeň mezi výsledky prvních dvou postupů. Například anglické slovo modem ‚modem‘, vytvořené z počátků dvou slov [< modulator + demodulator], není všemi považováno za kontaminační formaci: může být chápáno jako podtyp akronymů (hláskových zkratek) – složená zkratka a podobně.
Straipsniai / Articles
97
Page 6
RITA MILIŪNAITĖ
zkratka apod. (srov. Grlj 2022: 88). Při porovnání kontaminačních formací se složeninami se uvádí, že v obou případech se k vytvoření jednoho slova používají dvě nebo více samostatných slov, rozdíl však spočívá v tom, že kontaminační formace jsou nepravidelné a pouze částečně předvídatelné, protože jejich podoba pokaždé závisí na vlastnostech zvolených složek (Beliaeva 2019: 2–3). Proto nezapadají do tradičních pravidel tvorby slov a nelze je analyzovat na morfémové úrovni (srov. Mattiello 2018: 5). Nejčastěji se uznává, že kontaminační formace představují poměrně neurčitou kategorii formací, která překračuje hranice tradiční gramatiky a náleží k negramatické morfologii (angl. extra-grammatical morphology, viz Mattiello 2013: 127–139; Beliaeva 2019: 3), k níž patří také takové způsoby tvorby slov jako zkracování slov a jejich skupin různých druhů, tvorba zkratek (včetně akronymů) apod. (viz Urbutis 2009: 347–357).
Takto poměrně volné pojetí kontaminačních formací není dáno pouze jejich spontánním vznikem. Efekt překvapení často vyvolává náhodná podobnost tvaru dvou slov nebo částečná zvuková (grafická) shoda (srov. katuiruotė < katė + tatuiruotė ‚kočičí škrábnutí člověka‘). Obtíže vznikají také při pokusu popsat zásadní rozdíly těchto formací oproti tradiční tvorbě slov, zejména kvůli proměnlivé hranici mezi jejich složkami (Murmulaitytė 2018: 61; Grlj 2022: 102; Tomić 2022: 15–17).
Výzkum kontaminačních formací v evropských jazycích (včetně komparativních výzkumů, například v angličtině a francouzštině, viz Grlj 2022: 85–106) se s přibývajícími údaji rozšiřuje a odhaluje stále nové rysy tohoto typu slov. Pomocí různých kvantitativních a kvalitativních metod se objasňují fonetické, gramatické a sémantické zákonitosti a tendence jejich vzniku i vzájemné působení složek (viz Lehrer 2007: 117–121; Arndt-Lappe, Plag 2013: 357–563; Mattiello 2018: 9–10; Jurado 2019: 6–8; Grlj 2022: 88–89; Tomić 2022a: 412 a tam uvedenou literaturu), předkládají se různé klasifikace (viz Lehrer 1996: 364–366; Renner 2015: 122–123; Cacchiani 2016: 313–318). Základem klasifikace kontaminačních formací mohou být například jejich formální nebo sémantické rysy, rozlišované podle vztahů mezi složkami. V angličtině i v některých dalších jazycích (němčině, srbštině) se podle morfosemantické průhlednosti kontaminačních formací rozlišují čtyři způsoby jejich tvorby: úplný, konturový, částečně úplný a fragmentární (angl. complete, contour, semi-complete, fragment blending; viz Tomić 2022: 14–37 a tam uvedenou literaturu). Provádějí se také experimenty s uživateli jazyka, jejichž cílem je zjistit, co rozhoduje o identifikaci kontaminačních formací a interpretaci jejich původu (Lehrer 2007: 126–128).
Rozmanitost původních slov tvořících kontaminační formace v litevštině narůstá, srov.: citoslovce + podstatné jméno (miaujiena < miau + naujiena), zkratka + podstatné jméno (fideranas, -ė < FIDI ‚Den fyziků – každoroční slavnost fyziků Vilniuské
98
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 7
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
univerzity‘ + veteranas), podstatné jméno + sloveso (radarom < radaras + darom⁵) a další.
Rychlému a reprezentativnímu výzkumu těchto jevů brání objektivní příčiny, z nichž nejdůležitější je nedostatek korpusů a počítačových výzkumných nástrojů odrážejících nejnovější úzus. Kromě toho v litevštině působí faktor jiných jazyků (intenzivní přejímání a překládání), který ztěžuje určování příčin a způsobů vzniku kontaminačních útvarů i jejich následnou kategorizaci.
Při zkoumání kontaminačních jevů v litevštině nelze především přehlížet takové přejaté neologismy, které v původních jazycích (zejména v angličtině, z níž do litevštiny proniká velké množství slov) vznikly kontaminací. Například:
gitalelė (angl. guitalele [< guitar ‚kytara‘ + ukulele ‚ukulele‘]) ‚strunný hudební nástroj s vlastnostmi kytary a ukulele‘;
mogilizacija (rus. могилизация [< могила ‚hrob‘ + мобилизация ‚mobilizace‘]) ‚mobilizace (povolávání vojáků v záloze k vojenské službě) jako přímá cesta ke smrti (do hrobu)‘;
mokteilis (angl. mocktail [< mock ‚falešný‘ + cocktail ‚koktejl‘]) ‚nealkoholický koktejl (obvykle z ovocných šťáv)‘ a další.
Pro ty, kdo ovládají cizí jazyky, bývá struktura a význam takových kontaminačních výpůjček bez širšího kontextu obvykle snadno odhadnutelný.
Kontaminační útvary se tvoří také přímo v litevštině z domácích slov nebo běžných výpůjček, například:
varškepas [< varškė + apkepas] ‚tvarohový nákyp‘; atostogenas [< atostogos + genas] ‚v genech zakódovaná touha po dovolené‘ a další.
Kontaminační útvary v litevštině vznikají také při překladu z jiných jazyků⁶ – napodobováním kontaminační podoby slova⁷, například:
biurslas (srov. angl. burness [< bureaucracy ‚byrokracie‘ + business ‚podnikání‘]) ‚podnikání vytvářené byrokraty nebo politiky k uspokojování jejich zájmů‘; labraliūtas (srov. angl. labralion [< labrador ‚labrador‘ + lion ‚lev‘]) ‚pes plemene labrador ostříhaný tak, aby vypadal jako lev‘ a další.
⁵ V Litvě je dobře známá každoroční akce na čištění životního prostředí „Darom“.
⁶ Zda je kontaminační útvar kalkem, lze zjistit pouze se znalostí primárního zdroje (původního textu) nebo alespoň kontextu odrážejícího nelitevské reálie, proto je vyčleňování tohoto druhu kontaminačních útvarů poměrně podmíněné.
⁷ Je třeba poznamenat, že při překladu kontaminačních útvarů z jiných jazyků do litevštiny se nemusí dodržovat překlad po komponentách; lze použít i jiné překladové strategie. Úštěpy se tedy rovněž ne vždy zachovávají. Některé z nich se při překladu stávají samostatnými slovy nebo komponenty složených slov, takže probíhá sekundární proces tvorby slov (viz Miliūnaitė 2014: 258).
Straipsniai / Articles
99
Page 8
RITA MILIŪNAITĖ
S přibývajícími údaji vzniká důvod hovořit také o pravidelnosti kontaminačních formací a produktivních modelech tvorby slov (srov. Beliaeva 2019: 17; Tomić 2022a: 412). Například v angličtině byla ze slov work ‚práce‘ a vacation ‚dovolená‘ vytvořena kontaminační formace workcation (a varianta workation⁸ ‚období, kdy se práce kombinuje s dovolenou a výjezdy mimo pracoviště‘. Část nové formace –cation byla postupně zobecněna jako slovotvorný prostředek k tvorbě názvů různých druhů dovolené, a stává se tak svého druhu afixem (srov. spacation ‚dovolená strávená v centrech poskytujících lázeňské služby, lázeňská dovolená‘; staycation ‚dovolená strávená doma nebo poblíž, ve vlastní zemi‘, MD).
Šířící se a stále častěji užívané kontaminační formace se stávají předvídatelnými: badatelé si všímají různých fonetických a sémantických zákonitostí, podle nichž se spojují fragmenty několika slov (Arndt–Lappe, Plag 2013: 540–543; Mattiello 2013: 135–137; Renner 2015: 119–132). Jejich většina se nejen v angličtině tvoří ze dvou slov, přičemž se obvykle bere začátek prvního a konec druhého. Existují i jiné variace, včetně vzniku překryvu (angl. overlap), vložení fragmentu jednoho slova do jiného celého slova, spojení tří (srov. angl. japornimation < Japan + porn + animation, příklad z Mattiello 2013: 307) nebo více slov, případně se fragmenty několika slov mísí jinými netradičními způsoby (srov. Lehrer 1996: 364; Beliaeva 2019: 2, 17). V angličtině byla zaznamenána zákonitost, že kontaminační formace se počtem slabik obvykle shoduje s počtem slabik delšího základového slova nebo je o slabiku delší; také se obvykle zachovává místo přízvuku delší složky (Arndt–Lappe, Plag 2013: 558–559; Beliaeva 2019: 7–8). Má se za to, že to souvisí především s problémem rozpoznatelnosti nových formací (Gries 2012: 159–160).
1.2. Pojetí úštěpů a jejich vlastnosti
Jedním z nejdůležitějších formálních rysů typických pro kontaminační útvary je, že se několik slov spojuje do jednoho bez ohledu na hranice morfémů tvořících základní slova (Beliaeva 2019: 8–9). Je pravda, že v litevštině se některý komponent může shodovat s kmenem původního slova⁹. Tyto útržky slov, používané k tvorbě nových slov, tedy i kontaminačních útvarů, se nazývají úštěpy (srov. Šteckauer 2000: 108; Mattiello 2018: 5). Samy se jako samostatná slova neužívají (Lehrer 2007: 116).
⁸ O kalku tohoto kontaminačního výrazu darbostogos viz druhou část článku.
⁹ Jedním z aspektů kontaminačních formací, které jsou v litevštině dosud málo zkoumány (viz Murmul aitytė 2018: 67; 2021: 98–102), je právě struktura jejich složek a rozdíl oproti složeninám nebo staženým slovům (srov. starší kalky profsąjunga, santechnikas a další).
100
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 9
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
Forma úštěpů úzce souvisí se sémantikou: úštěpy bývají zpravidla tak dlouhé, aby bylo možné rozpoznat jejich původ (základové slovo, od něhož byl tento prvek odštěpen), například:
soeikoninė [< sveik[as] + [lig]onin ė] ‚jiný název nemocnice – když je důležitější zdůraznit uzdravení a zdraví‘;
Vilnecija [< Viln[ius] + [Ve]necija] ‚Vilnius, který se po letní průtrži mračen a zaplavení ulic stal podobným Benátkám‘ a další.
Uživatelé jazyka tedy chápou význam úštěpů pouze tak, že je spojují se základovými slovy.
Pozornost badatelů kontaminačních útvarů upoutává jedna vlastnost jejich komponentů, která se zvláště výrazně projevila v posledních desetiletích: některé komponenty již nemusí být spojovány s původním slovem a mohou být opakovaně užívány k tvorbě nových slov (Beliaeva 2019: 9)10. Úštěpy lze připojovat na začátek tvořených slov (angl. cyber–) nebo na jejich konec (angl. –tainment) (viz Correia Saavedra 2016: 57; Tomić 2019: 251–252), ačkoli se po určitou dobu, pravděpodobně pro nedostatek údajů, soudilo, že při tvorbě nových slov s reinterpretovanými úštěpy je pro ně typické objevovat se pouze na konci slova. V angličtině (a z ní i v dalších jazycích) existuje tendence, aby se morfemizované úštěpy redukovaly dokonce na jediný zvuk (písmeno), srov. e– (angl. email „elektronická pošta“, esports „elektronický sport, esport“), které signalizuje spojení s elektronickým prostředím; k– (kpop „populární kultura Jižní Koreje“, kdrama „dramatický televizní seriál Jižní Koreje“), které signalizuje spojení s jihokorejskou kulturou; s– (smarketing [< sales „prodej“ + marketing „marketing“], litevská výpůjčka smarketingas), které signalizuje spojení s prodejem, a další.
V různých jazycích tedy mohou být složky často užívaných kontaminačních útvarů zobecněny (reinterpretovány) jako nemorfémové části slov, které mohou plnit funkci slovotvorného prostředku a vytvářet základnu analogie pro nové útvary (viz Jurado 2019: 1; Tomić 2019: 249–250; Rio–Torto, Sandrini 2022: 115). Takové splintery se někdy také nazývají osvobozené afixy (angl. libfix < liberated + affix, viz Hamans 2021: 663–665), fiktivní morfémy (viz Miliūnaitė 2022: 322–326).
Při teoretickém vymezování splinterů užívaných k tvorbě nových slov se je autoři pokoušejí odlišit od podobných prvků tradiční slovotvorby: afixů (předpon a přípon), široce chápaných afixoidů (prefixoidů a sufixoidů, viz Keinys 1999: 74, 111, 114; k rozmanitosti pojetí afixoidů viz Rutkienė 2019: 141–146) a kořenových morfémů (Lehrer 1996: 361–362; Mattiello 2018: 5–8). Splintery jako nemorfémové části slov jsou považovány za přechodné prvky mezi afixy a kořeny (Callies 2016: 11). Afixy mají zobecněný (gramatikalizovaný)
10 Někdy se za splintery označují pouze složky kontaminačních útvarů, které se tímto způsobem již osamostatnily (viz Bauer et al. 2013: 19).
Straipsniai / Articles
101
Page 10
RITA MILIŪNAITĖ
význam, zatímco splintery – pouze část sémantického obsahu původního slova (Bauer et al. 2013: 19). Od afixoidů (viz Ralli 2020: 220–222; Miliūnaitė 2022: 313–322), včetně neoklasických prvků (viz Inčuraitė–Noreikienė 2015: 247–249), se splintery liší tím, že afixoidy jsou ustálené zkrácené podoby začátku nebo konce jednoho slova, zachovávající sémantickou souvislost s kořeny (srov. angl. eco- „eko-“ ← ecology „ekologie“), pravidelně užívané k tvorbě nových slov (srov. Mattiello 2018: 7).
Mnozí zahraniční autoři však při pojednávání o splinterech zdůrazňují nestabilitu jejich statusu a větší či menší sklon k morfemizaci (Lehrer 1996: 361–362; 2007: 121; Jurado 2019: 9–11) – k přeměně v morfémy, při níž splintery ztrácejí přímou souvislost s původním kontaminačním útvarem a začínají se pravidelně užívat k tvorbě nových slov. Proto jsou tytéž složky kontaminačních útvarů v různých pramenech (a v různých obdobích) interpretovány odlišně¹¹. Může být obtížné stanovit hranici mezi kontaminačním útvarem vzniklým na základě analogie a derivátem s morfemizovaným splinterem (Bauer et al. 2013: 459). Pouze chronologickým sledováním samotného procesu lze tvrdit, že v počáteční fázi oddělování splinteru od kontaminačního útvaru, kdy působí analogie, lze ještě pozorovat vznik kontaminace druhého nebo třetího útvaru se stejným splinterem, avšak s narůstajícím počtem takových útvarů je již třeba hovořit o útvarech jiného typu (derivátech nebo kompozitech) s morfemizovanými splintery (srov. Callies 2016: 6; Mattiello 2018: 7, 17; dále viz Jurado 2019: 9 a různé přístupy tam probírané).
To se však netýká všech splinterů (Jurado 2019: 8). Při hledání odpovědi na otázku, proč jsou produktivní a mají sklon k morfemizaci pouze některé splintery, se uvádějí dvě podmínky nezbytné pro tento proces: frekvence užívání kontaminačních útvarů (ta zase závisí na různých nejazykových faktorech) a sémantická transparentnost (Lehrer 2007: 115; Mattiello 2018: 15; Tomić 2019: 251). Je-li splinter produktivní, pak je větší sklon chápat nové útvary s ním jako výsledek morfemizace splinteru. Někdy se uvádí, že takových nových útvarů by měly být alespoň tři nebo dokonce pět (Tomić 2019: 251–252).
Sémantický aspekt splinterů je zvláště důležitý pro funkčnost kontaminačních útvarů, protože pouze tehdy, když uživatel jazyka chápe vztah splinterů tvořících kontaminační útvar k původním slovům, může porozumět významu samotného kontaminačního útvaru a ze sémantického vztahu splinterů pochopit stylistické konotace neologismu, slovní hříčku i další komunikační záměry jeho autora (Tomić 2022: 14–37). Uživatelé jazyka se tedy při častém setkávání s konkrétními kontaminačními útvary, byť nevědomky, zabývají jejich strukturou a některé složky
¹¹ Například v angličtině je výše zmíněná složka e v některých pramenech považována za splinter, v jiných za prefixoid nebo předponu; složka -gate (lit. -geitas), označující souvislost s nějakým společensky významným skandálem, je považována za sufixoid nebo příponu apod. (viz Lehrer 2007: 123–124).
102
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 11
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
reinterpretují jako nositele významu a poté je využívají k tvorbě nových slov.
Například v angličtině byl podle slova alcoholic („alkoholik – člověk závislý na alkoholu“) vytvořen kontaminační útvar workaholic (lit. kalk darboholikas, –ė), později vzniklo více podobných útvarů: chocoholic (lit. kalk šokoholikas, –ė „člověk závislý na čokoládě“), sugarholic „člověk závislý na cukru“) a další. Tak se vytvořil splinter –(a)holic, který postupně získal obecnější význam „člověk s jakoukoli závislostí“, značně vzdálený od významu původního slova alcoholic. S tímto sémanticky reinterpretovaným splinterem, který získal specifický, více zobecněný význam než v původním slově (a dostal se tak do procesu morfemizace), se tvoří nová slova zcela nesouvisející se závislostí na alkoholu. Obecně bylo zjištěno, že například v srbštině se významy splinterů, které se stávají sémanticky autonomními, často metaforizují (Tomić 2019: 262). Sémantickou samostatnost některých splinterů dobře ilustruje i anglický příklad – útvar meatitarian (lit. mėsavalgis, –ė „ten, v jehož jídelníčku převažuje maso“), v němž splinter –(i)tarian, kdysi odštěpený od slova vegetarian (lit. vegetarián, –ka „člověk, který dodržuje zásadu nejíst maso“), získal zobecněný význam pro tvorbu názvů osob podle druhu konzumované potravy (Lehrer 2007: 126). Jinými slovy, „masožravec“ není typem vegetaro.
Další etapou vývoje splinterů je jejich degramatikalizace, tj. přeměna v samostatné lexémy. Typickým příkladem je angl. hamburger [< Hamburg] „hamburger (masový karbanátek v housce, sendvič s masem)“, reinterpretovaný jako ham „šunka“ + –burger, a s tímto sémanticky od hamburger odděleným splinterem se začalo tvořit více podobných názvů pochutin (cheeseburger „cheeseburger (sýrový burger, sendvič se sýrem)“, fishburger „fishburger (rybí burger, sendvič s rybou)“ a další). Postupně se pak splinter –burger stal samostatným slovem burger (Lehrer 2007: 125; Bauer et al. 2013: 528; Correia Saavedra 2016: 56; Mattiello 2018: 7) „burger (sendvič)“.
Slova se splintery tedy mohou být interpretována několika způsoby, zejména s ohledem na frekvenci užívání a různé fáze morfemizace splinterů (viz Lehrer 2007: 120; Bauer et al. 2013: 528; Jurado 2019: 1):
1) jsou považována za nové kontaminační útvary, které se analogicky opírají o původní útvar (alcoholic → workaholic); 2) jsou považována za deriváty či útvary vytvořené s nově vzniklým, tedy samostatný význam získavším morfémovým prvkem – splinterem (například –(a)holic → chocoholic).
V procesu kontaminace spolu pokaždé interagují dvě slova a nějakým způsobem se obvykle odřízne jejich začátek nebo konec. Ve druhém případě se původní slovo procesu tvorby nového slova neúčastní: již vytvořený splinter se jednoduše
Straipsniai / Articles
103
Page 12
RITA MILIŪNAITĖ
připojuje k celému nebo zkrácenému kmeni jiného slova (srov. též lit. rūbaholikas, –ė [< rūbas + holikas, –ė] „člověk, který nedokáže odolat zálibě v prohrabávání obchodů s oblečením z druhé ruky“).
2. POUŽÍVÁNÍ SPLINTERŮ K TVORBĚ NOVÝCH SLOV V LITEVŠTINĚ
Splintery, které přišly s výpůjčkami a často se opakují ve struktuře více než jednoho neologismu (včetně hybridů), jsou v litevské neologii nejčastěji ztotožňovány s mezinárodními (neoklasickými) složkami, zařazovány do seznamů takových složek, a tedy již zaznamenávány jako morfemizované (viz Aleksaitė 2022). Jak bylo uvedeno v úvodu článku, D. Murmulaitytė nazývá slova se složkami -nomika, -greitas, -holikas, –ė, -holizmas, –mobilis, –matas, –busas, –exit a dalšími, které vznikly z kontaminantů, novými mezinárodními složkami a vyčleňuje je jako samostatný aspekt výzkumu kontaminace (Murmulaitytė 2018: 62, 66; 2021: 81, 131). Slova s takovými splintery (výpůjčky či kalky a původní útvary) jsou rovněž řazena do skupiny kontaminačních útvarů (srov. Murmulaitytė 2021: 103). O morfemizovaných splinterech vznikajících přímo v litevštině není mnoho údajů, natož výzkumů (viz Miliūnaitė 2022: 324–325).
2.1. Zkoumaná data
Kontaminační útvary jako jedinečné jazykové jevy se neodhalují snadno a vyžadují průběžné sledování úzu. Zahraniční autoři obvykle pro podobné výzkumy shromažďují data z různých zdrojů – z dříve publikovaných vědeckých prací, médií, reklamy, různých slovníčků neologismů apod., avšak i těch je omezené množství. Soubor kontaminačních útvarů zkoumaných z různých hledisek obvykle čítá 100–600 slov (srov. Jurado 2019: 14; Grlj 2022: 88; Tomić 2022a: 413). V litevštině poskytuje výhodu průběžně aktualizovaný soubor neologismů – Databáze neologismů litevského jazyka (ND). Máme-li seznam kontaminačních výpůjček a útvarů, je zkoumání morfemizovaných splinterů snazší a po jejich určení lze dodatečně provést vyhledávání v různých dalších souborech dat (korpusech).
V hesláři ND bylo na konci května 2023 zaznamenáno 8860 neologismů12; z nich mělo podle způsobu vzniku 204 označení „kontaminační výpůjčka“,
12 Je třeba poznamenat, že mezi neologismy ND se řadí jak výpůjčky, tak nové významy slov i různé zkratky.
104
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 13
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
236 – „kontaminační útvar“ (včetně kalků), dalších 32 – označení „(možný) kontaminační útvar“ (poslední uvedené nejsou v článku zkoumány kvůli vícenásobné interpretaci útvarů možné v tomto případě, srov. Murmulaitytė 2021: 97). Kontaminace tedy souvisí přibližně se 4,9% neologismů této databáze (kontaminačními výpůjčkami a útvary)¹³, a právě ty tvoří soubor dat, na jehož základě chceme určit morfemizované splintery užívané v litevštině k tvorbě nových slov. Toto rozlišení je poněkud podmíněné, protože ne vždy je jasné, zda jde o kontaminační výpůjčku, nebo o slovo přeložené či vytvořené v litevštině, zejména jsou-li původní slova výpůjčkami. Například podstatné jméno kavaholikas, -ė mohlo být vytvořeno v litevštině i přeloženo z jiných jazyků (srov. angl. coffeeholic). Kontext podstatného jména dramedija [< drama + komedija (angl. dramedy ← drama + comedy)] ukazuje, že jde o výpůjčku¹⁴. Neologismus kurjeristas, -ė [< kurjeris + karjeristas] „kurýr usilující o kariéru“ byl užit v textu, v němž jsou uvedeni i jeho tvůrci v litevštině, ačkoli za jiných okolností by mohl být i vypůjčený.
Navíc není vždy možné přesně určit, zda je slovo kontaminačním útvarem, nebo vzniklo jiným způsobem. Například bez kontextu by novotvar eurāsamtis mohl být chápán jako kompozitum z podstatných jmen euras a samtis („naběračka na nabírání eur“), avšak kontext ukazuje něco jiného:
Pravděpodobně ještě nikdo neslyšel, že by litevská armáda nakupovala kuchyňské náčiní – lžíce, nože, naběračky a jednu ze slavných zlatých naběraček, neboli cedníků či „euranaběraček“, pokud to tak lze říci – několikanásobně, nebo dokonce desetinásobně dráž; armádu stála 258 eur. (delfi.lt/video, 2016–09–11).
Je pravděpodobné, že eurāsamtis vzniklo kontaminací slov euras a kiaurasamtis.
Další příklad. Novotvar driskuomenė může být vytvořen z podstatného jména driskus pomocí přípony –uomenė, ale vznikl v kontextu války na Ukrajině s představou ruské armády označované jako driskiai, a lze jej tedy považovat také za kontaminační útvar z podstatných jmen driskus + kariuomenė. Proto je v ND driskuomenė označeno jako možný kontaminační útvar.
Při popisu dat v ND se tedy hledá potvrzení v cizojazyčných slovnících a databázích a zkoumá se kontext užití. Článek
¹³ Kontaminační výpůjčky a útvary v ND rovnoměrně, byť nepatrně, přibývají; jejich poměr je v jednotlivých letech téměř stejný a příliš se nemění (kvantitativní údaje za roky 2014–2021 viz Murmulaitytė 2021: 98, 107).
¹⁴ Ve veřejném litevském úzu byla dramedija zaznamenána nejpozději v roce 2005 v textech hovořících o zahraničních reáliích (Spolu s dílem Bahmana Ghabadiho se litevští diváci budou moci seznámit s dramedijí Woodyho Allena „Melinda a Melinda“ [...]. bernardinai.lt, 2005).
Straipsniai / Articles
105
Page 14
RITA MILIŪNAITĖ
pro zkoumaný objekt – vznik morfemizovaných splinterů v litevštině – je původ kontaminačních útvarů poměrně důležitý, chceme-li pochopit, co tento proces podporuje a jak probíhá. Je však třeba mít na paměti, že vzhledem k různým možným interpretacím a také k tomu, že informace související s neologismy se neustále mění (s přibývajícími údaji může být změněn výklad původu či významu), nemohou být výsledky výzkumu zcela přesné.
Ze všech 440 neologismů souvisejících s kontaminací je 264 (60%) jednotlivých, tj. v ND není zaznamenáno, že by se jejich splintery v litevském úzu opakovaly, srov.:
Z nich je o něco méně než polovina (118) kontaminačních výpůjček, ostatní (146) jsou kalky nebo kontaminační útvary vytvořené v litevštině.
Opakující se splintery má 40% (176) v ND zaznamenaných neologismů souvisejících s kontaminací (z toho 84 kontaminačních výpůjček a 72 kalků a útvarů). Právě ony jsou skutečným předmětem výzkumu morfemizace splinterů. V dodatku článku jsou uvedeny informace o neologismech zaznamenaných v ND, které vznikly v litevštině nebo byly přeloženy a obsahují splintery opakující se dvakrát či vícekrát.
2.2. „Rozebrání“ vypůjčených kontaminačních útvarů na splintery
Slova, která do litevštiny přišla jako výpůjčky a která jsou kontaminačními útvary pouze v jazycích původu15, se z hlediska litevštiny považují za celistvá a slovotvorně nedělitelná, například:
flurona (angl. flurona [< flu „chřipka“ + corona „korona(virus)“]) „kombinace onemocnění COVID–19 způsobeného chřipkou a koronavirem“; podkastas (podkestas) (angl. podcast [< iPod „iPod“ („Apple“ 2001 vyvinutý přenosný hudební přehrávač) + broadcast „vysílání“]) „podcast – internetový zvukový nebo obrazový pořad (odebíraný, stahovatelný)“.
2.2.1. Transparentní kontaminační výpůjčky. Kontaminační útvary jsou konstruovány tak, aby je adresát v jazyce původu mohl dekódovat – „rozebrat“,
15 Je třeba přiznat, že schopnost „rozebrat“ kontaminační výpůjčky je dosti subjektivní. Například uživatelé angličtiny ne vždy rozpoznají kontaminační útvary quasar [< quasi + stellar] (Lehrer 1996: 363), pulsar [< pulsating + star] apod.
106
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 15
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
rozpoznat několik samostatných slov spojených do jednoho slova a tímto způsobem pochopit jejich význam. Po přejití do jiných jazyků mohou být rovněž dekódovány. Proto nelze tuto skupinu výpůjček opomíjet ani v litevštině, neboť právě část výpůjček, které do ní patří, podporuje i jev kontaminace v litevštině. Důvodem je, že alespoň část uživatelů jazyka (zejména těch, kteří ovládají jiné jazyky) takové výpůjčky často chápe jako transparentní, dešifruje původní slova jazyka původu, tím spíše, že některá z nich se užívají i v litevštině jako výpůjčky. Několik příkladů takových kontaminačních výpůjček:
banksteris (angl. bankster [< banker + gangster]) „nepoctivý bankéř zabývající se kriminální bankovní činností“;
rašizmas (rus. рашизм, angl. rashism [< Раша „anglické pojmenování Ruska podle výslovnosti“ + фашизм „fašismus“]) „ideologie a praxe zločinného ruského režimu na počátku XXI. století“;
sekstingas (angl. sexting [< sex „sex“ + texting „psaní zpráv, textování“]) „výměna erotických obrazových materiálů (často vlastních fotografií) v elektronickém prostředí, obvykle prostřednictvím textových zpráv nebo e-mailů“;
tviteratūra (angl. twitterature [< Twitter „Twitter“ + literature „literatura“]) „krátký (zpravidla do 140 znaků) umělecký text vytvořený na sociální síti Twitter nebo jí přizpůsobený“.
2.2.2. Kontaminační výpůjčky s opakujícími se splintery. Některé kontaminační výpůjčky obsahují opakující se splintery, s nimiž podle údajů ND v litevštině zatím nevznikly žádné další kontaminační útvary16. Například:
-tronika [< elektronika]: animatronika, infotronika, mechatronika, spintronika a další.
Pokud se alespoň jedna složka kontaminačních výpůjček, tj. splinter, opakuje v několika výpůjčkách, vytváří to pro uživatele jazyka předpoklady takovou složku vyčlenit
16 Takové splintery nebyly do tabulky dodatku zařazeny.
Straipsniai / Articles
107
Page 16
RITA MILIŪNAITĖ
jako prostředek tvorby nových slov. Jelikož jde o proces, který neustále probíhá, můžeme pozorovat jak zárodky morfemizace splinterů, tak rozvinutá slovní hnízda se stejným splinterem. Například u některých splinterů kontaminačních výpůjček je v ND zaznamenán jeden útvar vytvořený přímo v litevštině:
-ganas, –ė [< veganас, –ė „člověk, který přísně omezuje stravování pouze na rostlinnou stravu“]: friganas, –ė; lit. veryganas, –ė „abstinent aktivně podporující politiku ministra zdravotnictví Aurelije Verygy zpřísňující kontrolu alkoholu“;
-nezas [< majonezas]: veganеzas; lit. batonezas „plátek veky namazaný majonézou“ (v tomto případě není význam splinteru zcela zachován: novotvar vytvořený s ním v litevštině neoznačuje druh majonézy, nýbrž pochutinu s majonézou);
Po „rozebrání“ kontaminačních výpůjček se sémantická generalizace jejich splinterů přenáší i do litevštiny, například:
dyzelgeitas (angl. dieselgate [< diesel „diesel“ + –gate „–geitas“ < Watergate]) „skandál falšování údajů o emisích dieselových automobilů Volkswagen“;
Orlengeitas (angl. Orlengate [< pol. „Orlen“ (polská energetická společnost – ropný koncern provozující síť čerpacích stanic v Evropě) + angl. -gate „-geitas“] „skandál největší polské ropné společnosti „PKN Orlen“ trvající v letech 2002–2004 kvůli možným vazbám na Rusko“;
picageitas (angl. pizzagate [< ital. pizza „pizza“ + –gate „–geitas“] „skandál vzniklý v roce 2016 během prezidentské volební kampaně kvůli americké pizzerii nepřímo spojované s vedoucím volební kampaně jedné z kandidátek – Hilary Clinton“.
Po pochopení, že složka -geitas označuje rozsáhlý, nejčastěji politický skandál, se s ní v litevštině začala tvořit nová slova pro pojmenování různých skandálních událostí v Litvě:
Grigeogeitas „skandál týkající se společnosti „Grigeo Klaipėda“, která ve velkém znečišťovala Kuršský záliv“; kalafiorgeitas „skandál vyvolaný v Litvě prudkým nárůstem cen“; koldūngeitas „skandál, který v Litvě vznikl kvůli knedlíčkům kontaminovaným bakteriemi a možnému utajení této skutečnosti Státní potravinovou a veterinární službou, jakož i kvůli jednomu poslanci Seimasu s tím souvisejícímu“ a další.
Nejčastější splintery (v sestupném pořadí) vyčleněné z kontaminačních výpůjček, s nimiž v litevštině vznikly alespoň dva útvary (nebo kalky), jsou: –(m)obilis, –nomika, –geitas, –matas, –(a)holikas, –ė, –demija, –busas (viz Dodatek).
108
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 17
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
Příklady splinterů uvedené v článku dosud byly splintery na konci slova. Jejich funkce jsou podobné funkcím sufixoidů. Splinterů na začátku slova je v ND zaznamenáno podstatně méně, všechny přišly s výpůjčkami a podobají se prefixoidům, srov.:
V zahraniční odborné literatuře se zkoumají především anglické kontaminační útvary, které si téměř nepůjčují z jiných jazyků, takže aspekt hybridních útvarů tam není relevantní. Výzkumů v jiných jazycích je z tohoto hlediska zatím málo, samotných dat však přibývá, a jejich nejdůležitějším rysem je, že vypůjčená složka pochází nejčastěji z angličtiny (srov. polština – Konieczna 2012: 51–56; španělština – Balteiro 2017: 1–14; srbština – Tomić 2022a: 409–428).
Z probíraných případů je patrné, že hnízda kontaminačních výpůjček, byť zdaleka ne všech, s opakujícími se splintery jsou potenciálními „dodavateli“ splinterů do litevštiny a tvoří základ pro formování splinterů v litevštině. Ty se morfemizují, sémanticky vymezují a podporují pravidelné modely tvorby nových slov. Zásadní podmínkou tohoto procesu je, aby byla vnímána struktura kontaminačních výpůjček, takže je lze „rozebrat“ na splintery a ty využít k tvorbě nových slov.
2.3. Morfemizace splinterů na základě slov litevského jazyka
Nelze tvrdit, že by v litevštině před XXI. stoletím morfemizace splinterů vůbec neexistovala. Jde však pouze o jednotlivé případy, které by bylo možné odhalit například zkoumáním neologismů v korpusech litevské beletrie nebo publicistiky XX. století. Za jeden z příkladů lze považovat lexikalizovaný splinter niolika, odštěpený od číslovek 17–19 a zobecněný ve významu přibližného počtu spadajícího do tohoto intervalu. Užívá se jak jako složka útvarů (srov. niolikmetis, –ė, niolikinis, –ė „dospívající, mladý člověk do dvaceti let“), tak jako samostatná lexéma18.
17 Ve spisovné litevštině jsou takové útvary považovány za nenormativní a/nebo nahrazovány víceslovnými ekvivalenty (elektroninis paštas), případně zapisovány podle pravopisných pravidel: e. sportas, el. sportas apod.
18 Srov.: Zajímalo by mě, jaký je to pocit stát vedle člověka ne devatenáct let, ale například půl století. (instagram.com, 2029–10–07); Svět dětí je místo, kde „náctiletí“ a dvacetiletí muži nemají na práci nic jiného než se opíjet a vyprávět, kolik toho minulou noc vypili [...]. (15min.lt, 2008–10–11)
Straipsniai / Articles
109
Page 18
RITA MILIŪNAITĖ
Ačkoli počet kontaminačních útvarů vytvořených na základě litevských slov vytrvale roste, většina z nich představuje jednotlivé případy bez opakujících se odštěpků, například:
geldija [< gelda + eldija] ‚vtipný název ztroskotané ruské lodi‘; kiauradiatorius [< kiauras + radiatorius] ‚proděravělý radiátor‘; picelinas [< pica + cepelinas] ‚pizza podávaná s rozpůleným cepelinem nahoře‘.
Ve srovnání s odštěpky vzniklými na základě popsaných kontaminačních výpůjček je v samotné litevštině zatím jen několik odštěpených částí ze slov domácího původu nebo z ustálených výpůjček. Za formující se a perspektivní litevské odštěpky lze považovat odštěpky –stogos [< atostogos] a –(l)ėdos [< Kalėdos]. Odštěpek –stogos vznikl překladem kontaminačních útvarů z angličtiny a zatím jsou s ním doložena čtyři nová slova: darbostogos, ornitosstogos, spatosstogos, sportostogos (během korektury článku také vasarostogos).
S odštěpkem –(l)ėdos jsou doložena dvě nová slova: Klaikėdos a Oktalėdos, takže jej ještě nelze považovat za morfemizovaný, avšak přestože je jeho výskyt podmíněn sezónností užívání, je dobře rozpoznatelný, a v budoucnu se tak může stát základem nových útvarů.
V ND jsou v témže textu doloženy čtyři kontaminační útvary – hybridní názvy pomyslných měsíců vasguzė, vaslandis, vasovas, vasželis s počátečním odštěpkem vas– [< vasaris], které označují názvy měsíců s vlastnostmi typickými pro únor. Jsou situační, jednorázové a neměly by generovat nová slova, takže tento odštěpek by se dále neměl morfemizovat.
Problematická je interpretace částí nových slov –saka a –ėdra¹⁹. S částí –saka, která zahrnuje morfém –sak– s koncovkou –a a vzniká ve složeninách z podstatného jména a slovesa sekti (srov. tautosaka), jsou v ND doloženy tři útvary: eurosaka, okupantsaka a vatosaka. Sémanticky se neodtrhly od původního slova tautosaka a byly vytvořeny podle jeho analogie, avšak pokud bude takových útvarů přibývat, –saka se může resemantizovat – stát se odštěpkem s obecnějším významem a ironickým odstínem ‚žánr vyprávění o nepravdivých věcech spojených s tím, co je označeno slovem odpovídajícím první části‘. Považovat tuto část za skutečný odštěpek je však obtížné kvůli jejímu morfemickému původu.
S částí –ėdra je v ND doloženo sedm útvarů: batonedra, čiulpėdra, knygėdra, ledėdra, musėdra, rusėdra, trešnėdra. Když byl doložen pouze jeden útvar trešnėdra, interpretovala jej D. Murmulaitytė (Murmulaitytė 2021: 91–92) jako analogický (nikoli kontaminační) útvar:
Nejspíše podle analogie s žmogėdros byl vytvořen autorský útvar trešnėdra ‚požírač třešní‘. (srov. trešnės + ėsti (ėda, ėdė) + –ra), kontaminace (trešnės + žmogėdra) je v tomto případě
¹⁹ Tento prvek nebyl zařazen do Přílohy, protože nová slova, která jej obsahují, jsou v ND přiřazena k možným kontaminačním útvarům.
110
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 19
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
je možná méně pravděpodobné. Možnost tvorby podstatného jména a přídavného jména (: trešnės + ėdrus, -i) byla odmítnuta kvůli vzácnosti tohoto typu spojení [...].
Nárůst útvarů s –ėdra ukazuje typické formování odštěpku, kdy se přímé sémantické spojení s původním slovem žmogėdra přeruší a v důsledku sémantické generalizace získá tato část obecnější význam ‚to, co je žravé toho, co je označeno slovem odpovídajícím první části‘.
Po projednání morfemizovaných vypůjčených a formujících se domácích odštěpků užívaných v litevštině je zřejmé, že jejich rozlišení do značné míry závisí na množství dostupných údajů. Málo početné kontaminační útvary s odštěpkem většinou ukazují, že proces morfemizace daného odštěpku teprve začal, přičemž se ještě zachovává sémantická vazba na původní slovo; nárůst počtu útvarů vede k sémantické a slovotvorné autonomii odštěpků.
ZÁVĚRY
1. Frekvence užívání kontaminačních výpůjček a kontaminačních útvarů může podnítit reinterpretaci jejich částí – odštěpků – a vytváří předpoklady pro tvorbu nových útvarů s nimi. Vznik morfemizovaných odštěpků je proces, jehož výsledky se zvýrazňují diachronně. Proto při zkoumání těchto nepříliš častých, obtížně zachytitelných a ne vždy jednotně vymezovaných jazykových jevů, které vyžadují neustálé sledování užívání a shromažďování nových údajů, vzniká značná míra neurčitosti a možností různých interpretací. Jelikož se informace související s novými slovy (výklad původu a významu) může měnit v závislosti na nově vznikajících údajích, lze závěry spolehlivěji vyvozovat pouze z konkrétního množství údajů v určitém období.
2. Odštěpky jako nemorfemické části kontaminačních útvarů jsou považovány za přechodné prvky mezi afixy a kořeny. Svým původem se liší také od afixoidů (srov. bio-, eko-, neuro-; -grafija, -logija apod.), které jsou ustálenými zkráceninami na začátku nebo konci slova, pravidelně se užívají k tvorbě nových slov a zachovávají si sémantickou vazbu ke kořenům. Interpretace původu kontaminačních útvarů v zásadě určuje i pohled na vznik odštěpků: v některých případech lze hovořit o kalkách, v jiných o původním novotvoření s vypůjčenými nebo domácími odštěpky v samotné litevštině.
3. Nejdůležitější vlastnosti odštěpků jsou tyto:
3.1. Odštěpky jsou v čase proměnlivou kategorií, která může projít procesem morfemizace a sémantické reinterpretace – stát se slovotvorným morfémem (obvykle afixoidem), a někdy dokonce samostatným lexémem (srov. angl. hamburger → burger).
Straipsniai / Articles
111
Page 20
RITA MILIŪNAITĖ
Tento sklon je podmíněn frekvencí užívání, produktivitou a sémantickou samostatností, která se v důsledku toho ustaluje.
3.2. Odštěpky směřující k morfemizaci mohou být podobné afixoidům:
3.2.1. méně často – prefixoidům, když se připojují k druhému základovému slovu (robošuo < robo- + šuo) nebo k jinému odštěpku (šokoholikas, -ė < šoko- + -holikas);
3.2.2. častěji – sufixoidům, když se připojují k prvnímu základovému slovu (griponomika < gripas + -nomika) nebo k jinému odštěpku (šokoholikas, -ė < šoko- + -holikas).
4. Po prozkoumání 440 nových slov souvisejících s kontaminací (vypůjčených a vytvořených nebo přeložených v litevštině), doložených v Databázi nových slov litevského jazyka (ND) do konce května 2023, se ukázalo, že nejvíce odštěpků přichází do litevštiny s kontaminačními výpůjčkami z angličtiny. Často užívané výpůjčky podporují tvorbu kontaminačních útvarů s jejich odštěpky v litevštině (srov. výpůjčky influenceris, -ė, finfluenceris, -ė, granfluenceris, -ė, unfluenceris, -ė a litevská nová slova vytvořená s odštěpkem –(flu)enceris, -ėburbulenceris, -ė, išsigimenceris, -ė). Nejčastější odštěpky přicházející s výpůjčkami (v sestupném pořadí) jsou –(m)obilis, –nomika, –geitas, –matas, –(a)holikas, –ė, –demija, –busas, –(k)alipsė, –(flu)enceris, robo-. Na často užívané kontaminační výpůjčky v litevštině lze tedy pohlížet jako na potenciální zdroje morfemizovaných odštěpků pro tvorbu nových slov v litevštině. Za formující se litevské odštěpky lze považovat odštěpky –stogos [< atostogos] a –(l)ėdos [< Kalėdos].
5. Proces morfemizace odštěpků probíhá v litevštině zákonitě, podobně jako v jiných evropských jazycích. Z hlediska synchronie jsou některé zkoumané opakující se odštěpky neproduktivní a charakteristické pouze pro kontaminační výpůjčky, některé se morfemizují (směřují k tomu, aby se staly afixoidy), ve vzácných případech se lexikalizují (srov. holikas ‚ten, kdo má závislosti‘).
6. Odštěpky se vyznačují sémantickou reinterpretací, která je vzdaluje od významu původního slova: dochází ke generalizaci nebo (méně často) specializaci významu odštěpku.
7. Při zkoumání kontaminačních útvarů se ukázal problém analogických útvarů (jehož se dotýkají i zahraniční autoři). Analogie je často prvním krokem vytvářejícím předpoklad pro formování morfemizovaných odštěpků, avšak ne vždy lze určit, zda je nové slovo kontaminačním útvarem vytvořeným podle analogie s již existujícím slovem, při němž byl převzat model původního útvaru, nebo derivátem (složeninou) vytvořeným s nově vzniklým morfemizovaným odštěpkem.
8. Nová slova s morfemizovanými odštěpky, které získávají status pravidelného slovotvorného prostředku, by měla být zkoumána v rámci tradiční (morfologické) slovotvorby, avšak samotné kořeny tohoto jevu by měly i nadále zůstat předmětem výzkumu kontaminace.
ND – Miliūnaitė R., Aleksaitė A. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.], sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: https://ekalba.lt/naujazodziai [žiūrėta 2023 m. kovo–gegužės mėn.].
TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, red. D. Svetikienė, Vilnius: Alma littera, 2013.
LITERATŪRA
Aleksaitė Agnė 2021: Lexical Blends in the Lithuanian Language: The Case of The Database of Lithuanian Neologisms. – Buletin Științific, seria A, Fascicula Filologie / Scientific Bulletin, A Series, Philology Fascicle 30, 17–34. Prieiga internete: https://journals.indexcopernicus.com/search/article?articleId=3278576.
Aleksaitė Agnė 2022: Lietuvių kalbos naujažodžių daryba (2011–2019 m. Naujažodžių duomenyno pagrindu): daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Arndt-Lappe Sabine, Plag Ingo 2013: The Role of Prosodic Structure in the Formation of English Blends. – English Language and Linguistics 17(3), 357–563. DOI: doi.org/10.1017/S1360674313000154.
Balteiro Isabel 2017: Emerging Hybrid Spanish-English Blend Structures: ‘Summergete con socketines’. – Lingua 205, 1–14. DOI: doi.org/10.1016/j.lingua.2017.12.010.
Bauer Laurie 2005: The Borderline Between Derivation and Compounding. – Morphology and Its Demarcations, eds. W. U. Dressler, D. Kastovsky, O. E. Pfeiffer, F. Rainer, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 97–108.
Bauer ir kt. 2013: Bauer Laurie, Lieber Rochelle, Plag Ingo. The Oxford Reference Guide to English Morphology, Oxford: Oxford University Press. DOI: doi.org/10.1093/acprof:oso/9780198747062.001.0001.
Beliaeva Natalia 2019: Blending Creativity and Productivity: On the Issue of Delimiting the Boundaries of Blends as a Type of Word Formation. – Lexis [Online] 14, 1–22. DOI: doi.org/10.4000/lexis.4004.
Bombi Raffaella 2017: Anglicisms in Italian: Typologies of Language Contact Phenomena with Particular Reference to Word-Formation Processes. – Towards a New Standard: Theoretical and Empirical Studies on the Renstandardization of Italian, eds. M. Cerruti, C. Crocco, S. Marzo, Berlin: De Gruyter Mouton, 269–292. DOI: doi.org/10.1515/9781614518839–010.
Straipsniai / Articles
113
Page 22
RITA MILIŪNAITĖ
Cacchiani Silvia 2016: On Italian Lexical Blends: Borrowings, Hybridity, Adaptations, and Native Word Formations. – Crossing Languages to Play with Words: Multidisciplinary Perspectives, eds. S. Knospe, A. Onysko, M. Goth, Berlin, Boston: De Gruyter, 305–336. DOI: doi.org/10.1515/9783110465600-015.
Callies Marcus 2016: Of Soundscapes, Talkathons and Shopaholics: On the Status of a New Type of Formative in English (and Beyond). – STUF – Language Typology and Universals 69(4), 1–22. DOI: doi.org/10.1515/stuf-2016-0021.
Correia Saavedra David 2016: Automatically Identifying Blend Splinters that Are Morpheme Candidate. – Digital Scholarship in the Humanities 31(1), 55–71. DOI: doi.org/10.1093/llc/fqu059.
Gries Stefan Th. 2004: Shouldn’t It Be breakfunch? A Quantitative Analysis of Blend Structure in English. – Linguistics 42(3), 639–667.
Gries Stefan Th. 2012: Quantitative Corpus Data on Blend Formation: Psychoand Cognitive-Linguistic Perspectives. – Crossdisciplinary Perspectives on Lexical Blending, eds. V. Renner, F. Maniez, P. J. L. Arnaud, Berlin: De Gruyter Mouton, 145–167.
Grlj Tanja 2022: Blending as a Word-Formation Process: A Comparative Analysis of Blends in English and French. – Vestnik za tuje jezike / Journal for Foreign Languages 4(1), 85–106. DOI: doi.org/10.4312/vestnik.14.85–106.
Hamans Camiel 2021: A Lesson for Covidiots About Some Contact Induced Borrowing of American English Morphological Processes into Dutch. – Studia Anglica Posnaniensia 56(s1), 659–691. DOI: doi.org/10.2478/stap-2021-0009.
Inčiuraitė-Noreikienė Lina 2015: Lietuvių kalbos dūriniai su neoklasikiniais dėmenimis. – Baltistica 50(2), 245–259. Prieiga internete: http://www.baltistica.lt/index.php/baltistica/article/view/2238.
Jurado Alejandro B. 2019: A Study on the ‘wordgasm’: The Nature of Blends’ Splinters. – Lexis: Journal of English Lexicology [Online] 14, 1–51. Prieiga internete: http://journals.openedition.org/lexis/3916. DOI: doi.org/10.4000/lexis.3916.
Kabašinskaitė Birutė 1998: Lietuvių kalbos liaudies etimologija ir artimi reiškiniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universitetо leidykla.
Konieczna Ewa 2012: Lexical Blending in Polish: A Result of the Internationalisation of Slavic Languages”. – Cross-Disciplinary Perspectives on Lexical Blending, eds. V. Renner, F. Maniez, P. J. L. Arnaud, Berlin, New York: Mouton de Gruyter, 51–74. DOI: doi.org/10.1515/9783110289572.51.
114
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 23
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
Lalić-Krstin Gordana 2008: Portmanteau Animals and Their Portmanteau Names in English and Serbian. – English Language and Literature Studies: Structures Across Culture, international conference proceedings 1, eds. K. Rasulić, I. Trbojević Milošević, Belgrade: Faculty of Philology of the University of Belgrade, 231–239.
Lehrer Adrienne 1996: Identifying and Interpreting Blends: An Experimental Approach. – Cognitive Linguistics 7(4), 359–390. DOI: doi.org/10.1515/cogl.1996.7.4.359.
Lehrer Adrienne 2007: Blendalicious. – Lexical Creativity, Texts and Contexts. Studies in Functional and Structural Linguistics 58, ed. J. Munat, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins, 115–133.
Ločmele Gunta, Veisbergs Andrejs 2011: The Other Polysystem: The Impact of Translation on Language Norms and Conventions in Latvia. – Contexts, Subtexts and Pretexts: Literary Translations in Eastern Europe and Russia, ed. B. J. Baer, Amsterdam: John Benjamins, 295–316. DOI: doi.org/10.1075/btl.89.23lo269.
Mattiello Elisa 2013: Extra-Grammatical Morphology in English. Abbreviations, Blends, Reduplicatives, and Related Phenomena, Berlin, Boston: Mouton de Gruyter.
Miliūnaitė Rita 2022: Įvairuojantys ir nauji lietuvių kalbos reiškiniai XXI a. pradžioje: sistematika ir pokyčių kryptys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DOI: doi.org/10.35321/e-pub.42.lietuviu-kalbos-pokyčiai.
Murmulaitytė Daiva 2018: Kontaminacija ir lietuvių kalbos naujadara. – Kalba ir kontekstai 8(1), 60–70. Prieiga internete: http://talpykla.elaba.lt/elaba-fedora/objects/elaba:31651794/datastreams/MAIN/content.
Murmulaitytė Daiva 2021: Naujažodžių darybos ir morfemikos tyrimų perspektyvos (Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno atvejis), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DOI: doi.org/10.35321/e-pub.16.naujadaros-tyrimu-perspektyvos.
Straipsniai / Articles
115
Page 24
RITA MILIŪNAITĖ
Pharies David A. 1987: Blending in Spanish Word-Formation. – Romanistisches Jahrbuch 38(1), 271–289. DOI: doi.org/10.1515/9783110244946.271.
Ralli Angela 2020: Affixoids: An Intriguing Intermediate Morphological Category. – Complex Words. Festschrift to Laurie Bauer, ed. by L. Körtvėlyessі, P. Štekauer, Cambridge: Cambridge University Press, 217–240.
Renner Vincent 2015: Lexical Blendings as Wordplay. Wordplay and Metalinguistic / Metadiscursive Reflection, ed. by A. Zirker, E. Winter-Froemel, Berlin, Munich, Boston: Walter de Gruyter, 119–133. DOI: doi.org/10.1515/9783110406719-006.
Renner Vincent 2018: Structural Borrowing in Word-Formation: An Exploratory Overview. – SKASE Journal of Theoretical Linguistics 15(2), 2–12.
Rio-Torto Graça, Sandrini Rafael 2022: Splinter’ na língua portuguesa: concepções e padrões de formação. – Língua portuguesa: temas em filologia e linguística histórica, natival A. S. Neto, A. V. dos Santos, H. I. de Oliveira Nascimento [Organizadores], Feira de Santana, UEFS Editora, 108–116.
Štekauer Pavol 2000: English Word-Formation: A History of Research, 1960–1995, Tübingen: Narr.
Tomić Gorica R. 2019: On a New Type of Word-Forming Element in Serbian. – Филолог [Filolog] 20, 248–266. DOI: doi.org/10.21618/fil1920248t.
Tomić Gorica R. 2022: Lexical Blends in Serbian: An Analysis of Morphemsemantic Transparency. – Зборник радова Филозофског факултета у Приштини [Zbornik radova Filozofskog fakulteta u Prištini] 52(3), 13–37. DOI: doi.org/10.5937/zrffp52-32090.
Tomić Gorica R. 2022a: Hybrid English-Serbian and Serbian-English Lexical Blends in Serbian. – Philologia Mediana 14, 409–428. DOI: doi.org/10.46630/phm.14.2022.29.
Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija, 2-asis leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
116
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 25
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
Word Formation with Splinters in the Lithuanian Language
SUMMARY
The spread of blend loanwords and formations in the contemporary Lithuanian language – just like in any other European language – has created a fertile soil for new models of word formation to thrive. One such model is word formation with elements of blend formations – morphemised splinters.
The goal of the article is to take a deep dive into the structure of blend loanwords and indigenous or translation blends making their way into the Lithuanian language, and to identify the trends concerning the usage of splinters to make new words in the Lithuanian language as such. The data were gathered from the online Database of Lithuanian Neologisms, which contained 440 words connected to blending as of late May 2023. Nearly half of these words are blends created in or translated into the Lithuanian language, while the rest are blend loanwords.
The article consists of a foreword, two chapters, conclusions, and an appendix: a list of the most common morphemised splinters involved in the formation of new words in the Lithuanian language. Chapter one features an overview of the topic of splinters in studies by foreign researchers. Chapter two describes the morphemised and semantically reinterpreted splinters in the usage of the Lithuanian language that are used to form new words.
The most common (in descending order) splinters distilled from blend loanwords that have at least two formations (or translations) in the Lithuanian language are as follows: –(m)obilis, –nomika, –geitas, –matas, –(a)holikas, –ė, –demija, –busas, –(k)alipsė, –(flu)enceris, robo–. Thus, blend loanwords used frequently in the Lithuanian language are potential sources of morphemised splinters for the formation of new words. Another trend follows the formation of Lithuanian splinters: –stogos [< atostogos, cf. darbostogos (Eng. workation), ornitostogos (Eng. orniholidays), sportostogos (Eng. sportcation)] and –(l)ėdos [< Kalėdos ‘Christmas’, cf. Klaikėdos (Horristmas, ‘a horrible Christmas’), Oktalėdos (Oktaristmas, ‘a Christmas by the band Oktava’)].
PRIEDAS. Dažniausios morfemizuotos atskal os ND naujažodžiuose
118
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 27
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
20 Anglų kalboje pirmas kontaminacinis darinys su šia atskala autorholic (darboholikas, -ė) fiksuotas dar 1947 m. (Mattiello 2018: 10).
Straipsniai / Articles
119
Page 28
RITA MILIŪNAITĖ
120
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX
Page 29
Žodžių darymas su atskalomis lietuvių kalboje
Morfemizuotos atkalos –nominika Naujų žodžių skaičius ND 13 Apibendrinta atkalos reikšmė ekonomikos rūšis, sielama su tuo, kas pasakyta pirmąjį dėmenį atitinkančiu žodžiu Atkalos kilmė (pagal TŽŽ) < ekonomika < gr. oikonomiké Skoliniai su atkalomis abėnomika putinomika regionomika fotonömika žmonomika Vertiniai ir nauji dariniai su atkalomis dykonomika douonomika gerontomika griponomika kelledonomika keistonomika laukonomika mononomika
–(o)rama 4 plačiai aprėpiamas vaizdas, susijęs su tuo, kas pasakyta pirmąjį dėmenį atitinkančiu žodžiu < panorama < gr. pan- + horama miriorama Diorama keledorama koronorama
–(r)endumas 3 referendumu rūšis, susijusi su tuo, kas pasakyta pirmąjį dėmenį atitinkančiu žodžiu < referendum < lot. referendum putirendumas meronendumas okupendumas
robo- 5 roboto rūšis pagal tai, kas pasakyta antrąjį dėmenį atitinkančiu žodžiu, kas siejama su roboto < robotas < ček. robot robofilija robotaksi robotanekas robotité robosūo
–ska 3 nebutų dalykų pasakojimas žanras, susijęs su tuo, kas pasakyta pirmąjį dėmenį atitinkančiu žodžiu < liet. tautosaka — eurosaka okupuentsaka zatosaka
Straipsniai / Articles
121
Page 30
RITA MILIŪNAITĖ
Morfemizuotos atskalos –stogos –tonas –tronas Naujų žodžių skaičius ND 5 4 3 Apibendrinta atskalos reikšmė atostogų rūšis, susijusi su tuo, kas pasakyta pirmąjį dieną atitinkamų žodžių įgai trunkančios varžytuvės, susijusios su tuo, kas pasakyta pirmąjį dieną atitinkamų žodžių elektroninis įrenginys, susijęs su tuo, kas pasakyta pirmąjį dieną atitinkamų žodžių Ataskalos kilmė (pagal TŽŽ) < liet. atostogos < maratonas < graik. Marathōn (vietovardis) < elektronas < graik. elektron Skoliniai su atskalom – bihodetonas haletronas lochatronas Vertiniai ir naujai sudaromi su atskalomis autostogos darbstogos orritostogos spatostogos sportostogos ideatonas perhatonas mesotronas sovetronas
