ANDREA GROMINOVA

Univerzita sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě, Slovensko

ORCID id: orcid.org/0000-0002-2384-6880

Oblasti výzkumu: translatologie, recepce ruské literatury v slovenském kulturním kontextu, současná ruská literatura, současná ruská a slovenská poezie.

OLEH TYSHCHENKO

Univerzita sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě

ORCID id: orcid.org/0009-0009-0811-2123

Oblasti výzkumu: slovanská etnolingvistika, komparativní frazeologie, lingvokulturologie, kognitivní lingvistika, obecná a komparativně-typologická lingvistika, translatologie.

IGOR KOROLYOV

Taras Ševčenkova národní univerzita v Kyjevě

ORCID id: orcid.org/0000-0003-0436-5923

Oblasti výzkumu: obecná lingvistika, jazyková komunikace, psycholingvistika.

MYROSLAVA FABIAN

Užhorodská národní univerzita

ORCID id: orcid.org/0000-0002-3351-1275

Oblasti výzkumu: lexikální sémantika, komparativní sémantika, pragmatika, mezijazyková a mezikulturní komunikace, sociolingvistika.

DOI: doi.org/10.35321/All90-12

Straipsniai / Articles

301

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

ZÁVIST JAKO PSYCHOLOGICKÝ A KOGNITIVNÍ JEV V UKRAJINSKÉM A SLOVENSKÉM JAZYKOVÉM VĚDOMÍ (NA ZÁKLADĚ ASOCIATIVNÍHO EXPERIMENTU)¹

Závist jako psychologický a kognitivní jev v ukrajinském a slovenském jazykovém vědomí (na základě asociativního experimentu)

ANOTACE

Článek se zabývá komplexním psychologickým, sociokulturním a sémiotickým fenoménem ZÁVISTI. Je považována za mentální korelující faktor kulturních znaků a symbolických stereotypů, norem a hodnot. Kromě toho slouží jako prvek kognitivní a hodnoticí zkušenosti, etických a náboženských zvyků a přesvědčení, jako je naivní model světa v magických textech, tělesné a hodnoticí metafory nahoře a dole, koncepty úspěchu, bohatství, chudoby, domova a cizího atd.

Byla provedena lingvokognitivní analýza konceptuální oblasti ZÁVISTI. Vychází z asociativního experimentu zaměřeného na reakce na její podněty, jejich frekvenci a také národní a kulturní specifičnost získanou od ukrajinských a slovenských respondentů.

Rámcový model ZÁVISTI byl vytvořen podle genderových, asociativně-obrazných, hodnoticích a metaforických rysů. Získané výsledky byly interpretovány z kognitivního, kvantitativního a kvalitativního hlediska a podpořeny příslovími a rčeními aktualizujícími pojem ZÁVISTI. Empirický materiál byl modelován jako odpovídající subrámy. Byly identifikovány oblasti jejich sémantických propojení s koncepty NENÁVISTI, ŽÁRLIVOSTI a CHAMTIVOSTI.

¹ Studie je publikována s podporou mezinárodního grantového projektu Erasmus+ KA220-HED č. 2021-1-SK01-KA220-HED-000022917 s názvem „Inovace koncepce a kurikula doktorských studijních programů a zvyšování jejich efektivity“ (A. Grominova, O. Tyshchenko).

302

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

KLÍČOVÁ SLOVA: koncept ZÁVISTI, asociativní experiment, rámec, subrámec, ukrajinští a slovenští respondenti.

ANOTACE

Článek se zabývá komplexním psychologickým, sociokulturním a sémiotickým jevem ZÁVIST. Je považována za psychický faktor korelující s kulturními znaky a symbolickými stereotypy, normami a hodnotami. Kromě toho je prvkem kognitivní a hodnoticí zkušenosti, etických a náboženských norem a přesvědčení, například naivního modelu světa v magických textech, tělesných a hodnoticích metafor označujících směr nahoru nebo dolů, konceptů úspěchu, bohatství, chudoby, domácího prostředí, cizoty atd.

Byla provedena lingvokognitivní analýza konceptuální oblasti ZÁVISTI. Je založena na údajích o reakcích ukrajinských a slovenských respondentů na podněty v asociativním experimentu, jejich frekvenci a také jejich národní a kulturní specifičnosti.

Rámcový model konceptu ZÁVIST byl vytvořen podle znaků genderu, asociativních obrazů a hodnoticích a metaforických rysů. Získané výsledky byly na základě přísloví a rčení aktualizujících koncept ZÁVIST interpretovány z kognitivního, kvantitativního a kvalitativního hlediska. Empirický materiál byl modelován jako odpovídající subrámy. Byly vymezeny oblasti jejich sémantických vazeb s koncepty NENÁVISTI, ZÁVISTI a CHAMTIVOSTI.

KLÍČOVÁ SLOVA: koncept ZÁVISTI, asociativní experiment, rámec, subrámec, ukrajinští a slovenští respondenti.

1. ÚVOD

Jazykové vědomí je v současných studiích ústředním objektem psycholingvistického výzkumu. Určilo jeho multivektorové zkoumání z různých hledisek: metodologického, kognitivního, sémiotického, etnolingvistického, axiologického, lexikografického atd.

ZÁVIST jako jedna ze základních antropologických kategorií představuje komplexní multifunkční, kulturní, mentální a jazykový jev, který vyžaduje samostatné zkoumání. Axiometrická a sémantická rekonstrukce asociativního pole ZÁVISTI vyžaduje etnokulturní a etnopsychologickou rekonstrukci emocí se zaměřením na 1) společné i odlišné rysy obrazů jazykového vědomí typické pro představitele různých národů; 2) studium a pochopení identity a historické paměti etnika; 3) hodnoty a kulturní stereotypy etnika s využitím psycholingvistických a kognitivních metod.

Straipsniai / Articles

303

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

Uvedené kognitivní techniky potvrzují Kutterovo tvrzení (1998: 72–73), že „ZÁVIST je chamtivost, která člověka zevnitř pohlcuje [...] proměňuje se v odpor, který Friedrich Nietzsche označil jako „existenciální ZÁVIST“ (něm. Lebensneid).“ Destruktivní sémantiku ZÁVISTI a NENÁVISTI zdůrazňuje Maria Szymkowska (1989: 27), která nahlíží na emocionální stavy prizmatem „psychologické hygieny“: mají „smysl destrukce a nemoci jak z hlediska somatického zdraví těch, kteří je prožívají, tak těch, vůči nimž jsou namířeny. Představují hrozbu pro fyzické zdraví.“

Jako multidimenzionální kategorie ZÁVIST vždy přitahovala pozornost badatelů, kteří se snaží najít odpovědi na otázky týkající se jejího složení a projevů. Z hlediska ošetřovatelství je analýza ZÁVISTI založena na snaze porozumět lidským bytostem z perspektivy subjektivního zdraví a nemoci (Maijala, Munnukka, Nikkonen 2000).

Podobné studie se zaměřují na ZÁVIST a ŽÁRLIVOST a na to, jak jejich pozitivní a negativní aspekty mezi akademickými pracovníky v ošetřovatelství ovlivňují pracoviště (Cleary, Walter, Halcomb, Lopez 2016), a snaží se dokázat, že nejen pacienti mohou závidět kreativitu svých analytiků, ale že terapeuti a analytici mohou závidět kreativitu svých pacientů (Safán-Gerard 2019; Hupka, Zaleski, Jurgen, Reidl, Tarabrina 1997). Oleh Tyshchenko (2020: 248) zjistil rysy kompatibility lexémů se ZÁVISTÍ a ŽÁRLIVOSTÍ ve slovanských jazycích. V četných pracích je představena komparativní a typologická reflexe sledovaného konceptu: Irina Nesvetajlova (2010), Irina Koltuckaja (2014), Natalija Šapran (2015), Tatjana Grigorjanová, Marina Matytcina (2018).

Na základě kategorií kulturní antropologie a psychologie člověka Schoeck dokazuje, že STRACH a ZÁVIST jsou nedílnými složkami lidských vztahů existujících v moderních i primitivních kulturách, kde příslušné představy a koncepty kategorizují a regulují různé projevy ZÁVISTI (Gawarkiewicz 2008: 11).

ZÁVIST je jedním ze sedmi smrtelných hříchů a tím nejhanebnějším; pochází z latinského invidia, „nevidění“. Je hluboce zakořeněna v lidské psychice a je společná všem dobám i lidem. Obvykle je namířena vůči lidem, kteří se porovnávají s ostatními nebo mají pocit, že soupeří.

Závistiví lidé bývají nepřátelští, rozzlobení, rozhořčení a podráždění. Pro jasnější vymezení těchto nuancí ve zkoumaných emocích badatelé používají princip sémantických primitiv navržený Wierzbickou: 1) X pociťuje ZÁVIST: „Něco dobrého se stalo někomu jinému. Mně se to nestalo. Nechci, aby tomu tak bylo. Chci, aby se takové dobré věci stávaly mně, ne někomu jinému. Proto trpím a nenávidím ostatní“; 2) X pociťuje žárlivost: „Bojím se, že osoba, která je mi drahá, chová dobré city k někomu jinému. Bojím se, že

304

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

osoba, která je mi drahá, může ke mně přestat chovat dobré city. Nechci, aby tomu tak bylo. Přeji si, aby osoba, která je mi drahá, chovala dobré city pouze ke mně. Proto trpím a nenávidím toho druhého“ (Wierzbicka 2006: 123).

Cílem tohoto výzkumu je vytvořit lingvistický a kulturní obraz ZÁVISTI na základě asociačního experimentu a také představit její „psychologický portrét“ v rámci ustálených diskurzivních praktik, zejména v jejím fungování v každodenním vědomí jednotlivce, v subjektivních individuálních řečových aktech, odhalit její frekvenci a vytvořit její typologii u ukrajinských a slovenských studentů.

K dosažení cíle výzkumu byly stanoveny následující úkoly: stručně představit ZÁVIST jako psychokognitivní a sociální fenomén; představit konceptuální sféru ZÁVISTI ukrajinských a slovenských respondentů ve formě rámcové struktury a zjistit verbální obsah každé z nich s ohledem na frekvenci a kvalitativní složení reakcí; po stanovení indexu vzájemné asociační propojenosti konceptů najít oblasti sémantického průniku v asociačních dvojicích ZÁVIST – CHAMTIVOST, ZÁVIST – ŽÁRLIVOST v rámci asociačně-verbální sítě; popsat typologii reakcí v každém z nabídnutých subrámců (scénářovém, axiologickém, parametrickém, kauzativním atd.) s ohledem na jejich univerzálnost, jedinečnost a národní a kulturní příznakovost; vizualizovat získané reakce na slova-stimuly v příslušné grafické podobě a komentovat je.

2. METODOLOGICKÉ ZÁKLADY VÝZKUMU

V této práci je rámcové modelování ZÁVISTI v jazykovém vědomí Ukrajinců a Slováků založeno na pojetí rámce jako komplexní taxonomické struktury. Americký sociolog Goffman interpretuje rámec jako schopnost praktického vědomí „sestavit svět do organizovaného celku bez účasti diskurzivní kontroly“, jako „určitou perspektivu vnímání, která vytváří formální definici situace“, tj. rámce jsou základní prvky, které může badatel identifikovat v rámci situací. Situace podléhají organizačním principům, které „generují“ různé události, např. sociální události. Tyto principy také regulují naši subjektivní účast na událostech (Goffman 1974: 10–11; Sinieleva 2014: 78).

Jak se obecně uznává, asociační experiment je technika zkoumání řečových reakcí na slova nebo slovní spojení (stimuly), která odhaluje reflexivní dočasná spojení vjemů, pocitů, obrazů, konceptů a označení v mentálním lexikonu rodilých mluvčích.

Straipsniai / Articles

305

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

Asociativní experiment spočívá v dotazování informantů pomocí seznamu stimulů a následném stanovení nejčastějších reakcí (Galton, Tumb, Marbe). Jeho cílem je modelovat jazykový systém v podobě asociativně-verbální sítě (Yu. N. Karaulov) nebo asociativních polí slovní zásoby, jakož i utváření „asociativního profilu“ obrazů vědomí (Ufimceva 2008: 20).

Kromě toho asociativní experiment „umožňuje potvrdit psychologickou relevanci teoretických předpokladů výzkumníka, tj. představit asociativní síť významů [...] jako odraz hierarchických konceptuálních struktur v mysli mluvčího“ (Potapenko 2013: 20) a reakce na konkrétní stimul lze považovat za odraz odpovídajících konceptuálních struktur, které jsou do určité míry doprovázeny emocemi a hodnocením v souladu s konceptuálním obrazem světa informanta.

Jak upřesňují Zinaida Popova a Josif Sternin (2007: 203), „kognitivní interpretaci výsledků asociativních experimentů lze provést prostřednictvím fáze popisu psycholingvistických významů nebo prostřednictvím přímé kognitivní interpretace asociátů“. Podle Romana Gawarkiewicze (2008: 7) „je cílem asociativního experimentu analyzovat způsoby popisu, interpretace a vnímání světa, jeho hodnotící kategorizaci současnými rodilými mluvčími a představit ‚systém významů vytvořený kulturou‘“.

Jazyk je odrazem našeho konceptuálního systému (Tyshchenko, Korolyov, Palchevska 2021) a prostřednictvím provádění kognitivních psycholingvistických asociativních experimentů i využití různých dalších metodologií můžeme nalézt komplexní řešení konceptuálního rámování jazyka a myšlení spolu s jeho subrámci. Emoční složka hraje vedoucí úlohu při utváření mytologického i moderního obrazu světa.

Zásadně kontrastivní asociativní testy se provádějí na různých tematických skupinách slovní zásoby v úzce příbuzných i strukturálně a geograficky vzdálených jazycích. Například Petrova (2018: 14) představila asociativní pole názvů stimulů FOOD v ukrajinštině, angličtině a moderní řečtině a identifikovala následující typy reakcí: syntagmatické, paradigmatické, tematické, fonetické, slovotvorné, reminiscenční (citační), hyponymické, osobnostní, geografické ochranné známky, národní a kulturní, hodnotící, individuální (subjektivní) asociace. Úplný analytický přehled této problematiky v ukrajinské a srovnávací psycholingvistice viz (Levchenko, Tyshchenko, Dilai 2020).

306

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

3. VÝZKUMNÝ POSTUP A ZJIŠTĚNÍ

Empirický základ výzkumu tvoří výsledky asociativního experimentu uskutečněného v roce 2019. Obecný scénář volného asociativního experimentu sestával z následujícího výzkumného postupu: asociativního experimentu se zúčastnili studenti a kadeti Lvovské státní univerzity bezpečnosti života (obory požární bezpečnost, civilní bezpečnost), studenti Lvovské polytechnické národní univerzity a Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě. Celkem bylo 194 ukrajinským a 127 slovenským respondentům předloženo 67 podnětů, jako envy(n), k envy(v); envious(adj) like/as, které v souhrnu získaných reakcí vytvářejí asociativní verbální síť konceptuální sféry ENVY. Celkem 145 reakcí ukrajinských respondentů, z nichž 104 bylo jedinečných, a 536 reakcí slovenských respondentů získaných v průběhu asociativního experimentu je tedy představeno na obrázcích 1 a 2.

Průběh experimentu ukazuje, že účastníci (ukrajinští respondenti) reagovali bez vynechání stimulů, většinou až do poloviny předloženého seznamu; na konci seznamu počet reakcí výrazně klesá (nebo se omezuje na jednu odpověď na stimulační slovo). Několik respondentů uvedlo „žádná asociace“ již na začátku seznamu nebo vložilo čárku označující absenci jakékoli reakce.

Naproti tomu slovenští studenti (navzdory menšímu počtu respondentů) se účastnili aktivněji a během průzkumu se pokoušeli odpovídat na všechny slovní stimuly rovnoměrně. Na většinu slovních stimulů tak bylo uvedeno několik odpovědních reakcí. Tento subjektivní faktor lze využít k vysvětlení některých disproporcí v získaných odpovědích ukrajinských a slovenských respondentů.

V předkládaném výzkumu experiment a analýza verbálních odpovědí nezahrnovaly úkol určit korelaci a specifičnost odpovědí respondentů na základě jejich pohlaví. Domníváme se, že zkoumání tohoto aspektu vyžaduje samostatnou studii.

V procesu experimentu s řízenými asociacemi však bylo samostatným úkolem sledovat typologii reakcí v závislosti na srovnávacím standardu (s jakými objekty je ENVY porovnávána ve slovních spojeních ‚envious as‘ v mužském rodě a ‚envious as‘ v ženském rodě). Abychom zajistili univerzálnost zjištění a zdůraznili sociální složku, zejména genderový faktor, v příslušném segmentu experimentu, považujeme za nezbytné uvést komentář k frekvenci verbálních asociací v každém ze srovnávaných jazyků a zároveň specifikovat počet mužských, respektive ženských odpovědí.

Jedním z aspektů navržené metodologie je určení „asociativní“ vzdálenosti mezi koncepty pomocí analýzy údajů o jejich společných asociátech

Straipsniai / Articles

307

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

(index vzájemné asociativní souvislosti), jakož i výsledky vizualizace asociativního experimentu, což umožňuje identifikovat takové společné oblasti (např. mezi ENVY a greed, ENVY a jealousy). Obr. 3–4 znázorňuje zkoumaný úsek asociativně-verbální sítě.

Index vzájemné asociativní souvislosti konceptů byl vypočten zjištěním korelace mezi počtem identických reakcí a celkovým počtem získaných reakcí. Podobná metoda byla již dříve navržena (Ulanovič 2010: 214).

Je důležité uvést, že při popisu získaných výsledků nebyly zohledněny všechny obdržené reakce, nýbrž pouze ty, které odpovídají metodě distribuce reakcí (podle subrámců v rámci rámců), navržené autory, neboť tyto verbální asociace mají pro získané výsledky největší pragmatickou a kognitivně-hodnotovou relevanci. Popis tedy nezahrnuje výsledky reakcí spojených s deklarativními, participiálními a posesivními subrámci (vyjadřujícími příslušnost ENVY k určitému objektu). Počet popsaných reakcí uvedených v hlavní části výzkumu je proto mnohem menší než celkový seznam získaných reakcí.

FIG. 1. Reakce na stimulus zazdristʹ ‘ENVY’

308

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

FIG. 2. Reakce na stimulus závisť ‘ENVY’

Nejprve je podána podrobná analýza axiologických a barevných subrámců. Hodnocení ENVY v rámci kategorie DOBRO-ZLO zaujímá převážně negativní pól axiologické škály. Projevuje především podnět k ENVY v kategoriích porušování platných norem, etického hodnocení a odmítnutí, někdy s výrazným projevem negativity (v myšlenkách nebo jednání člověka): ukrajinsky не варто/not worth (f 1,3), дуже погано/very bad (m 0,65), думати погано/think poorly (f 0,65), зле/bad (f 0,65) зло/evil (f 1,3/m 1,3), недобре, негатив/not good, negative (f 1,3), slovensky negatívne/negatively (f 2,00).

Podobné reakce byly zaznamenány na stimulus заздрість ‘ENVY’: найгірше/the worst (m 0,69), недобре/not good (m 0,69), нічого доброго/nothing good (m 0,69), обмеженість/narrow-mindedness (f 0,69), погана/bad (f 0,69), погано/badly (f 0,69/m 2,07). Podobné reakce pozorujeme na stimulus заздрити ‘to ENVY’ (f 3,9/m 2,6): погано/badness (m 1,38), низько/mean (m 0,69), ницість/meanness (f 1,38), недоречність/inappropriateness (f 0,69), нікчемність/worthlessness (f 0,69), користолюбність/selfishness (f 0,69). Tento koncept je interpretován v mezích etických a náboženských norem jako porušení určitých zákazů a předpisů: гріх/sin (typicky dostatečně produktivní

Straipsniai / Articles

309

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

ženská reakce na stimulus заздрість ‘ENVY’ f 4,83 a f 1,95 na stimulus заздрити ‘to ENVY’. Negativní hodnocení je rovněž verbalizováno pomocí негарно, погано/ugly, bad (m 0,65), собі шкодити/harm oneself (f 0,65), шкідливо/harmful (m 0,65), někdy reakce obsahují modální deskriptory – варто-не варто, дозволене-недозволене/worth–not worth, allowed–not allowed, přičemž převažuje druhý člen: objevují se také některé negativní markery, slova kategorie stavu: не варто/not worth (f 1,3), не можна/not allowed (f 0,65/m 0,65), непотрібно/unnecessary (f 0,65/m 0,65), неможна/impossible (m 0,65). Příklady hodnotících a pragmaticky orientovaných reakcí ve slovenském jazykovém vědomí: hanba/a shame (f 4,00), nedopriat’/to not indulge (f 2,00), nedopriat’ druhým/to not indulge others (m 11,76/f 2,00), neuniesť pravdu/can’t stand the truth, pokrytectvo/hypocrisy, zneušťovať národnú hrdosť/to dishonour national pride (f 2,00).

Pokud jde o míru vyjádření ENVY odrážející se v odhalených verbálních asociacích ukrajinských a slovenských respondentů, nejzřetelněji se odráží v parametrizaci dané emoce prostřednictvím asociací spojených s barvou. Je důležité zdůraznit, že kategorizace ENVY prostřednictvím barevné symboliky se většinou shoduje s údaji prezentovanými na úrovni naivního modelu světa ve frazeologických a výkladových slovnících, příslovích a rčeních porovnávaných jazyků.

Navíc, jak ukazují kolokace klíčových lexémů a jejich frazeologická spojení, v jazycích východních Slovanů je ENVY černá, avšak v češtině, podobně jako v angličtině a němčině, je zelená. Srov. česky bledá (zelená) závisť, ozelenieť/zeleňet’ od závis­ti (ČRFS 2002: 629), anglicky The green-eyed monster (SAFS 878). Totéž se objevuje v polštině: Zzieleniał z zazdrości (zawiści) (NKPP III 836). Další podrobnosti viz: Tyshchenko 2020: 262.

4. ASPEKTY PARAMETRIZACE ENVY: BAREVNÝ SUBRÁMEC

Je relevantní uvést, že v této skupině reakcí se somatický kód často kombinuje s metaforami ČERNÉ BARVY, například reakce na stimulus заздрити ‘to ENVY’ – no чорному/very jealous, чорний/black, чорно/terribly, чорно, погано/very, bad, заздрість ‘ENVY’ – буває тільки чорна/There is only black ENVY, біла заздрість/white ENVY, заздри́ти ‘to ENVY’ – по-білому/jealous, yellow colour, Аж у нім жовч кипить/He is on (f 1,3), (f 0,65), (f 1,3), (f 0,65), (f 0,69), (f 2,76), (f 1,3), (f 0,69). Ukrajinci spojují žluč se zlobou, ENVY,

310

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

okraj). Samostatné asociativně-symbolické paralely (jejich reakce budeme nazývat reakcemi ep idigmatického typu) lze redukovat na následující: тінь/stín (m 0,69), чорний, чорномаз/černý, černost (f 0,69).

V kontextu parametrizace ENVY jsou identifikovány určité asociace, které metaforicky označují intenzitu a hloubku emocí (parametrický subrámec). Intenzita projevů ENVY v reakcích respondentů je zastoupena především příslovci: ярісно, несамовито/zářivě, zběsile (f 0,65), дуже/velmi (m 0,65), сильно/silně (m 0,65), дико/zběsile (f 0,65), slovesem міряти/měřit (f 0,65), přídavnými jmény велика/velká (m 0,69), глибока/hluboká (f 0,69); hodnocením тупо/hloupě (m 0.65), a sporadicky také reakcemi fyziologického typu s negativním, pejorativním vyjádřením intenzity jednání запльовуватися/plivat na sebe (f 0.65).

5. ENVY JAKO NEMOC A UTRPENÍ Z ÚSPĚCHU DRUHÝCH, METAFORA. ENVY – DESTRUKCE

Subrámec prožívání emocí související s emočními stavy se skládá z následujících reakcí na stimulus заздрість ‘ENVY’: пригноблення, туга (m 0.69). Obecně se tato skupina verbálních asociací vyznačuje převahou somatických metafor vyjadřujících duševní bolest, utrpení a nemoc, což je pro ontologii těchto a podobných emočních stavů přirozené: біль, щем/bolest, ostrá bolest (f 0,69), страждати, мучитись/trpět, podstupovat (f 0,65), мука/muka (f 0,69), самотність/osamělost (f 0,69), slovensky trápenie/utrpení (f 2,00), mučení, túžiť/toužit (m 5,88).

Některé z nich odhalují sémantiku příčiny jako výsledek svědectví o úspěších druhého страждати від досягнень інших/trpět úspěchy druhých (f 0,65). Asociativní projevy ENVY jsou doprovázeny neutrálními (переживати (f 0,65), сумління/obávat se (f 0.65), svědomí (f 0,69)) nebo negativními emocemi FEAR, DESPAIR, HATRED atd.: заздрити ‘to ENVY’ – боятися/závidět ‘to ENVY’ – bát se (m 0,65), відчай/ zoufalství (m 0,65); často se objevují také modální operátory jako „ztráta víry v něco“ nebo expresivní pragmatické presupozice zaměřené na subjekt: зневіра, невпевненість/ zoufalství, nejistota (f 0,65), не вірити у себе/nevěřit v sebe (f 0,65), stejně jako злість/hněv, který převažuje v ženských reakcích (f 2.07/m 0.69), зло/zlo (s přibližně stejným počtem reakcí 2.07), злоба/zlomyslnost – na stimulus заздрість ‘ENVY’; slovensky nenávisť/nenávist, hnev/hněv, je zlá/je zlá, krutá/

Straipsniai / Articles

311

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

krutá, зло/zlo, zlá kvalita človeka/špatná kvalita člověka (f 2,00), zlá vlastnosť/špatná vlastnost (m 5,88).

Tyto reakce lze spojit se somatickým kódem zahrnujícím „ovlivňování smyslů“, srov.: образними, дражними/škádlit, zesměšňovat (m 0.65), stejně jako s výrazy emoční intenzity: бути одержимим/být posedlý (f 0,65), не любити/nemít rád (m 0,65), ненавидіти/nenávidět (f 0,65). Někdy se objevují reakce frazeologického typu korelující s obraznými vyjádřeními, jako například скрегтєт зубовний/skřípění zubů (f 0,69). Běžné reakce intelektuálního typu na заздрість ‘ENVY’ se objevují v ženských odpovědích: дурість, дурниці/hloupost, nesmysly (f 2,76/m 0,69), a reakce charakterologického typu хитрість/lstivost, хиба/chyba, пиха/pýcha (f 0,69). Slovenští respondenti, převážně ženy, reagují na závisť ‘ENVY’ negativním axiologickým hodnocením spojeným s představou chyby, porušení určitých norem, antinormy, odchylky, nepravdivosti a hříchu chyba/chyba, faloš/faleš, nenormalita/abnormalita (f 2,00), hriech/hřích (m 11,76/f 2,00), jen zřídka spojovaným s duševními schopnostmi osoby: hlupák/hlupák (f 2,00).

V některých asociativních reakcích se projevuje ambivalentně-mírný stupeň HATRED: no-доброму ненавидіти/nenávidět dobrým způsobem (f 0.65). To je pozorovatelné také u dalších doprovodných pozitivních rysů reakcí: радіти/radovat se (m 0,65) nebo u reakcí vyjádřených zvoláními фу/fuj (m 0,65). Psychologové dokazují podobné úvahy, srov. егоїзм/sobectví jako jednu z reakcí v ženských odpovědích (f 1,38); slovenská reakce této skupiny převažuje v mužských odpovědích: egoista/egoista, a nenávisť/nenávist (m 5,88).

6. TĚLESNÉ METAFORY ZÁVISTI

Pokud jde o metaforickou kategorizaci ZÁVISTI, je třeba zdůraznit, že se posledně jmenovaná objevuje jako AGRESIVNÍ TVOR, který může objektu způsobit některé negativní fyzické a škodlivé účinky: Ukr. Заздрість їсть людину, як посуха билину/To be green with ZÁVIST. Některé získané reakce souvisejí s představou demolice, ztráty a dalších destruktivních činností: погубить/will destroy, губити/is crushing руйнувати/to wreck, самознищення/self-destruction, точить душу/destroys the soul (f 0,69). Slovenské reakce na tělesné metafory tohoto typu jsou v mužských odpovědích zastoupeny verbálními ep idigmatickými asociacemi, jako jsou zožiera dušu človeka/he sees the soul of man, zožierať/to eat up, včetně slovotvorných reakcí pažravosť/gluttony (f 2,00).

Některé verbální reakce představují metaforický model ZÁVIST JE ZVÍŘE (reakce жаба/frog (f 0,65/m0,65); душить/strangles (f 0,69), která

312

Acta Linguistica Lithuanica XC

Závist jako psychologický a kognitivní fenomén v ukrajinském a slovenském jazykovém vědomí (na základě asociačního experimentu)

koreluje s kontexty: Ukr. жаба давить (придавила) кого, жаба зайца (їсть) кого; жаба зелена/the frog crushes (crushed) someone, the frog ate (eats) someone; green frog (To be cheap).

Metaforické modely EMOCE JE DISKRÉTNÍ ENTITA a TĚLO JE KONTEJNER v kognitivní vědě charakterizují ženské reakce (f 0,65) související s obrazovým schématem KONTEJNER (TĚLO JE KONTEJNEREM EMOCÍ), například: в душі/at heart (заздрити ‘to ZÁVIST’ stimulus) and душевна пустота/emotional emptiness (f 0,69) asociativně označují duchovní, vnitřní stav člověka. Typologicky podobná reakce na stimul závisť ‘ZÁVIST’ has been recorded in the Slovak responses prázdna duša/empty soul (f 6,00).

7. KAUZATIVNÍ SUBRÁMEC: ÚSPĚCH, KARIÉRA, BOHATSTVÍ-CHUDOBA

Kauzativní subrá­mec se převážně aktualizuje ve své verbální reakci na představu společenského postavení, úspěchu a kariéry. Reakce prvního typu jsou charakteristické pro muže бідність, біда/poverty, trouble (m 1,30), které korelují s motivy blahobytu a prosperity, jak zaznamenává Nomys (1993: 55; 279): Нехай завидують гірше, щоб прибуло більше, Завидуй гірше, так уродить більше/Let them ENVY the worse, so that more will come, ENVY the worse, so it will bring forth more (ibid., 279), Нема щастя без заздрості/There is no happiness without ENVY (ibid., 55). Podobné výrazy jsou zaznamenány ve slovenském jazyce: Kto má šťastie, tomu závidía, a kto má škodu, má i posmech/The lucky ones are envied while the unfortunate ones are ridiculed, Šťastie bez závisti nebýva/There is no happiness without ENVY, Šťastie budí závisť/Happiness evokes ENVY (Záturecký 2018: 153).

Ve verbální asociační síti existují určité vztahy mezi ZÁVISTÍ a CHAMTIVOSTÍ, nejsou však výrazně vyjádřeny získanými reakcemi na všechny stimuly ZÁVISTI: ревнуватий/to be jealous (f 0,65) je někdy zastoupena mužským slangovým výrazem жмот/curmudgeon (m 0,65) spolu s literárním výrazem скупість; подаїмость/parsimony; suffocate with ENVY (m 0,65); avaricious person je vysledován v ženských komparativních reakcích v rámci subrámce avaricious as/like a v reakcích na stimul ENVY-greed (m 0,69). Slovenští respondenti zase poskytli následující reakce: chamtivosť/greed, chamtivec ‘a greedy person, mainly female’ (f 6,00), chamtivec (f 3,00) na stimul závisťlivý ako and neprajník/hater, nedoprajný/grudger, neprajný ako/malicious, žiarliť/to be jealous (m 5,88/f 2,00), především v mužských odpovědích, kde lze vysledovat vazby ZÁVISTI na ŽÁRLIVOST a CHAMTIVOST

Straipsniai / Articles

313

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

lze pozorovat (mezikoncepční souvislosti, asociativní verbální zóny jejich průniku).

Stejné reakce představují stimul заздрість „ENVY“ a avarice: багатство/wealth (m 0,69), epouи/money (m 0,69), золото/gold (méně častá mužská reakce 0,69) na stimul заздрість „ENVY“, na stimul жадібність ‘greed’ – бідність/poverty (po 0,65), бідолаха/poor man (m 0,65). Ke stimulu závidieť „to ENVY“ byly zaznamenány následující slovenské verbální asociace symbolického typu: blahobyt/well-being, majetok/property, nemať ‘to, čo ostatní/not to have what others have (f 2,00), peniaze/money, bohatstvo/each (f 2,00). Tyto reakce se odlišují na základě slovenského naivního obrazu světa, který odráží vztah k chudým a bohatým: je lepší, když lidé závidějí bohatství, blahobytu a dobrému zdraví, než aby soucítili s chudobou: Bohatstvo plodí závisť, chudoba nenávisť/, Majetok ide so závisťou/Property goes with ENVY, Bodaj by mi ľudia závideli, ako by ma mali ľutovať/I wish people would ENVY me rather than pity me, Odvráť, bože, ľutovníkov a prispor nám závistníkov!/Turn away, O God, the pitiful and bring forth the envious! (Záturecký 2018: 164; 153). V polských a českých jazykových obrazech světa je zastoupeno mnoho podobných výrazů.

Specificky jedinečná asociace ve slovenském jazyce ke stimulům závisť „ENVY“, závidieť „to ENVY“ obsahuje následující ženské reakce: kravina/bullshit (f 2,00), Harabin/Harabin (příjmení slovenského politika), Horcrux/Horcrux (magický předmět z Harryho Pottera), vládne svetom/he rules the world, spoločnosť, Slovensko/Slovakia (f 2,00), aj nos medzi očami/even the nose between one’s eyes (f 4,00), nebezpečenstvo/danger (m 5,88). Mezi výhradně mužské reakce patří vlasy/hair, pasivita/passivity, je na plač/one could cry about it (m 5,88); některé z nich se vyznačují národními a kulturními zvláštnostmi, např. aj pekné počasie na pohrebe/even good weather during a funeral (f 2,00). Poslední uvedené se vztahuje k frazeologickým reliktům a lze je vysvětlit pomocí frazeologického slovníku: závidieť niekomu nos medzi očami. Existuje citát Samuela Smilese: Jestvujú ľudia, čo človeku závidia aj pekné počasie na jeho pohrebe, což znamená, že existují lidé, kteří závidějí i dobré počasí na pohřbu. ENVY se zde používá ironicky: každý této osobě závidí, má všechno, dokonce i dobré počasí na svém pohřbu.

Prozkoumejme typologii získaných reakcí na slovní stimuly заздрість „ENVY“ a заздрити „to ENVY“, seskupených kolem úspěchu, kariéry, vzestupu a práce: například stimul заздрити „to ENVY“ – reakce достягнення, успіх, успіхам/achievement, success, successes (f 0,65). Někdy takové reakce odrážejí osobitý modálně-pragmatický záměr člověka: прагнути кращого; сам добийся/to strive for the best; do it yourself (m 0,65), ke stimulu жадібність „greed“ – бажання/desire (f 0,69). Zřídka se objevují některé vágní kauzativy k

314

Acta Linguistica Lithuanica XC

Závist jako psychologický a kognitivní fenomén v ukrajinském a slovenském jazykovém vědomí (na základě asociačního experimentu)

stimulu заздрість „ENVY“ – за щось/for something (m 0,65), заздрити „to ENVY“ – робота/job (f 0,65), кар’єра/career (m 0,65). Slovenské asociace jsou podobné a jsou charakteristické především pro muže: „ENVY“ – pre niečo/for something, „to ENVY“ – práca/work, kariéra/career.

Typologické shody lze vysledovat ve verbálních reakcích souvisejících s hraničními koncepty заздрість „ENVY“ a жадібність „greed“/závisť „ENVY“ a chamtivosť/greed (f 1,95/m 0,65) (viz obrázky 3, 4).

OBR. 3. Shoda reakcí na stimuly заздрість „ENVY“ a жадібність „greed“

OBR. 4. Shoda reakcí na stimuly závisť „envy“ a chamtivosť „greed“

Pokud jde o prototypická přesvědčení o závistivých lidech (komparativní subrámec envious as/like), obvykle chudý, strádající člověk závidí bohatství a blahobytu druhého (бідний, бідняк/poor, poor man nebo reakce se slovy, která mají sufixy subjektivního hodnocení бідося/ill-fated (f 0,65/m 0,65) nebo одинокий,

Straipsniai / Articles

315

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

віділюдькуватий/lonely, withdrawn (f 0,65). Reakce na podnět envious as/like (ženský rod) spojené s chudobou jsou méně časté (m 0,65). Obecně jsou získané antropocentrické reakce obsahující obecný pojem human being (převážně ženského rodu), někdy s pejorativními adjektivy націрша людина, одинока нещасна жінка/the worst person, a lonely unhappy woman, rovněž spojeny se evil eye/вірклива (f 0,65).

8. KOMPARATIVNÍ SUBRÁMEC: REAKCE NA PODNĚT ENVIOUS AS/LIKE (V MUŽSKÉM RODĚ) A ENVIOUS AS/LIKE (V ŽENSKÉM RODĚ)

Vzácné a atypické reakce souvisejí s názvy rostlin. Podle získaných údajů byla zaznamenána jediná ženská reakce tohoto typu морква/carrot (f 0,65), jejíž smysl je obtížné racionálně vysvětlit. Můžeme hovořit o situačních nebo vysoce subjektivních reakcích. Pouze respondentky přirovnávají závistivou ženu k a witch/відьма (f 1,56), k antroponymu Параска/Paraska (pravděpodobně pod vlivem beletrie), k drbne пліткарка/scandalmonger nebo k neurčitému subjektu не знаю хто/do not know who (f 0,78); zatímco muži ji spojují s dětmi a některými životně důležitými lidskými univerzáliemi, jako jsou život a dobro (m 0,78). Kromě toho jsou mužské reakce spojeny s koncepty SPRAVEDLNOSTI a PRAVDY: виправдання і хотіти чи бажати чогось/justification and wanting or desiring something (m 0,78). Ženy mají tendenci spojovat ZÁVIST s UPŘÍMNOSTÍ (f 0,78) a považují ji za stabilní a neměnnou завжди/always (f 0,78). Sporadicky lze pozorovat také souvislost se somatickými metaforickými koreláty, jako je жало/sting (m 0,65). Některé aluzivní intertextové reakce vztahující se ke kresleným filmům (поштар Печкін/postman Pechkin – pouze u ženských reakcí 0,65), k antonomasii Лескавхевська/Leskahveska (pouze u ženských reakcí 0,65) a k některým náboženským konceptům Буда/Buda (m 0,78) jsou značně expresivní. Reakce frazeologického původu жаба/frog nebo přirovnání аж очі повилазили/the eyes popped out from shock náležejí k ženským odpovědím.

Mnoho reakcí představuje rodinné nebo mezilidské vztahy (тітка/aunt f 0,78), každodenní obrazy blízkého okolí (сусіди, сусід/neighbours, neighbour – m 0,78, atributivní a pronominální slovní spojení сусіди, моя сусідка зла сусідка, сусідка/neighbours, my neighbour is an evil neighbour, neighbour f 6,25/m 3,13 ve funkci standardního přirovnání), sociální a věkové charakteristiky (розлучена/divorced f 0,78), povolání продавець/seller (m 0,78), sociální status дякова жінка/deacon’s wife (f 0,65). Jsou také typické pro

316

Acta Linguistica Lithuanica XC

Závist jako psychologický a kognitivní jev

v ukrajinském a slovenském jazykovém vědomí

(Na základě asociačního experimentu)

Slováci: chcem to, čo sused / I want what my neighbour wants (f 2,00), suseda / male neighbour (m 23,53/f 8,00), susedka / female neighbour (f 2,00).

Stavové asociační reakce ve slovenském jazyce souvisejí s rodinnými a příbuzenskými vztahy – s tchyní nebo obecně s příbuzným: súrodenec / a sibling, svokra / mother-in-law (f 2,00), které slouží jako etalon srovnání v konstrukcích typu závisťlivý ako.

Nejsilnější asociace však vyvolávají zvířata a hmyz: заздрити „závidět“: бджілка / bee (m 0,78), вовчиця / she-wolf (m 0,78), bez emocionálních konotací вовк, ворона / wolf, crow (f 1,56), гусениця, пантера / caterpillar, panther (f 0,78). Podle výsledků asociačního experimentu je snake považován za standard ženské ZÁVISTI змія (f 3,13/m 0,78), méně typická je лисиця / fox (f 1,56/m 0,78), миша / mouse (f 0,78/m 1,56), муха / fly (f 0,78), a nejméně časté jsou зозуля, кицька, кобра, крыса / cuckoo, cat, cobra, rat (f 0,78). Mužské reakce naopak aktualizují obrazy кобила, курка, мавпа, павлін, сорока / mare, chicken, monkey, peacock, magpie (m 0,78) a собака / dog (m 1,56). Tuto poslední mužskou reakci lze považovat za typické negativní hodnocení zlovolného člověka.

Pozornost si zaslouží také komparativní subrámec vytvořený během přímého asociačního průzkumu genderově založených odpovědí. Zde byla ZÁVIST srovnávána s jinými objekty a slovenští respondenti odhalili následující asociační spojení: se zvířaty s obecnými i specifickými označeními Britská mačka / British cat (f 2,00), hovädo / brute (f 2,00), hus / a goose, vrana / a crow (m 5,88), laň / a doe, zmija / a snake (viper) (f 2,00), líška / a fox (f 6,00), mačka / cat, kamoš ka / friend, (f 2,00), straka / magpie (f 4,00), k podnětu závisťlivý ako; býk / a bull (f 2,00), pes / dog (f 4,00), straka / magpie (f 2,00), k podnětu závisťlivý ako. Reakci Britská mačka lze interpretovat v souvislosti s odchodem Británie z EU; sociální a rolové asociace, stejně jako genderově-věkové asociace človek (m 5,88/f 4,00), malé decko / a small child, moja stará / my old lady, starý človek / old person (m 5,88), baba / an old woman, stará babka / old grandma, šľachtic / a nobleman, priateľka / a friend, jednoduchá osoba / a single person (f 2,00), nepriateľka / enemy, nadriadená / superior (m 5,88). K podnětu závisťlivý ako patří nejen reálné odpovědi, jako jsou antonyma Slovák (f 2,00), chamtivec / a greedy person, maniak / maniac, hráč / player (f 2,00), včetně některých mytologických postav strigoň / a male old witch, vlkodlak / werewolf (f 2,00). Výhradně ženské reakce ve slovenském jazyce zahrnují emocionální reakce obsahující označení lidí, například babižná / a hag, hlupák / a fool, pažravica / clove, zatrpknutá žena / bitter woman, zlá kráľovná / Evil Queen. Pokud jde o podnět závisťlivý ako, mezi nejvýraznější verbální asociace patří nejen označení lidí nebo hodnotící reakce (méně častá, avšak expresivní chudák / poor guy

Straipsniai / Articles

317

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

(m 11,76/f 2,00), ale také nominace objektů ENVY verbalizované neurčitě-kvantitativními slovy nebo zájmeny (charakteristické především pro ženské reakce: ja nie/I do not /not me, mnohí/many (f 2,00), zatímco každý naokolo/everyone around (m 5,88) je typicky mužskou reakcí.

OBR. 5. ENVY ve srovnání s jinými objekty: reakce na stimuly závisť’, závidieť’ and závisťlivý ako/závisťlivá ako

Existují také některé jedinečné reakce obsahující vlastní jména a etnická označení Fero/Fero (name), Slovák/Slovak (person) (f 2,00). Fero je zdrobnělinou jména František, může však být také příjmením. Tuto reakci lze vztáhnout k individuální, respektive osobní rovině.

318

Acta Linguistica Lituanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

9. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

Článek představuje lingvokognitivní analýzu konceptosféry ENVY jako klíčové emoce, založenou na datech z asociačního experimentu provedeného s ukrajinskými a slovenskými studenty. V rámci příslušných rámcových a podrámcových struktur je identifikována typologie verbálních reakcí, zdůrazněna jejich typičnost a jedinečnost a představeny jejich charakteristiky z hlediska frekvence a kvantitativních parametrů.

Stanovením indexu vzájemné asociační propojenosti konceptů je představen mechanismus modelování asociačně-verbální sítě (podle metody Ulanovič, Karaulov aj.). Tento přístup umožnil stanovit případy shody reakcí na stimuly ENVY a GREED a názorně je znázornit ve sloupcích č. 3 a 4.

Pozornost je věnována rozdílům v reakcích podle asociačně-obrazových a hodnotových charakteristik. Je sledována národní a kulturní specifičnost získaných asociátů s ohledem na reálie konkrétní jazykové kultury (frazeologické a metaforické reakce, aluze, přirovnání).

Podle analýzy jsou nejčastější reakce s hodnotovou kategorizací, hodnocení ENVY na pólech dobro-zlo, dobré-špatné (axiologický podrámec) a jeho parametrizace (intenzita projevu, zejména prostřednictvím barevných asociací). Kromě toho stojí za pozornost typické reakce společné oběma jazykům. Vyznačují se jasnou pragmatickou příznakovostí a souvislostí s koncepty úspěchu, kariéry a štěstí, které obvykle vyvolávají u druhých ENVY (kauzativní podrámec), nebo s opozicí bohatý-chudý, reprezentovanou několika antonymickými reakcemi s výraznou emocionální a expresivní konotací (slovensky blahobyt/well-being, majetok/mansion, peniaze/money, ukrajinsky гроші/money, золото/gold, бідаха/poor man, біdося/poor thing).

Posledně uvedené ukrajinské a slovenské reakce vykazují typologické podobnosti, zjevně způsobené společným sociálním, etickým a křesťanským systémem hodnot a představ. Získaná data jsou podpořena paremiologickými a frazeologickými kontexty ze slovníků obou jazyků. Výhradně slovenské reakce představují popření nepravdy a lži (konceptualizaci PRAVDY a HRDOSTI) nebo neúctu k národní hrdosti.

Mnohé reakce odrážejí emoce utrpení a bolestivý fyzický i duševní stav. Ukazují charakterové rysy, v nichž je ENVY vnímána jako destruktivní entita. Nejtypičtější reakce ukrajinských respondentů jsou пригноблення/oppression, туга/sadness, біль/pain, щеміти/hurt, страждати/be tormented, мучитися/suffer; ve slovenštině — мортура/torture, тужити/yearn, гнів/anger, ненависть/hatred, гріх/sin, фальш/falsehood, егоїзм/selfishness; méně

Straipsniai / Articles

319

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

často – reakce spojené s duševními schopnostmi – дурість/stupidity, дурний/nonsense a hlupák/fool.

Několik reakcí náleží ke scénářovému rámci (někdy jsou klasifikovány jako reakce syntagmatického typu). Takové reakce představují aktivaci odpovídajících frazeologických jednotek a podobných metaforických spojení ve vzpomínkách respondentů ve dvou jazycích: ukrajinské руйнувати/destroy, точить душу/sharpens the soul (worries), душевна пустота/emptiness of the soul, жаба душить/the frog strangles (feeling ENVY), slovenské zožiera dušu človeka/eats up the soul of a person, prázdna duša/empty soul. V tomto případě je pozorována personifikace ENVY (metaforický model ENVY IS A BEING) v rámci kognitivní struktury BODY jako specifického místa.

Ukrajinští i slovenští studenti odpovídali na otázky průzkumu týkající se podnětů spojených se srovnáváním podobně. Jejich reakce se týkaly především různých zvířat. Přesto lze vysledovat jedinečné asociace spojené s podobností reakcí vztahujících se k ENVY od sousedů (méně často – ENVY vůči sousedům). Například mezi slovenskými studenty byly častěji pozorovány reakce spojené s termíny příbuzenství a rodinných vazeb (súrodenec/sibling, svokra/father-in-law, baba/old lady, stará babka/old woman, ukrajinské mimka/aunt), se sociálními, historickými a mytologickými reáliemi (nadriadená/boss, šľachtic/nobleman, maniak/maniac, strigôň/vampir, vlkolak/werewolf).

Odpovědi ukrajinských respondentů byly rovněž jedinečné. Tyto odpovědi lze spojovat s precedentními texty (v souvislosti s dětskými animovanými filmy – noumap Печкін/poshtar Pechkin nebo s přezdívkami spojenými se slovní hříčkou a stylizací lidové řeči (Леськахвеська/Leskakhveska apod.). Reakce slovenských studentů v souvislosti s etnonymy a ikonickými vlastními jmény jsou zde rovněž zaznamenány.

SOURCES

ČRFS – Mokienko Valerij, Wurm Alfréd. Česko–ruský frazeologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.

Gawarkiewicz Roman 2008: Polski słownik asocjacyjny z suplementem, Szczecin: Print Group Sp. z o.o.

NKPP III – Nowa księga przysłów i wyrażeń przysłowiowych polskich 3 (R–Ż), w oparciu o dzieło Samuela Adalberga oprac. Zespół Redakcyjny pod kierunkiem J. Krzyżanowskiego, red. haseł tomu 3 D. Świerszczyńska, St. Świrko, I. Wojtowicz, Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1972.

320

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

Nomys Matvij 1993: Номис, Матвій. Українські приказки, прислів’я і таке інше [Ukrainski pryznaky, prisliv’ja i take inše], сер. Літературні пам’ятки України [ser. Literaturni pam’jatky Ukrajiny], Київ: Либідь [Kyiv: Lybid’].

SAFS – Fronek Josef, Mokráň Pavel. Slovensko-anglický frazeologický slovník. Veľký výber slovných spojení. Bratislava: Nová Práca, 2018.

Záturecký Adolf Peter 2018: Slovenské príslovia, porekadlá, úslovia a hádanky, Bratislava: Tatran.

REFERENCES

Cleary Michelle, Walter Garry, Halcomb Elizabeth, Lopez Violeta 2016: An Examination of ENVY and Jealousy in Nursing Academia. – Nurse Researcher 23(6), 14–19.

Goffman Erving 1974: Frame Analysis: An Essay on the Organisation of Experience, New York: Harper & Row.

Grigorjanová Tatjana, Matytcina Marina 2018: Conceptualization of Negative Emotions in Modern Linguistic Consciousness (on the Material of Russian, English and Slovak Linguistic Cultures: a Contrastive Analysis). – Journal of Language and Cultural Education 6(2), 82–98. Available at: https://www.x-mol.com/paper/1358814120744796160.

Hupka Ralph B., Zaleski Zbigniew, Jurgen Otto, Reidl Lucy, Tarabrina Nadia V. 1997: The Colors of Anger, ENVY, Fear, and Jealousy: A Cross-Cultural Study. – Journal of Cross-Cultural Psychology 28(2), 156–171. Available at: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0022022197282002.

Koltuckaja Irina 2014: Колтуцкая, Ирина. Эмоциональные концепты «радость / зависть» в славянском мифологическом дискурсе и языковой картине мира [Èmocional’ nye koncepty “radost’ / zavist’” v slavianskom mifologičeskom diskurse i jazykovoj kartine mira]. – Visnyk Dnipropetrovskoho universytetu imeni Alfreda Nobelya 2(8), 202–206. Available at: https://phil.duan.edu.ua/images/PDF/2014/2/31.pdf.

Kutter Peter 1994: Liebe, Hass, Neid, Eifersucht. Eine Psychoanalyse der Leidenschaften, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

Levchenko Olena, Tyschenko Oleh, Dilai Marianna 2020: Associative Verbal Network of the Conceptual Domain БІДА (MISERY) in Ukrainian. – Computational Linguistics and Intelligent Systems, 106–120. Available at: https://ceur-ws.org/Vol-2604/paper9.pdf.

Straipsniai / Articles

321

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

Maijala Hanna, Munnukka Terttu, Nikkonen Merja 2000: Feeling of “lacking” as the Core of ENVY: a Conceptual Analysis of ENVY. – Journal of Advanced Nursing 31(6), 1342–1350.

Nesvetajlova Irina V. 2010: Несветайлова, Ирина В. «Зависть» и «ревность» как эмоциональные концепты русской и английской лингвокультур [“Zavist’” i “revnost’” kak èmocional’nye koncepty russkoj i anglij­skoj lingvokul’tur]: автореферат диссертации кандидата филологических наук [avtoreferat dissertacii kandidata filologičeskich nauk], Армавир [Armavir].

Petrova Halyna L. 2019: Петрова, Галина Л. Національно-культурна специфіка мовної свідомості носіїв української, англійської та новогрецької мов (на матеріалі рекламного дискурсу продуктів харчування) [Nacional’no-kul’turna specyfika movnoji svidomosti nosijiv ukrajins’koji, anh­lijs’koji ta novogrec’koji mov (na materiali reklamnoho dyskursu produktiv charčuvannia)]: автореферат диссертации кандидата филологических наук [avtoreferat dissertacii kandidata filologičeskich nauk], Київ: Київський національний лінгвістичний університет [Kyjiv: Kyivs’kyj nacional’nyj lingvistyčeskyj universytet].

Popova Zinaida D., Sternin Josif A. 2007: Попова, Зинаида Д., Стернин, Иосиф А. Когнитивная лингвистика [Kognitivnaja lingvistika], Москва: АСТ Восток-Запад [Moskva: AST Vostok-Zapad].

Potapenko Sergij I. 2013: Потапенко, Сергій И. Вступ до когнітивної лінгвістики: навчальний посібник [Vstup do kohnityvnoji linhvistyky: navčal’nyj posibnyk], Ніжин: Видавництво НДУ імені М. Гоголя [Nižyn: Vydavnytstvo NDU imeni M. Hoholja].

Safán-Gerard Desy 2019: Victims of ENVY. – The Psychoanalytic Review 106(3), 225–245.

Schoeck Helmut 1987: ENVY: A Theory of Social Behaviour, Indianapolis: Liberty Fund.

Sineleva Anastasija V. 2014: Синелева, Анастасия В. Формально-логическое представление семантики и системности терминов философии и логики [Formal’no-logičeskoe predstavlenie semantiki i sistemnosti terminov filosofii i logiki]: автореферат диссертации кандидата филологических наук [avtoreferat dissertacii kandidata filologičeskich nauk], Нижний Новгород [Nižnij Novgorod].

Szymkowska Maria 1989: Nienawiść i zawiść, Warszawa: Instytut Wyd. Związków Zawodowych.

Šapran Natalija V. 2015: Шапран, Наталия В. Семантико-когнитивная структура концепта ЗАВИСТЬ в лингвокультурологическом освещении (на

322

Acta Linguistica Lithuanica XC

Envy as a Psychological and Cognitive Phenomenon in Ukrainian and Slovak Linguistic Consciousness (Based on the Associative Experiment)

материале английского, немецкого и украинского языков) [Semantiko-kognitivnaja struktura koncepta ZAVIST’ v lingvokul’turologičnom osveščenii (na materiale anglijskogo, nemeckogo i ukrainskogo jazykov)]: автореферат диссертации кандидата филологических наук [avtoreferat dissertacii kandidata filologičeskich nauk], Одеса: Південноукраїнський національний педагогічний університет імені К. Д. Ушинського [Odesa: Pivdennoukrajins’kyj nacional’nyj pedagogičnyj universitet imeni K. D. Ušyns’kogo].

Tyščenko Oleh 2020: Konceptualizacija emocij ta cinnisnych konceptiv v slov’jans’kych paremijach ta frazemach: vid sovisti do zazdrosti [Konceptualizacija emociji ta cinnisnych konceptiv v slov’jans’kych paremijach ta frazemach: vid sovisti do zazdrosti]. – Scientific Bulletin of South Ukrainian National Pedagogical University named after K. D. Ushynsky 29, 248–272.

Tyščenko Oleh, Korolyov Igor, Palchevska Oleksandra 2021: Cultural and Cognitive Structure of the Omen: Epistemology, Axiology and Pragmatics. – Wisdom 2(18), 137–151.

Ulanovič Oksana I. 2010: Уланович, Оксана И. Психолингвистика [Psicholingvistika], Минск: Изд-во «Гревцова» [Minsk: Izd-vo “Grevtsova”].

Ufimceva Natal’ia V. 2008: Уфимцева, Наталья В. Ассоциативные словари славянских языков [Associativnye slovari slavjanskich jazykov]. – Polski słownik asocjacyjny z suplementem, autor R. Gawarkiewicz, odpowiedzialność R. Gawarkiewicz, I. Pietrzyk, B. Rodziewicz, Szczecin: Print Group Sp. z o.o., 15–31.

Wierzbicka Anna 2006: Semantyka: jednostki elementarne i uniwersalne, Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu M. Curie–Skłodowskiej.

Pavydas kaip psichologinis ir kognityvinis reiškinys ukrainiečių ir slovakų kalbinėje sąmonėje (remiantis asociaciniu eksperimentu)

SANTRAUKA

Straipsnio tikslas – remiantis ukrainiečių ir slovakų respondentų asociacinio eksperimento duomenimis, išnagrinėti konceptą PAVYDAS kaip sudėtingą psichokognityvinį ir semiotinį reiškinį. Taip pat siekiama paaiškinti žodinių asociacijų tipologiją ir jų semantines sankirtas su kitomis konceptualiosiomis sritimis (PAVYDAS, GODUMAS ir kt.).

Straipsniai / Articles

323

ANDREA GROMINOVA, OLEH TYSHCHENKO, IGOR KOROLYOV, MYROSLAVA FABIAN

Remiantis kognityvinės antropologijos, filosofijos, sociologijos ir kognityvinės semantikos tyrimais, pristatomas koncepto PAVYDAS freimo modelis lyginamosiose kalbinėse kultūrose, kuris atspindi ukrainiečių ir slovakų kalbinės asmenybės kognityvinių stereotipų, normų ir vertybių sistemą. Sutelk u s dėmesį į asociacinį kompleksą pavyko atskleisti pagrindinius skirtumus tarp vyrų ir moterų reakcijų (lyginamajame po f re mi yje panaudojus stimulus pavydus kaip (vyriškosios giminės forma) ir pavydi kaip (moteriškosios giminės forma)).

Taikant freimų modeliavimo metodą, aprašytos pagrindinės metaforinės koncepto PAVYDAS aktualizacijos sritys, tokios kaip konceptualioji ir asociacinė-figūratyvioji koncepto komponentinė dalis, nustatytas jų ryšys su spalvų asociacijomis (aspektinis pofreimis), atlikta jų kiekybinė analizė, kuri apibendrinta penkiose diagramose ir grafikuose.

Atlikta bendrų, tipinių ir unikalių, tautinių ir kultūrinių asociacijų atranka atskleidė ukrainiečių ir slovakų mentalinio žodyno ypatumus panaudojus pagrindinių neigiamų emocijų aksonometriją.

Įteikta 2023 m. lapkričio 3 d.

ANDREA GROMINOVA University of Ss. Cyril and Methodius in Trnava, Slovakia 577/2, Nám.Jozefa Herdu Str. 91701, Slovakia, Trnava [email protected]

OLEH TYSHCHENKO University of Ss. Cyril and Methodius in Trnava 577/2, Nám.Jozefa Herdu Str. 91701, Slovakia, Trnava [email protected]

IGOR KOROLYOV Taras Shevchenko National University of Kyiv 14, Taras Shevchenko Boulevard Str. 01601, Ukraine, Kyiv [email protected]

MYROSLAVA FABIAN Uzhhorod National University 14, Universyets’ka Str. 88000, Ukraine, Uzhhorod [email protected]

324

Acta Linguistica Lithuanica XC