FINCE L. SAMBEKA

Universitas Negeri Manado

ID ORCID: orcid.org/0009-0008-6517-5115

Oblast výzkumu: sociolingvistika.

MUHAMMAD I. ALI

Universitas Negeri Manado

ID ORCID: orcid.org/0009-0000-7700-7276

Oblast výzkumu: literární analýza.

DOI: doi.org/10.35321/all91-13

VÝVOJ ABSTRAHUJÍCÍCH METAFOR V MODERNÍCH JAPONSKÝCH TEXTECH J-POP: ANALÝZA LINGVISTICKÝCH PROSTŘEDKŮ

Vývoj abstrahujících metafor v moderních japonských textech J-popu: analýza jazykových prostředků

ANOTACE

Tato studie zkoumá užívání metaforického jazyka v druhém singlu skupiny 25ji Nightcord de se zaměřením na identifikaci a analýzu různých typů metafor a jejich vyjádření. Prostřednictvím kvalitativní deskriptivní analýzy využívající techniky poslechu a zaznamenávání v kombinaci s metodou referenčního párování studie odhaluje tři odlišné kategorie metafor. Výsledky ukazují převládající užívání abstrahujících metafor (18 výskytů), následované antropomorfními metaforami (3 výskyty) a synestetickou metaforou (1 výskyt). Analýza těchto 22 metaforických výrazů odhaluje rozmanité sémantické interpretace, které přispívají k umělecké a emocionální hloubce písně. Převaha abstrahujících metafor naznačuje sklon ke konceptuální abstrakci v současné tvorbě písní. Budoucí výzkum by mohl zkoumat vývoj metaforických

310

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

vzorců napříč více singly nebo porovnat užívání metafor napříč různými hudebními žánry v podobných jazykových kontextech.

KLÍČOVÁ SLOVA: metaforická analýza, texty písní, jazykový styl, abstrahující metafory, současná tvorba písní.

ANOTACE

Tato studie zkoumá užívání metaforického jazyka v druhém singlu „25ji Nightcord de“ se zaměřením na identifikaci a analýzu různých typů metafor a jejich vyjádření. Kvalitativní deskriptivní analýza využívající metody poslechu a zaznamenávání v kombinaci s metodou referenčního párování odhaluje tři odlišné kategorie metafor. Výsledky ukazují převahu abstrahujících metafor (18 výskytů), následovaných antropomorfními metaforami (3 výskyty) a synestetickou metaforou (1 výskyt). Analýza těchto 22 metaforických výrazů odhaluje rozmanité sémantické interpretace, které přispívají k umělecké a emocionální hloubce písně. Převaha abstrahujících metafor naznačuje sklon ke konceptuální abstrakci v současné tvorbě písní. Budoucí výzkum by mohl zkoumat vývoj metaforických vzorců napříč několika singly nebo porovnat užívání metafor v různých hudebních žánrech v podobných jazykových kontextech.

KLÍČOVÁ SLOVA: analýza metafor, texty písní, jazykový styl, abstrahování metafor, současná tvorba písní.

ÚVOD

Jazyk představuje základní most lidstva k vyjadřování emocí a mezilidskému spojení a slouží jako hlavní prostředek, jehož prostřednictvím jednotlivci sdílejí se světem kolem sebe své nejniternější myšlenky, pocity a zkušenosti. V stále více digitalizovaném prostředí 21^st. století se tato výrazová schopnost vyvinula daleko za hranice tradiční verbální a písemné komunikace a nachází nové formy a významy na průsečíku technologie a uměleckého vyjádření (Zhang, Matsumoto 2023). Šíření digitálních platforem a virtuálních osobností vytvořilo nebývalé možnosti artikulace emocí, zejména v oblasti hudební kompozice a interpretace.

V tomto vyvíjejícím se prostředí digitálního vyjádření se Japonsko vynořilo jako průkopnická síla ve spojování tradičního uměleckého vyjádření s technologickými inovacemi. Vývoj technologie Vocaloid společností Yamaha Corporation

Straipsniai / Articles

311

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

představuje přelomový okamžik tohoto vývoje a proměňuje samotnou podstatu hudební tvorby zavedením virtuálních zpěváků schopných podávat emocionální výkony prostřednictvím sofistikované vokální syntézy (Yamamoto, Suzuki 2020). Tento technologický průlom nejenže způsobil revoluci v procesu hudební produkce, ale také dal vzniknout zcela novým formám kulturního vyjádření a zapojení komunity, zejména v živém japonském ekosystému digitální zábavy.

Vznik platforem mobilních her využívajících technologii Vocaloid, jejichž příkladem je „Project Sekai Colorful Stage“, dále rozšířil hranice digitálního hudebního vyjádření. Tyto platformy vytvořily jedinečné prostory, v nichž virtuální interpreti a původní postavy spolupracují na zprostředkování emocionálně působivých hudebních zážitků. Sofistikovanost těchto virtuálních vystoupení dosáhla úrovně, na níž se rozdíl mezi lidským a syntetickým vyjádřením stále více stírá, což umožňuje nové formy emocionálního spojení a uměleckého ocenění (Chen et al. 2021).

Mezi různými hudebními jednotkami v tomto digitálním prostředí se Nightcord at 25:00 (25時, ナイトコードで) odlišila hlubokým zkoumáním komplexních psychologických témat a emocionálních stavů. Kompozice této skupiny prokazují mistrovské užívání metaforického jazyka při zpracování citlivých témat, jako jsou deprese, sociální izolace a hledání osobní identity (Kim, Lee 2022). Tato témata, univerzální svou lidskou relevancí, získávají při vyjádření prostřednictvím virtuálních interpretů nové rozměry a vytvářejí jedinečný prostor pro emocionální zkoumání a spojení.

Užívání metafor v kompozicích Nightcord at 25:00 představuje sofistikovaný přístup k emocionálnímu vyjádření, který si zasluhuje pečlivé akademické zkoumání. Prostřednictvím pečlivě konstruovaných metaforických rámců vytvářejí texty této skupiny několik vrstev významu, které posluchačům umožňují zabývat se obtížným emocionálním obsahem způsoby, jež by jinak mohly být nepřístupné nebo zahlcující. Virtuální povaha interpretů přidává další vrstvu psychologického odstupu, který paradoxně umožňuje užší emocionální zapojení do náročných témat (Rodriguez, Tanaka 2024).

Vztah mezi metaforickým vyjádřením a emocionálním dopadem vystoupení virtuálních zpěváků vyvolává důležité otázky o povaze umělecké komunikace v digitálním věku (Keraf 2010). Schopnost virtuálních interpretů zprostředkovat skutečnou emocionální hloubku prostřednictvím pečlivě vytvořeného metaforického jazyka zpochybňuje tradiční předpoklady o požadavcích na autentické umělecké vyjádření. Tento fenomén naznačuje nové možnosti emocionální komunikace a psychologické podpory prostřednictvím digitálních médií,

312

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

zejména pro mladší generace, které se mohou cítit pohodlněji při zabývání se citlivými tématy prostřednictvím virtuálních prostředníků.

Nedávné studie ukázaly, že užívání metaforického jazyka na platformách virtuálních zpěváků může sloužit jako účinný nástroj pro řešení problémů duševního zdraví a emocionálních obtíží, zejména u mladšího publika (Chen et al. 2021). Kombinace sofistikovaných lingvistických prostředků s virtuálním vystoupením vytváří jedinečnou formu emocionální opory, která posluchačům umožňuje zkoumat a zpracovávat vlastní zkušenosti prizmatem metaforického vyjádření. Tento přístup se ukázal jako zvláště účinný v japonské kultuře mládeže, kde přímá diskuse o otázkách duševního zdraví může narážet na kulturní bariéry.

Zkoumání metaforických konstrukcí v kompozicích Nightcord at 25:00 odhaluje spletité způsoby, jimiž se v současné digitální kultuře protínají jazyk, technologie a emoce. Analýzou konkrétních typů použitých metafor a jejich sémantických vztahů k zamýšleným významům můžeme lépe porozumět tomu, jak virtuální platformy usnadňují emocionální vyjádření a spojení v moderní éře. Toto porozumění má důležité důsledky jak pro uměleckou tvorbu, tak pro terapeutické aplikace v digitálních kontextech.

Širší důsledky tohoto výzkumu přesahují bezprostřední kontext platforem virtuálních zpěváků a dotýkají se základních otázek povahy emocionálního vyjádření a lidského spojení ve stále více digitalizovaném světě. S tím, jak virtuální vystoupení a digitální komunikace nadále získávají větší roli v globální kultuře, je stále důležitější rozumět fungování metaforického jazyka v těchto kontextech. Tyto poznatky mohou přispět k vývoji účinnějších digitálních platforem pro emocionální vyjádření a podporu a zároveň rozšířit naše chápání toho, jak jazyk a technologie utvářejí lidskou zkušenost ve 21^st. století.

1. PŘEHLED LITERATURY

1.1. Analýza metafor

Metafora je jednou z oblastí zkoumaných v sémantice, konkrétně v rámci jazykového stylu (Masoko 2019). Metafora je srovnání dvou věcí, které jsou spojené (slité), nebo přímé srovnání založené na konkrétních (reálných), intuitivních či vnímaných podobnostech (Ullmann 2011: 119–120). Metafora v japonštině

Straipsniai / Articles

313

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

se nazývá inyu (隠喩). V knize Yoku Wakaru Gengogaku Nyumon (Machida, Yosuke 1997: 112) je metafora definována takto: 隠喩「メタファー」2つの事物。概念の何らかの類似性に基づき、一方の事物、概念を表す語で、他方の事物概念を表すという比喩です。

Dvě věci jsou na základě nějaké podobnosti pojmu vyjádřeny jedním slovem, které označuje jeden pojem, a jiným slovem, které označuje druhý pojem; to je metafora.

„Metafora je jazykový styl, který vyjadřuje jednu věc či skutečnost pomocí jiné na základě podobností v povaze nebo pojmu.“

Typy metafor podle Stephana Ullmanna jsou:

1) Antropomorfní metafory jsou výrazy, které označují neživé objekty přenesením vlastností lidského těla a končetin nebo lidských smyslů a pocitů; 2) synestetická metafora je přenos či převedení jednoho smyslu na jiný; 3) abstrahující metafora je opakem toho, když se s abstraktními věcmi zachází jako s něčím živým, takže mohou jednat konkrétně či živě; 4) zvířecí metafora využívá něco souvisejícího se zvířaty k zobrazení něčeho jiného. Obecně vychází z poměrně zjevné podobnosti ve formě, která postrádá výraznou expresivitu.

Metafory překonávají nedostatky a omezení lexika, poskytují zajímavost a zabraňují monotónnosti (Edy 2011). Každý typ metafory obsahuje význam metaforického výrazu. Význam lze pochopit na základě lingválních jednotek, které jej tvoří; metaforický výraz proto odpovídá tomu, co je metaforizováno mezi tvůrcem metafory a jejím čtenářem.

1.2. Vývoj a kognitivní základ metaforického porozumění

Tradiční pohledy na metaforu se výrazně vyvinuly: od její rané role jednoduchého srovnávacího prostředku až k dnešnímu uznání metafory jako základního kognitivního mechanismu (Lakoff, Johnson 2003). Zatímco raní teoretikové, jako byl Ullmann, položili základy definováním metafory jako spojeného srovnání objektů či pojmů (隠喩, inyu v japonské lingvistice), současné bádání odhalilo roli metafory jako hlavního architekta lidského myšlení a porozumění. Tento vývoj teorie metafory probíhá souběžně s rozvojem kognitivní vědy a neurolingvistiky, které ukázaly, že metaforické myšlení není pouze jazykovou ozdobou, nýbrž

314

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

spíše základním procesem, jehož prostřednictvím lidé konstruují význam a orientují se v něm jak ve fyzických, tak v digitálních sférách.

Kognitivní rozměr metafory působí na různých úrovních lidského vědomí a současně aktivuje jazyková, vizuální, emocionální a kulturní centra zpracování v mozku (Sompotan 2021). Moderní výzkum odhalil, že při setkání jednotlivců s metaforickými výrazy, zejména v digitálních kontextech, jako jsou vystoupení virtuálních zpěváků, jejich mozky aktivují více neuronových sítí spojených s konkrétním i abstraktním porozuměním (Tarigan 1986). Toto víceúrovňové zpracování umožňuje vytváření nových významů a konceptuálních rámců, které přesahují jednoduché srovnání, a vytváří bohaté struktury porozumění propojující fyzickou a virtuální zkušenost. Vznik platforem virtuálních vystoupení přidal k této kognitivní komplexnosti další vrstvy, protože publikum zpracovává metaforické výrazy existující současně ve fyzických, emocionálních a digitálních doménách.

Hloubka a sofistikovanost metaforického zpracování se stávají zvláště patrnými v kontextu vystoupení japonských virtuálních zpěváků, kde se tradiční kulturní metafory prolínají se současným digitálním vyjádřením. Toto prolínání vytváří jedinečné kognitivní výzvy a příležitosti, protože posluchači musí integrovat tradiční japonské metaforické chápání (založené na konceptech, jako jsou odkazy na roční období a přírodní jevy) s novějšími digitálními metaforami, které vznikají v kontextech virtuálních vystoupení. Výsledná kognitivní syntéza ukazuje roli metafory nejen jako nástroje srovnání, ale také jako základního mechanismu vytváření nového porozumění a významu napříč kulturními a technologickými hranicemi.

2. VÝZKUMNÉ METODY

2.1. Výzkumný design

Základem tohoto zkoumání je kvalitativní deskriptivní metodologie vycházející z teoretického rámce formulovaného Johnem W. Creswellem & Cheryl N. Poth (2023). Tento přístup umožňuje nuancované zkoumání textových prvků v jejich přirozeném kontextu a odmítá numerické transformace ve prospěch bohatého, kontextového porozumění. Volbou této metodologické cesty výzkum vytváří prostor pro hluboké lingvistické zkoumání a sémantickou analýzu textů písní a umožňuje, aby metaforické výrazy organicky vystupovaly v jejich kulturních a digitálních kontextech.

Straipsniai / Articles

315

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

Metodologický rámec propojuje několik analytických linií a zahrnuje principy hermeneutické interpretace spolu s Ullmannovou teorií metafory. Tato teoretická struktura je dále obohacena současnou analýzou digitálního diskurzu, která zohledňuje jedinečné charakteristiky platforem virtuálních zpěváků. Validace probíhá pečlivým procesem triangulace, při němž se sbíhají perspektivy několika odborníků, aby byla zajištěna analytická rigoróznost a kulturní autenticita.

2.2. Zdroje dat a korpus

Jádrem tohoto výzkumu jsou dvě významné kompozice z druhého singlu skupiny 25ji Nightcord de (25時ナイトコード). První skladba, „限りなく灰色へ“ (Kagirinaku Haiiro e) od Suriiho, představuje hluboké zkoumání vlastní hodnoty a existenciálního významu. Prostřednictvím perspektivy postavy Eny Shinonome skladba propojuje témata vnímané nedostatečnosti talentu a zápasu o smysl života v rámci příběhu události „Insatiable Pale Color“.

Doplňuje ji „アイディスマイル“ (ID Smile) od Toa, provedená virtuálními hlasy Hatsune Miku a Kagamine Rin. Tato kompozice důmyslně spojuje pojmy identity, odstupu, postavení menšiny a emocionálního vyjádření již svým názvem. Píseň rezonuje se zkušeností Mizuki Akiyamy jako společenské outsiderky, jak je zobrazena v příběhu události „Secret Distance“, a vytváří tak bohatou strukturu významu pro analýzu.

Ověřování dat probíhá rigorózním procesem verifikace vůči oficiálním zdrojům s pečlivou kontrolou verzí a dokumentací všech odchylek v textech písní či interpretaci. Výzkum udržuje průběžně aktualizovanou databázi změn a aktualizací, aby byla po celou dobu studie zajištěna analytická přesnost.

2.3. Postupy sběru dat

Sběr výzkumných materiálů probíhá pečlivě koordinovaným procesem systematické poslechové analýzy, při němž se jednotlivá sezení zaměřují na různé aspekty kompozic. Každý poslechový zážitek je dokumentován se zvláštním zřetelem k akustickým prvkům, emocionální rezonanci a vzniku metaforických výrazů (Sudaryanto 2015). Časově označené poznámky vytvářejí přesný záznam metaforických výskytů a umožňují podrobné křížové odkazování a analýzu.

316

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

Transkripce se řídí stejně pečlivým protokolem: začíná přímým japonským přepisem a pokračuje přes romanizaci k anglickému překladu. Každý krok ověřují rodilí mluvčí a odborníci na danou problematiku, aby byla zajištěna přesnost v jazykové i kulturní rovině. Kontextové prvky jsou pečlivě dokumentovány včetně relevantních příběhů událostí, pozadí postav a začlenění do herního narativu.

Proces kontroly kvality zahrnuje několik vrstev ověřování, včetně konzultací s rodilými mluvčími a porovnávání s oficiálními materiály. Zvláštní pozornost je věnována nejednoznačným případům, v nichž může být možných více interpretací, aby byla zajištěna úplná dokumentace interpretačních možností.

2.4. Rámec analýzy dat

Analytický proces začíná hlubokým ponořením do diskurzu, při němž badatelé pracují s textem prostřednictvím opakovaného čtení a poslechu. Tento imerzivní přístup umožňuje vynoření témat a narativních struktur a vytváří základ pro následnou metaforickou analýzu. Pragglejazova metoda (2007) řídí identifikaci metaforických výskytů a zajišťuje systematickou a reprodukovatelnou analýzu.

Sémantická analýza se rozvíjí prostřednictvím pečlivé dokumentace lexikálních i kontextových významů se zvláštním zřetelem ke kulturním odkazům a vlivu digitálního média. Tento proces zohledňuje jedinečné charakteristiky platforem virtuálních zpěváků a zároveň zachovává citlivost k tradičním metodám lingvistické analýzy.

Uplatnění Ullmannova teoretického rámce poskytuje strukturu klasifikaci metafor, zatímco současná teorie metafory nabízí další analytické nástroje. Zvláštní pozornost je věnována digitálnímu kontextu a tomu, jak mohou virtuální platformy ovlivňovat metaforické vyjádření a interpretaci.

2.5. Validační postupy

Validační proces využívá několik vrstev zajištění kvality, včetně odborného posouzení, ověření rodilými mluvčími a validace mezikulturní interpretace. Zvláštní pozornost je věnována přiměřenosti interpretací v digitálním kontextu se zohledněním jedinečných charakteristik platforem virtuálních zpěváků.

Straipsniai / Articles

317

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

Opatření spolehlivosti zahrnují pravidelné kontroly konzistence kódování, ověřování přesnosti překladu a validaci kulturního kontextu. Vlivu digitálního média je během validačního procesu věnována pečlivá pozornost, aby interpretace zůstaly přiměřené jedinečným charakteristikám platforem virtuálních zpěváků.

3. VÝSLEDKY

Metafory obsažené ve druhém singlu skupiny 25ji Nightcord de mají různé podoby metaforického významu. Na základě výsledků výzkumu je tedy známo, že texty písní obsahující metaforické výrazy lze podle typu metafory rozdělit takto:

1) Antropomorfní metafory

V druhém singlu 25ji Nightcord de s názvem Kagirinaku Haiiro e byl nalezen typ antropomorfní metafory, celkem 3 údaje; v písni ID Smile nebyla nalezena žádná antropomorfní metafora. Tyto typy metafor se nacházejí v údajích 1, 6 a 10, a to:

TABULKA 1: Texty písní a významy obsahující antropomorfní metafory

Č. Údaje Antropomorfní metafory Korpus dat Význam metaforických výrazů 目に映った景 色の青さが羨 ましく思って いた。 Me ni utsutta keshiki no aosa ga urayamashiku omotte ita. Dráždilo mě modré scenérie před očima. Závist vůči štěstí druhých lidí. (1) 指先から伝わ っていく虚し さの色。 Yubisaki kara tsutawatte iku munashisa no iro. Bezživotné barvy přenášené konečky prstů. Nedostatek ambicí a vášně v tom, co děláte, nepřinese práci, ze které se můžete těšit. (6)

318

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

Č. Údaje

Antropomorfní metafory

Korpus dat

Význam metaforických výrazů

(10)

(Vznáší se a černá mezi vírem netrpělivosti a úzkosti.

Netrpělivost a obavy mohou způsobit, že lidé ztratí směr a životní cíl.

Mezi úsvitem a vírem úzkosti se vznáší a černá.

Uvízl jsem ve víru netrpělivosti a nejistoty a mysl mi potemněla.

2) Synestetická metafora

Ve skladbě Kagirinaku Haiiro e byla nalezena 1 synestetická metafora, zatímco ve skladbě ID Smile nalezena nebyla, konkrétně v datech 4:

TABULKA 2: Texty písní a významy obsahující synestetické metafory

Č. Údaje

Synestetická metafora

Korpus dat

Význam metaforických výrazů

(4)

声は無情に散って。 Koe wa mujou ni chitte. Můj hlas se rozptýlil bez citu.

Zklamání brání lidem vyjadřovat své názory.

3) Abstrahující metafory

Ve dvou skladbách z druhého singlu skupiny 25ji Nightcord de se abstrahující metafory vyskytují nejčastěji. Ve skladbě Kagirinaku Haiiro e se nachází 12 výskytů abstrahujících metafor, konkrétně v datech 2, 3, 5, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16. Ve skladbě ID Smile se nachází 6 výskytů abstrahujících metafor, a to v datech 17, 18, 19, 20, 21 a 22, konkrétně:

Straipsniai / Articles

319

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

TABULKA 3: Texty písní a významy obsahující abstrahující metafory

Abstrahující metafora

Korpus dat

Korpus dat

Korpus dat

Život, který se odkutálí na okraj cesty, a teplota asfaltu klesá. Rokata ni korogaru jinsei asufaruto no ondo sagatteru. Život, který padá stranou, a stále chladnější asfalt.

Zavři srdce, počkej! Ve skutečnosti chci křičet. Kokoro shimatte matte! hontou wa sakebitai no yo. Zavři své srdce, počkej! Opravdu chci křičet.

Rozehrávat osamělost. Kodoku o kanaderu. Hrát osamělou melodii.

I tento talent je jen vypůjčený. Konna sainou nante karimono. I tento talent je pouze vypůjčený.

Někdo, prosím, ukradni tento cit a odnes ho pryč. Kono kanjou ubatte satte yo. Někdo, prosím, ukradni tento pocit a odnes ho pryč.

Než se všechno rozblátí a zmatní. Dorodoro ni natte shimau mae ni. Než se všechno stane blátivým a neuspořádaným.

Pohlcováno uměním nekonvenčního předvádění těch lidí a mizí. Ki o teratta yatsura no arusu ni nomikomarete kiete iku. Bylo pohlceno uměním jejich nekonvenčního předvádění a zmizelo.

Rainy Rainy Déšť a pocit marnosti odplývají. Rainy Rainy ame to nagarete iku toroukan.Rainy Rainy Můj marný pokus nechat se unášet deštěm.

Promáčená ramena a tělesná teplota chladné vzpomínky, která zůstala. Kata o nurashite nokotta tsumetai kioku no taion. Chladná teplota vzpomínek, které zůstaly na mých ramenou.

Nech tu jeden spálený talent. Yaketa sainou o hitotsu oiteke Nech tu talent, který tě spaluje.

Nenech se předběhnout personou! Perusona ni nante kosarenna yo! Nenech personu, aby tě předběhla!

Wow… Spolkni význam slov. Wow... kotonoha no imi nomikonde. Wow... spolkl jsem vlastní slova.

Identita, které se nevzdám. Yuzurenai aიდენტiti. Toto je identita, které se nikdy nevzdám.

Menšina, kterou nelze přeskočit. Tobikoerarenai mainoriti. Nemohu přeskočit tuto menšinu.

Tajemství, které nelze odstranit, pokud se chci spojit. Tsunaidetai nara hazusenai himegoto. Pokud se chci spojit, nemohu své tajemství odložit.

320

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

Abstrakční metafora

Datový korpus

Datový korpus

Datový korpus

惹かれる 世界 逢って 存在 綴る セカイ 共鳴ならせた なら。 Hikare atte sonzai tsuzuru sekai naraseta nara. Kdyby jen svět, který zapisuje naši existenci, mohl být fascinován vzájemným setkáním a rozeznít se v rezonanci.

思い余って隠れんぼ 迷って混在 メランコリー。 Omoiamatte kakurenbo mayotte konzai merankorii. Zmateni jsme si hráli na schovávanou, melancholie nás svedla z cesty a smísila se.

想い 逢って 存在 映す セカイ 共鳴ならせた なら。 Omoi atte sonzai utsusu sekai naraseta nara. Kdybychom dokázali vytvořit tento svět, který odráží existenci našich vzájemných citů.

4) Animalistické metafory

V druhém singlu 25ji Nightcord de se v obou skladbách, Kagirinaku Haiiro e a ID smile, nevyskytují žádné animalistické metafory.

4. DISKUSE

Na základě provedeného výzkumu se antropomorfní metafory používají k popisu sloves, jako je barvit, při zobrazení použitého významu. Synestetické metafory se používají k popisu lidských smyslů, například převodu sluchu na zrak. Animalistické metafory se nepoužívají vůbec. Abstrakční metafory slouží k vysvětlení abstraktních slov a ke zkrášlení jazyka. Cílem používání metafor v této studii je vytvořit konkrétnější či jasnější zobrazení pocitů při poslechu skladeb.

V tomto výzkumu jsou abstrakční metafory nalezené v některých textech písní formulovány pomocí volby slov, která posluchači umožňuje pocítit nebo si představit zamýšlený pocit. Například život, který padl u krajnice, hraní melodie smutku, tento talent je zapůjčen. Výsledkem výzkumu a analýzy textů písní v druhém singlu 25ji, Nightcord de, je nalezení 22 dat obsahujících metafory, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v následující tabulce:

Straipsniai / Articles

321

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

TABULKA 4: Počet typů metafor

Č. Metafory / Název skladby Antropomorfní Synestetické Abstrakční Zvířecí Celkem 1. Kagirinaku u Haiiro e – Surii 「限りなく灰色へ」 Nekonečně šedá 3 1 12 – 16 2. ID smile – Toa 「アイディスマイル」 Odmítnutí oka I-DISMILE“ – – 6 – 6 Celkem 3 1 18 – 22

Na základě výše uvedené tabulky 5 typů metafor navržených Stephenem Ullmannem jsou abstrakční metafory nejčastěji používanými metaforami s 18 daty, následují antropomorfní metafory se 3 daty a synestetické metafory s 1 datem; zvířecí metafory se ve zkoumaných textech písní vůbec nevyskytují. Nejdominantnější metaforou nalezenou v druhém singlu Nightcord dé’s je abstrakční metafora (od abstraktního ke konkrétnímu). To ukazuje, že skladby používají mnoho nejasných výrazů, nemají formu nebo jsou abstraktní. Je známo, že výběr slovní zásoby v abstrakčních metaforách tíhne ke slovům, jejichž cílem je poskytnout textům písní jazykovou krásu, například „jsi melodií smutku“, „být zablácený“, „rozpouštím se“, „chladné vzpomínky“ a podobně.

Úvod do metaforické analýzy Analýza metaforických výrazů v druhém singlu 25ji Nightcord dé’s odhaluje sofistikované vrstvení lingvistických prostředků, zaměřené zejména na tři odlišné typy metafor: abstrakční, antropomorfní a synestetické. Pečlivé zkoumání 22 identifikovaných metaforických výskytů ukazuje, jak současné japonské písňové texty využívají obrazný jazyk k posílení emocionální

322

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

výpovědi a zaujetí posluchače. Jak uvádí Lawrence Zhang (2023) ve své studii lingvistiky moderního asijského popu, metaforické prostředky slouží jako klíčové mosty mezi abstraktními emocionálními koncepty a konkrétním prožitkovým porozuměním.

Distribuce metaforických typů Kvantitativní analýza odhaluje zřetelnou převahu abstrakčních metafor, kterých je 18 z celkového počtu 22 identifikovaných metaforických výrazů. Následují tři výskyty antropomorfních metafor a jediný výskyt synestetické metafory. Úplná absence animalistických metafor je zvláště pozoruhodná a naznačuje záměrnou stylistickou volbu, která odpovídá současným výrazovým prostředkům městské hudby. Tento distribuční vzorec koreluje se zjištěními Hasegawa Chen (2024) o proměňujících se metaforických preferencích v moderní asijské tvorbě písní.

Abstrakční metafory: hlavní prostředek vyjádření Abstrakční metafory se v analyzovaných skladbách ukazují jako dominantní forma obrazného vyjádření. Příklady jako „život, který padl u krajnice“ a „hraní melodie smutku“ ukazují, jak se abstraktní koncepty transformují v hmatatelné obrazy. Podle Jeehwana Kima (2022) tato preference abstrakčních metafor v současné hudbě odráží širší trend směřující k emocionální přístupnosti při zachování básnické vytříbenosti.

Funkce antropomorfních metafor Tři výskyty antropomorfních metafor identifikované ve skladbách slouží specifickým účelům při personifikaci nelidských prvků, zejména ve vztahu k zobrazení barev. Tyto metafory vytvářejí bezprostřední emocionální spojení tím, že neživým objektům nebo abstraktním konceptům přisuzují lidské vlastnosti. Strategické použití těchto metafor odpovídá tomu, co Jui-Ching Wang (2020) označuje jako „novou vlnu personifikace“ v současném asijském hudebním vyjádření. Synestetická metaforická inovace Jediný výskyt synestetické metafory, který přenáší smyslové zkušenosti mezi různými oblastmi, představuje sofistikovanou lingvistickou techniku. Toto uvážené užití mezismyslového metaforického vyjádření posiluje multisenzorický prožitek textů a současně zachovává jasnost významu. Výzkum Terryho Thompsona (2021) naznačuje, že takto přesná aplikace synestetických metafor může výrazně zvýšit emocionální působivost textů, aniž by posluchače zahltila.

Kontextová analýza metaforických voleb Výběr metaforických výrazů se zdá být pečlivě přizpůsoben tematickému obsahu každé skladby. V „Kagirinaku u Haiiro e“ (限りなく灰色へ) naznačuje vyšší koncentrace metafor (16 výskytů) komplexnější emocionální narativ ve srovnání s „ID smile“ (6 výskytů). Tato variace v hustotě metafor ukazuje vědomé umělecké volby v emocionálním vyjádření a narativním

Straipsniai / Articles

323

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

rozvoji. Lingvistické a kulturní implikace Pozorované metaforické vzorce odrážejí současné japonské lingvistické preference i moderní hudební senzibility. Převaha abstrakčních metafor spolu se selektivním používáním antropomorfních a synestetických výrazů vytváří sofistikovanou lingvistickou paletu, která rezonuje se současnými kulturními a uměleckými trendy. Tato pečlivá rovnováha tradičních a moderních prvků je příkladem toho, co Wang (2020) nazývá „neotradiční lyrikou“.

Vliv na posluchačský prožitek Strategické použití různých typů metafor vytváří pro posluchače několik vrstev významu a možností interpretace. Konkrétní obraznost odvozená z abstraktních konceptů prostřednictvím metaforického vyjádření usnadňuje emocionální spojení a zároveň zachovává uměleckou vytříbenost. Toto dvojí dosažení přístupnosti a komplexnosti charakterizuje úspěšnou současnou tvorbu písní, jak uvádějí nedávné studie zaujetí posluchačů metaforickým jazykem v hudbě.

METAFORY VE VOKALOIDNÍM KULTURNÍM VYJÁDŘENÍ

Analýza metafor v japonských textech, zejména v rámci subkultury Vocaloid, vyžaduje hlubší porozumění japonským kulturním kontextům, které utvářejí jazykové vyjádření. Bohatá tradice nepřímé komunikace v japonštině a důraz na kontextový význam vytvářejí jedinečný základ pro metaforické prostředky. V tradiční japonské komunikaci je koncept „aimai“ (nejednoznačnost) často ceněn, protože umožňuje více interpretací a hlubší emocionální rezonanci. Tato kulturní preference nepřímého vyjádření se v současných japonských textech projevuje sofistikovaným vrstvením metaforických významů, v němž jsou abstraktní koncepty pečlivě vetkány do konkrétní obraznosti rezonující s japonským cítěním.

Tradiční pohledy na metaforu se výrazně vyvinuly: od její rané role jednoduchého komparativního prostředku až k současnému uznání metafory jako základního kognitivního mechanismu. Hudba Vocaloid, vytvářená pomocí technologie syntézy hlasu, si vyvinula svůj jedinečný metaforický jazyk, který čerpá z tradičních japonských jazykových konvencí a zároveň je zpochybňuje. Virtuální povaha interpretů Vocaloid vedla ke vzniku nových metaforických výrazů, které stírají hranice mezi lidskou a digitální existencí a vytvářejí bohatou tapisérii významů odrážející vztah současné japonské společnosti k technologiím a umělé inteligenci. Tento kontext je zásadní pro pochopení toho, jak abstrakční metafory, které v analyzovaných skladbách dominují, fungují v širším rámci kulturního vyjádření Vocaloidu.

324

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

Převaha abstrakčních metafor nad animalistickými v analyzovaných skladbách zdůrazňuje výrazně městskou estetiku zaměřenou na technologie, která utváří velkou část současné japonské kultury mládeže (Takahashi 2022). Tato preference odpovídá důrazu subkultury Vocaloid na digitální prostory a virtuální reality, v nichž mohou mít tradiční metafory založené na přírodě menší význam. Sofistikované používání synestetických a antropomorfních metafor v těchto skladbách ukazuje, jak japonští autoři písní v rámci scény Vocaloid přizpůsobují tradiční japonské lingvistické prostředky vyjadřování moderních senzibilit a zkušeností. Porozumění těmto kulturním a subkulturním kontextům je nezbytné, aby zahraniční publikum plně ocenilo jemné způsoby fungování metaforických prostředků v japonských textech.

Vztah mezi metaforou a japonským kulturním vyjádřením přesahuje pouhou lingvistickou analýzu do oblasti vizuálních a performativních prvků, které jsou zvláště relevantní v kontextu Vocaloidu, kde virtuální interpreti ztělesňují metaforické koncepty samotnou svou existencí. Tento multimodální přístup k metaforickému vyjádření, kombinující lingvistické, vizuální a technologické prvky, vytváří komplexní síť významů, k jejímuž úplnému rozluštění je zapotřebí kulturní gramotnost. Absenci některých metaforických typů (například animalistických metafor) a převahu jiných (abstrakčních metafor) v analyzovaných skladbách lze lépe pochopit prizmatem japonských kulturních preferencí a specifických estetických hodnot subkultury Vocaloid.

ZÁVĚR

Analýza metaforických výrazů v druhém singlu 25ji Nightcord de’s odhaluje významné vzorce v technikách současné japonské tvorby písní, přičemž abstrakční metafory se ukazují jako dominantní forma obrazného jazyka. Z 22 identifikovaných metaforických výskytů vyplývá rozložení 18 abstrakčních metafor, 3 antropomorfních metafor a 1 synestetické metafory, což dokládá zřetelnou preferenci transformovat abstraktní emocionální koncepty v hmatatelnou obraznost. Sofistikované prolínání těchto metaforických typů, patrné zejména ve skladbách jako „Kagirinak u Haiiro e“ s 16 výskyty a „ID smile“ se 6 výskyty, ukazuje, jak různé hustoty metaforického vyjádření účinně sdělují odlišné úrovně emocionální komplexity při zachování jazykové přístupnosti a umělecké vytříbenosti. Budoucí výzkum v této oblasti by měl prozkoumat několik slibných směrů, včetně komparativních analýz napříč různými japonskými hudebními žánry, longitudinálních studií vývoje metafor v J-popu a

Straipsniai / Articles

325

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

mezikulturního zkoumání metaforických preferencí na asijských hudebních trzích. Kromě toho by zkoumání porozumění posluchačů a jejich emocionálních reakcí na různé typy metafor mohlo přinést cenné poznatky pro akademické porozumění i praktické využití při tvorbě písní. Vývoj nových teoretických rámců specificky přizpůsobených analýze současných textů asijského popu spolu se studiem vlivu digitální kultury na metaforické volby by významně přispěl k našemu porozumění modernímu hudebnímu vyjádření. Takový výzkum by nejen prohloubil naše chápání lingvistických prostředků v hudbě, ale také poskytl praktické vedení autorům písní, skladatelům a pedagogům jazyků pracujícím se současnými japonskými hudebními formami.

REFERENCES

Chen Hasegawa 2024: Evolution of Figurative Language in Modern Japanese Music. – Asian Studies Quarterly 12(1), 45–62.

Chen Li, Wang Nianxin, Kengo Sato 2021: Digital Voices: The Role of Vocaloid in Modern Musical Expression. – Journal of Digital Culture Studies 15(3), 178–195.

Creswell John W., Cheryl Poth N. 2023: Qualitative Inquiry Research Design: Choosing Among Five Approaches, Alberta: Sage Books.

Edy Subroto 2011: Introduction to the Study of Semantics and Pragmatics, Surakarta: Cakrawala Media.

Keraf Gorys 2010: Diction and Language Style, Jakarta: PT Gramedia Pustaka Utama.

Kim Jeehwan, Lee Sairom 2022: Metaphorical Expressions in Virtual Singer Lyrics: A Linguistic Analysis. – Asian Journal of Communication 32(1), 45–62.

Kim Samnim 2022: Contemporary Trends in Musical Metaphor: A Cross-Cultural Perspective. – International Journal of Music Studies 8(4), 178–195.

Lakoff George, Johnson Mark 2003: Metaphors We Live By, Chicago: The University of Chicago Press.

Machida Ken, Yousuke Mimiyama 1997: Yoku Wakaru Gengogaku Nyumon, Tokyo: Babel Press.

Masoko Marly 2019: A Japanese Cultural Analysis of the Oshogatsu Celebration. – ABDIMAS Journal 12(3), 309–320.

Rakian Sandra 2021: PKM of Elementary Schools in Tountimomor and Totolan Villages, West Kakas Sub-district, Minahasa Regency. – EDUPRENEUR 4(2), 80–87

326

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Evolution of Abstracting Metaphors in Modern Japanese J-pop Lyrics: Analysis of Linguistic Devices

Rodriguez Matos, Tanaka Yoshiya 2024: Mental Health Themes in Japanese Digital Music: Analysis of Project Sekai Songs. – International Journal of Cultural Studies 27(1), 89–107.

Somp​​otan Amelia 2021: Analysis of Setsuzokuјoshi in Japanese Sentences. – Syntax Litterate 6(5), 2091–2099.

Sudaryanto 2015: Methods and Various Techniques of Language Analysis, Yogyakarta: Sanata Dharma University.

Takahashi Masami 2022: Digital Horizons: Metaphorical Expression in Japanese Vocaloid Culture. – Contemporary Japan Studies Review 18(3), 112–134.

Tarigan Henry G. 1986: Indonesian Language Style, Bandung: Angkasa.

Thompson Terry 2021: Synesthetic Metaphors in Modern Songwriting: Impact and Innovation. – Music Analysis Journal 18(3), 156–173.

Ullmann Stephen 2011: Introduction to Semantics, Yogyakarta: Student Library.

Wang Jui-Ching 2020: Neo-Traditional Lyricism in Asian Pop Music. – Contemporary Music Review 39(2), 89–104.

Yamamoto Tetsuya, Suzuki Naho 2020: Evolution of Vocaloid Technology and Its Impact on Modern Music. – Technology and Culture Review 12(4), 267–284.

Zhang Lawrence J. 2023: Metaphorical Devices in Contemporary Asian Pop Music: A Linguistic Analysis. – Journal of Music and Language 15(3), 234–249.

Zhang Xiaoheng, Matsumoto Yumi 2023: Language and Emotion in Digital Age Music. – Contemporary Japanese Studies 18(2), 112–129.

Fandom.com. – Vocaloid Lyrics Wiki アイデスマイル (ID Smile). Available at: https://vocaloidlyrics.fandom.com/wiki/ [accessed 16.02.2024].

Fandom.com. – Vocaloid Lyrics Wiki 限りなく灰色へ (Kagirinaku Haiiroe). Available at: https://vocaloidlyrics.fandom.com/wiki/ [accessed 16.02.2024].

Straipsniai / Articles

327

FINCE L. SAMBEKA, MUHAMMAD I. ALI

Abstrahuojančių metaforų raida šiuolaikiniuose japonų J-pop dainų tekstuose: kalbos priemonių analizė

SANTRAUKA

Šiame tyrime nagrinėjamas metaforinės kalbos vartojimas antrajame japonų muzikos grupės „25ji Nightcord de“ single. Jame daugiausia dėmesio skiriama įvairių dainos tekstuose vartojamų metaforų tipų identifikavimui ir analizei. Tyrime taikomas kokybinis aprašomasis metodas, naudojant klausymo ir įrašymo techniką, taip pat referencinį poravimo metodą, siekiant suskirstyti ir išanalizuoti šias metaforas. Rezultatai atskleidžia tris pagrindinius metaforų tipus: abstrahuojančias metaforas, antropomorfines metaforas ir sinestezines metaforas. Iš 22 nustatytų metaforinių posakių labiausiai paplitusios yra abstrahuojančios metaforos (18 atvejų), antropomorfinės metaforos (3 atvejai) ir sinestezinė metafora (1 atvejis). Šios metaforinės išraiškos siūlo įvairias semantines interpretacijas, kurios prisideda prie dainos emocinio ir meninio nepaprastumo, sustiprindamos jos bendrąjį poveikį.

Tyrime pabrėžiamas abstrahuojančių metaforų dominavimas šiuolaikinėje J-pop dainų kūryboje, o tai rodo vyraujantį konceptualios abstrakcijos polinkį šiuolaikinėje muzikoje. Tyrimo rezultatai rodo, kad metaforos yra ne tik pagrindinis lyrikos bruožas, bet ir atlieka lemiamą vaidmenį perteikiant gilesnes emocines ir menines prasmes, leidžiančias klausytojams užmegzti glaudesnį interpretacinį ryšį su daina. Būsimuose tyrimuose būtų galima toliau nagrinėti metaforų vartojimo raidą keliose dainose arba lyginti metaforinius modelius skirtinguose muzikos žanruose panašiuose kalbiniuose kontekstuose. Tai padėtų geriau suprasti, kaip metaforų kalba formuoja šiuolaikinę populiariąją muziką, ypač unikalioje japonų J-pop kultūrinėje ir kalbinėje aplinkoje.

Įteikta 2024 m. spalio 6 d.

FINCE L. SAMBEKA Department of Indonesian Language and Education Manado State University South Tondano, North Sulawesi, Indonesia Pos Code 95618 [email protected]

MUHAMMAD I. ALI Department of English Education Manado State University South Tondano, North Sulawesi, Indonesia Pos Code 95618 [email protected]

328

Acta Linguistica Lithuanica XCI