Terminologům Ústavu litevského jazyka¹

Přečetla jsem si vaši knížku „Terminologijos taisymai“, kterou jste připravili a vydali v roce 1992. Děkuji za velmi potřebnou publikaci: zaplnila značnou část mezer v terminologii a opravila v ní více či méně rozšířené jazykové chyby. Protože v kaunaských knihkupectvích už tuto drobnou knížku dávno nenajdete ani s lucernou, myslím, že by ji bylo třeba vydat znovu.

Chtěla bych vám poděkovat a připojit několik poznámek.

Nepochybně je třeba navrhovat nahrazování mezinárodních složek video-, audio- litevskými ekvivalenty (upřímně řečeno, myslím, že se jich úplně zbavit nedokážeme: začali jsme s tím příliš pozdě a kromě toho dělá své i zahraniční reklama). Je jasné, proč je třeba opravovat odvozeniny videįrašas, videojuosta, proč lze užívat slovo videostudija, proč se navrhuje užívat nikoli videomagnetofonas, ale proč je nutné videokasetę nahradit výrazem vaizdajuoste arba vaizdo kasete, audioaparatūrą – garso aparatūra? S tím, že je to tak lepší, souhlasím, ale kasetė, aparatūra, stejně jako magnetofonas, studija, jsou mezinárodní slova, proto by oprava všech těchto slov měla vycházet z téhož pravidla:

videokazeta (– obrazový pásek, videokazeta), videostudio (– obrazové studio, studio videozáznamů), videomagnetofon (– videorekordér), audiozařízení (– zvukové zařízení), audiokazeta (– zvuková kazeta, zvukový pásek).

Podobný případ je i s autopakrovėju. Na s. 21 se navrhuje užívat výraz autokrautūvas. Domnívám se, že toto slovo by se mělo opravit na automobilinis krautuvas.

Nebylo by lepší opravit výraz universamą (s. 116) na nesufixální přídavné jméno universali maisto parduotuvė?

Išėmimas iš pardavimo (s. 47) se opravuje na uždraudimas pardavinėti. To je vhodné, pokud je prodej zakázán. A co když zakázán není, ale nikdo toto zboží nekupuje a ono se vrací do skladu nebo výrobci? Zde by už byl zapotřebí jiný termín.

Je velmi dobře, že jsou na s. 63 uvedeny různé způsoby opravy slova motininė va-

¹Toto je dopis, který zaslala do Ústavu litevského jazyka hlavní jazyková poradkyně městského úřadu města Kaunasu V. Jurkienė. Vážené jazykové poradkyni děkujeme jak za věcný dopis, tak za svolení jej uveřejnit. Red.

96

Na s. 34 se opravuje dukterinis atomas. Neopravuje se však v poslední době často užívané slovní spojení dukterinė įmonė (dceřiná společnost). Protože tak podnikatelé označují pobočky již založené společnosti nebo společnosti se stejným vlastníkem, které provozují podobnou činnost, možná by bylo možné dříve založenou společnost nazývat pirminė (arba pagrindinė) įmonė (primární, respektive hlavní společnost) a později založenou („dceřinou“) antrinė (sekundární)?“

Na s. 78 se plačiaekraninis kino teatras opravuje na plačiaekraniu kino teatrų. N. Sližienė píše v časopise „Gimtoji kalba“ (1992, č. 6, s. 9), že „Státní komise pro litevský jazyk po projednání tohoto pravopisného problému rozhodla, že slovo teatras (divadlo) je ve spojení s kinem zcela zbytečné; stačí říkat a psát: kinas, videokinas (kino, videokino; např. kino ‚Vingis‘).“ Domnívám se, že je to velmi dobré rozhodnutí: žádné divadlo se tam ve skutečnosti nenachází a tento složený název nejspíš pochází z dob, kdy se před filmovým představením konala krátká divadelní vystoupení nebo koncerty. Nepochybně se zde projevuje i vliv ruštiny. Starší lidé si navíc dodnes pamatují dobu, kdy se takovému zařízení říkalo kino.

Na s. 129 se žirnių sriuba (= žirnienė) opravuje na „hrachová polévka“ (hrachovka). Souhlasím, že jednoslovné označení je lepší. Ale je snad víceslovné označení chybné? Možná by se proto mělo pouze doporučit užívat jednoslovný termín, a nikoli druhé označení opravovat jako chybu. Tím spíše, že ne každou polévku lze vždy pojmenovat jedním slovem. Kopūstienė, bulvienė, kruopienė (zelňačka, bramboračka, kroupová polévka) – to ano. A co nudle, fazole? Makaronienė? Pupelienė? (Takové příjmení skutečně existuje.) Někdy lze polévky nazývat kopūstais, makaronais (zelím, nudlemi), ale jen tehdy, je-li jasné, že jde o polévku. Jinak by mohlo dojít k záměně s makaronais (polotovary), které se prodávají v obchodech s potravinami.

Vedle oprav medsesers, medpunkto (zdravotní sestra, zdravotní středisko; s. 61) a vettarnybos, vetpunkto (veterinární služba, veterinární stanice; s. 122) by bylo možné uvést také zkrácené podoby, které se často užívají a jsou velmi praktické v písemnostech i reklamě: med. sesuo, med. punktas (zdrav. sestra, zdrav. středisko) atd.

Na s. 96 se skerdiena opravuje na skerdėna. Znamená to, že se slovo skerdiena nemá užívat? „Slovník litevského jazyka“ (sv. XII) uvádí obě slova, zatímco na s. 68, v čísle 54 časopisu „Kalbos kultūra“, se píše: „Deriváty s příponou -ena jsou názvy kůží a kožešin, např.: arklena ‚koňská kůže‘, kiaulena ‚vepřová kůže‘, ožkena ‚kozí kožešina nebo kozí kůže‘, kdežto názvy masa se tvoří příponou -iena, např.: arkliena, kiauliena, jautiena (koňské, vepřové, hovězí maso). Maso poraženého a vykuchaného zvířete se nazývá skerdiena. Tento termín

7—880

97

by se neměl zaměňovat se slovem skerdena. Odborníci v masném průmyslu slovem skerdena označují poražené zvíře před vykucháním a dalším zpracováním“ (článek A. Montvilienė „Opravitelné a upřesnitelné předponové názvy zboží“².

Nedůsledně se opravuje také prodlužovací kabel. Na straně 80 publikace „Terminologijos taisymų“ je uveden prodlužovač (= prodlužovací přístroj); v již zmíněném článku v „Kalbos kultūra“ (s. 68) se tvrdí, že „ze dvou termínů prodlužovací šňůra a prodlužovací přístroj pro označení určitého elektrického kabelu je vhodnější prodlužovací šňůra, neboť pro názvy menších přístrojů či nástrojů se lépe hodí podstatná jména s příponou -iklis. Příponou -tuvas se obvykle tvoří názvy větších přístrojů, např.: zvlhčovač, hasicí přístroj, postřikovač.“

V jazykových publikacích se velmi různí opravy slova ponechat ve významu „vyčlenit, odečíst z částky určitou část“. Na s. 47 publikace „Terminologijos taisymų“ se opravuje na odečíst, na s. 36 slovníčku chyb „Jak nemluvit“ na vypočítat, na s. 68 knihy A. Piročkina „Kultura administrativního jazyka“ na vypočítat a na s. 152 na odečíst. V „Litevském slovníku“ (sv. XII) jsou uvedena slova vypočítat a odečíst. Ve „Slovníku současné litevštiny“ jsou na s. 253 uvedena obě slova, avšak v tomto významu pouze slovo odečíst. Bylo by třeba s konečnou platností rozhodnout, které z těchto dvou slov používat jako termín. Pokud už se tak rozhodlo v publikaci „Terminologijos taisymų“, možná by o tom bylo třeba napsat v tisku, aby se předešlo zmatkům.

Totéž platí i pro opravu slova skorovarka. Na s. 96 publikace „Terminologijos taisymai“ se uvádí greitpuodis (rychlý hrnec), ve slovníčku chyb „Kaip nereikia kalbėti“ na s. 88 pak greitviris, troškintuvas (rychlovarný hrnec, dusicí hrnec).

Není příliš jasné, proč se v publikaci „Terminologijos taisymų“ považují za chybu některá slova zařazená do „Slovníku cizích slov“: průměr (= průměr), pouzdro (= obal, pochva), pláž (= pláž), tablo (=světelná tabule), titulní strana (= titulní strana), termofor (= ohřívací láhev). Slovo termofor je na s. 32 brožury „Jak nemluvit“ uvedeno jako doporučené. Že tato „mezinárodní“ slova, která se do slovníku dostala nejspíš omylem, je třeba nahrazovat litevskými ekvivalenty, je jasné mnohým; velmi by však prospěl článek, který by podrobně vysvětlil, zda je užívání těchto slov jazykovou chybou, či nikoli.

Vedoucí jazykovědkyně městské správy v Kaunasu

V. JURKIENĖ

²To je míněno i v „Terminologijos taisymai“. Na s. 96 se neopravuje samo slovo skerdena, nýbrž jeho užití ve významu „skerdiena“ (dokládá to i značka nepřípustného významu ntk. r.). St. K.

98