J. BALČIKONIS O TERMINOLOGII

Dne 25. března 1995 uplynulo 110 let od narození profesora Juoze Balčikonise.

J. Balčikonis je jedním z nejvýznamnějších litevských jazykovědců, který hájil a pěstoval litevský jazyk. Již během studií na Petrohradské univerzitě se dlouho nemohl rozhodnout, čemu se věnovat více – jazykovědě, folkloru, nebo překladům¹. Ve všech těchto oblastech zanechal J. Balčikonis výraznou stopu. Seznámení a spolupráce s J. Jablonským a K. Būgou ho přivedly k práci na rozvoji a výzkumu jazyka. J. Balčikonis byl důsledným a věrným podporovatelem J. Jablonského, pokračoval v jeho započaté práci a navazoval na jeho tradice. V roce 1930 byl jmenován redaktorem „Slovníku litevského jazyka“ a po čtyři desetiletí pokračoval v práci započaté K. Būgou. Profesor se významně zasloužil o onomastiku a věnoval velkou pozornost minulosti jazyka a jeho památkám. J. Balčikonis byl učitelem mnoha litevských jazykovědců.

Příspěvek J. Balčikonise k teorii a praxi jazykové kultury litevštiny je významný a cenný. Jeho odkaz zahrnuje všechny nejdůležitější oblasti užívání spisovného jazyka². Profesor nebyl velkým zastáncem novot, poněkud konzervativně a vytrvale hájil své názory, vždy a všude vyzýval k opírání se o jazyk lidu a byl výborným znalcem lidového jazyka. J. Balčikonis neměl rád umělé a neobratně tvořené výrazy; místo nich dával přednost přejatým slovům. V článku „O práci terminologické komise“ z roku 1925 napsal: „Tvořit termíny pro taková slova, jako jsou geografie, historie, geometrie, trigonometrie, geologie atd., považuji za marnou práci – vždyť je nikdo, ani sami terminologové, nebude používat; podle mého názoru by takové novotvary jazyk spíše pokazily, než napravily“³.

¹ Pupkis A., Mažiulis V. Juozas Balčikonis // Balčikonis J. Rinktiniai raštai. V., 1978. T. 1. P. 8.

² Keinys S. J. Balčikonio kalbos mokslo dalykai // Kalbos kultūra. 1985. Sąs. 48. P. 10.

³ Balčikonis J. Dėl Terminologijos Komisijos darbo // Balčikonis J. Rinktiniai raštai. V., 1978. T. 1. P. 46.

66

Články J. Balčikonise jsou zajímavé i dnes; alespoň částečně pojednávají také o aktuálních otázkách současné terminologické práce. Níže uvádíme myšlenky J. Balčikonise o terminologii.

Tvorba nových slov, započatá prvními spisovateli, pokračovala nepřetržitě po celou dobu a pokračuje dodnes. Ze spisovatelů, kteří vynikali množstvím novotvarů, byl těsně před dobou „Aušry“ nejspíše Daukantas. Ve svých spisech se věnoval velmi rozmanitým oblastem kulturního života a v každé z nich zanechal značné množství novotvarů. Řekněme, že při popisu válek vytvořil snad celou vojenskou terminologii. Spisovatelé z období „Aušry“ a z doby nedlouho poté, kteří se zvláště starali o čistotu jazyka, vytvořili velmi mnoho novotvarů k vyjádření nových pojmů a nahrazení barbarismů. Ze všech tehdejších spisovatelů se nejvíce zasloužil Jablonskis, který přispěl téměř k vytvoření terminologie ve všech oblastech našeho vědeckého i praktického života. Dnes neustále používáme novotvary, s nimiž jsme tak srostli, že se nám zdají být slovy odjakživa živými, jako by si kvůli nim nikdy nikdo nemusel lámat hlavu. Zde je několik takových slov: zápalka, brýle, noviny, vlak, projektil, škola.

Nově utvořená slova, tedy nejrůznější termíny, vstupují do našeho každodenního jazyka a stávají se jeho neoddělitelnou součástí. Je jich mnoho. Ještě mnohem více termínů však máme ze samotného živého jazyka, který nám je přinesl z dávných dob. Vezměme [...] zemědělské nástroje, jako pluh, brány a kola, nebo lodě, sítě, oděvy lidí a jídla – kolik je tam termínů a jak krásně je jazyk utvořil! Nebo si vezměme samotné lidské tělo, zvíře či ptáka – kolik tam najdeme anatomických a fyziologických termínů. Zeměpisné termíny lze získat od lidí žijících u řek, jezer, moře, hor atd. Seznam termínů živého jazyka lze téměř neomezeně rozšířit přidáním názvů zvířat, ptáků, ryb, hmyzu a rostlin. Počet uměle vytvořených termínů se tak ve srovnání s termíny živého jazyka jeví jako velmi nepatrný. Ba co víc, termíny živého jazyka, které vzešly přímo z ducha našeho myšlení, a nebyly vytvořeny podle cizojazyčné šablony, jsou nám srozumi-

67

srozumitelnější a jasnější. Proto je pochopitelné, proč jazyk po určité době odmítá velké množství novotvarů, které přijal. Z toho plyne poučení, že při vytváření termínu je třeba se nejprve podívat do živého jazyka, zda tam nenajdeme vhodné slovo.

1939. Náš jazyk a terminologie // Balčikonis J. Vybrané spisy. V., 1978. Sv. 1. S. 164.

Někdy se někdo obrátí na redakci slovníku litevského jazyka s žádostí o termíny pro potřeby některého vědního oboru. Redakce často nemůže tomuto přání vyhovět. Redakce slovníku pouze sbírá slova a řadí je abecedně. Mezi jejími sbírkami je samozřejmě také mnoho termínů; některé jsou potřebné pro různá vědní odvětví, jiné pro běžné životní potřeby. Většina termínů je uměle vytvořená, ale nechybějí ani živé, převzaté z lidového jazyka. Tyto termíny se vyznačují jasností a přesností. V lidovém jazyce je mnohem více termínů, než si leckdo z nás myslí – nejen z každodenního života, ale i z oblasti vědy. Zvláště mnoho termínů by mohly najít ty vědní obory, které se více dotýkají života lidu, řekněme medicína, právo a agronomie.

1946. Sbírejme živou terminologii // Balčikonis J. Vybrané spisy. V., 1978. Sv. 1. S. 194.

Náš jazyk je mnohem bohatší, než si kdo myslí. Stojí za to věnovat mu více pozornosti, stojí za to sbírat slova. Slova by měli sbírat nejen učitelé, ale i lékaři, právníci, agronomové, matematici a všichni, kdo přicházejí do styku s lidem. Tam jsou největší poklady našeho jazyka, odtud můžeme mimo jiné načerpat živou a krásnou terminologii.

Tamtéž. S. 195.

Připravila Jolanta GAIVENYTĖ

68