Kazimieras GAIVENIS

O DVOU SLOVNÍČCÍCH TERMÍNŮ Z MEZIVÁLEČNÉHO OBDOBÍ

1. Slovníček pedagogických termínů S. Šalkauskise

Filosof S. Šalkauskis vytvořil nejen původní teorii terminologie a normoval filosofické termíny, ale zajímal se také o pedagogickou terminologii. Jeho nedokončený čtyřjazyčný slovníček pedagogických termínů nazvaný „Obecná pedagogická terminologie“ (v litevštině, francouzštině, němčině a ruštině) byl otištěn ve druhém svazku „Spisů“ (V., 1991). Ve vysvětlivkách ke slovníčku se píše: „Bylo shromážděno celkem 1600 pedagogických termínů. Z nich 600 bylo převzato z „Obecné filosofické terminologie“. Jsou označeny znaménkem +. 400 termínů je cizího původu. Jsou označeny znaménkem −. Pro ně by bylo důležité najít litevské ekvivalenty. Zbývajících 600 termínů je litevského původu a má specificky pedagogický charakter. Nejsou označeny žádným znaménkem. U všech termínů jsme se pokusili vyznačit přízvuk“ (277). O tomto slovníčku jednala Terminologická sekce Litevské jazykové společnosti a byl poněkud doplněn, ale zůstal nedokončený. Z hlediska terminografických zásad se jen málo liší od „Obecné filosofické terminologie“. Jak známo, přízvuk v tomto slovníčku vyznačil jazykovědec P. Skardžius. Lze tedy předpokládat, že termíny označené plusem přízvukoval P. Skardžius. V tomto článku se nebudeme snažit hodnotit pedagogickou terminologii S. Šalkauskise z hlediska systematizace pojmů v tomto oboru; budeme se zabývat pouze dvěma jazykovými otázkami, totiž: 1) charakterem terminologizované slovní zásoby S. Šalkauskise a 2) přízvukováním pedagogických termínů S. Šalkauskise.

1. S. Šalkauskis při charakteristice zdrojů terminologie napsal: „Vezmeme-li kteroukoli vědu, která si musela vytvořit vědeckou terminologii, snadno zjistíme, že její terminologie čerpá ze tří zdrojů. Některé její termíny jsou převzaty z živého jazyka lidí a pouze přizpůsobeny zvláštním potřebám vědy; jiné termíny jsou nově utvořeny podle jazykových zákonitostí a také analogicky podle typických jazykových jevů; konečně třetí skupina termínů je přímo vypůjčena z jiných jazyků a pouze ve větší či menší míře upravena podle fonetických a

89

morfologických vlastností jazyka, do něhož jsou slova přejímána“ (Šalkauskis 1991 24). S. Šalkauskis využíval všechny tři zmíněné zdroje terminologie, novotvarů však vytvořil poměrně málo. Domníváme se, že novotvary v pedagogické terminologii S. Šalkauskise jsou slova atkaklà (obstination, entêtement; Eigensinn, Trotz), auménybė (intelligen-ce; Intelligenz), erdvėmenis (art d’espace; Raumkunst), imlà (récep-tion; Rezeption, Aufnahme), kvotinis (objet sur lequel on examine; Prüfungsgegenstand), mokslāžmis (scolarité, Schulter), pergyvenà (survivance), rašlūmas (l’écriture et la lecture), sielingumas (carac-tère de ce qui est animé, Seelenhaftigkeit), šaunà (bravoure; Bra-vour) a další. Bohužel téměř všechna měla neprůhlednou slovotvorbu nebo označovala umělé pojmy, a proto se v pozdější pedagogické terminologii neujala. Něco jiného jsou slova, která S. Šalkauskis terminologizoval či vytvořil a která jsou v „Litevském slovníku“ (dále jen LKŽ) uváděna údajně jen na základě sovětských textů, například: globōtinis (pupille; Pflegling), paauglystė (adolescence; Adoleszenz) a další. Užívají se i v naší současné terminologii.

Litevské doplňky slovníčku S. Šalkauskis označoval znaménkem minus, mezi ně se však patrně omylem dostalo i několik litevských termínů, například: idėmus, idėmų (attentif; aufmerksam), kūdikis (petit enfant; Wickelkind), miegas, miegai (sommeil; Schlaf), patirtinis (expérimental; experimentell) a další.

Ve slovníčku najdeme termíny, které se dnes považují za nenormativní nebo se píší nesprávně, například: pramatymas (prévoyance; Voraus-sehen), pramatyti (prévoir; voraussehen), pusiaūsvyras, -a (équi-pondérant; das Gleichgewicht haltend), pusiausvyrumas (qualité de ce qui est équipondérant), savigina, -os (défense de soi-même; Selbstverteidigung, Selbstschutz). První termín se dnes nahrazuje slovem numàtymas, druhý slovem numatyti, třetí výrazem pusiaūsvyras, -a, čtvrtý výrazem pusiausvyrumas a pátý výrazem savigyna.

Mnoho pedagogických termínů zavedených S. Šalkauskisem se užívá i dnes. Například ve slovníku L. Jovaiši „Pedagogické termíny“ (K., 1993) najdeme taková označení abstraktních pojmů, užívaná již tehdy, například: atgaminimas, atkakla, atpažinimas, atsakomybė, atsi-palaidavimas, auginimas, auklėjimas, bendravimas, bendravimas, darbingumas, darbštumas, dėmesys, dėstymas, dorovė, drausmė, dva-

90

nadání, talent, dobrota, péče, roztržitost, dovednost, smysluplnost, zvyk, přesvědčení, upozornění, citlivost, tvorba, vzdělávání, očekávání, napodobování, povinnost, povolání, zkušenost, dědictví, pokrokovost, záliba, sklon, cvičení, přirozenost, pilnost atd.

Doplnění tohoto slovníčku provedená na zasedáních terminologické sekce se týkají především uvádění mezinárodní terminologie. Jen tu a tam se vedle mezinárodních termínů dopisují také litevská synonyma, např.: aktivita – činorodost, aritmetika – nauka o počítání, cholerik – prchlivec, degenerace – úpadek, difuze – rozptyl, egoismus – samolibost, etika – nauka o mravnosti a další.

V terminologické teorii S. Šalkauskise bylo východiskem slovo, nikoli pojem, proto jsou v jeho terminologických souborech jako hesla uváděna nejen podstatná jména, ale také přídavná jména, slovesa, a dokonce i příčestí. Celkově však výběr slov a principy terminologizace a terminografie dosahovaly dostatečně vysoké vědecké úrovně.

2. Přízvukování termínů je pro nelitevisty obtížná práce. Jak jsme již zmínili, část termínů z pedagogického slovníčku S. Šalkauskise přízvukoval P. Skardžius. Ostatní termíny přízvukoval sám Šalkauskis. Vůbec bez přízvuku jich zůstalo velmi málo, jen několik, např.: encyklopedický, citový*, cítit*, slyšitelnost, směr*, nauka o těle, mitreti, stranický, pozitivistický (srov. pozitivní), druhový*, lidský* (termíny označené hvězdičkou byly ve filosofické terminologii přízvukovány).

Zajímavé jsou termíny převzaté z „Obecné filosofické terminologie“, jejichž přízvukování se neshoduje se současnými akcentologickými normami. Takových termínů je několik desítek, např.: įtaka, -õs, įtaką (=įtaka DLKŽ, LKTŽ), įtaigà, -õs, įtaigą (=įtaiga DLKŽ, LKTŽ), įvykdyti (=įvykdyti DLKŽ), kiekins (=kiekins 1 DLKŽ, LKTŽ), kliūtis, -iės (=kliūtis DLKŽ, LKTŽ), kūpinis (=kūpinis DLKŽ), meninis (=meninis DLKŽ, LKTŽ), mokslinis (=mokslinis DLKŽ, LKTŽ), neigiamas, -à (=neigiamas, -ą DLKŽ), reikšmė, -ės, reikšmę (=reikšmė 3 DLKŽ, LKTŽ), sąžiningas (=sąžiningas DLKŽ, LKTŽ), teigiamas, -à (=teigiamas, -ą DLKŽ), visuomeninis (=visuomeninis DLKŽ, LKTŽ), žmoniškas (=žmoniškas DLKŽ, LKTŽ) a další. Některé z těchto přízvukových variant (např. įtakà, neigiamas a další) nejsou žádnou chybou, byly

91

uváděny v LKŽ podle M. Niedermanna, A. Senna, F. Brendera a A. Salise, „Slovníku litevského spisovného jazyka“ (Heidelberg, 1932–1968) a dalších zdrojů. Vyskytují se však i omyly. Slova označená plusy sąmonėti (devěnir conscient; bewusst werden), sąranga, -os, sąranga (construction, structure; Gefüge, Bau, Struktur), sąveika, -os, sąveika (interaction; Wechselwirkung) se v „Obecné filosofické terminologii“ vůbec nevyskytují, zatímco termíny skirtumas, -ai (différence; Unterschied), svajonė (rêve; Traum), tramdyti (dompter; zügeln) jsou v uvedeném zdroji přízvukovány jinak (skirtumas, svajonė ir tramdyti).

Ve slovníčku pedagogických termínů S. Šalkauskise se vyskytují také běžné chyby v přízvukování (nebo korektorské chyby), např.: nacija, -os (nation; Nation), pagilinimas (approfondissement; Vertiefung), partija, -os (parti; Partei), savarankiškumas (indépendance; Selbständigkeit), šielvatas, -ai (affliction; Seelenkummer), vienetas, -ai (unité; Einheit), žymūmas (valeur, eminence; Hervorrangendsein) a další. Něco jiného je takové přízvukování termínů, například: antitezė (=antitezė DLKŽ, LKTŽ), energija (=energija DLKŽ, LKTŽ), idėja, -ėjos (=idėja DLKŽ, LKTŽ), ižanga, -os, ižanga (=ižanga DLKŽ, LKTŽ), jaunystė (=jaunystė DLKŽ, LKTŽ), konkursas (=konkursas DLKŽ, LKTŽ), ligūistas (=ligūistas DLKŽ, LKTŽ), mėginys, mėginio (=mėginys 3a DLKŽ, LKTŽ), neiginys, neiginio (=neiginys 3b DLKŽ, LKTŽ), organas (=organas DLKŽ, LKTŽ), pátosas (=patosas DLKŽ, LKTŽ), prádedamas (=pradedamas, prámoga, -os (=pramoga DLKŽ LKTŽ), próza, -os (=proza DLKŽ, LKTŽ), prózininkas (=prozininkas DLKŽ), savanáudiškas (=savanaudiškas DLKŽ, LKTŽ), sielótis (=sielotis DLKŽ, LKTŽ), sintėzė (=sintezė DLKŽ, LKTŽ), skáutas, -ai (=skáutas DLKŽ), vykdyti (=vykdyti DLKŽ, LKTŽ), žaismas, -ai (=žaismas DLKŽ, LKTŽ) a další. Většina těchto nepřesností v přízvukování termínů jsou typické chyby, kterých se dopouštějí intelektuálové. Jsou charakteristické také pro současné texty odborného jazyka.

Při přízvukování přídavných jmen s příponou -inis, která nejčastěji slouží jako přívlastek ve víceslovných termínech, nebyl S. Šalkauskis rovněž zcela důsledný. Někdy se od přízvukových norem odchýlil jen mírně (a), jindy však vytvářel dokonce hyperkorektní tvary (b), např.: a) higieninis, higieniškas (=higieninis, higieniškas DLKŽ), kiekīnis (=kiekinis DLKŽ,

92

LKTŽ), tělesný (=kūninis DLKŽ), liturgický (=liturginis DLKŽ), normativní (=norminis DLKŽ, LKTŽ), profesní (=profesinis DLKŽ, LKTŽ), druhový (=rūšinis DLKŽ, LKTŽ), přechodný, -á (=tarpinis DLKŽ, LKTŽ); b) kolektivní (=kolektyvinis DLKŽ, LKTŽ), kulturní (=kultūrinis DLKŽ, LKTŽ), literární (=literatūrinis DLKŽ), matematický (=matematinis DLKŽ), metodický (=metodinis DLKŽ, LKTŽ), pedagogický (=pedagoginis DLKŽ, LKTŽ), ale také předškolní (=priešmokyklinis DLKŽ) atd.

Shrneme-li uvedené myšlenky, lze učinit tyto stručné závěry:

1. Slovníček pedagogických termínů S. Šalkauskise je abecední, druhové termíny v něm nejsou uvedeny. V Terminologické sekci Litevské jazykové společnosti byl projednán přibližně do písmene m (poslední jednání se konalo 12. 6. 1940). Slovníček je terminograficky uspořádán podobně jako „Obecná filosofická terminologie“.

2. Pedagogické termíny globótinis, pauglýstė nelze považovat za slova vzniklá v sovětské době (jak by se mohlo zdát z „Slovníku litevského jazyka“). Tato slova nacházíme již ve slovníčku S. Šalkauskise. Většina novotvarů navržených S. Šalkauskisem (atkalbà, imlà, kvotinýs, rašlùmas a další) se v pedagogické terminologii neujala.

3. Část termínů ve slovníčku pedagogiky S. Šalkauskise vytvořil P. Skardžius. Ostatní termíny přízvukoval sám autor slovníčku. Chyb v přízvukování je poměrně mnoho. Většinou souvisejí s nepřesným určením místa přízvuku.

2. L. Dargio a A. Salio „Slovníček obchodní korespondence“

V roce 1938 uveřejnili ekonom L. Dargis spolu s lingvistou A. Salisem v časopise „Tautos ūkis“ „Slovníček obchodní korespondence“. Později byl tento slovníček, doplněný anglickými ekvivalenty, otištěn ve spisech A. Salise (Řím, 1979). Všechny litevské termíny jsou v něm opatřeny přízvukem a některé jsou navíc stručně vysvětleny příklady. Spolupráce na slovníčku je ve spisech A. Salise popsána takto: „L. Dargis shromáždil tehdy nejčastěji používané potřebné hospodářské termíny, které on a další v Litvě užívali

93

přeložil je do němčiny, některé také do angličtiny, a A. Salys pomohl tyto termíny politevštit a stanovit jejich litevské podoby. Část těchto termínů (například antspaud-as, įmonė, perlaida) již dříve vytvořili jiní, jiná část (jako atlyginimas, išrankos, palūkanos) se již odedávna užívala. Většinu termínů, většinou nelitevských, však bylo třeba nově zpracovat, vytvořit nové podoby a odvodit je i od slov již užívaných. Když A. Salysovi L. Dargis vysvětlil pojem daného termínu, A. Salys často navrhl několik litevských termínových ekvivalentů; nakonec společně s L. Dargisem zvolili slovo a jeho podobu, které se oběma líbily více. Sám L. Dargis později (1975) prohlásil, že „hlavním autorem nových termínů litevské části byl prof. A. Salys“ (Salys,I,455).

Ve slovníčku najdeme zajímavé litevské termíny, které se dnes již neužívají nebo je užívá jen málokdo, mohly by se však hodit i pro současnou terminologii tržního hospodářství. Například:

apmokà (něm. Begleichungssumme, angl. payment). Anglický termín payment order by bylo možné přeložit litevským ekvivalentem apmokos dokumentas (kvitas).

spoludlužník (něm. Gemeinschuldner, angl. fellow debtor). Dnes se tento pojem často označuje nesprávným litevským termínem bendras-kolininkis.

výkonnost (něm. Leistungsfähigkeit, angl. productivity). Toto slovo se hodí k popisu někoho, kdo toho hodně udělá. Ve „Slovníku současného litevského jazyka“ (V., 1993; dále jen DLKŽ) je slovo darbus vysvětleno synonymem darbštus. V terminologii by však bylo lepší tyto pojmy rozlišovat: darbštūs – kdo rád pracuje; darbūs (nebo darblūs) – kdo toho hodně udělá.

kupní síla (něm. Kaufkraft, angl. purchasing power). Kupní sílu má ten, kdo může a má za co nakupovat. V dobách hospodářského úpadku kupní síla společnosti klesá. Dnes se tento pojem nejčastěji označuje termínem perkamasis pajėgumas. Jednoslovný termín by byl praktičtější.

duplikát nákladního listu (něm. Frachtbriefduplikat, angl. bill of lading duplicate). Slovo antrininkas se ve významu náhrady za duplikát uvádí i v DLKŽ.

snadno přepravitelný (něm. transportabel, angl. easily transportable). DLKŽ pa-

94

uvádí se pouze význam tohoto slova „který dobře vozí“. Obchodníci však potřebují jiný význam přídavného jména važus – „transportabilní“. Tento význam mít může. Lze tedy hovořit také o prekių važumą.

V tomto slovníčku jsou také nepřijaté termíny, na jejichž místě se nyní prosadila jiná slova nebo slovní spojení. V jiných případech se na jejich místě stále používají cizí slova. Např.:

būdinė prekyba (něm. Hökerhandel, angl. hawking trade), būdininkas (něm. Höker, angl. hawker, peddler). V současné terminologii se pro tento účel používají slova kioskas a kioskininkas. Není žádná naděje, že by je mohla nahradit slova būda a būdininkas.

gyvi, gyvieji pinigai (něm. Bargeld, angl. cash). V Litvě se už dávno vžil termín grynieji pinigai. Nyní není důvod tento termín měnit.

mokmenys (něm. Zahlungsmittel, angl. means of payment). Tento termín označuje nepříliš aktuální pojem.

núodarbis (něm. Leistung des Angestellten, angl. piece of work, performance). Nyní se vžil termín išdirbis. Ten je také třeba používat.

pádalas, pelninys (něm. Dividende, Gewinnanteil, angl. dividend). K označení tohoto pojmu se nyní používá mezinárodní termín dividendas. První z navrhovaných litevských neologismů se jistě neujme, ten druhý snad.

pagavà (něm. Blickpunkt, Blickfangpunkt, blickfangende Ware, angl. eyecatching (in advertising or packaging) wares). Přídavné jméno pagavùs se nyní v terminologii nepoužívá a ve slovníčku je uvedeno. Nejčastěji se nahrazuje přídavným jménem patrauklùs. Z toho plyne, že terminologii by lépe vyhovovalo také slovo pagavà nahradit slovem patrauklà.

prádovis (něm. Vorschuss, angl. advance money). Odpovídá současnému termínu avansas. V Nydermanově slovníku je tento termín synonymem slova rankpinigiai.

pérstovis (něm. Überliegen, angl. lying-over time, days of demurrage). Současné litevské označení tohoto pojmu je prastova. Lépe se pojí se slovesem prastovėti.

saugóvė (něm. Stahlkammer, angl. safe). Protože slovo seifas da-

95

Protože současná terminologie označuje tímto názvem pouze nehořlavou kovovou skříň na uchovávání cenností a místnost banky s takovými skříněmi se nazývá termínem depozitář, neologismus saugovė se stává zbytečným.

Ve slovníčku jsou jako hesla uváděny nejen jednoslovné a víceslovné termíny, ale najdeme v něm také předložky, příslovce, příčestí, infinitivy a slovní tvary. Např.:

apiė (něm. betreff, angl. concerning, about);

kāiningai (něm. preiswert, angl. priceworthy);

laišku (něm. brieflich, angl. by means of a letter);

naūdai (něm. zu Gunsten, angl. to someone’s favor);

po dnech, podle data (něm. nach Tagen, nach Datum, chronologisch, angl. daily, day after day);

po domech (něm. vom Hause, zum Hause, angl. from house, to house);

vyřízeno (něm. erledigt, angl. accomplished);

nařídit (něm. anordern, angl. to command, to decree);

převést (něm. übertragen, angl. to carry over).

L. Dargisův a A. Salio „Slovníček obchodní korespondence“ se z hlediska terminografie nijak neodlišuje od ostatních vícejazyčných terminologických slovníčků té doby. Pro odborníky by byl bezpochyby užitečný. Tomuto slovníčku však nebylo souzeno výrazně ovlivnit litevskou ekonomickou terminologii. Stalo se tak proto, že byl vydán v předvečer války a po okupaci Litvy Sovětským svazem se terminologie začala vztahovat nikoli již k volnému trhu, nýbrž k plánované centralizované ekonomice. Přesto tento slovníček neztratil aktuálnost ani dnes.

Zkratky

DLKŽ - Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. V., 1993.

LKTŽ - Lietuvių kalbos tarties žodynas/ sudarė V. Vitkauskas. V., 1985.

96