OHLASY MINULOSTI

Angelė KAULAKIENĖ

Institut litevského jazyka, Vilnius

J. KRUOPAS – ZASTÁNCE DŮSLEDNÉ A CÍLEVĚDOMÉ ÚPRAVY FYZIKÁLNÍ TERMINOLOGIE

Současná fyzikální terminologie patří k nejlépe uspořádaným v Litvě. Bezpochyby k tomu přispěla řada věcí. Nejdůležitější však byla patrně důsledná a cílevědomá úprava vlastní terminologie samotnými fyziky za pomoci jazykovědců.

Projevy takové cílevědomé úpravy fyzikální terminologie lze nalézt v učebnici I. Končia, kterou psal (od 28. ledna 1916 do 23. prosince 1919)¹, když působil jako učitel v Estonsku poté, co bylo dívčí gymnázium v Palanze přemístěno do města Verro. Při psaní učebnice si dopisoval s mnoha lidmi, jejichž jména jsou uvedena pouze iniciálami G. D., G. G., R. S., R. P., a proto je obtížné určit, komu byly dopisy určeny. Většina z nich byla patrně napsána členům Učitelského svazu. L. Dzigaiteová v knize „Ignas Končius ir jo „Žemaičio šnekos“ (V., 1992)² se domnívá, že R. P. mohl být fyzik, neboť je mu určen tento dopis I. Končia: „Podívejte se, možná můj spis nestojí za nic, pak nebudu ani trhat knihy při vystřihování obrázků, ani ničit papír. Celkem bude přes 400 stran“³.

Průběh korespondence částečně popsal i sám I. Končius v článku „Fizikos terminai“⁴. Poznámka redaktora A. Žvirona k tomuto článku upřesňuje etapy psaní učebnice „Fizika“ a některé otázky terminologie. Uvádí se v ní, že „k stanovení fyzikálních termínů byla ve Voroněži zřízena ‚Jazyková komise‘, v jejímž čele stojí K. Būga. [...] při psaní ‚Fiziky‘ autor [I. Končius] shromažďoval ter-

¹ Ignas Končius. Literatūros rodyklė. Sudarė E.Makariūnienė. V., 1990. 142 p.

² D z i g a i t ė L. Ignas Končius ir jo „Žemaičio šnekos“. V., 1992. P. 21–22.

³ K o n č i u s I. Fizika: Fizikos vadovėlis gimnazijoms: [Rankraštis] // VU BR.F1.F1039. P.70. Tekstas pateiktas autentiškas.

⁴ K o n č i u s Ig. Fizikos terminai // Gamta. 1938. Nr.3. P. 258–260.

93

mínus a posílal je „Jazykové komisi“ nebo přímo K. Būgovi, který zaslané termíny schvaloval, opravoval nebo „vytvářel“ nové⁵.

Jak uvádí I. Končius, z 158 dotazovaných slov obdržel 101 ručně psaných vysvětlení K. Būgy s doprovodnou poznámkou. „Vážený pane! Fyzikální termíny se nefyzikovi určují velmi obtížně. Mé připomínky Sveikovi poskytnou jen trochu materiálu. Musím říci, že jsem velmi nešikovný kovář. Jablonskiuovi jde kovářská práce lépe. Ve Sveikově učebnici fyziky bych rád našel žemaitské prsty. Čím žemaitštěji budete psát, tím to bude lidštější. Daukantas ukazuje, že žemaitsky lze psát knihy o všech vědách. Termíny u mě ležely asi 10 dní, protože ke mně dorazily, když jsem byl nemocný. Srdečně zdravím! Kaz. Būga“.

Všechna slova, slovní spojení či věty, na něž se I. Končius dotazoval, spolu s navrženými ekvivalenty K. Būgy, vysvětleními a uvedeným dopisem jsou uchovávány v oddělení rukopisů a vzácných tisků knihovny Litevské akademie věd.⁷ Tvoří jakoby dva seznamy. První, nazvaný „Fyzika“, zahrnuje sto lexikálních položek z učebnice fyziky, na něž se I. Končius dotazoval. Kromě fyzikálních termínů jsou v něm také četné věty nebo jejich úryvky, o nichž I. Končius pochyboval. Proto většinu z nich uvedl jak litevsky, tak rusky. Všechna dotazovaná slova či věty I. Končius očísloval. Druhý seznam se nazývá „Fyzikální termíny“. Na jedné straně stránky jsou zapsány termíny I. Končiuse a na druhé jejich ekvivalenty od K. Būgy, většinou s vyznačeným přízvukem, a vysvětlení. Takto tento seznam vypadá.

Fyzikální termíny

I. Končius

плотность

K. Būga

{hustota, řídkost, tuhost (vody {tuhost?)

kaše, krupice řídkost (putra blandì „hustý“)

{zdá se, tuhost úlomků, říká se vůbec?

⁵ A.Ž. Redaktorova poznámka // Tamtéž. S.260. Text je uveden v původní podobě.

⁶ Končius Ig. Fyzikální termíny // Gamta. 1938. Č.3. S. 258–260.

⁷ Oddělení rukopisů a vzácných tisků knihovny Litevské akademie věd. F12, ap.1742.

94

poměr dvou čísel je jako čtyři ku dvěma, jako deset ku pěti

poměr dvou čísel (setkání) osm odpovídá čtyřem, jako deset pěti,

prostor

rozloha, dutina (prostor)

nepromokavost

nepromočení, neprovhlčení {nepromokavý „непромокаемый“ > nepromokavost

budova

stavba (palác, palac ve východní Litvě „palác“, plurale tantum)

celé, celé číslo

celé číslo (celý, úplný v jiných případech)

zlomkové číslo

zlomkované číslo = zlomek = zlomky [pl. tant.?]

tíha, gravitační síla

tíha, tíhová síla

náklad

náklad, -u, náklad

rozdíl či odlišnost

rozdíl či odlišnost (žemaitsky „bė skyrōs“)

drát

drát, drátu, drát

klid

klid, pokoj, klid (nehybnost), nehybnost

pohyb

pohyb (pohyb, otáčení) {nejvhodnější bude, zdá se, „kušėjimas“ {srov. su-kušti (su-kušo) {kušėti, kušinti

absolutní

absolutní

relativní

relativní

doslovný

(význam písmene, doslova „význam písmene“, chápat význam písmene)

rovnoměrný

rovný, -á, stejnoměrný, stejného tvaru (jednotvarý, stejnotvarý) ve východní Litvě

přímočarý

přímý, -á (srov. jdi rovnou nosem), přímá čára (instr. sg.)

těleso se pohybuje přímočaře a rovnoměrně

tělesa {otáčejí se přímo a rovnoměrně {kūša (jednotvárně)

tenká skleněná válcová trubička

{trubka {trubička tenká (slabá) skleněná trubička válcového tvaru (trubička)

95

poloha a vzdálenost od nehybného tělesa

{poloha {vzdálenost {odstup

{nehybný, nepohybující se {těleso {nepohyblivé

čas, během něhož byla uražena dráha

čas, za který byla uražena

{tato dráha {tolik dráhy

opačný případ

{opačně zpět takový opačný případ?

překážka

překážka

tření (předmětu o předmět)

(předmětu o předmět, těla o tělo) tření

okamžitý

{okamžik oka: náhlý, -á; mrknutí (prudce, přísl. prudce)

nepřetržitý

neustávající, bez konce, vycházející z předmětu, stálý?

nezávislost působení

nezávislost jednání, úkonu (nepodřízenost)

protipůsobení

působení proti??

obvod

kolo?? kladka, -y, kladku (co = právě střed, co je vymezeno) kruhově kolem kružítka

kruh

{obíhá, vytváří oběh (křiví se), kruh {(německy) = křivka (lit.) obloukO {(srov. rat—lankis) = skritas (srov. příjmení Skri[t]-dàila) = kruh

protější

na druhém konci, protilehlý? opačný?

směr

{strana (myšlenek, země), cesta, směřování, {směr (kam směřuje?) {ta strana, odkud (směrem) vane vítr

výslednice

úroveň, -ně??

výslednice dvou sil, bod, opěrný bod

{pupen (žem. pupen), {bod

místo opory (místo, o které se lze opřít)

složka

dāras

rozdíl

{přebytek (zbytek, -tku, zbytkem??) {rozdělený, rozdíl; nestejnost

nepřímo úměrný

přímo úměrný

přímá úměrnost? (ėinas apod.)

uražená dráha je přímo úměrná času

uražená dráha se měří přímou úměrností času

96

počet pracovníků je nepřímo úměrný času dvojice pák, Archimédova páka páka 1. druhu páka 2. druhu páka se stejnými rameny rameno tyčka (hřídel) všeobecná přitažlivost univerzální gravitační váha závaží přímka vážící těleso, kapalina rovina prázdnota jednotka

počet pracovníků se řídí nepřímou úměrou času dvojice (nář. dvéitas), põris dálba Arkimédo dãlba prvního druhu dálba druhého druhu dálba s rovnými rameny, rameny stejné délky (rovnoramenná váha?) rameno vah tyčka (hřídel, -e, hřídel), stegerėlis? obecná síla tíže (nář. smagùmo), přitažlivá síla všeobecný? (celého) světa? vážitelný, těžký vážitelná přímka těleso, kapalina – těžký, vážitelný rovina, plochost prázdnota jednotka, gen. j. vienãtos (srov. sveikatà, bjauratà, gyvatà) {vienatà, snad spíše vienùmas, {vienybė – единство?

Lze jen litovat, že učebnice fyziky I. Končia pro gymnázia nebyla vydána. Její rukopis o 312 stranách je uložen v rukopisném oddělení Vilniuské univerzity⁸. Při zkoumání rukopisu učebnice fyziky I. Končia pro gymnázia upoutají tyto skutečnosti. Zaprvé, kolísání jednoslovných termínů a druhových složek složených termínů, množství opisných termínů a nejednotný pravopis eponymických termínů (který se ostatně objevuje i dnes). To jsou zcela pochopitelné a nevyhnutelné jevy, protože v době, kdy byla učebnice psána, se fyzikální terminologie teprve utvářela. Zadruhé, v učebnici se vyskytují také jisté

⁸ K o n č i u s I. Fyzika: Učebnice fyziky pro gymnázia: [Rukopis] // VU BR.F1.F1039. S. 70. Text je uveden v autentické podobě.

97

normativních kritérií, tj. při přejímání výpůjček se usilovalo o výběr litevských ekvivalentů a při pojmenování druhových pojmů se usilovalo o užívání určitých tvarů přídavných jmen nebo příčestí. Na vznik těchto kritérií měl nepochybně vliv dopisování I. Končia s K. Būgou.

Po návratu do Litvy a během svého učitelského působení v Dotnuově ustavil I. Končius v roce 1921 komisi k projednávání fyzikálních termínů⁹. Byli do ní zařazeni učitelé zemědělské a lesnické školy V. Gaigalas, J. Murka, V. Ruokis, J. Stanišauskas a J. Vienožinskis. Komise projednala přibližně 1600 termínů a v létě 1922 je předložila k posouzení J. Jablonskému a poté již v roce 1921 při ministerstvu školství zřízené Terminologické komisi.

Termíny, které posoudila, byly očíslovány a zveřejňovány k veřejné kritice v novinách „Lietuva“¹⁰. Téměř každý seznam termínů začíná úvodním slovem tajemníka Terminologické komise A. Vireliūna. Jak uvádí A. Vireliūnas, kromě něj v komisi působili K. Būga, A. Dambrauskas, Pr. Dovydaitis, A. Smetona a Iz. Tamošaitis; o něco později se do její práce zapojili J. Beinoris, K. Kepalas, J. Laurinaitis, Pr. Mašiotas, J. Murka a A. Varnas¹¹.

Seznam „Termíny pro potřeby fyziky“ vycházel v „Lietuvě“ v litevštině a ruštině, avšak nikoli v abecedním pořadí. Toto nedorozumění vysvětluje A. Vireliūnas v jednom úvodním slově takto: „Poznamenám, že seznam ctěného I. Končia je sestaven v abecedním pořádku, rusko-litevsky a litevsko-rusky. Komise však jeho termíny zveřejňuje litevsko-rusky, nikoli v abecedním pořádku. A stalo se tak z tohoto důvodu. Komise se zásadně rozhodla klást na první místo litevské termíny a vysvětlovat je rusky, německy nebo jiným jazykem. V souladu s tímto stanoviskem měla projednávat a zveřejňovat litevsko-ruskou část seznamu. Nedopatřením však pracovní komise připravila a předložila plénu Komise k projednání rusko-litev-

⁹ Šenavičienė I. Fizikos raida Lietuvoje. 1920-1940. V., 1982. P. 88.

¹⁰ Lietuva. 1923. 108 (1225), S. 5-6; 109 (1226). S. 6; 125 (1242). S.5–6; 141 (1258). S.7; 149 (1266). S. 5; 209 (1326). S. 5; 218 (1335). S. 7-8; 233 (1350). S.7; 234 (1351). S. 5; 275 (1392). S. 7; 277 (1394). S. 6-7; 278 (1395). S.7; 285 (1402). S.7; 286 (1403). S. 7; 1924. 3 (1414). S. 6-7; 30 (1441). S. 7–8.

¹¹ Lietuva. 1923. 218 (1335). P. 8. Stilius, rašyba ir skyryba netaisyti.

98

část. Později se sice přišlo na to, že se začalo od špatného konce, ale už se nevracelo zpět. Komise totiž při projednávání a uvažování nevyhnutelně opravuje a mění termíny, a tím se narušuje jejich abecední pořadí. Protože se na druhé straně rozhodlo zveřejňovat termíny často, po každém zasedání, je třeba předávat „Lietuvě“ seznam po částech¹².

Jaký tedy byl první litevský slovník fyzikálních termínů? Typ slovníku „Terminai fizikos reikalams“ nelze přesně charakterizovat. Jde o dvojjazyčný (litevskorusky) terminologický slovník, který obsahuje prvky výkladového slovníku, např.: 19. amperas (jednotka elektrického proudu) – амперъ (единица количества тока), 1174. buvimas, būvis, -io, stovís; přírodovědce zajímá (měří, zkoumá, studuje) trojí skupenství látky – состояние, учение о природе рассматривает три состояния вещества, 14. amalgama, -os (Kinmeierův amalgám – slitina 1 dílu olova, 1 dílu zinku a 2 dílů rtuti, vzhled kovu) – амальгама (Кинмейера амальгама – металлический сплав 1 ч. свинца, 1 ч. цинка и 2 ч. ртути) atd. Tento slovník se snažil nabídnout co nejvíce terminologické slovní zásoby z fyziky a techniky.

Na druhé straně je autorova snaha (nahrazovat popisné či složené termíny kratšími, vybírat litevské ekvivalenty pro mezinárodní termíny či výpůjčky, rozlišovat podle významu odvozeniny s příponami -imas, -ymas, -umas a koncovkami -a, -as, -is) jakýmsi zárodkem terminologické normotvorby, který se později stal patrně jedním z hlavních kritérií normalizace termínů v litevské fyzikální terminografii.

Práce na fyzikální terminografii pokračovala i po válce. Jedním z hlavních organizátorů uspořádávání fyzikální terminologie byl v té době J. Kruopas. Dne 30. ledna 1954 se konala I. porada o otázkách fyziky. Na ní přednesl doc. A. Puodžiukynas obsáhlý referát „O otázkách fyzikální terminologie“. Jak vyplývá z protokolu této porady, v diskusi o terminologických otázkách vystoupil také J. Kruopas¹³. Uvedl, že „při Akademii věd působí terminologická komise, jejímž úkolem je uspořádat terminologii. Terminologická komise Ústavu litevského jazyka a literatury je připravena pomoci při řešení otázek fyzikální ter-

¹² Lietuva. 1923. 218 (1335). P. 7–8. Stilius, rašyba ir skyryba netaisyti.

¹³ MA CA, F27, Ap. 1; B54a. Tekstas pateiktas autentiškas.

99

minologie. V roce 1940 byly v terminologické komisi projednány fyzikální termíny. Vilniuští fyzikové je mají a někteří je používají. Navrhuji doplnit a upřesnit stávající seznam fyzikálních termínů a projednat jej. Podporuji názor doc. Puodžiukynase na ustavení organizačního výboru pro terminologické otázky. Navrhuji do organizačního výboru zařadit zástupce různých vědeckých institucí. Navrhuji rozmnožit sestavený seznam fyzikálních termínů a rozeslat jej fyzikům. Technici z KPI připravují technický terminologický slovník. Bylo by třeba termíny sladit s fyziky. Terminologická komise musí do svého pracovního plánu na rok 1954 zařadit sjednocení fyzikálních termínů¹⁴.

Na poradě bylo navrženo vytvořit komisi pro fyzikální terminologii. Byli do ní zařazeni fyzikové H. Horodničius, J. Zdanys, doc. A. Puodžiukynas, prof. P. Brazdžiūnas a jazykovědec V. Bartusevičius. Tato komise úspěšně pokračovala v práci započaté komisí I. Končiuse a v roce 1958 vyšel slovník menšího formátu „Fizikos terminų žodynas“, obsahující 4000 fyzikálních termínů. Ačkoli J. Kruopas nebyl do této komise pro fyzikální terminologii přímo zařazen, jak však vyplývá ze seznamu jeho článků a redakčních prací vydaných v letech [1947–1968], uloženého v rukopisném oddělení Knihovny Ústavu litevské literatury a folklóru¹⁵, jako předseda Terminologické komise se podílel na projednávání a přípravě 13 terminologických slovníků, mezi nimi i zmíněného „Fizikos terminų žodynas“¹⁵. Kromě toho, jak se uvádí v předmluvě, slovník revidovali členové Terminologické komise Ústavu litevského jazyka a literatury Akademie věd J. Kruopas, A. Kučinskaitė a V. Labutis, jimž komise slovníku vyslovuje upřímné poděkování¹⁶.

Čím se tento slovník liší od slovníku I. Končiuse „Terminų fizikos reikalams“? Za prvé, jako hesla a termíny jsou v něm uvedena pouze podstatná a přídavná jména, nikoli všechny slovní druhy. Za druhé, jeden pojem je pojmenován dvěma, nikoli několika synonymy; jedno z nich se uvádí v závorkách za znakem rovnosti, např.: degeneracija (= iš-

¹⁴ MA CA, F27, Ap. 1; B54a. Tekstas pateiktas autentiškas.

¹⁵ K r u o p a s J. Tarybiniais metais [1947–1968] išspausdintų straipsnių ir redakcinių darbų sąrašas // LLTI BR, F90-111, F90–112.

¹⁶ Fizikos terminų žodynas. Red. akad. P.Brazdžiūnas.V., 1958. 122 p.

100

vznik), princip zákazu (=Paulův princip), senzibilizace (=sensibilizace), variátor (=přepínač) atd. Za třetí, nesnaží se významově rozlišovat deriváty s příponami -imas, -ymas, -umas a koncovkami -a, -as, -is. Zdá se, že na tyto zásady sestavování „Slovníku fyzikálních termínů“ měl vliv také autoritativní postoj J. Kruopase, protože některé podobné zásady lze nalézt v jeho článcích. Později, opíraje se o zásady sestavení prvního a druhého slovníku fyzikálních termínů, začal vznikat rozsáhlý čtyřjazyčný „Slovník fyzikálních termínů“, který vyšel v roce 1979. Je považován za jedno z nejlepších terminografických děl. A to nepochybně umožnila trvalá spolupráce fyziků a jazykovědců.

Přijato 1998 07 02

101