Litevské metaforické stavební termíny

ROBERTAS STUNŽINAS

Lietuvių kalbos institutas

Vznik metaforických termínů se spojuje s počáteční, neboli „spontánní“, etapou utváření odborné lexiky, v níž nominaci termínů určují subjektivní faktory a v sémantice jazykového znaku se odráží naivní chápání věcí, vlastností, činností a procesů. S rozvojem vědy a techniky je nejdůležitějším činitelem určujícím tvorbu termínů nikoli shoda pojmu a slova, ale analogie. Nové poznatky o světě je vhodné spojovat se známými obrazy „zakotvenými“ v lexikálních významech slov. Proto v počáteční etapě utváření odborné lexiky zastávají úlohu termínů slova obecného jazyka, jimž byl na základě různých asociací přisouzen význam (Володина 1997: 43). Význam metaforické nominace v utvářejících se terminologických systémech zdůrazňují zastánci kognitivního přístupu, kteří tvrdí, že metaforické pojmenování je jedním z hlavních zdrojů terminologie. Metafora je neoddělitelnou součástí lidského poznávání a myšlení a účinným prostředkem rozšiřování slovní zásoby. Navzdory své konvenčnosti obsahuje metafora dostatečné množství informací a může plnit funkci termínu. Nezřídka lze pojem věci či jevu, který nemá ustálené pojmenování, vyjádřit pouze metaforickými termíny (podrobněji viz Ивина 2003: 46–49).

Ačkoli metaforický způsob pojmenovávání pojmů není ve stavební terminologii příliš produktivní (metaforické termíny v analyzovaných pramenech netvoří ani 1% všech termínů), je důležité podívat se, jaké metaforické termíny jsou pro tuto tradiční a dlouhodobě se utvářející oblast příznačné. Cílem článku je zjistit podobu metaforických termínů, převládající způsoby metaforického přenosu a vztah litevských termínů k termínům v jiných jazycích. Materiál byl shromážděn z dvojjazyčných a vícejazyčných slovníků stavebních termínů a z učebnic. Článek se zabývá 846 metaforickými termíny.

Před zahájením analýzy je vhodné zmínit, že z hlediska stylistiky se metaforické termíny řadí k jazykovým metaforám. Jazykové metafory se na rozdíl od uměleckých vyznačují objektivitou, lexikální a kon-

62

Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

textovou samostatností, systematičností, celistvostí a anonymitou. Jde o samozřejmé a reprodukovatelné lexikální jednotky užívané k různým komunikačním účelům, které neplní estetickou funkci a odrážejí obecné věcné logické vztahy (KPP 2003: 324). Tento typ metafor se vyznačuje univerzálností nominace; jejich obecnou psycholingvistickou vlastností je přenos názvu jedné věci (jevu) na jinou věc (jev) na základě podobnosti. Tento článek se zaměřuje na dva funkční typy metafor – nominativní¹ a příznakové metafory. Nominativní metafory vznikají tak, že se jeden deskriptivní význam nahrazuje jiným; jsou zdrojem homonymie (cit. podle Прохорова 1996: 40). Nominativní metafory ve vědeckém jazyce vznikly z běžných slov, která se terminologizovala. Tento typ metafor je ve vědě primární, protože pojmenovávané vědecké objekty nemají jiná označení (viz Никитина 1987: 37). V tomto článku se k nominativním metaforám řadí jednoslovné metaforické termíny, např. iešmas STŽ 188, víceslovné termíny s metaforickými základními členy, např. [krano] kojos ALSTŽ 25, a frazeologické víceslovné termíny, jejichž metaforický význam vyplývá z celého spojení, např. girdėjimo slenkstis STŽ 547. Celkem je analyzováno 784 nominativních metafor.

Příznakovými metaforami² se pojmenovávají příznaky pojmů, které vznikají porovnáváním vlastností věcí náležejících k různým kategoriím. K příznakovým metaforám se v tomto článku řadí metaforické závislé členy víceslovných termínů a metaforická spojení členů, např.: grybiškoji [konstrukcija] ALSTŽ 79, plaukiškasis [plėšėjimas] STŽ 418, „dobilo lapo [sankryža]“ STŽ 497. Celkem je analyzováno 62 příznakových metafor.

Metaforická stavební terminologie je antropocentrická – měřítkem pojmenování je člověk, jeho tělesná stavba, činnost a každodenní život. To je patrné z podoby metaforických termínů – ve skupině nominativních metafor převažují názvy částí lidského těla, názvy lidských fyziologických a psychických činností, stavů a vlastností, názvy předmětů denní potřeby a společenských činností. Výrazně méně často se vyskytují termíny pojmenované slovy označujícími živočišné, rostlinné a další přírodní pojmy. Tabulka 1 ukazuje počet metaforických termínů a jejich poměr podle skupin pojmenovávajících slov.

¹ Nominacinių metaforų tipą yra išskyrusi N. Arutiunova (Никитина 1987: 37; Прохорова 1996: 40).

² Požymių metaforas reikėtų skirti predikatinio požymių metaforų tipui (Никитина 1987: 37).

Terminologija | 2006 | 13

63

Tabulka 1. Metaforické stavební termíny podle skupin pojmenovávaných slov

Skupiny pojmenovávaných slov | Metaforické termíny | počet |% | názvy částí lidského těla | 86 (29)³ | 11 (21,2) | názvy fyziologických a psychických dějů, stavů a vlastností | 121 (12) | 15,4 (8,8) | názvy předmětů denní potřeby a dalších předmětů | 406 (53) | 51,8 (38,7) | názvy lidských společenských činností | 21 (15) | 2,7 (10,9) | názvy předmětů živočišného světa | 84 (21) | 10,7 (15,3) | názvy předmětů rostlinného světa | 41 (5) | 5,2 (3,6) | názvy předmětů neživé přírody | 25 (2) | 3,2 (1,4) | Celkem | 784 (137) | 100

Z uvedených údajů je patrné, že v metaforické stavební terminologii je mnoho termínů pojmenovaných názvy částí lidského těla, např.: alkūnė ALSTŽ 246, [vamzdžio] alkūnė ALSTŽ 124, griaučiai STŽ 177, [mediniai] griaučiai STŽ 140, 177, padas ALSTŽ 40, [bokšto] padas STŽ 376, žarna STŽ 723, STŽ 376, [armuotoji] žarna STŽ 723. Často se zde vyskytují odborné pojmy pojmenované zdrobnělinami, např.: barzdelė ALSTŽ 29, kumštelis RLSTŽ 161, noselė ALSTŽ 45.

Největší část metaforické terminologie tvoří termíny odvozené od slov označujících různé skupiny předmětů: a) názvy jídelního náčiní a nádobí, např.: [gręžtuvo] šaukštas ALSTŽ 20, 314, iešmas STŽ 188, [medienos pjovimo] peilis Dzed 22; b) názvy pracovních nástrojů, např.: [bėgių] žnyplės ALSTŽ 60, [gręžimo] plaktukas ALSTŽ 117; c) názvy oděvních doplňků, např.: juosta ALSTŽ 39, [kolonos] apykaklė STŽ 28, [saugos] diržas ALSTŽ 31; d) názvy ozdob a potřeb pro domácnost, např.: [šulinio] žiedas⁴ ALSTŽ 283, žiedas ALSTŽ 14, [žymėjimo] šukos Dzed 14: e) názvy potravin,

³ V závorkách je uveden počet a poměr jednoslovných (nadřazených) termínů. Těmito údaji chceme ukázat rozmanitost vyjadřování příbuzných termínů.

⁴ Podle A. Sabaliauska „<...> prsten na prstu je třeba nejprve spojovat se slovesem žiesti – točit, vyrábět z hlíny“. Původní význam tohoto prstenu byl totiž „nějaký kulatý předmět, kruh“ (Sabaliauskas 1994: 387).

64 Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

např.: [cemento] pienas STŽ 409, [filtravimo] paplotis ALSTŽ 49, paplotis ALSTŽ 49, těšla STŽ 641, drobky STŽ 663; f) názvy staveb a jejich částí, např.: slankstis (pro přepad vody) STŽ 548, [mašininio] būdelė STŽ 85, [rutulinis] malūnas Grig 142, šilumos titelis ALSTŽ 44; g) názvy zbraní, např.: strėlė ALSTŽ 39, [skirstomasis] skydas ALSTŽ 36, [vibracinė] kuoka ALSTŽ 94; h) názvy hudebních nástrojů, např.: [gegnių] styga ALSTŽ 59, [gerklės] būgnas ALSTŽ 26, STŽ 85; i) názvy nábytku, např.: [montavimo] lopšys STŽ 317, [traukos] spinta ALSTŽ 91; f) názvy přístrojů a dalších potřeb, např.: [oro] tinklas ALSTŽ 8, [savaeigis] vežimėlis ALSTŽ 45.

Dostupné údaje ukazují, že ve stavební terminologii jsou metaforicky nejčastěji pojmenovávány konkrétní předměty, zatímco metafory dějů, stavů a dalších jevů jsou poměrně vzácné (to je typické pro mnoho technických oborů). Ve stavební terminologii probíhala metaforická nominace abstraktních pojmů podle: a) fyziologických stavů člověka, např.: [asfalto] prakaitavimas ALSTŽ 34, [smūginis] nuovargis STŽ 368, stárnutí ALSTŽ 8; b) podle dějů, např.: š uolis STŽ 619, krok (postup) STŽ 728; b) psychických stavů nebo vlastností, např.: jautrumas ALSTŽ 297, paměť STŽ 50; c) domácích a společenských činností, např.: išplovimas ALSTŽ 130, kirpimas (způsob štípání dřeva) Grig 39, [kolonų] klupd ymas STŽ 262, [šilumos] atidavimas ALSTŽ 51, probouzení ALSTŽ 133.

V metaforické stavební terminologii se poměrně málo vyskytují termíny pojmenované slovy označujícími živočišné, rostlinné a další přírodní pojmy. Většina termínů této skupiny je pojmenována názvy zvířat, částí jejich těl a předmětů živočišného světa, např.: [kraninis] ožys STŽ 375, [krano] straublys STŽ 588, [pastato] sparnas STŽ 558, roh ALSTŽ 152, [rankinė] gervė ALSTŽ 371, housenka ALSTŽ 20, červ ALSTŽ 254; [elektros lempos] lizdas STŽ 317, [vamzdžių izoliuojamasis] lukštas ALSTŽ 86. Menší skupinu tvoří metaforické termíny odvozené od slov označujících rostliny a předměty rostlinného světa, např.: grūdas ALSTŽ 164, [lyno] šerdis STŽ 608, stonek STŽ 578, [vamzdyno] šaka ALSTŽ 42. Jen zřídka se termíny vyjadřují také slovy označujícími předměty neživé přírody, např. [cemento] akmuo Grig 230.

Podle S. Griniova se významy obecných slov obvykle nejprve metaforizují na základě vnější podobnosti pojmenovávaných objektů a později na základě podobnosti funkce (Гринев 1993: 131). Tento zákon by bylo možné uplatnit i na metaforickou stavební terminologii. Pro značnou skupinu metaforických termínů je charakteristický metaforický přenos pojmenování na základě podobnosti tvaru,

Terminologija | 2006 | 13

65

např.: [vrtací] hlava ALSTŽ 33, [smyčkový] vlas (koberce) Grig 249, nožka Dzed 16, [jeřábové] nohy ALSTŽ 25, patka RLSTŽ 119, [závěsné] ouško ALSTŽ 134, [drátů] pramen Grig 80. Metaforický přenos pojmenování podle podobnosti tvaru je charakteristický pro metaforické termíny všech skupin, např.: [jeřábový] buben ALSTŽ 26, STŽ 85, [vrtací] lžíce ALSTŽ 20, 314, zrno ALSTŽ 164, kolébka STŽ 317, [strojníková] budka STŽ 85, [bezpečnostní] pás ALSTŽ 31, šíp ALSTŽ 39, [studniční] skruž ALSTŽ 283, [telefonní] budka ALSTŽ 232; [betonovací] chobot STŽ 588, roh ALSTŽ 152, pás ALSTŽ 20, [jeřábové] šupinky Grig 219. Pro termíny vytvořené ze slov označujících potraviny je charakteristický metaforický přenos pojmenování na základě podobnosti konzistence a struktury, např.: [cementové] mléko STŽ 409, mouka STŽ 339, těsto STŽ 641, drobky STŽ 663. Pro skupinu termínů je charakteristický metaforický přenos pojmenování na základě podobnosti funkce, např.: [kolejnicová] patka ALSTŽ 150, [kolejnicové] kleště ALSTŽ 60, [věžová] patka STŽ 376, [vrtací] kladivo ALSTŽ 117, [pneumatické] kladivo STŽ 414, [kulový] mlýn (zařízení na řezání dřeva) Grig 142, [samohybný] vozík ALSTŽ 45, [rozvodný] panel ALSTŽ 36, [izolační] plášť potrubí ALSTŽ 86.

Je pravda, že někdy je obtížné určit hlavní rys metaforického přenosu, protože přenosy se často uskutečňují na základě několika souvisejících rysů. Kromě toho mají značný vliv i dojmy vyvolané předmětem (jevem). Metaforický přenos založený na různých asociacích je typický především pro termíny vzniklé z profesního slangu, např.: vlaštovčí ocas „způsob zářezu“ Dzed 17, kozel ALSTŽ 316, a pro frazeologické víceslovné termíny, např.: sluchový práh STŽ 547, převodovka ALSTŽ 160, vzduchová síť ALSTŽ 8, tepelný můstek ALSTŽ 44. Také je obtížné klasifikovat abstraktní metafory podle způsobů metaforického přenosu. Tyto metafory mají společné to, že metaforický přenos pojmenování mohl proběhnout nikoli na základě jediného, nýbrž několika pojmových rysů, nejčastěji asociativních, např.: [vinutí] krok STŽ 728, [hašené] vápno Grig 132, stříhání Grig 39, [nosných stěn] krok STŽ 728.

Pokud jde o metaforické stavební termíny, je třeba říci, že z hlediska novosti jsou většinou výsledkem sekundární metaforické nominace – metaforičnost je vlastní i běžným slovům označujícím vědecké pojmy. Je zřejmé, že většina metaforických termínů vznikla podle metaforických modelů obecné slovní zásoby a značná část z nich může být přejata z lidové terminologie, např.: loket ALSTŽ 246, [trubkové] koleno ALSTŽ

66 Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

124, loket⁵ 5. „ohnutá pružina bryčky, výrazně vyčnívající dozadu“: Novamade mají bryčky instalované na loktech a prudčeji se houpou Nm (LKŽ); [komínové] hrdlo STŽ 167, hrdlo 3. „otvor v jámě“: Dobře zakryj hrdlo jámy, aby brambory nezmrzly LŠ (LKŽ); [sloupový] dřík ALSTŽ 292, STŽ 309, dřík 5. „hlavní část nástroje či nářadí“: K dříku [pluhu] se připojují dvě ojky Užž. (LKŽ); rameno STŽ 408, [pákové] rameno STŽ 409, rameno 7. „část luku“: Luk se převrátil a jedno rameno se zlomilo Grk (LKŽ); [kolejnicový] krček STŽ 232, krček 4. EncIV1398 „část kosy, kterou se připevňuje ke kosišti, nožka“: Krček kosy je železný Švnč. (LKŽ); [vrtací] hlava ALSTŽ 33, hlava 8. „kulatá, silnější část nějakého předmětu; přední část; vrchol, horní část“: Cibulova hlavička OG134 (LKŽ); patka RLSTŽ 164, patka 1. Klvr, Brt, Mrj, Šn, Krsn „část vozu spojující osu s ojí a podpírající kolo“: Patka vozu spojuje lušnapantí s osou Brb (LKŽ).

Sekundární metaforická nominace je charakteristická pro termíny všech skupin, např.: [hoblíkový] nůž Dzed 33, nůž 2. Gl, Dkš, Šd „část pluhu nebo rádla“: K radlici se přikládá nůž Jz. (LKŽ); [kulový] mlýn (zařízení na zpracování dřeva) Grig 142, mlýn 3. Klp „pila“: Pila na prkna KII141. Je třeba odvézt dřevo do pily na řezání Prk (LKŽ); [vibrační] stůl RLSTŽ 39, stůl 2. Jdr, Pšš „vodorovná deska stroje, stavu nebo nějakého zařízení, na kterou se něco položí či připevní“: A kdo bude podávat [snopy] na stůl? Plm. Stůl dobře zajisti, aby se při výmlatu nepřevrátil Kt. (LKŽ); šíp ALSTŽ 39, šíp 2. DŽ, NdŽ, Skp, Krn „výhonek, odnož“: Stromy pouštějí výhonky Jn(Pnd) (LKŽ); [jeřábový] buben ALSTŽ 26, STŽ 85, buben 3. „hliněná baňatá nádoba, džbán“: Na dně bubínku je ještě plynu Yl. Své medoviny nalité do džbánů zazátkuji S. Dauk (LKŽ); zrno ALSTŽ 164, zrno 3. přen. „malá část, troška, drobeček“: Zrnko soli K. Zrnko písku KI705 (LKŽ); [jeřábový] kozel STŽ 375, kozel 11. „stojan s nohama, na který se pokládají opracovávané klády“: Posuň kozla na konec, protože dřevo se pohybuje Ūd (LKŽ); [jeřábový] chobot STŽ 588, chobot 2. E, NdŽ „rypák zvířete“ (LKŽ); medvěd RLSTŽ 17, medvěd 5. Ktk, Kp „velké, těžké zařízení s masivním spodním koncem k zatloukání kůlů, pěchování hlíny apod.“: Po vytažení nahoru se medvěd odpojí, aby při pádu zatloukl kůl Užp (LKŽ); roh ALSTŽ 152, roh 4. N, DŽ, Nd, Kin „vyčnívající vrchol na konci lodě nebo místo u něj“: Šėpiesův roh KII154 (LKŽ); [ruční] jeřáb ALSTŽ 371, jeřáb 3. „páka; tyč páky, přehazovací páka“: Jeřáb se zlomil Brž (LKŽ); křidélko RLSTŽ 241, křidélko 2. LKAI129 (Trš, Slč, Avl, Kzt, Lkm) „nůžky, vidlice kolovrátku, mezi nimiž se otáčí vřeteno“

⁵ Příklady s uvedenými významy byly převzaty z LKŽ.

Terminologija | 2006 | 13

67

„na kterých se otáčí vřeteno“: S ozubenými křidélky, na která se navíjí nit Pb. Nestrkej, dítě, prsty ke kolovrátku, nebo ti křidélka ublíží Skrb; [ventilátorové] křídlo ALSTŽ 33, křídlo 4. K, LL230, NdŽ, Žg, Ps. Ssk „deska, lopatka části větrného mlýna otáčené větrem“: [Mlýnská] křídla se točí tak rychle, až z toho jde strach LKT265(RdN). Je pravda, že některé lidové termíny mohly vzniknout podle vzoru termínů jiných jazyků. Mlýn „pila“ mohl vzniknout podle něm. [Sagen]mühle „pila“ (Kaulakienė 1991: 88).

Značná část metaforických termínů může být sémantickými výpůjčkami, tj. metaforický význam mohl být převzat z termínů jiných jazyků. Lze to tvrdit s ohledem na to, že více než tři čtvrtiny (82,5%) metaforických termínů odpovídají⁶ termínům v jiných jazycích. Téměř tři čtvrtiny (72%) termínů označených názvy částí lidského těla mají ekvivalenty v jiných jazycích, např.: [kolejnicová] hlava – angl. [rail] head, něm. [Schienen]kopf, rus. головка [рельса] STŽ 159; [noha] vrtné věže – angl. leg [of boring tower], rus. нога [буровой вышки] STŽ 267; krček – angl. neck rus. шейка STŽ 232; [pákové] rameno – rus. плечо [рычага] STŽ 409. Termínům označovaným názvy předmětů odpovídá 85% termínů v jiných jazycích, např.: [kamenné] ložisko – angl. [stone] bed, rus. [каменная] постель STŽ 184; [vrtací] kladivo – něm. [Bohr]hammer, franc. marteau [de forage], rus. [бурильный] молоток STŽ 414; [závěsná] kolébka – angl. [suspension] cradle, rus. [подвесная] люлька STŽ 317; [sloupový] límec – angl. [column] collar, rus. воротник [колонны] STŽ 28; [bezpečnostní] pás – angl. [safety] belt, rus. [предохранительный] пояс STŽ 122; [telefonní] budka – rus. будка [таксофона] STŽ 85. Termínům označovaným názvy přírodních objektů odpovídá 82% termínů v jiných jazycích, např.: [betonovací] chobot – rus. хобот [для подачи бетонной смеси] STŽ 588, vlákno – angl. strand STŽ 168, [stavební] křídlo – angl. [back] wing, něm. [Gebäude]flügel, rus. крыло [здания] STŽ 558, [kabelové] jádro – angl. [cable] core STŽ 608, [sloupová] patice – rus. гнездо [для колонны] STŽ 317, pás – angl. caterpillar ALSTŽ 53. Dokonce 91% metaforických termínů pro abstraktní pojmy má ekvivalenty v jiných jazycích, např.: [vysokocyklová] únava – angl. [high-cycle] fatigue, něm. Ermüdung [bei hoher Lastspielzahl], franc. fatigue [multicyclic], rus. [многоцикловая] усталость STŽ 368; [hydraulický] skok – angl. [hydraulic] jump, něm. [hydraulischer] Sprung, rus. [гидравлический] скачок STŽ 619; stárnutí – angl. ag(e)ing ALSTŽ 8. Zřejmými mezinárodními kalky jsou frazeologické metaforické termíny, např.:

6 Zde se hovoří pouze o ekvivalenci metaforických složek.

68

Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

cementové mléko – něm. Zementmilch, franc. lait de ciment, rus. цементное молоко STŽ 409, sluchový práh – angl. threshold of hearing, rus. порог слышимости STŽ 547; převodovka – rus. коробка передач STŽ 119.

Ne všechny takové termíny lze však považovat za sémantické výpůjčky. Z výše uvedeného srovnání s lidovou terminologií vyplývá, že některé litevské termíny jsou ve vlastním jazyce zcela motivované. Shodu litevských termínů s termíny v jiných jazycích je třeba vysvětlovat univerzálností metaforické nominace a jazykovými kontakty⁷. Podle A. Sabaliauskase bylo jméno jeřáb dáno „nejen dnes již mizejícím vesnickým studničním vahadlům, ale také jeřábům kývajícím se na stavbách ve velkých městech. Již ve 14. století dali Němci jméno jeřáb zařízení pro nakládání nákladu na loď (der Kran; jeřáb se dnes německy nazývá der Kranich). Anglické crane již dávno znamená nejen jeřába, ale také zařízení ke zvedání těžkých břemen. A první takové zařízení pojmenovali podle ptáka nejspíš Řekové: jejich géranos znamená jak „jeřáb“, tak „zařízení ke zvedání těžkých břemen“ (Sabaliauskas 1994: 97). Pro zajímavost lze uvést, že metaforická nominace je příznačná i pro některé nesouhlasící termíny, např.: jeřáb – rus. лебёдка STŽ 167, medvěd – rus. баба RLSTŽ 17, kozel – angl. horse STŽ 375, [závěsné] oko – angl. [lifting] eye ALSTŽ 134, [tlakový] ráz – angl. [pressure] kick STŽ 619, [potrubní] koleno – rus. колено [трубопровода] STŽ 18.

Pokud jde o metafory vlastností, je třeba uvést, že metaforická nominace vlastností ve stavební terminologii probíhá převážně podle vlastností předmětů denní potřeby a živočišného světa a mnohem méně často podle vlastností stavby lidského těla, tělesných stavů a vlastností, rostlinstva a neživé přírody. Tabulka 2 znázorňuje případy nominace metafor vlastností⁸ podle pojmových oblastí.

Z podoby konkrétních termínů vyplývá, že vlastnosti stavebních pojmů se nejčastěji pojmenovávají závislými členy na základě vnější podobnosti s: a) předmětem denní potřeby, např.: sedlová [podpěra] ALSTŽ 87, 330, kotlíková [prohlubeň] STŽ 189, srpovitá [klenba] RLSTŽ 12, pilovitý [ložiskový domek] ALSTŽ 286, vidlicový [díl] STŽ 117, střepovitý [zářez] ALSTŽ 64, vějířovitý [most] ALSTŽ 44; b) hudebním nástrojem, např.: bubnový [kotel] ALSTŽ 294, trubkovitá [spára] STŽ 498, strunný [pás] ALSTŽ 111; c) rostlinou, částí rostliny nebo houbou, např.: jedličkový [převaz] ALSTŽ 39, houbovitý

⁷ Lze předpokládat, že stavební terminologii, stejně jako technickou terminologii jako celek, značně ovlivnily ruština a němčina.

⁸ V tabulce jsou porovnávány pouze rozdílné případy vyjádření metafor vlastností.

Terminologija | 2006 | 13

69

Tabulka 2. Metafory vlastností ve stavební terminologii podle pojmových oblastí

Pojmové oblasti

Metafory vlastností

počet

%

stavba lidského těla

7

11,3

tělesné stavy a vlastnosti člověka

7

11,3

oblast každodenního života

27

43,5

živočišný svět

15

24,3

rostlinný svět

4

6,4

neživá příroda

2

3,2

Celkem

62

100

[stropní konstrukce] STŽ 401; d) přírodní objekt, např.: mramorová [hniloba] RLSTŽ 61, voštinový [radiátor] STŽ 466; e) část lidského těla, např.: vlasové [praskání] STŽ 418; f) zvíře nebo část zvířete, např. motýlí [střecha] STŽ 583. Nejtypičtějším způsobem vyjádření metaforických členů této skupiny jsou adjektivní odvozeniny s příponami -iškas, -iška, -inis, -inė. Případy vyjádření složenými adjektivy a genitivem substantiva jsou vzácné, např.: vlčí [světlík] STŽ 585, „jetelový list“ [křižovatka] STŽ 497. Podobnost s potravinou (barvou, konzistencí) se vyjadřuje genitivem substantiva, např.: kávový [odstín] / Dzed 11, zakysaná smetana [konzistence] / Grig 268.

Metaforicky se jako závislé členy často označují vlastnosti povrchu, např.: zubaté [kladivo] ALSTŽ 169, [páčidlo] s drápem ALSTŽ 24, prstovitý [hák] STŽ 263, široká patka [základu] STŽ 384, křídlová [matice] ALSTŽ 232, RLSTŽ 22. V jiných případech se uvádějí vlastnosti vycházející z různých asociací (podobnosti tvaru či funkce) s předměty označenými základovými slovy. Převládají zde odvozeniny s příponami -inis, -inė, např.: krtčí [drenáž] ALSTŽ 115, hnízdový [základ] ALSTŽ 35, šnekový [výtah] STŽ 250, páteřní [zeď] STŽ 508. Případů metaforického označení vlastností podle fyzických stavů či činností je málo, např.: nasycená [pára] ALSTŽ 318, stojatý [vzduch] ALSTŽ 10, plazivý [oblouk] STŽ 43, kráčející [rýpadlo] ALSTŽ 362.

Je třeba poznamenat, že i v jiných jazycích se metaforická nominace vlastností ve většině případů řídí týmiž rysy. Lze se domnívat, že litevské členy mohou být utvořeny podle vzoru termínů z jiných jazyků, např.:

70

Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

„jetelový list“ [křižovatka] – angl. cloverleaf [junction], rus. [перекрёсток] по типу клеверного листа STŽ 497; motýlí [střecha] – angl. butterfly [roof] STŽ 583; kalhotový [trojcestný kus] – rus. штанообразный [тройник], franc. [raccord a trois voices] a pantalon STŽ 660, ALSTŽ 144; sudovitý [klenák] – rus. бочарный [свод] STŽ 542; podkovovitý [oblouk] – angl. horseshoe [arch], rus. подковообразная [арка] STŽ 43; vlasové [praskání] – angl. hair [cracking] STŽ 418; páteřní [zeď] – angl. spine [wall] STŽ 508; jádrový [vrták] – angl. core [drill], něm. Kern[bohrer] STŽ 173; plazivý [oblouk] – rus. ползучая [арка] STŽ 43.

ZÁVĚRY

1. Metaforické pojmenovávání pojmů není v terminologii stavebnictví produktivním způsobem tvorby termínů. V analyzovaných pramenech tvoří metaforické termíny pouze malou část terminologie.

2. Výrazným rysem metaforické stavební terminologie je antropocentričnost. Ve skupině nominativních metafor tvoří více než tři čtvrtiny (80,9%) termíny označené názvy částí lidského těla, fyziologických a psychických činností, stavů a vlastností, jakož i různých předmětů. V terminologii stavebnictví jsou pojmy poměrně zřídka označovány názvy přírodních jevů.

3. Metaforizace významů v terminologii stavebnictví mohla probíhat podle obvyklých zákonitostí – většina analyzovaných termínů se vyznačuje metaforickým přenosem pojmenování na základě podobnosti tvaru a konzistence. Pouze u malé skupiny termínů se metaforické pojmenování přenáší na základě podobnosti funkce.

4. Většina metaforických stavebních termínů není novými metaforami; jde převážně o důsledek sekundární metaforické nominace. Metaforická terminologie této oblasti byla vytvořena podle metaforických modelů obecné slovní zásoby a značná část metaforických termínů může být převzata z lidové terminologie.

5. Velká shoda mezi litevskými metaforickými termíny a termíny v jiných jazycích umožňuje domnívat se, že metaforické významy mohou být přejaté. Zřetelná motivace vlastním jazykem však rovněž ukazuje, že metaforická stavební terminologie nevznikla sémantickým přejímáním, nýbrž podle univerzálních zákonitostí metaforické nominace. Jasnými mezinárodními kalky je skupina frazeologických termínů.

6. Metaforická nominace vlastností se v terminologii stavebnictví opírá především o vlastnosti předmětů každodenní potřeby a předmětů ze světa zvířat. Metaforickými členy termínů se nejčastěji označují vlastnosti podle vnější podobnosti s předměty a metaforicky se pojmenovávají vlastnosti povrchu.

Terminologija | 2006 | 13

71

ŠALTINIAI

ALSTŽ – Anglų–lietuvių kalbų statybos terminų žodynas. Spec. red. A. Kudžys, Vilnius, 1993.

Džed – Džedulionis J. Namų meistras. Staliaus darbai, Kaunas, 1998.

Grig – Grigaliūnas B. Statybinės medžiagos ir gaminiai. Vilnius, 1974.

RLSTŽ – Rusų–lietuvių kalbų statybos terminų žodynas. Spec. red. A. Kudžys, Vilnius, 1992.

STŽ – Statybos terminų žodynas. Moksl. red. A. Kudžys, Vilnius, 2002.

LITERATŪRA

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius.

Kaulakienė A. 1991: Mokslo kalbos užuomazgos „Kleivėje“. – Lietuvių kalbotyros klausimai 29, 80–91.

Klimavičius J. 2005: Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija, Vilnius.

LKŽe: Lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas), Vilnius.

Sabaliauskas A. 1994: Iš kur jie? Pasakojimas apie žodžių kilmę, Vilnius.

Володина М. Н. 1997: Теория терминологической номинации, Москва.

Гринев С. В. 1993: Введение в терминоведение, Москва.

Ивина Л. В. 2003: Лингво-когнитивные основы анализа отраслевых терминосистем. Москва.

ЛТС 2003: Лексикология. Терминоведение. Стилистика. Сборник научных трудов, Москва.

КРР 2003: Культура русской речи: Энциклопедический словарь-справочник, Москва.

Никитина С. Е. 1987: Семантический анализ языка науки, Москва.

Прохорова В. Н. 1996: Русская терминология (лексико-семантическое образование), Москва.

LITHUANIAN METAPHORICAL TERMS OF BUILDING TERMINOLOGY

In this article 846 metaphorical terms are analyzed, i. e. 784 nominative and 62 attributive metaphors. Metaphorical building terminology is distinguished by its anthropocentricity. In the group of nominative metaphors more than three quarters (80,9%) of terms are names of human body parts, names of human physiological, physical conditions and processes and names of various things. [en elbow pipe – alkūnė ALSTŽ 246]; [en bleeding of (asphalt) – (asfalto) prakai­tavimas ALSTŽ 34], [en (column) collar – (kolonos) apykaklė STŽ 28]. Only rarely in building terminology concepts are named after objects of nature: [en portal gantry – (kraninis) ožys STŽ 375], [(cemento) akmuo Grig 230]. The facts suggest that in building terminology mostly things are named in metaphors whereas metaphors of actions, states and other abstract expressions are rather rare.

In building terminology metaphorization of meaning could have occured according to the usual regularities. For the majority of terms a metaphorical transfer of the name according to analogy of form or consistence is typical: [en drill bit – (grąžto) galvutė ALSTŽ 33], [en paste – tešla STŽ 641]. Only a small group of terms had a metaphorical transfer of the name according to analogy of functions [(rutulinis malūnas Grig 142].

Most of the terms analyzed are not new metaphors and they are a result of secondary metaphorical nomination. Metaphorical terminology of this field was created using metaphorical models of common lexis, most terms could have been borrowed from folk terminology: [(bėgio) kakliukas STŽ 232 – kakliukas LKŽ]. A major part of the terms could be semantic borrowings, i.e. metaphorical meanings could have been borrowed from other languages. More than three quarters (82,5%) of terms are identical to other language terms: [(bėgio) galvutė – en (rail) head, de (Schienen)kopf, ru головка (рельса) STŽ 159. However not all identical terms could be treated as semantic borrowings –

72

Robertas Stunžinas | Lietuviški metaforiniai statybos terminai

most Lithuanian metaphorical terms are fully motivated in the native language. Equivalence of Lithuanian and other language terms could be explained by universality of metaphorical nomination and language contacts.

Metaphoric nomination of attributes in building terminology is based on the features of everyday things and objects of fauna, and only rarely things are named after features of human body structure, physiological processes and conditions and objects of flora and inanimate nature. Attributes are named using metaphoric subordinate components according to exterior similarities to everyday things, musical instruments, plants and objects of nature: [balniškoji (drama) ALSTŽ 87, 330]; [bugninis (kantilas) ALSTŽ 294]; [eglutiškoji (perriša) ALSTŽ 39]; [marmurinis (puvinys) RLSTŽ 61]. Often subordinate components name surface characteristics: [dantytasis (plaktukas) ALSTŽ 169]. In other cases naming of attributes is based on various associations (form, function) with things named in underlying words: [kurminis (drenažas) ALSTŽ 115], [lizdinis (pamatas) ALSTŽ 35], [stuburinė (siena) STŽ 508].

In other languages metaphoric nomination of attributes proceeded according to the same principles. It could be considered that Lithuanian metaphoric subordinate components were created following the example of other language terms: [„dobilo lapo“ (sankryža) - en cloverleaf (junction), ru (перекрёсток) по типу клеверного листа STŽ 497], [drugeliškasis (stogas) - en butterfly (roof) STŽ 583], [kelniškasis (trišakis) - ru штૂంобразный (трߵошник), fr (raccord a trois voices) a pantalon STŽ 660, ALSTŽ 144].

Gauta 2006-11-13

Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 E. paštas [email protected]

Terminologija | 2006 | 13

73