Kroutit, vinout, ovíjet a synonymie a polysémie jejich odvozenin v živém jazyce, pokusy o normování a terminologizaci

JONAS KLIMAVIČIUS

Institut litevského jazyka

I

SinŽ 1980, kuriame pateikiami ir terminiai žodžiai, terminės reikšmės, dominante nežinia kodėl pasirinkta vynioti aiškinama tiesiog neaiškiai – „sukti aplink“, o iliustruojama dvejais: vynioti siūlus, virves. Sinonimų eilutę sudaro tik du tikri nariai – vyti: Moterys veja gijas nuo lankčio ir sukti: Suk siūlus į kamuolį (toliau eina ilgas prieduras: lenkti „nuo ritės vynioti siūlus“, lankuoti, mesti „ant mestuvų vynioti siūlus“, riesti „į stakles sukti siūlus“,...). O reikšmės „jungti gijas į siūlą“ SinŽ 1980 iš viso nėra (dominantė sukti 1. – „judėti į kurią nors pusę“, sukti 2. → verpti 1, sukti 4. → apgaudinėti).

Akademický LKŽ uvádí mimořádně bohaté a rozmanité údaje o synonymii a polysémii sloves kroutit, vinout, ovíjet a jejich odvozenin. Tento bohatý materiál, zejména ten, který nás zde zajímá, však není zcela jasně a někdy opravdu nedůsledně rozčleněn podle významů; ty jsou navíc často vysvětlovány synonymy.

Kroutit 16. V LKŽ XIV 1986 byl z neznámého důvodu ponechán dvojí význam, vysvětlený synonymy – „ovíjet do klubka, vinout do koule“; doklad začíná druhou částí a téměř celý se vztahuje k ní: Žena namotává přízi na cívky Girkalnis, v dokladu není žádné klubko, pouze: nekrout’ cop Pandėlys, stočený oděv Kaltanėnai, stočit drdol Vieksniai, dále: Všeho bylo: těch mas [masa] stočených, zkroucených – kolik jich ještě zbylo! Jurbarkas. Nejpřekvapivější je, že druhá část významu se pak znovu uvádí jako samostatný podvýznam – // „navíjet přízi na cívky, třít“, a také první část – // „vyrábět kroucením“: kroutit [suktinę] Geistarai.

Kroutit 17. má rovněž dvojí význam – nejprve poměrně neurčité vysvětlení: „vyrábět ohýbáním dokola, kroucením“: Z koudelí kroutí provazy Nemenčinė, a poté zcela odlišný podvýznam – // „spojovat zkřížením dvě vlákna, dvě příze v jedno, zdvojovat“: (Vlákno není skané, ale příze je skaná slovník A. Jušky.

48

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

Kroutit 18. „ovinovat, ovíjet něčím, obtáčet“, ale v dokladu je také: Jen si ovazuje nohy onucemi a nic neříká Butrimónys (okres Šalčininkai).

Kroutit 19. „ovíjet kolem“, avšak synonymizuje se se slovesem vinout: Břečťan se vine kolem tyčky Paringys.

DŽ 1993 je to ještě více slito – kroutit 4. „splétat“: Splétá povříslo z koudelí. Pták splétá hnízdo. Zelí tvoří hlávky, ačkoli skroutit 3. „zabalit“: Vlasy stočit do drdolu. Zabalil maso do papíru. Zabal si nohy do přikrývky, 5. „zhotovit kroucením“: Z lnu spletl povříslo. Pták si spletl hnízdo. Uvinul si cigaretu.

V kolizi významů termínů a nedůslednosti normativní lexikografie by určitým vodítkem k systémovosti mohl být přídavný jmenný tvar sukrus 1. „pevně stočený“ (význam 2. „čiperný, obratný“ je ve skutečnosti sémantická výpomoc) DŽ 1993.

Za zmínku stojí poněkud blízké slovesům kroutit (a ovíjet), avšak nejvíce specializované synonymum riesti – 2. „stočit do klubka“: Všeho bylo: těch mas [masa] stočených do klubka – <...> Jurbarkas, 12. „ovíjet se při růstu“: Popínavé rostliny se ovíjejí kolem tyče slovník F. Kuršaitise (II 160), apriesti 1. „ovinout, obtočit“: Je třeba obložit hrnce březovou kůrou Darbėnai, suriesti 9. „vyrobit vinutím“: Jdi a uviň přadeno Tverėčius, užriesti 2. „obtočit“: Když padala, zmije se mu ovinula kolem krku a promluvila lidským hlasem Stakiai, nejdůslednější je však sémantika tkaní a navíjení tkaniny – riesti 3. „navíjet na válec (osnovu)“: My navíjíme látku přes hřeben, vy přes paprsek Naująmiestis, také apriesti 2, įriesti 1, išriesti 1, nuriesti 1, pariest[i] 1, pririesti 1, suriesti 1, užriesti 1; dále suriesti 1. „stočit (do chomáče, klubka)“: Když je [plátno] bílé a vyprané, zkrouceně ho přeložíš napůl a pak je pěkně navineš na vratidlo Švenčionys (LKŽ XI 1978).

LKŽ XIX 1999 rozlišuje homonyma vyti 1. „nutit jít, běžet <...>, hnát, pohánět“ a ²vyti.

²Vinout 1. – opět dvojí význam a opět částečně synonymní vysvětlení – „ovíjet, stáčet do klubka, do koule“, avšak doklad je opět v rozporu s vysvětlením – uvádí jen příklady ve významu „stočit (do klubka)“: Vinout nitě do klubka slovník A. Jušky. Vinu nitě z cívky; od cívky je pak odhodíš Pandėlys. Na co budeš vinout přízi, když nebudeš mít vřeteno Liškiava. A ani jeden příklad ve významu „navíjet do klubka“!.. Dále se však samostatně uvádí podvýznam – // „ovíjet“: Vinout tabák slovník F. Kuršaitise (II 196) a další podvýznam – // „navíjet, převíjet přízi z přadena nebo klubka“: Přines přadénka, budeme navíjet osnovu (tj. přadena) Šalakas. Navíjené klubko Grūžiai. A dále se rozlišuje

Terminologija | 2006 | 13 49

poměrně neobvyklý význam – „ovíjet nití“: Kdyby mi teď někdo dal, ukázal bych vám, jak příst a jak navíjet na cívky (tj. na cívky) nitě Kupiškis.

Zcela jiný děj označuje ²vyti 2. „vyrábět kroucením“: V zimě budou děti kroutit šňůry (tj. provazy), děvčata budou příst Kvėdarna. Stočený stokrát, spletený stokrát, omotaný stokrát (zelí) Varėna, Pažaislis.

A ještě jiný děj – ²vyti 6. „ovíjet kolem“: Fazolové úponky (tj. fazole) se vinou kolem jiných, pestiny se nevinou Pūnskas.

Podobně jsou uváděny také významy slovesa ²suvyti – 1. „stočit do klubka, do kotouče“ // „namotat, navinout (na vřeteno)“, 2. „vyrobit kroucením, stočit“. Jinak je tomu však u ²apvyti 1. „něčím omotat“: Navij návitek nitěmi slovník A. Jušky. Peníze omotané do klubka Kaltėnėnai, 2. „ovinout se kolem, proplést se“: Chmel se ovíjí kolem stromů Jurbarkas. Omotal se jako bič kolem kravského ocasu Kupiškis.

Podobně jsou uvedeny i v DŽ 1993 – ²vyti 1. „kroutit (do klubka, na cívku nebo z nich)“, 2. „vyrábět kroucením (provaz)“; ²suvyti 1. „stočit, navinout (do klubka, na cívku)“, 2. „zkroutit, pokřivit“: Jetel se propletl jako hrách a je omotaný 1. „honit a obracet“ [má být „apvyti“], 2. „omotat“: Drát omotat kolem úchytu kosy.

Než přejdeme k odvozeninám slovesa ²vyti, je vhodné se nejprve seznámit se sémantikou opakovacího slovesa vijoti, které je od něj utvořeno.

LkŽ XIX 1999 vijoti – 1. „kroutit, ovíjet“: «...> cípy se ovíjely kolem kalhot P. Cvirka, 2. „přidávat třetí pramen provazu“ (přesněji – „připojit <...>“): Zlatem ohnutý, zelenými hedvábnými nitěmi ovíjený (věnec) Kalvarija (3. přen. „pronásledovat, honit“ má být „vijoti). Ve výkladech předponových tvarů je mnoho synonymie – apvijoti „otočit kolem, omotat, přidat třetí pramen či větev“, atvijoti „stočit zpět, odmotat“: Bič se rozpletl, je třeba ho znovu stočit J. Šlapelis, įvijoti „zabalit, zavinout“ – bez dokladu, išvijoti 1. „rozplést, roztočit, rozkroutit“, nuvijoti 1. „odtočit, stočit dolů, odvinout“, pervijoti „znovu přetočit, přidat třetí pramen či žílu“, privijoti „přidat, přitočit třetí pramen“, užvijoti „omotat provaz třetím pramenem“. Suvijoti je skutečně dvojznačné – 1. „vyrobit kroucením“, 2. „zavinout“ (přesněji by bylo – „suvyti“): Uřízl jsem si březovou proutek, a když jsem ho uřízl, stočil jsem ho Krinčinas. Stočí si rybářský prut a šel domů DŽ 1972. Pavijoti je v LKŽ XIX 1999 uvedeno velmi stručně – 1. „trochu kroutit“, 2. „přidat třetí pramen“ – oba významy bez dokladů. Rozlišení významu „trochu kroutit“ ukazuje, že pavijoti je považováno za předponovou odvozeninu slovesa vijoti. LKŽ IX 1973 uvádí pavijoti s úplnými doklady, byť ne bez nepřesností – „kroutit (přesněji – „přidat“), přidat pramen provazu“ Jankai, Paištrys, Pandėlys, Šalakas. Význam naznačuje, že pavijoti je odvozeno od pavija.

50

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

To potvrzují i předponové tvary slovesa pavijoti – supavijoti 1. „přidat pramen, otočit kolem“ Šatės, išpavijoti 1. „přidat pramen“ Skuodas, Plateliai, 2. „otočit kolem, rozplést“ Šatės, nupavijoti „otočit kolem, proplést“ Luokė.

DŽ 1993 vykládá vijoti jinak – „dělat prameny, kroutit“, ačkoli doklad s výkladem nesouhlasí: kroutit provaz, otěže (přidávat třetí pramen), stejně jako tento doklad – a také pavijoti „přidat provazu pramen“, užvijoti „přidat (třetí pramen provazu)“, stejně tak suvijoti „stočit“: stočit provaz, ale zcela odlišný význam má: Stočí si rybářský prut a šel domů.

Pouze v nářečích se vyskytuje také varianta vejoti 4. „přidávat třetí pramen provazu“ Užpaliai, Smálvos (1. „honit, pronásledovat, <…>“, 2. „odhánět <…>“, 3. „hledat záminky, pronásledovat“ je nerozlišené homonymum), pavejoti 2. „přidat třetí pramen, pavijoti“ Linkuvà, Užpaliai, Šälakas, suvejoti 3. „stočit (bič)“ Skaudvilė, Užpaliai, Dùsetos, Õnuškis (okres Rokiškio), užvejuoti 5. „na dvě stočené šňůrky navinout třetí“ Užpaliai, Obėliai (LKŽ XVIII 1997).

Živý jazyk má od slovesa vyti a několika jeho předponových odvozenin také názvy výsledku děje – odvozeniny s koncovkou -a: ¹vija 1. „jeden pramen provazu“ Õnuškis (okres Rokiškio), Pùšalotas // „část copu“ Jiez̃nas, Varėnà (²vija 1. „laťka k přitlačení střešní slámy, lať“, 2. „obyčejná tenká tyč, lať“) LKŽ XIX 1999, apvija 2. „třetí pramen provazu; závit“ Pùšalotas, Meškuičiai [zatímco apvijas 2. „ovíjecí tkanina, lem ovíjecí tkaniny“ Skaudvilė, apvijys „předmět, na který se začíná navíjet klubko; pramen“ slovník A. Jušky, Plateliai, Ylakiai (také apvijas 1. Užventis, apvija 1. Mósėdis, Salantai)] LKŽ I₂ 1968, įvija 2. „pridávaný pramen provazu (třetí); pramen“ Kantaučiai [zatímco ¹įvijas 1. „nějaký předmět, na který se navíjejí nitě; pramen“, 2. „jedno otočení při navíjení (klubka, cívky)“; ²įvijas, -a 1. „zkroucený, propletený, spirálovitý“: [zakroucený jako vrták Kupiškis, také įvijus, -i J. Jablonskis] LKŽ IV 1957, pavija 2. „třetí pramen provazu, kterým se přidává další pramen“ Rudaminà, Igliáuka, Geistarai, Barstýčiai, 3. „pramen provazu“ Rum̃šiškės, Žagarė [1. „nějaký předmět na navíjení klubka nití (obvykle kousek látky, zmačkaný papír)“, také pavijoklis 1. „pramen klubka“, pavijys 2. „pás na zavázání zavinutého dítěte, zavinovačka“] LKŽ IX 1973, užvija 1. „třetí pramen provazu či šňůra biče, která se přidává přes první dva“ Žeimelis, Vaškai, Pasvalys, Kupiškis, Alizavà, Õnuškis (okres Rokiškio) LKŽ XVII 1996.

Podobně také DŽ 1993 – vija 1. „jeden pramen provazu“ (a také 2. „zkroucená, stočená nit, stočený drát“: Popínavá rostlina se ovíjí úponky. Drátěný závit), apvija 1. „třetí pramen provazu či biče, kterým se ovíjí, pramen“, pavija pouze 2. „třetí pramen provazu, kterým se přidává další pramen“ (1. „k navíjení klubka nití se používá nějaký předmět

Terminologija | 2006 | 13

51

„předmět“), įvija 2. viz pavija 2, užvija 1. „třetí pramen lana nebo šňůra biče, která se navíjí na první dva“. Podstata této podobnosti tedy spočívá v tom, že normativní slovník spisovného jazyka zde normuje jen velmi málo – pouze įvija 2. viz; apvija 1, pavija 2 a užvija 1 jsou nenormované synonymní výrazy; nenormuje se ani pavijoti „přivíjet k lanu pramen pavija“, užvijoti „přivinout (třetí pramen lana)“. O tom, k jakým kolizím a zmatkům to vede, bude pojednáno v kapitole II.

Význam slovesa vynioti, které je rovněž opakovacím slovesem [LKŽ XIX 1999 uvádí také tvar přítomného času vyna od vyti: Vynas, pinas, lipa ant aukšto kiaušinio dėt (apynys) Šakýna (vyti 6.)], se značně liší; nedostatky zpracování v LKŽ XIX 1999 jsou podobné – vynioti 1. „otáčet, kroutit do svitku, do klubka nebo ze svitku, z klubka“: Kamuolioką siūlų vynioju, sapnavau – kelionė Kaltanenai. Ant kočėlo rietimus drobės vynioja Palėvenė. // zvrat. „při růstu se ovíjet, vinout kolem“: Sunku apynėliui in viršų vyniotis Nemunaičis, 2. „otáčet do něčeho“: In tą popierių mėsą suka: reikia penkis kartus vynioti Paringys. // „zavinovat, balit, ovinovat čím“: Seniau vaikus ankštai vyniojo Sedà [3. zvrat. „pohybovat se plazivým pohybem, kroutit se“: Kad vyniojus, ažtai vijūnai Daugėliškis], apvynioti 1. „ovinout, obtočit kolem něčeho, přes něco“: Turėjau beržinį vytį, miklus miklus – kaip apovyniojau apie blauzdas! Žėlva. Autus apsivynio[j]a ir į vyžą jauną koją Jurbarkas a 2. „obklopit, ovinout, zavinout čím“: Visad su autais nešiodavo, autus apvynioja, apivaras dideles nešiodavo Sidabravas, suvynioti 1. „stočit, svinout do svitku, do klubka“: Ka[i]p išblga [audeklas], tai suvyniojam rietiman Lazdijai. / přen.: Visi pečiai užtirpę, ir žarnos dieglių suvyniotos Debeikiai, 2. „zabalit do něčeho, něčím“: Silkė. būdavo, suvynioji į popieriuką i[r] an[t] žarijų pakepi Sidabravas. Iš senų paklodžių, būdavo, padarai vystyklių suvynioti tą vaiką Sintautai [na obrázku není žádné klubko...].

DŽ 1993 vynioti „otáčet a přitom obvazovat, balit“, ačkoli také: Apyniai vyniojasi ant virpčių; suvynioti 1. „svinout“: Suvynioti pirkinį į popierių. Pinigus susivyniojo į skepetą, 2. „svinout, smotat“: Suvynioti žemėlapį; zatímco apvynioti „ovinout (látku, obvaz, drát)“: Koją apvynioti vyturu. Apvynioti virvę ant kablio. Gyvatė apsivyniojo aplink pagalį; išvynioti „rozvinout“: Išvynioti siūlus iš kamuolio. Špatně zabalený nákup se rozbalil a tak dále, nedůsledně.

Od slovesa vyti je odvozeno další opakovací sloveso – vystýti 1. „zavinovat, otáčet do plen“ (var. vystinti); od tohoto slovesa je utvořeno podstatné jméno vystýklas „kus látky k zavinování kojence“ (ve starých textech var. vystykłos). Avšak suvystyti má i další dílčí významy – 1. // „zabalit se, zachumlat se“ Biržai // „obléci, teple zabalit“ Palėvenėlė // „svázat“ Kuršėnai // „zapletením zpevnit,“

52

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

„zpevnit“: Kuolai suovystyti ovytim Širniai. Od vystyti je odvozeno vystas 3. „plena“ Veliuona, Naumiestis, zatímco 1. „oděv stahující ženský trup, korzet“ F. Kuršaičio žodynas (I 199), A. Juškos žodynas (var. vysta Są́ugos, Alvitas), 2. „ženská vesta, živůtek“ Tilžė, Gardamas, Ramučiai (var. ²vystė 2 Priekulė, Veliuona, Naumiestis, Alksnėnai, Rudaminà) LKŽ XIX 1999.

Podobný význam má několik denominativ (sloves odvozených od podstatných jmen). Od ¹vyturas 1. „dlouhý kus látky k ovinutí něčeho“, 3. „pramen, cár, chomáč“ a var. ²vyturys 3 (: ²vyti) jsou odvozena ¹vyturiuoti 1. „zavinovat, otáčet“ Viekšniai, ¹apvyturiuoti 1. „ovinout, obtočit, ovázat“ Len kimai, Raudėnai, Kražiai, ¹įvyturiuoti „zabalit, zatočit dovnitř“ Merkinė, ¹išvyturiuoti 1. „rozvinout“ Kvėdarna, ¹suvyturiuoti 1. „svinout, stočit, zavinout“ Kvėdarna, Ežvilkas, Viduklė, Paežerėliai, ¹užvyturiuoti „ovinout“ Pūnskas (var. ¹vyturti 1. „zavinovat, kroutit, otáčet“, 2. „otáčet, zavinovat do něčeho“, 3. „zavinovat do plen“) LKŽ XIX 1999. Od ⁴vytis 1. „tenká, ohebná větev, obvykle používaná k pletení nebo svazování něčeho“, 2. „prut, metla“ a/nebo var. vytė 1, 2 (: ²vyti) je odvozeno sloveso vyčioti 1. „svazovat proutky, proplétat“: Darželis aukso baslel iais bestas, sidabro vytelėmis vyčiotas Vyžuonos (var. vyčioti), var. vytoti 1. „zavinovat, otáčet, svazovat“, suvytoti „stočit, svázat proutky“: Vytim suvytodavo tooras [při stavbě plotů] Ceikiniai, ¹oytuoti 5. „plést, zavinovat, svazovat“: Aš einu baslių best, o tu eik vyt uot Švenčionys (LKŽ XIX 1999).

Sémantické kolize odvozenin synonym sukti a riesti, sukti a vyti, vyti a vynioti (jejich rozmanitých významů) jsou ještě větší než u výchozích slovotvorných základů. V prostoru nářečí se projevují pouze na okrajích nebo v řídkém mezinářečním úzu (především v jazyce folkloru), v zásadě však zůstávají neřešeny. V konfrontaci se spisovným jazykem (k tomu se přidávají i jeho novotvary) se však odhalují rozpory – jak v podobě dvojznačností, tak v podobě nízké, někdy ovšem nezlepšitelné rozlišovací schopnosti. Přesto stojí za to na ně upozornit, přinejmenším s ohledem na budoucí obezřetnost. Například:

sukutis 16. „svlačec (Convolvulus)“ Kėdainiai (LKŽ XIV 1986) – ¹vijoklis 1. bot. [tj. vědecký termín] „rostlina z čeledi svlačcovitých (Convolvulus)“ (var. vijoklė 1, vijuoklis 1, vynioklė 2), vyt uolė „svlačec rolní (Convolvulus arvensis)“ Salantai, Budriai, Gargždai [var. ¹vytuolis Salantai, ¹vyturė 1. Gargždai, Endriejavas, Rietavas, vyturis 1. Klaipėda, Alsėdžiai, Laukuva, Žygaičiai, ¹vyturys 1. Dovilai, vytorė F. Kuršaičio žodynas (I 40)] LKŽ XIX

Terminologija | 2006 | 13

53

1999; vijoklis 2. „jakákoli rostlina, která se ovíjí“ Kalvarija (var. vijoklas A. Juškův slovník) LKŽ XIX 1999; apynys bot. „popínavá rostlina, jejíž šištice se používají k výrobě piva (Humulus lupulus)“ (var. apuvnys Kūk­tiškės, Taurāgnai, staré slovníky) LKŽ I, 1968; vytūklis „lilek potměchuť (Solanum dulcamara)“ Rūsnė (var. vytuoklė V. Kalvaitis) LKŽ XIX 1999; vijikė „taková zahradní květina“ dunininkai (LKŽ XIX 1999) – ²rietena 4. „plavuň, lykopodium (Lycopodium)“ Višakio Rūda, Garliava, Girkalnis, Griškiškis, ²rietenos 1. „netřesk (Sempervivum)“ Darbėnai, Grūšlaukis, slovníky Malé Litvy, 2. „rdesno ptačí (Polygonum aviculare)“ slovníky Malé Litvy, 1. (A.) Pabrėža, 3. „barvínek menší (Vinca minor)“ F. Kursaitis, 5. „rozrazil lékařský (Veronica officinalis)“ slovníky Malé Litvy;

²riestinis 2. „sbalený vepřový podbřiškový tuk, sádlo“ A. Juškův slovník, povídky K. Jurkšaitise, Švėkšna (: suriešti 9. „vyrobit, zhotovit ovíjením“: Nelydėm karvuinio lajaus, surietėm į tokias taukines Skirsnemunė. Insūdžiau gerai i[r] suriečiau kumpį Kaltanėnai. Užtrino surietusi pardavė pasvariuo Šatės) LKŽ XI 1978, riestiniai – závitky GK 1934 5–8 86, ¹ries-tinis obvykle v mn. „masový řízek s náplní, roláda“, ¹riestinis kul. „masový řízek s náplní, závitek“ LKŽ XI 1978;

¹suktinis 4. „taková masová roláda“ Skrebotiškis, ale možná převzato z písemných pramenů (LKŽ XIV 1986), 2. kul. „teplý pokrm z rolovaného masa“ DŽ 1993;

¹vyniotinis 1. „kulinářský výrobek z mletého či nemletého masa, ryby nebo zeleniny, svinutý do válečku, roláda“ LKŽ XIX 1999, vynioti-nis – roláda GK 1934 5–8 88, vyniotinis kul. 1. „studené maso svinuté do tvaru silné klobásy“ (2. „několikavrstvé zavinuté pečivo s náplní“) DŽ 1993;

²vyturys 5. „knedlík, roláda, závitek“ Gegrėnai (LKŽ XIX 1999);

riestuvas 1. „tkalcovský válec, na který se navíjí osnova, tkanina“ žem., Skirsnemunė (LKŽ XI 1978), také DŽ 1993 – suktuvas 7. „válec tkalcovského stavu“ Pagėgiai, Vaiguva (LKŽ XIV 1986) – vytuvas 2. „válec tkalcovského stavu, <...>“ Gavaltuva (LKŽ XIX 1999);

sukutis 11. „nástroj na kroucení provazů, vratidlo“: Tu tik giją daryk, o aš, paėmęs sukutį, susuksiu, ir tuoj bus virvutė Liubāvas (var. ¹suktukas 10, ²sūktis, suktuvas 11, sukutė 2, sukynė 4) LKŽ XIV 1986, sukutis 5. „nástroj na kroucení provazů

54

Jonas Klimavičius | Suktį, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

sukti“ DŽ 1993, sukynė 2. „prietaisas virvėms vyti“ DŽ 1993 – vytukas 2. „įrankis virvėms vyti“ Saldūtiškis (var. vyturkas „vytuvas virvėms vyti“ Papilys) LKŽ XIX 1999;

vytuvai 1. „obvykle zařízení ze dvou příčně spojených tyček na odvíjení příze z přaden“: Įsinešk vytuvus ir išvybk siūlus Kalnalis. Vytuvėliais išvėja sruogas į kamuolius Linkuvą (var. vytuvuas 1, vytukai 1, vytukas 1, vytukliai, vytokas, vytukšlis, 'vyturas 5, vytuškos 1, vytuška 1, vytuškai) LKŽ XIX 1999), vytuvai „zařízení na navíjení příze“ a vytukai „malé vytuvai“ DŽ 1993;

vytuškos 3. „zařízení na navíjení příze z cívek“ Sudeikiai, Užpaliai, Dusetos, Tverėčius (LKŽ XIX 1999).

Fakta jsou tedy již známa, a proto tvrzení „výrok má smysl jen pro ty, kdo znají fakta“ (Lansonas 1989: 150), otevře-li se brána podmínky, vede k jasné cestě. Smysl tohoto výroku, byť není zcela krátký, lze stručně vyjádřit takto: v živém jazyce jsou sukti – riesti, sukti – vyti, vyti – vynioti a jejich odvozeniny charakteristické synonymií a polysémií – vlastní i mezinářeční (v LKŽ ne zrovna nejpříkladněji uspořádanou, stejně jako v normativní lexikografii (DŽ 1993)) – což ve slovní zásobě spisovného jazyka vytváří příliš pestrý a někdy rozporný, nedostatečně systematický a málo rozlišující, místy dvojznačný obraz, který lze jen stěží označit za zcela ustálený.

11

Při tvorbě vědeckých termínů (názvů dějů, výsledků děje a nástrojů) z mnohoznačných synonym živého jazyka, která jsme probrali, je nejprve nutné dodržovat požadavky na bezsynonymičnost a jednoznačnost termínů. Vědecké termíny se tvoří z materiálu lidové terminologie (terminologizace) a odvozováním nových slov od zmíněných sloves (tvoření slov). Odvozování je zde méně než terminologizace – odvozeniny již existují v živém jazyce, fungují v něm i v běžné slovní zásobě spisovného jazyka.

Terminologizace je nejen častější, ale její průběh je také problematičtější. V litevské terminologii se o terminologizaci napsalo poměrně mnoho, teoreticky však nebyla hlouběji zkoumána. Existují rozdílná tvrzení a některé otázky nebyly vůbec otevřeny. Nejčastěji se hovoří pouze o významu. Při terminologizaci se význam obvykle mění: „Obecná slova vstupují do terminologie nezřídka v přeneseném významu“ (Keinys 1980: 63). Uvádí se několik způsobů: „Význam běžných slov se při jejich přeměně na termíny buď zužuje, nebo rozšiřuje, nebo

Terminologija | 2006 | 13

55

pavadinamas visai kitas dalykas pagal panašumą ar kitą kurį bruožą“ (Keinys 1980: 64), todėl „paprastieji žodžiai, patekę į terminų sistemą [,] gauna specialią, apibrėžtą reikšmę“ (Keinys 1980: 64). Kalbant apie esminę liaudies ir mokslinės terminijos skirtį, be kitų dalykų, pasakyta, kad kuriant mokslinių terminų sistemą įvardijimo tikslumas reikalauja žodį terminizuoti modifikuojant jo reikšmę ir atribojant nuo kitų reikšmių (Klimavičius 1996: 6–7). Termin izacijos sąvoka plečiama ir skiriamos jos rūšys: „Terminiza-cija yra dvilypis procesas: vienu atveju terminizuojami bendrinės kalbos ir tarmių žodžiai, o kitu atveju – gretimų sričių terminai. Pastarasis reiškinys vadinamas transterminizacija“ (Gaivenis 1997: 5). Pažodžiui pakartojusi šį teiginį (Kaulakienė 2001: 28) transterminizaciją autorė pavadina transe- mantizacija (= transsemantizacija), bet toliau šios įdomios ir perspektyvios minties neplėtoja ir grįžta į leksinės semantikos vagą. Po keleto metų K. Gaivenis savo knygoje Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys kalba tik apie du terminizavimo būdus: „1) praplečiant (perkeliant) leksinę žodžio reikšmę ir 2) susiaurinant (apribojant) leksinę žodžio reikšmę“ (Gaivenis 2002: 52). Būtina pasakyti, kad praplėtimas (grikio šiaudas) ir perkėlimas (degtuko šiaudelis), susiaurinimas ir apribojimas iš tikrųjų yra skirtingi reikšmės keitimo būdai. Esminis yra ir kitas dalykas: „Terminas įgauna specialių semų, kurių paprastas žodis neturi“ (Gaivenis 2002: 53). Bet ši mintis irgi tikslintina. Tik tautologija verčiamasi ir terminologijos terminų žodynėlyje: terminizavimas – „visuotinės leksikos arba tarm inės leksikos žodžio virtimas arba pavertimas terminu suteikiant jam termin inę reikšmę“, o termininė reikšmė – „reikšmė, būdinga žodžiui tam tikros srities terminijoje“ (Kvašytė 2005).

K. Gaivenis správně poznamenal, že k transterminologizaci mezinárodních kalků nedošlo v litevštině (Gaivenis 1997: 5). Jde tedy o sémantiku termínů, stejně jako veškerá terminologizace.

Zapomíná se na samotný začátek. Mohlo by se zdát, že terminologizované slovo sestupuje jako deus ex machina. Přitom by bylo třeba mluvit jak o hledání, tak o výběru – o možnosti slova a jeho vhodnosti k terminologizaci, dále pak o výběru významu, který má být terminologizován, a jeho odlišení od synonym. Terminologizace pak končí harmonickým začleněním terminologizovaného člena systému do tohoto systému.

Pro terminologickou analýzu jsou v tomto případě nezbytné definice termínů. Tato okolnost spolu s potřebou zdokonalit normování vedla k výběru dvou zdrojů – jde o Aiškinamasis tekstilės terminų žodynas (2001) a dokončovaný Aiški-

56

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimių...

namasis elektrotechnikos terminų žodynas. Mezi některými pojmy existuje také určitá podobnost.

Pro snazší orientaci lze hned uvést obecný směr, který lze vyčíst z rozlišení uvedených synonym:

sukti – „způsobovat otáčením deformující se pohyb nitě, provazu, lana apod. kolem podélné osy a dodat jim zákrut“;

vyti – „navíjet nit, provaz, lano, vodič apod. na cívku, osu apod.“;

vynioti – „svinovat dvourozměrný předmět kolem pomyslné osy do svitku nebo na hřídel do návinů“.

Vynioti se zde snadno a zcela jednoznačně odlišuje.

Rozlišení mezi kroutit a snovat je obtížnější – kromě zde uvedených základních významů je třeba počítat ještě s jedním důležitým: „z několika vláken vytvořit složenou přízi nebo z několika pramenů – provaz“. Protože úkon výroby příze (z jednoho vlákna) se vyjadřuje slovesem spřádat, je nejběžnějším úkonem při výrobě složené příze bezpochyby kroutit. A totéž by mělo platit analogicky i pro provaz. Jinak lze v nářečích, a automaticky i v běžném nespecializovaném jazyce (nikoli v terminologickém užití), pramen provazu jak kroutit, tak snovat, avšak odvozeniny s významem výsledku jsou pouze od slovesa snovat: pramen 1. „jeden pramen provazu“ (a snovat prameny – „vytvářet prameny, snovat“) a téměř nenormované názvy „třetího pramene provazu“ – opředení 1, přidaný pramen 1, vpletený pramen 1 (viz přidaný pramen 2) a přidaný pramen 2 (a připlést pramen – „přisnovat k provazu další pramen“) DŽ 1993. Pro terminologii by však bylo snovat zde nesnesitelně nejednotné a vedlo by k záměně se základním významem slovesa snovat uvedeným výše. Zde se tedy provaz nesmí odlišovat od kroucené příze – je třeba kroutit jak přízi, tak provaz [lidové provaznické názvosloví pramen (a snad i opředení) již má v terminologii průmyslové provaznické techniky náhradu, která nenarušuje systém – pramen 3. „samostatná linie, rozvětvení: Provaz ze tří pramenů (ze tří svazků vláken) DŽ 1993, mimochodem převzato z živého jazyka (žemaitštiny) – pramen 6. „svazek provazů, vláken nebo zapletených vlasů“ LKŽ XIV 1986].

Podívejme se, jak se to podařilo uskutečnit a co je ještě třeba upravit. Především je zde třeba dbát na systémovost.

Tedy kroucení – 1. „vytváření deformace kroucením“ a 2. „technologický postup výroby nití, lan nebo kabelů, při němž se jim uděluje zákrut“ – něm. Drehung, Verdrehung, angl. twisting, franc. tordage, rus. скручивание. stroj na kroucení – „stroj na výrobu skaných nití“, stroj na kroucení lan – „stroj na kroucení a splétání lan a kabelů“, skaná nit, skaná příze, skaný polotovar, skaný výrobek TekstŽ 2001 a skaní – „spojení dvou nebo více pramenů, žil nebo vláken“

Terminologija | 2006 | 13

57

do svazku, otáčením kolem společné podélné osy, aby se zvýšila pevnost“, porinis sukimas(is) – „zkroucení dvou izolovaných vodičů kabelu, <...>“ AiškElTŽ, ale vijimas – „vytvoření vícežilového vodiče z paralelních vodičů nebo jejich žil, přičemž se každá žíla otáčí kolem své osy a kolem společné osy“ AiškElTŽ – odchylka od obecného směru rozlišování synonym. Té se vyhnul TekstŽ 2001: suvijimas – „vytváření balení přízí nebo jiných podobných produktů určitým uspořádáním návinů“ (jiný než vija u venkovského provazu — „část příze nebo jiného produktu, která jednou obtočí cívku, člunek, dutinku nebo jiný prvek“ – něm. Windung, angl. winding, fr. spire, rus. виток), pervijimas – „technologický proces – kombinace operací sestávající ze tří částí: odvíjení dodávaného balení příze, <...> odstraňování vad, <...> a vytváření nového, dokonalejšího balení“, pervijimo mašina – „zařízení pro převíjení příze na vhodné cívky, <...>“, perojimo į kamuolius mašina, vijimo mechanizmas – „mechanismus pro vytváření cívek nebo člunků s přízí na dopřádacích, skacích nebo převíjecích strojích“. Určitá odchylka je i v TekstŽ 2001 – jde o název činnosti zcela odlišné od suvijimas ir pervijimas, totiž apvijimas – „obalení vrstvičky jednoho nebo více vláken či uspořádaných vláken jedním nebo několika ovinutími příze“ (apvijos v TekstŽ 2001 z nějakého důvodu chybí) – něm. Umwindung, Umwickeln, angl. covering, wrapping, fr. guipage, rus. обмотка, обкрутка, apvijimo mašina – „stroj s dutými vřeteny na výrobu ovinovaných přízí“, apvytinis siūlas – „jádrová příze, jejíž jádro je ovinuto jednou nebo několika přízemi; <...>“, apvytinis verpals – „příze, v níž je vrstva uspořádaných vláken ovinuta jednou nebo několika přízemi; <...>“, apvejamasis verpimas – „způsob výroby ovinované příze, při němž je protahovaná vrstva vláken vedena kanálem dutého vřetena a ovíjena přízí odvíjenou (= odvíjenou) z cívky umístěné na vřetenu“. Ačkoli by toto apvijimas gal geriau būtų apsukimas snad bylo lepší nazývat „otáčení“, nejde však spíše o porušení obecného směru rozlišování synonym, nýbrž pouze o jeho doplnění o čtvrtou položku. V tomto případě se vijimas rozlišuje předponami – jeden druh je suvijimas, pervijimas, druhý apvijimas. Rozdíl je zcela dostačující.

Závažnou, obecně již dlouho zakořeněnou vadou elektrotechnické terminologie v AiškElTŽ je to, že se tu sice uvádí vija „základní prvek cívky tvořený vodičem ve tvaru jedné smyčky“ a apvija – „<...>. <...>. Vinutí se skládá z cívek spojených určitým způsobem, které jsou tvořeny <...> závity“. něm. Wicklung, angl. winding, fr. enroulement, bobinage, rus. обмотка, ale... vyniojimo staklės „pro navíjení vinutí“, glaudusis vyniojimas – „navíjení vinutí, při němž mezi závity nejsou mezery“, něm. dichtes Wickeln, abstandlose Wickeln,

58

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

angl. continuous coiling, fr. bobinage masse, rus. плотная намотка. Elektrotechnické vyniojimas se tedy zcela liší od textilního vyniojimas – „otáčení výrobku nebo polotovaru kolem hřídele, desky apod., <...>“ (mimochodem, takové navíjení je z nějakého důvodu zařazeno i do AiškElTŽ!). TekstŽ 2001: vyniojimo mechanizmas „mechanismus pro navíjení výrobku do role“, išvyniojimo įtaisas „zařízení pro odvíjení tkaniny z nábalu (...)“ TekstŽ 2001; poněkud vyčnívá suvyniojimas – „svinutí do role, klubka apod.“, avšak suvyniojimo tankis už znamená pouze „podíl hmotnosti a objemu výrobku navinutého do role“; srov. také suvijimo (snad do klubka nebo na cívku?) tankis v TekstŽ 2001, ale ten chybí... Ačkoli spiralė znamená 2. „vodič stočený do spirály, ohnutý drát“ AiškElTŽ, spirálové kaitinamasis siūlas je „žhavicí vlákno navinuté do spirály“, dvigubos spiralės kaitinamasis siūlas – „spirálové žhavicí vlákno [,] podruhé navinuté do větší spirály“; navíjet lze pouze spirálu z pásku, nikoli z drátu: vynioti: suvyniotoji juostinė šerdis – „jádro z pásků měkkého magnetického materiálu, navinutých do spirály, <...>“ AiškElTŽ.

(Ap)vija (ir ritė) se v textilním průmyslu a elektrotechnice v zásadě vytváří stejně, avšak v textilním průmyslu se systematicky používá také vijimas. Proč by se v elektrotechnice mělo používat vyniojimas? Je to důsledek nedokončeného uspořádání této mikrosoustavy elektrotechnické terminologie. Z hojného materiálu, který mi poskytl doc. dr. Stasys Žebrauskas (za celý soubor mu velmi děkuji a ponechávám jej jeho pečlivému sběrateli), je patrné, že v meziválečném období se používalo apsukos vyniojimas, po válce se místo apsukos začal užívat přesnější, systematičtější termín apvija, ani tehdy však nebylo dosaženo soustavy – zůstalo apvijos vyniojimas. Nyní se zkouší vysvětlovat, že apvijos vijimas by nutně znamenalo podélnou deformaci vodiče – jeho zkroucení, tedy poškození. Proč však nelze (a proč by se nemělo!) na vytváření apvijos v elektrotechnice (na cívce, jádře apod.) pohlížet jako na navíjení příze, provazů či lan, tedy terminologicky jako na „vijimas“ (nářečně také „sukimas“)? Zda se elektrotechnické vinutí zkroutí, nezávisí na slově (pokud by mu někdo rozuměl ještě nářečně, a ne jako odbornému termínu), nýbrž na potřebě a odpovídající technologii. Jestliže někdo při ručním odvíjení z cívky zkroutí vodič nebo kabel, není na vině slovo, ale neobratnost při provádění činnosti. Slovo je již terminologizováno – zde je třeba zapomenout na provaz. Po řádném objasnění a pochopení tedy můžeme bez obav používat systémové spojení apvijos vijimas.

ZÁVĚRY

V živém jazyce (v nářečích) se u slov sukti – riesti, sukti – vyti, vyti – vynioti vyskytuje synonymie a polysémie (v LKŽ nejsou zpracována zrovna nejvzorověji) – běžná i mez nářečími. Jejich odvozeniny vykazují ještě větší sémantické kolize. V prostoru mezi nářečími to všechno zůstává nezměněné a možné. Ve vztahu ke spisovnému jazyku se však objevují rozpory – jak v podobě neodstraněné dvojznačnosti, tak v podobě příliš malé rozlišovací schopnosti a nedostatečné systémovosti; všechny tyto nedostatky ještě prohlubují odvozeniny tvořené v různých dobách bez náležité rozvahy. Normativní DŽ zde rovněž není příliš nápomocný.

Terminologija | 2006 | 13 59

běžná a mez nářečími. Sémantické kolize jejich odvozenin jsou ještě větší. V mezinářečním prostoru to vše zůstává neproblematické a možné. Ve vztahu ke spisovnému jazyku se však objevují rozpory – v podobě neodstraněné dvojznačnosti, příliš malé rozlišovací schopnosti i nedostatečné systémovosti; všechny tyto nedostatky ještě prohlubují odvozeniny vytvářené v různých dobách bez potřebné rozvahy. Normativní DŽ zde rovněž nepomáhá.

Při jejich terminologizaci a – v menší míře – při tvorbě neologismů je nutné dodržovat nesynonymnost a jednoznačnost termínů, stejně jako systémovost. V tomto případě jsou pro terminologickou analýzu nezbytné definice.

Obecný směr rozlišování uvedených synonym lze snadno rozpoznat:

sukti – „působit na přízi, provaz, lano apod. tak, že se otáčením deformují kolem podélné osy, dát jim zákrut“;

vyti – „navinout přízi, provaz, lano, vodič apod. na cívku, na osu apod.“;

vynioti – „svinout dvourozměrný předmět kolem pomyslné osy do role nebo na hřídel do nábalu“.

Kromě toho je zapotřebí ještě jeden význam:

– „z několika vláken vytvořit složenou přízi nebo z několika pramenů provaz“.

Tento význam (zejména výroba provazu) se vyjadřuje poměrně různě jak v nářečích, tak v obecné nespecializované řeči; v terminologii však může být systematický pouze výraz sukti (živé jazykové označení pramene provazu vija a apvija se zde nahrazuje rovněž slovem z živého jazyka, šaka). Nesystémové elektrotechnické spojení apvijos vyniojimas je nutné nahradit spojením apvijos vijimu. Názor, že vijimas zde předpokládá nepřípustné susisukimą vodiče, je zcela neopodstatněný: zda se vodič zkroutí, závisí na činnosti a na tom, jak přesně je provedena, nikoli na slově vijimas; i jemu je však třeba už rozumět jako terminologizovanému – elektrotechnickému, nikoli provaznickému.

ŠALTINIAI

AiškEITŽ – Aiškinamasis elektrotechnikos terminų žodynas (rengiamas).

DŽ 1972 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius.

DŽ 1993 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius.

GK – Gimtoji kalba (žurnalas).

LKŽ I, 1968 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius.

LKŽ IV 1957 – Lietuvių kalbos žodynas 4, Vilnius.

LKŽ IX 1973 – Lietuvių kalbos žodynas 9, Vilnius.

LKŽ XI 1978 – Lietuvių kalbos žodynas 11, Vilnius.

LKŽ XIV 1986 – Lietuvių kalbos žodynas 14, Vilnius.

LKŽ XVII 1996 – Lietuvių kalbos žodynas 17, Vilnius.

LKŽ XVIII 1997 – Lietuvių kalbos žodynas 18, Vilnius.

LKŽ XIX 1999 – Lietuvių kalbos žodynas 19, Vilnius.

SinŽ 1980 – Lyberis A. Sinonimų žodynas, Vilnius.

TekstŽ 2001 – Aiškinamasis tekstilės terminų žodynas. Moksl. red. A. Vitkauskas, Kaunas.

60

Jonas Klimavičius | Sukti, vyti, vynioti ir jų vedinių sinonimija...

LITERATŪRA

Gaivenis K. 1997: Terminizacija ir determinacija. – Terminologija 4, 4–7.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius.

Kaulakienė A. 2001: Terminizacija: semantiniai dariniai ir vertiniai. – Terminologija 8, 28–32.

Keinys S. 1980: Terminologijos abėcėlė, Vilnius.

Klimavičius J. 1996: Nuo liaudies terminijos prie mokslinės. – Terminologija 3, 4–25.

Kvašytė R. 2005: Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai.

Lans... G. 1989: Literatūros istorija. – Poetika ir literatūros estetika 2, 139–165.

SYNONYMY AND POLYSEMY OF SUKTI, VYTI, VYNIOTI, THEIR DERIVATIVES IN THE LIVING LANGUAGE AND ATTEMPTS AT THEIR NORMALIZATION AND TERMINOLOGIZATION

Synonymy and polysemy are characteristic features of the living language words (dialectisms) sukti – riesti, sukti – vyti, vyti – vynioti both in common language and in dialects and in the Lithuanian Language Dictionary (LKŽ) it is not arranged properly. Semantic collisions of their derivatives are even greater. In dialects such a situation is possible. Common language faces contradictions in the forms of uneliminated ambiguity, poor distinctiveness and insufficient systematicality. All these shortcomings are compounded by inappropriate derivatives created during various periods. The normative Dictionary of Modern Lithuanian (DŽ) is no help in this case.

When such words are being terminologized and neologisms are being created it is necessary to take into account non-synonymy, monosemy and systematicality of terms (this is slightly less important in the case of neologisms). Definitions are essential for terminological analysis.

It is quite simple to view the direction in which earlier mentioned synonyms separate: sukti (spin, wind) – “to make move while deforming around longitudinal axis when making a thread, string, rope, cable, etc.”;

vyti (coil, reel, wind) – “to reel up or whip or role around the axis a thread, string, rope, cable, lead, wire, etc.”;

vynioti (wind, roll, wrap, twine) – “to bend a two-dimensional thing around the imaginary axis or to wind it on a roll”;

In addition, one more meaning is necessary – “to make a compound thread or a rope from several threads”.

Expression of this meaning (especially of rope making), which varies both in dialects and in common, but not special language, could be systematic only in the case of sukti. Dialectisms vija and apvija (of the rope) are replaced by šaka. Non-systematic term of electrical engineering apvijos vyniojimas (coiling of a winding) ought to be replaced by apvijos vijimas. The opinion that vijimas would presuppose impermissible susisukimas (twine) of a wire is groundless: if a wire coils it depends not on the word vijimas, but on the operation and its precise execution.

Gauta 2006-10-02

Jonas Klimavičius Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 E. paštas [email protected]

Terminologija | 2006 | 13

61