Vědecká konference

Teorie a praxe jazyka

AUŠRA RIMKUTĖ

Institut litevského jazyka

Dne 9. listopadu 2007 se konala vědecká konference „Teorie a praxe jazyka“, kterou uspořádaly katedra lingvistiky Fakulty humanitních věd Kaunaské technické univerzity a oddělení jazykové kultury a Terminologické centrum Institutu litevského jazyka. Konferenci zahájili a účastníky přivítali vedoucí katedry lingvistiky Jurgita Mikelionienė a děkan Fakulty humanitních věd prof. Giedrius Kuprevičius.

Na plenárním zasedání byly předneseny dva referáty. Tématem referátu profesorky Aldony Paulauskienė z katedry lingvistiky Kaunaské technické univerzity byla Opozice a jejich neutralizace v paradigmatech gramatických kategorií. Jak uvedla přednášející, hledání opozic v paradigmatech je princip popisu jazykových jevů stanovený obecnou lingvistikou. Při promyšleném uplatňování principu opozic v morfologických popisech lze snadno vyřešit problémy, které se na první pohled jeví jako obtížně řešitelné. A. Paulauskienė podrobněji hovořila o gramatických kategoriích slovesa – osobě, způsobu, rodu a vidu –, neboť členy paradigmat všech těchto kategorií jsou propojeny opozičními vztahy a ve všech kategoriích lze pozorovat protiklad mezi příznakovým a bezpříznakovým členem. Jurgita Girčienė (Vilniuská pedagogická univerzita) se v referátu Neologismy v překladové literatuře: volby a nesrovnalosti zabývala neologismy z období 1990–2006, které se vyskytují v uměleckých textech přeložených do litevštiny. Vymezila dva hlavní problémy při pojmenovávání nových skutečností neologismy. První souvisí s konkurencí mezi novými přejatými slovy a jejich ekvivalenty vyjádřenými novými víceslovnými názvy či novotvary, druhý s adaptací nových přejatých slov.

Po plenárním zasedání pokračovala práce ve dvou sekcích. Jedna sekce byla věnována problémům terminologie a překladu. Aušra Rimkutė (Institut litevského jazyka) přednesla referát Uspořádání náboženské terminologie na konci 19. a na začátku 20. století. Podle přednášející patří litevská náboženská terminologie k nejstarším litevským terminologiím. Na konci 19. století–

194

Aušra Rimkutė | Mokslinė konferencija Kalbos teorija...

na začátku 20. století se začalo věnovat pozornost jazyku náboženských textů a započala se normativní úprava velmi nečisté náboženské terminologie. Zvláště důležitá byla činnost Modlitební komise založené roku 1909, kdy byla ve spolupráci duchovních a jazykovědců upravena znění nejdůležitějších modliteb a modlitebních textů, většina termínů cizího původu byla nahrazena litevskými a ponechány k užívání byly pouze ty, které v litevštině nemají ekvivalenty.

Referát Diany Šilobritaitė (Institut litevského jazyka) Synonymie termínů v matematických učebnicích z první poloviny 20. století byl věnován matematické terminologii. Podle struktury a původu rozebrala synonyma termínů v matematických učebnicích z počátku a poloviny 20. století a upozornila, že terminologie tohoto oboru není stará a že zkoumané období bylo při utváření terminologie školské matematiky velmi důležité.

Dalia Masaitienė (Univerzita Vytautase Velkého) se v referátu Vliv angličtiny na práce o lingvistické terminologii zabývala tím, jaký význam má angličtina pro nejnovější litevské práce o lingvistické terminologii. Probrala nová přejatá slova z angličtiny a jejich adaptaci v litevštině, dále zkoumala některé nejcharakterističtější tendence v užívání lingvistických termínů, které ukazují na vliv angličtiny, uvedla některé případy synonymie termínů a pojednala o jejich příčinách. Přednášející vycházela z nových lingvistických prací a vědeckých článků. Virginija Stankevičienė (Kaunaská technická univerzita) hovořila o Případech synonymie a variantnosti litevských a mezinárodních termínů v ekonomické terminologii. S využitím Slovníku ekonomických termínů (R. Vainienė, 2005), vědeckých článků a učebnic pojednala o původu jednoslovných i víceslovných ekonomických termínů a také o jejich synonymech.

Vilija Celišienė (Kaunaská technická univerzita) přednesla referát Tendence v užívání přejatých slov z oblasti výpočetní techniky a jejich ekvivalentů. Cílem referátu bylo analyzovat tendence v užívání přejatých slov z oblasti výpočetní techniky a jejich litevských ekvivalentů v jazyce studentů a zjistit faktory, které rozhodují o jejich volbě. Z údajů dotazníkového šetření vyplývá, že přejatá slova z oblasti výpočetní techniky se užívají mnohem častěji než jejich litevské ekvivalenty: přejatá slova používá 60,5% respondentů, zatímco litevské termíny pouze 39,5%. Volbu cizích výrazů nejvíce ovlivňuje jejich obvyklost, pohodlnost a srozumitelnost, zatímco soulad s jazykovou normou není důležitým faktorem.

Judita Džėžulskienė (Kaunaská technická univerzita) pojednala o Pořadí slov ve strukturách víceslovných termínů. Při překládání nebo tvoření víceslovných termínů vyvstává otázka, jaké by mělo být pořadí jednotlivých složek; proto je podle přednášející vhodné analyzovat strukturální konfigurace takových spojení a také důležité určit tendence v pořádku slov v terminologii.

Terminologija | 2007 | 14 195

J. Džežulskienė zkoumala tříslovné telekomunikační termíny a zjistila, že se tyto termíny nejčastěji skládají z jednoho podstatného jména a dvou rozvíjejících členů.

Asta Mitkevičienė a Albina Auksoriūtė (Litevský jazykový institut) představily terminologický portál www.eurotermbank.com, který je výsledkem projektu EuroTermBank (Shromažďování evropských terminologických zdrojů ve spolupráci terminologických institucí) realizovaného v letech 2005–2006 sedmi zeměmi (Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem, Německem a Dánskem). Jde o evropskou termínovou banku, v níž lze vedle lotyšských, estonských, polských, maďarských, anglických a dalších termínů najít také litevské termíny. V současnosti obsahuje více než 1,5 milionu termínů z různých oborů a přes 600 000 terminologických hesel. Nový terminologický portál bude užitečný překladatelům, terminologům, redaktorům aj., stejně jako organizacím a jednotlivcům, kteří chtějí veřejně zveřejňovat své soubory termínů.

Gintautas Grigas (Matematický a informatický institut) ve svém příspěvku Specifika překladu a adaptace softwarového rozhraní pojednal o specifikách rozhraní mezi softwarem a člověkem (oken, položek nabídek, názvů příkazů a počítačových hlášení), která vedou ke zvláštnostem jejich překladu. Podle něj je třeba nejen překládat text, ale také jej adaptovat tak, aby přesně vystihoval činnost programu. Zkušenosti s lokalizací otevřených i komerčních programů ukázaly, že tyto problémy lze překonat kreativním překladem, využitím překladů do jiných jazyků a komplexním testováním celé lokalizace.

Erika Rimkutė a Jolanta Kovalevskaitė (Univerzita Vytautase Velikého) se ve svém příspěvku Strojový překlad a/nebo jazyková kultura? rovněž zabývaly problémy překladu, které vznikají při automatickém překládání textů do litevštiny. O otázkách překladu hovořila také Eglė Kontutytė, lektorka Katedry německé filologie Vilniuské univerzity (Právní formy společností: problémy ekvivalence německých a litevských termínů), Sigita Stankevičienė, lektorka Katedry lingvistiky Kaunaské technologické univerzity ((Ne)překládání mezinárodních slov), a Aurelija Leonavičienė (Překlad odtržených syntaktických konstrukcí ve francouzštině ze stylistického hlediska), obě z Kaunaské technologické univerzity. Příspěvky přednesly také lektorky Univerzity Vytautase Velikého Janina Liატukaitė (Anglické právní instituce a funkce: překlad, nebo porozumění?) a Vitalija Liutvinskienė (Překlad prostředků koheze do litevštiny), profesorka Milda Danýtė (Změny norem literárního překladu po roce 1990) a docentka Irena Ragaišienė (Zvláštnosti forem adresáta a adresujícího a význam intertextuality v litevském překladu románu Helen Fielding „Deník Bridget Jonesové“ do

196

Aušra Rimkutė | Mokslinė konferencija Kalbos teorija...

litevštiny), Neringa Dziedravičiūtė (Problematika překladu oslovení: litevský překlad dialogů učitele a žáka v románu J. D. Salingera „Kdo chytá v žitě“) a Laura Butkutė, doktorandka Katedry litevské filologie Kaunaské fakulty humanitních věd Vilniuské univerzity (Překlad frazeologismů v románu K. Boruty „Baltaragiův mlýn“).

V jiné sekci se probírala velmi rozmanitá jazyková témata. Vitas Labutis (Vilniuská univerzita) přednesl příspěvek Bezosobé věty v angličtině a litevštině, Carmen Caro (Vilniuská univerzita) pak příspěvek Problém kategorie slovesného času při překladu ze španělštiny do litevštiny a z litevštiny do španělštiny. Sémantika minulých časů. Tématem příspěvku Saulė Juzelėnienė (Kaunaská technologická univerzita) a Ilony Sideravičiūtė-Mickienė (Kaunaská fakulta humanitních věd Vilniuské univerzity) bylo Vyjadřování gramatických časů ve vědeckém diskurzu v angličtině a litevštině. Příspěvek Dany Švenčionienė (Kaunaská technologická univerzita) Strukturální typy syntaktických predikátů (přísudků), jejich morfosyntaktické vyjádření a problém analytičnosti v angličtině a litevštině byl rovněž věnován syntaktickým problémům. Asta Kazlauskienė a Gailius Raškinis (Univerzita Vytautase Velikého) ve svém příspěvku Principy tvorby fonetického fondu mluveného jazyka podrobněji představili metodiku shromažďování a přípravy fonetického fondu mluveného jazyka Univerzity Vytautase Velikého k zveřejnění na internetu, transkripci a jazykové i nejazykové značky. Příspěvek Ingy Bertašienė (Vilniuská kolegija), Vaidos Buivydienė a Reginy Žukienė (Vilniuská technická univerzita Gediminase) měl název Distanční kurz „Jazyková kultura v oboru“ a realita jeho využití. Na závěr konference se konala diskuse Výuka odborného jazyka na vysokých školách: sdílení zkušeností, které se zúčastnili Jurgita Girčienė, Regina Žukienė, Virginija Stankevičienė, Vilija Celiešienė, Saulė Juzelėnienė, Judita Džežulskienė, Erika Rimkutė a Asta Kazlauskienė. Diskusi vedla Loreta Vaicekauskienė (Litevský jazykový institut, Vilniuská univerzita).

Vědecká konference Teorie a praxe jazyka byla zajímavá a přínosná nejen pro vědce, ale i pro studenty.

Byl vydán sborník tezí konferenčních příspěvků.

Přijato 2007-11-19

Aušra Rimkutė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2007 | 14

197