Mezinárodní vědecká konference

Gramatický a lexikální systém jazyka, jeho funkčnost a normativnost

SOLVITA LABANAUSKIENĖ

Institut litevského jazyka

Na jaře letošního roku uspořádaly Katedra latvistiky a baltistiky, Katedra lotyšského a obecného jazykovědy a Katedra baltské jazykovědy Fakulty humanitních věd Lotyšské univerzity 48. mezinárodní konferenci Valodas gramatiskā un leksiskā sistema, tās funkcionalitāte un normatīvums (Gramatický a lexikální systém jazyka, jeho funkčnost a normativnost), věnovanou významnému lotyšskému jazykovědci, folkloristovi, literárnímu vědci a metodikovi Arturu Uozuolovi (Arturs Ozols). Ve dnech 15.–16. března přijeli na univerzitu diskutovat přednášející z Lotyšska, Litvy, Ruska a Finska.

Dopolední část prvního dne byla věnována osobnosti A. Uozuolse a jeho činnosti. Ojārs Lāmas (Ojārs Lāms) ve svém příspěvku Arturs Uozuolas a lotyšská literární věda seznámil posluchače s vědeckými články, které jsou důležité pro zkoumání moderních literárních směrů v Evropě, s nepublikovanými materiály z literární vědy a s osnovami přednášek o dějinách lotyšské literatury. Māra Vīksna (Māra Vīksna) a Rita Treija hovořily o archivních materiálech A. Uozuolse uchovávaných ve fondech Lotyšského folklorního archivu, které svědčí o tom, že badatel dokázal nadchnout mladé lidi pro sběr folkloru. Ilona Miezytė (Ilona Miezīte), zástupkyně Muzea písemnictví a hudby (dříve Muzea literatury a umění Rainise), představila profesní činnost A. Uozuolse (jeho doktorskou disertaci věnovanou syntaxi lotyšských lidových písní) i jeho osobní život. Vyprávěla, že v posledních letech života začal A. Uozuolas psát humoristickou hru, jejímž hlavním hrdinou byl zřejmě on sám a dalšími postavami jeho kolegyně jazykovědkyně.

Později práce pokračovala ve dvou sekcích. V první sekci Jazyková norma Dzintra Lele-Rozentalė (Dzintra Lele-Rozentāle) a Ineta Baluode (Ineta Balode) hovořily o „pidžinizaci“ v době zeměměřičů v 19. století, pro niž byla charakteristická přehnaně správná mluva (Fardon (= Pardon)), používání prvků baltské němčiny (/g/ > /j/) aj.

Terminologija | 2012 | 19

247

Rasuolė Vladarskienė zmínila aktuální problémy jazykové úpravy překladů dokumentů Evropské unie, týkající se terminologie, morfologie a syntaxe. Přednášející zdůraznila, že je třeba dbát na správnost jazyka překladů, neboť překlady dokumentů Evropské unie přímo ovlivňují spisovnou litevštinu. Jak uvedla R. Vladarskienė, při překládání dokumentů EU je nutné držet se originálu, a proto se do litevského textu dostávají dlouhé, složitě strukturované a nejasné věty z dokumentů EU a mění svébytné rysy administrativního stylu pěstované po desetiletí.

Valda Salminia (Valda Salmiņa) ve svém příspěvku upozornila na tendence užívání arménských jmen v lotyštině – na existenci paralelních podob a jejich příčiny.

Databázi neologismů litevského jazyka představila Rita Miliūnaitė. Lingvistka zdůraznila teoretické i praktické cíle projektu: vytvořit databázi, průběžně v ní shromažďovat novou litevskou slovní zásobu a postupně na základě vědeckého výzkumu odhalit její systematický obraz. Databáze neologismů podle R. Miliūnaitė umožňuje dospět k závěru, že litevština má dostatečné slovotvorné prostředky k tomu, aby se obnovovala a uspokojovala nejrůznější potřeby společnosti, která ji užívá.

Ve druhé sekci Gramatika a lexikum Bronius Maskuliūnas zkoumal texty z 18. století, které patří k nejméně prozkoumaným obdobím vývoje litevského písemného jazyka. Podrobněji se zabýval jedním aspektem užívání litevského písemného jazyka – vyjadřováním reflexivity.

Anna Frydenberga (Anna Frīdenberga) vysvětlila motivaci derivátů s lotyšskou příponou -ība (-yba) v dílech Georga Mancelia, prvního lotyšského jazykovědce a spisovatele. Podle mladé lingvistky jsou názvy vlastností s příponou ^*-ībā jako samostatný slovotvorný typ příznačné právě pro baltské jazyky.

Příspěvek Rolanda Kregždise byl věnován aktualizaci metodiky určování gramatické formy litevských lexémů na základě sémaziologické analýzy, která je důležitá nejen pro určování etymologie slova, ale také pro kodifikaci jeho gramatického významu.

Lienė Markus-Narvila (Liene Markus-Narvila) hovořila o germanismech v jihozápadokurzských nářečích a o zdrojích jejich přejímání. Uvedla, že část germanismů je stále živá i na počátku 21. století – v nářečích se vyskytují jejich fonetické a morfologické varianty.

Po zahájení výstavy Arturu Uozuolasovi – 100 vyprávěla Dzintra Paegle (Dzintra Paegle) o zapomenutém rukopisu A. Uozuolse věnovaném metodice, zatímco Lidija Leikuma hovořila o aktuálnosti koncepce výuky lotyštiny A. Uozuolse v současnosti.

248

Solvita Labanauskienė

Tarptautinė mokslinė konferencija Kalbos gramatinė ir leksinė sistema, jos funkcionalumas ir normatyvumas

Odpolední část konference byla věnována diskusi o problémech mateřského jazyka. Ina Boikienė a Nadežda Ševeliova hovořily o rozvíjení tvůrčích schopností žáků v hodinách mateřského (ruského) jazyka. Podle přednášejících je toto téma aktuální, protože rozvíjení tvůrčích schopností je důležitou podmínkou pro formování osobnosti žáka.

Metodička vzdělávacího oddělení Agentury pro lotyšský jazyk Vineta Vaivadė (Vineta Vaivade) představila otázky kvality vzdělávání v Lotyšsku z různých hledisek. Po analýze učebních materiálů lotyšského jazyka pro 5.–9. ročník vydaných některými nakladatelstvími dospěla k závěrům: a) neexistuje jednotné chápání učebních dovedností; b) žákům nejsou nabízeny příklady ani postupy řešení úloh; c) chybí rozvíjení dovedností samostatného učení atd.

Ingrida Balčiūnienė a Gintara Povilai­tienė představily metodiku rozvíjení souvislého vyprávění pomocí posloupností obrázků. Velkou pozornost věnovaly kontextu úkolu, který dítěti poskytuje další možnosti lépe pochopit funkce, strukturu a pravidla souvislého vyprávění.

Evelina Zilgalvė (Evelīna Zilgalve) se zabývala kritérii rozlišování částice a příslovce a shrnula problematické případy.

V sekci Lexika a terminologie zazněly tři příspěvky věnované názvům rostlin. Laimutė Baluodė (Laimute Balode) analyzovala, jak se apelativum liepos používá v lotyšské toponymii. První část příspěvku byla věnována objektům pojmenovaným lexémem liepa; stručně se podívala na nominaci místních názvů a ve druhé části autorka zkoumala odvozeniny slova liepa.

Příspěvek Slovní zásoba lotyšských lidových písní v litevštině: názvy stromů přednesla Regina Kvašytė. Materiál přednášející čerpala ze sbírky textů lotyšských lidových písní Letí můj koníček (1989; přeložil Sigitas Geda) a zjistila, že v překladech se nejčastěji vyskytuje název stromu dub, poloviční četnost pak má bříza.

O litevských a lotyšských názvech rostlinných rodů v flóře pobaltských zemí hovořila Solvita Labanauskienė. Zabývala se nerozložitelnými názvy rodů, odvozeninami a složeninami, ukázala jejich podobnosti i rozdíly.

Poslední příspěvek této sekce, který přednesla Ineta Bernota, se věnoval kulinářským termínům v prvních kuchařských knihách vydaných v lotyštině.

Druhý den konference zahájili Diana Laiveniecė (Diāna Laiveniece) a Normundas Dzintaras (Normunds Dzintars) (Lotyšská univerzita). Přednášející představili přínos A. Uozuolase k metodice výuky lotyšského jazyka. Inta Urbanoviča přiblížila významné materiály z dějin jazykovědy A. Uozuolase, které odrážejí rozvoj myšlenek evropského strukturalismu.

Terminologija | 2012 | 19

249

Gramatika V příspěvcích sekce byly rozebírány otázky morfologie a syntaxe. Līga Vogina (Līga Vogina) pojednala o postřezích A. Uozuolse týkajících se sémantiky věty. Podle přednášející se většina syntaktických témat probírá v disertaci lingvisty Otázky syntaxe klasických lotyšských lidových písní. Další problémy lotyšské syntaxe ve svých příspěvcích rozebíraly Natalia Perkova (Natalia Perkova) (Užívání posesivních zájmen a dativu v lotyšských větách s neverbálními predikáty), Liene Kalviša (Liene Kalviša) (Potřebovací modus a evidencialita) a Linda Apse (Linda Apse) (Významy a zvláštnosti užívání předložky ANT).

Gita Elksnytė (Gita Elksnīte) přednesla příspěvek o adjektivních slovních spojeních ve slovnících 17. století. Přednášející porovnala typy syntaktických vztahů těchto slovních spojení používané ve slovnících Georga Mancelia, Janise Langije (Jānis Langijs) a Kristofora Fyrekeria (Kristofors Fīrekers).

Leksikos ir leksikografijos Sekce Brigita Bušmanė hovořila o sémantice slovesa valgyti. Ukázala, že synonyma tohoto slova zaznamenaná v nářečích mohou vyjadřovat intenzitu, rychlost, trvání či způsob děje apod. Janina Švambarytė-Valužienė představila připravovaný historický slovník lexika vyprávěcí lidové slovesnosti Matase Slančiauskase a jeho spolupracovníků, který zachycuje lexikum severní Litvy.

Ilga Migla referovala o frazeologických přirovnáních v lotyšských lidových písních. Podle badatelky A. Uozuolas ve svých pracích uvádí, které názvy rostlin a stromů v lotyšských lidových písních převládají: liepa, ąžuolas, rožė, gėlė.

Violeta Černė se ve svém příspěvku zabývala uváděním názvů hudebních nástrojů ve výkladovém Lietuvių kalbos žodyne a zaměřila se na sémantická data a ilustrační příklady.

Diana Šilobritaitė pojednala o etapě utváření litevské matematické terminologie od konce 19. století do první poloviny počátku 20. století a o terminologii prvních tištěných litevských učebnic aritmetiky. Porovnala učebnice významných veřejných činitelů Povila Matulionise, Jonase Spudulise a Petra Vileišise a provedla analýzu matematických termínů.

V odpolední sekci Fonet ikos se hovořilo o akustických vlastnostech zvuků lotyšského jazyka. Příspěvky na toto téma přednesli Juris Grigorjevas (Juris Grigorjevs) (Latvių kalbos šoninių priebalsių ir vibr antų akustinės ypatybės), Inesė Indričanė (Inese Indričāne) (Dusliųjų afrikatų /c/, /č/ ir priebalsių /ts/ /tš/ atskyrimas), Solveiga Čeiranė (Solveiga Čeirane) (Formančių pereigų pa-

250

Solvita Labanauskienė

Tarptautinė mokslinė konferencija Kalbos gramatinė ir leksinė sistema, jos funkcionalumas ir normatyvumas

lyginimas: CV ar VC). Ilzė Auzinia (Ilze Auziņa), Gunta Nešporė (Gunta Nešpore) a Baiba Saulýtė (Baiba Saulīte) hovořily o intonaci jazyka při čtení textu.

Ve druhé sekci se Dzintra Šulce (Dzintra Šulce) věnovala otázkám jazykové normy. Zabývala se zápisy z jednání jazykového oddělení Ryské lotyšské společnosti z let 1933–1942. Přednášející představila názory Janise Endzelyna (Jānis Endzelīns) na tvoření a užívání jednotlivých gramatických tvarů a na pravopis.

Daiva Murmulaitytė hovořila o tom, jak se při zpracování Bendrinės lietuvių kalbos žodyne v Institutu litevského jazyka usiluje o dodržení principu systematičnosti při uvádění odvozenin a s jakými obtížemi se přitom setkává. Zkoumány byly tři druhy odvozenin: abstrakta od sloves a jmen, deminutiva a odvozeniny s předponou ne-.

Vilija Sakalauskienė pojednala o problémech s uváděním synonymních významů ve výkladových slovnících litevského jazyka. Podle ní probíhající diskuse ukazují, že otázka synonymie se stává velmi aktuální. To vede k tomu, abychom znovu věnovali pozornost synonymii a pojmu synonyma, přezkoumali již vydané slovníky a při přípravě nových byli obzvlášť obezřetní.

Lotyšská vědkyně Olga Uozuolinia (Olga Ozoliņa) se ve svém příspěvku zabývala středověkou spisovnou francouzštinou.

Závěrečné konferenční příspěvky byly věnovány syntaktickým pracím A. Uozuolase. Andra Kalnača přednesla příspěvek Šiandieninė Arturo Uozuolo analitinio debityvo interpretacija, zatímco Ilzė Lomanė (Ilze Lokmane) přednesla Arturas Uozuolas ir probleminiai dabartinės sintaksės klausimai.

Mezinárodní tematické konference věnované A. Uozuolasovi se v Rize pořádají od roku 1965, a pořadatelé proto zvou k setkání i příští rok. Byl vydán sborník tezí konferenčních příspěvků.

Došlo 2012-11-16

Solvita Labანauskienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2012 | 19

251