Projekt historických textilií a oděvních termínů – Textilnet.dk

SUSANNE LERVAD

Dánské národní centrum pro výzkum textilu, Termplus

V Dánsku jsme v posledních letech pracovali na rozsáhlém projektu digitalizace historických textilií a oděvních termínů. Projekt se nazývá textilnet.dk a probíhá především v Den Gamle By (muzeu pod širým nebem) v Aarhusu a v Centru pro výzkum textilu, a to v úzké spolupráci s pracovní skupinou výzkumníků z celé země. Většina z nich je členy akademické sítě Costume Network (www.dragt.dk) a někteří pracují v Dánském národním centru pro výzkum textilu (CTR) při Kodaňské univerzitě, které financuje Dánská národní výzkumná nadace. Toto výzkumné centrum se zabývá interdisciplinárními analýzami mnoha jedinečných dánských textilních sbírek – zejména tkaninami od doby bronzové až po současnost, které srovnává s textilními nálezy ze Středomoří –, a to zejména s epigrafickými a ikonografickými materiály. Ve Středomoří se dochované textilní předměty nacházejí jen zřídka, s výjimkou několika oblastí v Egyptě.

V rámci projektu textilnet.dk pracujeme se sbírkami z období od roku 1600 v dánských muzeích kultury a designu, zejména s prací dvou textilních kurátorek – Erny Lorenzenové a Ellen Andersenové. Naplánovali jsme práci na klasifikaci a registračních metodách. Tento první klasifikační model a uspořádání oboru zajistily koncepční přístup k digitalizaci sbírek jednotlivých muzeí.

Práce na textilní terminologii je v Dánsku velmi intenzivní a CTR pořádá semináře a konference o terminologii, například ve spolupráci se sítí TOTh (Terminologie a ontologie) ve Francii na téma verbálního a neverbálního znázornění textilních termínů (sborník vyjde v budoucnu) a dvě konference o diachronní terminologické práci od doby bronzové do prvního tisíciletí n. l.

248 Susanne Lervad Project of Historical Textiles and Terms of Costume – Textilnet.dk

První sborník Textilní terminologie na starověkém Blízkém východě a ve Středomoří od třetího do prvního tisíciletí př. n. l. (Cécile Michel a Marie-Louise Nosch (eds.), Oxbow Books, Oxford, 2010, ISBN 978-1-84217-975-8) je nejprodávanější knihou našeho centra a jeho pevná vazba je vyprodaná – nyní je k dispozici už jen brožované vydání. Jde o mimořádný úspěch u odborné knihy, která se věnuje složitému tématu.

Marie-Louise Noschová, ředitelka Centra pro výzkum textilu, a já jsme pro řadu sborníků TOTh 2011 společně napsali práci oVerbální a neverbální konfigurace textilií – diachronní studie. K dalším terminologickým aktivitám patří mistrovské kurzy pro uchazeče o stipendia EU Marie Curie; naše úspěšnost při podávání žádostí je vysoká. Centrum má v současnosti devět vynikajících zahraničních stipendistů Marie Curie a mnozí z nich se zabývají terminologií.

Mezi tyto badatele patří například Matteo Vigo, Miguel Angel Andrés-Toledo a Salvatore Gaspa. Všichni publikovali články na toto téma v četných publikacích CTR, zejména v bestselleru Textilní terminologie z roku 2010.

Matteo Vigo napsal do bestselleru příspěvek o terminologii lnu Len v chetitských inventárních textech a Miguel Angel Andrés-Toledo napsal příspěvek Několik úvah o védské, avestské a indoíránské textilní terminologii a konečně Salvatore Gaspa nedávno napsal o Jazyku textilií: textilie v (ne)verbální komunikaci ve starověké Mezopotámii.

V příštích letech se CTR bude věnovat dalším aspektům terminologie.

Více o konferenci si můžete přečíst na ctr.hum.ku.dk v části „Conferences“. Vydání pokračování knihy Textilní terminologie na starověkém Blízkém východě a ve Středomoří od prvního do prvního tisíciletí př. n. l. je naplánováno na rok 2015.

Ale zpět k textilnet.dk. Nejprve pracovní skupina sítě Costume Network, působící pod Agenturou pro kulturu, věnovala určitý čas návrhu struktury práce a shromažďování různých způsobů evidence používaných v dánských muzeích designu i kultury (např. Den Gamle By (muzeum pod širým nebem), Design Museum Denmark a Dánské národní muzeum). Výsledkem projektu byla klasifikace, která se stala základem pro práci s dalšími terminologickými databázemi v nástroji „Termplus Manager“.

Terminologija | 2014 | 21

249

Kategorie:

– materiály,

– textilie,

– výrobní techniky,

– kostýmy a jejich jednotlivé části,

– pojmy týkající se ozdob a technik zdobení,

– pojmy týkající se barviv a technik barvení a

– styl.

Tato práce je zdokumentována ve sborníku Nordterm z roku 2009, zveřejněném na webových stránkách FORVIR – blogs.cbs.dk/forvir – znalostním fóru zaměřeném na modelování ve veřejném sektoru.

Pracovní skupina textilnet.dk pracuje od roku 2004 na dosažení cíle, který je nyní díky štědrému financování a grantu ve výši 1,1 milionu DKK od Dánské agentury pro kulturu naplněn. Dva zaměstnanci z Den Gamle By (muzea pod širým nebem) revidují slova a definice z katalogů sbírek známých textilních badatelů. Vše je uspořádáno ve formátu vytvořeném pracovní skupinou.

U každého termínu uvádíme jazyk, formulujeme stručnou definici a poskytujeme podrobné vysvětlení i výstižné citace. Kromě toho uvádíme také období, protože význam termínů se v průběhu času mění.

U každého pojmu a vyhledávaného termínu je uvedena část věnovaná pramenům. Databáze používá MediaWiki, které je široce rozšířené, a budoucí uživatelé je proto znají – a co je v tomto kontextu snad nejdůležitější – bude aktualizováno.

HOLBERG, DENÍKY, STARÉ DOPISY A JINÉ TEXTY:

Proč bychom ale měli digitalizovat textilní termíny? Není přece zcela nepodstatné, čemu Holberg ve svých textech z 18. století věřil, například v dopise o „harnieskensskjørter“? Tove Mathiassenová z Den Gamle By (muzea pod širým nebem) k tomuto projektu říká:

„Znamená to, že ženy v polovině 18. století chodily oblečené v jakémsi brnění? Představíte si Amazonky se štítem a mečem. Ale ne, o tom Holbergova ironická poznámka o nejžhavější módě není. Jde o spodní prádlo. O takový druh spodního prádla, který proměňuje tělo, takže ženě nejsou vidět nohy. V polovině 18. století byly moderní široké spodničky vyztužené oválnými obručemi, například z pružného materiálu, jakým je velrybí kostice. Sukně vytvářely kolem dolní poloviny těla jakýsi stan a majestátní hedvábné látky šatů nadzvedávala a tvarovala spodnička.

250

Susanne Lervad

Project of Historical Textiles and Terms of Costume – Textilnet.dk

Práce na textilnet.dk vychází z přesvědčení, že slova jsou dědictvím, které je třeba zachovat pro budoucí generace, aby se i ony mohly bavit Holbergovým smyslem pro humor nebo rozumět starým textům o vlastní rodině i všemu ostatnímu, co souvisí s historickým odíváním a textilními termíny.“

A dodává:

„… součástí mé každodenní práce kurátorky je odpovídat na otázky. Často dostávám dotazy na význam různých textilních a oděvních termínů od genealogů, spisovatelů a dalších pracovníků muzeí, literárních historiků i všech, které toto téma zajímá. Digitalizace je v současnosti velmi účinným způsobem, jak sdílet znalosti s mnoha lidmi, nejen s těmi, kteří se na ně přímo ptají. Digitalizace může umožnit zapojení znalostí.“

VARIACE

Heslová slova na textilnet.dk jsou uvedena spolu s jejich různými variantami. Jeden termín může mít mnoho pravopisných podob, stejně jako jedna látka může být označována různými termíny. Příkladem hesla v terminologické databázi je „tabby or plain weave“ (česky plátnová vazba; dánsky: lærred). Toto heslo bude mít dvě položky, protože jde o dva odlišné pojmy – jeden se vztahuje k vazbě a druhý k výrobku. Součástí bude také schéma nebo jiný obrazový materiál, který pojem znázorní neverbálně a ukáže, jak je vzor vytvořen, aby se předešlo nejasnostem mezi jazyky.

Nejnáročnější částí naší práce bylo zahrnout všechny varianty materiálu.

U několika pojmů se vyskytuje 8–10 variant a bylo obtížné takovou rozmanitost zvládnout. Je však výsledkem rozsáhlého obchodu s textilem a jeho výměny (např. Bielerfelderlærred, Arraslærred, Krefelderlærred atd.).

Dalším příkladem variant je vlákno abaka, které má na textilnet.dk tyto podoby:

Abaka, abaca, abacca, abaca mendohamp, siamhamps and banantrævler.

Mezi další příklady variant patří historický vývoj výrazů „giraftrusser“, z něhož se stal výraz „gamacher“ (např. „gaiter“) a „leggings“. Jde o tři různé termíny, které označují přibližně tentýž pojem, avšak v různých obdobích. Bylo obtížné určit prameny a referenční příručky, nyní však u každého hesla uvádíme zdroje a podrobný bibliografický odkaz.

Terminologija | 2014 | 21

251

V současné době máme pouze demo/prototyp termwiki, ale doufáme, že brzy získáme finanční prostředky na vytvoření trvalé a plnohodnotné termwiki.

OBRÁZKY A SLOVA JSOU PROPOJENY

Obrázky a další neverbální prostředky komunikace nám pomáhají lépe porozumět věcem a textilnet.dk pracuje s dvojí digitalizací, například skenováním diapozitivů se vzorky textilií, které v 80. letech 20. století zaznamenala v dánských archivech a muzeích MA (Master of Art) Ingeborg Cock Clausen.

Některé obrázky byly publikovány zde v knize Vzorky textilií z dánských archivů a muzeí, 1750–1975, kterou v roce 1987 vydalo nakladatelství „Borgen“, mnoho obrázků však dosud publikováno nebylo.

Na textilnet.dk se shromažďuje mnoho různých textilních termínů. Již jsme navázali kontakt s výzkumníky z mnoha zemí, například z Anglie, Francie, Indie a Norska. Pracovní skupina textilnet.dk také spolupracuje s Dánskou jazykovou radou a Centrem jazykových technologií Kodaňské univerzity na jejich projektu DanNet, výzkumném a vývojovém projektu zaměřeném na vytváření dánské lexikální sémantické sítě slov a platformy pro podrobnou vizuální prezentaci (cst.hum.ku.dk).

DALŠÍ INFORMACE:

Proces digitalizace vychází z materiálů dvou známých a velmi významných dánských badatelek v oblasti textilu:

• Erna Lorenzenová, jejíž rukopisné soubory digitalizujeme na textilnet.dk, byla v letech 1959–1979 kurátorkou muzea Den Gamle By (muzea pod širým nebem) a získala doktorát na základě disertační práce Oblečení lidí v Aarhusu a jeho okolí v roce 1975. Knihu lze zakoupit v obchodě muzea Den Gamle By (muzea pod širým nebem). Přečtěte si o Erně Lorenzenové: kvinf. DK./side/1597/BIO/336/origin/70.

• Ellen Andersenová, která působila jako kurátorka v Dánském národním muzeu a vydala několik svazků v edici Dánské kroje. Móda v Dánsku. Přečtěte si o Ellen Andersenové: www/KVINFO/page/597/bio/336/origin/170.

ODKAZ NA WEBOVÉ STRÁNKY SÍTĚ KROJŮ:

www.dragtpuljen.dk

http://ctr.hum.ku.dk

252

Susanne Lervad

Project of Historical Textiles and Terms of Costume – Textilnet.dk

ČTĚTE VÍCE O TEXTILNET.DK:

http://www.dragt.dk/orddatabase

http://ctr.hum.ku.dk/otherprojects/danishcostumegroup/

http://www.kristeligt-dagblad.dk/artikel/422666%3aDanmark–Hvad-betyder-aal-i-stroemperne

http://www.dragt.dk/assets/PDF-filer/SyddanskUniversitet20nov2008PUB.pdf

Nordterm Proceedings 2009, Copenhagen: Establishing a term base of costume and textile concepts by Susanne Lervad (www.forvir.dk)

Dury P., Lervad S., Nosch M.L. Verbální a neverbální konfigurace textilií – diachronní studie ve sborníku TOTh 2011, Annecy.

Obdrženo 2014-07-05

Susanne Lervad

Danish National Centre for Textile Research, Termplus

Fruebjergvej 3, 2100 Copenhagen, Denmark

E-mail: [email protected]

Terminologija | 2014 | 21

253