Od odtučňování k odsmyslování: doporučování a užívání

ALVYDAS UMBRASAS

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: tvoření slov, význam odstraňování, jazyková kodifikace, užívání, chyba

Článek se zabývá deriváty s předponou nu- a příponou -inti (-inimas), které vyjadřují odstranění určité látky (označené kořenem). Tyto deriváty mají již poměrně dlouhou historii oprav, přinejmenším některé z nich se však v úzu pevně drží, a proto bylo rozhodnuto prozkoumat historii oprav a doporučení i současný stav. Cílem je ukázat názory jazykovědců na tyto deriváty, vývoj norem ve slovnících a podat přehled o současném úzu a jeho (ne)souladu s kodifikací a upozornit na možné změny kodifikace.

Nejvhodnějším zdrojem pro shromažďování údajů o současném úzu je Korpus současné litevštiny Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas (DLKT), který sestavilo Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velkého. Obsahuje přes 140 milionů slov užitých v textech různých oborů z konce 20. a počátku 21. století (přibližně od roku 1991 do roku 2008), a to jak v odborných a specializovaných textech, tak v publicistice určené široké veřejnosti, krásné literatuře aj. Protože jde o publikované texty, lze předpokládat, že byly redigovány nebo alespoň minimálně upraveny. V této studii se proto vychází z DLKT, neboť tento korpus může ukázat průměrnou úroveň současného psaného jazyka na přelomu století (údaje z druhého desetiletí tohoto století v něm zatím nejsou). Shromážděné údaje (v DLKT bylo celkem nalezeno přibližně 80 sloves či abstraktních podstatných jmen odpovídajících sledovanému modelu, s celkovým počtem asi 3 500 výskytů) byly následně porovnány také s územ na jednom z nejoblíbenějších zpravodajských webů lrytas.lt (bylo tam nalezeno přes 2 600 publikací obsahujících slova vybraná z DLKT; celkový počet výskytů slov není z technických důvodů možné zjistit, je však jasné, že v jedné publikaci nemusí být jen jeden výskyt). Web funguje od roku 2006, a ukazuje tedy zčásti jazyk internetových médií posledních deseti le-

120 Alvydas Umbrasas | Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

t (některé články zveřejněné na tomto webu jsou přetiskovány z jiných mediálních publikací; v případě potřeby je v článku uvedeno i několik příkladů z jiných zdrojů). Pomocí vyhledávacích možností DLKT bylo snahou shromáždit pro výzkum co nejrozmanitější údaje a hledat sémantické a/nebo strukturální i kvantitativní zákonitosti.

V Ý V O J K O D I F I K A C E

Před půlstoletím byl Kazimieras Gaivenis patrně prvním, kdo promluvil o případech, kdy „se předponě nu- u sloves a slovesných podstatných jmen přisuzuje zobecněný význam odstranění látky označené kořenem slova“ (Gaivenis 1964: 29). Když psal o terminologizaci slovotvorných afixů, litoval, že význam odstraňování pronikl z odborného tisku do několika tehdejších slovníků v podobě nuriebinti, nuriebinimas. Argumentoval takto: „slovesné abstraktum nuriebinimas je utvořeno od slovesa nuriebinti, a to od přídavného jména riebus. Předpona nu- obvykle dává tomuto typu deadjektivního slovesa význam nadměrnosti děje vyjádřeného nepředponovým tvarem (srov. nustorinti, nutirštinti, nurūgštinti, tj. udělat příliš (= nadmíru) tlustým, hustým, kyselým)“ (tamtéž). nuriebinti by tedy mělo znamenat „učinit příliš tučným“, nikoli „odstranit tuk“. K. Gaivenis zároveň upozornil, že „překládat termíny обезжиривание, Entfettung nebo degreasing jako nuriebalinimu (podle podobných ‚módních‘ neologismů nuanglinimas, nusilicinimas, nusierinimas, nupeleninimas aj.) je rovněž pochybné“ (Gaivenis 1964: 29–30). Navrhoval, že k vyjádření významu odstraňování je nejlepší používat spojení se slovem pašalinti (např. odstranit síru, odstranit popel), případně, existují-li, zvláštní slovesa (např. nikoli nuplaukinti, nýbrž nuplikinti).

O několik let později Antanas Balašaitis také navrhoval překládat обезболивание nikoli jako nuplaukinimas, nýbrž jako odstranění chloupků a místo samočinného zneškodňování půdy doporučil užívat výraz ozdravení půdy. Zároveň vysvětloval, že „ruské обезболивание se nemá překládat jako nuskausminimas, protože podle slovesa apmarinti ‚učinit necitlivým, umrtvit‘ máme běžná vyjádření uspání pacienta před operací, místní či celkové uspání, uspávací léky“ (Balašaitis 1969: 9–10). Zdůvodňoval to tím, že „v každém jazyce se neologismy tvoří podle slovotvorných zákonitostí daného jazyka“ a je třeba „držet se slovotvorných tendencí litevštiny“ (tamtéž).

¹ V originále není kurziva ani rozšířené prostrkání.

Terminologija | 2016 | 23

1 2 1

Krátce nato pokračoval v rozboru materiálu s předponou nu- ve významu odstraňování látky nebo vlastnosti také Albertas Rosinas: „Názor, že takové útvary (srov.: nušarminti, nuvandeninti, nuskausminti aj.) neodporují zákonitostem slovotvorby litevského jazyka a jsou všem srozumitelné, zřejmě není nepochybný. Z hlediska tvoření (syntaktického) jsou bezvadné. Při vytváření nového slova však nestačí jen slovotvorná pravidla; je nutné přihlížet k lexikálním funkcím jeho prvků“ (Rosinas 1971: 15). S odkazem na K. Gaivenise také tvrdil, že nuriebinti ve významu odstraňovat tuk je nepovedený kalk, že v živém jazyce předpona nu- dodává adjektivním slovesům význam nadměrnosti (nukietinti „udělat příliš tvrdým“) nebo v některých případech (nuaštrinti, nugražinti) jako by dodává význam zbavení vlastnosti, ale „vyjadřuje opak síly, intenzity a výsledku děje (chtěli-li udělat něco ostrým, krásným, brousili či upravovali to tak dlouho či tak, až to bylo zcela neostré, zcela nekrásné)“ (tamtéž). Slovesa nuplaukinti „odstranit chlupy“, nudruskinti „odstranit sůl“, nužievinti „odstranit kůru“, nukalkinti „odstranit vodní kámen“ rovněž označuje za „módní“ a říká, že v živém jazyce mají denominální slovesa s předponou nu- jiné významy (nuauksinti „zbarvit zlatě“, nuspalvinti „natřít“, nuskiedrinti „naházet třísky“), že „jestliže německé sloveso entha(S)

na počátku desetiletí v druhém vydání slovníku, které vyšlo po zmíněných článcích (DLKŽ₂ 1972), se od těchto slov neupustilo, nýbrž naopak, výklady stávajících byly mírně upraveny² a bylo zařazeno mnoho nových: nudruskinti „odstranit sůl“, nudujinti „odstranit plyny“, nukalkinti „odstranit vodní kámen“, nukenksminti „učinit neškodným“, nuriebalinti „odstranit tuk“, nusakinti „vypustit pryskyřici“, nuvandeninti „odstranit vodu, vlhkost“. U většiny z nich (s výjimkou nuasmeninti, nubuožinti, nusakinti) byla připojena značka spec. Krátce po vydání slovníku jeden z členů jeho redakční rady Jonas Paulauskas při diskusi o problémech slovníku uvedl, že jsou v něm slova „označená zkratkami spec. nebo knyg., které znamenají, že slovo sice není utvořeno vhodným způsobem (nebo je mu přisouzen neobvyklý význam), ale užívá se v určitých oblastech, kde buď nejsou vhodnější slovotvorné ekvivalenty, nebo nejsou oblíbené“ (Paulauskas 1974: 42). Mezi dalšími příklady zmiňuje také nudruskinti, nudujinti, nuvandeninti a říká, že „při dalším kodifikování lexika by se pro taková slova měly najít přijatelnější ekvivalenty“ (tamtéž). Formulací „přijatelnější ekvivalenty“ se možná očekávaly jednoslovné výrazové prostředky, protože návrhy jazykových korektorů se shodovaly s výklady významů ve slovníku. O zařazení slov nukenksminti, nuriebalinti a podobných do slovníku pochyboval také Vitas Labutis; uvedl, že schválením nedostatečně prozkoumaného jazykového jevu lze jazyku nejspíš uškodit více než tradičním brzděním jeho šíření (Labutis 1973: 75). Slovník však byl přesto vydán a jeho normy nemohly zůstat bez vlivu na úzus.

Ačkoli ve druhém vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno bylo uvedeno mnoho slov tohoto probíraného slovotvorného typu, jazykovědci je ve svých pracích nadále opravovali. V prvním vydání Kalbos praktikos patarimų se u odvozenin s předponou nu- uvádělo, že lepší je „slovo s jiným kořenem, vyjadřující ztrátu něčeho“ (KPP₁ 1976: 159). Stanovisko formulovalo požadavek na změnu kořene, ale v konkrétních příkladech se kořen často neměnil; většinou se navrhovalo používat slovní spojení se slovy téhož kořene: nudruskinti (– odstranit sůl (– soli)), nukenksminti (– učinit neškodným, pasterizovat), nuplaukinti (– odstranit chlupy), nupeleninti (– odstranit popel), nuriebinti, nuriebalinti (– odstranit tuk, zhubnout), nuvandeninti (– odstranit vodu, vysušit), nužmoginti (– dehumanizovat, (z)barbarizovat). U některých těchto opravovaných slov byla navíc připojena značka dirbt., označující

² Nuasmeninti „1. zbavit osobní odpovědnosti. 2. zbavit osobních vlastností, učinit podobným“; nubuožinti „v období kolektivizace – odebrat kulakům výrobní prostředky a půdu“ (DLKŽ₂ 1972).

Terminologija | 2016 | 23

123

že jde o umělé slovo. Pouze u nužievinimo staklės se neříká, že je lépe se mu vyhnout, ale oprava je přísná (n. dirbt. – nevhodné umělé slovo); navrhují se výrazy žievės lupamosios, žievi-lupės staklės, žievialupė³ (KPP₁ 1976: 159–163). V zásadě totéž se opakuje i ve druhém vydání příručky, které vyšlo přibližně o deset let později; pouze bylo odstraněno slovo nupele-ninti (snad se považovalo za zastaralé), ale doplněno⁴ numėsinti (– odstranit maso, odmasit) (KPP₂ 1985: 171–176). Slova nebyla opravována přísně, nýbrž s poznámkou lepší, možná proto, že jejich užívání povoloval tehdejší Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Někteří jazykoví korektoři, kteří probíraná slova sice označovali za nenormativní, zároveň však říkali, že „v současném úzu jsou slova tohoto typu, která nejsou zařazena do DLKŽ, ale mohla by tam být zcela rovnoprávně. Například nužievinti tam není, ale je stejné jako nudruskinti“; a vysvětlovali či připomínali, že „existuje taková dohoda mezi jazykovědci – důsledně neopravovat to, co je uvedeno jako norma v gramatikách a slovnících současného jazyka“ (Paulauskienė, Tarvydaitė 1986: 31). Objevovaly se názory, že Kalbos praktikos patarimai opravami slov uvedených v DLKŽ uživatele matou, takže není jasné, čeho se mají držet, a navrhovalo se, aby se při vydávání doporučení „mělo postupovat podle p r e z u m p c e s p r á v n o s t i: všechny jazykové jevy uznané v dřívějších normativních příručkách je nutné považovat za správné, dokud nebude v e ř e j n ě a nezpochybnitelně prokázána jejich vadnost“ (Girdenis, Rosinas 1977: 70). Na tuto kritiku zazněla odpověď, že ani změny norem v DLKŽ „nikde nebyly v e ř e j n ě dokládány“ (Pupkis, Zinkevičius 1978: 51).

Argumenty pro opravy odvozenin probíraného slovotvorného typu byly formulovány různě. Nejčastěji se vytýkala sémantika a vliv jiných jazyků. Je to patrné i z již uvedených citátů K. Gaivenise a A. Rosinase; o tomto problému hovořili při opravování odvozenin s jinou předponou také další jazykoví korektoři: „předpona přináší význam, který nemůže vyjádřit pojem, který chceme daným slovem pojmenovat. Jsou to samé kalky, k nimž byla předpona připojena podle slovotvorných zákonitostí jiných jazyků“, tato slova „se v nářečích neužívají a nemají ani pevnější tradici v kvalitnějších písemných projevech“ (Pupkis 1980: 124). Byla zaznamenána i tendence—

³ Teikiniai pasiūlyti Jono Klimavičiaus (žr. Klimavičius 1974: 19). Vietoj nužievinimo mašina vėliau dar buvo siūloma žieviasukė (Gerulaitis, Lūkenas 1983: 35).

⁴ V časopise Kalbos kultūra vyšel samostatný článek, v němž se zvažovalo, jak pojmenovat operaci prováděnou při zpracování kůží a kožešin, při níž se odstraňují zbytky masa a tuku a celá podkožní vrstva. Místo slov užívaných v praxi numėsinti, mėzdruoti se navrhovalo používat výraz kaišti; od něj by se odvozovala slova kaišiklis, kaišenos, kaišumas, kaišykla aj. (Kinderys 1982: 47–49).

124

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

systémovost: „Nejde o nic jiného než o kalky vzniklé na základě analogie s ruským jazykem. Působením takové slovotvorné analogie se kalky často tvoří v sériích, tj. kalkuje se nikoli jednotlivé slovo, ale určitý slovotvorný typ“ (Kaulakienė 1992: 9). Upozornilo se na dvojznačnost některých sloves, například nukalkinti (Kinderys 1982: 48). Pozornost byla věnována také formální struktuře slova – „většina těchto slov se neužívá bez předpony (např. neexistuje slovo kenksminti), proto se nehodí ani s předponou nu- <...>: místo nich je třeba užívat slovní spojení“ (Piročkinas 1990: 70). Smíšené tvoření se považovalo za nežádoucí: „Není obvyklé tvořit slovesa z podstatných jmen přidáním složeného slovotvorného formantu (předpony a přípony zároveň). <...> Kdyby existovala slovesa *druskinti, *žievinti, *vandeninti⁵, bylo by zřejmé, že předpona nu- se užívá správně (srov. vilkti – nuvilkti, lupti – nulup­ti). Jenže taková slovesa neexistují. Z toho plyne, že nužievinti je třeba spojovat s žieve, nudruskinti se solí, nuvandeninti s vodou. Od podstatných jmen se však slovesa s předponami netvoří. Je tedy zřejmé, že nužievinti má připojenou zároveň předponu nu- a příponu -inti, která z podstatného jména tvoří sloveso“ (Paulauskienė, Tarvydaitė 1986: 30–31). Někdy se prostě vytýká umělost: „Protože slova nuvandeninimas, nuvandeninti jsou umělá, pro maso zbavené vody <...> se lépe hodí termín nusausinta mėsa“ (Montvilienė 1978: 38). Hodnotila se délka výrazových prostředků: „Jedno slovo je praktičtější než dvě, ale je-li vytvořeno špatně, pak jsou dvě lepší než jedno“ (Nemickaitė, Paulauskienė 1984: 22). Argumentovalo se, že „cizí slovo je lepší než špatně ukuté ‚domácí‘“ (Būda 1973: 164). Uváděly se také ironické a názorné argumenty, například že kirpykla není místo k odplavování vlasů či odstraňování vousů (Kinderys 1982: 49).

Při pohledu na jazykové publikace z osmdesátých a devadesátých let minulého století lze někdy pozorovat jistou nejistotu ohledně zkoumaných odvozenin nu- + -inti (-inimas). Pranas Kniūkšta se jejich hodnocením nezabývá a uvádí, že „nový slovotvorný model, standardní a snadno použitelný v různých oblastech, navíc podporovaný ruským vzorem s обез-, se ukázal jako vhodný a životaschopný a postupně začíná zapouštět kořeny ve vědeckém stylu a terminologii“ (Kniūkšta 1980: 29); později při rozboru publikací Kalbos kultūros shrnuje: „Jazykovědci navrhovaná slovní spojení pro tento účel (pašalinti riebalus apod.) uživatele těchto odvozenin neuspokojila,“

⁵ V LKŽe jsou uvedena slova druskinti, žievinti, vandeninti, přesto lze u mnoha odvozenin tohoto typu s nu- oprávněně spatřovat smíšené tvoření.

Terminologija | 2016 | 23 125

uvedené lingvistické argumenty neměly účinek. Nově pociťovanou potřebu a starší způsoby vyjadřování hájené jazykovědci se nedaří hladce sladit. Jako východisko se hledají mezinárodní slova: nuasmeninti – dehumanizuoti, nuskausminti – anestezuoti, existují také degazacija, degazuoti, v zásadě však problém neřeší. Zkrátka probíhá zápas, v němž jsou jazykovědci se svým stanoviskem nuceni odrážet útoky z obranných zákopů (aby předpona nu- nezískávala nová území)“ (Kniūkšta 1986: 33). Arnoldas Piročkinas opravuje slova zkoumaného modelu, například nuplaukinti (= odstranit vlasy, oholit, ostříhat vlasy), nužievinti (= odstranit, oloupat kůru), nužmoginti (= dehumanizovat, učinit nečlověkem), zároveň však dodává, že „jazykovědci by přesto měli dobře prozkoumat status sloves této skupiny v BK [spisovném jazyce]: je jich příliš mnoho, jazyk je často potřebuje a konečně by se mohl najít i nějaký jazykový argument, který by jejich užívání ospravedlnil. Dokud se tak nestane, měla by se jim veřejnost vyhýbat“ (Piročkinas 1990: 70). Angelė Kaulakienė technické termíny nuanglinimas (rus. обезуглероживание, něm. Kohlenstoffentziehung), nuriebalinimas (rus. обезжиривание, něm. Entfettung) apod. bez neutrálního hodnocení řadí ke kalkům, které jsou adekvátní z hlediska tvoření a většinou i z hlediska sémantiky (Kaulakienė 1979: 147); později říká, že jsou nenormativní a mají být nahrazeny přijatelnějšími ekvivalenty (Kaulakienė 1985: 71), uznává však, že jakožto standardní a snadno použitelné přispěly ke vzniku nového slovotvorného typu, který je vhodný a „postupně začíná zapouštět kořeny nejen v terminologii fyziky, ale i dalších vědních oborů. Vhodnost tohoto typu tvoření by však bylo možné do jisté míry ospravedlnit pouze pružnou stabilitou, neboť jinak lze takový slovotvorný typ sémanticky stěží motivovat“ (Kaulakienė 1988: 132). Je uveden odkaz na zdroj, v němž se lankstus stabilumas vykládá jako „funkčně motivovaná, účelná změna norem, trvalá schopnost normy co nejlépe se přizpůsobovat potřebám a cílům společnosti“ (Pupkis 1980: 24). Jedním směrem se tedy slova tohoto modelu opravovala, druhým se někdy uvažovalo o jejich potřebnosti a možném ospravedlnění.

Terminologové z Ústavu litevského jazyka při kolektivní přípravě Terminologijos taisymai, které vyšly na začátku obnovené nezávislosti, nepřehlédli odvozeniny nu- + -inimas a přihlédli k různým zveřejněným opravám. Nupeleninimas, nuplauk inimas, nuriebalinimas, nuriebinimas, nusierinimas byly označeny za kalky a přísně nahrazeny spojeními se slovem (pa)šalinimas (TT 1992). Vedle toho byly některé odvozeniny opravovány více než jedním způso-

126

Alvydas Umbrasas

Nuo nurie balinimo iki nuprasminimo: teik yba ir vartosena

bem: nuskausminimas (= anestezavimas, skausmo (pa)šalinimas), nuvandeninimas (= 1. vandens (pa)šalinimas; 2. vandens atskyrimas, dehitratavimas), nužievinimas (= 1. žievės lupimas; 2. žievės skutimas). Přidána byla také slova relevantní pro lesnictví a zemědělství: nusparninimas (= skristukų paisymas), nusparnintuvas (= skristukų paisiklis).

Významný krok při normování odvozenin zkoumaného modelu byl učiněn při přípravě třetího vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (DLKŽ₃ 1993), k němuž terminologové významně přispěli. Shrnuje téměř třicetiletou zkušenost s opravováním odvozenin nu- + -inti užívaných ve významu odstraňování; odvozeniny nudruskinti, nudujinti, nukenk smin ti, nuriebalinti, nusakinti, nuvandeninti zařazené do DLKŽ₂ 1972 byly odstraněny. Vyřazeno bylo také sloveso nuskausminti, které se objevovalo již od DLKŽ₁ 1954. Nukalkinti bylo ponecháno, ale změnil se jeho význam: místo „odstranit vodní kámen“ bylo uvedeno „posypat vápnem“; doplněno bylo také slovo nurūgštinti, relevantní pro probíraný systém, s významem „učinit příliš kyselým“ (druhý význam v LKŽe: „odstranit kyseliny“). Zmizelo také nubuožinti, které bylo přítomno již od DLKŽ₁ 1954, získalo však jinou podobu – změnila se předpona a jako historismus bylo zařazeno išbuožinti „odejmout zámožným rolníkům výrobní prostředky a půdu“. Sloveso nuasmeninti však zůstalo. Tento stav se zachoval i v pozdějších tištěných a elektronických vydáních DLKŽ, lze tedy říci, že třetí vydání bylo rozhodující.

Odvozeniny nu- + -inti (-inimas) vznikly v odborném úzu. Při prohlížení starých terminologických slovníků lze nalézt také odvozeniny, které opraváři zřejmě v sovětské době nezmiňovali, např.: nudumblinimas (rus. отмучивание) „usazování bahnitých částic“ MTŽ 1960 (odvozenina je i v GFGTŽ 1956; ChŽ 1960), nuazotinimas (angl. denitration) ALKPŽ 1958, nuklijinimas⁶ (rus. обесклеивание) RLKPŽ 1959, nusluoksninimo plyšiai (rus. трещины отслаивания) GFGTŽ 1956, numiškinti (angl. deforest) ALKŽŪTŽ 1977. Probírané odvozeniny byly ve slovnících uváděny nejen samostatně, ale i spolu se synonymy (litevskými i cizími), např.: debark – nužievinti, nulupti žievę ALKŽŪTŽ 1977, disbark – nulupti žievę, nužievinti ALKŽŪTŽ 1977, deforest – išnaikinti, iškirsti miškus, numiškinti ALKŽŪTŽ 1977, denitration – nuazotinimas, denitravimas ALKPŽ 1958, dewatering – nuvandeninimas, dehidracija ALKŽŪTŽ 1977, обезвоживание – дегидратация, vandens šalinimas RLKŽŪTŽ 1971, обезвоживание – nuvandeninimas, dehid-

⁶ Do Terminologijos taisymai zařazeny nebyly, avšak v publikaci vydané téhož roku jedna ze spoluautorek těchto oprav A. Kaulakienė zmiňuje odvozeniny nudrumzlinimas, nudumblinimas, nujautrinimas, nuklijinimas, nuorinimas, nuvarnalėšinimas a přidává také sloveso nukalinti (Kaulakienė 1992: 9).

Terminologija | 2016 | 23

127

ravimas RLKMTŽ 1975, обезболивание – nuskausminimas, anestezavimas RLKŽŪTŽ 1971, обезжиривание – nuriebalinimas, riebalų pašalinimas RLKMTŽ 1975. Atkreiptinas dėmesys, kad greta tuose pačiuose žodynuose yra nemažai terminų straipsnių, kuriuose analogiškose situacijose nu- + -inti (-inimas) vedinių neteikta, pvz.: defoliate – pašalinti lapus ALKŽŪTŽ 1977, degrease – pašalinti riebalus ALKŽŪTŽ 1977, dehorn – pašalinti, nupjauti ragus ALKŽŪTŽ 1977, deplume – (nu)pešti plunksnas ALKŽŪTŽ 1977, dewool – pašalinti plaukus ALKPŽ 1958, обезвоживание – dehidratacija, vandens šalinimas RLKŽŪTŽ 1971, обезволашивание – plaukų pašalinimas RLKŽŪTŽ 1971, обезжиривание – riebalų pašalinimas RLKŽŪTŽ 1971, обеззоливание – kalkių pašalinimas RLKŽŪTŽ 1971, обезлесение – miškų iškirtimas, išnaikinimas RLKŽŪTŽ 1971, обезлиствление – lapų pašalinimas, defoliacija RLKŽŪTŽ 1971. Teikimo nevienodumus dabar sunku paaiškinti. Beje, senuose terminų žodynuose, kuriuose galima rasti įvairių nu- + -inti (-inimas) vedinių, kartais matyti įrašas, kad žodyno terminus peržiūrėjo LTSR Mokslų akademijos Lietuvių kalbos ir literatūros instituto Terminologijos komisija, minimos Jono Kruopo ir (arba) K. Gaivenio pavardės. Neaišku, ar visada kalbininkai dėl šių vedinių priekaištavo. Net jeigu ir priekaištavo, tikėtina, kad vedinius gynė dalyko specialistai. Vis dėlto žvelgiant į skirtingu metu leistus tos pačios srities terminų žodynus matyti, kad nu- + -inti (-inimas) vedinių žodynuose palaipsniui mažėjo. Štai, pavyzdžiui, 1959 m. išleistame politechnikos terminų žodyne (RLKPŽ 1959) teikiama: обезвоживание – nuvandeninimas, обезволашивание – nuplaukinimas, обезгаживание – degazavimas, nudujinimas, обезжиривание – nuriebinimas, обеззоливание – nukalkinimas, обезуглероживание – nuanglinimas, обесклеивание – nuklijinimas, атвиринimas, обескремнивание – nusilicinimas, обеспыливание – nudulkinimas, обессеривание – nusierinimas, desulfurizavimas. Po ketvirčio amžiaus leistame politechnikos terminų žodyne (RLKPŽ 1984) to paties tipo rusiškų terminų dar daugiau, bet lietuviški atitikmenys pakeisti pagal kalbos normintojų pastabas: обезвоживание – vandens šalinimas, dehidratacija, обезвоздушивание – oro šalinimas, обезволашивание – plaukų šalinimas, plikinimas, обезвреживание – darymas nekenksmingo, обезгаживание – dujų šalinimas, degazacija, обезжелезивание – geležies šalinimas, обезжиривание – riebalų šalinimas, обеззоливание – pelenų šalinimas, обезуглероживание – anglies šalinimas, обезфторивание – fluoro šalinimas, обесклеивание – klijų šalinimas, обескремнивание – silicio šalinimas, обеспыливание,

128

Alvydas Umbrasas

Nuo nurieballinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

обеспыливание – odstraňování prachu, обессеривание – odstraňování síry, обес-соливание – odstraňování solí, обесфосфоривание – odstraňování fosforu.

Podobné změny probíhaly i v chemických slovnících. Ve slovníku vydaném v roce 1960 (ChŽ 1960) najdeme:

odsolování „odstraňování rozpustných solí“ – выщелачивание,

odplyňování „odstraňování plynů“ – обезгаживание,

odprašování „odstraňování prachu“ – обеспыливание,

odkalování „rozdělování jemných materiálů na frakce; čištění podle rozdílné rychlosti usazování ve vodě“ – отмучивание,

odvápňování „odstraňování vápna z koželužské usně“ – обеззолка, обеззоливание,

odpopelňování „odstraňování popela z filtračního papíru“ – обеззоливание,

odchlupování „odstraňování chlupů z kůže“ – обезволашивание,

odmašťování „odstraňování tuků“ – обезжиривание,

smolaření „získávání pryskyřice z jehličnanů“ – подсочка,

odkřemíkování „odstraňování sloučenin křemíku“ – обескремнивание,

odvodňování „odstraňování vody a vlhkosti“ – обезвоживание.

V chemickém terminologickém slovníku vydaném již v době nezávislosti (ChAŽ 1997) některé pojmy vymizely, objevila se mezinárodní slova (a) a část termínů byla nahrazena víceslovnými spojeními (b):

a) demineralizace „odstraňování solí rozpuštěných ve vodě“ – обессоливание, выщелачивание, demineralization,

dekarbonizace „1. odstraňování uhlíku z oceli; 2. odstraňování CO₂ z plynů; 3. uvolňování CO₂ z zahřívaných uhličitanů“ – обезуглероживание (1), декарбонизация (2,3), decarburization (1), decarbonization (2,3),

degazování „1. přeměna bojových otravných látek na neškodné; 2. odstranění plynů; 3. uvolňování plynů a par z formy pro lisování plastů“ – дегазация, дегазификация (2), обезгаживание (2), подпрессовка (3), degassing, outgassing (2), degasification (2), breathing (3),

detoxikace „učinění jedovaté látky neškodnou nebo její odstranění“ – детоксикация, обезвреживание яда, detoxi(fi)cation (ale srov. mechanické odstranění škodlivosti „mechanické odstranění nečistot nebo jejich pokrytí inertními materiály“ – механическое обеззараживание, mechanical decon-tamination);

b) odstranění vápna „odstranění vápna z holiny“ – обеззоливание, обеззолка, deashing, ash removal,

odstranění chlupů, odchlupování – „odstranění chlupů a epidermis z opracovávané kůže“ – обезволашивание, depilation,

odstranění tuků „oddělení tuku od povrchu látky (1) nebo z jejího objemu (2)“ – обезжиривание, degreasing (1), defatting (2),

odstranění vody „snížení obsahu vody v látce pomocí sušidel, mechanického působení nebo tepla“ – обезвоживание, dewatering, dehydration.

Terminologija | 2016 | 23

129

Odvápnění, odmašťování ChAŽ 1997 obsahuje označení nevhodnosti. Vybočuje pouze odkazové uvedení tohoto termínu: odpryskyřicování viz pryskyřicování; pryskyřicování „vypouštění pryskyřice ze speciálně naříznutých jehličnatých stromů“ – smolení. S odpryskyřicováním nesouvisející pryskyřicování (smolení) bylo uvedeno i v ChŽ 1960. V uvedeném opraveném polytechnickém slovníku (RLKPŽ 1984) bylo pryskyřicování uvedeno jak jako ekvivalent smolení, tak jako ekvivalent odsmolení.

Ani v akademické Lietuvių kalbos gramatikoje, ani v Dabartinės lietuvių kalbos gramatikoje se nemluví o slovesech daného modelu s předponou. Zmiňuje se pouze význam, který předpona dodává: „něco se dějem označovaným základovým slovem odděluje od něčeho“, např. nudrėksti (LKG II 1971: 279). Náprava ve významu odstraňování začala u slovesa odvozeného od přídavného jména nuriebinti (riebinti: riebus), jehož tvoření nevyvolává otázky; jde spíše o sémantickou záležitost. Později se přešlo ke slovesům odvozeným od podstatných jmen, jako je nuriebalinti (: riebalai). LKŽe obsahuje sloveso riebalinti „mazat tukem“ (v tomto významu jsem zařadil riebaluoti), je však pravděpodobné, že nuriebalinti vzniklo jako smíšená odvozenina, utvořená analogicky k jiným jazykům přímo ze slova riebalai (stejně jako například įvaikinti, išūnyti přímo ze slov vaikas, sūnus). Zřejmě jsou zde možné dvě interpretace, tj. lze rozpoznat jak předponové, tak smíšené tvoření. U některých odvozenin probíraného modelu je smíšené tvoření zjevnější, například nuplaukinti (: plaukai), nuvandeninti (: vanduo).

V Dabartinės lietuvių kalbos žodyne se kromě jiných významů uvádí, že slovesné odvozeniny s předponou nu- znamenají „oddělení či odstranění něčeho“; příklady: numauti, nupjauti, nuplėšti, nupratinti (DLKŽ₆ 2006). Neuvádějí se zde slovesa odvozená od podstatných jmen, ačkoli slovník některá obsahuje, například: nubalnoti „sejmout sedlo“, nuginkluoti „odebrat zbraně“, nukainoti „snížit cenu, znehodnotit“, nukamanoti „sundat uzdu“, nukelneti „svléknout kalhoty“ (DLKŽ₆ 2006). DLKŽ₂ 1972 obsahoval dokonce nukaukiuoti „sejmout masku, demaskovat“, ale z pozdějších vydání bylo odstraněno (nejspíše proto, že neexistuje kauk(i)uoti). K těmto odvozeninám se řadí také odvozenina s příponou -inti, nuvertinti „1. snížit hodnotu, učinit málo hodnotným; 2. učinit zcela bezcenným“ (DLKŽ₆ 2006). Pravda, bylo by možné ji chápat jako kauzativum ve vztahu ke slovesu nuvertėti, které v řadě vydání DLKŽ není doloženo; podobně jako nutautinti je kauzativem ve vztahu k nutautėti, nutautsi „pozbýt národních rysů, asimilovat se“. Jak v kauzativním, tak v dějovém slovese nu- vyjadřuje ztrátu (odstranění). Jiným případem je nudulkinti „odstranit prach“; zde lze rozpoznat pouze dokonavý vid, protože už dulkinti znamená „odstraňovat prach“.

130

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

„zvířit prach“ (pravda, přinejmenším teoreticky by nudulkinti mohlo označovat i opačný děj než odstraňování prachu (poprášení prachem apod.), neboť první význam slova dulkinti je „vířit prach, způsobovat prášení“ DLKŽ₆ 2006).

Šiame kontekste įdomu atkreipti dėmesį į veiksmažodį nusavinti. DLKŽ₁ 1954, DLKŽ₂ 1972 jis buvo aiškinamas „atimti ir perduoti ką valstybės ar visuomenės nuosavybėn“. Kaip matyti, nu- čia reiškia ypatybės šalinimą, t. y. padarymą, kad daiktas būtų ne kažkieno savo, o visų. Tvarkant DLKŽ₃ 1993 galbūt desovietizacijos kontekste, bet neatmestina, kad ir dėl nagrinėjamų nu- + -inti vedinių taisymo reikšmė pakeista iš esmės – „kitam paimti ką nuosavybėn“, t. y. turimas omenyje padarymas, kad būtų savo (prilygsta pasisavinti), iš vieno savininko daiktą paima kitas (abi reikšmės fiksuojamos LKŽe). Vėliau (nuo DLKŽ₅ 2003) reikšmė pakeista dar kartą, praplėsta – „buvusį ką nesavą paimti nuosavybėn“, t. y. padaroma, kad daiktas taptų savo, bet nesvarbu, ar priklausė kam nors anksčiau. Vis dėlto aiškinant kitus žodžius nusavinti vartojama lyg ir pirmuosiuose DLKŽ buvusia reikšme: konfiskacija – „priverstinis n u s a v i n i m a s, atėmimas valstybės naudai“, konfiskuoti – „daryti konfiskaciją, n u s a v i n t i“, rekvizicija – „priverstinis atlygin­tinis n u s a v i n i m a s ar laikinas paėmimas valstybės reikalams“ (DLKŽ₆ 2006). Vartosenoje nusavinti dažnas konfiskavimo, nacionalizavimo kontekstuose, pavyzdžiui, LRTB aprobuota: nekilnojamojo turto savininkas – „asmuo, kurio nekilnojamasis turtas pagal TSRS (LTSR) įstatymus buvo n a c i o n a l i z u o t a s ar kitaip neteisėtai n u s a v i n t a s ir kuriam pagal Lietuvos Respublikos piliečių nuosavybės teisių į išlikusį nekilnojamąjį turtą atkūrimo įstatymą atkuriamos nuosavybės teisės į išlikusį nekilnojamąjį turtą“. Įdomu tai, kad šiais laikais galbūt gretinant su nusavinti sugalvojama pasidaryti ir nusvetiminti, pvz.: „<...> savaip sužmogina („n u s v e t i m i n a“) tai, kas iš tikrųjų anaiptol nėra nei žmogiška, nei žmogui nesvetima“ (Petras Setkauskis, 1994⁷).

SOUČASNÉ UŽÍVÁNÍ

Většina odvozenin typu nu- + -inti (-inimas), které jazykoví korektoři zmiňovali v textech během více než půlstoletí a které byly dříve uváděny v některých slovnících, jsou substantivního původu a označují odstraňování určité konkrétní věci, obvykle látky. V současném úzu, alespoň částečně pod dohledem redaktorů, se…

⁷ Příklad z DLKT. Zde i dále se při uvádění příkladů z korpusu kromě roku vydání uvádí buď autor knihy, nebo název periodika.

Terminologija | 2016 | 23

131

…užívání některé dříve zaznamenané odvozeniny vůbec nenajdeme (např. nuanglinti, nuazotinti, nudumblinti, nuplaukinti, numiškinti⁸, nusilicinti), jiné se stále vyskytují (všechny nalezené odvozeniny substantivního původu označující odstraňování látky viz v tabulce 1; ve sloupci DLKT je uveden počet výskytů slov včetně slovesných tvarů a abstrakt odvozených od -imas; ve sloupci lrytas.lt je uveden počet publikací, v jejichž textu se dané slovo vyskytuje).

Tabulka 1. Odvozeniny substantivního původu označující odstraňování látky

Nu– + –inti | DLKT | lrytas.lt | Nu– + –inti | DLKT | lrytas.lt nugeležinti | 63 | 18 | nudruskinti | 4 | 4 nužievinti | 44 | 11 | nupeleninti | 2 | 0 nuriebalinti | 16 | 9 | nukalkinti | 1 | 9 nusierinti | 14 | 5 | nugyslinti | 1 | 0 nusakinti | 11 | 0 | numėšinti | 1 | 0 nuvandeninti | 7 | 1 | nusparninti | 1 | 0 nuorinti | 5 | 12 | nudujinti | 0 | 1 nukraujinti | 5 | 3

Není jasné, kolik takových odvozenin bývá v prvotních, neupravovaných textech předložených autory, ale jak je vidět, v konečných publikacích nejsou odvozeniny příliš početné ani rozmanité; nejčastěji se užívá nugeležinti (nugeležinimas), např.: „Společnost zřídila artéskou studnu, zařízení na o d ž e l e z ň o v á n í vody a vodovodní síť o délce 2,5 km <...>“ (Žemėtvarka ir hidrotechnika, 2004). Méně časté slovo nužievinti (např. „Z toho plyne jasný závěr, že o d k o r o v á n í nadzemní části pařezů je neúčinné a nemělo by se používat“ (Mūsų girios, 1997)); v podobných kontextech se užívá také nusakinti. Jak již bylo uvedeno, sloveso nusakinti bylo z DLKŽ₃ 1993 odstraněno, avšak od DLKŽ₁ 1954 se uvádí sakinti „nechat vytékat, kapat pryskyřici“; teprve od DLKŽ₃ 1993 má toto slovo kvalifikátor kniž. (protože sloveso bylo nejspíše utvořeno analogicky k nusakinti), takže nusakinti může v případě potřeby vyjadřovat dokonavý děj. Podobně jako sakinti se užívá i sloveso žievinti, které DLKŽ nekodifikuje (je v LKŽe: „loupat, stahovat kůru“), někdy v témže kontextu,

⁸ Jen několikrát bylo nalezeno slovo apmiškinti označující opačný děj; i toto slovo se opravuje (TT 1992).

132 Alvydas Umbrasas | Nuo nurie balinimo iki nupr asminimo: teik yba ir vartosena

např.: „Všiml si mladšího borového lesa na druhé straně cesty, který nebyl zbaven mízy a v němž bylo o 5% více shnilých stromů než v lese zbaveném mízy. Jak poznamenal prof. Vytautas Valenta, borovice zbavované mízy, které cítí, že hynou, se aktivují a zanechávají více potomstva. Při prohlídce mýtní plochy profesor souhlasil s tím, že pařezy nebyly zbaveny kůry“ (Mūsų girios, 1997). Sakinti a žievinti nejspíš vznikla přibližně ve stejné době⁹ a jde v zásadě o slova podobné kvality; obě by bylo možné opravovat či doporučovat stejně (srov. také „<...> se švédskou firmou „Vallby Staket & Stolpar“ byla uzavřena smlouva na výrobu odkorněných kůlů“ (Mūsų girios, 1995)).

Odvozeniny uvedené v tabulce 1 se obvykle užívají ve významu odstraňování, s výjimkou nukalkinti, které se užívá ve dvou významech, srov. „Je-li voda odvápněná (filtrovaná), mýdlo silně pění“ (Laima, 1996) a „Je známo, že tráva pod stromy bělá, jako by byla odvápněná“ (Lietuvos rytas, 2002). Občas se ze slov probíraného modelu tvoří i další odvozeniny, například automatinis nuorintuvas (Statyba ir architektūra, 2004), dūmų nusierintuvas. Odvozeniny probíraného modelu se obvykle netvoří ve významu odstraňování jiné materiální věci než látky. Lze zaznamenat jen jeden či druhý pokus text „vyšperkovat“, např.: „<...> věci se vyvinuly opačně: vši jsme neměli, ale po koupeli jsme je dostali. Šli jsme se „odvšivit“, vrátili jsme se „zavšivení“ (Birutė Pūkelevičiūtė, 2003).

Mezi dlouhodobě opravovanými odvozeninami nu- + -inti (-inimas) jasně vyčnívá nuriebinti jako odvozenina nikoli od podstatného jména, nýbrž od přídavného jména (argumentuje se tím, že by mělo znamenat nadbytek vlastnosti, nikoli její odstraňování, tedy „učinit příliš tučným“, a ne „učinit netučným, odstranit tučnost“). Kontrola DLKT a publikací na lrytas.lt neodhalila žádný případ užití ve významu nadbytku, avšak ve významu odstraňování vlastnosti se jich několik našlo: 14 výskytů v DLKT a 11 publikací s tímto slovem na lrytas.lt, např.: „Odtučněné mléko si zachovává všechen v něm obsažený vápník“ (Artuma, 2003), „Vlasy po dešti vysychají, protože kyseliny mají odmašťující účinek“ (lrytas.lt 2014-03-19). Odvozeninou od přídavného jména je také nurūgštinti, ačkoli by se v probíraném kontextu alespoň teoreticky mohla zařadit i mezi výše zmíněné odvozeniny od podstatných jmen s významem odstraňování látky (spojovat se nikoli s rūgštus, nýbrž s rūgštis). Ve významu nadbytku vlastnosti nurūgštinti

⁹ Je doloženo i předsovětské užití: „Technologii odsmolování používanou v Litvě podrobně popsali: do druhé světové války S. Kripas v článku „ODSMOLOVÁNÍ BOROVIC V LITVĚ“ („Mūsų girios“, 1935, č. 6/7), od druhé světové války až dodnes A. Alekna v knize „ODSMOLOVÁNÍ BOROVÝCH LESŮ“, Kaunas, 1989“ (Mūsų girios, 1997); „Pokud se řezání dřeva plánuje na červen nebo ještě později, je třeba nalezené odkornit a složit na podložky tak, aby se nedotýkaly země <...>“ (Ūkininko patarėjas, 1936-02-06).

Terminologija | 2016 | 23

133

V DLKT a na lrytas.lt se nevyskytuje, ale význam odstraňování se objevuje (12; 5¹⁰), např.: „Je-li půda mírně kyselá, je třeba ji odkyselit vápnem <...>“ (lrytas.lt 2015–04–14). Zde lze zmínit také sloveso nusodrinti, které se příležitostně užívá ve významu odstraňování (5; 5). V DLKT je doloženo v zákoně Litevské republiky o jaderné energii z roku 1996: „Jadernými materiály jsou plutonium, uran (přírodní, obohacený izotopy uranu 235 nebo uranu 233 a ochuzený) a thorium, které se vyskytují ve formě kovové slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, případně ve směsi s jinými látkami“, avšak v současném zákoně Litevské republiky o jaderné bezpečnosti z roku 2011 je v LRTB schválena podoba „Jadernými materiály jsou plutonium, uran (přírodní, obohacený izotopy uranu 235 nebo uranu 233, případně ochuzený) a thorium, které se vyskytují ve slitinách kovů, chemických sloučeninách nebo koncentrátech, případně ve směsích s jinými látkami“ (nuskurdinimas se v tomto významu vyskytuje v terminologických slovnících, např. FTŽ 2007). V úzu se nusodrinti užívá také ve významu přidání vlastnosti, např.: „Podzimně-zimní přehlídkové molo v hnědé, obohacené okrovou a vínově burgundskou“ (lrytas.lt 2011–03–09). V DLKT byla nalezena i zcela příležitostná odvozenina vytvořená ze složeného přídavného jména nuvienprasminti: „<...> snaží se stylistiku a styl komplikovat a zbavit jednoznačnosti, a přesto – téměř v každé větě odněkud vtíravě vystupuje zkušenost autora detektivek a anekdot“ (bernardinai.lt 2007–01–03).

Nelze zjistit, že by jazykové publikace dříve opravovaly odvozeniny probíraného modelu s významem odstraňování vlastnosti a s nelitevským kořenem. V současném úzu lze najít řadu takových odvozenin (viz tabulku 2). Všechny se užívají zřídka; objevuje se několik, někdy jen jeden výskyt, což je však částečně dáno i tím, že samotné pojmy nejsou pro širší úzus aktuální, např.: nuabsoliutinti, nuindividualinti, nukonkretinti, nurealinti, nusakaralinti (nejčastější jsou poslední dvě, v DLKT je zaznamenáno po 11 výskytech). Důvody vzniku těchto odvozenin lze odhadnout – namísto odvozenin jako absoliutizuoti, konkretizuoti se obvykle doporučují absoliutinti, konkretinti (např. konkretizuoti viz konkretinti DLKŽ₆ 2006), a proto vedle dekonkretizuoti, deindividualizuoti (deabsoliutizuoti nebylo v úzu nalezeno) vznikají nukonkretinti, nuindividualinti, tím spíše, že tyto podoby podporují odvozeniny označující opačný děj, sukonkretinti, suindividualinti. Někdy se systém odvozenin rozvíjí velmi široce: vedle materializuoti, dematerializuoti a reflexivního dematerializuotis se tvoří sumaterialinti, numaterialinti, sumaterialėti, numaterialėti a také įmaterialinti (příklady užití viz tabulka 2).

¹⁰ První číslice udává počet výskytů v DLKT, druhá počet publikací na lrytas.lt.

134 Alvydas Umbrasas | Nuo nuriebalinimo iki nuprasm inimo: teikyba ir vartosena

Tabulka 2. Odvozeniny od přídavných jmen s nelitevským kořenem vyjadřující odstranění vlastnosti

Nu– + –inti

Srov.

Příklady

nuabsoliutinti

suabsoliutinti

„Poté, co si Leskaitis předsevzal odstranit absolutní platnost hodnot, jež byly v 19. století povýšeny na absolutní, vyhlašuje krize v různých oblastech života <...>.“ (Darbai ir dienos, 2003)

nuindividualinti

individualizovat, deindividualizovat

„Ztechnizování člověka je především jeho odvěcnění, odosobnění a odindividualizování.“ (Arvydas Šliogeris, 1996) „<...> tělo individualizuje a konkretizuje duši, připoutává ji k živé přítomnosti a smyslové blízkosti <...>.“ (Arvydas Šliogeris, 1999) „V metafyzice není člověk tak deindividualizovaný, socializovaný a anonymní jako ve vědě.“ (Problemos, 1996)

zbavit konkrétnosti

konkretizovat odkonkretizovat

„Pokus odnárodnit zlo (nebo dobro) znamená pokus zbavit je konkrétnosti, tj. mystifikovat je.“ (Romualdas Ozolas, 2003) „Takový vágní závěr by bylo možné konkretizovat například citátem z nedávného ekonomického deníku <...>.“ (Knygnešys, 1995) „Samotný obsah východoslovanské redakce byl částečně ovlivněn odkonkretizováním historických detailů.“ (Darius Baronas, 2000)

zduchovnit

zhmotnit zhmotňovat odhmotnit zmaterializovat dematerializovat (se)

„Banální předměty, džíny, zploštělé, jako by odhmotněné, a tím se zesílil dekorativní efekt.“ (Kauno diena, 2002) „Ať už je samostatný postoj tvůrce k náboženství jakýkoli, tvorba je ovlivňována také vírou druhých, ovlivňována zhmotněnou představivostí víry.“ (Viktorija Daujotytė, 2003) „To znamená, že po skončení jednoho cyklu zhmotnění a odhmotnění božského principu musí začít nový cyklus.“ (Mindaugas Tomonis, 1995) „<...> přidáme-li smyslové či sociální empirické vnímání a rozrušíme je, získáme výsledek, který nelze verbalizovat, tím méně zmaterializovat.“ (7 meno dienos, 2007-07-06) „<...> ve světě je všechno stále virtuálnější a dematerializovanější a z toho vznikají zcela nové virtuální nehierarchické komunity <...>.“ (Atgimimas, 2007-01-19) „Při použití takových technologií je dům jakoby dematerializován.“ (Kauno diena, 1995)

Terminologija | 2016 | 23

135

Nu– + –initi

Srov.

Příklady

zrealnit

zrealnit derealizovat

„<...> ve všech těchto případech se erotická situace zbavuje reálnosti a už není tak důležité, zda bude přítel Ona, nebo On, protože se zdůrazňuje duchovní pouto.“ (Saulius Žukas, 1995) „Okamžik nejistoty, který zrealňuje svět.“ (Vytautas Rubavičius, 1997) „Realita snů je převrácená, derealizovaná, můžeme ji nazvat poetickou.“ (Laima, 1997)

desakralizovat

sakralizovat desakralizovat

„Dnes se v Litvě rýsuje tendence desakralizovat kněžství.“ (Dienovidis, 1996) „Poezie proměňuje svět v ušlechtilý a sakralizuje jej.“ (Švyturys, 1996) „Televize desakralizuje politický proces i jeho aktéry <...>.„ (Žygintas Pečiulis, 2007)

Vedle odvozenin s nelitevským kořenem se objevují i analogické odvozeniny s litevským kořenem, například k dvojici nusakralinti – susakralinti (srov. desakralizuoti, sakralizuoti) přibývá dvojice nušventinti – sušventinti (a). Podobně se vedle moralizuoti – demoralizuoti objevuje sudorinti – nudorinti (b), zatímco vedle sensibilizuoti – desensibilizuoti se začíná užívat sujautrinti, įjautrinti – nujautrinti (c), např.:

a) „Vidíme, jak ve filozofii Tomáše Akvinského probíhá dosud skrytá, avšak zřetelně tušená desakralizace světa, jeho odsvěcení a zbavení božskosti, které se v novověku stalo základní normou vztahu člověka ke světu“ (Arvydas Šliogeris, 1996); „<...> Posvěcení jména Litvy považuji za mimořádně důležitý faktor zachování a posílení litevství v podmínkách sovětské okupace <...>“ (lrytas.lt 2016-04-13);

b) „<...> taková škola, z níž byl vyhnán Bůh, není neutrální – šíří bezbožnost a zbavuje mládež mravnosti“ (Soter, 2000); „Kosmopolitismus je pokusem moralizovat egoismus, pokusem napravit amorálnost její ideologizací“ (Kultūros barai, 1997); „Popírání mravních zásad ničí tvorbu a má demoralizující vliv na celý národ“ (Juozas Keliuotis, 1997);

c) „<...> je třeba se obrátit na specialistu na onemocnění nohou nebo dermatologa, který po znecitlivění oblasti odstraní zarostlý roh nehtu“ (Cosmopolitan, 2004); „<...> nesmí se zapomínat na dřívější alergeny, je třeba se jim vyhýbat po celý život, neboť pravděpodobnost spontánního znecitlivění (desenzibilizace) je velmi malá“ (Caritas, 1996); „Alergeny, které se do organismu dostanou poprvé, ještě nemoc nevyvolávají, ale organismus senzibilizují, tedy podněcují k tvorbě protilátek“ (Sveikata, 1995);

136

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: tekyba ir vartosena

„<...> utváření tělesného obrazu je důsledkem senzibilizace senzorických polí; senzibilizují je akustické vlny šířené při fonaci“ (Psichologija, 2002).

Podle téhož modelu se tvoří i odvozeniny od podstatných jmen, například numitinti – sumitinti (srov. demitologizuoti, mitologizuoti):

„Historiografie se ukazuje jako nástroj demytizace mýtu a odhalování básnické imaginace, jejího oddělování od skutečnosti“ (Arūnas Sverdiolas, 1996);

„<...> Dějiny Litvy jsou zmitizované a příliš romantizované, v podvědomí mnoha Litevců vězí komplex velmocenskosti“ (Filosofija ir sociologija, 1997);

„Proces demytologizace historických událostí vede k racionálnějšímu pohledu na dějiny <...>“ (Valentinas Brandišauskas, 1995).

Je zajímavé, že pro tentýž účel se tvoří také sumitologinti, numitologinti, išmitologinti:

„Emilija Pliaterytė nepocházela z této větve Platerů, nýbrž z jiné; možná je také trochu zmytizovaná a známá jako účastnice povstání z roku 1831, tedy jako politická činitelka“ (Meilė Lukšienė, 2000);

<...> upřímně věřil, že Nový zákon je plný mytologických obrazů, a proto musí být demytologizován“ (Česlovas Kavaliauskas, 1998);

„Proto je popíravý étos současné literatury zčásti podmíněn snahou demytologizovat život společnosti <...>“ (Vytautas Rubavičius, 1997).

Někdy není zcela jasné, zda jsou odvozeniny s nelitevským kořenem nu- + -inti (-inimas) odvozeny od podstatného jména, nebo přídavného jména, protože se v odvozenině kmen rozkládá¹¹. Například novotvar nuerotinti lze snad v jednotlivých derivačních krocích spojit jak s erotika, tak s erotinis, erotiškas („odstranit znaky erotiky“, „učinit neerotickým“); nukomunistinti může mít derivační vztahy k výrazům komunistas, komunizmas, komunistinis, komunistiškas (další příklady a mikrosystémy viz tabulka 3). I když zde existují derivační vztahy k podstatným jménům, stále je patrný význam odstranění vlastnosti; tato vlastnost však vychází z podstatného jména a je s ním spojena. Zároveň je patrné, že vedle nich fungují výrazy deerotizuoti, dekomunizuoti. Vznik všech uvedených analogií de- a nu- ukazuje, že kvůli vznikajícím opozitním dvojicím nelitevských slov (s de- a bez této předpony) je litevský systém předpon pod tlakem, aby měl rovněž obdobné dvojice; někdy se to realizuje opozicí nu- a su-.

¹¹ Dėl dezintegracijos žr. Urbutis 1978: 125–128, 198–208.

Terminologija | 2016 | 23

137

Tabulka 3. Odvozeniny podstatného nebo přídavného původu s nelitevským kořenem označující odstraňování vlastnosti

Nu− + −inti

Srov.

Příklady

odsexualizovat

sexualizovat, erotizovat

„Představovaná a přisvojená intelektuálova pravomoc odsexualizovat národ znamená jeho pokus znovu zdůraznit význam své role strážce mravní čistoty národa.“ (Kultūros barai, 1997) „<...> moje hrdinka v ‚Dawsonově světě‘ byla sexuální, erotizovaná...“ (lrytas.lt 2012-01-20) „<...> zjevná tendence deerotizovat vztah Ašenbacha a Tadzia pomocí návratů do minulosti <...>. “ (7 meno dienos, 2005-03-04)

odkomunizovat

komunizovat, zkomunizovat, dekomunizovat

„Tím spíš, že je to nejspíš jen jedna epizoda rozsáhlého problému odkomunizování litevské společnosti a bylo by třeba tyto otázky řešit komplexně.“ (LRS, 1991) „Z toho plyne, že tajnou likvidační operaci připravovali pouze nejvyšší představitelé zkomunizovaného bezpečnostního oddělení.“ (Lietuvos aidas, 1997) „Můžeme se stát první dekomunizovanou zemí <...>. “ (Vytautas Landsbergis, 2000)

depolitizovat

politizovat, zapolitizovat, depolitizovat

„<...> dlouhé trvání vůdcovského režimu stačilo část společnosti depolitizovat a odradit ji od zájmu o státní záležitosti <...>“ (Filosofija ir sociologija, 1995) „Korsakova sociologická interpretace literatury, v té době navíc ještě výrazně spolitizovaná a zideologizovaná, byla Mykolaitisovi zcela cizí.“ (Meilė Lukšienė, 2000) „Dokonce i regionální, subetnická hnutí, například pokusy politizovat žemaitské hnutí, lze interpretovat jako nesoucí v sobě náboj zájmů provinčních obyvatel.“ (bernardinai.lt 2008-04-17) „<...> tvorbu evropské identity nevyhnutelně doprovází subtilní depolitizace a dekonstrukce evropských národů.“ (lrytas.lt 2016-01-19) „Pod záminkou depolitizace školy je narušována vlastenecká výchova mládeže.“ (Zigmas Zinkevičius, 1999)

138

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

Nu- + -ovat

Srov.

Příklady

odnáboženštit

zreligioznit odnáboženštit se dereligionizovat

„Místo Boha v myslích mnoha současných lidí zaujímá technika. Ale ani samotné náboženství neuniklo desakralizujícímu, odnáboženšťujícímu výkladu.“ (Filosofija ir sociologija, 1996) „Není divu, že se indické filozofické systémy, které vznikají z dlouhověké mytologické tradice, tak rychle zreligiozňují, splývají se starými proudy víry nebo dávají vzniknout novým směrům.“ (Romualdas Ozolas, 1997) „Sekularismus zase není přímočarým odnáboženšťováním, nýbrž rozporným procesem, který, jak je stále zřetelnější, prochází krizí a vyčerpává své možnosti.“ (Filosofija ir sociologija, 1996) „Žijeme v době, kdy společnost draze platí za dřívější dereligizaci, odsvěcení, odmítnutí víry.“ (Sigitas Geda, 1999)

odromantizovat

zromantizovat deromantizovat

„Pro postmoderní epochu je charakteristické odromantizování patologické osobnosti, ale také úplné osvobození a realizace lidských schopností – destruktivních i tvůrčích, dobrých i špatných – v umění.“ (Mokykla, 1996) „<...> V. Mykolaitis-Putinas je mnohem kritičtější k celkovému zromantizování litevské literatury.“ (Lituanistica, 2003) „Vydali se cestou deromantizování, dokonce desakralizace lásky a svržení z piedestalu.“ (Dienovidis, 1995)

Při přezkoumání zdrojů DLKT a lrytas.lt je patrné, že v současném úzu existuje poměrně značná rozmanitost od substantiv odvozenin s nu- + -inti (-inimas), které označují odstranění vlastnosti či nějaké jiné nemateriální, abstraktní věci. Některé z nich se používají poměrně široce (údaje o četnosti budou uvedeny později), jiné velmi úzce. Obvykle vznikají analogicky k jiným, někdy se rozvíjejí v rozsáhlé mikrosystémy. Máme například již zavedený mikrosystém slov kodifikovaný v DLKŽ: hodnota, hodnotit, ocenit, znehodnotit, ztratit hodnotu, devalvovat (jak již bylo uvedeno, ztratit hodnotu není v DLKŽ zahrnuto, ale v tomto systému je toto slovo nezbytné (v LKŽe je)). Je pravděpodobné, že působením této analogie vznikl podobný mikrosystém s velmi úzkým užíváním: význam, přisuzovat význam, dát význam, přikládat význam, zbavit významu, ztratit význam, desemantizovat, např.:

Terminologija | 2016 | 23

139

„Každá kompoziční figura, která ukazuje řečníkovo mistrovství, posiluje a významově obohacuje informaci <...>“ (Regina Koženiauskienė, 2001);

„Když jsou smutek a zoufalství kulturně významově uchopeny, přestávají být nemocí, depresí“ (Vytautas Kavolis, 1996);

„Tím, že sofisté přikládali význam pouze smyslovému kosmu, zároveň zbavili významu myšlenkový kosmos, který vyzdvihla dřívější filozofie, ale který ještě nebyl oddělen od smyslového kosmu, a byl proto také problematizován <...>“ (Problemos, 2003);

„<...> budeme-li věřit výše uvedeným úvahám o vztahu výrazu a významu, tím, že vyjadřujeme, spíše zbavujeme významu, než abychom význam přikládali či významově obohacovali“ (Darbai ir dienos, 1999);

„<...> výrok bývá většinou pohrdavý. A vytváření takové mytologie v básni vede k prostému konstatování pravdy, k ‚vyjádření‘ poetických smyslů a významů“ (bernardinai.lt 2007-05-16);

„<...> kvůli této okolnosti může být někdy emocionální stránka náboženství zbavena příliš velkého významu“ (Gintaras Beresnevičius, 1997);

„A tak je i pahorek desemantizován, zbaven významu jakožto mytický a sakrální objekt“ (Giedrius Viliūnas, 2001).

Ačkoli se z hlediska slovotvorby poněkud liší (mezi vertė a vertinti by bylo možné postřehnout vzájemný slovotvorný základ, zatímco reikšmė je zjevně základovým slovem slovesa reikšminti, neboť se přebírá přípona -m-), vertė a reikšmė jsou slova téhož sémantického pole. K této řadě se přidávají také prasmė, prasminti, įprasminti, nuprasminti, išprasminti (a), jakož i esmė, es्मinti¹², įesminti, suesminti, nuesminti, išesminti, nuesmėti (b), např.:

a)

„<...> pilně ztělesňovala svou vizi, bezpochyby nalezl kousek snu: smítko spánku, které ‚dalo smysl‘ jeho bytí“ (Viktoras Katilius, 1996);

„V tomto případě se rýsuje opozice mezi ‚dříve‘ a ‚nyní‘: dříve estetika dávala realitě smysl, nyní ji o smysl připravuje“ (Literatūra, 2003);

„Proto je třeba víru považovat za opak udělování smyslu; proto je víra výbuchem zbavování smyslu“ (Arvydas Šliogeris, 1999);

b)

„Ještě významnější je pro ně vytváření myšlenek a pojmů a vyjadřování vlastních tužeb v životě, jimiž [sebe] utvářet, dávat věcem podstatu, tedy – vytvářet vůli“ (Vydūnas 2013: 23–24);

„<...> vzdaluje jej ‚od aristotelismu-tomismu, těchto bytostně „esenciálních“ filozofií, zároveň však i od platonismu, který tím, že postuloval říši idejí na onom světě, zbavil svět podstaty a přesunul podstatu věcí za ně‘“ (Respectus Philologicus, 2001);

„A největším úkolem, který je před nás, lidi, postaven, je dát bytí podstatu“ (Peteris Wustas, 2000);

„<...> každé vidění a nevidění, každé činění a nečinění, každé udělování a odnímání podstaty, každé tvoření a niče-

¹² Sloveso esminti se v DLKT nevyskytuje, byl však nalezen příklad u Vydūna.

140

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teik(yba ir vartosena

… se odehrává zde, na hřebeni kopce, mezi smyslovostí a nadsmyslovostí“ (Arvydas Šliogeris, 1999);

„Z tohoto hlediska je kult mimořádně důležitým činitelem, který člověku pomáhá vyhnout se ztrátě smyslu a zploštění <...>“ (Vincas Vyčinas, 2001).

Uvedená slova se nacházejí především ve filozofických, literárněvědných a podobných textech. Odvozeniny reikšminti, prasminti, esminti se častěji užívají s předponami. Celkově vzniká dojem, že nepředponové podoby takových neologismů se někdy vytvářejí později než podoby předponové. Je patrná opozice aktivního a samovolného děje (nuvertinti – nuvertėti, nureikšminti – nureikšmėti, nuesminti – nuesmėti; nenalezeno bylo pouze nuprasmėti vedle nuprasminti). Je patrná také opozice vlastnosti, udělení obsahu a jeho odstranění. Druhá opozice vzniká stavěním derivátů s předponami su-, į- proti těm, které mají předpony nu-, iš- (sureikšminti, įreikšminti – nureikšminti; įprasminti – nuprasminti, išprasminti; suesminti, įesminti – nuesminti, išesminti). Ačkoli by se daly očekávat opozice su- – nu- a į- – iš-, z příkladů je patrné, že dvojice jsou promíšené; například známá opozice įvertinti – nuvertinti („<...> máme sklon o sobě pochybovat, častěji se p o d c e ň u j e m e než h o d n o t í m e“ (bernardinai.lt 2008-01-13); „V literárním díle dochází k přehodnocení, p o d c e n ě n í a h o d n o c e n í“ (Literatūra, 2003)). LKŽe sloveso išvertinti ztotožňuje se slovesem įvertinti ve významu „uznat něčí hodnotu, vážit si, ctít“, v zkoumaných zdrojích však išvertinti nalezeno nebylo. V současném úzu existují běžné opozice s různými předponami, např. (slova z DLKŽ₆ 2006): sumontuoti – išmontuoti, sutuokti – ištuokti, įregistruoti – išregistruoti, įjungti – išjungti; sem patří také sutautinti – nutautinti. Předpony se připojují i při vyjadřování opozice slovy s různými kořeny, např.: sutankinti – išretinti, sutaupyti – išėikvoti, įmirkyti – išdžiovinti, sujaudinti – nuraminti. Byly kodifikovány opozice neologismů sloves odvozených od podstatných jmen: įelektrinti „udělit elektrický náboj“ – išelektrinti „odstranit elektrický náboj tělesa“, įmagnetinti „udělit magnetické vlastnosti“ – išmagnetinti „odstranit magnetické vlastnosti tělesa“ (DLKŽ₆ 2006). Protože v jazyce existuje mnoho opozic su-, į- – iš-, zřejmě se mělo za to, že výraz iš- + -inti je litevštější než nu- + -inti, proto bylo dříve doporučované sloveso nubuožinti v DLKŽ₃ 1993 nahrazeno slovesem išbuožinti¹³, ačkoli při opravě významu odstraňování

¹³ K takové změně mohlo přispět i to, že ruským ekvivalentem není slovo s příponou обез- (обес-) vyjadřující odstranění, nýbrž s příponou раз- (рас-), která vyjadřuje zrušení výsledku předchozího děje, tedy раскулачить. Srov. také išmagnetinimas – размагничивание, išsandarinimas – разгерметизация (RTŽ 2000).

Terminologija | 2016 | 23

141

nu- + -ovat odvozeniny byly někdy opravovány také neologismy s předponou iš- + -inti; například místo vysovětizovat bylo doporučeno raději užívat desovětizovat (Rudaitienė 1993: 13), místo depolitizovat – depolitizovat (KK 2003: 84). Poslední návrh byl zdůvodněn tím, že neexistuje supolitizovat, ačkoli se toto slovo ve skutečnosti v úzu již objevilo; je-li to třeba, vytváří se i ipolitizovat (viz tabulka 3). Mimochodem, ve významu odstraňování materiálu se předpona iš- + -inti obvykle neužívá, v ATTŽ 2001 se však našlo odstraňování rostlinných příměsí z vlny – „odstraňování rostlinných nečistot z vlny“ (обезпенивание), stroj na odstraňování rostlinných příměsí z vlny – „stroj k mechanickému odstraňování rostlinných nečistot z vlny“ (обезпенивающая машина). Je zřejmé, že takto bylo opraveno odstranění rostlinných příměsí z vlny. J. Klimavičius říkal, že stroj na odstraňování rostlinných příměsí z vlny zní anekdoticky, ale termín nenavrhl (Klimavičius 1974: 19). Změna předpony ve slovníku působí poněkud podivně. Zřejmě bylo třeba hledat jiná řešení (definice to jasně nenaznačují, ale možná mohlo jít jednoduše o odstraňování lopuchů, stroj na odstraňování lopuchů). Srov. обезпенивание – odstraňování lopuchů (RLKPŽ 1984). Podivně působí i příležitostně užívané odlesňování, např. „To není o d l e s ň o v á n í, není to ničení lesa, nýbrž drobné, odpovědné proředění lesa na některých místech <...>“ (lrytas.lt 2016-04-24).

Jak již bylo zmíněno, při přípravě DLKŽ₃ 1993 se upustilo od značného počtu derivátů s nu- + -inti ve významu odstraňování, avšak nuasmeninti bylo ponecháno. Lze předpokládat, že argumentem pro ponechání tohoto slova ve slovníku bylo to, že vedle něj byla uvedena také slova suasmeninti, įasmeninti; přispět mohl i argument, že „nemáme čím takový útvar nahradit“ (Paulauskienė 2001: 95), a také tradice užívání¹⁴. Někteří vyučující odborného jazyka sice podle vzoru opravování obdobných derivátů opravují také nuasmeninti a navrhují užívat spojení padaryti beasmenį (Kazlauskienė ir kt. 2010: 62; Bielinskienė ir kt. 2014: 187), je však málo pravděpodobné, že to ovlivní užívání tohoto dlouho doporučovaného slova, zejména když se užívá poměrně hojně (viz tabulka 5) a nachází se v terminologických slovnících (např. nuasmeninimas SŽ 1993, nuasmenintasis programavimas ITŽ 1997). Zřetelnější je jiná tendence: pokud je dovoleno užívat nuasmeninti, uživatelé se nevyhýbají ani slovu nužmoginti, tím spíše, že se tato slova často vyskytují v podobných kontextech nebo těsně vedle sebe (např.,

¹⁴Slovo se užívalo již v době první nezávislosti, např.: „Kapitalismus, který usiluje o zisk všemi prostředky, odosobnil práci, odosobnil člověka, a tím zároveň odosobnil život“ (Naujoji Romuva, 1937, č. 29–30), „<...> tvorba národa spočívá ve vědomém sdružování silných osobností, nikoli v nuceném davu odosobněných lidí“ (XX amžius, 1939-03-31).

1 4 2

Alvydas Umbrasas | Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

„S hrůzou přemýšlím o uzavřených kolektivních zařízeních. Dehumanizují, zbavují člověka individuality“ (Tėviškės žinios, 1996)). Mikrosystémy slov z téhož sémantického pole (mají i mezinárodní ekvivalenty depersonalizuoti, dehumanizuoti) se rozvíjejí velmi podobně: nuasmeninti, suasmeninti, įasmeninti, suasmenėti, nuasmenėti a srov. nužmoginti, sužmoginti, įžmoginti, išžmoginti, nužmogėti (příklady zjištěné v úzu viz tabulka 4). Část těchto slov je zaznamenána také v LKŽe. V článku bylo zmíněno, že nužmoginti lingvisté opravovali, ale v některých jazykových příručkách lze najít, že nužmogėti¹⁵ není vytýkáno (KK 2003: 137) a bývá srovnáváno s nutau­sti, nutautėti. Je-li možné nužmogėti, pak je možné i nužmoginti. Jazyková konzultační banka Státní komise pro litevský jazyk už nyní uvádí, že přípustná jsou obě slova; opírá se přitom o Bendrinės lietuvių kalbos žodynu (BLKŽ), avšak v tomto slovníku ještě nebylo zveřejněno písmeno N a tato slova byla pouze zařazena do hesláře, který bude teprve redigován. Do hesláře BLKŽ byla zařazena také slova vztahující se k osobám nukatalikinti, nukrikščioninti (obě jsou v LKŽe). Úzus, byť ne příliš četný, ukazuje, že se podle potřeby tvoří slovní skupiny: nukrikščioninti, sukrikščioninti, įkrikščioninti, sukrikščionėti, nukrikščionėti. LKŽe zaznamenává nukatalikėti, sukatalikėti, v zkoumaných zdrojích se však našla pouze slova nukatalikinti, sukatalikinti (viz tabulka 4). Podobně se v úzu někdy tvoří i jiné neologismy vyjadřující opozici aktivního a samovolného děje, např.: nubažnytinti – nubažnytėti, nudvasinti – nudvasėti, nupilietinti – nupilietėti, nuvalstybinti – nuvalstybėti. DLKŽ₆ 2006 zaznamenává sukultūrinti – sukultūrėti, v úzu se našla také nukultūrinti – nukultūrėti a tvoří se i įkultūrinti, iškultūrinti. Opozice aktivního a samovolného děje je někdy patrná jak u odvozenin s předponami su–, tak i u předpon nu–, ale je-li pro význam odstraňování zvolena předpona iš–, samovolný děj vedle ní zpravidla nebývá; například se poměrně často užívá išvalstybinti, avšak išvalstybėti se nevyskytuje. Pravda, našlo se několik výskytů dvojice iškultūrinti – iškultūrėti. LKŽe zaznamenává ištautinti – ištautėti, ištausti, avšak v úzu se jen ojediněle objevilo ištautinti; běžné je nutautinti. Mimochodem, opozice nutautinti – nutautėti dala vzniknout také dvojici nulietuvinti – nulietuvėti (příklady uvedených i dalších podobných slov viz rovněž tabulka 4).

¹⁵ Protože se místo nužmoginti navrhovalo mezinárodní slovo dehumanizuoti, objevily se návrhy užívat místo nužmogėti slovo degraduoti (Balčienė 1979: 15).

Terminologija | 2016 | 23

143

Tabulka 4. Odvozeniny označující odstraňování vlastnosti či jiné nehmotné věci

Nu– + –inti

Srov.

Příklady

nuasmeninti

zosobnit, zosobnit, stát se osobním, odosobnit, depersonalizovat

„V jedné Mieželaitisově básni zaznívá bolest z konfrontace s takovými neosobními, anonymními, neidentifikovatelnými autory, kteří mají jen jakoby kódové označení apod. <...>.“ (Literatūra, 2001) „<...> internet umožnil vytvářet individualizované produkty a posílat každému uživateli zvlášť personalizované zprávy.“ (Arvydas Bakanauskas, Vytautas Liesionis, 2008) „<...> abstraktní, nehmatatelné věci – v tomto případě duch národa – jsou personifikovány, ztělesněny životním příběhem konkrétního člověka, totiž pašeráka knih.“ (Nemunas, 2004) „A tady je podle filozofa nejdůležitější nestávat se neosobním (to je zvlášť snadné, když člověk uvízne v davu), nýbrž stávat se osobností.“ (Dienovidis, 1996) „<...> v prvním případě máme jakoby personalizaci mravního zdroje, zatímco ve druhém jsou různé normy chování a stereotypy depersonalizovány a objektivizovány.“ (Problemos, 1995)

nubažnytinti

zcírkevnit, začlenit do církve, stát se církevním

„Od reformace až do první poloviny 19. století bylo takové ‚odcírkevnění‘ viditelné církve populární v celé Evropě.“ (Darbai ir dienos, 2003) „Objevuje se pro toto období příznačný rys – zcírkevnění manželství. Církev začala manželství regulovat <...>.“ (Soter, 2003) „Již křtem krále Mindaugase byla litevština v úzkém smyslu, a všeobecným křtem Litevců v širším smyslu, začleněna do církve.“ (Terminologija, 2003) „Za odcírkevnění a odcizení víře z velké části nemůže sekularizace, nýbrž spíše sama církev, která se neumí přizpůsobit nové společnosti.“ (Naujasis židinys, 1996)

nubuožinti

zestátnit, vyvlastnit

„O Stalinových činech jsme opravdu mnoho nevěděli. Informace, které se k nám dostaly: zbavení kulaků jejich postavení. Toť vše.“ (Galina Dauguvietytė, 2002) „Naše rodina byla zařazena mezi kulaky, úřady na ni uvalily nesnesitelné povinnosti.“ (Stasė Kiselienė, 2002) „Zdálo se, že černé vzpomínky na vyvlastňování kulaků, deportace, kolektivizaci a bezútěšnou práci v kolchozech nás budou provázet celý život.“ (Dienovidis, 1996)

144

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

Nu- + -ovat

Srov.

Příklady

odburžoaznit

zburžoaznět

„Mezi buržoazností a religiozitou tkví hluboký a zásadní rozpor. Buržoazii nelze zreligioznit: lze ji odburžoaznit.“ (Alfonsas Eidintas, 2001) „Volby jsou volby, ale není zburžoaznělá dělnická třída jen nástupkyní nové buržoazie obalenou tukem?“ (Gintaras Beresnevičius, 2003)

odbožštit

zbožštit, zbožnit

„Světské renesanční myšlení se snažilo odbožštit historický prostor <...>.“ (Baltos lankos, 1995) „Bůh se stává člověkem, aby nás zbožštil, sám sebe zmenšuje, aby nás obohatil <...>.“ (Algimantas Kajackas, 1997) „<...> dochází ke smysluplnému naplnění procesu Stávání se Smyslem Nejvyššího, zbožštění (teolýze).“ (Mindaugas Tomonis, 1995)

odduchovnit

zduchovnit, zduševnit, ztrácet duchovnost

„Když zachováme standardizovaného, odduchovněného, ‚odlidštěného‘ člověka, mnoho tím nezískáme.“ (Albertas Zalatorius, 1997) „Probíhá intenzivní odduchovňování života a jeho materializace.“ (Arvydas Šliogeris, 1996) „V tvůrčím procesu jsou díky lidské myšlence zduchovňovány jak příroda, tak lidská přirozenost.“ (Kęstutis Pukelis, 1995) „Tímto způsobem jsou zduchovňovány vztahy hmotného světa a člověka. Bohužel se v našich dnech mění směrem k odduchovňování <...>.“ (bernardinai.lt 2006-01-01) „<...> spisovatel přesvědčivě odhaluje ztrátu duchovnosti člověka, jeho odosobnění a konformismus.“ (Literatūra, 2003)

odkatoličtit

pokatoličtit

„Pouze silná jednota všech katolíků v této oblasti může čelit výpadům nepřátel katolíků, kteří tehdy byli mimořádně agresivní a chtěli zbavit Litvu katolictví.“ (Alfonsas Eidintas, 1995) „Pokato ličtění Litvy ve státě změnilo poměr vyznání: od té doby mělo litevské vyznání vliv na Rusy, a ne naopak, jak tomu bylo dříve.“ (Edvardas Gudavičius, 1999)

odkřesťanštit

pokřesťanštit, pokřesťanštit, stát se křesťanem, odvrátit se od křesťanství, dechristianizovat

„Katoličtí představitelé nejednou tvrdili, že jejich duchovní v Rusku se především snaží sloužit katolíkům nebo působit mezi lidmi katolického původu, které dlouholetá komunistická diktatura odvedla od křesťanství.“ (XXI amžius, 2002) „Křest Žemaitije nebyl vykonán jako konečné pokřesťanštění Litvy, nýbrž jako pokřesťanštění zbylých nepokřesťan-

Terminologija | 2016 | 23

145

od- + -nit

Plg.

Příklady

čionintos srities sukrikščioninimo aktas.“ (Edvardas Gudavičius, 1999)

„Z teologického a liturgického hlediska existují tři svátosti uvedení do křesťanství: křest, biřmování a eucharistie.“ (Soter, 2003)

„<...> Příběh našeho hrdiny začal před několika desetiletími, kdy poslední bašta pokřesťanštěných evropských pohanů, národní společenství, ještě nebyla dobyta.“ (Arvydas Juozaitis, 2003)

„Přestože žijeme v postkřesťanském světě, musíme kvůli současné dechristianizaci společnosti hledět do předkřesťanské éry a zabývat se tím, jak ji evangelizovali apoštolové.“ (bernardinai.lt 2008-06-29)

„Nyní je třeba nejen vštěpovat kulturám víru, ale také znovu vdechnout život dechristianizovanému světu, jehož vztahy ke křesťanství mají nezřídka už jen kulturní povahu.“ (Papežská rada pro kulturu, 2000)

odkulturňovat

zkulturnit, inkulturovat, vykulturnit, ztratit kulturnost, zkulturnět, odkulturnit, dekulturalizovat

„Čím nahradit neustále probíhající ‚odkulturnění‘ venkova, když se kvůli omezenému množství finančních prostředků zavírají knihovny nebo malé školy?“ (Rimantas Laužackas a kol., 2004)

„Znamená to, že se nepříroda zkulturní, ale kultura z přírody?“ (bernardinai.lt 2008-12-13)

„Inkulturace náboženství a evangelizace kultury nejsou skutečnosti téže úrovně.“ (Soter, 2001)

„Velmi často se nestaráme o kulturu, mnoho věcí vykulturňujeme a vykulturňujeme i samotnou politiku.“ (lrytas.lt 2011-06-07)

„Neboť mnoho mladých lidí navštěvujících vzdělávací instituce různých zemí může být navzdory dobré vůli a kompetenci učitelů často zcela vzdělaných, ale částečně zbavených kulturnosti.“ (Papežská rada pro kulturu, 2000)

„Nemáme jinou možnost než se zapojit do závodu, konkurence a hledání nových cest, aby se kulturní úroveň společnosti ještě více zvýšila.“ (Naujosios tėviškės žinios, 2003)

„Autorka kladně, byť ne příliš odvážně odpovídá na otázku, zda věříme v moc kultury, která jediná může pomoci překonat sestupnou dráhu úpadku národní kultury.“ (lrytas.lt 2011-06-02)

146

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

Nu- + -ovat

Srov.

Příklady

„<...> taková kultivovaná subjektivita je náhle vytržena ze svého obvyklého a jí odpovídajícího existenčního prostředí a vržena do antihumánního, dekulturalizovaného světa založeného na prvotním instinktu <...>. “ (Šiaurės Atėnai, 1996)

odlitevštit

politevštit počeštit se odčeštit se

„<...> luteráni v Litvě nesli stříbrnou pochodeň v temnotách odlitevenšťování.“ (Švyturys, 1995) „Pozemková reforma na venkově výrazně omezila vliv cizinců na kraj, zatímco žádný zákon nebyl přijat, aby se Kaunas politevštil.“ (Juozas Keliuotis, 2004) „<...> Kuršininkové brzy splynuli s litevskými zemědělci a politevštili se, později se mnozí z nich poněmčili.“ (Darbai ir dienos, 1999) „Původ Tuteišů a jejich role při odlitevenšťování Vilniusu jsou záhadou, jazykovědci se o tom stále přou.“ (lrytas.lt 2011-07-09)

odobčanštit

občanštit se ztratit občanské vědomí

„Konečně je třeba pochopit, že depolitizace společnosti vede ke ztrátě občanského vědomí, k zániku demokracie a samotného státu.“ (Dienovidis, 1995) „<...> naturalizovaný černoch Kraigas Robinsonas (204 cm) se ukázal být opravdu odvážným bojovníkem o odražené míče (získal jich 15).“ (Lietuvos aidas, 1997) „Prvním symbolickým ‚zápisem‘ je křest, získání jména, jímž je malý jedinec zosobněn a začleněn do občanského společenství, zapsán do kulturního a konfesního prostoru národa.“ (lrytas.lt 2011-05-06) „<...> v postsocialistických státech se stále výrazněji projevuje syndrom odestátňování, odspolečenšťování a nakonec ztráty občanského vědomí.“ (Istorijos studijos, 2003)

přivést k šílenství

zvykat na šílenství zešílet přivést k šílenství

„<...> takové obrazové informace hypnotizují diváka a zřejmě i autora a mimoděk přivádějí pozorovatele k šílenství.“ (Dienovidis, 1997) „Ne, není šílená – šílence poznám – jen je pomatená.“ (Lietuvos rytas, 2001) „Vyčerpání morálky, potrat kultury, zešílení člověka...“ (Petras Dirgėla, 2004) „Kulturní prostor a nakládání s ním kultivují barbarství a zvykají ho na kulturu – stává se náročným na sebe a vybíravým ve věcech <...>. “ (Respectus Philologicus, 2000).

Terminologija | 2016 | 23

147

Od- + -ovat

Srov.

Příklady

odosobnit

zosobnit

„Tvůrce epitafu má pocit, že se musí trochu odosobnit a říci více o tom druhém – to nejdůležitější, možná dokonce i známé věci, snadno vybavitelné asociace.“ (bernardinai.lt 2005) „Mohu věřit ne v Boha obecně, ale pouze v Boha vtěleného a zosobněného.“ (Arvydas Šliogeris, 1996) „Uvědomění si konečnosti je totéž co individualizace a zosobnění.“ (Arvydas Šliogeris, 1996)

odduchovnit

zduchovnit, vduchovnit

„Empirismus se stává výchozím bodem, od něhož pozitivismus začíná tažení za odduchovněním, mechanizací a zbožštěním lidského života.“ (Švyturys, 1994) „Jestliže každému modu tělesného světa odpovídá určitý modus psychické stránky, pak by z toho mělo vyplývat zduchovnění celé přírody.“ (Johanas Štrauchas, 1995) „Lépe je říci, že pro Tomáše je člověk zduchovněné tělo, zatímco pro Descarta ztělesněná duše.“ (Naujasis židinys, 1997)

odnárodnit

znárodnit, vnárodnit, odnárodnit, odnárodňovat se

„Odnárodňování a vnárodňování probíhá současně, a to stačí k tomu, aby bylo dokázáno, že národní příslušnost dnes už opravdu není potřebou, nýbrž se stala pouhou poptávkou.“ (Šiaurės Atėnai, 1996) „Většina Litevců, kteří kvůli politice prováděné vládou odešli do Jižní Ameriky, se rychle odnárodnila. S. Magonis poznamenává: ‚Díky takovému systému odnárodňování se druhá generace přistěhovalců téměř vůbec neliší od původních obyvatel dané země.‘ (Istorija, 2003) „Hladový potřebuje chléb – ne umění, slepý potřebuje světlo – ne umění, mládež ztrácející národní identitu potřebuje národ – ne umění. <...> Když jsme na cestě k odnárodnění, nejsou nejdůležitější vznešené ideje, ale starost o přežití.“ (Kauno diena, 1995) „Litevská společnost, po pět desetiletí všestranně sovětizovaná a těžce postižená, je nyní europeizována – sekularizována, odnárodňována a zbavována státnosti <...>.“ (lrytas.lt 2016-01-23)

odvěcňovat

zvěcnit, ztělesnit, odvěcnit

„<...> svět se mění v soubor beztvarých odvěcněných smyslových jsoucen a jeho charakteristickým rysem se stává radikální nepodloženost a nesmyslnost.“ (lrytas.lt 2012-08-30)

148

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nupasminimo: teikyba ir vartosena

Od– + –ovat

Srov.

Příklady

„Odhaluje svůj nomenklaturní původ a povahu tím, že se snaží politicky a ideologicky prosazovat tyto hodnoty, tj. usiluje o to, aby modely kultury převzaté z minulosti, avšak bohužel mrtvé, byly zkonkrétněny a uvedeny do současnosti <...>. “ (Kultūros barai, 1997) „<...> Každodennost je situace, v níž máme co do činění se skutečností samu o sobě a z níž lze uskutečnit všechny ostatní situace?“ (Soter, 2003) „Současný stav je popisován jako odskutečněný, simulakrální, zbavený skutečné reference, takže o pravdě lze hovořit pouze jako o určitém konstruktu, roli <...>. “ (Filosofija ir sociologija, 2000)

odstátnit

zestátnit zestátnit odstátnit pozbýt státnosti

„<...> Ani marxismus, ani jeho zakladatel nedali žádnou pozitivní odpověď na otázku průmyslu a dělníků; nabízeli pouze výlučně negativní program vyvlastnění a odstátnění, který počítal jen s destrukcí buržoazní společnosti a jejího liberálního a demokratického zřízení.“ (Naujasis židinys, 1996) „V Litvě zatím není třeba nic zestátňovat (kdoví, co bude zítra), naopak je třeba odstátnit školství a zdravotnictví a reformovat důchodový systém.“ (Verslo žinios, 2008-11-24) „Litevština byla zestátněna a skutečně zavedena do škol i na univerzity až po dalších dvou těžkých desetiletích.“ (Terminologija, 2003) „První etapa privatizace státního a kolchozního majetku (odstátnění) prostřednictvím investičních poukázek v letech 1991–1993 umožnila vytvořit velkou nabídku bývalého společenského majetku <...> na sekundárním trhu <...>. “ (Žemės ūkis, 1997) „Vzhledem k tomu, že stát je pouze ‚orgánem třídní nadvlády‘, je třeba odstátnění chápat především jako úbytek jakékoli donucovací a utlačující moci a společenské zespolečenštění lidské činnosti <...>. “ (lrytas.lt 2014-12-08)

odlid-štit

zlidštit odlidštit pozbýt lidskosti dehumanizovat

„<...> Bůh filosofů se stále méně podobá mytologickým bohům, až se nakonec zcela odloučí od náboženství a stane se neosobním a odlidštěným nejvyšším bytím <...>. “ (Arvydas Šliogeris, 1996) „Praktické jednání a myšlení mají smysl jen proto, že člověk přichází do styku s takovou realitou, která není absolutně průhledná a brání se jakékoli snaze ji zlidštit a odlidštit.“ (Arvydas Šliogeris, 1996)

Terminologija | 2016 | 23

149

Nu− + −inti

Plg.

Příklady

„<...> první krok započatého odlidšťování – zmíněná dekonstrukce – není v podstatě nic jiného než neustálá snaha rozbíjet či alespoň destabilizovat obraz člověka, který je morálním a intelektuálním jádrem a základem jeho identity.“ (lrytas.lt 2012-09-10)

„To, že společnosti hrozí stále větší depersonalizace, proměna v masu, tedy odlidštění, a to, že sama bude působit odlidšťujícím způsobem <...>.“ (Jan Pavel II., 1994)

„<...> Svět se zbláznil, Svět se přiblížil k jakési nebezpečné hranici, lidstvo se odlidšťuje, nebo ho někdo dokončuje ‚odlidšťovat‘, protože vidíme obraz jako skrze jakousi čočku <...>.“ (Lietuvos aidas, 1996)

„V dehumanizovaném umění modernismu zůstává jen nepravé (umělé, artefakt) nebo mrtvé tělo vystavené na povrchu rozbitého obrazu <...>.“ (Menotyra, 2000)

Touha vyjadřovat jazykem opozice je zřejmě jednou z důležitějších příčin, proč vznikají nová slovesa s nu- + -ovat (–ování) ve významu odstraňování. Taková slova jsou zapotřebí v publicistice, zejména v textech úvahového, filozofického charakteru, v nichž se věnuje velká pozornost novým prostředkům vyjádření myšlenek i samotné slovní formě. Vždyť v běžných textech ani zpodstatňujeme, ani znebýtníme (např. „Možná má Vytautas Rubavičius pravdu, když vybízí k zpodstatnění znebýtněného světa <...>“ (Vytautas Martinkus, 2003)), o filozofickém bytí ostatně příliš nemluvíme. Srovnání neologismů v jedné větě ještě více zvýrazňuje jejich obsah a stylistické funkce a pomáhá dosáhnout efektu překvapení, např.: „Zánik jedné podoby bytí souvisí se vznikem jiné podoby bytí; zformování je zároveň zformováním, odsmyslovění zároveň vnímáním, zánik zároveň vznikáním, rozpouštění věci zároveň její krystalizací“ (Arvydas Šliogeris, 1996). Vedle dvojice zvnitřnit – zvnějšnit vzniká také spolu-zvnitřnit – od-zvnitřnit: „První pojetí se rozvíjí v podobách masa, kůže, mršiny. Druhé – sochy a stroje. Takové tělo je buď hypertrofovaně spolu-zvnitřněno, nebo nadměrně od-zvnitřněno <...>“ (Šiaurės Atėnai, 1996).

Vznikají také jednorázové, zcela okazionální útvary, které mohou být bez kontextu dokonce nesrozumitelné, např.:

150

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

odnárodnit – „Národ je pomalu odnárodňován. Proti ruštině vnucované násilím bylo možné vzdorovat. Proti angličtině, která má v životě prestižní postavení a je nezbytná v institucích, vzdorovat nelze: člověk si vybírá sám.“ (Romualdas Ozolas, 2003)

dekofeinovat – „A já znal lidi, kteří se ze strachu z dřívějších doporučení lékařů přešli na kávu bez kofeinu, ačkoli měli kávu s kofeinem velmi rádi, a tak pili ten drahý a odporný ersatz dlouhých dvanáct let a platili ještě víc, protože dekofeinovat kávu stojí víc než nabídnout přírodní.“ (bernardinai.lt 2006-06-21)

zbavit literárnosti – „<...> můžeme snadno označit za typické vlastnosti postmoderního díla, stejně jako nesoudržnost básní, excentrickou strukturu nebo obecně zbavení literárnosti.“ (Nemunas, 1996)

zbavit myšlení – „<...> Spojené státy, které všechny otravují a zabíjejí, vytvořily takovou ideologii „zbavování myšlení“, otupování citů, že nikdo nereflektuje ani to, co vidí a prožívá.“ (bernardinai.lt 2007-05-16)

odstranit paradox – „Luhmann popisuje náboženství jako systém forem, který společnost vytváří ve snaze ‚odstranit paradoxnost světa‘.“ (Robert Wuthnow, 1996)

odsvětonázorovat – „Přátelům Litevské fronty lze proto navrhnout, aby se distancovali od úplné ‚absence světonázoru‘ a hovořili o ‚pravé demokracii‘, v níž by se politická činnost odsvětonázorovala (omezil by se vliv světonázoru na činnost). Toto ‚odsvětonázorování‘ by mělo probíhat nejen v kultuře, ale i v ekonomice.“ (Dienovidis, 1995)

odkouzlit – „Vždyť stále existuje celá oblast nechrámového, neinstitucionálního náboženství. A co racionalistické odkouzlení (Antzauberung)?“ (Filosofija ir sociologija, 1996)

zbavit ptačí podoby – „<...> už neoznačuje konkrétního ptáka, do něhož se zemřelý převtěluje, nýbrž duši zachovávající podstatu a sebeuvědomění zemřelého, jež se skutečně zjevuje v podobě ptáčka. Tato podoba mohla v pozdějších dobách poněkud překážet; zřejmě docházelo k jakémusi fyzickému „zbavování předka ptačí podoby“ <...>.“ (Gintaras Beresnevičius, 2004)

zbavit Rakauskova stylu – „Další vědomé ‚zbavení Rakauskova stylu‘: žádné dívky, kult nahých těl, stylové záblesky a blesky, portréty známých i méně známých dívek s jasnou grafickou linií oválu tváře.“ (Kauno diena, 2001)

zbavit poezie – „Otevřená a tlumená sebeironie. <...>. Dokonce i poměrně riskantní svržení z piedestalu, zbavení poezie. Deheroizace.“ (Dienovidis, 1995)

vymýt mozky – „Na otevřenou konfrontaci se systémem jsme už neměli ani sílu, ani víru – všechny mechanismy vymývání mozků zde odvedly dobrou práci.“ (Valentinas Sventickas, 2008)

zbavit žiovulovského stylu – „Z hlediska stylu je parodován maironský popis šumění lesa – ‚zbavení žiovulovského stylu‘ <...>.“ (Darbai ir dienos, 2003)

Je pochopitelné, že pravidla lze u takových útvarů záměrně porušovat ve snaze o originalitu či působivost (někdy jako by se to omlouvalo uvozovkami), ale jak rozvinuté mikrosystémy, tak okazionální útvary jen potvrzují, že odvozeniny odstraň + -ovat mají v úzu de facto význam odstraňování; tvůrci textů věří, že jim čtenáři porozumějí. Odvozeniny lze nahradit slovními

Terminologija | 2016 | 23

151

spojeními, předložkovými konstrukcemi s be, ne vždy by však zůstalo zachováno zdůraznění děje a někdy by bylo nutné věty značně přeformulovat.

Mezi nekodifikovanými odvozeninami nu- + -inti (-inimas), které označují odstraňování vlastnosti nebo jiné nehmotné, abstraktní věci, se četností užívání nejvíce vymykají nukenksminti a nuskausminti (nejčastější odvozeniny jsou uvedeny v tabulce 5¹⁶; četnost všech ostatních odvozenin zmíněných v článku, které označují odstraňování nehmotné věci, je ve zkoumaných zdrojích nižší). Ve sloupci DLKT je uveden počet výskytů slov včetně slovesných tvarů (zahrnuje i substantivizovaná příčestí, protože je nelze programově rozlišit) a abstrakt s -imas, zatímco ve sloupci lrytas.lt je uveden počet publikací, v jejichž textu se dané slovo vyskytuje). Z hlediska slovotvorby je lze spojovat s podstatnými jmény kenksmas, skausmas, nelze však vyloučit ani souvislost s přídavnými jmény kenksmingas, skausmingas (kmen je dezintegrován). Odvozeniny bez předpony se obvykle neužívají (v LKŽe jsou doloženy), někdy se však vyskytnou, např.: „<…> chodil za mnou a pořád říkal: ‚Bratře, tady víc přitlač, tady štětec povol, ať čára ‚vibruje‘, ať je ‚živá‘, ať ‚bolí‘“ (Kauno diena, 1995); „Starosta slibuje, že takto Vilňané ušetří stovky hodin v zácpách, a úředníci hodlají nechápavce ‚trestat bolestně‘ pokutami“ (lrytas.lt 2015-08-21).

Tabulka 5. Nejčastější odvozeniny označující odstraňování vlastnosti nebo jiné nehmotné věci

Nu- + -inti | DLKT | lrytas.lt | Nu- + -inti | DLKT | lrytas.lt nuvertinti | 1349 | 1281 | nureikšminti | 29 | 13 nukenksminti | 557 | 331 | nupilietinti | 21 | 2 nuskausminti | 453 | 683 | numitinti | 19 | 1 nuasmeninti | 235 | 80 | nudievinti | 18 | 1 nutautinti | 225 | 70 | nupra sminti | 16 | 2 nužmoginti | 187 | 58 | nubūtinti | 13 | 1 nudvasinti | 37 | 6 | nubuozinti | 10 | 1

V širším úzu se nevyskytují další podobné odvozeniny, které by bylo možné spojovat s podstatnými jmény abstraktního významu s příponami -smas, -mas. Byly nalezeny pouze velmi vzácné výrazy nuveiksminti, nujausminti, např.: „Bylo zaznamenáno¹⁷

¹⁶ Do tabulky nebyly zařazeny zjevně adjektivní odvozeniny; všechny jsou vzácné a o jejich četnosti již byla řeč.

¹⁷ Někdy se tvoří odvozeniny z podstatných jmen s příponou -me, například nugrėsminti – „Člověk jako větev opičího stromu je výsledkem velmi zhoršených životních podmínek a potřeby překonat je pomocí reflexe (překonání hrozby, ‚odstranění hrozby‘ vlastním já, teplem svého vnitřního já)“ (Romualdas Ozolas, 1997).

152

Alvydas Umbrasas | Nuo nurie balinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena

zajímavý, polemický proces deenergizace přírody, jejího ‚zneúčinnění‘, jak se rozvíjela evropská civilizace“ (Baltos lankos, 1996): „<...> poněkud příliš zdůrazněné laserové projekce, kinetická scénografie a digitální obraz. To však jen ještě více podtrhlo dojem absolutního ‚odcitovění‘ a odosobnění“ (bernardinai.lt 2007–10–17). Lze zde zmínit také patrně náhodně vytvořené slovo nutriukšminti, např.: „<...> mám velmi starou sbírku sovětských nahrávek s takovými díly, jako je Čajkovského První klavírní koncert. Bez jakéhokoli ‚odšumění‘?“ (7 meno dienos, 2005-12-02). Nuk enksminti zřejmě nemá protiklady, zatímco k jiným odvozeninám se tvoří například iškausminti, įjausminti, įveiksminti (poslední je nejčastější), např.:

„Kdybychom všichni slovu porozuměli hned, kdybychom v něm nenacházeli paradoxy a skryté významy, které zraňují náš rozum, byla by jím vyslovena pouze lidská, nikoli Boží vůle“ (Donaldas Kajokas, 2007);

„Proto [akt vnímání] vždy zahrnuje to, co je dáno, i to, co dáno není (v tomto smyslu transcendentní). Je zároveň procítěný, emocionální“ (Problemos, 1996);

„Je skutečně zřejmé, že lidské úsilí, které uvádí myšlenku v činnost a vymezuje aktivitu, může bez většího nebezpečí rozptýlit smutek z podlézavé služby a překonat strach z údajně němé řeči.“ (Algimantas Valantiejus, 1997).

Objevily se návrhy užívat místo výrazů nukenksminti, nuskausminti mezinárodní slova pasterizuoti, anestezuoti, neboť „není důvod nahrazovat domácími slovy mezinárodní slova, která se v jazyce již vžila. Někdy dokonce nelze nějaké mezinárodní slovo nahradit, i kdybychom si to přáli, protože litevský novotvar bývá horší než mezinárodní ekvivalent“ (Rudaitienė 1993: 13). Často se samozřejmě navrhovala litevská spojení učinit neškodným a odstranit, zmírnit bolest. Zajímavé je, že v letech 1987–1989 byl proveden výzkum a dotazováno téměř 100 pracovníků ve vědecké oblasti (většina měla vědecké hodnosti a tituly). Na otázku, co užívají, zvolilo nukenksminti 60 respondentů, pasterizuoti 11 a padaryti nekenksmingą 7. Obdobně nuskausminimą zvolilo 53 osob, anesteziją 19, anestezavimą 12 a anestezacijos nezvolil nikdo (litevské spojení nebylo v dotazníku nabídnuto) (Rudaitienė 1991: 35–36). Takové průzkumy se dnes neprovádějí, ale asi bychom nebyli překvapeni, kdyby v nich i nadále převažovala slova nukenksminti, nuskausminti. Obě slova jsou slyšet v hovorové řeči a, jak ukazují údaje shromážděné pro tento výzkum, hojně se vyskytují také v současných písemných zdrojích.

Výraz Nuskausminimas byl dříve uváděn vedle výrazů anestezijos, anestezavimo v některých terminologických slovnících (např. RLKŽŪTŽ 1971; MTŽ 1980; v posledně jmenovaném byl uveden i výraz nujautrinimas¹⁸ vedle výrazu desensibilizavimo). Jeden z návrhů…

¹⁸ Vietoj nujautrinti siūlyta šalinti jautrumą, daryti nejautrų (Kaulakienė 1992: 9).

Terminologija | 2016 | 23

153

Důvodem, který podporuje užívání znecitlivění, je to, že je pro účastníka pohodlné vyjádřit přídavné jméno označující léky, které se často užívá substantivně (např. „Pouze v Centru bolesti může být pacientovi provedena invazivní procedura znecitlivění. Během ní se anestetika vstřikují přímo do ohniska vyvolávajícího bolest“ (Lietuvos rytas, 2001), „Nechápu, jak se bude léčit lépe, když všichni dostávají téměř stejné léky „Betalok-Zok“ a „Cardace“ se sedativy a analgetiky“ (Filomena Taunytė, 2004)). Znecitlivění je výrazem ze zdravotnického kontextu, zatímco zneškodnění se užívá v různých kontextech a občas se od něj tvoří i odvozená slova (např. „Pokud má váš automobil katalyzátor, nelze do něj lít benzín s příměsí olova, protože po několika tisících kilometrech se katalyzátor ucpe“ (Mokslas ir technika, 1995)). Z DLKT vyplývá, že se v úzu zneškodňuje životní prostředí, půda, znečišťující látky, mikroorganismy, oděvy, náklady, zbraně, osoby aj. Toto slovo je poměrně časté v kontextech vojenství a veřejné bezpečnosti, hovoří se o zneškodňování min, bomb a dalších výbušnin. Ve vojenských slovnících bylo dříve možné najít například zneškodnění (специальная обработка), zneškodnění munice (обезвреживание боеприпасов), stroj na zneškodňování (дегазационная машина) (KTŽ 1993), později se objevuje zneškodnění střeliva „uvedení střeliva do stavu, v němž není možné jeho náhodné vybuchnutí. Zneškodňuje se různými způsoby – střelivo se odpálí, vyjmou se náplně nebo roznětky, roznětky se nastaví do bezpečnostní polohy apod.“ (обезвреживание боеприпаса, rendering safe, deactivation, neutralization of ammunition) (KŽ 1995). Ve slovnících, kterým se jazykovědci nevěnovali, se stále objevuje zneškodnit – defuse, disarm, deactivate; zneškodnit bombu – defuse/deactivate a bomb (ALKTŽ 2004); někdy to přehlédnou i jazykovědci, např. zneškodnit – decontaminate, ačkoli tentýž slovník obsahuje učinit neškodným (minu apod.) – deactivate; učinit neškodným – neutralize (LAKKTŽ 2015). V současných redigovaných slovnících se odstraňování škodlivosti nejčastěji vyjadřuje slovními spojeními, např.: disarm – 1. odzbrojit, 2. učinit neškodným; přepnout (minu, zbraň) do bezpečné polohy; zneškodnit (minu); decontaminate – 1. čistit; odplynit; dekontaminovat; deactivate – 1. deaktivovat, 2. učinit neškodným (minu apod.); deactivation – 1. deaktivace, 2. činění neškodným (miny apod.); defuse – činit neškodným; odstranit rozbušku; defuse a bomb – učinit bombu neškodnou (ALKK TŽ 2013). Přesto je třeba uznat, že konstrukce učinit neškodným, která vyžaduje dvojí akuzativ, je v termínech nepraktická; nyní se navrhují

154

Alvydas Umbrasas

Nuo nurie balinimo iki nup rasminimo: teik yba ir vartosena

takové termíny, např.: učinění munice neškodnou (ammunition disposal), postup zneškodňování výbušnin a munice (explosive ordnance disposal procedure) (EKŽ 2008), učinění výbušné munice neškodnou (explosive ordnance disposal), případ zneškodnění výbušné munice (explosive ordnance disposal incident), postup zneškodňování výbušné munice (explosive ordnance disposal procedure) (NATO 2006). Při pohledu na tyto termíny není divu, že se úzus nechce vzdát výrazu nukenksminimo.

V pracích jazykovědců se nejednou objevily náznaky, že nukenksminti, nuskausminti by mělo být uznáno za oprávněné. Například slovesa nuasmeninti a nukenksminti řadí Aldona Paulauskienė mezi ta, která nemáme čím nahradit (Paulauskienė 2001: 95). Když mluví o tom, že model tvoření odvozenin nu– + –inti s významem odstraňování příliš neodpovídá normám litevské předponové derivace, doufá, že se ještě několik slov vžije, především nuskausminti (Paulauskienė 2004: 262). Když říká „vžije se“, má zřejmě na mysli „jazykovědci povolí“, protože není vůbec třeba, aby se toto slovo v jazyce teprve ujalo; je v něm zakořeněné už dávno. Také Jonas Šukys opatrně říká, že „výjimku lze snad udělat pouze u velmi praktických, trvale užívaných“ slov nukenksminti, nuasmeninti (Šukys 2006: 75).

Úzus ukazuje, že odvozeniny nu– + –inti s významem odstraňování se užívají dál, přestože je jazykovědci kritizují, a vznikají i nové. Model, byť neuznávaný, existuje de facto. Vzhledem k tomu, že se připravuje BLKŽ, je vhodné, aby jeho redaktoři tato slova znovu posoudili. Především je třeba odlišit slova vyjadřující odstraňování látky či jiné hmotné věci (nuriebalinti, nugeležinti apod.). Při kritice tohoto slovotvorného modelu se dříve soustředila pozornost především na taková slova. Tato slova nemají rozvinuté mikrosystémy a obvykle nemají slova tvořící opozice. Tradici opravování lze zachovat. Samostatně je třeba posuzovat slova vyjadřující odstraňování vlastnosti nebo jiné nehmotné, abstraktní věci. Úzus ukazuje, že tato slova mají často rozvinuté mikrosystémy. I když připustíme, že tato slova podle daného modelu vznikají pod vlivem jiných jazyků, lze zvážit zařazení některých z nich do BLKŽ s ohledem na tendence v úzu, zvláště když jedno nebo dvě taková slova jsou kodifikována už nyní nebo byla kodifikována dříve, avšak kodifikace byla změněna. Opakovaně uváděný argument opravovatelů, že nu- má označovat nadbytek vlastnosti, nikoli její odstranění, u slov podle probíraného modelu příliš neplatí: čtenáři by sice mohli být uvedeni v omyl, autoři textů se však domnívají, že budou správně pochopeni. Důležitý je samozřejmě kontext. Kromě toho už jazyk obsahuje

Terminologija | 2016 | 23

155

kodifikovaná slovesa, u nichž táž předpona vyjadřuje protikladné významy, například nudabinti „1. velmi krásně ozdobit“ a „2. sundat ozdoby“, nuvainikuoti „1. sundat věnec“ a „2. ověsit věnci, ozdobit“ (DLKŽ₆ 2006).

ZÁVĚRY

Odvozeniny nu– + –inti (–inimas) s významem odstraňování začali jazykovědci opravovat před půlstoletím. Terminolog K. Gaivenis byl pravděpodobně první, kdo upozornil na jejich užívání v tehdejším tisku a uvádění ve slovnících a navrhl je opravovat. Od adjektivní odvozeniny nuriebinti, která v jazyce jinak znamená „učinit příliš tučným“, přešli opravovatelé k substantivním neologismům (jako je nuriebalinti) a argumentovali, že i ony by mohly označovat nadbytek. V odborných pracích se takové tvoření někdy kritizovalo obecně, protože vzniklo podle vzoru jiných jazyků (především ruštiny); slovesa utvořená od substantiv se obvykle bez předpony neužívají, a proto bylo tvoření považováno za smíšené (najednou se přidává předpona nu– i přípona –inti).

V prvním vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno bylo uvedeno jen několik slov podle probíraného modelu, ale do druhého vydání jich bylo zařazeno poměrně mnoho, ačkoli se jejich odvozeniny už začaly opravovat. Možná se přihlíželo k tomu, že odvozeniny byly rozšířené nejen v tisku, ale uváděly je i tehdejší terminologické slovníky. Norma slovníku však zůstávala předmětem sporů, jazykovědci tato slova nepřestali opravovat a z třetího vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno byly odstraněny téměř všechny odvozeniny (pozdější vydání v této otázce nic nezměnila). Díky úsilí jazykovědců byly odvozeniny postupně vypouštěny také z terminologických slovníků, většinou se místo nich uváděla spojení se slovem šalinimas. Dokud se vycházelo z druhého vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno, mohly se odvozeniny nu– + –inti s významem odstraňování šířit, neboť se uplatňoval přístup přísně neopravovat to, co bylo otištěno ve slovníku.

V publikacích jazykovědců vydaných ještě před vyjitím třetího vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno je někdy patrná nejistota při hodnocení odvozenin podle probíraného modelu. Říká se, že odvozeniny už zapouštějí kořeny v odborné terminologii, že je jazyk potřebuje a že se nedaří sladit potřeby jazykovědců s potřebami uživatelů těchto odvozenin. Také v současných pracích jazykovědců se někdy opatrně uvádí, že u některých odvozenin nu– + –inti by měla být učiněna výjimka, protože je nelze pohodlně ničím nahradit.

Většina odvozenin probíraných v tomto článku, které zmiňují jazykoví opravovatelé ve svých pracích, je substantivního původu a označuje odstraňování určité konkrétní věci, zpravidla nějaké látky. Při zkoumání současného úzu,

156

Alvydas Umbrasas

Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teik yba ir vartosena

Na základě Korpusu současné litevštiny a populárního zpravodajského webu lrytas.lt lze vidět, že některé dříve opravované deriváty již nemusí být aktuální, zatímco některé se stále užívají. Zároveň je patrné, že současné užívání zahrnuje různé deriváty probíraného modelu, které v pracích jazykových korektorů nejsou zmiňovány. Vyjadřují odstraňování vlastnosti či nějaké jiné nemateriální, abstraktní věci. Z hlediska tvoření slov se jedny z nich pojí s přídavnými jmény, jiné s podstatnými jmény a nezřídka je možná i dvojí interpretace. Jejich vznik dnes může podporovat nikoli ruština, nýbrž mezinárodní slova s prvkem de-; podporuje jej také princip analogie, neboť některé deriváty nu- + -inti mají rozvinuté mikrosystémy, podle nichž se vytvářejí další mikrosystémy slov. Touha vyjadřovat deriváty od stejného kořene opozice mezi udělováním určitého obsahu a jeho odstraňováním může být jedním z hlavních důvodů, proč vzniká potřeba nových útvarů nu- + -inti. Tento protikladný model je oblíben zejména ve filozofických, literárněvědných a podobných intelektuálně zaměřených textech, které věnují velkou pozornost novosti a neobvyklosti jazykových výrazových prostředků. Kromě toho jsou v těchto i jiných textech aktuální opozice mezi činností aktivní (nu- + -inti) a samovolnou (nu- + -ėti); ve druhém případě nu- označuje nikoli odstraňování, nýbrž samovolnou ztrátu.

Při přípravě Slovníku spisovné litevštiny je třeba zhodnotit výsledky padesát let trvajících oprav derivátů nu- + -inti i tendence v jejich užívání. V zájmu stability norem lze zachovat nekodifikování derivátů s významem odstraňování materiálu, avšak deriváty s významem odstraňování vlastnosti či jiných nemateriálních věcí by měly být posuzovány samostatně. Kodifikace některých z nich by normu přiblížila skutečnosti. Rozdíl mezi normou a užíváním je zvlášť dobře patrný na rozšířenosti slov nukenksminti, nuskausminti a nužmoginti.

ŠALTINIAI

ALKKTŽ 2013: Kisinas E. Anglų–lietuvių kalbų karo technikos žodynas, Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija.

ALKPŽ 1958: Novodvorskis A. Anglų–lietuvių kalbų politechninis žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

ALKTŽ 2004: Laugalienė G., Mironaitė M. Lietuvių–anglų kalbų karybos žodynas: eksperimentinis leidinys, Vilnius: Generolo J. Žemaičio Lietuvos karo akademija.

ALKŽŪTŽ 1977: Anglų–lietuvių kalbų žemės ūkio terminų žodynas. Sudarė D. Čėponienė, R. Gelūnienė, J. Kažėnas, R. Kelbauskienė (atsak. redaktorė), Vilnius: Mokslas.

ATTŽ 2001: Čiukas R., Katunskis J., Kaulakienė A. ir kt. Aiškinamasis tekstilės terminų žodynas: su vokiečių, anglų, prancūzų ir rusų kalbų atitikmenimis, Kaunas: Technologija.

BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. D. Liutkevičienė. Prieiga per internetą: http://bkz.lki.lt.

ChAŽ 1997: Daukšas K., Barkauskas J., Daukšas V. ir kt. Chemijos terminų aiškinamasis žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

ChŽ 1960: Daukšas K. Chemijos žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

Terminologija | 2016 | 23

157

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, sud. Vytauto Didžiojo universiteto Kompiuterinės lingvistikos centras. Prieiga per internetą: http://donelaitis.vdu.lt.

DLKŽ₁ 1954: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Ats. red. J. Kruopas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

DLKŽ₂ 1972: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 2-asis papild. leid. Ats. red. J. Kruopas, Vilnius: Mintis.

DLKŽ₃ 1993: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 3-iasis patais. ir papild. leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

DLKŽ₅ 2003: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 5-asis (2-asis elektroninis) patais. ir papild. leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

DLKŽ₆ 2006: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 6-asis (3-iasis elektroninis) leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

EKŽ 2008: Čiočys P. A., Janukevičius J., Jasiulionis E. ir kt. Enciklopedinis karybos žodynas, Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija.

FTŽ 2007: Palenskis V., Valiukėnas V., Žalkauskas V., Žilinskas P. J. Fizikos terminų žodynas: lietuvių, anglų, prancūzų, vokiečių ir rusų kalbomis. 2-asis patais. ir papild. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

GFGTŽ 1956: Gudelis V. Geologijos ir fizinės geografijos terminų žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

ITŽ 1997: Informatika: lietuvių–anglų–rusų–vokiečių kalbų terminų žodynas. Parengė Z. Kudirka ir kt., Vilnius: Matematikos ir informatikos institutas.

KTŽ 1993: Rusų–lietuvių ir lietuvių–rusų kalbų karybos terminų žodynėlis. Parengė A. Smetona, Vilnius: Valstybinis leidybos centras.

KŽ 1995: Smetona A. Karybos žodynas, Vilnius: Lietuvos karo akademija.

LAKKTŽ 2015: Kisinas E. Lietuvių–anglų kalbų karo technikos žodynas, Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija.

LKŽė – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002): elektroninis variantas. Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Prieiga per internetą: http://www.lkz.lt.

LRTB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga per internetą: http://terminai.vlkk.lt.

MTŽ 1960: Čeičys J. Melioracijos terminų žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

MTŽ 1980: Astrauskas V., Bizulevičius S., Pavilonis S. ir kt. Medicinos terminų žodynas, Vilnius: Mokslas.

NATO 2006: NATO terminų aiškinamasis žodynas. 3-iasis patais. leid. Ats. redaktorius J. Norgėla, Vilnius: Lietuvos Respublikos krašto apsaugos ministerijos Generalinė inspekcija.

RLKMTŽ 1975: Mikalajūnas M. Rusų–lietuvių kalbų meteorologijos terminų žodynas, Vilnius: Mintis.

RLKPŽ 1959: Rusų–lietuvių kalbų politechninis žodynas. Red. kolegijos pirmininkas A. Novodvorskis, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

RLKPŽ 1984: Rusų–lietuvių kalbų politechnikos žodynas. Sudarė G. Daugėla, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija.

RLKŽŪTŽ 1971: Anskaitis V., Kilas M. Rusų–lietuvių kalbų žemės ūkio terminų žodynas, Vilnius: Mintis.

RTŽ 2000: Gaivenis K., Juška G., Kalesinskas V. Radioelektronikos terminų žodynas, Vilnius: Litimo.

SŽ 1993: Leonavičius J. Sociologijos žodynas, Vilnius: Academia.

Vydūnas 2013: Asmenybė ir sveikata. Parengė R. Palijanskaitė, Kaunas: Vydūno draugija.

LITERATŪRA

Balašaitis A. 1969: Kaip verčiame terminus. – Lietuvių kalbos sekcijos sąsiuvinis 10. Terminų kūrimo principai, 9–10.

Balčienė B. 1979: Po kelerių metų. – Mūsų kalba 3, 14–20.

Bielinskienė A., Kazlauskienė A., Rimkutė E., Tamutšaitė A. 2014: Lietuvių bendrinė kalba: normos ir vartosena. Vadovėlis aukštųjų mokyklų studentams, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.

Būda V. 1973: Ilgai lauktas žodyno leidimas. – Pergalė 7, 161–166.

Gaivenis K. 1964: Keletas pastabų dėl mokslo veikalų kalbos. – Kalbos kultūra 7, 26–30.

Gerulaitis V., Lukėnas S. 1983: Terminų darybos standartizacija ir specializacija. – Kalbos kultūra 44, 26–37.

Girdenis A., Rosinas A. 1977: Pastabos „Kalbos praktikos patarimų“ paraštėse. – Kultūros barai 11, 69–70.

158 Alvydas Umbrasas │ Nuo nuriebalinimo iki suprasminimo: teik yba ir vartosena

Kaulakienė A. 1979: Priešdėliniai ir priesaginiai darybiniai vertiniai lietuviškoje politechnikos terminijoje. – Lietuvių kalbotyros klausimai 19. Socialinės lingvistikos problemos, 143–153.

Kaulakienė A. 1988: Terminų daryba pagal analogijos principą. – Lietuvos TSR Mokslų akademijos darbai. A serija 1, 128–133.

Kaulakienė A. 1985: Словообразовательное калькирование как способ образования современных литовских физико-технических терминов. – Lietuvių kalbotyros klausimai 24. Mokslo kalbos ir kultūros problemos, 67–78.

Kaulakienė A. 1992: Nudruskintas vanduo? – Gimtoji kalba 4–5, 9.

Kazlauskienė A., Rimkutė E., Bielinskienė A. 2010: Bendroji ir specialybės kalbos kultūra, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.

Kinderys A. 1982: Kaišti ar numesinti? – Kalbos kultūra 43, 47–49.

KK 2003: Kalbos konsultacijos. Sudarė A. Kupčinskaitė-Ryklienė, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Klimavičius J. 1974: Ar vartotinos nužievinimo staklės? – Mūsų kalba 3, 19.

Kniūkšta P. 1980: Dėsningumai, taisyklės ir paskiri kalbos faktai. – Kalbos kultūra 38, 23–37.

Kniūkšta P. 1986: Apie „Kalbos kultūros“ principus, metodiką ir siūlymų poveikį. – Kalbos kultūra 51, 12–37.

KPP₁ 1976: Kalbos praktikos patarimai. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

KPP₂ 1985: Kalbos praktikos patarimai. II pataisytas ir papildytas leidimas. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

Labutis V. 1973: Kalbos praktikos atramos ir slenksčiai. – Kultūros barai 9, 74–75.

LKG II 1971: Lietuvių kalbos gramatika 2. Morfologija (veiksmažodis ir kt.). Redagavo K. Ulvydas, Vilnius: Mintis.

Montvilienė A. 1978: „Maisto prekių“ vertimo terminai. – Kalbos kultūra 34, 37–41.

Nemickaitė G., Paulauskienė A. 1984: Pastabos dėl „Mokslo ir technikos“ kalbos. – Mūsų kalba 2, 21–23.

Paulauskas J. 1974: Aktualios leksikos norminimo problemos ir žodynas. – Kalbos kultūra 27, 40–49.

Paulauskienė A. 2001: Lietuvių kalbos kultūra, Kaunas: Technologija.

Paulauskienė A. 2004: Teisininkų kalba ir bendrosios normos, Vilnius: Justitia.

Paulauskienė A., Tarvydaitė D. 1986: Gramatikos normos ir dabartinė vartosena, Kaunas: Šviesa.

Piročkinas A. 1990: Administracinės kalbos kultūra, Vilnius: Mintis.

Pupkis A. 1980: Kalbos kultūros pagrindai, Vilnius: Mokslas.

Pupkis A., Zinkevičius Z. 1978: Praėjo pusantro metų, kai pasirodė „Kalbos praktikos patarimai“. – Mūsų kalba 4, 50–51.

Rosinas A. 1971: Ką reiškia nužmoginti žmogų. – Mūsų kalba 4, 14–17.

Rudaitienė V. 1991: Apie priešdėlinių žodžių vartojimą. – Kalbos kultūra 61, 35–39.

Rudaitienė V. 1993: Svetimų žodžių vartojimas spaudoje. – Kalbos kultūra 64, 12–20.

Šukys J. 2006: Kalbos kultūra visiems. Papildytas leidimas, Kaunas: Šviesa.

TT 1992: Terminologijos taisymai. Parengė K. Gaivenis, A. Kaulakienė, St. Keinys, J. Klimavičius, Vilnius: Mokslas.

Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas.

FROM NURIEBALINIMAS TO NUPRASMINIMAS: CODIFICATION AND USAGE

The paper deals with derivatives with the prefix nu- and the suffix -inti (-inimas) which express the elimination of something (which is indicated by the root of the word). There is quite an old tradition of correcting such derivatives, but in spite of this some of these derivatives are still widely used, therefore the history of correction and codification as well as the current situation are researched. The paper shows the opinions of the Lithuanian linguists in regard to these derivatives, the development of norms in dictionaries and overviews the current usage, its (non-)compliance with codification and points out possible changes in codification.

About fifty years ago Lithuanian linguists started correcting derivatives having the structure of nu- + -inti (-inimas) and meaning the elimination of something. The

Terminologija | 2016 | 23

159

word-formation of such derivatives was criticized because it emerged by the analogy with other languages (mainly Russian). In the first edition of Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Modern Lithuanian) (1954) there were very few words of that kind, but in the second edition (1972) their number increased quite a lot in spite of attempts to correct them. Lithuanian linguists insisted on correcting them, therefore nearly all of such derivatives were removed from the third edition of Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (1993) and in terminological dictionaries they were gradually substituted with complex terms containing word šalinimas (elimination).

In the papers of Lithuanian linguists published a few decades ago one could sometimes see uncertainty about the evaluation of this derivational model. There are some observations that such derivatives are starting to become established in the scientific terminology and that they might be necessary for the language. In the current works of linguists there are sometimes cautious suggestions to make an exception about some nu- + -inti (–inimas) derivatives and to allow their usage, because there are no convenient substitutes.

The majority of corrected derivatives are made from nouns and mean the elimination of a certain thing, usually a material. The research of the current usage based on data from Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas (Corpus of the Contemporary Lithuanian Language) and the popular news website lrytas.lt shows that some of the previously corrected derivatives have lost their topicality and some of them are still being used. At the same time it can be seen that there are various derivatives of this particular derivational model which have not been mentioned in the works of language standardizers. They express the elimination of a characteristic or of some immaterial, abstract thing and are derived from adjectives or nouns. The appearance of such derivatives is probably caused not by equivalents in Russian, but by international words with the prefix de- as well as the principle of analogy, because some of these derivatives have developed microsystems, which participate in the creation of other microsystems. The wish to express the oppositions between acquisition and elimination of a particular content using words with the same root could be one of the main reasons for using new nu- + -inti (–inimas) formations.

It is necessary to evaluate the results of the correction which lasted about fifty years and tendencies of the usage of researched derivatives, because currently Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Standard Lithuanian) is being compiled. In order to maintain the stability of the norm the restriction on usage of these derivatives can be retained, but derivatives with the meaning of eliminating a characteristic or an immaterial thing ought to be evaluated separately. The codification of some of these derivatives would bring the norm closer to the actual usage.

Gauta 2016-11-21

Alvydas Umbrasas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

160 Alvydas Umbrasas | Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: tekyba ir vartosena