doi.org/10.35321/term30-6

Eponymické oděvní termíny

Výkladovém slovníku oděvních termínů

Eponymické oděvní termíny v

Výkladovém slovníku oděvních termínů

(Výkladový slovník oděvních termínů)

AUŠRA RIMKUTĖ-GANUSAUSKIENĖ

Ústav litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0001-8655-7333

ANOTACE

Článek zkoumá eponymní oděvní termíny nalezené v Aiškinamajame aprangos terminų žodyne (2014), který připravili Stanislovas Algimantas Ratautas, Eugenija Strazdienė a Ada Gulbinienė. Na základě prací litevských a zahraničních lingvistů je pojednáno o pojetí eponymu a eponymního termínu a jsou zmíněny nejčastější nevýhody a výhody eponymních termínů. Dochází se k závěru, že ačkoli jsou eponymní oděvní termíny poměrně vzácné, doplňují oděvní terminologii a jsou velmi důležité; v některých případech jde o jediné názvy oděvních pojmů. Nejčastěji se vyskytovaly oděvní termíny antroponymického a toponymického původu. Převládají termíny odvozené od mužských příjmení. Eponymní oděvní termíny jsou plnohodnotnými termíny vedle neeponymních termínů.

KLÍČOVÁ SLOVA: eponymní termín, eponym, oděvní termín, metonymizace, onymum.

ABSTRAKT

Článek zkoumá eponymní oděvní termíny nalezené v Aiškinamasis aprangos terminų žodynas (2014; Výkladový slovník oděvních termínů), který připravili Stanislovas Algimantas Ratautas, Eugenija Strazdienė a Ada Gulbinienė. Na základě prací litevských a zahraničních lingvistů je pojednáno o pojetí eponymu a eponymního termínu a jsou zmíněny nejčastější nevýhody a výhody eponymních termínů. Dochází se k závěru, že ačkoli jsou eponymní oděvní termíny poměrně vzácné, doplňují oděvní terminologii a jsou velmi důležité: v některých případech jde o jediné názvy oděvních pojmů. Největší počet nalezených eponymních oděvních termínů vychází z antroponym

122

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

a toponym. Převládají termíny odvozené od mužských příjmení. Eponymní oděvní termíny jsou plnohodnotnými termíny vedle neeponymních termínů.

KLÍČOVÁ SLOVA: eponymní termín, eponym, oděvní termín, metonymizace, onymum.

ÚVOD

V posledních letech vzbuzují eponymní termíny z různých oborů zájem litevských lingvistů. Kazimieras Gaivenis zmiňuje eponymní chemické (Gaivenis 2014 [1993]: 383; [1996]: 227) a technické termíny (Gaivenis 2014 [1994]: 392), Angelė Kaulakienė eponymní fyzikální termíny (Kaulakienė 2009: 69), Nijolė Litevkienė zkoumá eponymní anatomické termíny (Litevkienė 2006; 2010), Laimutė Kitkauskienė eponymní termíny z oblasti architektury, umění a stavebnictví (Kitkauskienė 2011) a proměnu onym (vlastních jmen) v eponymní termíny probírá Jurgita Mikelionienė (2017). Podrobných vědeckých výzkumů jevu eponymie v terminologii v litevštině však stále není dostatek. Mnohem častěji se proměna vlastního jména v eponymní termín jako zdroj terminologie určitého oboru probírá v pracích zahraničních vědců. Články o eponymech a eponymních termínech publikovali lotyšští lingvisté Baiba Bankava (2011b; 2013) a Ojārs Bušs (2013). V roce 2011 obhájila B. Bankava (2011a) disertační práci Eponīmi latviešu valodā: lingvistiskais aspekts (Eponymy v lotyštině: lingvistický aspekt), v níž zmiňuje také eponymní termíny užívané v různých oborech. Linda Pietė (2007) a Linda Kurmiņa (2010) zkoumají eponymní názvy rostlin v litevštině a lotyštině, Pavelas Nečas a Petras Hejna se zabývají eponymními termíny soudního lékařství (Nečas, Hejna 2012), Eva Schwarzová eponymními termíny z fyziky, chemie a medicíny (Schwarzová 2013), Judyta Męžyk eponymními tanečními termíny (Męžyk 2020) a tak dále. Vedle článků jsou významnými zdroji také lexikografická díla. V roce 2015 vyšel litevský slovník, který připravili Mindia a David Kasradzeovi: Traumatologijos ir ortopedijos eponimai: simptomai ir sindromai. Výše zmíněná B. Bankava je autorkou lotyšských slovníků eponymů: Eponīmu vārdnīca (Rīga, 2007) a Jaunā eponīmu vārdnīca (Rīga, 2012). Slovníky eponymů existují i v jiných jazycích, například: A Dictionary of Eponyms (1988) Cyrila Leslieho Beechinga, A New Dictionary of Eponyms (2002) Mortona S. Freemana, Słownik eponimów czyli wyrazów odimiennych (2008) Władysława Kopalińského a další.

Předmětem tohoto článku jsou eponymní oděvní termíny zaznamenané ve Aiškinamajame aprangos terminų žodyne (2014) Stanislovase Algimantase Ratautase, Eugenija Strazdienė a Ada Gulbinienė. V článku jsou zkoumány

Terminologija | 2023 | 30

123

s cílem odhalit hlavní faktory, které vedou ke vzniku eponymických termínů v oblasti odívání. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny následující úkoly: 1) teoreticky vysvětlit pojem eponymického termínu; 2) pojednat o eponymických termínech odívání nalezených ve zdroji, které dosud nebyly litevskými terminology zkoumány, a to podle vztahu onym k označovaným objektům; 3) určit místo eponymických termínů odívání v systému oděvních termínů. Stanovené úkoly tedy umožňují zkoumat předmět výzkumu na dvou úrovních, teoretické a praktické, a tak zdůraznit nejčastější příčiny vzniku eponymických termínů odívání, jejich úlohu a význam v systému oděvních termínů. Při zkoumání eponymických termínů odívání se používají analytická deskriptivní a srovnávací metoda. Lze očekávat, že díky své novosti bude tento výzkum přínosný nejen pro odborníky na odívání, ale také pro překladatele, redaktory a další, kteří se zabývají otázkou výběru oděvních termínů nebo jejich užíváním obecně.

POJETÍ EPONYMICKÉHO TERMÍNU

V litevské lingvistice se termín eponimas (řec. eponymos – dávající někomu své jméno) užívá zřídka. Ve slovnících cizích slov se jím označuje „jméno osoby nebo věci, podle něhož se něco pojmenovává“ (TŽŽ 2001: 213; 2013: 231). Ve Slovníku lingvistických termínů, který sestavili Kazimieras Gaivenis a Stasys Keinys, je definován jinak: za eponym se považuje „místní název osobního původu“ (Gaivenis, Keinys 1990: 59). Jak je vidět, pojetí uváděná ve slovnících se poněkud liší. V prvním případě se za eponym považuje jméno, podle kterého se něco pojmenovává; například vysoké podpatky se podle jména španělského návrháře obuvi Manola Blahnika nazývají manolais. Eponymem je tedy jméno Manolo (vlastní jméno). Ve druhém případě se za eponym považuje místní název (vlastní jméno), který vznikl z vlastního jména (jména, příjmení, přezdívky apod.) označujícího člověka; například název obce Giedraičiai vznikl z příjmení Giedraitis, tj. eponymem je slovo vzniklé odvozováním. J. Mikelionienė označuje za eponyma vlastní jména, „která se stávají termíny“ (Mikelionienė 2017: 127). Na základě tohoto pojetí lze vidět, že badatelka věnuje největší pozornost nikoli samotnému vlastnímu jménu považovanému za eponym, ale apelativizaci, tj. procesu, při němž se vlastní jméno mění v termín.

Při analýze pojetí eponyma v pracích zahraničních lingvistů bylo zjištěno, že ani zde neexistuje jednoznačná eponimo koncepce. David Crystal tvrdí, že eponym je „osoba, po níž je něco pojmenováno

124

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

(například vynález nebo místo), jméno; nazývá se také apelativem“ (Crystal 2008: 173). Jeho pojetí se tedy shoduje s pojetím uvedeným ve slovnících cizích slov, stejně jako v Digitálním slovníku německého jazyka (Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache, DWDS; viz tabulku 1) a ve Slovníku literárních termínů (LT; viz tamtéž).

V Oxfordském výkladovém slovníku pro studenty (Oxford learner’s dictionary) se za eponym považuje „osoba nebo věc, případně název osoby či věci, podle níž je pojmenováno místo, vynález, objev apod.“ (OLD; viz tabulku 1). Cambridgeský slovník (Cambridge Dictionary) definuje pojem stejně nejednoznačně, tj. za eponym se považuje jak sama věc či osoba, tak název věci či osoby: „<...> název objektu nebo činnosti, který je zároveň jménem osoby, jež objekt jako první vyrobila nebo činnost vykonala“ (CD; viz tabulku 1). V těchto slovnících jsou tedy za eponyma považováni jak samotní původci názvu (věci (objekty), osoby apod.), tak slova utvořená ze jména původce názvu.

Jak je patrné z tabulky 1, ve slovníku Merriam-Webster (Merriam-Webster, MW) jsou uvedeny dva významy eponyma. Druhý význam se na rozdíl od zdrojů zmíněných výše vztahuje k názvům léků nebo nemocí užívaným v medicíně, které se považují za eponyma, případně k eponymům vzniklým z názvů léků nebo nemocí. Obecně je třeba říci, že medicína patří k oborům, v nichž je eponym patrně nejvíce. Tatiana Canziani uvádí, že za eponyma v medicíně se považují slova označující syndromy, nemoci, postižení, chirurgické zákroky, klinické příznaky aj., která vznikla ze jména nebo příjmení osoby, jež uvedené jevy popsala jako první; méně často pak ze jména nebo příjmení pacienta, u něhož byl určitý klinický příznak, nemoc apod. popsán poprvé (Canziani 2011: 227).

Shrneme-li různá pojetí, lze říci, že eponyma se obecně liší nejen způsobem vzniku – některá jsou prostá, jiná odvozená –, ale také svou sémantikou. Mark Nicholas rozlišuje pět typů eponym: antroponymická, geografická, literární, mytologická a vědecká (Nichol 2011). Již zmíněná T. Canziani dělí při pojednání o medicínských eponymech eponyma do tří skupin: 1) vlastní eponyma, kdy se před nomenklaturním slovem (nemoc, syndrom aj.) uvádí jméno vědce, který jako první popsal jev označovaný nomenklaturním slovem (Alzheimerova choroba); 2) toponymická eponyma, kdy se před obecným názvem, tj. nomenklaturním slovem, uvádí název místa, kde byl jev poprvé zaznamenán (Stockholmský syndrom); 3) autoeponyma, která souvisejí s osobou,

Terminologija | 2023 | 30

125

který skutečně trpěl a/nebo zemřel na takto pojmenovanou nemoc (Thomseno liga). Podle T. Canzianiho tvoří skutečná eponyma většinu (Canziani 2011: 227–228). Klasifikací eponym existuje v závislosti na oboru několik. Záleží na tom, jak podrobně a z jakého konkrétního hlediska chceme eponyma seskupit.

Je třeba zdůraznit, že eponyma se liší také svou stavbou. Tatjana Karavaeva na základě klasifikace uvedené v knize Toma McArthura The Oxford Companion to the English Language (1996) rozlišuje pět typů eponym: 1) jednoduchá, 2) složená a ve formě přívlastkových konstrukcí, 3) odvozená příponami, 4) zkrácená a 5) stažená eponyma (Karavaeva 2011: 81). Za jednoduchá eponyma se považují obecná slova vzniklá z vlastních jmen (např. boikotas vznikl z příjmení britského agenta Charlese C. Boycotta, linčas z příjmení virginijského plantážníka Charlese Lynche). Složená eponyma, jak píše badatelka, jsou víceslovná eponyma tvořená vlastními jmény (obvykle osobními) i obecnými slovy (např. Tiuringo mašina byla pojmenována na počest britského matematika Alana Turinga). Samostatně se vyčleňují eponyma tvořená příponami (např. odvozenina s příponou –izmas makiavelizmas se spojuje s příjmením Niccola Machiavelliho). Zkrácená eponyma se používají zřídka (např. antivirový počítačový program se v angličtině nazývá Casper, což je zkrácená podoba příjmení jeho tvůrce Eugene’a Casperského). Méně častá jsou také stažená eponyma (např. niksonomika vznikla z příjmení prezidenta Richarda Nixona a slova ekonomika) (podrobněji viz Karavaeva 2011: 81–82). T. Karavaeva tvrdí, že s rozvojem vědy již tyto popsané typy eponym nestačí. Vyčleňuje ještě jeden možný typ – eponyma vzniklá ze zkratek, které jsou tvořeny z osobních jmen nebo příjmení. Barbara Cappuzzo hovoří o víceslovných hybridních eponymech obsahujících jak eponymní složky, tak složky vysvětlujících termínů (Cappuzzo 2008: 27).

Latvių kalbotyros terminų aiškinamajame žodyne (VPSV 2007) pateikiama išsamesnė eponimo apibrėžtis – nors akcentuojamas pats apeliatyvacijos procesas, kai tikrinis žodis virsta bendriniu, bet kartu minimas ir jau aptartas eponimų nevienodumas (žr. 1 lentelę ir 2 išnašą). Be to, šiame žodyne patikslinama, kad eponimais gali būti tiek iš tikrinių žodžių kilę tikriniai žodžiai, tiek iš tikrinių žodžių atsiradę bendriniai žodžiai. Tikrinio žodžio tapimas bendriniu žodžiu, įvardijančiu tam tikrą sąvoką, leidžia kalbėti apie iš eponimų atsiradusius terminus ar terminus, turinčius eponiminės kilmės dėmenų.

126

Aušra Rimkutė-Ganausauskienė Eponiminiai aprangos terminai Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

Ačkoli se litevští terminologové eponymním termínům, jak již bylo zmíněno, věnují poměrně zřídka, existují pokusy vymezit, co je eponiminis terminas. J. Mikelionienė uvádí, že „[E]ponymní termíny jsou názvy pojmů vytvořené z vlastního jména“ (Mikelionienė 2017: 127). V Mokomajame terminologijos žodynėlyje Reginy Kvašytė se tímto termínem rozumí takový „termín, jehož vedlejší složka je vytvořena ze jména nebo příjmení vědce, činitele či jiné osoby“ (Kvašytė 2005: 66). Tato definice tedy umožňuje pochopit, že za eponyma se považují pouze složená pojmenování. Lze proto tvrdit, že taková definice je příliš úzká, protože zaprvé zahrnuje pouze antroponyma vystupující jako vedlejší složka a zadruhé nezahrnuje jednoslovné termíny. Kromě toho slovníček upřednostňuje termín asmenvardinis terminas, zatímco eponiminis terminas uvádí jako synonymum (Kvašytė 2005: 66). Je třeba dodat, že v některých pracích jsou při pojednání o konkrétních eponymních termínech tyto termíny přesněji charakterizovány – označují se jako pavardiniai terminai (Kaulakienė 2009: 69, 164) nebo pavardiniai pavadinimai (Stankevičienė 2013: 152).

Tabulka 1. Definice termínu eponimas v zahraničních lexikografických zdrojích

ZDROJE DEFINICE EPONYMA VPSV 2007¹ eponīms Vlastní jméno, jehož apelativizací vzniklo obecné jméno, například příjmení Galife > galife, místní jméno Konjaka > konjaks, nebo vlastní jméno jiného typu, které z něj vzniklo, například lotyšské osobní jméno Laima jako motivátor názvu podniku Laima, příjmení Bolivars jako motivátor názvu státu Bolīvija. Eponymem se někdy nazývá také obecné jméno vzniklé z vlastního jména jeho apelativizací, například galifē, konjaks, makintošs² CD eponym název předmětu nebo činnosti, který je zároveň jménem osoby, jež předmět jako první vyrobila nebo činnost vykonala³

¹ Viz online přístup: https://termini.gov.lv/kolekcijas/93/skirklis/417483 [zobrazeno 2023-01-11].

² Tuto definici, přeloženou do litevštiny, najdeme v článku L. Kurminase: „<...> vlastní jméno, které se apelativizací stalo obecným jménem, například příjmení Galifė > galifė, <...> nebo jméno, z něhož vzniklo jiné vlastní jméno jakéhokoli podtypu, například lotyšské osobní jméno Laima jako název podniku Laima motivující jméno <...>. Eponymem se někdy nazývá i obecné jméno vzniklé z vlastního jména apelativizací tohoto vlastního jména, například galifė, konjakas, makintošas“ (Kurminą 2010: 355).

³ Viz online přístup: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/eponym [zobrazeno 2023-01-11].

Terminologija | 2023 | 30

127

ŠALTINIAI

EPONIMO APIBRĖŽTYS

MW

eponym 1. one for whom or which something is or is believed to be named 2. a name (as of a drug or a disease) based on or derived from an eponym⁴

LT

eponym An eponym refers to a person or thing after which something else is named⁵

OLD

eponym a person or thing, or the name of a person or thing, from which a place, an invention, a discovery, etc. gets its name⁶

DWDS

Eponym von einer Person hergeleiteter Name⁷

LTD

EPONYM: A word that is derived from the proper name of a person or place. For instance, the sandwich gained its name from its inventor, the fourth Earl of Sandwich. The word lynch comes from Captain William Lynch, who led bands of vigilantes to hang hoboes and bums residing near Pittsylvania County. The verb shanghai, meaning to kidnap or press into forced labor, comes from the practices of conscription common in the oriental city of Shanghai. The word stentorian comes from the loud-mouthed Stentor in Greek legend, and herculean comes from the muscle-bound Hercules, and so on⁸

Kai kurie užsienio kalbininkai, nagrinėdami konkrečios srities terminus, pvz.: medicinos, chemijos, geografijos, šokio ir pan., vartoja terminą eponimas (Bankava 2011a; Męzyk 2020; Ziyayeva, Bannapova 2022 ir kt.), o ne eponiminis terminas (Ummatova 2022). Tai leidžia daryti prielaidą, kad tam tikrais atvejais jie susiaurina termino eponimas reikšmę (vartoja iš eponimo padaryto žodžio reikšme) ir jį vartoja kalbėdami apie konkrečius eponiminius terminus. Paprastai laikomasi požiūrio, kad eponiminiai terminai yra tie terminai, kurie susiję su tikrų ar išgalvotų asmenų vardais (antroponimais) arba vietų vardais (toponimais) (Cappuzzo 2008; Nečas, Hejna 2012 ir kt.). Taip pat teigiama, kad eponimai yra „tarpkultūrinių

⁴ Žr. prieigą internete: https://www.merriam-webster.com/dictionary/eponym [žiūrėta 2023-01-11].

⁵ Žr. prieigą internete: https://literaryterms.net/eponym/ [žiūrėta 2023-01-11].

⁶ Žr. prieigą internete: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/eponym [žiūrėta 2023-01-11].

⁷ Žr. prieigą internete: https://www.dwds.de/wb/Eponym [žiūrėta 2023-01-11].

⁸ Žr. prieigą internete: http://web.cn.edu/kwheeler/lit_terms_E.html [žiūrėta 2023-01-11].

128

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

mainų rezultatas“ (Popescu, Șorcaru 2020). Kaip tik todėl kai kuriuos eponiminius terminus atpažinti nėra lengva (Somford 2018: 12), o jų tiesioginė sąsaja su tikriniu žodžiu, kuriuo įvardijamas tam tikras gyvas ar negyvas objektas, atsekama tik turint pakankamai reikiamos srities informacijos, pvz., ne kiekvienas, besidomintis kulinarija, pasakytų, kad pavadinimas plombyras yra kilęs nuo Prancūzijos miesto Plombjero (Plombières) pavadinimo (TŽŽ 2013: 644) ar kad fizikos terminas voltas susijęs su italų fiziko Alessandro Giuseppes Voltos pavarde (VLEe) ir pan. Be abejo, žinant eponiminio termino atsiradimo istoriją, lengviau suvokti ir motyvaciją, ir sąvokos pavadinimo kilmę. Sutariama, kad apskritai apeliatyvacija (dar vadinama deonimizacija, eponimizacija) – tikrinių žodžių pereiga į bendrinius žodžius – nėra dažnas naujų sąvokų pavadinimų kūrimo būdas, tačiau šis būdas praturtina bet kurios srities terminiją. Tyrėjai P. Nečas ir P. Hejna išskiria eponiminių terminų privalumus – šie terminai yra ekonomiški, lengviau įsimenami ir santykinai paprastesni (Nečas, Hejna 2012: 25). Vienas dažniausių eponiminių terminų trūkumų – jų netikslumas (ypač daug apie tai kalbama medicinos srities eponimų tyrimuose, pvz., Kumar, Brazel, Benjamin, Brem 2022), dviprasmiškumas, nesistemiškumas, semantinė „tuštuma“, neskaidrumas (Canziani 2011: 231).

Eponimų atsiranda tada, kai norima pagerbti mokslininką ar kitą asmenį, vienaip ar kitaip susijusį su eponiminiu terminu įvardijamu dalyku (Lončar, Anić 2014: 37). Tokiu atveju eponiminis terminas atsiranda iš asmens vardo, pavardės ar kito asmens vardo. Pasitaiko atvejų, kai aptariami terminai sukuriami norint įvardyti vietą, kuri yra svarbi tam tikro dalyko atsiradimui, kilmei, paplitimui ir pan. Tai leidžia manyti, kad eponiminių terminų atsiradimui didžiulę įtaką turi ekstralingvistiniai veiksniai, tokie kaip poreikis įamžinti tam tikrą asmenį (taip pat ir literatūrinį) ar vietą. Apskritai eponiminiai terminai formuojami sąmoningai ir gerai apgalvotai, jie susiję ir su tam tikro dalyko istorija, atspindi tam tikrus kultūrinius aspektus, yra tarsi tam tikras paveldas ateinančioms kartoms.

Eponimai skiriasi ne tik savo semantika, bet ir sandara. Nevieniodos sandaros yra ir eponiminiai terminai – vieni vientisiniai, kiti sudėtiniai. Remiantis Valentinos Skujinos eponiminių terminų skirstymu pagal jų apeliatyvacijos (deonimizacijos) laipsnį į dalines arba visiškos apeliatyvacijos terminus (Skūjiņa 1993 [2002]; plg. Mikელიონienė vartoja visiškai ir iš dalies deonimizuoti terminai; Mikelionienė 2017: 129), vientisiniai eponiminiai terminai laikytini visiškos apeliatyvacijos terminais. Dalinės apeliatyvacijos

Terminologija | 2023 | 30

129

terminais laikomi sudėtiniai terminai, kurių paprastai vienas dėmuo (dažniausiai šalutinis) yra kilęs iš eponimo. Sudėtiniai eponiminiai terminai nuo kitų skiriasi rašyba – paprastai iš tikrinių žodžių kilę dėmenys rašomi didžiąja raide. Eponiminiu dėmeniu išskiriami esminiai apibrėžiamos sąvokos požymiai, susiję su tikriniu žodžiu (tam tikro asmens pavardė, vietovardžiu ar kt.). Paminėtina ir tai, kad eponiminiai terminai dažniausiai atsiranda metonimizacijos būdu, rečiau – metaforizacijos (Skujiņa 1993 [2002]; Mikelionienė 2017).

Remiantis tiek Lietuvos, tiek užsienio mokslininkų sampratomis, galima apibendrintai teigti, kad eponimu laikomas arba 1) pats tam tikro vardo davėjas (tai gali būti ne tik tikriniu žodžiu įvardijamas asmuo, bet ir vieta ar kitas dalykas), arba 2) išvestinis žodis, atsiradęs iš vardo davėjo vardo. Kadangi eponimas yra tiesiogiai susijęs su asmeniu, reiškiniu ar kt. dalyku, kurio vardu pavadinamas tam tikras objektas, šiame straipsnyje eponiminiu terminu laikomas toks terminas, kuris yra padarytas iš tam tikro eponimo (tai gali būti tiek paprastasis žodis, tiek darinys) arba kuris turi iš eponimo padarytą dėmenį ar dėmenų.

ANALÝZA EPONYMICKÝCH ODĚVNÍCH TERMÍNŮ

Ve Výkladovém slovníku oděvních termínů bylo celkem nalezeno 86 eponymických oděvních termínů: 76% jednoslovných a 24% víceslovných. V předmluvě zdroje se píše, že slovník „obsahuje více než 6000 litevských termínů s ekvivalenty v angličtině, němčině, francouzštině a ruštině“ (AATŽ 2014: 4). Z takového množství termínů tedy zkoumané termíny představují pouhých 1,4% termínů zaznamenaných ve slovníku. Je třeba dodat, že v uvedeném slovníku je eponymických termínů více, jde však o termíny označující zařízení (Blakeův stroj, McKayův stroj, Martindaleův přístroj na měření žmolkování), určité součásti či konstrukce (Derbyho ztužení, Derbyho konstrukce) nebo chemické (mercerace) a mechanické (Brinellova zkouška tvrdosti, Rockwellova zkouška tvrdosti, Shoreova zkouška tvrdosti) termíny. Tyto termíny se nepovažují za termíny označující oděvy, a proto nejsou v článku analyzovány.

Analýza eponymických oděvních termínů není možná bez přehledu vlastních jmen, z nichž vznikly. Jak známo, vlastní jména jsou různorodá, a proto pro ně neexistuje jediná vhodná klasifikace (Mickienė, Bačiūnaitė-Lūžienė 2013: 18). Podle vztahu jmen k pojmenovávaným objektům skutečnosti lze rozlišit dvě velké skupiny vlastních jmen: 1) jména živých bytostí a 2) jména neživých objektů (věcí); ty se podle potřeby dále dělí

130

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

Obr. 1. Rozdělení eponymických oděvních termínů podle původu (%)

į dar smulkesnes grupes (Jakaitienė 2010: 267). Gyvųjų būtybių vardai dažniausiai skirstomi į antroponimus, zoonimus ir mitonimus, o negyvųjų objektų (dalykų) vardai – į toponimus (oikonimus, hidronimus, oronimus, drimonimus, urbanonimus ir kt.), kosmonimus ir astronimus, susisiekimo priemonių vardus, periodinių leidinių pavadinimus ir kt. (Mickienė, Bačiūnaitė-Lūžienė 2013: 20). Aiškinamajame aprangos terminų žodyne rasti eponiminiai terminai aprašomi skirstant juos į tris grupes: 1) toponiminės kilmės, 2) antroponiminės kilmės ir 3) kitos kilmės sąvokų pavadinimai.

1. Označení pojmů toponymického původu

Výzkumem bylo zjištěno, že oděvní termíny odvozené od toponym tvoří 42% všech eponymických termínů (obr. 1). Tyto termíny lze dále rozdělit podle objektů označovaných základovými slovy. Nejvíce bylo nalezeno eponymických oděvních termínů pojmenovaných podle názvu města nebo jeho části: angora AATŽ 2014: 20, angorské vlněné zboží vlna AATŽ 2014: 440 (podle staršího názvu města Ankara v Turecku, Angora), bologna AATŽ 2014: 95 (podle názvu italského města Bologna (it. Bologna)), čarlestonský styl AATŽ 2014: 387 (podle názvu amerického města Charleston (angl. Charleston) v Jižní Karolíně), čelsi AATŽ 2014: 101 (podle názvu londýnské čtvrti Chelsea (angl. Chelsea)), denim AATŽ 2014: 108 (podle názvu francouzského města Nîmes, srov. franc. (serge) de Nîmes), duffel AATŽ 2014: 121 (podle názvu belgického města Duffel (belg. Duffel)), everet AATŽ 2014: 137 (podle názvu města Everett ve státě Massachusetts (angl. Everett)), fez AATŽ 2014: 138 (podle názvu marockého města Fez)⁹, havanské barvy AATŽ 2014: 381 (podle kubánského města

⁹Název se spojuje s názvem Fezu, starého hlavního města Maroka (arab. Fās, franc. Fès; VLEe). Fez je, jak se píše v Všeobecné litevské encyklopedii, „pánská čepička z červené plsti ve tvaru komolého kužele s černým nebo modrým střapcem“; jako synonymum se uvádí feskà (VLEe).

Terminologija | 2023 | 30

131

sostinės Havanos pavadinimą), kordobanai AATŽ 2014: 210, kordobanas AATŽ 2014: 210, Kordobos oda AATŽ 2014: 210 (pagal Ispanijos Kordobos miesto (isp. Córdoba) pavadinimą), muslinas AATŽ 2014: 265 (pagal Irako Mosulo miesto pavadinimą), nairitas AATŽ 2014: 266 (pagal senovės Urartu valstybės Nairi miesto pavadinimą), tiulis AATŽ 2014: 419 (pagal Prancūzijos Tiulio (pranc. Tulle) miesto pavadinimą), Venecijos nėriniai AATŽ 2014: 267 (pagal Italijos miesto Venecija pavadinimą).

Ve Výkladovém slovníku oděvních termínů byly nalezeny eponymické oděvní termíny, jejichž původ se spojuje s dalšími názvy obydlených míst: s názvem státu: kašmír AATŽ 2014: 185 (podle názvu indického státu Kašmír (hindsky a urdsky Kaśmir, angl. Kashmir; VLEe), s názvem spolkové země: hesenské boty AATŽ 2014: 84 (spojují se s vojáky z Hesenska; Hesensko (něm. Hessen) je spolková země ve střední části Německa; VLEe)), s názvem vesnice: kersey AATŽ 2014: 190 (podle názvu anglické vesnice Kersey (angl. Kersey)). Některé jednoslovné oděvní termíny vznikly z názvů států: marokén AATŽ 2014: 243 (podle názvu státu Maroko), vengerkos ntk. AATŽ 2014: 437, vengrické střevíce AATŽ 2014: 437 (podle názvu státu Maďarsko (maď. Magyarország; VLEe)). Samostatně lze zmínit víceslovné termíny jako kalifornská konstrukce AATŽ 2014: 206 (srov. Kalifornie; obuvní konstrukce se pravděpodobně začala vyrábět v Kalifornii), kubánský podpatek AATŽ 2014: 293 (srov. Kuba; obuv s takovým podpatkem se objevila na Kubě na počátku 80. let 20. století) a francouzský podpatek AATŽ 2014: 294 (srov. Francie; v 17. století nosil francouzský král Ludvík XIV. boty s takovým podpatkem, nazývaným také krokulový podpatek); jejich závislé členy vycházejí z názvů států, v nichž se objekt označený hlavním členem víceslovného termínu rozšířil nebo vznikl.

Esama eponiminių aprangos terminų, atsiradusių iš salų pavadinimų: bikinis AATŽ 2014: 93 (pagal Ramiojo vandenyno salos Bikinių (angl. Bikini) pavadinimą), džersis AATŽ 2014: 130 (pagal Didžiosios Britanijos Džersio salos (angl. Jersey), kurioje pradėtas audinys gaminti, pavadinimą), kapriai AATŽ 2014: 183 (pagal Italijai priklausančios Kaprio salos (it. Capri) pavadinimą), taip pat ir kitų geografinių objektų pavadinimų: karakulis AATŽ 2014: 184 (pagal Karakulio oazės Uzbekijoje pavadinimą), panama AATŽ 2014: 300 (plg. Panamos kanalas). Vilnonio audinio pavadinimas ševiotas AATŽ 2014: 403 atsirado iš Šiaurės Škotijos Ševioto kalnų (angl. Cheviot Hills; VLEe) pavadinimo.

132

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

Samostatně lze vyčlenit oděvní termíny odvozené od názvů titulů spojených s určitým místem: česterfieldský kabát AATŽ 2014: 297 (podle názvu titulu již zmíněného hraběte z Chesterfieldu Philipa Stanhopea, který je odvozen od názvu místa Chesterfield), kardigan AATŽ 2014: 184, špičatý kardigan AATŽ 2014: 184 (podle titulu hraběte z Cardiganu Jamese Brudenella – velšského města Cardigan, srov. angl. Cardigan), holínky AATŽ 2014: 436 a poloholínky AATŽ 2014: 341 (podle titulu vévody z Wellingtonu – anglického města Wellington, srov. angl. Wellington). Ačkoli tyto tituly získávali lidé, samotné názvy titulů vznikly z názvů neživých objektů – míst.

Byly nalezeny eponymické termíny odvozené od názvů univerzit: cambridges AATŽ 2014: 188, cambridgeská modrá barva AATŽ 2014: 381 (podle názvu Cambridgeské univerzity), oxfordy AATŽ 2014: 280, oxfordská modrá barva AATŽ 2014: 381 (podle názvu Oxfordské univerzity).

Méně než polovina eponymických oděvních termínů zaznamenaných v Výkladovém slovníku oděvních termínů vznikla z toponym označujících různá místa či lokality. Z příkladů vyplývá, že podle objektů pojmenovaných základovým slovem převažují eponymické oděvní termíny odvozené od názvů měst, zemí, oblastí, ostrovů a dalších zeměpisných míst. Tyto oděvní termíny vznikly metonymizací, jinými slovy na základě logického vztahu mezi místem označeným vlastním jménem a oděvem, materiálem či jiným oděvním objektem, který s ním souvisí. Jak je patrné z příkladů, místo obvykle souvisí se vznikem, výrobou, rozšířením apod.

2. Názvy pojmů antroponymického původu

Termíny antrop onymického původu tvoří 44 procent zkoumaného vzorku (obr. 1). Většinu termínů odvozených od příjmení lze spojovat s příjmeními vynálezců, tvůrců, průkopníků, ale také popularizátorů (důstojníků, herců, osob s určitým titulem aj.): batist AATŽ 2014: 89 (látka byla pojmenována podle příjmení mistra Jeana Baptista, který žil ve 13. století ve francouzském městě Cambrai), bekéš AATŽ 2014: 92 (podle příjmení maďarského dvořana a ozdobníka Kašpara Békése), blůčry AATŽ 2014: 94 (podle příjmení pruského polního maršála Gebharda Blüchera, který vedl pruskou armádu do bitvy u Waterloo), buřinka AATŽ 2014: 95 (podle příjmení kloboučníka Williama Bowlera, který v polovině 19. století zpopularizoval klobouk), Browneův opasek AATŽ 2014: 117 (podle příjmení britského generála Samuela Brownea), frančeska AATŽ 2014: 141 (podle příjmení anglického polního maršála Johna Frenche),

Terminologija | 2023 | 30

133

galifė AATŽ 2014: 143 (pagal prancūzų kavalerijos generolo Gastono Galliffet’o pavardę), gibsonai AATŽ 2014: 151 (pagal amerikiečių dailininko ir iliustratoriaus Charleso Gibsono pavardę), rokas AATŽ 2014: 203 (pagal turtingo anglo Williamo Coke’o, kuriam buvo pagaminta ši skrybėlė, pavardę), makintošas AATŽ 2014: 242 (pagal škotų chemiko ir išradėjo Charleso Macintosho pavardę), martensai AATŽ 2014: 244 (pagal vokiečių ortopedo daktaro Klauso Maertenso pavardę), leotardas AATŽ 2014: 234 (pagal XIX a. vid. prancūzų cirko artisto Jules’o Léotard’o pavardę), plimsoliai AATŽ 2014: 322 (pagal anglo Samuelio Plimsollio pavardę), reglano paltas AATŽ 2014: 298 (pagal britų feldmaršalo Fitzroy’aus Raglano pavardę), siluetas AATŽ 2014: 362 (pagal XVIII a. prancūzų finansų ministro Étienne’o de Silhouette’o, kurio šešėlinė karikatūra buvo nupiešta jam netekus posto, pavardę), stetsonas AATŽ 2014: 386 (pagal JAV skrybėlių gamintojo Johano Stetsono pavardę), Šanel rankinukas AATŽ 2014: 344, Šanel tipo avalynė AATŽ 2014: 69 (pagal prancūzų dizainerės Gabrielle’ės Chanel pavardę). Kaip matyti iš pavyzdžių, rašyba išsiskiria dvižodis terminas reglano paltas – šalutinis dėmuo rašomas iš mažosios raidės. Galbūt taip yra dėl to, kad iš tikrinio žodžio (pavardės) atsiradęs bendrinis žodis imamas vartoti kaip terminas, o vėliau, prireikus įvardyti tam tikrą rūšį, atsiranda rūšinis terminas. Neatmetina, kad rašyba mažąja raide gali būti ir korektūros klaida.

O něco méně je oděvních termínů odvozených od příjmení osob s určitým titulem (hraběte, lorda, kardinála, vévody): derby AATŽ 2014: 108 (podle příjmení anglického hraběte Edwarda Derbyho), derby AATŽ 2014: 108 (podle příjmení již zmíněného hraběte E. Derbyho, který v polovině 19. století zpopularizoval klobouk), kromvely AATŽ 2014: 217 (podle příjmení lorda protektora Anglie v 17. století Olivera Cromwella), raglán AATŽ 2014: 349 (podle příjmení britského polního maršála FitzRoye Raglana), rišeljé AATŽ 2014: 351 (podle příjmení kardinála Armanda Richelieua). V prameni byl nalezen jeden termín, jehož původ souvisí s přezdívkou osoby s určitým titulem: kaligy AATŽ 2014: 180 (podle příjmení císaře Gaia Caesara Germanica Caliguly, který nosil vojenský oděv).

Samostatnou skupinu tvoří eponymické oděvní termíny pojmenované podle křestních jmen. Nejprve je třeba zmínit jednoslovné názvy oděvů odvozené od jmen literárních postav: julietky AATŽ 2014: 133 (podle jména Julie, postavy Williama Shakespeara), fausty AATŽ 2014: 138 (podle jména literární postavy Fausta), romeo AATŽ 2014: 352 (podle

134

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

jména postavy Romea od W. Shakespeara). Vedlejší člen jednoho složeného eponymického oděvního termínu souvisí se jménem náboženské osobnosti Ježíše: Ježíšovy sandály AATŽ 2014: 355. U dalších tří složených eponymických termínů jsou vedlejšími členy jména významných osobností: vedlejší člen termínu Albertovy pantofle AATŽ 2014: 405 souvisí s princem Albertem, manželem anglické královny Viktorie, který tyto pantofle zpopularizoval; vedlejším členem termínu Jindřichova čepice AATŽ 2014: 189 je jméno pruského prince Jindřicha; vedlejším členem termínu Ramessovy sandály AATŽ 2014: 356 je jméno egyptského faraona Ramesse. Z hlediska tvoření vyniká jednoslovný eponymický termín napoleonky AATŽ 2014: 266. První člen tohoto složeného termínu souvisí se jménem francouzského císaře Napoleona III., zatímco druhý člen –boty – se poměrně často používá k označení obuvi, např. sportovní boty, polobotky.

Byly nalezeny dva eponymické oděvní termíny odvozené od jmen a příjmení literárních postav: mary jane AATŽ 2014: 260 (podle jména a příjmení Mary Jane, postavy z komiksů kreslených na počátku 20. století Richardem Feltonem Outcaultem), Peter Panův límec AATŽ 2014: 28 (podle jména a příjmení Petera Pana, postavy skotského spisovatele Jamese Matthewa Barrieho).

Jak je patrné u termínů antrop onymického původu označujících určitý oděv nebo určité úkony při šití oděvů, tyto termíny se obvykle nespojují s konkrétní osobou, tj. původní význam jako by časem zanikl, vybledl a začal označovat konkrétní věc (předmět, úkon), např. termín derby se nejprve spojuje s botami, nikoli s anglickým hrabětem E. Derbym, který je měl rád a nosil, přesněji řečeno s jeho příjmením. Obvykle dokážou vysvětlit, proč se boty takto nazývají, pouze ti, kdo se zajímají o dějiny obuvi. Tyto termíny, stejně jako termíny toponymického původu, vznikly také metonymizací. Nejvíce bylo nalezeno termínů odvozených od příjmení a křestních jmen, nejméně pak oděvních termínů odvozených od jména a příjmení osoby, jakož i termínů odvozených od přezdívek. Převažují termíny utvořené z mužských příjmení a křestních jmen.

3. Názvy pojmů jiného původu

Termíny této skupiny tvoří 14% všech oděvních termínů eponymického původu (obr. 1). Především je třeba zmínit oděvní termíny odvozené od vlastního názvu výrobku nebo ochranné známky: goretex AATŽ 2014: 153 (podle ochranné známky Gore-Tex, která je spojována s příjmením otce-vynálezce Wilberta L. Gorea a jeho syna Roberta W. Gorea), tenisky AATŽ 2014: 186 (podle názvu Keds), klarino AATŽ 2014: 194 (podle ochranné známky Clarino

Terminologija | 2023 | 30

135

pavadinimą), laikra AATŽ 2014: 230 (pagal Du Pont de Nemours (JAV bendrovės gaminamo elastano prekės pavadinimą Lycra), liureksas AATŽ 2014: 239 (pagal 1946 m. sukurto prekių ženklo Lurex pavadinimą). Iš prekių ženklų kilę terminai reti. Šiais atvejais semantinis ryšys tarp prekių ženklo kaip onimo ir juo įvardijamos aprangos yra tas, kad prekių ženklo simbolinis pavadinimas imamas vartoti konkrečiai aprangai ar iš jos gaminamai medžiagai įvardyti: prekių ženklas Keds – batams, Clarino – sintetinei odai, Lycra – elastanui. Taigi, onimas virsta eponiminiu terminu ir tarsi netenka iki tol turėto išskirtinumo ir kartu įgyja naujų ypatybių. Šiuolaikinės aprangos srityje šio tipo eponiminių pavadinimų yra ir daugiau, pvz.: inkariukai, krok­sai, konversiukai, ugsai ir kt. Pastarieji fiksuojami Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne (NDe).

Yra eponiminių terminų, kilusių iš pilies: balmoralai AATŽ 2014: 76 (pagal karališkosios Balmoralo pilies Škotijoje pavadinimą), uosto: satinas AATŽ 2014: 357 (pagal senovinį arabišką vieno kinų uosto pavadinimą), laivo: bleizeris AATŽ 2014: 94 (pagal laivo Blazer pavadinimą), gamyklos: džेलiai AATŽ 2014: 130 (pagal prancūzų gamyklos Jelly Shoes pavadinimą), firmos: salpa AATŽ 2014: 354 (pagal italų firmos Salpa pavadinimą), mados salono: gabardinas AATŽ 2014: 143 (pagal prancūzų mados salono Gabardin pavadinimą) pavadinimų. Rastas vienas eponiminis terminas, atsiradęs iš muzikos grupės simbolinio pavadinimo: bitlai AATŽ 2014: 101 (pagal grupės The Beatles pavadinimą).

V této skupině oděvních eponymických termínů tedy převažují termíny vzniklé ze symbolických názvů, které jsou z gramatického hlediska považovány za vlastní podstatná jména.

Jak bylo zmíněno na začátku článku, převažují jednoslovné eponymické oděvní termíny. Všechny lze z hlediska původu považovat za přejatá slova, s výjimkou termínu pusvelingtoniai. U složených eponymických oděvních termínů je situace poněkud odlišná, neboť za přejaté lze považovat jen několik složených termínů (Čarlstono stilius, Jėzaus sandalai), zatímco původ ostatních je smíšený, tj. mají vedlejší složku, která je většinou nelitevského, tedy přejatého původu (Havanos spalva, Šanel rankinukas, Brauno diržas aj.); v méně častých případech je vedlejší složkou hybridní útvar (kaliforninė konstrukcija). Přejaté jednoslovné eponymické oděvní termíny ukazují, že vlastní slova (jména, příjmení, přezdívky osob a místní názvy) se eponymy stala nikoli v litevštině, ale nejprve v jazyce, v němž bylo označované eponymickým termínem vytvořeno. Z toho vyplývá, že u jednoslovných eponymických termínů nelitevského původu

136

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

se do litevské oděvní terminologie přejímají již hotové eponymické oděvní termíny. Eponymické termíny litevského původu nejsou ve zdrojovém materiálu doloženy.

Výsledky výzkumu ukazují, že přibližně čtvrtina (24,5%) jednoslovných a složených oděvních termínů není jediným označením pojmu. Používají se jako synonymní termíny, přičemž Aiškinamajame aprangos terminų žodyne se upřednostňují termíny, jejichž složky nejsou odvozeny od vlastních jmen: balmoralai viz avalynė uždėtine jungtimi; bitlai viz čelsiai; bliukeriai viz avalynė uždėtiniais šoneliais; bouleris viz katiliukas; derbiai viz avalynė uždėtiniais šoneliais; derbis viz katiliukas; Kembridžo mėlynoji spalva viz šviesiai mėlyna spalva; kokas viz katiliukas; marokenas viz tymas; oksfordai viz avalynė uždėtine jungtimi; Oksfordo mėlynoji spalva viz tamsiai mėlyna spalva; rišelė viz avalynė uždėtine jungtimi; stetsonas viz kaubojiška skrybėlė. Tyto termíny považované za základní mohly vzniknout z vlastních definic, které vyzdvihují nejvýraznější znaky pojmů, a z potřeby uspořádat a tím také unifikovat systém oděvních termínů. Při srovnání eponymických a neeponymických oděvních termínů je patrné, že první jsou kratší a jejich motivace souvisí s osobou či místem, zatímco neeponymické termíny uváděné jako základní jsou naopak delší a složitější, avšak z terminologického hlediska sémanticky přesnější a jasněji odhalují obsah pojmu. Jak již bylo naznačeno, nespecialisté si eponymické termíny obtížněji spojují s osobami, místy či jinými pojmenovávanými vlastními jmény a velmi často se používají pouze v odborné literatuře. Obecně lze k vzniku eponymických termínů v oděvnictví či jiných oborech dodat, že nejsou stylisticky neutrální; jejich vznik úzce souvisí se subjektivní touhou pojmenovat tvůrce, vynálezce, propagátora, místo nebo jiný živý či neživý objekt, s nímž název pojmu souvisí. Eponymické termíny jsou nepochybně spojeny s historickým a kulturním obsahem důležitým pro vznik konkrétního termínu i pro odbornou komunikaci.

Ve výjimečných případech, jak ukazují příklady, se tentýž pojem označuje více než jedním eponymickým termínem: balmoralai, oksfordai, rišelė – avalynė uždėtine jungtimi; bliukeriai, derbiai – avalynė uždėtiniais šoneliais; bouleris, derbis, kokas – katiliukas. To v zásadě ukazuje, že eponymický termín je konvenční a často není jediný; v některých případech může být i výsledkem neshody. V každém případě však zůstává hlavní funkce oděvního termínu stejná, ať se zvolí eponymický, nebo neeponymický termín: nominativní, tj. přesně, jednoznačně a stručně pojmenovat

Terminologija | 2023 | 30

137

oděvní pojem a zároveň zajistit jasné a jednoznačné užívání termínu ve vědecké literatuře. Eponymické termíny v zásadě obohacují terminologii.

Ve výjimečných případech může být pro uživatele matoucí eponymický termín, který se liší pouze koncovkou, přestože je utvořen ze stejného vlastního jména; srov. například označení obuvi derbiai a označení pokrývky hlavy derbis, které souvisejí s příjmením anglického hraběte E. Derbyho. Jednoslovné termíny označující různé druhy oděvu jsou krátké a praktické, ale zároveň se snadno zaměňují; navíc mají oba, jak již bylo uvedeno, více než jedno synonymum.

S rostoucím počtem výzkumů eponymických termínů by bylo v budoucnu vhodné zkoumat také frekvenci jejich užívání. To by umožnilo podloženěji hovořit o rozšířenosti eponymických termínů jako jednoho ze způsobů tvoření termínů a o tendencích v jejich užívání či výběru.

ZÁVĚRY

1. Eponymické oděvní termíny jsou názvy oděvních pojmů vytvořené z onym. Vznik těchto termínů v oblasti odívání je primárně podmíněn nikoli lingvistickými (stručností, úsporností, rozšířeností, ustáleností aj.), nýbrž extralingvistickými faktory, jako je přání pojmenovat osoby, které vytvořily, vynalezly, začaly vyrábět či zpopularizovaly určitý oděv nebo jeho součásti, snaha vzdát hold určitým osobám a souvislost s konkrétními zeměpisnými místy, kde byly vytvořeny, byly oblíbené nebo se rozšířily. Eponymické termíny lze považovat za projevy úcty, vědeckého objevu či uznání přínosu určité osoby, případně jednoduše za výsledek kulturní výměny.

2. Údaje z výkladového slovníku oděvních termínů ukazují, že eponymické oděvní termíny tvoří pouhých přibližně 1,4% všech oděvních termínů. Většina eponymických oděvních termínů (přibližně 75,5%) představuje jediné pojmenování daného pojmu (angorská vlna, bekéš, blejzr, bljúkry, Braunův pás, duffel, žerzej, gabardén, galife, gibsonky, hesenské boty, Ježíšovy sandály, kašmír, cambridgeské kalhoty, kerza aj.). Zbývající zkoumané eponymické oděvní termíny se užívají jako synonyma vedle terminologicky přesnějších oděvních termínů (bljúkry, buřinka, derby, kok, oxfordky, stetson aj.). Ve výkladovém slovníku oděvních termínů bylo nalezeno nejvíce eponymických termínů založených na antroponymech (křestních jménech, příjmeních, přezdívkách) a toponymech (názvech měst, zemí, ostrovů aj.). Samostatnou skupinu tvoří termíny odvozené od symbolických názvů.

3. Eponymické oděvní termíny zaujímají v litevské oděvní terminologii důležité místo. Tvoření termínů z vlastních jmen je jedním z možných a, jak

138

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

ukazují výsledky výzkumu, vzácných a složitých způsobů pojmenování pojmů. Eponymické oděvní termíny, zejména jednoslovné, jsou sice z terminologického hlediska nedokonalými, stručnými názvy oděvních pojmů, v některých případech však představují jediné tradičně užívané oděvní termíny v litevské oděvní terminologii.

ŠALTINIAI

AATŽ 2014: Stanislovas Algimantas Ratautas, Eugenija Strazdienė, Ada Gulbinienė. Aiškinamasis aprangos terminų žodynas: daugiau nei 6000 terminų lietuvių, anglų, vokiečių, prancūzų ir rusų kalbomis, Kaunas: Technologija.

CD – Cambridge Dictionary. Prieiga internete: https://dictionary.cambridge.org/.

DWDS – Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache. Prieiga internete: https://www.dwds.de/.

LT – Literary Terms. Prieiga internete: https://literaryterms.net/.

LTD – Literary Terms and Definition. Prieiga internete: http://web.cn.edu/kwheeler/lit_terms_E.html.

MW – Merriam-Webster Dictionary. Prieiga internete: https://www.merriam-webster.com/.

OLD – Oxford Learner‘s Dictionaries. Prieiga internete: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com.

TŽŽ 2001 – Tarptautinių žodžių žodynas, ats. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma littera.

TŽŽ 2013 – Tarptautinių žodžių žodynas, redaktorių taryba: A. Kaulakienė ir kt., Vilnius: Alma littera.

VLEe – Visuotinė lietuvių enciklopedija, e. variantas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2001–2020. Prieiga internete: www.vle.lt.

VPSV – Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca, Rīga: Valsts valodas aģentūra, 2007. Prieiga internete: https://termini.gov.lv/ [žiūrėta 2023-01-11].

LITERATŪRA

Andersen Janet Byron 1996: The Language of Eponyms. – Journal of the Royal College of Physicians of London 30(2), 174–177.

Bankava Baiba 2007: Eponīmu vārdnīca, Rīga: Valsts valodas aģentūra.

Bankava Baiba 2011a: Eponīmi latviešu valodā: lingvistiskais aspekts: promocijas darbs filoloģijas doktora grāda iegūšanai valodniecības zinātnes nozarē, Rīga: Latvijas universitāte.

Bankava Baiba 2011b: Eponīmi latviešu valodā. – Valodas prakse: vērojumi un ieteikumi: populārzinātnisku rakstu krājums 6, Rīga: Latgales druka, 58–71.

Bankava Baiba 2012: Jaunā eponīmu vārdnīca, Rīga: Valsts valodas aģentūra.

Bankava Baiba, Bušs Ojārs 2013: Daži eponīmu veidošanās terminoloģiskie un semantiskie aspekti. – Linguistica Lettica 21, 78–85.

Beeching Cyril Leslie 1988: A Dictionary of Eponyms, 2end. ed., Oxford; New York: Oxford University Press.

Canziani Tatiana 2011: The status of medical eponyms: advantages and disadvantages. – Teaching Medical English: Methods and Models, red. A. Loiacono, G. Lamartino, K. S. Grego, Italy: Publisher Monza, 227–238.

Cappuzzo Barbara 2008: Eponyms or Descriptive Equivalent Terms? The Question of Scientific Accuracy in Medical Discourse. – Quaderno II, 25–35.

Crystal David 2008: A Dictionary of Linguistics and Phonetics, Sixth Edition, Oxford: Blackwell Publishing.

Freeman Morton S. 2002: A New Dictionary of Eponyms, Oxford University Press. Prieiga internete: https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780195093544.001.0001/acref-9780195093544; jessioonid=C5247DD8651F5FE4171AE62DB1DBE370. DOI: 10.1093/acref/9780195093544.001.0001.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1993]: Chemijos nomenklatūros įvairenybės. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 381–389.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1994]: Technikos terminijos norminimo mažmožiai. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 390–396.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1996]: Apie du terminų norminimo principus. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 224–229.

Gaivenis Kazimieras, Keinys Stasys 1990: Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa.

Terminologija | 2023 | 30

139

Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija: studijų knyga, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Karavaeva Tatjana L. 2011: Structural and semantic types of eponyms. – Notes on Onomastics 14, 80–89. Prieiga internete: http://karpenko.in.ua/wp-content/uploads/2013/02/Karavaev.pdf.

Kasradze Mindia, Kasradze David 2015: Traumatologijos ir ortopedijos eponimai: simptomai ir sindromai, Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla.

Kaulakienė Angelė 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida: monografija, Vilnius: leidykla „Technika“.

Kitkauskienė Laimutė 2011: Eponiminiai architektūros, meno ir statybos terminai lietuvių kalboje. – Santalka: filologija, edukologija 19(1), 48–58.

Kopaliński Władysław 2008: Słownik eponimów czyli wyrazów odmiennych, Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Kumar Priyanka, Brazel Danielle, Benjamin David J., Brem Elizabeth 2022: Eponyms in medical oncology. – Cancer Treatment and Research Communications 31. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ctarc.2022.100516.

Kurminā Linda 2010: Eponiminiai augalų pavadinimai latvių ir lietuvių kalbose: darybos būdai. – Leksikografija ir leksikologija 2, sud. V. Sakalauskienė, A. Auksoriūtė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 355–367.

Kvašytė Regina 2005: Mokomasi terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

Litevkienė Nijolė 2006: Lietuviški ir lotyniški sudėtiniai anatomijos terminai: humanitarinių mokslų daktaro disertacija, Kaunas [Šiauliai]: Šiaulių universiteto leidykla.

Litevkienė Nijolė 2010: Eponyms of Anatomy. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 14(1), 156–161.

Lončar Maja, Anić Ana Ostroški 2014: Eponymous medical terms as a source of terminological variation. – Languages for Special Purposes in a Multilingual, Transcultural World, Proceedings of the 19th European Symposium on Languages for Special Purposes, eds. G. Budin, V. Lušicky, 8–10 July 2013, Vienna, Austria, Vienna: University of Vienna, 36–44. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/312200297_Eponymous_medical_terms_as_a_source_of_terminological_variation.

Mežyk Judyta 2020: Eponyms in Dance Terminology as an Object of Translation. – Półrocznik Językoznawczy Tertium. Tertium Linguistic Journal 5(2), 183–201. DOI: https://doi.org/10.7592/Tertium2020.5.2.Mezyk.

Mickienė Ilona, Bačiūnaitė-Lužienė Lina 2013. Onomastikos įžvalgos: mokomoji metodinė knyga [e. išteklius], Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: https://www.knf.vu.lt/dokumentai/failai/katedru/lietuviiu/Onomastikos_izvalgos_Mickiene_Baciunaite-Luziene_2013.pdf.

Mikelionienė Jurgita 2017: Tarp tautinių terminų apeliatyvacijos aspektai. – Terminologija 24, 127–144.

NDe – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.], aut. R. Miliūnaitė, A. Aleksaitė. Prieiga internete: https://ekalba.lt/naujazodziai/naujienos.

Nečas Pavel, Hejna Petr 2012: Eponymické termíny v soudním lékařství. – Soudní lékařství 2, 25–30. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/228059262_Presentation_of_eponymous_terms_in_forensic_medicine.

Nichol Mark 2011: 5 Types of Eponym. Prieiga internete: https://www.dailywritingtips.com/5-types-of-eponyms/.

Pieteida 2007: Personvārdi latviešu un lietuviešu augu nosaukumos. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 11, 45–53.

Popescu Floriana, Șorcaru Daniela 2020: Eponyms: an instance of linguistic interculturality. – Culture, subculture, counterculture, Galați: Europlus,160–168.

Schwarzová Eva 2013: Eponyme als Bestandteil der fach spezifischen Lexik der Naturwissenschaften. – Slowakische Zeitschrift für Germanistik 5(1), 111–118. Prieiga internete: https://d-nb.info/112219322X/34#page=111.

Skujiņa Valentina 1993 [2002]: Latviešu terminoloģijas izstrādes principi, Otrais, labotais un papildinātais izdevums, Rīga: LVI. Prieiga internete: http://www.vvk.lv/?sadala=217.

Somford Matthijs Paul 2018: Eponymous terms in orthopaedic surgery: PhD thesis, Amsterdam: Universiteit van Amsterdam. Prieiga internete: https://pure.uva.nl/ws/files/21008656/Thesis.pdf.

Stankevičienė Sigita 2013: Gamtos mokslų kalba: gretinamasis vokiečių ir lietuvių kalbų leksinių-semantinių aspektų tyrimas: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: http://talpykla.elaba.lt/elaba-fedora/objects/elaba:2091553/datastreams/MAIN/content.

Ummatovna Makhsudova Holiskhon 2022: Lexico-semantic characteristics of eponymic terminology. – Berlin Studies Transnational Journal of Science and Humanities 2, 341–348. Prieiga internete: https://berlinstudies.de/index.php/berlinstudies/article/view/552/512.

140

Aušra Rimkutė-Ganusa uskienė

Eponiminiai aprangos terminai

Aiškinamajame aprangos terminų žodyne

Ziyayeva Sevara Anvarovna, Bannapova Zulxumor Xatamovna 2022: Semantic aspects of the english terminology of clothing and fashion design. – Scientific culture 8(3), 212–236. Prieiga internete: https://sci-cult.org/index.php/sc/pdf/212.pdf.

EPONYMOUS CLOTHING TERMS IN AIŠKINAMASIS APRANGOS

TERMINŲ ŽODYNAS (EXPLANATORY DICTIONARY OF CLOTHING TERMS)

Summary

The eponymous terms of various fields (anatomy, physics, chemistry, architecture, etc.) are being increasingly analysed in the works of Lithuanian linguists. According to the works of Lithuanian and foreign scholars, eponymous clothing terms are clothing terms that are derived from names. The article analyses the eponymous clothing terms in Aiškinamasis aprangos terminų žodynas (2014; Explanatory Dictionary of Clothing Terms) compiled by Stanislovas Algimantas Ratautas, Eugenija Strazdienė, and Ada Gulbinienė. These terms make up only about 1.4 per cent of all clothing terms. The majority of eponymous clothing terms (about 75.5 per cent) are only the names of concepts (angoros vilna, bekėšas, bleizeris, bliukeriai, Brauno diržas, diufelis, džersis, gabardinas, galifė, gibsonai, Heseno batai, Jėzaus sandalai, kašmyras, kემბridžai, kerza, etc.). The rest of the eponymous clothing terms researched are used as synonyms alongside more terminologically accurate clothing terms (bliukeriai, bouleris, derbiai, kokas, oksfordai, stetsonas, etc.). The dictionary mainly contains eponymous terms based on anthroponyms (names, surnames, nicknames) and toponyms (names of cities, countries, islands, etc.). A separate group consists of terms derived from symbolic names.

Eponymous clothing terms take up an important place in Lithuanian clothing terminology. Creating terms from names is one of the possible and, as the research results show, rare and complex ways of naming a concept. Although they are terminologically imperfect concise names of clothing concepts, in certain cases eponymous clothing terms, especially one-word terms, are the only traditionally used clothing terms in Lithuanian clothing terminology. The emergence of these terms in the field of clothing is primarily determined not by linguistic (shortness, economy, prevalence, permanence), but by extralinguistic factors, such as the desire to name the individuals who created, invented, started producing, or popularised certain clothes or their details, the desire to honour certain persons associated with specific geographic areas where the clothes were created, popular, or common. In general, eponymous terms can be considered signs of respect, scientific discovery, recognition of a particular person’s contribution, or simply a result of cultural exchange.

Gauta 2022-10-08

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2023 | 30

141