A P Ž V A L G O S, R E C E N Z I J O S, I N F O R M A C I J A

Z ČINNOSTI STÁTNÍ KOMISE PRO LITEVŠTINU

(Vypracováno podle zprávy Jazykové komise za rok 2007)

JAZYKOVÉ PROGRAMY

V roce 2007 pokračovala realizace tří jazykových programů: „Právní a správní dohled nad úředním jazykem“, Programu na zachování nářečí a etnických místních názvů na období 2001–2010 a Programu pro standardizaci, užívání, rozvoj a šíření úředního jazyka na období 2006–2015.

PRÁVNÍ OCHRANA ÚŘEDNÍHO JAZYKA

Ve Výboru Sejmu pro vzdělávání, vědu a kulturu se nadále projednával návrh nového znění zákona Litevské republiky o úředním jazyce, zaregistrovaný v roce 2006. Dne 9. listopadu 2007 uspořádala Jazyková komise kulatý stůl, jehož účastníci jednali o formulacích návrhu zákona týkajících se pracovněprávních vztahů.

Jazyková komise provedla průzkum mezi redakcemi deníků a kulturních periodik a nakladatelstvími (celkem více než 30), zda je třeba změnit zásady uvádění osobních jmen z jiných jazyků v publikacích a zda má být ustanovení o osobních jménech zařazeno do zákona o jazyce. Naprostá většina respondentů se domnívá, že zásady stanovené v usnesení Jazykové komise č. 60 se nemají měnit a ustanovení o osobních jménech z jiných jazyků nemá být do zákona o jazyce zahrnuto.

Podílela se na realizaci programu „Litevský jazyk v informační společnosti“, schváleného usnesením vlády Litevské republiky č. 319 ze dne 21. března 2007, pro-

Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos

291

přípravy¹. Opatření programu počítají se zavedením informačních systémů pro přístup k digitálním zdrojům litevského jazyka, rozšířením objemu aktuálních digitálních textů v litevštině a normováním litevských jazykových termínů, lexikálních jednotek a dalších výrazů používaných v informačních technologiích.

Jazyková komise předložila samosprávě vilniuského okresu stanovisko, že název Vilniaus r. Lavoriškių Emilii Plater vidurinė mokykla porušuje normy litevského jazyka. Rozhodnutím vilniuského krajského správního soudu bylo zrušeno rozhodnutí rady samosprávy vilniuského okresu ze dne 9. února 2007 „O udělení jména střední škole v Lavoriškės ve vilniuském okrese“.

Ministerstvo spravedlnosti Litevské republiky bylo požádáno, aby zajistilo, že názvy právnických osob budou v rejstříku právnických osob zapisovány v souladu se zákonem o státním jazyce, školským zákonem a obecnými pravidly litevského jazyka.

PROVÁDĚNÍ ZÁKONA LITEVSKÉ REPUBLIKY O TERMÍNOVÉ BANCE

V roce 2007 bylo v Termínové bance Litevské republiky zveřejněno 36 172 terminologických hesel, z nichž 834 získalo status schválený, 35 284 status doporučený a 50 status nedoporučený. Termínová banka již celkem obsahuje přibližně 87 tisíc terminologických hesel.

Kromě terminologie právních předpisů se v Termínové bance uvádějí také termíny z jiných zdrojů. Ve spolupráci s Botanickým institutem byla v roce 2007 v Termínové bance zveřejněna litevská pojmenování rostlin z podčeledi bambusových, patřící do čeledi lipnicovitých, zeleniny a také druhů rostlin zařazených do příloh Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – celkem 3023 názvů.

Termínová banka byla rovněž doplněna údaji z těchto slovníků: Výkladového slovníku železniční terminologie, Výkladového slovníku terminologie podnikového managementu, Výkladového slovníku terminologie tepelné a jaderné techniky, Encyklopedického slovníku ochrany před zbraněmi hromadného ničení, Slovníku dělostřelecké terminologie, Slovníku automatizační terminologie, Soupisu okrasných rostlin, Encyklopedického slovníku pedagogiky, Slovníku názvů savců, Slovníku názvů ryb – celkem 33 tisíc terminologických hesel.

¹ Valstybės žinios, 2007, Nr. 40-1487.

292

KALBOS KULTŪRA | 81

MEZINÁRODNÍ VZTAHY

Konference a 23. zasedání Skupiny expertů OSN pro zeměpisná jména (UNGEGN), které se konaly ve dnech 19. srpna až 1. září 2007 v New Yorku, se zúčastnila hlavní specialistka Obecného oddělení Jazykové komise Aistė Pangonytė.

Dne 28. září navštívila Jazykovou komisi vedoucí oddělení Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady Margareta Roth; hovořilo se o tom, jak zlepšit jazyk dokumentů Evropské unie, zejména terminologii.

Konference Evropské federace národních jazykových institucí (EFNIL), věnované evropské a národní jazykové politice, která se konala 12.–13. listopadu v Rize, se zúčastnila předsedkyně Jazykové komise Irena Smetonienė.

Na konci roku podepsala Státní komise pro litevský jazyk, správce dat Termínové banky Litevské republiky, smlouvu o členství s konsorciem Eurotermbanko (EuroTermBank). Na základě této smlouvy se Termínová banka Litevské republiky stala externí databází Eurotermbanko – uživatelé Eurotermbanko najdou mezi výsledky vyhledávání také terminologická hesla Termínové banky Litevské republiky.

Jazykovou komisi navštívily konzultantky Lotyšské státní jazykové agentury Dite Liepa a Ingrīda Pauniņa. Projednávaly se otázky příjmení a křestních jmen, názvů podniků, užívání ochranných známek a další záležitosti důležité pro oba jazyky.

Byly připraveny odpovědi na otázky v dotazníku projektu Evropské unie (EU) o mnohojazyčnosti týkající se hodnocení jazykové politiky EU. Bylo vyjádřeno přání, aby jazyková politika EU byla důslednější a cílevědomější. EU by měla přehodnotit zásady financování vývoje a zavádění jazykových technologií, protože postavení úředních jazyků EU se značně liší.

NORMATIVNÍ A EXPERTNÍ ČINNOST

V roce 2007 se konalo 8 zasedání Jazykové komise. Uskutečnilo se 80 zasedání podkomisí: terminologické podkomise – 46, podkomise pro učebnice – 10, podkomise pro vlastní jména – 9, společné podkomise pro vlastní jména a gramatiku – 9, dočasné podkomise pro přípravu zásad normalizace nových přejímek – 3, podkomise pro výslovnost a přízvuk – 2, společné terminologické a gramatické podkomise – 1.

Pro různé instituce a jednotlivce bylo vypracováno přibližně 300 odborných posudků týkajících se osobních jmen, místních názvů, termínů a pojmů, názvů podniků, institucí a organizací, jazyka dokumentů aj.

Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos

293

Terminologie. Byly vypracovány obecné požadavky na tvorbu terminologických slovníků; schválila je Jazyková komise protokolárním usnesením ze dne 20. prosince 2007 a zveřejnila jako doporučení².

Na zasedáních Jazykové komise byly posouzeny 3 terminologické slovníky, z nichž 2 byly hodnoceny kladně; dále bylo posouzeno 10 terminologických norem vypracovaných Litevským normalizačním úřadem, z nichž 8 bylo schváleno.

Na zasedáních terminologické podkomise bylo posouzeno 1630 terminologických hesel z právních zákonů, usnesení vlády a dalších právních předpisů.

Bylo posouzeno 3671 názvů rostlin předložených Botanickým institutem, mezi nimi seznamy názvů dřevin, vláknitých rostlin, ovocných rostlin, tříslovinových rostlin aj. používaných pro technické účely, a také seznamy názvů ryb, měkkýšů, hlavonožců a dalších živočichů předložené Odborem rybářství při ministerstvu zemědělství.

K tisku byla připravena brožura „Litevské názvy některých druhů rostlin zařazených do Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)“.

Dne 5. června 2007 bylo zveřejněno doporučení Jazykové komise „O litevských názvech některých druhů rostlin zařazených do Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“³.

Písemně (většinou e-mailem) a telefonicky bylo poskytnuto přibližně 600 konzultací týkajících se terminologických otázek.

Gramatika a interpunkce. Dne 5. dubna bylo přijato usnesení č. N-1 (110) „O skloňování symbolických názvů“⁴, jehož cílem je předcházet narušování systému ohýbání litevského jazyka.

Na společném zasedání gramatické a terminologické podkomise byly projednány návrhy Katedry klasických jazyků Filologické fakulty Vilniuské univerzity týkající se litevských podob termínů řeckého nebo latinského původu s koncovkami -os, -on, -um apod.

Rok po přijetí usnesení Jazykové komise „O pravidlech povinné interpunkce“ a „O pravidlech volitelné interpunkce“ byli učitelé a hodnotitelé maturitní zkoušky z litevského jazyka dotázáni, jak se jim daří tato pravidla uplatňovat. Připomínky a návrhy, jak by bylo možné pravidla zpřesnit, byly předány podkomisi pro pravopis, interpunkci a gramatiku.

Informaciniai pranešimai, 2007, Nr. 100(1).

Informaciniai pranešimai, 2007, Nr. 44; patikslinta spalio 25 d., Inf. pranešimai, 2007, Nr. 85.

Valstybės žinios, 2007, Nr. 42–1625; taip pat Kalbos kultūra, sąs. 80, p. 188.

294

KALBOS KULTŪRA | 81

Místní názvy a osobní jména. Upřesněný seznam názvů států⁵, připravený seznam názvů oblastí a krajů v novém znění s dlouhými a krátkými variantami názvů⁶, jakož i upřesněný seznam názvů hlavních měst států⁷.

Jazyková komise přijala doporučení týkající se změny názvů obytných sídel typu železniční stanice⁸. O tomto doporučení bylo rozesláno oznámení 41 obcím.

Státní službě chráněných území při ministerstvu životního prostředí byly předloženy připomínky k seznamu státem chráněných přírodních památkových objektů, který se schvaluje nařízením ministra životního prostředí. V souladu s tím je třeba opravit také seznam přírodních památek. Byla uspořádána závěrečná jazyková kontrola názvů řek tvořících státní katastr řek, jezer a rybníků Litevské republiky (provedl expert dr. Laimutis Bilkis). Připomínky byly předány Agentuře ochrany životního prostředí.

Ředitelství silnic při ministerstvu dopravy bylo oznámeno, že v okrese Šalčininkai byla bezdůvodně změněna dopravní značka Žalpė na Labanoro upė. Bylo požádáno o navrácení původního nápisu.

Obcím bylo předloženo přibližně 20 stanovisek k názvům obytných sídel, čtvrtí a vodních toků; bylo připraveno více než 50 stanovisek ke správnosti názvů ulic.

Společná podkomise pro vlastní jména a pravopis, interpunkci a gramatiku projednávala připomínky shromážděné sekretariátem k bodům 6 a 8 usnesení Jazykové komise č. 60, které upravují zásady adaptace osobních a místních jmen z jiných jazyků a připojování koncovek k původním podobám. Bylo provedeno poněkud rozsáhlejší šetření mezi odborníky z praxe (překladateli, redaktory) ohledně skloňování cizích vlastních jmen s určitými zakončeními v souvislém textu; příprava konečného rozhodnutí byla odložena.

Výzkum jazykové stránky osobních jmen velmi chybí a neexistuje normativní seznam jmen, proto byl po pořízení údajů z registru obyvatel zahájen výzkumný projekt „Vědecká analýza jmen litevských občanů a vypracování normativních doporučení pro jména“. Jazyková komise rozhodla vyčlenit prostředky na vytvoření databáze jmen litevských občanů. Bude vytvořena veřejná a bezplatná internetová stránka se jmény, na níž doporučení ohledně vhodnosti jmen, jejich přízvuku a pravopisu najdou rodiče, matriční úřady i konzuláty působící v zahraničí.

⁵Valstybės žinios, 2007, Nr. 105–4333; taip pat Kalbos kultūra, sąs. 80, p. 189.

⁶Valstybės žinios, 2007, Nr. 138–5707; taip pat Kalbos kultūra, sąs. 81, p. 298–300.

⁷Valstybės žinios, 2007, Nr. 118–4863; taip pat Kalbos kultūra, sąs. 80, p. 189–191.

⁸Informaciniai pranešimai, 2007, Nr. 100.

Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos

295

Různým institucím a osobám bylo v roce 2007 předloženo více než 60 potvrzení o totožnosti osobních jmen.

Přízvukování. Jazyková komise schválila příručku Přízvukování spisovné litevštiny autorů Antanase Pakerise, Bonifacase Stundžii a Danguolė Mikulėnienė.

Hodnocení učebnic. Podkomise pro hodnocení učebnic posuzovala jazyk 73 učebnic pro všeobecně vzdělávací školy. Označení potvrzující jazykovou správnost bylo okamžitě uděleno 51 učebnicím, 21 učebnic bylo vráceno nakladatelstvím k opravě.

Lexikum. Na zasedání Jazykové komise dne 15. února byly schváleny obecné zásady normování nových výpůjček, které připravila dočasná podkomise. V souladu s těmito zásadami zahájili pracovníci oddělení jazykové kultury Ústavu litevského jazyka na objednávku Jazykové komise projekt „Výzkum užívání cizích slov v novodobé litevštině: 1998–2008“. Na základě návrhů předložených řešiteli projektu bude doplněn seznam hrubých jazykových chyb.

DALŠÍ ČINNOSTI

Na zasedání dne 15. února byl schválen seznam publikovaných písemných památek významných pro litevskou kulturu. Dočasná podkomise složená z odborníků na staré písemné památky připravila doporučení „K obecným požadavkům na vydávání starých textů významných pro litevskou kulturu“⁹.

Na objednávku Jazykové komise provedl Institut sociálních výzkumů výzkum „Jazyk v práci“. Údaje z výzkumu umožňují vyvodit hlavní závěr: postavení litevštiny v pracovněprávních vztazích je poměrně pevné, ačkoli jeden pracovní jazyk současnému podnikání často nestačí.

Z prostředků Programu pro normalizaci, užívání, rozvoj a šíření státního jazyka na období 2006–2015 bylo pro univerzity, vysoké školy, krajské, obecní, státní a veřejné knihovny celostátního významu zakoupeno a bezplatně předáno 8 869 publikací z oblasti litevštiny (slovníky, monografie, učební pomůcky aj.).

Bylo zkontrolováno přibližně 100 formulářů vysokoškolských diplomů, jejich příloh, dodatků a potvrzení. Byly vzneseny připomínky k jejich jazyku, navrženo konzultovat názvy studijních programů s Jazykovou komisí a také důsledněji uplatňovat požadavky na terminologickou správnost názvů studijních předmětů.

⁹Informační sdělení, 2007, č. 57(1).

296

KALBOS KULTŪRA | 81

V roce 2007 bylo poskytnuto přibližně 32 000 jazykových konzultací, z toho asi 13 000 přes internet a téměř 19 000 telefonicky. Denně se zodpovídá přibližně 130 dotazů.

Databáze Internetové banky jazykových konzultací byla během roku doplněna o více než 1 400 nových záznamů (nyní obsahuje přes 7 400 heslových slov).

Z programu standardizace, užívání, rozvoje a šíření státního jazyka na období 2006–2015 byl podpořen pořad Litevského rozhlasu „Taisyk žodžiui kelią“, rozhlasový pořad A2 „Kalbos pamokėlės“, pořad Litevské televize „(K)laidelė“, pořad kanálu LTV 2 „Žodžių kišenė“ a pořad televize LNK „Žodis – ne žvirblis“.

Byly financovány tematické stránky časopisů Gimtoji kalba, Gimasis žodis, Žvirblių takas. Psalo se v nich o problémech jazykového vzdělávání, učitelé byli seznámeni s nejnovějšími litevskými počítačovými programy aj. Bylo financováno vydávání litevských stránek ve visaginských novinách V každyj dom. Ve 12 číslech časopisu Žurnalistų žinios bylo v rubrice „Kalbininkai pataria“ zodpovězeno 55 dotazů čtenářů časopisu. Ve stálé rubrice „Kalbos kertelė“ časopisu Psichiatrijos žinios byly zveřejňovány rady týkající se jazyka psychiatrie.

Na začátku roku 2007 se konal druhý ročník soutěže Národní diktát. Jazyková komise pomáhala týdeníku Atgimimas, který akci organizoval, jako partner a podporovatel.

Na návrh Jazykové komise a s její podporou uspořádala v roce 2006 Litevská jazyková společnost první Dny jazykové čistoty, věnované jazykovým problémům televizního vysílání. V roce 2007 se pozornost věnovala nejen jazyku televizního vysílání, ale také jazyku a stylu periodik. Výsledky druhých Dnů jazykové čistoty byly rozebrány v časopise Gimtoji kalba (2007, č. 11, 12; 2008, č. 1).

Ústav litevské literatury a folkloru společně s Litevským historickým ústavem, Ústavem litevského jazyka a Státní komisí pro litevský jazyk uspořádal 25. ledna sympozium „Knížectví, nebo knížecí stát? Problémy přenosu názvů reálií staré Litvy, osobních jmen a místních názvů“. Pro sympozium byly připraveny podklady o vztahu a užívání výrazů kunigaikštystės a kunigaikštijos, bylo zdůrazněno, že je nezbytné vytvářet databáze osobních a místních jmen používaných v pracích historiků a literárních vědců, a byla navržena podpora Jazykové komise.

Doručeno 8. 7. 2008.

JŪRATĖ PALIONYTĖ

Státní komise pro litevský jazyk, Žvejų g. 14A, LT-09310 Vilnius

[email protected]

Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos

297