V posledních letech se hodně mluví o žácích a studentech, kteří píší stále hůře, a o tom, že se výsledky maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury nezlepšují1. Proto vyvstává potřeba po důkladném prozkoumání písemných prací z jednotlivých litevských krajů zkoušky z litevského jazyka a literatury hledat příčiny tohoto stavu a řešení, jak situaci zlepšit.
V roce 20152 byla od Národního centra pro zkoušky získána 2000 slohových prací maturantů z maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury konané v roce 2014 a byl zahájen výzkum. Výzkumníci rozdělili slohové práce podle 10 litevských krajů. V současnosti jsou tyto práce (neopravené exempláře hodnotitelů) zkoumány z hlediska pravopisu, interpunkce, syntaxe a lexika.
Článek zkoumá slohové práce 238 maturantů z Vilniuského kraje, kteří studovali ve školách s vyučovacím jazykem národnostních menšin (119) a ve školách s litevštinou jako vyučovacím jazykem (119). Předmětem výzkumu jsou syntaktické chyby nalezené v těchto pracích. Cílem článku je analyzovat slohové práce z maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury na volně zvolené téma, určit pravidelné syntaktické chyby, zjistit podobnosti a rozdíly mezi syntaktickými chybami v maturitních pracích z litevského jazyka žáků škol národnostních menšin a litevských škol a pokusit se určit příčiny těchto chyb.
V článku se používají popisná statistická a srovnávací metoda.
1 Podle údajů Národního centra pro zkoušky nesložilo tuto zkoušku v letech 2014–2015 přibližně 10 procent maturantů.
2 Viz také článek Solvity Labanauskienėové „Nejtypičtější syntaktické chyby ve slohových pracích maturantů z jižní Aukštaitije“ ve svazku 88 časopisu Bendrinė kalba.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 2
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 2
VÝZKUMNÁ DATA
Výzkumy jazykové správnosti (textů z oblasti humanitních, přírodních a exaktních věd) se provádějí průběžně. Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) provedla kontrolu jazyka vysokoškolských učebnic vydaných v letech 2010–2012. Bylo zjištěno, že v učebnicích byla nejčastěji porušována pravidla interpunkce (35% všech chyb). To ukazuje, že nejsou chápány syntaktické vztahy, a proto se syntaktické chyby z hlediska četnosti umístily na druhém místě (24%). Jde nejen o chyby v užívání pádů a předložek, ale také o chyby při spojování větných členů a o nerespektování tématu a rématu (Urnėžiūtė 2015: 14–15). V závěrečných magisterských pracích předložených v roce 2013 VLKK k výzkumu na vysokých školách tvoří většinu porušení jazykových norem (60%) syntaktické chyby (nesprávné užívání pádů, předložek, příčestí a přechodníků, nevhodné tvoření vět a slovních spojení) (Urnėžiūtė 2015: 18).
VLKK rovněž hodnotí jazyk rukopisů učebnic všeobecně vzdělávacích předmětů (od roku 2003) a učebnic odborného vzdělávání (od roku 2007) (podrobněji o výzkumu viz www.vlkk.lt). Je třeba upozornit, že i zde bylo nalezeno nejvíce syntaktických chyb.
V časopise , určeném redaktorům, jazykovým korektorům, přednášejícím a učitelům i představitelům dalších profesí, se hodnotí a recenzuje jazyk publikací různého zaměření. Recenze poukazují na nejčastější gramatické chyby a syntax patří k nejčastěji probíraným oblastem.
Tyto výzkumy doplňuje také popisný výzkum syntaktických chyb v písemných pracích maturantů z Vilniuského kraje. Při rozlišování správného a nesprávného syntaktického užití se vycházelo z hodnocení variantních syntaktických jevů uvedených v Jazykových doporučeních (v článku jsou za jazykové chyby považovány varianty, kterým je třeba se vyhnout, a nepřípustné varianty), jakož i z Popisu hodnocení jazyka závěrečných prací z roku 2014.
V článku citované písemné práce žáků z Vilniuského kraje jsou označeny kódy: VATM – písemné práce maturantů ze škol národnostních menšin ve Vilniuském kraji, tedy žáků s jiným mateřským jazykem; VA – písemné práce ze škol s litevským vyučovacím jazykem ve Vilniuském kraji, tedy rodilých mluvčích3. V citovaných příkladech se opravují pouze probírané chyby; ostatní chyby a stylistické nedostatky se neopravují a věty zůstávají autentické.
Text každé písemné práce má v průměru tři strany (500–600 slov). Je třeba poznamenat, že z 238 písemných prací pocházelo 16 ze škol národnostních menšin a 28 ze škol s litevským vyučovacím jazykem
3 Pro účely výzkumu je toto rozdělení žáků na rodilé mluvčí a žáky s jiným mateřským jazykem podmíněné (školy s litevským vyučovacím jazykem navštěvují také příslušníci národnostních menšin).
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 3
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 3
V pracích žáků nebyla nalezena ani jedna syntaktická chyba. Zjištěné syntaktické chyby se dělí do tří typů: chyby v užívání pádů, předložek a postpozic a chyby ve větné stavbě (viz tabulka 1).
TABULKA 1. Statistika chyb, kterých se dopouštějí maturanti s jiným mateřským jazykem a rodilí mluvčí
Typ chyby | Chyby žáků s jiným mateřským jazykem | Chyby rodilých mluvčích | Počet chyb | Procenta | Počet chyb | Procenta | 1. | Chyby v pádech | 107 | 56,3 | 79 | 60,8 | 2. | Chyby v užívání předložek a postpozic | 36 | 19 | 21 | 16,1 | 3. | Chyby ve větné stavbě | 47 | 24,7 | 30 | 23,1 | Celkem: | 190 | 130
Analýza statistických údajů ukázala tři skutečnosti:
1) žáci s jiným mateřským jazykem dělají o třetinu více chyb; 2) nejčastější jsou chyby v pádech – (tvoří přibližně 56,3% (VATM) a zhruba 60,8% (VA) všech syntaktických chyb); 3) nejméně bylo zjištěno chyb v užívání předložek a postpozic (přibližně 19% a zhruba 16,1%).
Vyčleněné skupiny chyb jsou dále probírány podle četnosti.
1. CHYBY V UŽÍVÁNÍ PÁDŮ
Bylo zjištěno, že v pracích žáků škol národnostních menšin nejčastěji dochází k chybnému tvoření slovních spojení v důsledku volby nesprávného pádu. Zjištěné chyby v pádech se dále dělí podrobněji (viz tabulka 2).
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 4
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 4
2
TABULKA. Statistiky chyb v pádech, kterých se dopouštějí maturanti jiného než litevského původu a rodilí mluvčí
Podtyp chyby
Chyby maturantů jiného než litevského původu
Chyby rodilých mluvčích
Příklad
Počet chyb
Pro-centa
Počet chyb
Pro-centa
a) chyby v nominativu
1
0,9
–
–
gyvenimo kelyje pasirodo sunkumai
b) chyby v dativu
4
3,7
–
–
díky jí
c) chyby v akuzativu
19
17,8
1
1,3
darovával včelí vyrobený med
d) chyby v instrumentálu
19
17,8
2
2,5
jednou takovou postavou byl
e) chyby v lokálu
26
24,3
32
40,5
v konečném výsledku je patrné toto...
f) chyby v užívání dvojího pádu
38
35,5
44
55,7
mohou se cítit vznešenými
Celkem:
107
79
Z tabulky 1 je patrné, že v písemných pracích maturantů obou typů škol se nejčastěji vyskytují chyby v užívání dvojího pádu, přičemž jich více dělají rodilí mluvčí. Méně často, ale stále poměrně běžně žáci chybují při nesprávném užívání lokálu. I v tomto případě je tohoto typu chyb více v pracích maturantů litevských škol. V pracích maturantů škol národnostních menšin je mnoho chyb v užívání instrumentálu a akuzativu, zatímco nejmenší podíl tvoří chyby v nominativu a dativu, které se v pracích žáků litevských škol vůbec nevyskytují.
1.1. Údaje z výzkumu ukazují, že jedním společným problémem žáků je neschopnost správně užívat dvojí pád, tj. volí se nesprávný instrumentál namísto jiných pádů. Instrumentál přídavných jmen a slov užívaných jako přídavná jména se v písemných pracích pro vyjádření stavu
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 5
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 5
vyjadřovat se nesprávně užívá místo dvojného čísla: a) nominativu; b) genitivu, c) dativu a d) akuzativu, např.: a) Být šťastný (= šťastný) (VATM 29); <...> Sruoga se stal morálně silnějším (= silnější), což mu také pomohlo najít svobodu osobnosti a vytvořit úžasné dílo „Les bohů“ (VATM 85); Myslím, že toto dílo ukazuje, že ne všichni lidé umějí při milování zůstat ušlechtilými (= ušlechtilí) (VATM 182); Domnívá se, že šťastným (= šťastný) bude jen on, zatímco Elena by se jen vysmívala, když by Garšvu postihovaly záchvaty nemoci (VA 10); Také hrdinové litevské literatury, kteří chtějí být svobodní (= být svobodní), jsou nuceni odporovat společenským normám a bouřit se proti společnosti (VA12); <...> Liudas Vasaris sám, aniž by byl příliš náboženský (= náboženský), je rodiči přiměn vstoupit do kněžského semináře (VA 71); b) Z tohoto díla tedy opět jasně vidíme, že láska člověka nečiní ani ušlechtilejším, ani lepším (= ani ušlechtilejšího, ani lepšího) (VA 17); Láska tedy člověka často nečiní ušlechtilým (= ušlechtilého), pokud se stane „posedlou“ žárlivostí, nevěrou <...> (VA 28); c) Pro někoho je to životní cíl, pro jiného prostý cit, který prostě pomáhá člověku stát se šťastným (= šťastnému) (VATM 182); Nejdůležitějším úkolem se stává stát se lepším člověkem, nebýt lhostejný (= lhostejnému) vůči ostatním (VATM 1525); Vždyť být ušlechtilý, být čestný, čistý a vzbuzovat úctu (= být ušlechtilý znamená být čestný, čistý a vzbuzovat úctu) (VA 10); Chceme-li být šťastní (= šťastným), musíme milovat a být milováni (VA 13); Svoboda znamená být nezávislý, nespoutaný (= nezávislému, nespoutanému) (VA 22); Láska je hřejivá a příjemná, hladí duši, pomáhá nalézt sebe sama, cítit se silnější (= silnějšímu) (VA 22); Znamená to, že vzpomínky na blízké lidi, které v nás žijí, pomáhají necítit se osaměle (= osamělým) (VA 68); <...> zvláště láska se stává pevnou oporou, která umožňuje nevzdávat se a zůstat člověkem (= člověkem) i v těch nejabsurdnějších situacích <...> (VA 87); d) Láska Mykoliukase k Severiutė podle mého názoru činila chlapcovu den jasným a šťastným (= jasný a šťastný) (VATM 32); Láska dokáže změnit každého člověka, dokáže učinit člověka lepším, jemnějším a ušlechtilejším (= lepšího, jemnějšího a ušlechtilejšího) (VATM 50); Tento hřejivý cit člověka mění, činí ho lepším (= lepšího) (VA 1); Ušlechtilé skutky vykonané díky nejkrásnějšímu citu činí lidi lepšími (= činí lidi lepšími) (VA 6); Podívejte se na ty lidi, kteří se v každodenním životě cítí šťastní; co jim v každodenním životě činí je šťastnými (= činí je šťastnými)? (VA 8).
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 6
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 6
Ze všech dvojitých pádů užívají žáci škol národnostních menšin nejméně genitiv. Instrumentál přídavných jmen a slov užívaných jako přídavná jména se nejčastěji chybně užívá místo nominativu (viz obr. 1).
OBR. 1. Četnost chyb v dvojitých pádech (v procentech) v maturitních písemných pracích žáků škol národnostních menšin
Jazykové příklady žáků škol s rodilými mluvčími ukazují, že na rozdíl od škol národnostních menšin se nejčastěji nesprávně užívá instrumentál místo dativu (viz obr. 2).
OBR. 2. Četnost chyb v dvojitých pádech (v procentech) v písemných pracích žáků litevských škol
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 7
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 7
1.2. Značnou část nalezených syntaktických chyb tvoří nesprávně užívané lokály napodobené z ruštiny. Ruský lokál má více významů než litevský lokál; jeho dva hlavní významy jsou místní a časový (Šukys 1998b: 43). V písemných pracích se poměrně často vyskytují chybné lokály s časovým významem, např.:
Ale v průběhu času (= postupem času) city příbuzných ochladly (VATM 78); V povídce B. Sruogy „Les bohů“ byly zobrazované problémy velmi aktuální v období těch let (= v té době) (VATM 76); Hlavní hrdinka Juozapota, která z lásky k Petriukasovi, o němž se v průběhu díla (= při čtení díla) dozvídáme, že se zabije a zešílí (VATM 50). Maturanti litevských škol chybně užívají lokál s časovým významem mnohem méně často, např.:
Láska k bližním, podpora a soucit okolí (= soucit), oceňování osobního růstu či tvorby v průběhu života (= v životě) mají přinášet naplnění (VA 2).
V několika písemných pracích z litevského jazyka a literatury k maturitní zkoušce žáků litevských škol byly nalezeny nevhodně užité litevské lokály a) k vyjádření stavu věci či způsobu; b) k vyjádření příčiny, např.:
a) <...> v divadelní uniformě (= v divadelním oděvu) se hrdina díla cítí jako postava z operety J. Strausse (VA 116); V díle „Bílá rubáš“ se autor snaží vyjádřit svobodu osobnosti v různých postojích (= snaží se různými způsoby vyjádřit svobodu lidské osobnosti) (VA 53); <...> neustálé vzpomínání na minulost není dobré, protože pokud jsme žili v dobrých podmínkách (= za dobrých podmínek), ale nyní se nám příliš dobře nedaří, musíme myslet na budoucnost <...> (VATM 124);
b) Především v lidské paměti zůstává viděný obraz, v jehož důsledku (= proto) vzniká i pocit, který svědčí o skutečnosti události (VA 60); Liudas Vasaris si rodičů a jejich názorů velmi vážil, avšak v důsledku toho (= proto) člověk ztrácí skutečnou osobní svobodu (VA 71); Severiji lze hodnotit jako sobeckou osobnost, protože konečným výsledkem (= nakonec) je patrné, že se do Mykoliuka zamilovala z lítosti (VATM 286).
Byly nalezeny věty, v nichž je nesprávně užit lokál slovesných podstatných jmen. Podle Jonase Šukyse se lokály abstraktních podstatných jmen, zejména s příponou -imas (-ymas), nehodí – je třeba je nahradit přechodníkem, příčestím nebo vedlejší větou (viz Šukys 1998a: 297), např.:
Agnės ušlechtilost se tedy projevuje v jejím smíření a nebojování (= když se smíří a nebojuje) (VA 74); To se projevuje také v jeho změně jména (= když se jeho jméno změnilo) z Mykoliuka na Dzidorise, oráče, kterého si společnost váží (VA 87).
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 8
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 8
Nesprávně se užívají také přejaté výrazy, které nemají místní význam – více takových případů bylo nalezeno v pracích žáků škol národnostních menšin, např.:
O kas galėtų jam tame (= tokiu atveju) padėti labiau negu meilė (VATM 80); Siužetas slypi tame (= toks), jog kartą eidami pro paštą susitikimo moteris ir vyras (VATM 192); <...> cigaretės ir alkoholis jam vienareikšmiškai gali tame (= tokiu atveju) padėti (VATM 386); Šiame kūrinyje kilnumas slypi tame (= parodo), jog meilė yra labai stipri jėga <...> (VA 43).
Aktuální chybou – častou v písemných pracích žáků Vilniuského kraje – je direktivní vnitřní lokál (ilativ) vardan, který se rozšířil zejména vlivem ruštiny a užívá se pouze ve zvláštních ustálených spojeních, např.:
Lidé velmi často zapomínají na svá osobní přání a vardan (= kvůli) štěstí druhých se vzdávají samostatné volby (VATM 46); Jen silný cit, jako je láska, přiměje člověka dívat se na svět jinak a dělat vardan (= kvůli) ní to, co by si člověk nikdy nedovolil (VATM 80); V tomto díle se dokonale odráží využívání a podvádění vardan (= kvůli) lásce (VA17); Je těžké radovat se ze svého štěstí, když činíme druhé nešťastnými vardan (= kvůli) svým cílům (VA 92); Přes všechny tyto okolnosti si Mykoliukas zachovává svou pokoru a nezačíná se bouřit vardan (= kvůli) vlastnímu egu (VA 119).
1.3. Vyskytují se chyby v užívání akuzativu. Když je sloveso vyžadující akuzativ negováno pomocí ne-, užívá se takzvaný genitiv záporu, charakteristický pro litevštinu (viz Šukys 1998a: 107), avšak žáci, jejichž mateřštinou není litevština, někdy nesprávně vyjadřují vztahy záporu, např.:
Paměť je jedinečný pocit, který nám pomáhá nezapomenout většinu (= většiny) věcí <...> (VATM 94); Vidíme tedy, že láska dodává každodennímu životu člověka ušlechtilost; zamilovaný člověk sice bývá odmítnut, ale přesto tolik neskládá ruce (= neskládá ruce) <...> (VATM 131).
V pracích maturantů litevských škol byla nalezena pouze jedna věta s nesprávně užitým genitivem záporu: Avšak aniž by uznal svou vinu (= vinu)⁴ ho může hlas svědomí pronásledovat po celý život (VA 16).
Maturanti občas nesprávně užívají akuzativ s některými slovesy, protože tato slovesa se pojí s jiným pádem, např.:
Téma svobody zastupují (= zastupují téma) autoři Balys Sruoga a Antanas Škėma, kteří ve své literární tvorbě ukazují, jaká je hodnota a význam svobody (VA 53).
4 Může jít také o pravopisnou chybu: místo ė je napsáno e.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 9
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 9
V pracích žáků s jiným mateřským jazykem se objevilo přibližně 21% vět s chybami v akuzativu, u rodilých mluvčích jen 6%.
1.4. V některých případech se v písemných pracích VATM instrumentál podstatného jména užívá s tvary slovesa būti; k vyjádření trvalého či neměnného stavu je jeho užití nevhodné, např.:
<...> také nejsme vždy esame kováři svého osudu kalviai (– kováři) <...> (VATM 446); Předmětem jeho inspirace objektu (– předmět) buvo Severiutė (VATM 447); 20. století buvo sunku laikotarpiu (– bylo těžkým obdobím), neboť od roku 1939 do roku 1945 probíhala druhá světová válka (VATM 448); Tato novela yra geru pavyzdžiu (– dobrým příkladem) toho, že bez ohledu na sílu lásky mnohé závisí na lidské volbě (VATM 449); <...> ačkoli se najdou i lidé, kteří yra savanoriais ir egoistais (– dobrovolníky a egoisty) <...> (VATM 506).
Absolventi škol národnostních menšin někdy při užívání instrumentálu chybují a bezdůvodně volí tento pád k vyjádření objektu se slovesy označujícími naplnění, která mají předponu pri-, např.:
Láska je cit, který pripildo srdce vřelými city (= vřelými city) (VATM 1191).
V písemných pracích absolventů litevských škol se vyskytl jeden případ, kdy se se slovesem užívá instrumentál místo dativu, který toto sloveso vyžaduje:
Prostor obklopující Balį Sruogu byl po dva roky odpudivý, lidé byli – prilyginami gyvuliais (= zvířatům) <...> (VA 21).
Uvedené příklady ukazují, že chyby v instrumentálu dělají častěji absolventi škol s jiným vyučovacím jazykem.
1.5. V pracích žáků škol národnostních menšin bylo nalezeno několik chyb v dativu. Méně často se nesprávně užívá dativ slovesných podstatných jmen k vyjádření účelu či určení, např.:
Láska dodává sílu a vůli k usilování o ušlechtilý cíl (= usilovat o ušlechtilý cíl) (VATM 550).
V jedné větě byl nevhodně užit dativ k vyjádření času, např.:
A právě vnitřnímu lze zjistit, zda láska skutečně dodává člověku ušlechtilost pro každý den (= každý den / denně) (VATM 1522).
Shrneme-li, v písemných pracích žáků s jiným mateřským jazykem se vyskytují různé chyby v dativu, zatímco v pracích absolventů škol s rodilými mluvčími nebyly zjištěny.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 10
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 10
1.6. Nejvzácnější chyby v užívání nominativu v písemných pracích, například když se místo genitivu části chybně užívá nominativ se slovesem pasirodyti: Když se na životní cestě objeví obtíže (= obtíží), lidé často padají <...> (VATM 283).
V písemných pracích žáků litevských škol nebyly nalezeny chyby v užívání nominativu.
Četnost pádových chyb, kterých se dopustili maturanti ze škol národnostních menšin, je znázorněna, viz obr. 3: častější jsou chyby v užívání dvojího pádu (33%), lokálu (24%), akuzativu (21%) a instrumentálu (18%), zatímco chyby v užívání dativu (3%) a nominativu (1%) jsou vzácné.
OBR. 3. Četnost pádových chyb (v procentech) VATM
Žáci litevských škol dělají méně syntaktických chyb než žáci škol národnostních menšin. Četnost syntaktických chyb, kterých se dopouštějí žáci s litevštinou jako mateřským jazykem, je znázorněna na obr. 4; je zřejmé, že zvláště mnoho je chyb v užívání dvojího pádu (53%) a lokálu (39%). Chyby v užívání akuzativu (6%) a instrumentálu (2%) se vyskytují zřídka.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 11
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 11
OBR. 4. Četnost pádových chyb (v procentech) VA
2. NEDOSTATKY VE VĚTNÉ STAVBĚ
Z údajů v tabulce 3 vyplývá, že žáci škol národnostních menšin neumějí správně spojovat věty nebo větné členy a jen zřídka chybují při volbě slovosledu. V písemných pracích maturantů s jiným mateřským jazykem nebyly nalezeny chyby v užívání příčestí.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 12
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 12
3
TABULKA. Statistika chyb, kterých se dopouštějí maturanti s jiným mateřským jazykem a rodilí mluvčí
Podtyp chyby
Chyby, kterých se dopouštějí mluvčí s jiným mateřským jazykem
Chyby, kterých se dopouštějí rodilí mluvčí
Příklad
Počet chyb
Procenta
Počet chyb
Procenta
a) chyby příčestí
-
-
1
3,3
odhodláni <...> neváhali obětovat se
b) chyby polopříčestí
20
42,6
20
66,7
závěrem chci připomenout
c) chyby přechodníku
5
10,6
1
3,3
zradil matku zavíraje ji
d) chyby ve spojování vět a větných členů
20
42,6
6
20
odhodlaný ke všemu, jen aby uvedl
f) chyby slovosledu
2
4,2
2
6,7
povýšení a snahu dosáhnout svých cílů
Celkem:
47
30
V následujících pododdílech se pojednává o chybách v užívání přechodníku přítomného, přechodníku minulého a příčestí, v propojování vět a větných členů a ve slovosledu.
2.1. Věty s přechodníkovou konstrukcí, kterou je třeba opravit, tvoří v maturitních písemných pracích největší část chyb této skupiny. Přechodníky se chybně užívají tehdy, když vyjadřují jiný vztah mezi hlavním a vedlejším dějem, než jaký by přechodník měl skutečně vyjadřovat. Tam, kde oba děje vykonává tentýž činitel, je namísto přechodníku třeba užít příčestí či jinou příčestní konstrukci (viz KP S2: 14), např.:
Při srovnávání (= Srovnáme-li) Rapolase na začátku a na konci díla, můžeme jasně pocítit jeho proměny <...> (VATM 80); Láska nutí člověka nejen měnit svou šedou
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 13
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 13
každodenní život, dávajíc (= dávaje) jí krásu, barvy, vznešenost <...> (VATM 81); <...> počtvrté ho ruští carští úředníci pokáceli aniž by litovali (= nelitujíce) (VATM 94); Poté, co strávili celý týden společně <...> (= Když spolu strávili celý týden), rozhodnou se odjet do Kaunasu (VATM 804).
Chyby v užívání polovětných konstrukcí s participiem se hojně dopouštějí také maturanti z litevských škol, např.:
Artėjant karui, vengiant įtraukimo į kariuomenę (= vengdamas kariuomenės), V. Mačernis grįžo namo į gimtą Žemaitiją (VA 2); Skaitant (= Skaitydama) šį kūrinį pastebėjau, kad ne tik savo interesus žmonės linkę ginti, bet ir mylimo žmogaus orumą (VA 10); Pamilus (= Pamilę) pradedame branginti ne tik savo, bet ir mylimojo garbę (VA 10); Taigi apibendrinus (= apibendrinusi) viską galiu atsakyti, kodėl žmogaus atmintyje yra gyva tai, ko jau nėra (VA 11); Apibendrinant (= Apibendrinamas (-a)) norėčiau pasakyti, kad nesvarbu, kas tu esi <...>, visuomet turėtum elgtis taip, kaip tau sako širdis (VA 17); Individuas – tai žmogus su principais, kurių laikosi net esant (= būdamas) tam nepalankioje aplinkoje (VA 50); Vadinasi, norint būti kilniu (= norėdamas būti kilnus), turi siekti tikros meilės ir norint būti mylimam (= norėdamas būti mylimas), turi pats kažką duoti (VA 99).
2.2. Vyskytují se věty, v nichž se nenormativní konstrukce že + infinitiv užívá k vyjádření účelu. Arnoldas Piročkinas (Piročkinas 1990: 95) uvádí, že taková a podobná vyjádření se spojkou že nejsou ve slovanských jazycích chybou, proto lze v pracích maturantů ze škol národnostních menšin najít řadu takových chyb. Např.:
Básník také nazval svůj cit „miloučkou láskou“, aby zdůraznil (= aby zdůraznil) svou citlivost a něžnost (VATM 29); Samozřejmě není nutné se zamilovat, aby se takto cítil (= aby se člověk takto cítil) (VATM 98); Je velmi důležité mít v životě svou lásku, blízkého člověka, abychom se nezlomili (= abychom se nezlomili) (VATM 99); <...> Tilius se nebojí zlého muže a je připraven bojovat za lásku až do samého konce, jen aby byl (= jen aby mohl být) se svou pravou láskou (VATM 191); Lidem někdy obzvlášť chybí právě toto světlo, aby byli šťastní (= kteří chtějí být šťastní) (VATM 247); Postava byla nucena pracovat jako obsluha výtahu v newyorském hotelu, aby přežila (= aby přežila) (VATM 299); V dnešní době není nutné ani opouštět domov, abychom našli (= abychom našli) svou druhou polovičku (VATM 377); Abychom opravdu milovali a pocítili (= abychom milovali a pocítili) tento nebeský cit, musíme se obětovat, a to dokáže jen ušlechtilý člověk (VATM 669).
Je třeba poznamenat, že v pracích maturantů, kteří studovali na školách s litevským vyučovacím jazykem, byla nalezena pouze jedna chyba tohoto typu:
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 14
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 14
<...> učinit nesprávné rozhodnutí, vzpomenout si a poučit se, aby člověk, až v životě přijde čas, mohl vyvodit (= vyvodil) závěry (VA 20).
Z maturitních prací z Vilniuského kraje je patrné, že existuje zjevná tendence užívat místo spojky a spojku i. Spojka i je stále častěji chápána jako stylistická náhrada spojky a a ignoruje se sémantika spojovaných členů (Bielinskienė 2004: 123). Např.:
Lidé se však ve snaze osvobodit a riskujíce své životy vnášejí branami ghetta německé zbraně, i (– a) připravují tajnou organizaci (VATM 46); Hrdina románu Jurgise Kunčinase tedy na Tūlu nikdy nezapomíná i (– a) cítí k ní lásku (VATM 47); <...> jde o mimořádně silnou vlastnost lásky – dodávání smyslu a vznešenosti, i (– a) schopnost vyvést člověka i z té nejtemnější beznaděje (VATM 80); Neměl by člověk zůstat ve své vlasti a (– a) milovat ji, chránit a opatrovat? (VA 21); Znamená to být milován, pochopen a (– a) podporován v těžké chvíli, kdy člověk skutečně potřebuje radu nebo jen prosté objetí, které ho může uklidnit či utěšit (VA 32).
Vyskytly se případy nesprávného začleňování slov nebo vět, např.:
Nezáleží na tom, že prožitá zkušenost je dávná, člověk ji znovu prožívá znovu a znovu (= ještě jednou) (VA 97); Člověk začíná chřadnout a umírá rychleji než ti lidé, kteří milují. Protože (= milují, protože) láska dodává sílu přežít (VATM 247); <...> potřebujeme vědět, že jsme na tomto světě pro někoho důležití. Protože (= důležití, protože) když se přestaneme cítit v bezpečí a milovaní, naše osobnost začne zakrňovat (VA 92); Tehdy se v Mykoliukově duši probouzí naděje, a také (= naděje a) vznešenost (VATM 1993).
2.3. V některých maturitních pracích ze škol národnostních menšin i litevských škol je porušován slovosled – neshodný přívlastek se užívá za řídícím podstatným jménem, např.:
Byl jen malým detailem hotelového mechanismu (= detailem hotelového mechanismu) (VATM 299); Láska vytváří hlavní vyzdvihování a usilování o vlastní cíle (= Láska zásadně vyzdvihuje vlastní cíle a motivuje k jejich dosahování) (VATM 495);
Na základě zkoumaného materiálu lze tedy konstatovat, že se ve větách dodržuje slovosled charakteristický pro litevštinu.
2.4. Příčestí s předponou dažnai se chybně užívají, když se nehodí k vyjádření okolnostního děje, který neprobíhá současně s dějem přísudku, např.:
<...> maminka měla možnost změnit svůj život, začínaje (= měla možnost změnit svůj život a začít) jej s panem Janavičiusem – mužem, který měl stejné hodnoty jako maminka (VA 74).
V tomto případě chybují nejen žáci maturitních ročníků s jiným mateřským jazykem, ale i rodilí mluvčí, např.:
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 15
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 15
Jak sami říkali, že jak úspěšný let, tak případná katastrofa posílí ducha litevských synů, inspiruje (= posílí ducha litevských synů a inspiruje) k novým hrdinským činům (VATM 89); <...> bojuje za své štěstí, a přitom nedodává (= a tímto způsobem nedodává) svému každodennímu životu vznešenost (VATM 804); Doveika zastřelil Tiliuse, a tak způsobil (= zastřelil Tiliuse a ukončil) vztah mezi ním a Monikou (VATM 821).
Někdy žáci, kteří jsou rodilými mluvčími, ve svých slohových pracích neuváženě používají příčestí, např.:
<...> Sam i Dean jsou odhodláni kdykoli a za každou cenu dlouho neváhali (= neváhajíce) obětovat se jeden pro druhého (VA 108).
V pracích žáků s jiným mateřským jazykem nebyly nalezeny chyby v užívání příčestí.
OBR. 5. Četnost chyb ve větné stavbě (v procentech) VATM
Z oblastí syntaxe je pro žáky škol národnostních menšin nejobtížnější správně užívat polopřechodníky a vhodně spojovat slova a věty (viz obr. 5). Stejný počet chyb s polopřechodníky byl zjištěn i v slohových pracích maturantů litevských škol (viz obr. 6), ty však obsahují méně chyb při spojování vět a větných členů. Jak bylo zjištěno, nejméně časté jsou chyby v užívání příčestí a přechodníků.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 16
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 16
OBR. 6. Četnost chyb ve větné stavbě (v procentech) VA
3. CHYBY V UŽÍVÁNÍ PŘEDLOŽEK A POSTPOZIC
Jak již bylo zmíněno, nesprávné předložkové a postpoziční konstrukce se vyskytovaly nejméně (viz tabulku 4).
TABULKA 4. Statistika chyb v užívání předložek a postpozic u maturantů s jiným mateřským jazykem a u rodilých mluvčích
Podtyp chyby Chyby maturantů s jiným mateřským jazykem Chyby rodilých mluvčích Příklad Počet chyb Procenta Počet chyb Procenta Chyby v užívání předložek 21 58,3 3 14,3 Láska u všech jedinců Chyby v užívání postpozic 15 41,7 18 85,7 období, díky kterému díky Celkem: 36 21
Provedený výzkum ukázal, že maturanti s jiným mateřským jazykem častěji chybují v užívání předložek, zatímco rodilí mluvčí v užívání postpozic.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 17
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 17
3.1. V písemných pracích se vlivem slovanského jazyka vyskytují chyby v užívání předložky pas, např.:
Nejdůležitějšími orientačními body u Čarodějnice (= Nejdůležitějšími orientačními body Čarodějnice) byly svaté písmo a křesťanské ideály (VATM 33); Dítě si přálo normální, počestné rodiče, jako všichni (= jako všichni) (VATM 78); Mělijen duchovní lásku (= jejich láska byla jen duchovní), ale Mykoliukovi to stačilo na celý život (VATM 79); Láska přináší silné emoce, protože máš (= máš) mnoho lidí, kteří tě milují a dodávají ti sílu (VATM 326); Láska u všech jedinců se velmi liší (= Láska všech jedinců se velmi liší) (VATM 500); Spisovatel patřil k těmto romantikům, u nichž byla nešťastná láska (= jejichž láska byla nešťastná) (VATM 552); U šťastných lidí obklopených krásnými city se všechno daří (= Život šťastných lidí naplněných krásnými city se dobře vyvíjí) (VATM 1995).
Tento typ chyb lze méně často nalézt v písemných pracích žáků litevských škol, např.:
<...> jen u některých vzpomínky (= vzpomínky některých) tkví hluboko v paměti, zatímco jiní žijí vzpomínkami <...> (VA 18); U nás (= U nás) v mysli žijí díla a vzpomínky jiných lidí (VA 58).
Z údajů vyplývá, že chyby v užívání předložky į, kterých se maturanti s jiným mateřským jazykem často dopouštějí, jsou převzaty z ruštiny, např.:
To vše lze přirovnat k vyhozené hračce (= přirovnat k vyhozené hračce) <...> (VATM 245); V románu „Podzim přichází lesem“ se píše o podzimu není do čeho (= nač se) kochat (VATM 326); Den za dnem (= Den ode dne) čekáš na malý zázrak (VATM 1526).
Více nesprávných předložkových konstrukcí bylo nalezeno v písemných pracích maturantů ze škol národnostních menšin, např.:
a) s předložkou ant: <...> díky lásce jsme šťastnější, na našich tvářích (= v našich tvářích) se často objeví úsměv (VATM 298); <...> přitom to není natolik (= natolik) poškozené <...> (VATM 803);
b) s předložkou nuo: <...> v románu „Les bohů“ vězni nosili pruhovanou uniformu, která je zbavovala (= zbavovala) nejen fyzické, ale i morální svobody (VATM 241); Takoví lidé se odlišují od (= od) ostatních, protože jejich okolí jim ne vždy rozumí <...> (VATM 669);
c) s předložkou prieš: Jakub však, přestože byl podle tehdejších zákonů nevinen (= přestože byl podle tehdejších zákonů nevinen), začne se trápit (VATM 192); Cítíme-li povinnost vůči druhým (= druhým), snažíme se jim pomáhat a zlepšovat jejich život (VATM 528).
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 18
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 18
V některých slohových pracích absolventů škol národnostních menšin se nesprávně užívají kalkované slovní spojení. Byla nalezena nevhodná kalkovaná slovní spojení s předložkou při (srov. rusky при чём здесь), např.:
Při četbě tohoto díla vyvstává otázka, co je na něm tak výjimečného a co to má společného (= jak to souvisí) se svobodou osobnosti? (VATM 76).
Výzkum ukazuje, že nelitevské syntaktické konstrukce vzniklé vlivem slovanských jazyků se častěji užívají ve slohových pracích absolventů škol národnostních menšin.
3.2. V pracích žáků škol národnostních menšin se vyskytují konstrukce instrumentálu s funkcí předložky (s) pomocí. Volbu těchto konstrukcí lze zdůvodnit principy jazykové ekonomie a srozumitelnosti: tendencí vyjádřit co nejstručněji, tj. redukovaně, a jasně to, co chtěl mluvčí říci (Vaičiulytė-Semėnienė 2016: 32). Tato konstrukce je převzata z ruštiny при помощи. Např.:
Kdysi byl úplně jiný, ale časem se kvůli nemoci (= vinou nemoci) stal jakýmsi cizincem sám sobě <...> (VATM 124). Spisovatel pomocí románu (= v románu) dokázal na tuto otázku odpovědět velmi přesně (VATM 186).
Konstrukce instrumentálu s podstatným jménem (s) pomocí se vyskytují také v závěrečných pracích absolventů litevských škol ve Vilniuském kraji, např.:
Tuto zbraň dokonale ovládal a obdivuhodně uměl s její pomocí (= jí) šířit mezi lidmi myšlenky svobody kněz Jonas Mačiulis-Maironis (VA 3); S pomocí lásky (= Milujíce) lidé často dosahují svých vysněných cílů, překonávají strach a hřejivými barvami vybarvují šedou a chmurnou každodennost (VA 39); To svědčí o tom, že cokoli bylo zapomenuto, může být znovu vybaveno pomocí zvuku (= nahlas) (VA 60); Proto pomocí bujné fantazie (= s bujnou fantazií) se promění v netopýra, aby mohla alespoň koutkem oka spatřit svou milovanou a být jí nablízku (VA 61); Takže Irusia, když dospěla a stala se ženou, mohla pouze díky paměti (= když si vzpomněla) pochopit, odkud se vzal její hodnotový základ (VA 118).
Díky se ve slohových pracích užívá jak předložkově, tak jako příklonka, avšak nejčastěji ve vztahu k věcem a jevům (srov. rus. благодаря кому), např.:
Spisovatel Antanas Baranauskas z období romantismu ve svém díle „Anykščių šilelis“ díky vzpomínkám a síle představivosti (= opíraje se o vzpomínky a představivost) velmi názorně popsal obraz Anykščių šilelis (VATM 94); Jsou vděčni přírodě, díky níž mají (= získávají) potravu (VATM 504); Jen díky knihám (= čtením knih) si můžeme alespoň představit, co je láska (VATM 1997); Během světových válek díky nashromážděným zkušenostem (= poté, co získal zkušenosti) A. Škėma objevil způsob, jak uniknout krutému
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 19
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 19
reality (VA 16); Díky zajetí (= Būdamas nelaisvėje) se Sruoga ocitá na prahu smrti <...> (VA 71); Díky jakýmsi událostem (= Įvykus tam tikriems įvykiams) nebo když člověk někdy navštíví stejné místo, kde se něco stalo, může si náhle vzpomenout <...> (VA 72); <...> hlavní hrdina-vypravěč díky bohémskému způsobu života (= gyvendamas bohemišką gyvenimą) dokáže nepodlehnout a láska k Tūle je motorem života a radosti (VA 87).
Občas se vyskytují věty s postpozicí atgal vyjadřující časový úsek – jde o doslovně přeložená slovní spojení z ruštiny (srov. rus. пару лет (веков) назад), např.:
Před pár lety (= Prieš porą metų) jsem se cítil beznadějně <...> (VATM 98); Avšak před pár staletími (= před pár staletími) byli černoši kvůli krutému zacházení bělochů zotročováni <...> (VA 36).
Byla nalezena jedna věta, v níž je ve významu postpozice užito slovo sąskaita, např.:
Avšak pokud je lásky dosaženo na úkor druhých (= pokud je lásky dosaženo ubližováním druhým), člověk nikdy nebude moci být plně (= zcela) šťastný a těšit se ze své lásky (VA 92).
7 OBR. Četnost chyb v předložkách a postpozicích (v procentech) VATM
Chyby v předložkách v pracích maturantů, jejichž mateřským jazykem není litevština, představují přibližně 58% (viz obr. 7). Častěji jsou chybně užívány předložky pas, į, ant, méně často prie ir su. Z nesprávně užívaných postpozic (přibližně 42%) lze uvést pagalba, dėka ir atgal. Kalk dėka je, jak ukazují výzkumná data, typičtější pro maturanty škol národnostních menšin.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 20
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 20
8 OBR. Četnost chyb v užívání předložek a postpozic (v procentech) VA
Rodilí mluvčí mezi maturanty mají nejmenší sklon k chybám v předložkách a postpozicích (viz obr. 8). Byly zjištěny pouze v 21 slohových pracích. To představuje přibližně 14% chyb v předložkách, z nichž častější jsou nesprávné vazby s předložkami pas ir į. Téměř 86% připadá na chyby v postpozicích – bylo zjištěno, že nejčastěji jsou nesprávně užívány postpozice dėka ir pagalba, vzácněji atgal ir sąskaita.
ZÁVĚRY
1. V písemných pracích maturantů z národnostních menšin a litevských škol ve Vilniuském kraji, kteří v roce 2014 skládali státní zkoušku z litevského jazyka a literatury, byly zjištěny tři typy syntaktických chyb – chyby v užívání pádů, předložek a postpozic a chyby v nesprávné stavbě vět. Analýza údajů ukazuje, že žáci s jiným mateřským jazykem dělají o třetinu více chyb. Provedený výzkum umožňuje formulovat zobecňující závěry.
1.1. Jedním z hlavních typů chyb ve všech písemných pracích jsou chyby v užívání pádů; v pracích rodilých mluvčích i žáků s jiným mateřským jazykem představují podobný podíl. Nejpočetnější skupinu tvoří chyby spočívající v neužívání dvojitého pádu; více těchto chyb bylo zjištěno v pracích maturantů s litevštinou jako mateřským jazykem a jejich příčinou by mohlo být to, že tento způsob vyjadřování volí častěji.
1.2. Žáci obou typů škol chybují při užívání lokálu: v písemných pracích maturantů ze škol národnostních menšin jsou častější chyby v lokálu časového významu, ve školách s litevským vyučovacím jazykem pak chyby v užívání lokálu směru vardan.
1.3. Maturanti s jiným mateřským jazykem výrazně převyšují rodilé mluvčí v nesprávném užívání akuzativu místo genitivu záporu.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 21
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 21
2. Druhou skupinu syntaktických chyb tvoří vady ve stavbě vět.
2.1. Převládající chybou tohoto typu je nesprávné užívání příčestí na -damas. Dopouštějí se jí maturanti ze škol národnostních menšin i litevských škol. Povaha chyb a jejich poměr ukazují, že jejich příčinou může být i v obou případech totéž: neuvědomování si, že příčestí na -damas není vhodné k vyjádření vedlejšího děje téhož původce děje v osobních větách.
2.2. Na rozdíl od rodilých mluvčích se v písemných pracích maturantů s jiným mateřským jazykem, pravděpodobně vlivem ruštiny, hojně vyskytují konstrukce kad s infinitivem vyjadřujícím účel.
3. Třetím typem chyb, který je charakteristický pro písemné práce rodilých mluvčích i žáků s jiným mateřským jazykem, je chybné užívání předložek a postpozic.
3.1. Vlivem ruštiny tvoří ve školních pracích žáků škol národnostních menšin většinu chyb v užívání předložek nesprávně používané konstrukce s předložkami pas a į.
3.2. Pro maturanty litevských škol je charakteristické nesprávné užívání postpozic dėka a pagalba.
4. Získané výsledky ukazují, že syntaktické chyby vyskytující se v písemných pracích vznikají převážně vlivem slovanských jazyků. Slovní spojení přeložená z ruštiny se objevují v pracích žáků škol s litevským i jiným vyučovacím jazykem. Syntaktické konstrukce se podle ruského jazykového vzoru v povědomí ustalují jako norma. Vliv má zřejmě také jazyk užívaný v rodině i okolí a rovněž média, v jejichž psaných i mluvených textech se hojně vyskytují jazykové chyby typické pro písemné práce maturantů.
LITERATŪRA
Bielinskienė A. 2004: Dėl jungtuko bei vartosenos dabartinėje lietuvių kalboje. – Kalbos kultūra 77, 119–123.
KP S1: Kalbos patarimai. Kn. 2. Sintaksė: 1. Linksnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Vitas Labutis, Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2009.
KP S2: Kalbos patarimai. Kn. 2. Sintaksė: 2. Įvairūs dalykai. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Vitas Labutis ir Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2009.
Piročkinas A. 1990: Administracinės kalbos kultūra, Vilnius: Mintis.
Šukys J. 1998a: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa.
BENDRINĖ KALBA 89 (2016)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 22
SOLVITA LABANAUSKIENĖ. Sintaksės klaidos Vilniaus apskrities abiturientų rašiniuose | 22
Šukys J. 1998b: Taisyklingi ir klaidingi vietininkai, normų ribos. – Gimtasis žodis 4, 43–46.
Urnėžiūtė R. 2015: Mūsų mokslo ateities kalba. – Gimtoji kalba 1, 14–20.
