AURELIJA GRITĖNIENĖ

Litevský jazykový institut

OBRAZ SLOVNÍKU VE SLOVNÍKU LITEVSKÉHO JAZYKA

KLÍČOVÁ SLOVA: slovník, obraz, ilustrační věta, sémantika, Slovník litevského jazyka.

ÚVODNÍ POZNÁMKY

O významu akademického Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ_e) pro různé interdisciplinární výzkumy se psalo mnohokrát. Hodnotu různých slovníků (zejména LKŽ_e) vyzdvihují nejen lingvisté (viz Dini 2002; Kažukauskaitė 2002; Nepokupnas 2002, Paulauskienė 2002; Toporovas 2008 aj.). Jejich motiv se pravidelně objevuje také v neodborných textech. Básníci (Vytautas Mačernis, Bernardas Brazdžionis, Česlovas Milošas, Justinas Marcinkevičius aj.) ve svých verších zmiňují autora prvního litevského slovníku Konstantinase Sirvydase. S tím, jak postupně vycházely jednotlivé svazky LKŽ_e, vznikala řada básní (Justina Marcinkevičiuse, Marcelijuse Martinaitise aj.), v nichž se objevuje také motiv akademického slovníku. V próze (románech, esejích a dalších textech různých žánrů, například u Kosta Ostrauskase, Romualdase Granauskase, Agnė Žagrakalytė aj.) se zdůrazňuje význam akademického slovníku pro naši kulturu a hovoří se o sběratelích slov, redaktorech apod.¹

Pro sémantický výzkum obrazu byl tedy pojem slovníku zvolen záměrně. O jiném Slovníku litevského jazyka – slovy Viktorije Daujotytė, o základním kulturním textu

¹ Takto o slovníku hovořil Romualdas Granauskas v jednom z rozhovorů: „Člověče, proč si na prsa nepoložíš Velký slovník litevského jazyka? Proč do něj nenahlédneš, proč sis ho nepřečetl alespoň třikrát, a chystáš se psát? Jakým jazykem, jakou svou polojazyčností? Možná bys alespoň pochopil, že litevský národ nevytvořil nic cennějšího a vznešenějšího? Sám zanikne, ale ON tu zůstane a bude dál dunět“ (Granauskas 2015: 317). O svém příspěvku ke sběru slov pro akademický slovník se krátce zmiňuje také postava románu Agnė Žagrakalytė, skutečná osoba Juozas Žagrakalys: „Napsal jsem šestnáct povídek v dialektu. Později, na Vidugirisův návrh, jsem se rád ujal sběru slov pro slovník – kdo by se nechtěl podílet na tak dobré práci <...>“ (Žagrakalytė 2013: 561). Připomeňme jen, že právník, literát a vlastivědný pracovník J. Žagrakalys je jako sběratel slov uveden v posledním svazku akademického slovníku. V monografii Aldonase Pupkise se píše, že slova pro slovník začal sbírat už v roce 1933 a nejvíce jich shromáždil po válce (v letech 1972–1977 zapsal z živého jazyka asi 4000 slov a z písemných pramenů asi 5000) (Pupkis 2013: 424).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 2

(Daujotytė-Pakerienė 2002: 34) – o čtení jako jedna z prvních hovořila Jolanta Zabarskaitė. Nahlížíme-li na slovníková hesla jako na specifický diskurz vytvořený určitým způsobem a čteme-li je z různých perspektiv, můžeme nalézt rozmanité údaje o rysech litevského světového názoru a vnímání světa. O pramenech LKŽ_e jako odrazu kulturních dějin psala Zita Šimėnaitė (2010: 158–166). Na základě slovníkového materiálu již byl prozkoumán náš politický obraz světa (stát, zákon, moc) a zkoumán obraz jeřábu; s využitím materiálu Adalberta Bezzenbergera zaznamenaného ve slovníku byly popsány laguna, pobřežní pásmo a jeho obyvatel (Zabarskaitė 2010: 126–143; 2012: 239–253; Gritėnienė 2016: 85–104). Cílem tohoto článku z lingvistické kulturologie je s využitím širokého a rozmanitého diskurzu 20 svazků slovníku prozkoumat, jaký sémantický obraz slovníku se utvořil v hypertextu LKŽ_e, a určit, které jeho rysy jsou považovány za nejdůležitější a nejaktuálnější. Za účelem dosažení tohoto cíle bylo stanoveno několik konkrétních úkolů: na základě shromážděného materiálu a za použití interpretační, analyticko-popisné a sémantické analýzy charakterizovat strukturu, typy, rozsah a autory slovníků i jejich materiál; popsat průběh lexikografické práce a obtíže, s nimiž se lexikografové při přípravě slovníků setkávají; poukázat na nedostatky vyskytující se ve slovnících a ukázat jejich hodnotu.

Obraz se zde chápe jako určitá zobecněná mentální představa utvořená v lidském vědomí, obnovení předchozího vnímání nebo zkušenosti². Od obrazu se představa liší tím, že je schematičtější a obecnější. Představy jsou prostředním článkem mezi vnímáním a abstraktním myšlením; jejich vznik v paměti, představivosti a myšlení řídí jazyk (VLE 548). O tom, jak představu chápou sémiotici a filozofové novověku, viz podrobněji Sverdiolas 2006: 174; Balodis 2009; Nastopka 2010: 26 aj. Stručným shrnutím filozofických výzkumů bychom mohli říci, že novověká filozofie chápe představu jako mentální fenomén, určitou reprezentaci, svébytný substrát vnímání a zkušenosti.

² Pojem archetypu je představě poměrně blízký a častěji jej užívají literární a kulturní vědci. Srov. definici archetypu: archetyp – původní model, ideální příklad, prototyp, předávání představy kolektivního nevědomí s univerzálním významem, nezávislé na individuálním poznání, z generace na generaci (LLE 2001: 28). V kognitivní lingvistice se obvykleji užívá pojem konceptu. Připomeňme, že konceptem se obvykle rozumí jednotka myšlení, veškeré informace o něčem, které mají ve vědomí lidé hovořící určitým jazykem (podrobněji o termínu konceptu viz Černeiko, Cho Son Te 2001: 51; Papaurėlytė 2003: 25; 2007: 15–17; Gudavičius 2011: 109–117). Termín konceptu se nejčastěji užívá při hovoru o abstraktních pojmech, zatímco slovník je konkrétní realita. Navíc materiál shromážděný v tomto článku není analyzován metodou kognitivní analýzy a nejsou zde užívány ani další klíčové termíny kognitivistiky (atribut, figura, kolokace apod.), proto byl v této sémantické studii zvolen termín představa.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 3

Výzkumný materiál byl shromažďován vertikálním procházením všech 20 svazků LKŽ_e a horizontálním čtením hypertextu slovníku. Tímto způsobem bylo při čtení slovníkových hesel nalezeno 211 heslových slov, v jejichž dokladech se vyskytuje lexém žodynas. Zajímavé je, že lexémy leksikografas, -ė („odborník na lexikografii“) a žodynininkas, -ė („sestavovatel slovníků, lexikograf“) jsou zaznamenány pouze ve vlastních slovníkových heslech. V žádném z 20 svazků slovníku nejsou použity při definování ani dokládání jiných slov. Naprostá většina (dokonce 98%) dokladů obsahujících lexém žodynas byla excerpována z textů různých autorů (především jazykovědců a kulturních i společenských osobností): 64 vět od Kazimierase Būgy, 19 od Jona Jablonskise, 9 od Juoze Balčikonise, 7 od Antanase Baranauskase, po 3 od Kazimierase Jauniuse a Vincase Kudirk y, 2 od Juoze Tuma-Vaižgantase a po 1 z děl Antanase a Jona Jušků, Jona Šliūpase, Mykolase Biržišky, Antanase Salise, Jurgise Šlapelise, Vydūnase aj. žodynas se zmiňuje také v různých odborných publikacích (časopisech, Lietuvių kalbos gramatikoje, jiných slovnících apod.). Z živého jazyka byly zapsány pouze 2 doklady s lexémem žodynas (po jednom z Liškiavy a Kretingy)³.

Je třeba zmínit, že v LKŽ_e byla nalezena také synonyma žodyno (i ta jsou předmětem tohoto článku): novotvary Kiprijonase Juozapase Nezabitauskise surinktžodis a žodinykas, výraz žodrodys užívaný Simonasem Daukantasem, vardinyčia od A. Jušky, výrazy žodinės knygos, žodknygės, poprvé zaznamenané ve slovníku Fridricha Kuršaitise (KII362), žõdinis užívaný ve slovníku Maxe Niedermanna, Alfreda Senna, Franca Brendera a A. Salise; Antanas Vireliūnas nazýval terminologické slovníky įvardynais a slovníky se označují také mezinárodním slovem leksikonas. Všechna tato synonyma se v LKŽ_e zmiňují pouze ve vlastních slovníkových heslech. Dnes všeobecně obvyklý termín žodynas vytvořil a poprvé použil Jurgis Ambraziejaus Pabrėža, rozšířil a ustálil jej list Aušros (Balašaitis 1984: 95).

Materiál pro výzkum byl shromážděn ze všech 20 svazků LKŽ_e, bez využití údajů z doplňkové kartotéky; je proto třeba zdůraznit, že získané výsledky odrážejí obraz slovníku, který se utvářel v litevském vnímání světa do 21. století.

³ Je zřejmé, že tyto věty byly zaznamenány od informátorů, kteří nepochybně přicházejí do styku s lexikografy: Kiek sukruš piningo į tą žodyną! Krtn (ž. sukrušti). Visan sodžių užsijaudė visi žodžius žodynui rinkt Lš (ž. užjaudyti).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 4

1. SÉMANTICKÁ ANALÝZA ILUSTRAČNÍHO MATERIÁLU LKŽ_e

Autorem jednotlivých dokladů LKŽ_e je buď konkrétní osoba (na konci ilustrační věty je uvedeno příjmení konkrétního člověka, z jehož textů byla věta převzata), nebo anonymní autor (jeho identitu skrývá obecná zkratka rš, sp, Klb, LKK, LK, B apod.); v obecném smyslu však lze říci, že celý hypertext slovníku vytvořil jediný kolektivní tvůrce – celý litevský národ. Při pojednání o konkrétním obrazu slovníku je třeba upřesnit, že údaje z hypertextu LKŽ_e analyzované v této studii ukazují obraz slovníku utvořený odborníky na jazykovědu – badateli v lexikografii, gramatice, dialektologii a dalších oblastech jazykovědy – a také kulturními osobnostmi jim blízkými a autory krásné literatury.

Všechny sémantické analýzy obvykle vycházejí z významů slov uvedených ve výkladových slovnících nebo z jejich ilustračního materiálu. Slovník se ve výkladových slovnících litevštiny obvykle definuje takto: slovník je tištěná nebo elektronická kniha určená k nesouvislému čtení, v níž jsou určitým způsobem (obvykle abecedně) uvedena slova a slovní spojení s vysvětleními, doklady nebo překladem do jiného jazyka, případně bez nich⁴. V této studii byly na základě ilustračních vět LKŽ_e (přesněji tvrzení, která jsou těmito větami vyjádřena) vyčleněny následující nejdůležitější rysy obrazu slovníku: jeho struktura, typ, autor, rozsah, lexikografický materiál, průběh práce, obtíže při přípravě slovníků, nedostatky slovníků a jejich hodnota. Každý z těchto rysů bude dále podrobněji rozebrán.

2. STRUKTURA SLOVNÍKU

Struktura slovníku zahrnuje dva typy struktury: makrostrukturu (celkovou strukturu slovníku, uspořádání jeho hlavních částí a slovníkových hesel) a mikrostrukturu (strukturu jednotlivého slovníkového hesla) (Jakaitienė 2005: 33).

V několika ilustracích LKŽ_e se zmiňuje makrostruktura slovníku (úvod, pořadí uvádění slov, zkratky, ilustrace apod.): „Úvod“ slovníku je výčtem určitých problematických otázek výslovnosti a přízvuku K1K53,47 (viz výčet)⁵. Slova

⁴ Srov. definici slovníku LKŽ_e, také Slovníku současné litevštiny (http://lkiis.lki.lt/dabartinis) a Slovníku spisovné litevštiny (http://bkz.lki.lt/).

⁵ Příklady v článku jsou citovány z elektronické verze LKŽ_e (viz www.lkz.lt). Zkratky jsou stejné jako ve slovníku. V závorkách je uvedeno slovo, z jehož hesla byl příklad převzat.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdyns Lietuvių kalbos žodyne | 5

Būgův slovník řadí slova podle abecedy LKI103 (viz řadit). Deminutivní podstatná jména se v Būgově slovníku nepřipojují k základnímu heslu, ale zpracovávají se v samostatných heslech LKI104 (viz připojovat). Ve slovnících označuje tilda opakující se slova nebo jejich části TŽŽ (viz tilda). K označování přízvuku používáme ve slovnících a gramatikách několik značek J.Jabl (viz slovník). Druhou velkou změnou, kterou J. Jablonskis provedl ve slovníku [Įskos], bylo označení přízvukových kontur u všech slov LKV244 (viz označení). V mém slovníku budou u každého slova uvedeny věty, z nichž bude snazší pochopit význam slova K.Būg (viz pochopit).

V ilustracích věnovaných mikrostruktuře slovníku se hovoří o heslových slovech, jejich pořadí uvádění apod.: Heslové slovo slovníkového hesla rš (viz heslový). Nominativ je základní tvar skloňovaného slova, kterým se toto slovo zapisuje ve slovnících, seznamech a nadpisech MLTEII443 (viz nominativ).

3. TYP SLOVNÍKU

Slovníky se dělí na typy podle různých kritérií. Podle zdroje informací se obvykle rozlišují lingvistické a encyklopedické slovníky. V LKŽ_e byla nalezena pouze jedna ilustrace, v níž je zmíněn encyklopedický slovník: Encyklopedický slovník DŽ (viz encyklopedický).

V diskurzu LKŽ_e se hovoří především o lingvistických slovnících. Existují různé typy. Podle počtu jazyků se uvádějí tyto slovníky: Jednojazyčné výkladové slovníky jsou obvykle normativní A.Sal (viz jednojazyčný). Dvojjazyčný slovník DŽ (viz dvojjazyčný). Širvydas vydal trojjazyčný slovník prš (viz vydat). Ukazuje se, že Šlapelis vydal dokonce dva slovníky – trojjazyčný a jednojazyčný K.Būg (viz jednojazyčný). Vícejazyčný slovník NdŽ (viz vícejazyčný).

Slovníky se dělí také podle rozsahu, formy a účelu: Kapesní slovník DŽ (viz kapesní). Liliputánský slovník DŽ (viz liliputánský). Slovník pro praktické potřeby K.Būg (viz potřeba).

V ilustracích LKŽ_e se zmiňují různé typy jednojazyčných slovníků. Podle pořadí uvádění slov nacházíme tento typ slovníku: Būgův slovník je abecední, nikoli hnízdový rš (viz hnízdový).

Nejvíce typů slovníků nacházíme podle popisovaných jednotek a způsobu podávání informací: Būgův slovník je zčásti překladový a zčásti výkladový LKI113 (viz překladový). Výkladový slovník speciálních termínů SkŽ279 (viz slovník). Svou povahou je slovník na pomezí úplného a výběrového BVIII204 (viz přechodný). V hypertextu LKŽ_e jsou zmíněny také aspektové slovníky: Mám shromážděno značné množství materiálu pro etymologický slovník K.Būg (viz materiál). Reverzní

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdyns Lietuvių kalbos žodyne | 6

Slovník rš (viz slovník). Pro slovník spisovného jazyka nemají nářeční slovní podoby žádný význam K.Būg (viz slovní podoba). V litevské lexikografii dlouho zela zjevná mezera – neměli jsme speciální slovník spisovné výslovnosti K1K53,44 (viz zívat).

Řada dokladů pojednává o různých speciálních slovnících: Kromě soupisu názvů rostlin napsal J. Pabrėža také slovník morfologických botanických termínů KlbXVIII11 (viz soupis názvů). Nejčastěji se kalky objevují nejprve v překladové odborné literatuře a v překladových terminologických slovnících a jsou překladatelovým vlastním výtvorem KlK27,32 (viz překladový). Nářeční slovník rš (viz nářečí). Tematický slovník by byl skutečným pomocníkem pro pisatele, pomohl by jim najít slovo s potřebným významem, propagoval by méně užívaná nebo méně známá slova a jejich významy KlK27,48 (viz tematický). Slovník pěstovaných rostlin P (viz slovník). Sbíral materiál pro slovník významných osobností Litvy rš (viz významná osobnost).

Někdy je v dokladu uveden název konkrétního slovníku: Būgův „Slovník litevského jazyka“ je co do rozsahu slovník tezaurického typu LKI113 (viz tezaurus). Veškerý čas mi zabírá „Pravopisný a poradenský slovník“, který bych chtěl dokončit do Nového roku K.Būg (viz rada). [Šlapelisův „Litevsko-ruský slovník“]⁶ dospěl až k písmenu K J.Balč (viz dojít).

4. AUTOŘI SLOVNÍKŮ

V několika dokladech z LKŽ_e jsou sestavovatelé slovníku označeni velmi obecně, bez individualizace. Lexikografové jsou nazýváni sestavovateli, připravovateli, pisateli slovníku apod.: Stal jsem se připravovatelem slovníku K.Būg (viz připravovatel). Sestavovatel slovníku J.Jabl (viz sestavovatel). Jaký pořádek tu pisatelé slovníku dodržují při tomto třídění slov pro čtenáře? J.Jabl (viz čtenář). Písař slovních knih (slovníků) KII26 (viz slovní). První připravovatel velkého encyklopedického arabského slovníku EncIV1187 (viz připravovatel).

Celý kolektiv připravovatelů – redakce slovníku: Redakce slovníku naléhavě potřebuje dostat tři výtisky Lalova slovníku KlbXIV64(K.Būg) (viz redakce). [Redakční] kolektiv „Slovníku litevského jazyka“ byl sestaven ze zástupců významnějších litevských nářečí KlbXVI10 (viz sestavit).

⁶ Slovo LKŽ_e uvedené v hranatých závorkách, které lze odvodit z písemného kontextu, se v tomto článku považuje za rovnocenné ostatním slovům ve větě.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdyns Lietuvių kalbos žodyne | 7

V diskurzu LKŽ_e jsou mnohem častěji uváděna konkrétní příjmení autorů slovníků: Konstantinase Sirvydase, Kazimierase Daukši, Kristijonase Gotlyba Milkiuse, Simona Daukantase, Dionizase Pošky, Fridrichase Kuršaitise, Mykolase Miežinise, Antanase Jušky, Kazimierase Būgy, Jurgise Šlapelise, Jonase Jablonskise a dalších. Jen vzácně je autor slovníku i samotné dílo zmíněno bez širšího kontextu: Daukantův slovník K.Būg (viz slovník). Když odhalil slovníkáře Neselmana JJ (viz slovníkář).

V podrobnějších dokladech s širším kontextem se hovoří o konkrétních slovech uváděných autory slovníků: Širvydas (= Sirvydas) má ve svém slovníku v pátém vydání slovo prekie K.Būg (viz pátý). Slovo miresiuoti v Daukšově slovníčku ukazuje, že se má psát miresiuoti „gaimuroti“ K.Būg (viz miresiuoti).

Porovnávají se slovníky několika autorů, hovoří se o vlivu jednoho slovníku na druhý, o střídání sestavovatelů slovníku apod.: Šlapelisův slovník slibuje být slovně bohatší než Kuršaitisův slovník K.Būg (viz slovně bohatý). Kuršaitis... prohlédl celý Mielckeho slovník LTI417(A.Baran). Něco je zde převzato také z Kuršaitisova slovníku J.Jabl (viz převzít). Juškevičiusův slovník od písmene m vede Šlapelis LKKXX56(K.Būg) (viz vést). Bylo by třeba použít materiály Jauniause vhodné pro Juškevičiusův slovník K.Būg (viz materiály).

Hodně se píše o oddanosti slovníkářů jejich práci: [D. Poška] celý život pilně pracoval na shromažďování litevského slovníku A1884,16 (viz slovník). Zemřel kněz Miežinis, zemřel i jeho slovník V.Kudir (viz zemřít).

Zmiňují se konkrétní práce lexikografů: A. Juška přeložil v slovníku litevská slova do polštiny stručně a výstižně LKV170 (viz přeložit). Šlapelis upravil text slovníku podle spisovného jazyka, ale nic nedoplňoval; od originálu se příliš neodchýlil J.Balč (viz odchýlit se). Veškerý od nich získaný materiál... chtěl J. Jablonskis využít ve svých článcích nebo ve slovníku KlbV54 (viz využít).

5. ROZSAH SLOVNÍKŮ

Rozsah slovníku se nejčastěji udává a) počtem svazků, b) tiskových archů, c) stran nebo hesel:

a) Jednosvazkový slovník DŽ¹ (viz jednosvazkový). Dvousešitový slovník DŽ (viz dvousešitový). Šestisešitový slovník rš (viz šestisešitový). Vícesvazkový slovník rš (viz vícesvazkový);

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 8

b) Slovníček bude mít rozsah pěti až deseti tiskových archů LKGII607 (viz mezi);

c) Dnes si ještě nedokážu představit, jak bude slovník velký. Jen se mi zdá, že bude mít asi 4000–6000 stran (velkého formátu) KlbXIV164(K.Būg). Slovník bude velký – vyjde asi na 8 nebo 10 tisíc stran K.Būg (viz tisíc). Podle mého odhadu však A. [Juškův] Slovník nebude mít více než 35000 slov Vaižg (viz odhad).

Někdy se rozsah slovníku vyjadřuje přídavnými jmény obrovský, předurčený⁷ apod.: Pilně píšeš, pane, obrovský slovník našeho jazyka Jn (viz práce). Z toho už se stal předurčený slovník před (viz předurčený). Būga se chystal zahrnout do slovníku všechna slova užívaná i dříve užívaná v litevštině sp (viz záměr).

6. MATERIÁL SLOVNÍKŮ

Nejprve je třeba shromáždit rozmanitý materiál pro sepsání slovníku. Pro akademický slovník se slova sbírala z živého jazyka a z nejrůznějších písemností. V ilustracích vybraných pro zkoumání obrazu slovníku se mluví především o této práci: Pro slovník jsem v letech 1916–1919 vylovil spoustu slov K.Būg (viz vylovit). Jako mravenec (M. Untulis) sbíral a nosil litevská slova do kartotéky litevského jazyka rš (viz nosit).

Slova vybraná z různých zdrojů a příklady jejich užití se zapisují na jednotlivé lístky – vzniká slovníková kartotéka: Slovníková kartotéka DŽ (viz kartotéka). Kartotéka určovala rozsah slovníku, a dokonce i jeho strukturu rš (viz určovat). Juškevičova slovníku není tolik jako mých materiálů (lístkový slovník!) K.Būg (viz lístkový).

Někteří autoři zahrnují do slovníků všechna slova, která se v jazyce vyskytují: Obsahem slovníku jsou všechna litevská slova, bez jakéhokoli výběru K.Būg (viz vybraný). Můj slovník se některým našim krajanům (vlastencům) velmi nelíbí kvůli přejatým slovům TŽII464(K.Būg) (viz krajan). A. Juška se také nevyhýbal hrubým a vulgárním slovům a výrazům, protože je nepovažoval za nevhodné pro slovník ani pro čtenářskou veřejnost vůbec LKV151 (viz vulgární).

Někdy se v ilustracích vyčleňuje nebo zdůrazňuje nějaká zvláštní vrstva slovní zásoby: Tato slova jim jazyk neznečišťují a prý patří do slovníku K.Būg (viz znečišťovat). Možná že většina jazykových příkladů uváděných ve slovníku jsou překlady M.Birž (viz uvést). Navzdory redakčním úpravám J. Jušky se v tištěné části slovníku vyskytují výrazy, jimž se v psaném jazyce obvykle vyhýbá

⁷ Předurčený – „nemalý, dosti velký“.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdys Lietuvių kalbos žodyne | 9

lexika LKV152 (viz vyhnout se). Zařazování takových dialektismů do nářečních slovníků je v dialektologické lexikografii zcela novou záležitostí BXIII308 (viz zařazování).

7. ETAPY TVORBY SLOVNÍKU

Z ilustrací v LKŽₑ můžeme poměrně snadno sledovat průběh prací na přípravě slovníku. Nejprve je třeba shromáždit lexikografický materiál: Shromažďování slovníkového materiálu souviselo s další rozsáhlou prací – sběrem folklóru rš (viz sběr). Bylo by užitečné shromáždit slova do jednoho slovníku a připojit k nim výklady jejich významu a smyslu rš (viz výklad).

Poté se slova řadí abecedně: Abecední řazení slovníkových lístků K.Būg (viz abecední). Po uspořádání kartotéky se začne vytvářet text slovníku: Začal jsem přepisovat slovník z lístků do sešitů pro tisk KlbXIV165(K.Būg) (viz přepisovat). Dávej slovo ke slovu – budeš mít slovník J.Balč (viz slovník).

Později se do práce na přípravě slovníku zapojuje redaktor. Nejvíce ilustrací se týká redakční úpravy slovníku A. Jušky: Jablonskis redigoval část slovníku A. Jušky (ejūra), který obohatil spisovný jazyk o značné množství nových slov LKI47 (viz redigovat). J. Jablonskis byl jediným [slovníku A. Jušky] redaktorem, který polský překlad upravoval zásadním způsobem LKV243 (viz jediný). Při redigování Jablonskis [A. Jušky] sjednocoval jazyk slovníku, zapsaný na mnoha místech v nářečí oblasti, kde se materiál sbíral, a přibližoval jej západní aukštaitštině J.Balč (viz sjednocovat). Za redakci J[úškovova] slovníku jsem žádné další peníze nedostal KlbV106(J.Jabl) (viz redakce). J. Jablonskis, který souhlasil, že bude redaktorem, snil o tom, že uspořádá a vydá celý slovník A. Jušky LKV237 (viz uspořádat).

Před vydáním se čtou korektury slovníku: Třetí sešit Juškevičova slovníku jsem musel připravit do tisku a provést korektury až do strany 232 (až po kretalui) K.Būg (viz provést). Se slovníkem jste se, jak se domnívám, už seznámil z korekturních archů K.Būg (viz říci).

Redigovaný slovník se předává do tiskárny: Myslím, že tisk slovníku bude možné zahájit na podzim roku 1923 K.Būg (viz tisk). Na podzim by mohl vyjít první sešit slovníku K.Būg (viz sešit). Už jsou to tři roky, co rukopis toho slovníku předali jednomu tiskaři V. Kudir (viz tiskař). Naléhavá potřeba nutí autora pokračovat v zastavené práci na tisku slovníku K.Būg (viz tisk). Dnes už jsou ve slovníku vysázeny dva archy (32 stran) – až po slovo akis KlbXIV166(K.Bug) (viz vysázet).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 10

8. POTÍŽE PŘI PŘÍPRAVĚ SLOVNÍKŮ

V ilustracích se nejčastěji uvádí, že tvůrcům slovníků chybí materiál, jeho sběratelé a autoři slovníků: Pro jednoho člověka je shromáždění podobného slovníku přímo neúnosnou prací rš (viz unést). Do slovníku je těžké shromáždit všechna slova jazyka J.Jabl (viz těžký). Příspěvek by byl mnohem hodnotnější, kdyby své práce opravil a doplnil a přitom využil pomoci dalších sběratelů litevských slov pro slovník A.Baran (viz pomoci). Pro slovník je těžké získat pracovníky K.Būg (viz pracovník). Bylo by dobře, kdyby někdo dokázal zapojit mládež do práce na slovníku K.Būg (viz zapřáhnout).

Z ilustrací je patrné, že příprava slovníku zabere značné množství času a vyžaduje mnoho sil a obětavosti: Během řady let se mu podařilo shromáždit mnoho materiálu pro slovník litevského jazyka KlbXIV19 (viz řada). Samotné psaní [slovníku] může trvat nejméně 2–3 roky K.Būg (viz trvat). Būga se rozhodl věnovat se celý tomuto slovníku a žít dokonce jako mnich rš (viz mnišský). Kdoví, jestli někdy dokončím tento svůj slovník Š (viz dokončit). Popsal jsem potřebnost litevského slovníku, namáhavost práce i to, jaký by slovník měl být A.Baran (viz namáhavost). V první části jsem ukázal, jak potřebný je litevský slovník, jak namáhavá je práce a jaký by měl být A.Baran (viz namáhavý).

Při vyřizování finančních záležitostí (zajišťování vydávání a distribuce) je třeba vynaložit mnoho sil: Rukopisy slovníků leží na půdách V.Kudir (viz rukopis). Kdyby měla redakce slovníku dostatek prostředků, práce na slovníku by postupovala rychleji K.Būg (viz rychlý). Kdyby náklad toho slovníku vydávali postupně (a nepřiváželi ho najednou ze skladů), lidé by ho kupovali více rš (viz vydávat). Kdyby se uspořádal obchod s knihami, prodalo by se v Americe více slovníků litevského jazyka KlbXIV169(K.Būg) (viz uspořádat). Byl by také potřebný rozpočet na slovník J.Jabl (viz rozpočet).

Zmiňují se také různé nepředvídané překážky: válka, rozvrat, pronásledování, deportace apod.: Druhý svazek [slovníku A. Jušky] měl vyjít z mých rukou, ale válka tomu zabránila K.Būg (viz svazek). Je škoda, že druhý svazek Juškevičova slovníku zůstal kvůli válce a rozvratu nedokončený TŽII466(K.Būg) (viz rozvrat). J. Jablonskis nechtěl přestat redigovat [slovník A. Jušky], ale pronásledování a deportace mu bránily v práci LKV252 (viz deportace). Vydání prvního svazku slovníku zadržela sovětská cenzura rš (viz zadržet). Do budoucna by bylo třeba předejít průtahům, k jakým došlo při tisku desátého svazku Slovníku K.Kors (viz průtah).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 11

9. NEDOSTATKY SLOVNÍKŮ

V dokladech jsou uváděny také nejčastější nedostatky slovníků – nedostatek materiálu: Je nemálo slov, která se do slovníku nedostala jen z pouhé nepozornosti J.]abl (ž. neapžvalgumas). Všechna slova do posledního nebude nikdy nikdo schopen ve slovnících zaregistrovat K1K41,65 (ž. visut). Jistě nelze očekávat, že jsou zde (ve slovníku) již shromážděny úplně všechny názvy druhů ryb BXI216 (ž. visum).

V dokladech se hovoří také o dalších chybách a nejasné struktuře slovníků: V jeho slovníku je nepřeberné množství chyb K.Būg (ž. galybė). Slovník je plný chyb a nepřesností J.]abl (ž. pilnas). Ve svém slovníčku měl být čtenářům mnohem srozumitelnější – být jim pochopitelným učitelem J.]abl (ž. pamokytojas).

Postrádáme doklady k heslovým slovům: Jen málokteré slovníkové slovo má ve svém hnízdě (výklenku) jazykový příklad J.]abl (ž. gardas). Slovníky s holými slovy (bez dokladových příkladů) nestojí za nic A.Vencl (ž. plikas).

Někdy se vytýká zařazování slov, která ve slovníku nemají co dělat: Proč bylo třeba cpát do slovníku spisovného jazyka tento jazykový obrat, který naši lidé neříkají? J.]abl (ž. sakyti).

Je tedy pochopitelné, že redaktoři a sestavovatelé slovníků žádají čtenáře, aby jim oznamovali nalezené chyby: Když se tisklo druhé vydání slovníku, požádal jsem Litevce, aby redakci slovníku nebo jinde hlásili jeho nedostatky J.]abl (ž. jeibė). Bylo by velmi prospěšné mně i slovníku, který připravuji, kdyby mi i ostatní, kteří si všimnou nějaké mé chyby, nezapomněli dát vědět K.Būg (ž. rengti).

O snaze vytvořit ideální, dokonalý slovník hovoří nejvíce K. Būga⁸: Naše jazykové slovníky se nemohou chlubit dokonalostí K.Būg (ž. tobulumas). Dnes ještě není možné vydat dokonalý slovník, protože jsme k tomu shromáždili příliš málo materiálu K.Būg (ž. išleisti). Snad jiní

⁸ K. Būga se především snažil na základě materiálu ze slovníku A. Jušky připravit dokonalý slovník litevštiny, brzy se však přesvědčil, že to není možné, protože chyběl materiál a ne všechen shromážděný materiál byl spolehlivý. Velmi kriticky se vyjadřoval také o vlastním, narychlo připravovaném slovníku litevštiny (Sabaliauskas 1997: 2–3). V autorecenzi K. Būga napsal: „Kvůli spěchu při práci nemají ani sešity rukopisu slovníku čas poležet, protože jakmile něco napíšu, musím to hned odnést do tiskárny. ‚Slovník litevského jazyka‘ je třeba považovat za koncept, který bych si za lepších životních podmínek v Litvě netroufl vydat, aniž bych jej nejprve důkladně přepracoval a uhladil. Domnívám se, že nám naši potomci za tento koncept nebudou mít za zlé, neboť i koncept poskytne mnoho materiálu“ (cit. podle Zinkevičius 1981: 111).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 12

mohlo by to vůbec vzbudit obavy?

mohlo by to vůbec vzbudit obavy

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 13

záležitost K.Būg (viz mnohojazyčnost). Německy umím natolik, že s pomocí slovníku dokážu překládat do litevštiny Blv (viz využít).

Speciální slovníky jsou ceněny pro specifičnost materiálu, který obsahují: Množství speciálních slovníků je ukazatelem kulturní vyspělosti národa K.Daukš (viz slovník). Z jazykovědně-historického slovníku litevských místních jmen nám jazykovědec-historik bude moci povědět, jaký národ či národy žily v Litvě před začleněním Litevců do této země K.Būg (viz začlenění). Tematický slovník by byl skutečným pomocníkem pro píšící, pomohl by jim najít slovo s potřebným významem, propagoval by méně často užívaná či méně známá slova a jejich významy KlK27,48 (viz tematický). Nářeční slovník oživuje a názorně zachycuje celý náš spisovný jazyk rš (viz oživovat). Kdo neumí jazykově uvažovat, tomu je i nejúplnější slovník neospravedlnitelným přepychem rš (viz jazykově).

Zvláště ceněna jsou ve slovnících fakta živého jazyka: Juška tím (slovníkem) názorně ukázal, že záměr litevských kulturních činitelů zkoumat lidovou mluvu a čerpat z ní materiál pro jazykovědnou práci je správný LKV157 (viz záměr). Slovník A. Jušky byl po dlouhou dobu významným pramenem pro výzkum litevského jazyka LKV200 (viz výzkum).

Ilustrace odhalují praktickou hodnotu slovníků (potřebují je školy i akademická obec): Kvůli vám, bratři, píši slovník: pro Žemajty i Litevce D.Pošk (viz slovník). Tento slovníček přinese největší užitek mladíkům, zejména Žemajtům, kteří se začínají učit ve škole Sut (viz slovník). Jediným učitelem přízvuku mi byl Kuršaitisův slovník K.Būg (viz jediný). Slovník nutně potřebujeme rš (viz plakat). Je dobré, aby tento slovník měl každý J.Jabl (viz prospěšný). Tento slovník... bude dlouho nepostradatelnou příručkou k lepšímu poznání našeho současného jazyka APhIV164 (viz příruční). Pro své spisy si fakta vypůjčují z různých slovníků rš (viz vypůjčovat).

Ilustrace vyzdvihují také vědeckou hodnotu slovníků: Vědeckém⁹ slovníku musí být zapsány všechny tvary každého litevského slova K.Būg (viz vědecký). K. Būga chtěl ze zápisů lidové řeči A. Jušky vytvořit úplnější (= podrobnější) slovník litevského jazyka a základní lexikografické dílo, které by sloužilo vědeckým i praktickým potřebám LKV269 (viz dílo).

⁹ Vědecký – „založený na vědeckých principech“.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 14

ZÁVĚRY

Z ilustrativních příkladů uvedených v LKŽ_e s lexémem žodynas vyplývá, že údaje nashromážděné ve slovníku zcela postačují k vytvoření komplexní představy o slovníku. Protože druhý význam slova žodynas je velmi konkrétní, hmotný, je i utvořená zobecněná představa poměrně přesná a jasně vymezená.

Prozkoumaný materiál umožňuje sestavit tuto zobecněnou představu o slovníku, která se utvořila v LKŽ_e: slovník je jedno-, několikadílná či vícesvazková rukopisná nebo tištěná kniha jednoho autora či kolektivu, napsaná podle určité instrukce a mající svou makrostrukturu a mikrostrukturu; ve slovníku jsou po shromáždění materiálu z jednoho či různých zdrojů (nejčastěji po sestavení kartotéky) abecedně, tematicky nebo podle jiného systému uváděna slova či slovní spojení, obvykle se vymezuje význam slova, může být uveden i jeho původ, historie a zeměpisné rozšíření, o slově se podávají gramatické, akcentologické, stylistické a jiné informace, příklady užití a překlady do jednoho či několika jazyků; takové dílo má praktickou i vědeckou hodnotu (je užitečné při studiu vlastního či cizího jazyka a potřebné jako zdroj pro různá jazykovědná a kulturní bádání).

Je třeba zdůraznit, že konkrétní představa o slovníku, představená v této studii, se utvořila ve vědomí odborníků na jazykovědu – lexikografů, gramatiků, dialektologů a dalších badatelů z různých oblastí jazykovědy, jakož i jim blízkých kulturních osobností a autorů krásné literatury.

Je zřejmé, že po vstupu do 21. století by se představa o slovníku jevila poněkud jinak. Především je třeba zmínit, že slovník není jen tištěná kniha na papíře. Dnes se za slovníky považují také počítačová média i elektronické databáze nebo datové banky. Kromě toho se sestavují slovníky nejen přirozených, ale i umělých jazyků; mohou být ozvučené a doplněné kresbami, fotografiemi apod. (srov. Jakaitienė 2006: 7). Lze také předpokládat, že změněnou představu o slovníku by ukázaly údaje z jiných zdrojů, vědecky připravené všestranné průzkumy apod. To, jak se představa o slovníku změnila a jaká je v 21. století, by však bylo předmětem výzkumu jiného článku.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 15

PRAMEN

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas. Red. kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – Atnaujinta versija, 2008, 2017. Prieiga internete: www.lkz.lt.

LITERATŪRA

Balašaitis A. 1984: Žodžiai ir žodynai, Vilnius: Mokslas.

Balodis A. 2009: Pasaulis kaip vaizdinys: kelios pastabos apie tai, kaip J. P. Sartre’as kritikuoja H. Bergsono sąmonės sampratą. – Athena 5, 71–84. Prieiga internete: http://lkti.lt/athena/pdf/5/5.II.A.71–84.pdf (žiūrėta 2017 09 03).

Černeiko L., Cho Son T. – Чернейко Л. О., Хо Сон Тэ 2001: Концепты жизнь и смерть как фрагменты русской языковой картины мира. – Филологические науки 5, 50–58.

Daujotytė-Pakerienė V. 2002: Pamatinis kultūros tekstas. – Dvidešimt Lietuvių kalbos žodyno tomų. Sudarė J. Zabarskaitė, Z. Šimėnaitė, Vilnius: InterSe, 34–38.

Dini P. U. 2002: „Lietuvių kalbos žodynas“ – žvilgsnis iš šalies. – Dvidešimt Lietuvių kalbos žodyno tomų. Sudarė J. Zabarskaitė, Z. Šimėnaitė, Vilnius: InterSe, 27–33.

Granauskas R. 2015: Baltas liūdesio balandis. Esė, pokalbiai, pokštai, Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

Gritėnienė A. 2016: Šermukšnio vaizdinys „Lietuvių kalbos žodyne“. – Tautosakos darbai 52, 2016, 85–104.

Gudavičius A. 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res humanitariae 10, 108–119. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/objects/LT-LDB-0001:J.04~2011~1367184173024/datastreams/DS.002.0.01.ARTIC/content (žiūrėta 2017 08 14).

Jakaitienė E. 2005: Leksikografija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Jakaitienė E. 2006: Žodynų istorijos apybraiža, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Kažukauskaitė O. 2002: Le grand dictionnaire d’une petite nation, une histoire de cents ans. – Cahiers lituaniens 3, 29–33.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 16

LLE – Lietuvių literatūros enciklopedija, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas, 2001.

Nastopka K. 2010: Literatūros semiotika, Vilnius: Baltos lankos.

Nepokupnas A. 2002: Žodynas – tai abėcėlės tvarka išdėstytas visas pasaulis Lietuvoje ir Lietuva visame pasaulyje. – Seimo kronika: specialus Nr. 22 (228), 2002 m. liepos 29 d., 1421. Prieiga internete: http://www6.lrs.lt/kronikos/pdf/030101/k-22.pdf (žiūrėta 2017 08 28).

Papaurėlytė S. 2003: Sielvarto metaforos lietuvių ir rusų kalbose. – Filologija 8, 25–31. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/objects/LT-LDB-0001:J.04~2003~1367184529404/datastreams/DS.002.0.01.ARTIC/content (žiūrėta 2017 09 04).

Papaurėlytė-Klovienė S. 2007: Lingvistinės kultūrologijos bruožai, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

Paulauskienė A. 2002: Paminklas tautai. – Dvidešimt „Lietuvių kalbos žodyno“ tomų. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 21–26.

Pupkis A. 2013: Juozas Balčikonis ir didysis „Lietuvių kalbos žodynas“. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Sabaliauskas A. 1997: Kazimieras Būga ir lietuvių leksikografija. – Lietuvių kalbotyros klausimai 37, 1–4.

Sverdiolas A. 2006: Apie pamėklinę būtį, Vilnius: Baltos lankos, 173–176.

Šimėnaitė Z. 2010: Lietuvių ir lenkų leksikografijos sąsajos (Związki leksykografii polskiej i litewskiej). – Językowe i kulturowe dziedzictwo Wielkiego Księstwa Litewskiego. Bydgoszcz, 158–166.

Toporovas V. 2009: Didžiajam Lietuvių kalbos žodynui išėjus. – Vladimiras Toporovas ir Lietuva. Sudarė A. Sabaliauskas, J. Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 261–273.

VLE – Visuotinė lietuvių enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. T. 24. 2013.

Zabarskaitė J. 2010: Politinis pasaulėvaizdis didžiajame Lietuvių kalbos žodyne (valstybė, įstatymas, valdžia). – Parlamento studijos 9. Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 17

Mažvydo biblioteka, 126–143. Prieiga internete:

http://www.parlamentostudijos.lt/Nr9/9_kalba_1.htm (žiūrėta 2017 09 05).

Zabarskaitė J. 2012: Kitoks didžiojo „Lietuvių kalbos žodyno“ skaitymas: Adalbertas Bezzenbergeris, marios, pamarys, pamariškis. – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai. Sudarė G. Blažienė, N. Morozova, J. Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 239–271.

Zinkevičius Z. 1981: Kalbininkas K. Būga, Kaunas: Šviesa.

Žagrakalytė A. 2013: Eიგulio duktė: byla F 117, Vilnius: Tyto alba.

Įteikta 2017 09 19

Priimta 2017 12 08

THE MENTAL IMAGE OF THE DICTIONARY IN THE DICTIONARY OF THE LITHUANIAN LANGUAGE (LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS)

S u m m a r y

The importance of the academic Dictionary of the Lithuanian Language (Lietuvių kalbos žodynas) for various interdisciplinary research has been written many times. Its motive is constantly appearing in non-academic texts also. So the concept of the dictionary for the semantic mental image’s analysis has been deliberately chosen. Looking at the lexicographic articles of the great dictionary as a specific discourse created in a certain way and reading them in different cuts, we can find various data about the features of Lithuanian worldview and world outlook. The goal of this article is to analyze the semantic mental image of the dictionary formed in the hypertext of the academic dictionary and to determine which mental image’s features are considered to be the most important, most relevant, using a wide and different discourse of the 20 volumes of the dictionary. In order to achieve this goal, several specific tasks were set out: in the way of researching the collected material by interpretative, analytical descriptive and semantic analysis methods to

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 18

describe the structure, types, volume, authors, material of the dictionary, to represent the course of the lexicographical works and the difficulties which the dictionary makers faced during the preparation of dictionaries, to highlight the disadvantages which are noticeable in the dictionaries and show the value of dictionaries.

The research material was collected by looking vertically to all 20 volumes of the Dictionary of the Lithuanian Language and reading the hypertext of the dictionary horizontally. 211 head words were found reading the lexicographic articles in this way, the illustrations of them contain a lexeme dictionary. The vast majority (even 98%) of the illustrations used with the lexeme dictionary were written out from the various authors’ (mainly linguists, cultural and public figures) written sources. The dictionary is also mentioned in the various academic publications (in the journals, Grammar of the Lithuanian language, other dictionaries, etc.). Only 2 illustrations with a lexeme dictionary are written from the living language. So the data of the hypertext of the Dictionary of the Lithuanian Language analyzed in this study shows the mental image of dictionary which was formed by the linguistic specialists – lexicographers, grammarians, dialectologists and the researchers of other language science fields, and also by the cultural activists and fiction writers.

The material for the research was collected from all 20 volumes, only the data of Complement Card Index was eliminated, and this is why it is important to describe that the final results reflect the mental image of the dictionary formed in the Lithuanian worldview till the 21st century.

After the semantic analysis of the illustrative material of the Dictionary of the Lithuanian Language, the following main features of the dictionary’s mental image are distinguished: the structure, type, author, volume, lexicographic material of the dictionary, course of lexicographic works, difficulties faced preparing the dictionaries, the disadvantages and value of the dictionaries.

The analysis of all illustrative samples with the lexeme dictionary shows that it is completely enough to have the data accumulated in the academic dictionary incase to make the detailed mental image of the dictionary. Because the second meaning of the word dictionary is very concrete, practical, so the formed generalized mental image of it is objective and clearly defined.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

AURELIJA GRITĖNIENĖ. Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne | 19

The investigated material allows to arrange such a generalized dictionary’s mental image formed in the Dictionary of the Lithuanian Language: the dictionary is a printed or manuscript book composed of one, several, dozen or few dozen volumes and written by a single author or a collective; it is written in accordance with a certain instruction, it has its macrostructure and microstructure; after collecting the material from one or various sources (most often making the card index) the words or word combinations are presented alphabetically, by themes or according other system in the dictionary, usually the meaning of the word is described, it is also possible to specify the origin, history, geography of the word, to submit grammatical, accentuate, stylistic and other information, the samples of use, translations to one or few languages; such a publication has a practical and academic value (it is useful for learning your or foreign language, it is needed as the source for the various research of the language and culture).

Obviously, the mental image of the dictionary would be slightly different when entering the 21st century, however the comparing of the dictionary’s mental image in nowadays and how it changed could be the research object of the other article.

KEYWORDS: dictionary, mental image, illustrative sentence, semantics, The Dictionary of the Lithuanian Language.

AURELIJA GRITĖNIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204