Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai

Jolanta Vaskelienė

Preparing document pages…

JOLANTA VASKELIENĖ

Univerzita v Šiauliai

ZPŮSOB TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NEOLOGISMŮ LITEVSKÝCH SPISOVATELŮ

KLÍČOVÁ SLOVA: neologismus, odvozenina, derivát, složenina, potenciální odvozenina, okazionální odvozenina, slovotvorný význam, lexikální význam.

ÚVOD

Jako systém je jazyk stálý, ale zároveň se také mění. Složení slovní zásoby se neustále mění dvěma směry: zastaralá, nepotřebná slova (nebo jejich významy) z ní vypadávají, ale současně vznikají nová slova (nebo nové významy) (Jakaitienė 2010: 171, 203). Tento proces je především podmíněn potřebou uživatelů mluveného a psaného jazyka pojmenovat nové skutečnosti nebo snahou označit věc, která již své pojmenování má, jiným, osobitým způsobem. V litevštině (stejně jako v kterémkoli jiném jazyce) tedy neustále vznikají nová slova¹, z nichž velkou část tvoří neologismy². Nová slova v mluvené i psané litevštině (včetně neologismů) jsou zkoumána z různých hledisek (původu, tvoření, sémantiky, rozšířenosti aj.) (Girčienė 2013, 2015; Inčiūraitė-Noreikienė 2015; Mikelionienė 2002; Miliūnienė 2012, 2014; Murmulaitytė 2014, 2016b; Vaskelienė 2007, 2010, 2011, 2012 aj.). Cílem článku³ je pojednat o zvláštnostech tvoření a sémantiky neologismů⁴ nalezených v dílech litevských spisovatelů. Předmětem výzkumu je dvacet knih třinácti litevských spisovatelů (viz seznam pramenů)⁵. V práci byly použity metody analýzy, interpretace a kvantifikace.

¹ Poměrně mnoho nových slov je zaznamenáno v Databázi nových slov litevského jazyka (ND) (viz Miliūnaitė 2015; o databázi, perspektivách výzkumu neologismů a možnosti zařazovat nová slova do Slovníku spisovné litevštiny (BŽ) viz Murmulaitytė 2016; 2016a).

² „Termín neologismus se hodí pouze pro takové nové slovo, které vzniklo jako výsledek slovotvorby v daném jazyce“ (Urbutis 2009: 37; o nových slovech a neologismech viz také Jakaitienė 2010: 205–215). Za neologismy se v článku považují útvary, které nejsou zaznamenány v Slovníku litevského jazyka (LKŽe), Slovníku současného litevského jazyka (DLKŽ), hesláři Slovníku spisovné litevštiny (BŽa), Digitální kartotéce doplňků Slovníku litevského jazyka (LKŽPK) ani v Databázi nových slov litevského jazyka. Do této kategorie neologismů sice patří jak pravidelně tvořené, tak méně typické / okazionální útvary, předpokládá se však, že zvolené kritérium výběru je přijatelné a objektivní.

³ Autorka děkuje anonymním recenzentům článku za cenné připomínky a návrhy.

⁴ Některé útvary nalezené v dílech litevských spisovatelů (např.: čiurlioniškas, -a; donelaitiškas, -a; dostojevskiškas, -a; viršmentalinis, -a aj.) lze za neologismy považovat pouze podmíněně, neboť, jak ukazují údaje Korpusu textů současné litevštiny (DLKT) a internetového vyhledávače Google (G), užívají se také v jiných textech. Je obtížné určit, kdo je autorem takového útvaru; článek si tento úkol ani neklade.

⁵ Autoři (a knihy) byli vybráni náhodně: při četbě prozaických děl litevských autorů různých generací byly vybrány méně časté (pozornost poutající) útvary a poté se ověřovalo, zda jsou zaznamenány ve slovnících, databázích apod. (po ověření

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 2

V knihách zkoumaných litevských spisovatelů bylo nalezeno 397 derivátů nezaznamenaných v LKŽe, DLKŽ, BŽa, LKŽPK a ND: 202 podstatných jmen, 123 přídavných jmen, 36 sloves a 36 příslovcí (viz obr. 1). Dále jsou v článku rozebírány podle slovních druhů.

OBR. 1. Slovní druhy neologismů

1. TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ VLASTNOSTI NELOGISMŮ PODSTATNÝCH JMEN

Neologismy podstatných jmen jsou tvořeny čtyřmi hlavními slovotvornými způsoby: nejvíce je sufixálních derivátů (114) a složenin (72), mnohem méně prefixálních derivátů (8) a koncovkových derivátů (5); 3 neologismy lze považovat za deriváty s neustáleným systémem slovotvorných stupňů (viz obr. 2).

OBR. 2. Neologismy podstatných jmen

k analýze tak zůstala poměrně malá část vybraných derivátů). Je třeba poznamenat, že jazyk některých autorů byl z různých hledisek zkoumán (viz Akelaitienė, Žiliūtė-Batavičienė 2011; Barauskaitė 2001, 2001a; Bražėnas 2007; Gustaitienė 2013; Libonaitė 2005; Poškūvienė 2013), avšak práce věnované neologismům ve vybraných dílech nebyly nalezeny.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 3

Většina neologismů podstatných jmen (94%) vychází ze slov zařazených do slovníků. Některá podstatná jména jsou utvořena z potenciálního základového slova, které není realizováno v normě, ale lze si je snadno představit, tedy rovněž neologismu (o potenciálních základových slovech viz Urbutis 2009: 150, 241, 341)⁶.

1.1. Sufixální a koncovkové deriváty, rozdělované podle pracovního významu⁷ do slovotvorných kategorií, je účelné pojednat společně. Je třeba poznamenat, že v dílech všech autorů je hojně zastoupena abstraktní lexika⁸ – pravidelné deriváty, které lze považovat za potenciální (o pravidelnosti a potenciálních derivátech viz Urbutis 2009: 315–322) – a to neologismy považované za abstrakta sloves (1) a jmen (2). Jejich většina náleží k produktivním typům, např. slovesná abstrakta mají nejčastěji sufixy -imas (-ymas), -tis, -esys (apsimokslinimas, duonėjimas, išbūtinimas, papaišymas, pasilabanaktinimas, stribukavimas, triušėjimas, žvangenimas; apmirtis, atitvertis, atpirtis, įgaubtis, išgaubtis, sukauptis, sutelktis; plastesys, sklidesys, švogždesys, tylesys, trioškesys), jmenná abstrakta mají sufixy -umas, -ystė, -ybė (akinamumas, išblokštumas, karviškumas, minkštakūniškumas, našlaitiškumas, sakrališkumas, stinglumas, vienetinumas, visavertiškumas; citatmeldystė, luošystė, vienmylystė; negendamybė, nuspejamybė, nuosaikybė). Existují i neologismy jiných slovotvorných typů: se sufixy -smas (gelsmas), -snis (kūksnis), -astis (mūsastis, žeismastis), -ava (angeliava), neproduktivního typu -la (viz LKG 1965: 301) (stingla, spengla) a sufixem nelitevského původu -izmas (hamletizmas, šopoholizmas).

Lexikální význam sloves a abstraktních substantiv, která nejlépe zachovávají kategoriální slovotvorný význam, je jasný i bez širšího kontextu, např.: umírání „odumírání“ (Když se to stane, projdeš všemi nevyhnutelnými stadii–zastávkami: šokem, popíráním, hněvem, hledáním viníků, zdrcením, apatií. Umírat DK145); soustředění „soustředění“ (To není rozptýlenost, nýbrž soustředění se vším jako s jedním K166–167); rozptýlení „(roz)ptýlení“ (Poezie umírá v témž okamžiku, kdy se toto rozptýlení rozplývá, unavuje K47); oslnivost „to, co oslňuje; schopnost oslňovat“ (Toto letní ráno – <...> až k oslnivosti vybělené VP80); měkkost „poddajnost“⁹ (Birontas, nenávidě sám sebe za takovou měkkost, mávl SR115); jednomilost „láska k jednomu, milování jediného“ (Jeho láska je výjimečná, je – zvláštní jednomilostivarianta KE121). Někdy novotvary (např.,

⁶ Potenciální základová slova jsou v článku označena hvězdičkou*, neologismy ve větě (nebo jejím fragmentu) jsou zvýrazněny, významy neologismů jsou uváděny tak, jak jim rozumí autorka článku; slovo či slovní spojení, na které se upozorňuje, je podtrženo.

⁷ V práci se na základě úzu a poznatků Prana Kniūkšty (1976; 1998) používá termín pracovní význam, nikoli termín Slovník lingvistických termínů (KTŽ 1990: 43) slovotvorný význam. Je třeba poznamenat, že oba termíny se používají v DLKG (viz 2005: 229–231 aj.).

⁸ Zvláště mnoho jich je v próze Donalda Kajoka; tento sklon je patrný i při zkoumání textů dalších litevských autorů (viz výše uvedené publikace J. Vaskelienė).

⁹ Patrně se vychází z významu přídavného jména minkštas „citlivý, milosrdný; povolný“ podle DLKŽ.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 4

atpirtis „odčinění“, apsimokslinimas „získání jakýchsi vědomostí“) nebo věty kontaktně spojené slovy se stejným kořenem, např.: Protože bolest by už byla začátkem odčinění. Ale žádné odčinění tu není K155; Tmářské vzdělání. Tmářsky se vzdělávat znamená nedokázat dosáhnout ani skutečného poznání, ani <...> hranic nevědomosti K78. Potenciální neologismy negendamybė¹⁰ „nesmrtelnost, to, co nepodléhá zkáze“ a nuspėjamybė „předvídání, správné tvrzení bez jistého vědění“ se užívají vedle slovníkově doložených útvarů tvořených analogicky nemarybė a nuobodybė, např.: je třeba, aby toto tělo obléklo nesmrtelnost, toto smrtelné tělo obléklo nesmrtelnost SR171; existuje taková nuda, taková předvídatelnost DK28–29. Odvozenina s koncovkou -is anapusis je patrně užita ve významu „záhrobí, jiná než tato skutečnost“, např.: Prostí lidé jim říkají anapusiais, vypravěči dausomis, filozofové transcendentní sférou K317.

Ačkoli některá abstrakta vycházejí z potenciálních (předpokládaných) základových slov, slovotvorné stupně jsou zřejmé, např.: pasilabanaktinimas: *pasilabanaktinti: *labanaktintis: labanakt, išbūtinimas: *išbūtinti: *būtinti: būtis (srov. įbūtinimas uvedené v LKŽPK), bekiaušiškumas: *bekiaušiškas: *bekiaušis: kiaušis, bereikšmiškumas: *bereikšmiškas: bereikšmis, bemintiškumas: *bemintiškas: bemintis, paradoksiškumas: *paradoksiškas: paradoksas, priešybiškumas: *priešybiškas: priešybė, vieninteliškumas: *vieninteliškas: vienintelis, žeismastis: *žeismas: žeisti atd. Význam těchto neologismů (pasilabanaktinimas „popřání dobré noci“, bekiaušiškumas „měkkost, neschopnost zastávat pevný názor“, bereikšmiškumas „neexistence významu“ atd.) je zřejmý i z kontextu, např.: Pro tento večerní rituál si dokonce vymysleli tajné slovo – pasilabanaktinimas¹¹ KE200; Tvoji alergii na harmonii pokorného, jejíž projevy <...> pohrdavě nazýváš bekiaušiškumas K337; Protiklady, které nelze stavět proti sobě, <...> vyzdvihovat jeden a druhý přitom znevažovat (např. meditace o myšlení a bemintiškumas, abstrakci a obrazu) K231; geniální poezie Země, která jako jediná to dokáže vyjádřit <...> jemnými poetickými prostředky: intonací, pauzou, fonetikou, rytmickou strukturou, významem slova, hrou se slovy, aluzí, metaforou, bezvýznamností K178; tajemství <...> a paradoxnost K299; nelze kategoricky popírat ani jejich [rozumem oblíbenou protikladnost] protikladnost K300; Milujeme její [meditace] jedinečnost K133; Vedle se povaluje list papíru s jediným slovem. Názvem. „Žeismastis“. Možná je i dobré DD100. Neologismus išbūtinimas se opakováním pojí se sousedními větami, např.: Osvobozování by v tomto případě znamenalo určité setrvání. Setrvání nikoli v negativním smyslu, nýbrž v tom, že si lidského ducha bude muset jednou ochočit i Nebytí, jeho tajemství K228. Obvyklé útvary velniava a savastis pomáhají lépe pochopit významy vedle užitých neologismů tvořených analogicky, angeliava a mūsastis, např.: Ďábelství, ať už jsou ty slunečnice skutečné, nebo domnělé, existující

¹⁰ Lze jej považovat za pracovní synonymum útvaru negendamumas doloženého v LKŽPK.

¹¹ Vnímaná novost slova – uvádí se, že neologismus byl záměrně vymyšlen.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 5

nebo na okraji halucinujícího¹² vědomí?! <...> Velniaua, angeliau!.. KE141; bez literární savasties není žádná literatura mūsasties, a nejsme ani my sami BLB35 (pozornost adresáta se upoutává opakováním slov se stejným kořenem mūsastis a mūsų). V širším (historickém poválečném) kontextu je srozumitelný význam neologismu stribukavimas (: *stribukuoti: *stribukas: stribas) vycházejícího z potenciálního základového slova, např.: tam za mými stribukavimas mi dával své výtvory Č112. Jak uvádí LKG (1965: 314–315), příponou -izmas se tvoří názvy filozofických, náboženských, uměleckých, vědeckých a politických směrů, systémů a zřízení. Neologismus hamletizmas „Hamletova ideologie“, vytvořený touto příponou, vychází z vlastního jména (určitá hamletizmopodoba K94), zatímco abstrakt šopoholizmas „závislost na nakupování; stav šopoholiku“ je utvořeno z barbarismu šopoholikas¹³ (kéž by dnešní šopoholizmo záchvat skončil ne krutou kocovinou EK132).

Asmenys įvardijami veikėjų ir veiksmažodinės ypatybės turėtojų kategorijai skirtinais priesagų -ėlis, -ė; -ukas, -ė; -tojas, -a; -ėjas, -a vediniais atsibeldėlis, -ė; įmitėlis, -ė; išsprūdėlis, -ė; išprotėjėlis, -ė; nuprotėjėlis, -ė; pabėgiukas, -ė; paklydžiukas, -ė; silpukas, -ė; smalsautojas, -a; nuskausmintojas, -a; aprengėjas, -a, nedarių priesagų -onis, -ė ir -aila vediniais melžionis, -ė ir pašaipaila, šiai kategorijai skirtini galūnių -(i)us ir -a vediniai dvokius, baksnius, prisegą¹⁴, partraidą, vulgar ybe besiremiantis darinys nuopisa. Daugumas šių vedinių (net ir be platesnio konteksto) turi aiškią leksinę reikšmę, iš esmės sutampančią su darybine, pvz.: atsibeldėlis, -ė „kas iš kur nors atsibeldęs, atėjęs gyventi“ (nesvarbu, ar jis būtų vietinis, ar, pasak jos, atsibeldėlis VP39); nuprotėjėlis, -ė „kas nuprotėjęs, nelabai protingas žmogus“ (pasinaudoti šio nuprotėjėlio atvirumu KE20); smalsautojas, -a „kas (pernelyg) smalsauja, yra smalsus“ (net pačiame nuošaliausiame vasaros parko kampelyje esama <...> įkyruolių ir smalsautojų arba patentuotų plepių EK110); nuskausmintojas, -a „kas sumažina skausmą“ (žmogiškųjų sielų žinovas ir jų nuskausmintojas SR269). Suvokti kai kurių naujadarų reikšmę, pvz., aprengėjas „kas ką nors aprengia“, paklydžiukas „kas paklydo, yra paklydęs“, pabėgiukas „kas pabėgo, pabėgelis“, lengviau ir dėl greta pavartotų įprastų darinių kirpėjas, pamestinukas, pvz.: visiems talkino kirpėjai ir apren gėjai SRII64; Tapome pamestinukais, pabėgiukais, paklydžiukais K237. Kai kurių okazinių laikytinų (tik tame tekste pavartotų ir tam tekstui tinkamų) naujadarų reikšmei suprasti reikia platesnės leksinės aplinkos, pavyzdžiui, kad naujadaras melžionis remiasi veiksmažodžiu melžti, paaiškėja iš konteksto: milžinai melžė pritvinkusius debesis, iš to debesų pieno pagamino gėrimą, pavadintą čvik u, ir Nuo to laiko tuos čvikio mėgėjus ima vadinti

¹² Více o něm viz 3.2.

¹³ Jo variantas šopaholikas yra įtrauktas į ND (apie jį dar žr. Murmulaitytė 2016b: 13); kaip rodo Google duomenys, vartojami abu žodžio variantai.

¹⁴ Toto podstatné jméno může být také variantou přejatého slova přípona uvedeného v LKŽe, znamenajícího „muž nebo žena, manžel či manželka“.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 6

melžionimis KR16. Z kontextu se také vysvětluje, že podstatné jméno prisega se užívá v lexikálním významu „manželka“, např.: Ta moje prisega jako naschvál vyfiknutá vyrazila k sousedce Č141.

Vardažodinės ypatybės turėtojų pavadinimais laikytini naujadarai sudaryti su savos ir svetimos kilmės priesagomis –ininkas, -ė; -uolis, -ė; -ulis, -ė; -iena; -ukas, -ė; -nykas, -ė; -orius, -ė; -ra; -uva; -istas, -ė ir -ikas, -ė: birontininkas, -ė (: Birontas); daugelininkas, -ė (: Daugėla); bohemininkas, -ė; furtininkas, -ė (: furta „varteliai“); kraujomaišininkas, -ė; džiazuolis, -ė; glotnuolis, -ė; laisvuolis, -ė; tuštulis, -ė; debesiena; virvelinukas, -ė; mašininorius¹⁵; šūdelnykas; šūdra (: šūdas)¹⁶; kaimuva; slalomistas, -ė; panceristas, -ė (: Panceris – veikėjas); ironikas, -ė. Kai kurių vedinių leksinė reikšmė, iš esmės nesiskirianti nuo darybinės, suprantama ir be platesnio konteksto, pvz.: bohemininkas, -ė „bohemos žmogus“ (Ir jau kaip bohemininkai sėdim 26-ame viešbučio „Latvija“ aukšte KN202); džiazuolis, -ė „džiazo mėgėjas“ (Tikras džiazuolis turėtų jaustis keistai KN115¹⁷); glotnuolis, -ė „kas mielas, malonus, švelnus“¹⁸ (tarsi iš tokios glotnuolės būtų tikėjusis kažko daugiau SR161); laisvuolis, -ė „laisvas žmogus“ (Žmogus, matyt, buvo arba visai kurčias, arba laisvuoliu apsimetus kiaulė GD368); kraujomaišininkas, -ė „kas užsiima kraujomaiša“ (tarp kurių buvo vagys, žudikai, <...> kraujomaišininkai ir dukrų prievartautojai SRII180); panceristas, -ė „Pancerio šalinininkas“ (Panceristai matavosi gyvulėlių kostiumus UR84). Juozo Apučio kūrinyje pavartotas ne žodynų fiksuotas darinys slalomininkas („slalomo sportininkas“ DLKŽ), o jo darybinis sinonimas slalomistas, pvz.: pūkštelėjęs į vandenį, vilkas sukdavosi apie jį, skęstantį, ratais, išlėkdavo lyg koks slalomistas iš sukimosi orbitos, bet greitai grįždavo A22–23. Kontekstas leidžia suprasti, kad terminio darybos tipo (žr. LKG 1965: 362) vedinys kaimuva vartojamas „kaimui būdingo dalyko, kaimo realijos“ reikšme, pvz.: Kas tu šiandien, „Onute“, pramogų pasaulyje? Kaimuva DK118–119. Kitų šios darybos kategorijos naujadarų vartosenos pavyzdžiai: ir daugelininkams, ir birontininkams, kurie <...> šaudėsi tarpusavyje mirtinais žvilgsniais SR201; atsidarė furtos langelis ir pro jo groteles suspindo įtarios furtininkės akys SR242; Senamiesčio dangaus bliūde tirštėja debesienos EK129; kur jau čia, tuštuliuk, pro visa tai ką nors įžvelgsi K296; Visi namiškiai šmėsteldavo akyse, išskyrus putliakrūtę virvelinukę KE249; suvapėjo toksai traktoristas ne traktoristas, bet vis tiek kažkoks mašininorius, nes buvo apsivilkęs kombinezoną A225; Na palauk, šūdelnyke! KE240; pasijutumei esąs žudikas, amžinai kaltas savigrauža, laisvai mąstyti ir jausti nesugebąs šūdra K276–277; netrukus pastebėsi, kad su ironikais tau ne visada pakeliui K59.

¹⁵ Synonymum normativní odvozeniny mašinistas, -ė.

¹⁶ Podstatné jméno šūdra může být také variantou mezinárodního slova šudra („ve starověké Indii jedna ze čtyř nejdůležitějších varen (kast), nejnižší v jejich hierarchii <...>“ (TŽŽ 723)), případně výsledkem kontaminace obou slov (šūdas ir šudra).

¹⁷ V témže textu je užito také kolektivní označení džiazuomenė, které není zahrnuto ve slovnících a již je uvedeno v ND.

¹⁸ Podstatné jméno vychází z významu přídavného jména glotnus, -i „příjemný, jemný“, např. Glotnus člověk DLKŽ.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 7

Asmenų pagal kilmę darybos kategorijai skirtini gana aiškias leksines reikšmes turintys darių priesagų -ietis, -ė; -iškis, -ė vediniai hamburgietis, -ė (: Hamburgas) „Hamburgo gyventojas“; parlaukietis, -ė (: Parlaukis) „Parlaukio gyventojas“; užžiūrietis, -ė (: užžiūris) „užžiūrio gyventojas“; donbasiškis, -ė (: Donbasas) „Donbaso gyventojas“; šaukliškis, -ė (: Šaukliai) „Šauklių gyventojas“; pvz.: kartais jaučiau, kaip hamburgiečių bruožai tarsi srūva į mane KN164; Talkininkai, kaimynai, svečiai parlaukiečiai ar iš kokio ten Kauno Č32; Lig(i) šiol kaip absurdo anekdotą prisimenu vienos doros užžiūrietės žodžius K131; pasakė labai patenkintas donbasiškis ir išdidžiai patempė kaklą A276; Jis čia tik vienas toks, šaukliškis TG22. Šios darybos kategorijos vediniu laikytinas ir priesagos -oidas vedinys kaunoidas (: Kaunas) „Kauno gyventojas“. Platesniame kontekste jaučiamas menkinamas vertinimas, veikiausiai todėl ir pasirinkta netipiška asmenų pagal kilmę pavadinimų priesaga -oidas, kuri afiksų sąrašuose paprastai nepateikiama (žr. LKG, DLKG, Pakerys 1994), bet, esant darybos opozicijai, skirtina (plg. diftongoidas Kazlauskaitė 2000: 52): Tikras kaunoidas. Tokia rasė K325.

Su dariomis vietų pavadinimų darybos kategorijos priesagomis –ynas, –ynė, –uma ir –idė sudaryti naujadarai tarydynas, stribokynas, vėmalynė, judruma, drakonidė. Kai kurių vedinių reikšmė aiški, pvz., judruma „judri vieta“ (Pačioj judrumoj, prisiglaudus rūmų sienos <...> sėdėjo sena moteris DK9); kitiems suprasti reikia konteksto: tarydynas (: Tarydas – kūrinio veikėjas) „vieta, kur gyvena Tarydai“ (nutempė į troškintais kopūstais nešantį tarydyno liūną SR47); stribokynas (: *stribokas: stribas) „stribokų / stribų buveinė“ (Ten buvo pats stribokynas ir saugumas BLB97). Perkeltinės reikšmės turi baisios vietos reikšmę pavartotas naujadaras drakonidė ir vėmalynė, kuria vadinamas žodžių srautas, pvz.: plūstamės prišnėrkštoje rembrantiškų¹⁹ atspalvių drakonidėje K317–318; Visus tenkina pusiau įvaldytas verlibras ir vos ne beprasmiškų atsitiktinių žodžių vėmalynė TG158.

Poměrně jasný význam má odvozenina příponou kolektivním názvem považovaný –ija útvar esinija (: esinys) „souhrn esinys“, např.: Splynul jsi sám se sebou, s nimi, s celou esinija K160. K pochopení významu novotvaru angelija (: angelas) „andělé, souhrn andělů“ je zapotřebí kontext – mluví se o nebi, např.: Říkej, co chceš – nebe i jeho duše mají smysl pro humor, a jeho angelijamá! K434.

Jednotlivé novotvary lze zařadit do různých dalších slovotvorných kategorií: za názvy výsledků děje lze považovat odvozeniny přípon –alas a –(i)onė džeržgalas, kraigalionė; názvem nástroje je derivát přípony –iklis skaliklis (: skalauti); označení podle rozdílu pohlaví jsou agronomienė, pastalininkaitė (: pastalininkas, viz LKŽPK); zdrobnělinami jsou draugaitė (Takové jsme byly nerozlučné draugaitės GD19) a kelnačkės (jak spadl, kelnačkės mu sjely na paty Č174); nepřípustnou příponu -ka ve spisovném jazyce má odvozenina cizího slova šnapsorius

¹⁹ Viz o něm 2.1.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 8

Odvozenina šnapsorka (Palubinskytė byla šnapsorka A29). Význam některých odvozenin (agronomienė „agronomova žena“, pastalininkaitė „dcera pracovníka poštovního úřadu“, kraigalionė „to, co je načmáráno, popsáno“ aj.) je zcela jasný: jdu a potkávám samu agronomienė A87; na tuctech dalších tělech ležela i ubohá pastalininkaitė SRII172; ten jeho kraigalionė se jednoznačně nehodila k publikování DD171. Například význam novotvaru skaliklis „prostředek k vyplachování“ pomáhá pochopit kontext – vedle něj jsou užity slovníkové deriváty tvořené obdobným způsobem: Celý arzenál na zuby – šveitikliai, skalikliai, plovikliai, gremžikliai DD93. Lexikální význam novotvaru džeržgalas (tak se v díle nazývá jízdní kolo) se odchyluje od derivačního významu – k jeho pochopení je třeba širší kontext: jen se podívej na ten džeržgalą na zemi Č26.

1.2. Osm podstatných jmen utvořených předponami.

Za potenciální odvozeniny lze považovat výrazy tvořené předponou bez- bezvarlatý a bezslunečná: první označuje osobu, druhý doplňuje řadu názvů neživých věcí (o odvozeninách s předponou bez- viz LKG 1965: 431–432). V litevštině se předponou be-, která nejčastěji označuje nepřítomnost toho, co vyjadřuje základové slovo, tvoří podstatná i přídavná jména. Užívání ukazuje, že bezslunečná je podstatné jméno²⁰ s významem „temné místo, bez slunce“: Cibule z pole na svahu putovaly do sklepní bezslunečné EK134. Odvozenina bezvarlatý je užita v přeneseném významu – tak se označují muži v sukních: Skotům je třeba nacpat za košile bochníky chleba, aby se ještě více podobali babám, protože už teď nosí sukně, a nazvali je bezvarlatými, protože podle nich pod babskými sukněmi, jak známo, varlata nejsou SR208.

S předponou po- jsou utvořeny deriváty splňující požadavky slovotvorného typu pomentė „místo pod lopatkou“ a polėkštė „talířek, který se pokládá pod jiný talíř“²¹: první označuje místo nacházející se pod předmětem pojmenovaným základovým slovem, druhý označuje „předmět, který se nachází nebo má nacházet pod předmětem pojmenovaným základovým slovem“ (LKG 1965: 431), např.: V noci se probouzím, jako by mě bodla nožem v pomentej K362; na krásném fajánsovém talíři se stříbrným polėkšte SRII104. Místo označují odvozeniny s předponou pa- pariešė (: Riešė) „místo podél Riešė“²² a pažolė „místo podél trávy“, např.: ale kolem osmé se mlhy rozplynou, pariešės listy olší a vrb oschnou GD308; Mezi stromy pažolė se vinula hustá mlha KE116. Význam novotvaru prierūkis utvořeného předponou prie-, „téměř mlha“, je třeba pochopit z kontextu²⁴: a už tak bylo v šeru, tohle byl prierūkis, odjelo se v bělavých

²⁰ V LKŽe a BŽa je zaznamenáno pouze přídavné jméno besaulis, -ė.

²¹ Dokladů užití podstatného jména polėkštė je v DLKT a na Google mnoho (lžíce se pokládá na polėkštės DLKT; Hlavní talíře se pokládají buď do polėkštę, nebo na prostřený ubrousek G), ale do slovníků zařazeno není.

²² V textu je zmíněn název řeky Riešė.

²³ To, že podstatné jméno pažolė nebylo zařazeno do slovníků ani do kartotéky doplňků, může být také omyl – v LKŽe je zaznamenána příslovce pažoliais.

²⁴ Teprve z kontextu vyplývá, že derivát prierūkis tvoří slovotvornou opozici s podstatným jménem rūkas, nikoli se slovesem prirūkti.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 9

keliuku A72. Předponou už- utvořeným derivátem užsapnis (: sapnas) se označuje to, co je za snem: Když jsme důkladně prohledali vlastní, ale i temné <...> kouty jiných občanů, užsapnių v jejich dírách KE180.

1.3. Z 72 novotvarů složených slov nalezených v dílech litevských spisovatelů má 63 druhou jmennou složku²⁵. Jde o determinativní složeniny – jejich první složka zužuje (upřesňuje) pojem vyjádřený druhou složkou – v zásadě je význam takových útvarů roven významu slovního spojení (více viz Urbutis, 2009: 49–51), např.: badavietė „místo hladu“, sielaspengsmis „zvonění duše“, žodžiagarsis „zvuk slova“. První složku 28 složenin tvoří podstatné jméno: badavietė, bobkalnis, drambliaukojis, driežauodegis, gaidponis, garsasiūlis, krišnosparnis, krūtinplaukiai, langastiklis, mėšlajūrė, migdolmedis, obelžiedis, siūlagarsis, siūlažmogis, smeikelis, šiknaskylė, šūdmesė, veiksmažmogis, vidurkaktis, vilklakis, voraklynis, žmoggyvis, žmogpaūkštis, žodžiagarsis, žvaigždėrašтис²⁶, žvilgsniašūdis, na stejných dvou podstatných jménech (siela a v LKŽPK uvedeném podstatném jméně spengsmas) jsou založeny složeniny sielaspengsmis ir spengsmasielis.

První složka 21 složenin s druhou jmennou složkou vychází z přídavného jména: aukštakilmis, -ė; girtadienis; girtanaktis; ilgapimis; karštvandenis; kiaurašiknis, -ė; klaidkelis; klišuaodegis, -ė; kombinuotpašariai; kvailafilmis; kvaišgalvis²⁷, -ė; rausvaakis, -ė; silpnakiausis; skersponis; skystagarbanis, -ė; slaptagarsis; stambianosis, -ė; švelnialiežuvis, -ė; šventlaikis; šviesmiegis; tvirtanugaris, -ė.

Jiných typů složenin je jen několik: první složka složenin praplėstgerklis, -ė; šikdarbis a varvaklynis vychází ze sloves, složenina utvořená ze zájmena a podstatného jména je saviparodija, ze příslovce aukštyn a podstatného jména koja – aukšynkojis, ze číslovky a podstatného jména – devynbėdis, -ė; složenina tarpuerdvis je utvořena z předložky tarp a podstatného jména erdvė; těžko říci, zda se složeniny pusministris a pusvadis opírají o příslovce pusiau, nebo podstatné jméno pusė, zatímco první složka složeniny pirmsergė je utvořena z citoslovce.

Několik složenin má jednu nelitevskou složku: z latinského slova ego a manija je utvořeno podstatné jméno egomanija; první složkou složeniny hipererdvė je částice hiper- označující překročení normy (TŽŽ 299); druhá složka složeniny judologas vychází ze složky -logas označující člověka, který zkoumá oblast vymezenou první složkou, zatímco druhá složka novotvaru karvalogija, -logija, označuje vztah k vědě (o -logas, -logija viz TŽŽ 444).

²⁵ „Druhá složka největší části složených podstatných jmen vychází z podstatných jmen a jen přibližně u každého pátého ze sloves“ (Keinys 1999: 69), novotvary tedy tento sklon potvrzují.²⁶ BŽa uvádí složeninu obdobného tvoření žvaigždėlapis. ²⁷ První složka složeniny patrně vychází z přídavného jména kvaišas, -a, ačkoli nelze vyloučit, že by mohla souviset také se slovesem kvaišti.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 10

Druhá složka 9 složenin vychází ze slovesa; u 7 z nich – dievamaiša, kojatrypis, kvapadirbys, šiknalupis, šiknalindys, šūdmalė, žmogšaudys – je první složka jmenná. První složka složenin gražiačiulbis, -ė; naujažudys, -ė patrně vychází z příslovcí gražiai, naujai, ačkoli nelze vyloučit, že by mohly souviset také s přídavnými jmény gražus, naujas.

Lexikální význam složenin podstatných jmen (především složenin utvořených ze dvou podstatných jmen) je zcela jasný tehdy, když se přibližně shoduje s jejich slovotvorným významem. První jmenná složka determinativních složenin s druhou jmennou složkou často vyjadřuje příslušnost: krūtinplaukiai „chlupy na hrudi“ (po nich teď černé chlupy na hrudi chtivě bloudila bílá Eufemijina ruka SR145); langastiklis „okenní sklo“ (kuchyňská okenní skla byla zcela zatažena EK155); migdolmedis „mandloň“ (Rád bych sledoval, jak <...> v ruce rozkvete hůl z mandloňového dřeva GD83); obelžiedis „jabloňový květ“ (hluboce potáhl kouř a přitom se zakryl vůní jabloňových květů DD182); veiksmažmogis „člověk činu“ (Všichni bezbožníci zuřivě dokazují existenci Boha. Člověk činu K384); žodžiagarsis „zvuk slova“ (tyto zvuky slov můžeš o samotě opakovat jako „Otče náš“ K142–143); látku (smėkelis „písčitá, písková cesta“ – Odbočky písčité cesty, které se rozcházejí na kopci, se zanedlouho znovu sbíhají K399) nebo místo (vidurkaktis „střed čela“ – tázavě zvedl obočí v místě uprostřed čela a díval se SR112). Přímý lexikální význam mají nejčastěji také složeniny s první přídavnou nebo zájmennou složkou (1), stejně jako složeniny s druhou slovesnou a první jmennou složkou (2):

(1) karštvandenis „horká, převařená voda“ (V břichatém hrnku oregana svědomitě obarvují horkou vodu EK11); kvailafilmis „hloupý, plytký film“ (dívat se v „Cinamone“ na nějaký hloupý film EK122); kombinuotpašariai „kombinovaná krmiva“ (No, ta kombinovaná krmiva nedostane, tak ať si trhne! A291); skystagarbanis, -ė „ten, kdo má řídké, jemné kadeře“ (A všechno ostatní, má řídkokudrná, všechno ostatní je svoboda! K392); saviparodija „parodování sebe sama, sebeshazování“ (proměnit se ve svůj opak, v neschopnou sebeparodii nebo <...> zdegenerovanou? K314);

(2) dievamaiša „směšování bohů, vyznávání různých bohů“ (Nebojme se, že nás budou pomlouvat kvůli směšování bohů, a zkusme to K331); žmogšaudys, -ė „ten, kdo střílel (zabíjel) lidi“ (–Nevybuchnu, dokud mi, vrahu lidí, neukážeš, kam jsi zakopal mého bratra!.. TV179); kvapadirbys, -ė „výrobce vůní“ (Voněla. <...> její vlastní vůně dokázala proniknout tenkými jehličkami skrz celou dokonalou zbroj výrobce vůní <...> KN62 – v posledním příkladu se opakují slova se základem kvap- (kvep-), mezi nimi i novotvar).

Novotvary skersponis, gaidponis mají patrně podobný význam jako ve slovnících zaznamenané slovo pusponis („malý, bezvýznamný pán“ LKŽe). Pozornost adresáta upoutává opakování několika složenin, jejichž druhou složkou je podstatné jméno ponas, například: Kdyby aspoň byli opravdoví páni, ale teď jsou to jen pusponiai, skersponiai nebo gaidponiai BLB242.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 11

Některá nová slova mají přenesený význam – lze je považovat za metaforická či metonymická složená slova, např. složeniny užité ve významu „špatné věci“: moře hnoje a hnojomlýnek (lhostejně se pohupovat na vysokých životních mořích hnoje vln K387; a místní hovnomlýnek rozemlel hnojomlýnky K368); několik složenin označuje člověka a zároveň určitou jeho vlastnost – vlezdoprdelka „patolízal“ (Když vlezdoprdelkové narazí na královu lhostejnost UR83); tvrdohlavec, -vka „neoblomný, tvrdohlavý člověk“ (Nepřemluvitelný tvrdohlavec KE61) a ušák „mladý, nezkušený člověk“ (vždyť on, ušák, volil by poezii K174). Teprve z kontextu se ukáže, že novotvar zadkolup se v díle užívá ve významu „jízdní kolo“: Opřená o verandu stála jen zadkolup, žádné další kolo nebylo vidět I179. Určitý zvuk je pojmenován složeninami s přeneseným významem, jejichž části vycházejí ze slov s kořeny duš-, zvuk-, cink-: sedíš, stojíš, lelkuješ – a najednou zvuk. Zvuková nit. Nit zvuku. Dušecinkot. Cinkotduše K123. Složenina zadkoprdel má nejspíš význam „mizerné místo“ – takto je personifikován Vilnius (Birontas, v úplném, úplném Vilniuszadkoprdeli, městem pohlcen, rozžvýkán a stráven SRII90); přenesený význam „rozmístění hvězd“ má odvozenina hvězdopis (pro nás byl celý svět ještě kosmem a naše hvězdopisy to dosvědčuje KN122); nepříjemný pohled je označen složeninou pohledohnoj (O takových se říká: „Pohlédl – jako by pohledohnojem plácl přes obličej“ K287). Příklady užití dalších novotvarů: boule [nazývali] – hladovny KE171; lidé jim z nějakého důvodu říkají opilé babí hory KE230; tenslononožec mi dal jedinou jedinou <...> lekci KE174; Objevili se všelijací žabohlavci, ještěrkoocasí a rozštěpených kopyt KR16; Ukazuje se, že černé časové díry se prostě občas vyskytují a zmíněná postava do jedné z nich nešťastnou náhodou ušmourůspadl EK97; Například pavoučí kolena pletou ponožky KE212; To jsou <...> necitliví znetvořenci lidoživáci, ale i je to bolí K207; Ať je to kdokoli – můstek, člověkopták, tajnokřídlý²⁸ anděl nebo kentaur K249–250. Novotvar nitkový človíček je ekvivalentem, opakováním slovního spojení použitého v předchozí větě jako slovotvorný základ: Přesto za třetím ostrůvkem uviděl ještě jednu drobnou bytost. Byl to človíček z nití. <...> Nitkového človíčkajeho drobné pohyby vzbuzovaly soucit KE216.

1.4.

Několik novotvarů (neišmylėjimas, nesybė, neišreiškiamumas) lze považovat za útvary s neustáleným systémem slovotvorných stupňů. Do všech těchto útvarů vstupuje předpona ne- a samotné produktivní přípony slovesných a jmenných abstrakt -imas a -umas, jimiž se tvoří potenciální útvary (srov. Urbutis 2009: 316–317). Novotvary neišmylėjimas, nesybė, neišreiškiamumas by tedy (v závislosti na zvolené slovotvorné opozici) bylo možné považovat za odvozeniny s předponou ne- nebo za odvozeniny s příponami -imas, -ybė, -umas: neišmylėjimas (: išmylėjimas / neišmylėti), nesybė

²⁸ O tomto přídavném jménu viz 2.5.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 12

(: bytost / nejsem), nevyjádřitelnost (: vyjádřitelnost / nevyjádřitelný). Příklady užití neologismů: Zamilované do svého ne-zamilování KE32; Chcete říct, že ty nebytosti skutečně existují? KE36; nezbývá než bezradně rozhodit rukama <...>, když člověk pocítí nevyjádřitelnost daného účelu nevyjádřitelnost K106.

2. SLOVOTVORNÉ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NOVÝCH PŘÍDAVNÝCH JMEN

V analyzovaných textech bylo nalezeno 123 nových přídavných jmen: 66 příponových odvozenin, 2 předponové odvozeniny, 2 koncovkové odvozeniny, 44 složenin a 9 novotvarů, které lze považovat za útvary se smíšeným slovotvorným postupem (viz obr. 3).

OBR. 3. Nová přídavná jména

Téměř všechny útvary (98% všech útvarů) vycházejí z motivujících slov doložených ve slovnících.

2.1. Příponové odvozeniny. Většinu nových přídavných jmen (54, tj. 82% všech příponových odvozenin) tvoří odvozeniny s příponou podobnosti a charakteristické vlastnosti –iškas, –a²⁹ – ve všech autorech dílech je nejvíce novotvarů utvořených touto příponou. DLKG (2005: 207) uvádí, že příponou –iškas, –a „se přídavná jména tvoří nejčastěji z nederivovaných podstatných jmen, méně často z odvozenin a složených slov“. Tato studie ukázala, že novotvary s příponou –iškas, –a jsou odvozeny z podstatných jmen různé morfematické stavby – z názvů živých i neživých věcí –, nejčastěji však vycházejí z osobních jmen a mají přenesený význam podobnosti (označují „jako někdo“) nebo význam „charakteristický, obvyklý pro to, co vyjadřuje základové slovo“: adamiškas, –a

²⁹ V současné litevštině přídavná jména s příponou –iškas, –a obvykle vyjadřují podobnost, zatímco dříve (v písemnostech 16.–17. století) vyjadřovala nejčastěji posesivitu (Ambrazas 2011: 82).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 13

(: Adamsas „būdingas Adamsams“); breigeliškas, –a (: Breigelis „būdingas Breigeliui, kaip Breigelio“); borchesiškas, –a (: Borchesas „būdingas Borchesui, kaip Borcheso“), brazauskiškas, –a (: Brazauskas „kaip Brazausko“); čiurlioniškas, –a; dekartiškas, –a; donelaitiškas, –a; dostoj evskiškas, –a; d žeksoniškas, –a; empedokliškas, –a; faustiškas, –a; frankenšteiniškas, –a; gavenavičiškas, –a; hemingvėjiškas, –a; karamazoviškas, –a; kudirkiškas, –a; majakovskiškas, –a; sartriškas, –a; sokratiškas, –a; šve gždiškas, –a; tarkovskiškas, –a; taryydiškas, –a; vangogiškas, –a. Visi gana aiškias reikšmes turintys priesagos –iškas, –a naujadarai³⁰ eina epitetais, padeda žymimą dalyką apibūdinti trumpiau, glaudina tekstą, pvz.: Ir kalbu ne tik apie adamsišką kūrėjų „šeimynėlę“ EK40; Šiandien brolis Astijus atrodo oriai: pasidabruoti smilkiniai, <...> išlakus, beveik brazauskiškas stotas EK138; breigeliško va is kumo žiemą K255; demonstruojant nuovėles finalas ne dostoj evskiškas, veikiau kafkiškai³¹ borchesiškas KE79; prib lesusios čiurlioniškos spalvos K339; donelaitišką [posakį] „Vargsim“ reikėtų pradėti spausdinti ant visų litų banknotų DD190; d žeksoniškus trenų traukulius K336; Empedokliškas pasaulio kūrimas(is) tęsiasi K79; Pirmojo tipo materialistų laukia faustiškasis kelias K227; vaizduotė kaipmat pradeda kurti jų būsimo gyvenimo scenarijų – su bankrotais, <...> psichiatrijos ligoninėmis ir frankenšteiniškomis plastinėmis operacijomis DD88; Bėga strazdanotas berniukas su povu virš galvos, <...> tokiu <...> gavenavičišku K345; ištraukti hemingvėjišką žuvį K473; Tada lengva ranka dalijamos indulgencijos <...> karamazoviškajam [postulatui] viskas leista K28; esama dar ir kudirkiško idealizmo EK46; Viza į mano maj akovskišką pasą šlepeteli būtent lapkričio 9-ąją KN157; Lander tingeris pajuto pancerišką smūgį keliu į pilvą UR67; visai paprastučiai dalykai slypi paskališkajame [posakyje] „Pažinti, kad pamiltum, mylėti, kad pažintum“ K102; išgirdo radauskiškos jūros ošimą K145; rembrantiškų atspalvių K318; sokratiškojo sąmoningumo klausimas K54; gal tik Čiurlionio meditacijos vertos šve gždiškųjų [meditacijų] K230; primenantis tarkovskišką zoną K232; Tarp taryydiškos išminties žemių tvarkymo, kumečių kvailumo SR47–48; su manimi turėtų keliauti ir šiaudinė, kažkada Vepriuose vangogiška vadinama, skrybelė GD262. Prie šių būdvardžių šliejasi naujadaras bემბiškas, –a, sudarytas iš tikrinio daiktavardžio – stirniuko vardo Bembis: ji tiesiog įsiunta, pašoka, jau stovi netvirtai ant savo bembiškų stirnelės kojų DD49.

Některé novotvary jsou odvozeny od obecných jmen označujících osoby, živé bytosti nebo mytické bytosti: baziliškiškas, –a (: baziliskas); dendiškas, –a (: dendis); eržiliškas, –a; generoliškas, –a; gurvuoliškas, –a; kentauriškas, –a; kipšiukiškas, –a; laisvūniškas, –a; manekeniškas, –a; monstriškas, –a; šventakup riškas, –a; vorgoviškas, –a (: vorgovys³²). Dva přídavná jména se sufixem –iškas, –a

³⁰ Pro ještě výraznější vyčlenění a zdůraznění se užívají také určité tvary novotvarů.

³¹ O novotvarech příslovcí viz kapitolu 4.

³² V DLKŽ a LKŽₑ je uvedena slovotvorná varianta voragovys odvozeného slova vorgovys, které ve výchozí pozici figuruje jako základní slovo; obsahuje spojovací samohlásku.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 14

Přídavná jména vycházejí z potenciálních základových slov: terbakrauskiškas, –a (: *Terbakrauskis); vištaprotiškas, –a (: *vištaprotis)³³. Význam některých novotvarů lze pochopit i bez kontextu, např.: eržiliškas, –a „jako hřebec, typický pro hřebce“; generoliškas, –a „jako generál“; šventakupriškas, –a „typický pro šventakupris“; význam dalších (jejichž základové slovo je méně běžné, např. baziliskiškas „typický pro baziliška“) vyžaduje kontext. Všechny novotvary na –iškas, –a fungují jako epiteta podstatných jmen různé sémantiky, např.: ani v nejodvážnějších baziliskiškose blouzněních si neišsivaizdavo SR217; Dříve jsi mával jemně nalakovanou dendiška hůlkou K167; její synovec vydával jakési podivné, mimořádně silné eržilišką kouzlo SRII116; Vyznačoval se generolišku tělesnou stavbou UR49; jeho gurvuoliška sluch už začíná praskat, nevydrží tuto mocnou tichost K351; básnická kentauriškoji duše K248; v mysli se mihne kipšiukiška myšlenka K152; Zvláštní směs provincialismu a maneken iško stylu kombinace EK144; nabývá směšných, znetvořených nebo monstriškus podob K247; tupá, šventakupriška povinnost K392; Pochopil jsem, že prvním krokem do světa umění je vymanit se z terbakrausišką stylu EK152; nic pro ni neznamenalo <...> cpát do toho svůj vištaprotišką pětník SRII26; vorguviška přirozenost pocítí KE230.

Skupina novotvarů se sufixem –iškas, –a vychází z názvů neživých předmětů s konkrétním či abstraktním významem a má slovotvorný význam „typický pro věc označenou základovým slovem, obvyklý pro ni, připisovaný jí, související s ní“, např.: arkadiškas, –a (: arkada); burtažodiškas, –a; gelmeniškas, –a; gyvsidabriškas, –a; labirintiškas, –a; mantriškas, –a; nekrofiliškas, –a; pieštukiškas, –a; pinkliškas, –a; rachitiškas, –a; sausainiškas, –a; slibiniškas, –a; visatiškas, –a. Význam většiny novotvarů je jasný i bez širšího lexikálního kontextu (gyvsidabriškas, –a „jako rtuť, typický pro rtuť“, labirintiškas, –a „jako labyrint“ atd.), u některých je k pochopení významu třeba kontext, např. arkadiškas, –a „s arkádami“. Některá spojení přídavných jmen na –iškas, –a a jimi charakterizovaných podstatných jmen jsou synonymní se srovnávacími výrazy³⁵, srov. labyrintové místo – místo [složité] jako labyrint, mantrický aspekt poezie – aspekt poezie [opakovaný a působivý] jako mantra, rachitické nohy – nohy [křivé] jako u rachitika atd. Doklady užití nových lexémů (všechna přídavná jména na –iškas, –a jsou epiteta), např.: jeho arkadiškas zahrada by byla vždy živá SR26; V takovém burtažodišku rytmu K143; Odstíny řeči mají vždy přímou souvislost s gelmeniškuoju člověkem K89; Táž gyvsidabriška povaha DK90; Bydlela kdesi v labirintiškoje lokalitě EK64; jeho nekrofiliškos osamělosti K391; svou pieštukišką špičkuhiruda si ořezává tužkou <...> a kreslí KE234; U dívky se zastavil rachitiškų nohou pejsek KE190; náhrobky působily mnohem silněji než moai na Velikonočním ostrově.

³³ Podstatná jména terbakrauskis, vištaprotis nejsou ve slovnících zaznamenána, ale doklady jejich užití existují a mluvčím jsou v zásadě srozumitelná, např.: výtržnosti se rozplynuly ještě před prvním kokrháním, ale přezdívka Terbakrauskise ho pronásledovala až do hrobu DLKT; Jaký vištapotris připravil tento test? G.

³⁴ ND uvádí slovotvorné synonymum tohoto novotvaru arkadinis, -ė.

³⁵ „Pro srovnání i metaforický přívlastek <...> mohou sloužit výpovědi s určitými substantivními přívlastečnými adjektivy nebo okolnostními určeními vyjádřenými příslušnými příslovci, např.: Čarodějnická bába“ (Župerka 2012: 60).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 15

Samozřejmě, poněkud sušenkový [náhrobními stylu], protože hřbitovy v samém srdci Litvy se zdráhaly najít na takovém místě tak elegantní styl KN172; ne vševědoucí, nýbrž dokonalost na úrovni lidského rozumudokonalost K143; dotýká se mantry, dotýká se mantrického <...> aspektu poezie K270 (v posledním příkladu upoutává pozornost adresáta opakování slov s kořenem mantr-). Přenesený význam má neologismus ďábelský, -á – tímto přídavným jménem je popsán vše pohlcující plamen (ďábelskémupožáru do hrdla K349).

Existují neologismy v podobě přídavných jmen tvořené jinými příponami, především produktivní příponou -inis, -ė. „Tvoření přídavných jmen příponou -inis je nejen živým, ale i široce rozšířeným jevem současné litevštiny“ (Kniūkšta 1976: 7). Všechny novotvary odvozené od vlastních i mezinárodních slov (přídavné jméno kaktomušinis, -ė vychází z příslovce kaktomuša, všechna ostatní ze substantiv) vyjadřují podobnost – jejich slovotvorný význam je „takový jako věc označená základovým slovem“, „takový jako sama věc, kterou označuje základové slovo“ (viz Kniūkšta 1976: 73–75): akimirksninis, -ė „jako okamžik, krátký“ (Akimirksninė reminiscence K417); geriatrinis, -ė³⁶ „seniorský, -á“ (Asistent David diplomaticky nic neříká o tak prudkém sentimentálním záchvatu geriatrinio hněvu DD125); likiminis, -ė „jako osud (nepředvídatelný?)“ (uvědomělé likiminės zkušenosti K284); kaktomušinis, -ė³⁷ „prováděný velmi rychle, po hlavě, tvrdohlavě“ (jejich každodenní starosti jsou mnohem důležitější než ty kozlí kaktomušiniai záležitosti GD24), marazminis, -ė „jako při marasmu, hloupý“ (marazminė myšlenka KE34). Odvozenina mesianistinis, -ė („související s mesianismem“³⁸) je nejspíše založena na potenciálním základovém slově cizího původu mesianistas: A nepřestaneme křičet, dokud si neuvědomíme svou plnohodnotnost³⁹ a snad i své výjimečné, mesianistinės místo v tomto světě LM119. Přídavné jméno sacharinini, -ė se blíží přídavnému jménu kvalitativní vlastnosti, neboť má význam „(příliš) sladký“: Už se nestydím za jazyky, tím méně za bratry připomínající Frankony, sacharinio zpěvu EK144.

Několik dalších neologismů je tvořeno jinými příponami: za potenciální odvozeniny lze považovat deriváty přípony -ingas, -a označující hojné zastoupení vlastností vyjádřených základovým slovem (LKG 1965: 556–557), kirminingas, -a „hojný na červy“; slyvingas, -a „hojný na švestky“; přídavná jména tvořená z sloves příponou -lus, -i vyjadřují vlastnost vyplývající z výsledku děje: dužlus, -i „rozbitný“; stinglus, -i „(za)tuhající“; derivát přípony -uotas, -a šabakštynuotas, -a „plný houštin“, vyjadřuje přítomnost věcí označených základovým slovem; derivát neproduktivní přípony -uoklis, -ė (viz LKG 1965: 577), pašaipuoklis, -a, znamená „ten, kdo se vysmívá, rád se posmívá“.

³⁶ Srov. geriatrĳa „Obor lékařských věd, který zkoumá příčiny a projevy stárnutí, nemoci stáří, jejich léčbu a prevenci s cílem zastavit předčasné stárnutí. Jako samostatný obor se utvořil v 19. století.“ Terminologická banka Litevské republiky. Dostupné online: http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.search (navštíveno v červenci–srpnu 2017).

³⁷ Neologismus kaktomušinis, -ė je třeba považovat za slovotvorné synonymum přídavného jména kaktomušiškas, -a, doloženého v BŽa.

³⁸ O mesianismu viz TŽŽ 471.

³⁹ Viz o něm 1.1.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 16

„rád se posmívá“. Význam neologismů (a také jejich slovní druh) se objasňuje ve slovním spojení nebo ve větě, např.: na vlastní tváři, na škubajícím se, červivém, <...> drobně se pohybujících uhříků nacpaných K367; Ten podzim byl dlouhý, teplý a velmi švestkový TG27; Leží nahý na vodě. Paže roztažené do obou stran. Jako by se vzdával. Před touto lomivou strnulostí⁴⁰ VP128; obraceje se k nábytku ohlazenému pohledem a rukama. Tuhé, němé VP29; Nad horami na druhém konci údolí je obláček, v nehybném vzduchu se kouř téměř nerozptyluje VP70; její posměvačné sestry SRII124. Neologismus šabakšyn(u)otas, –a je tvořen analogicky k lexikálně doloženým derivátům téže přípony, užitým v sousedním kontextu: akmenuotas, –a, krūmuotas, –a: byly to jen pastviny Nováků: kamenité, křovinaté, zarostlé houštím, – jedno jméno pro pastviny TG72.

2.2. Odvozeniny s předponou. K produktivnímu typu odvozenin od substantiv s předponou be- (viz LKG 1965: 590) patří neologismy benuotolis, -ė (: nuotolis) „bez vzdálenosti“ a bepalatis, -ė (: palata) „bez pokoje“. Tato přídavná jména jsou tvořena analogicky ke slovníkově doloženým odvozeninám stejného typu, užitým vedle nich: begarsis, -ė; bekryptis, -ė; bevietis, -ė – lexikální význam neologismů zvýrazňuje a pozornost adresáta přitahuje opakování odvozenin utvořených analogickým způsobem: to, co se zdálo navždy ztracené, by se náhle vynořilo z šedé begarsės benuotolės bezcílné mlhy GD364⁴¹; oddělení bylo přeplněné a nás, takových beviečių a bepalačių, bylo snad dvacet TV167.

2.4. Odvozeniny s koncovkou: z příčestí grimzti je koncovkou –us, -i utvořeno slovníkově nedoložené přídavné jméno grimzdus, -i „do kterého se noří“ (říjnové noci jsou hluboké a grimzdžios B114); derivát s koncovkou –as, –a je nepasotas, –a (: nepa(si)sotinti) „nenasytný, nikdy dosyta nenajedený“: Brzy se zase slétli ti nepasotos volavky KR129⁴².

2.5. Složeniny. V litevštině mají adjektivní složeniny zpravidla „lexikální význam, který jednoznačně závisí na obou členech“ (LKG 1965: 591) a jejich druhý člen je často jmenný (podstatné nebo přídavné jméno). Prvním členem těchto složenin bývá nejčastěji slovo, které je ve vztahu k substantivu (druhému členu) jeho přívlastkem (viz LKG 1965: 596; DLKG 2005: 229). V dílech litevských spisovatelů bylo nalezeno 44 adjektivních složenin, z nichž 42 má jako druhý člen substantivum. Nejčastěji je první člen složenin adjektivní. Vyjadřují výraznou vlastnost věci označené druhým členem, říkají, co tato

⁴⁰ Viz o něm 1.1. ⁴¹ V díle Leonarda Gutauskase se mezi několikanásobnými přívlastky čárka nepíše. ⁴² Je obtížné s jistotou říci, že nejde o substantivum v postavení přístavku (u této odvozeniny byl nalezen pouze jeden příklad).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 17

daiktas turi ypatingą (daugiau žr. LKG 1965: 596–597; DLKG 2005: 229): didžiakilpis, -ė, didžiapautis, -ė⁴³; liūdnaakis, -ė; mėlynėkelnis, -ė; minkštalūpis, -ė; murzinanosis, -ė; pilkakaklis, -ė; plačiašnervis, -ė; putliakrūtė; raudonkailis, -ė; raudonplytis, -ė; raudonmūris, -ė; raudonšvarkis, -ė; rausvašonis, -ė; skaidriaplunksnis, -ė; slaptasparnis, -ė; žaliadugnis, -ė; žaliasielis, -ė; žaliažvilgsnis, -ė; žilakuokštis, -ė. Kai kurių dūrinių leksinė reikšmė sutampa su darybine reikšme, pvz.: didžiakilpis, -ė „kuris didelėmis kilpomis“ (Mazgai labai įmantrūs, didžiakilpiai KE47); pilkakaklis, -ė „kuris pilku kaklu“ (Pilkakaklis kovas. Doroja balkone batono riekę K284); rausvašonis, -ė „kurio šonai rausvi ar raudoni“ (Prisiyrusi prie rausvašonės laukinės kriaušiukės KE215). Būdvardžiais apibūdinami įvardyti ar numanomi konkrečius dalykus reiškiantys daiktavardžiai, pvz.: Yra tokių, kurie stovi ant kalvos, įsirėžę, didžiapaučiai, o visas pasaulis – karių banda po kojom LM79; sulaikė tik liūdnaakis šeimos galva SR82; Du mėlynėkelniai milicininkai bevaikščiojo po miestelį TV167; paskolindavo mane ir vežimėlį tų murzinanosių plepių mergaičių pulkeliui GD20; plačiašnervis veršių šerikas K401; toks jau tos putliakrūtės virvelinukės būdas KE149; stengiasi ant palangės užkelti nusipėnėjusią raudonkailę katę K363; atsirėmęs į raudonplytį kaminą K353; į raudonmūrius gimdymo namus K396; išgiršta krizenant už krūmo kažkokį raudonšvarkį žmogėlį K305; Todėl aną kantrųjį akmenį dievaitis pavertė skaidriaplunksniu vilties paukščiu KR23; Nesvarbu, kas jis būtų – lieptelis, žmogpaukštis⁴⁴, slaptasparnis angelas ar kentauras K250; kaip barmenas į aukštą stiklinę <...> iš molinio ąsotėlio šliūkšteli šalto vandens ir žaliadugnė stiklinė nusidažo balzgana pieno rūko spalva VP14; knailai stryčioja ne žilakuokštis senis, bet naivus Holivudo komedijos herojus KE150. Kai kurių dūrinių leksinė reikšmė nutolusi nuo darybinės, pavyzdžiui, būdvardis minkštalūpis, -ė, kuriuo apibūdinamas personifikuotas liūdesys, vartojamas perkeltine reikšme „neskaudinantis, neslegiantis“ ([liūdesys] Lengvas, minkštalūpis, nemaudžiantis. Su kūrybingo ilgesio ženklais K285); būdvardžiu žaliasielis, -ė turinčiu reikšmę „kuris žalios spalvos“, apibūdinamas jūros dugnas ir laukas (Ir staiga iš tos žaliasielės jūros dugno K321; tūkstančiai skaidrių papūgėlių, trumpam plykstelėjusių virš žaliasielio lauko K322), o būdvardis žaliažvilgsnis, -ė turi reikšmę „kuris žalių akių“ (saulėtekis, žaliažvilgsnė moteris K295).

Složeniny dryžuotaremės, -ė; gražiašypsnis, -ė; įvairialiepsnis, -ė; įvairiaplanis, -ė; plačiadūšis, -ė; plačiaširdis, -ė; plačiašypsnis, -ė; prastakilmis, -ė mají slovotvorný význam „mající to, vyznačující se tím, co označuje druhá složka, vymezená první“ (DLKG 2005: 230). U některých složenin se lexikální význam v podstatě shoduje se slovotvorným významem, např. dryžuotaremės, -ė „který má pruhované obroučky“ (s dryžuotaremiais akinukais K453; s úžasem v očích pozorovala toho

⁴³ Předpokládá se, že první složka složenin didžiakilpis, -ė a didžiapautis vychází z přídavného jména didelis, -ė, nikoli z didis, -i (o nesouladu sémantické a formální motivace viz Urbutis 2009: 101). ⁴⁴ Viz o tom oddíl 1.3.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 18

įvairialiepsnį švytėjimą GD113; Oni [spisovatelé] tam žijí dostatečně įvairiaplanį alternativní gyvenimą KN129; [muž] Plačiašypsnis, vzácný exemplář retos padermės K416; a prastakilmliai nugalėtojai řádili jako dávní barbaři GD120), jiné složeniny mají přenesený význam (metaforické užití), např.: gražiašypsnis, -ė „příjemný, zářivý“ (spěchám vyprávět podivný a gražiašypsnį įspūdį, který vyvolal jeden zahraniční rozhlasový pořad K253); plačiadūšis, -ė „který je otevřený, srdečný“ (jeho muži jeden po druhém kapitulovali před tím plačiadūšį bezdalių SRII147); plačiaširdis, -ė „který má velké srdce“ (plačiaširdės lásky pardavėjos SR45).

Přídavná jména apvalažandis, -ė⁴⁵ („jehož tvar připomíná tváře“); putliažandis, -ė („jehož tvar připomíná buclaté tváře“); rantytanosis, -ė („který má rýhovaný nos“)⁴⁶ mají slovotvorný význam „podobný věci označené druhou složkou, vymezené první“. I tyto neologismy slouží jako přívlastky, např.: ona [dívka] už vůbec nepřipomínala tu apvalažandės vyšnaitės SR167; Za oknem – nejpodivnější putliažandžių tvary oblaků K285; Oni [děti] si jako první všímali rantytanosius lodě racků laivus BLB17.

Složeniny ze dvou podstatných jmen – auksakanopis, -ė, drambliakojis, -ė⁴⁷, kardadantis, -ė, klastaakis, -ė a paršasnukis, -ė – označují „výraznou část pojmenovávané věci, která je vyjádřena druhým členem a charakterizována prvním“ (DLKG 2005: 231). První složka přídavného jména auksakanopis, -ė „který má zlatá kopyta“ (auksakanopis jelen tak neudělá ani krok GD418); drambliakojis, -ė „jehož nohy jsou podobné nohám slona“ (Také tento byl špinavý, barvy a pachu nevydělané kůže, drambliakojis KE173); paršasnukis, -ė „jehož rypák se podobá rypáku vepře“ (paršasnukiai kipšiukėliai jste moji K452) první složkou vyjadřuje, čemu se podobá část předmětu označená daným slovem. Dvě složeniny mají přenesený význam podobnosti: kardadantis, -ė „jehož zuby jsou (ostré) jako meč“ (Kardadantis tygr, ne-li ještě víc B84) a klastaakis, -ė „klamavý“ ([den] baltadantė ir klastaakė, koketní a otevřená, plamenná, vzdalující se EK146).

Několik složenin je utvořeno ze slovesa a podstatného jména. První složka těchto neproduktivních útvarů vychází (jak je obvyklé) z příčestí trpného minulého času a označuje výraznou část pojmenovávané věci. Všechny složeniny s přímým významem slouží jako přívlastky konkrétních podstatných jmen: laužtasparnis, -ė (: laužtas, sparnas); nupjautabuožis, -ė (: nupjauta, buožė); surauktakaktis, -ė (: suraukta, kakta), např.: nebo jsou snad pokryté nikoli motýly, možná zraněnými laužtasparniais sakalais K359; vytáhl svou nupjautabu ožę strielbą SRII288; všude je plno nafoukaných, surauktakakčių, kteří se hrnou do popředí „kūrėjų“ K188.

⁴⁵ Tato složenina má spojovací vokál -a-, nikoli -ia-, jak je u složenin tohoto typu obvyklé, např. apvaliagalvis, apvaliadugnis apod.

⁴⁶ Neologismus patrně vychází z významu podstatného jména nosis „vyčnívající, špičatá část věci (příď lodi, zobáček nádoby, špička boty atd.)“ DLKŽ.

⁴⁷ Tento útvar se v díle používá také jako podstatné jméno, viz 1.3.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 19

Za potenciální odvozeninu považované složené slovo tūkstantveidis, -ė má na prvním místě složku vyjádřenou základní číslovkou tūkstantis, která udává počet částí označovaného předmětu, avšak v textu je tento neologismus užit v přeneseném významu – personifikovaná poezie, kterou popisuje, nemá přesně tisíc, nýbrž prostě mnoho tváří, jinými slovy je rozmanitá⁴⁸: proto je poezie určena k tomu, aby byla nejen dvoutvářná, ale také tūkstantveidis, avšak nikoli v démonickém, nýbrž v božském smyslu K248.

Neologismus savoipakankamas, -a (: save, pakankamas) je třeba považovat za nederivační útvar vytvořený ze zájmen a přídavných jmen (viz LKG 1965: 601). Toto přídavné jméno je užito ve významu „takový, kterému stačí sám sebe“ – v podstatě opakuje to, co je řečeno v sousedním slovním spojení: velkým národům stačí samy sobě, jsou savoipakankamos, a zbytečně DK62. Neologismus viršmentalinis, -ė, užívaný ve významu „nacházející se nad rozumovým“, vychází z předložky virš a mezinárodního přídavného jména mentalinis⁴⁹: Viršmentalinės sféry K142.

2.6. Devět neologismů nalezených v analyzovaných textech lze považovat za útvary smíšené slovotvorby⁵⁰: neologismy iki-, po- a příponami -iškas, -a; -inis, -ė vytvořené ikidonelaitiškas, -a „předcházející Donelaitisovi“ (Ikidonelaitiškoji litevská éra, neuvěřitelná DD189); ikikolumbinis, -ė „předkolumbovský“ (tamější ikikolumbinės duchovnosti zjevně scházelo KN184); ikimobiliakinis, -ė KN122 „existující před mobilními telefony“ (Ikimobiliakinė éra loučí KN122⁵¹); podekartinis „vzniklý po Descartovi“ (podekartinis myšlení K252); priešėjiminis, -ė „vznikající před odchodem“ (těžko popsatelný priešėjiminė stav K169).

Ačkoli by neologismus potragedinis, -ė mohl teoreticky vycházet z přídavného jména tragedinis, -ė, předpokládá se, že tvoří slovotvornou opozici s podstatným jménem tragedija (jde tedy o výsledek prefixálně-sufixální derivace), neboť se užívá ve významu „vzniklý po tragédii“ (hrdinu, který zakouší katarzi potragedinėsprostoru K148).

Za útvary smíšené slovotvorby (kompozice-sufixace) lze považovat také neologismy obsahující složku virš a přípony -inis, -ė a -iškas, -a: viršliteratūrinis, -ė; viršsąmoninis, -ė; smulkiachuliganiškas, -a. Deriváty viršliteratūrinis, -ė; viršsąmoninis, -ė by formálně mohly vycházet z přídavného jména literatūrinis, -ė a podstatného jména viršsąmonė zaznamenaného v ND, avšak významově jsou bližší slovním spojením: viršliteratūrinis, -ė „nacházející se nad literaturou, výše než literatura“; viršsąmoninis, -ė „nacházející se nad vědomím, výše než vědomí“. Neologismy slouží jako přívlastek podstatných jmen různého významu, např.: bude mu chybět jakési „neliterární“ nebo „viršliteratūrinės“ světlo

⁴⁸ Neologismus tūkstantveidis, -ė tedy vychází z významu základového slova tūkstantis „vyjadřující neurčitě velké množství“, jak uvádí LKŽė.

⁴⁹ Apie šį darinį, vartojamą ir Viktorijos Daujotytės tekstuose, žr. Vaskelienė 2016: 162.

⁵⁰ Apie mišriuosius darybos būdus žr. Urbutis 2009: 340–342, Keinys 1999: 82, priešdėlius ir priesagas turintys būdvardžiai minimi ir LKG 1965: 591.

⁵¹ Neologismus ikimobiliakinis vyčleněný v textu Kęstutise Navakase vychází ze slangového slova mobiliakas (viz konzultační databázi Státní komise pro litevský jazyk. Dostupné online: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/791-mobiliakas (navštíveno v červenci–srpnu 2017).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 20

K76⁵²; „drozdí“ přirozenost drozda zastupuje zároveň dva pasauliam – podvědomý a viršsąmoniniam K248; k tomu dojde teprve po nahromadění dostatečného množství zářivé energie, Milosti a viršsąmoninėsjasnosti K338. Neologismus smulkiachuliganiškas, -a vychází z přídavného jména smulkus, -i, podstatného jména chuliganas a má příponu -iškas, -a⁵³ (Tím [prací] jsme měli odčinit své smulkiachuliganiškasprovinění TV66).

3. ZPŮSOB TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NEOLOGISMŮ SLOVES A JEJICH TVARŮ

V textech litevských spisovatelů bylo nalezeno 36 sloves (a jejich tvarů) utvořených jako neologismy: 25 s předponami, 9 s příponami a 2 lze považovat za útvary s neustáleným systémem slovotvorných stupňů (viz obr. 4).

OBR. 4. Neologismy sloves (a jejich tvarů)

Většina neologismů (28, tj. 78% všech útvarů) vychází ze základových slov zaznamenaných ve slovnících, 8 (tj. 22%) vychází z potenciálních základových slov.

3.1. Slovesa utvořená s 8 předponami: su- (subėzdžionėti, sudizaininti, suformuoti, sukalbinti, suklemensėti, supopierėti, sustulpėti), pa- (pakiaulavoti, pakiaulinti, paviolėtuoti), nu- (nušurmuliuoti, nužlebšėti, nuvampyrinti), pra- (pravirventi, praskurnėti, pratursenti), iš- (išbaisinti, išmešlinti, išsispruzdinti), į- (įskausminti, įsikaburkštinti), ap- (apsibumbuluoti), at- (atvibruoti), par- (parkriokinti), už- (užsigležinti). Většina (18)

⁵² Je třeba upozornit, že neologismus se stejně jako vedle užité odvozené slovo s předponou ne- neliteratūrinis, -ė píše v uvozovkách.

⁵³ Tvorbu tohoto neologismu lze vykládat i jinak: protože slovní spojení smulkus chuliganas získalo samostatný význam, lze říci, že přídavné jméno smulkiachuliganiškas, -a bylo utvořeno z tohoto slovního spojení příponou -iškas, -a.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 21

Slovesné deriváty s předponami vycházejí ze základových sloves doložených ve slovnících, např.: subeždžionėti (: beždžionėti), suformuotuoti (: formuoti), nušurmuliuoti (: šurmuliuoti), praskurnėti (: skurnėti) aj., několik (7) vychází z potenciálních základových slov: sudizaininti (: *dizaininti: dizainas), sukalbinti (: *kalbinti: kalba), suklemensėti (: *klemensėti: Klemensas), supopierėti (: *popierėti: popierius), pakiaulavoti (: *kiaulavoti⁵⁴: kiaulė), paviolētuoti (: *violetuoti: violetinis?), nuvampyrinti (: *vampyrinti: vampyras). Předpony různě modifikují význam základových sloves – dodávají ději vyjádřenému základovým slovem další rysy. Neologismy s předponou su- vyjadřují intenzitu a završení děje, např.: subeždžionėti „proměnit se v opici“, sudizaininti „dokončit designování“, suformuotuoti „dokončit formování“, sukalbinti „převést do jazyka“, suklemensėti „proměnit se v Klemense / stát se podobným Klemensovi“, supopierėti „proměnit se v papír“, sustulpėti „proměnit se ve sloup, stát se podobným sloupu“⁵⁵. Význam některých derivátů se vyjasní v minimálním lexikálním kontextu (Dotkl se stříbrné vidličky na stole. Ne, ne té, kterou sám vytvořil, „sudizainino⁵⁶ DK10; I když blábolí, ten blábol je úplně jinak suformuotuota KN49; Takže tu v podstatě nemluvíme o bezmoci reality, nýbrž jazykové (sukalbintos?) reality K83), jiné vyžadují širší (kontext díla) (Říkali, devítinožci se domohli majetku a suklemensėjo KR111 – Klemensas je postavou díla). Některé deriváty s předponou su- jsou užity v přeneseném významu: děj neživého předmětu se přenáší na člověka (Ještě zamával Kerše rukou (na plakátu ruku nevidíme, ale na tom nezáleží) a zmlkne, supopierėja, stává se němým polygrafickým produktem B56; Ten – nyní host v domě – seděl sustulpėjęs DK93) nebo naopak je neživá věc (abstraktní Ego) popsána příčestím slovesa vyjadřujícího konkrétní děj (subeždžionėjusio částečky Ega K390).

Neologismy pakiaulinti a hybridní výraz pakiaulavoti lze považovat za synonyma – oba se užívají ve významu „provést nějakou sviňárnu“: Zůstal jsem mu snad něco dlužen? Nebo jsem mu snad někdy hrozně pakiaulinęs? Pakiaulinti to umím Č192; když se mi zachce někomu pakiaulavoti, tak se mi prostě zachce Č108. Neologismus pavioletuoti, založený na potenciálním slově cizího původu, vyjadřuje intenzitu děje; byl utvořen analogicky podle běžných derivátů s předponou pa- užitých v sousedství, pajuoduoti, pamėlynuoti. Neologismus se užívá ve významu „zbarvit se do fialova“ (stromy v té době stojí černé, namodralé, pavioletavę A448).

Několik neologismů je utvořeno s předponou nu-: slovesa nušurmuliuoti „odejít za šumění“⁵⁶ a nužlebseti „odejít, odšourat se“ ukazují, že děj označený základovým slovem je směřován pryč (A co teprve svátky, které právě nušurmuliavusias nebo dny všeobecného přejídání

⁵⁴ Sloveso má cizí příponu -avoti (viz Seznam hrubých jazykových chyb (tvarosloví). Dostupné na internetu: http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/didziosios-klaidos/zodziu-sandaros (navštíveno v srpnu 2017).

⁵⁵ Nelze vyloučit, že sloveso sustulpėti je kalk.

⁵⁶ Vědomí novosti a upozornění na ni vedou k tomu, že je neologismus v díle graficky vyznačen.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 22

zmiňuje jen jeden či druhý vynalézavější reklamní nápis EK70–71; A on se otřepe a odšourá se na svou usedlost Č161). Za okazionální útvar lze považovat participium slovesa nuvampyrinti (nejspíše užívané ve významu „vyčerpaný upírem“), které vyjadřuje intenzitu a dokončenost vlastnosti vyplývající z děje: miluj (Boha, vesmír, dítě, strom, zvíře, hvězdnaté nebe...) – a nebudeš mít žádné energetické starosti, nikdy se nebudeš cítit vyždímaný jako citron, nuvampyrintas těmi, kteří jsou také už prázdní K119.

Odvozeniny s předponou pra- pravirventi, praskurnėti, pratursenti označují, že děj vyjádřený základovým slovem probíhá kolem někoho (to je typický význam odvozenin s předponou pra-, viz LKG 1971: 285; DLKG 2005: 403). Význam odvozenin, které lze považovat za potenciální (všechny se užívají pro označení určitého (rychlého) pohybu kolem⁵⁷), vyplývá z kontextu, např.: Takový, jen mnohem menší [ďábel], v noci pravirveno zaskřípalo a vlezlo do jeskyně LM14; zatím nikdo nejezdí, ani štěňátko nepratursena Č169; Momentálně může někdo v případě potřeby něco oběhnout po dvoře praskurnėti leda nějaká hospodyně Č156.

Dva neologismy jsou utvořeny s předponou į-: sloveso įsikabulkštinti „vylézt“ ukazuje, že děj je zaměřen určitým směrem – v tomto případě vzhůru (Když měl kocovinu, míval ve zvyku chodit do lesa a įsikaburkštinti na nejvyšší smrk A32), zatímco sloveso įskausminti „ublížit“ má význam intenzity (Ticho... Ono královským hedvábím ovíjí hlukem įskausmintas naše uši K295).

Za potenciální útvary lze považovat slovesa utvořená s předponou iš-, která modifikuje děj vyjadřovaný základovým slovesem: sloveso išsispruzdinti „s vypětím sil se dostat ven“ označuje směr děje vyjádřeného základovým slovesem zevnitř ven (Bylo třeba išsispruzdinti zpod postele A104), zatímco slovesa išbaisinti „učinit děsivým“ a išmešlinti „ušpinit hnojem“ označují intenzitu a dokončenost děje (Ne léta tak išbaisino Broniův hlas, ale služba A102; Záviďte všichni, kdo nebyli hozeni do vody a neišmėšlintieji! A476).

U ostatních předpon byl nalezen vždy jeden novotvar: apsibumbuluoti, atvibruoti, nuliaušti, parkriokinti, užsigeležinti⁵⁸. Odvozenina s předponou ap- apsibumbuluoti se užívá ve významu „odejít v kuličkách“, zatímco odvozenina s předponou at- atvibruoti ve významu „přiblížit se vibrací, chvěním, třesením“. Příčestí činná obou sloves jsou přívlastky podstatných jmen: šedými apsibumbulavusiu pleteným svetrem obepnutý hrudník jí podle všeho dokonce zvětšil objem o dvě velikosti DD173; Jen láska je na psychologické úrovni atvibravusi skutečnost K102. Odvozenina s předponou nu- nuliaušti „otrhat se“ znamená, že se při určitou dobu probíhajícím ději označeném základovým slovem něco (v tomto případě čepice) znehodnotí⁵⁹ (Antanas, oblečený v poněkud lepším saku a s nasazenou ne tak hrozně otrhanou čepicí Č117), odvozenina s předponou par- parkriokinti „(s třeskotem, hlasitě) přivézt, dopravit zpět“

⁵⁷ Neologismy mají další sémantické složky.

⁵⁸ Je třeba poznamenat, že neologismy nuliaušti, parkriokinti vycházejí z významů sloves liaušti, kriokinti odlišných od těch, které uvádějí slovníky.

⁵⁹ Apie priešdėlio nu- reikšmes daugiau žr. LKG 1971: 279–281.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 23

ukazuje, že „v průběhu děje označeného základovým slovem je něco nasměrováno nebo se odchyluje směrem domů“ (LKG 1971: 282) (kolchoz poskytl dva traktory, které po vlecích vyrobených k tomuto účelu parkriokino největší kámen TV86), zatímco odvozenina s předponou už- užsigelėžinti „otužit se“ vyjadřuje intenzitu děje (ďábel, který se užsigelėžinusio nebál A38).

3.2. 9 nová slova jsou odvozena příponami -auti, -čioti, -inėti, -telėti (-telti), -uoti, -uliuoti.

Význam některých odvozenin lze snadno pochopit, např.: kugždinėti „pomalu, postupně kugždėti, pohybovat se, vrtět se“ (Zdaleka je vidět, jak se uvnitř něco kugždinėja Č165); šaščioti „pořád sebou trhnout“ (auto šaščiojo, jako by samo znalo cestu VP18); sviduliuoti „opakovaně se zalesknout, zazářit“ (díval se na ni, sviduliuojančią, která začínala pohasínat ve světle podvečera VP81); vienišuoti „být osamělý“ (pobýt s vienišuojančia duší polí K258). Z kontextu lze odvodit význam slovesa haliucinuoti „být jako v halucinacích, být neskutečný“, které se opírá o základ cizího původu: Sakra, jsou ty slunečnice skutečné, nebo domnělé, existující, nebo haliucinuojančios na hranici vědomí?! KE141.

Odvozeniny vytvořené zdrobňovací příponou -telėti (-telti) tvirktelėti „trochu se (za)mravně uvolnit, pustit se ze řetězu“ a mąstelti „trochu, krátce přemýšlet“ nejsou typické, protože význam, který jim dává přípona, není v souladu s významem základového slova⁶⁰: pikantními, tvirktelėjusiomis historkami sypala rozhovor jako kořením DD61; myslet nikdy nemąstė, možná jen mąsteldavo, ale jemně KE175 – v posledním příkladu je zřetelná figura opakování.

Neologismus být zcela sám se nejspíše užívá ve významu „být úplně sám“. Adresátovu pozornost upoutají participia užitá vedle podstatného jména Bytost, která je charakterizují a zpřesňují: cestující o samotě, trpící samotou, jsoucí: Člověka, <...> hledícího do tajemství kosmu cestující samotou (snad dokonce – trpící samotou; participium „jsoucí“ se zde nehodí) Bytost záhy začne pronásledovat paranoia K389. Potenciální základové slovo je analogicky odvozeno od slovníky zaznamenaného útvaru rouhat se; tak vznikl neologismus svatoslovit (: *svatoslov: svatý, slovo), užívaný ve významu „říkat krásná, svatá slova“: Svatá a zároveň svatoslovící slova? K222 (ve větě se opakují slova s kořeny svat- a slov-).

3.3. Novotvar pasigrūdinėti (: grūdinėtis / pasigrūsti) lze považovat za odvozeninu s neustáleným systémem derivačních stupňů, nelze však vyloučit, že jde o smíšeně utvořený útvar – od slovesa grūstis vytvořený předponou pa- a příponou -inėti. Sloveso pasigrūdinėti vyjadřuje opakovaný děj „tlačit se mnohokrát, postupně“ (Venku se vesele pasigrūdinėja u stolků Č197).

Za okazionální, užitý pouze v daném textu a vhodný pro tento text, lze považovat útvar dvivienišiauti, který znamená „cítit se osaměle, když jsou dva“. Ačkoli litevština nemá složená slovesa, lze tento novotvar chápat jako složeninu z novotvaru vienišiauti uvedeného v ND.

⁶⁰ V útvaru mąstelti lze rozpoznat morfémovou kontaminaci (mąst-yti + -telti).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 24

a číslovky dui, nebo jej lze považovat za útvar se smíšeným způsobem tvoření, který má přerušený formant (spojení dvi, vienišas, –a a přípona –auti). Novotvary se společným kořenem vienišiauti ir dvivienišiauti jsou užity v téže větě: Když jsem sám – vienišiauju, když jsem s ní – dvivienišiaujam KE162.

4. TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NOVÝCH PŘÍSLOVCÍ

V textech litevských spisovatelů, které jsou zde rozebírány, bylo nalezeno 36 příslovcí nezaznamenaných v LKŽ, DLKŽ, BŽa, LKŽPK a ND. příslovce mají způsobový význam a jsou utvořena nejproduktivnější příponou –ai: 10 odvozenin vychází ze základových slov doložených ve slovnících: alpulingai, girtuokliškai, gudragalviškai, makabriškai, marginaliai, pasišventėliškai, rutiniškai, sąmokšliškai, siaurakaktiškai, vijurkiškai; dalších 26 odvozenin vychází z potenciálních základových slov, přičemž většina z nich (23 útvarů neboli 86% nových příslovcí) jsou neologismy tvořené příponou –iškas, –a: albatrosiškai (: *albatrosiškas: albatrosas), berazumiškai (: *berazumiškas: berazumis), ciceroniškai (: *ciceroniškas: Ciceronas) atd.⁶¹ Mnohá nová slova se užívají jako skrytá přirovnání (nebo metaforické přívlastky), např.: girtuokliškai ligotas mąstymas – myšlení [nemocné] jako u opilce; gudragalviškai klausinėti – vyptávat se [chytře] jako chytrák; mintys sukasi vijurkiškai – myšlenky se točí [rychle] jako káča; gaidžiukiškai dudena – houká jako kohoutek; kengūriškai nušuokuoti – odskákat jako klokan; sugnybti kineziterapeutiškai – štípnout jako fyzioterapeut; šaipytis pajaciškai – vysmívat se jako šašek. Je třeba poznamenat, že význam všech příslovcí odvozených od základových slov doložených ve slovnících (1) i od potenciálních základových slov (2) je ve slovním spojení či větě zřejmý:

(1) [dívka] Graciézní jako horská srna, alpulingai toužící jako pramen KR38; pomalu a girtuokliškai chorobným myšlením K239; nestojí za to gudragalviškai vyptávat K232; jeho smích makabriškai se skutálel pod kostelní kupolí DD189; krevety by jako objekt v tomto kontextu působily velmi marginaliai KN140; Život se nežije, nýbrž se těžce, trpělivě, pasišventėliškai <...> vtěsnává do Prokrustova lože K39; Dělala to všedně, rutiniškai KE196; gynekologovo připomenutí rutiniškai nechat se vyšetřit kvůli rakovině děložního čípku DD95; oni sąmokšliškai zmlknou K365; Tak snad nestojí za to siaurakaktiškai absolutizovat i toto K250; kdyby se mu v hlavě myšlenky vijurkiškai netočily K357;

⁶¹ debilně (: *debilní: debil), europocentricky (: *europocentrický: europocentrismus), kohoutovsky (: *kohoutovský: kohoutek), hlubinně (: *hlubinný: hlubiny), haydnovsky (: *haydnovský: Haydn), heterovsky (: *heterovský: hetero), homérsky (: *homérský: Homér), kafkovsky (: *kafkovský: Kafka), klokanovsky (: *klokanovský: klokan), kineziterapeuticky (: *kineziterapeutický: kineziterapeut), kvatoklovsky (: *kvatoklovský: kvatokl), osudově (: *osudový: osud), mantricky (: *mantrický: mantra), medúzovsky (: *medúzovský: medúza), mozartovsky (: *mozartovský: Mozart), neinteligentně (: *neinteligentní: neinteligent), únavně (: *únavný: únava), klaunsky (: *klaunský: klaun), sebechválařsky (: *sebechválařský: sebechvála), smaragdově (: *smaragdový: smaragd), strnule (: *strnulý: strnout), broukovitě (: *broukovitý: brouk), osaměle (: *osamělý: osamělý).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 25

(2) tarsi kokį angelą sargą, albatrosiškai nerangų Anapusių⁶² pasiuntinį K143; gi taip berazumiškai šaudot Č74; pamokslą sako su įkvėpimu. Kartais ciceroniškai retoriškai Č195; tarp debiliškai besivaipančių nelaimingų išprotėjėlių K294; Tie straipsniukai dažnai būna europocentriškai protingi K279; gaidžiukiškai dudenančis pusbernio baritonas K358; nemylėdamas kitų, niekados neįstengsi gelmeniškai mylėti savęs K102; Prisiminkime <...> jo haidniškai grakštų kalbos pakraštį K302; Bręsdamos jos [moterys] tiktai gražėja ir prieš savo valią tampa heteriškai plėšrios KE190; homeriškai išjuokti vienpusę aistrą K39; novelės finalas <...> veikiau kafkiškai borchesiškas⁶³ KE79; Tada moteriškutė <...> kengūriškai nušokavo lazdynų pusėn KE35; Marta jai švelniai, bet tvirtai, kineziterapeutiškai sugnyba dilbį, o Algis pradeda šnypšti DD44; Sukoncentruoti sąmonę į spindulį ir pasišviesti juo. Nesvarstant, mocartiškai lengvai, kvatokliškai K291; Į rytus nuo Berlyno tai visada skambėjo likimiškai KN19; aš niekad nesugebėsiu deramai intonuoti, mantriškai tiksliai ištarti nė vienos eilutės K271; tvarkėsi neišmanėliškai SRII72; O parke lyja, varge, kaip nuoogaringai pliaupia K463; pajaciškai šaipėsi KE88; Pastaruoju metu jis puldavo į neviltį vis dažniau ir dažniau, kartais net savigriuoviškai DD163; iš Brazilijos atvežtos smaragdžškai auksinės <...> plunksnos GD384; vanduo buvo toks stingliai ramus VP26; vabališkai ropoti K79; tu pats <...> vieninteliau pašauktas ir išbrauktas iš visų sąrašų K73. Naujadaras medūziškai pavartotas greta analogiškos darybos darinio paukštiškai: Eliezeras <...> paukštiškai pasistiebdavo, juokingai ir sykiu kažki kaip medūziškai išsigaubdavo KE150.

ZÁVĚRY

1. V dílech třinácti zkoumaných litevských autorů tvoří většinu nalezených neologismů (82%) podstatná a přídavná jména. Většina odvozenin patří k produktivním typům a lze je považovat za potenciální odvozeniny (především abstrakta, názvy činitelů, označení osob podle původu, přídavná jména s příponami -iškas, -a; -ingas, -a, četná složená podstatná a přídavná jména, předponová slovesa, příslovce). Vyskytují se také okazionalismy (dvivienišauti, mastelti).

2. Největší skupiny neologismů mezi podstatnými jmény tvoří odvozeniny s příponou a složeniny. V dílech všech autorů se hojně vyskytují jednotky abstraktní slovní zásoby (48% neologismů lze považovat za abstrakta od sloves a jmenných slov). Druhá složka složenin se nejčastěji opírá o podstatné jméno (takových je 88% složenin).

3. Většinu neologismů mezi přídavnými jmény (82% přídavných jmen tvořených příponou) představují odvozeniny s příponou -iškas, -a. Hojně se vyskytují v dílech všech autorů. Přídavná jména s příponou -iškas, -a

⁶² O něm viz 1.1.

⁶³ O něm viz 2.1.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 26

jsou odvozena od různých základových slov: téměř polovina z nich (48% neologismů utvořených příponou –iškas, –a) vychází z osobních jmen, ostatní jsou utvořena z prvotních podstatných jmen různé sémantiky, ale často také z odvozených podstatných jmen – odvozenin (burtažodiškas, –a; gelmeniškas, –a; gyvsidabriškas, –a; pieštukiškas, –a; sausainiškas, –a atd.).

4. Většina složených přídavných jmen (95%) má druhou složku jmennou; první složkou těchto složenin bývá nejčastěji přídavné jméno (takové odvozeniny tvoří 74% všech složenin s druhou jmennou složkou).

5. Většina všech neologismů (349, tj. 88% všech odvozenin) vychází ze základových slov doložených ve slovnících, 48 neologismů (22%) je utvořeno z potenciálních základových slov – odvozenin. Větší část (72%) příslovcí se opírá o neologismy; jejich potenciálními základovými slovy jsou obvykle přídavná jména s příponou –iškas, –a (takových je 88% základových slov). Ačkoli jsou v zásadě všechny derivační řetězce jasné, vyskytují se neologismy s neustáleným systémem derivačních stupňů (neišmylėjimas: išmylėjimas / neišmylėti, pasigrūdinėti: grūdinėtis / pasigrūsti).

6. Význam neologismů je (i bez kontextu) zcela jasný tehdy, když se lexikální význam v zásadě shoduje s významem slovotvorným (jde o abstrakta od sloves a jmenných slov, názvy činitelů a nositelů slovesného příznaku, velkou část složenin, slovesa s modifikačním významem a příslovce).

7. Význam neologismů je jasný i tehdy, když jsou vytvořeny analogicky k běžným odvozeninám srozumitelného významu, které se vyskytují v jejich blízkosti a jsou zařazeny do slovníků (neologismus skaliklikis vedle šveitiklis, ploviklis, neologismus angeliava vedle velniava, neologismus bepalatis vedle bevietis apod.).

8. Význam všech neologismů se objasní v kontextu věty nebo (ve vzácných případech) celého díla: jak těch, které jsou použity v přeneseném významu (klastaakė den, minkštalūpis smutek), tak těch, jejichž lexikální význam je mnohem konkrétnější než význam slovotvorný (džeržgalas a šiknalupis, které znamenají „jízdní kolo“), i těch, které vycházejí z potenciálních základových slov a jsou víceúrovňovými odvozeninami (pasilabanaktinimas: *pasilabanaktinti: *labanaktintis: labanakt, gudragalviškai: *gudragalviškas: gudragalvis).

9. Neologismy s příponou –iškas, –a téměř vždy fungují jako prosté či metaforické přívlastky, které označovanému slovu dodávají nové významové odstíny; některé se blíží přirovnáním. Přídavná jména s příponou –iškas, –a odvozená od osobních jmen jsou nejen informativní, ale umožňují také vyjádřit zamýšlenou myšlenku stručněji a text zhutňují. Mnohá neologická příslovce fungují jako metaforické přívlastky.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 27

ŠALTINIAI

A – Aputis J. 1986: Gegužė ant nulūžusio beržo. Vilnius: Vaga.

B – Šerelytė R. 2006: Balzamuotojas. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

BLB – Granauskas R. 2015: Baltas liūdesio balandis. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. Liutkevičienė D. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/ (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

BŽa – Bendrinės lietuvių kalbos žodyno antraštynas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/antrastynas/?pg=c (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

Č – Čigriejus A. 2011: Ir parnešė apynio kvapą. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

DD – Sabaliauskaitė K. 2012: Danielius Dalba & kitos istorijos. [Vilnius]: Baltos lankos.

DK – Kalinauskaitė D. 2015: Skersvėjų namai. Vilnius: Tyto alba.

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ (žiūrėta 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

DLKŽ 2012– Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 7-as pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

EK – Karnauskaitė E. 2012: Ievos laiškai iš Galudienių miesto. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

GD – Gutauskas L. 2008: Daiktai. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

I – Granauskas R. 2015: Išvarytieji. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

K – Kajokas D. 2002: Lietaus migla Lu kalne. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

KE – Kajokas D. 2012: Ežeras ir kiti jį lydintys asmenys. Vilnius: Tyto alba.

KN – Navakas K. 2008: Du lagaminai sniego. Vilnius: Tyto alba.

KR – Saja K. 2013: Kinivar(p)ų raštai. Vilnius: Typoart.

KTŽ 1990 – Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas. Kaunas: Šviesa.

LKŽₑ – Lietuvių kalbos žodynas, t. I–XX, elektroninis variantas. Prieiga internete: http://www.lkz.lt (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

LKŽPK 2015 – Skaitmeninė Lietuvių kalbos žodyno papildymų kartoteka. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/antra-kartoteka (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 28

LM – Šerelytė R. 2006: Laukiniai mėnesiai. Vilnius: Alma littera.

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Sudarytoja R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujažodziai.lki.lt/ (žiūrėta 2016 m. gegužės–rugsėjo mėn., 2017 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

SR – Sabaliauskaitė K. 2008: Silva Rerum. [Vilnius]: Baltos lankos.

SRII – Sabaliauskaitė K. 2011: Silva Rerum II. [Vilnius]: Baltos lankos.

TG – Granauskas R. 2014: Trečias gyvenimas. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

TV – Granauskas R. 2013: Trys vienatvės. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

TŽŽ 2003 – Tarptautinių žodžių žodynas.Vilnius: Alma littera.

UR – Radzevičiūtė U. 2010: Frankburgas. Vilnius: Tyto alba.

VP – Papievis V. 2010: Eiti. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

LITERATŪRA

A k e l a i t i e n ė G., Ž i l i ū t ė-B a t a v i č i e n ė D. 2011: Romualdo Granausko kūrinių leksinės tarnybos. – Žmogus ir žodis 1, 2–12.

A m b r a z a s S. 2011: Būdvardžių darybos raida. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

B a r a u s k a i t ė J. 2001: Spalvingasis Romualdo Granausko novelių vaizdas. – Prozos žodis ir stilius. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla, 81–86.

B a r a u s k a i t ė J. 2001a: Romualdo Granausko novelė „Duonos valgytojai“: fragmentų seka, jungtys, kalbinė raiška. – Prozos žodis ir stilius. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla, 87–94.

B r a ž ė n a s P. 2007: Juozo Apučio kūryba. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.

DLKG 2005 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

G i r č i e n ė J. 2013: Stilistiniai naujadarai internete. – Šiuolaikinės stilistikos kryptys ir problemos. Vilnius: Lietuvos edukologijos universiteto leidykla, 79–88.

G i r č i e n ė J. 2015: Common root neologisms on internet. – Valoda: nozīme un forma / Language: meaning and form 6, 126–137.

G u s t a i t i e n ė M. 2013: Leksikos įvairovė Romualdo Granausko kūriniuose. – Gimtasis žodis 12, 28–31.

I n č i ū r a i t ė-N o r e i k i e n ė L. 2015: Lietuvių kalbos dariniai su neoklasikiniais dėmenimis. – Baltistica L(2), 245–259.

J a k a i t i e n ė E. 2010: Leksikologija.Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

K a z l a u s k a i t ė G. 2000: Lietuvių fonologijos terminų sandara ir kilmė. – Terminologija 6, 51–62.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 29

Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Kniūkšta P. 1976: Priesagos –inis būdvardžiai. Daryba, reikšmės, gramatiniai sinonimai. Vilnius: Mokslas.

Kniūkšta P. 1998: Darybinė ir darybos reikšmė. – Kalbos kultūra 71, 29–30.

Libonaitė J. 2005: Sugrįžimai į save: Donaldo Kajoko eseistikos formos ir prasmės. – Darbai ir dienos 42, 73–92.

LKG 1965, 1971 – Lietuvių kalbos gramatika I, II, Vilnius: Mintis.

Mikelionienė J. 2002: Analogija lietuvių kalbos žodžių daryboje. Potencialiniai ir okaz iniai dariniai. – Acta Linguistica Lithuanica 46, 73–80.

Miliūnaitė R. 2012: Kalbos vartotojai ir naujadarų kūryba. – Gimtoji kalba 9, 3–14.

Miliūnaitė R. 2014: Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje. – Acta linguistica Lithuanica 71, 246–264.

Miliūnaitė R. 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184.

Murm ulaitytė D. 2014: Priesagos –iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?87.

Murm ulaitytė D. 2016: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?89.

Murm ulaitytė D. 2016a: Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną. – Acta Linguistica Lithuanica LXXV, 68–88.

Murm ulaitytė D. 2016b – Naujieji asmenų pavadinimai darybos ir semantikos aspektu. – Lietuvių kalba 10, 1–22. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/issue/view/131.

Pakerys A. 1994: Akcentologija I. Kaunas: Šviesa.

Pošk uvienė I. 2013: Leksikos ypatumai Romualdo Granausko romane Rūkas virš slėnių. – Gimtasis žodis 1, 2–11.

Urbutis 2009: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Vaskelienė J. 2007: Jurgos Ivanauskaitės naujadarai ir jų vaidmuo tekste (Miegančių drugelių tvirtovė). – Acta humanitarica universitatis Saulensis 3, 169–179.

Vaskelienė J. 2010: Lietuvių kalbos žodyne nefiksuoti dariniai ir jų funkcionavimas Antano Kalanavičiaus poezijoje. – Filologija 15, 151–166.

Vaskelienė J. 2011: Žodynų nefiksuotų darinių funkcionavimas Jono Strielkūno lyrikoje. – Res humanitariae X, 54–70.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ. Lietuvių rašytojų naujadarų darybos ir semantikos ypatumai | 30

Vaskelienė J. 2012: Žodynų nefiksuotų darinių funkcionavimas Ričardo Gavelio kūriniuose. – Filologija 17, 145–162.

Vaskelienė J. 2016: Naujadarai Viktorijos Daujotytės tekstuose. – Acta humanitarica universitas Saulensis 23, 149–170.

Župerka 2012: Stilistika, III pataisytas ir papildytas leidimas. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Įteikta 2017 09 04

Priimta 2017 12 08

JOLANTA VASKELIENĖ

Šiaulių universitetas

P. Višinskio g. 38, LT-76352 Šiauliai.

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ZPŮSOB TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NEOLOGISMŮ LITEVSKÝCH SPISOVATELŮ

ÚVOD

1. TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ VLASTNOSTI NELOGISMŮ PODSTATNÝCH JMEN

1.2. Osm podstatných jmen utvořených předponami.

1.4.

2. SLOVOTVORNÉ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NOVÝCH PŘÍDAVNÝCH JMEN

3. ZPŮSOB TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NEOLOGISMŮ SLOVES A JEJICH TVARŮ

3.2. 9 nová slova jsou odvozena příponami -auti, -čioti, -inėti, -telėti (-telti), -uoti, -uliuoti.

4. TVOŘENÍ A SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI NOVÝCH PŘÍSLOVCÍ

ZÁVĚRY

ŠALTINIAI

LITERATŪRA

Document details