Anželika Gaidienė

Institut litevského jazyka

NEPŘÍTEL VE SLOVNÍKU LITEVSKÉHO JAZYKA

Klíčová slova: nepřítel, koncept, ilustrační věta, sémantika, Slovník litevského jazyka.

Abstrakt

Cílem této studie je na základě ilustračních vět pojednat o fragmentu konceptu NEPŘÍTELE, zachyceném ve Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ_e).

Studie ukázala, že nepřítelem v LKŽ_e je především nepřátelská armáda, která napadla jinou zemi a jejíž jednání vůči napadené (či již napadené) zemi je stereotypní. Také jednání země bránící se proti nepříteli během války je poměrně předvídatelné a stereotypní. V ilustračních větách LKŽ_e je země bránící se proti nepříteli jen zřídka označována jako Litva (nebo Litevci). Konkrétní nepřítel Litvy (nebo Litevců) je rovněž v ilustračních větách uvedených v LKŽ_e pojmenován jen velmi zřídka.

Nepřítel v ilustračních větách LKŽ_e může být také: člověk nebo zvíře s nepřátelským postojem; něco, co způsobuje škodu, škodí člověku či abstraktnímu jevu nebo konkrétnímu objektu; člověk či lidé s opačným přesvědčením a ten, kdo něco odsuzuje a považuje za škodlivé či špatné.

Úvodní poznámky

Identita je vnímána s důrazem na odlišnost, která může být spojena s distancováním se od ostatních, či dokonce s protikladností. Umberto Eco v knize Vytvořit nepřítele a jiné příležitostné texty tvrdí: „Mít nepřítele je důležité nejen proto, abychom definovali svou identitu, ale také proto, abychom získali překážku,“

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

s níž bychom mohli porovnat svůj hodnotový systém a střetnutím s ní ukázat svou hodnotu. Proto když není nepřítel – je třeba ho vytvořit“ (Eco 2011: 11). Podle U. Eca jsou nepřátelé jiní než my a řídí se zvyklostmi, které nejsou naše; nepřítel musí být ošklivý, neboť krása se ztotožňuje s dobrem; nepřítel vždy zapáchá; někdy je nepřítel vnímán jako odlišný a ošklivý proto, že je nízkého původu (Eco 2011: 11–35). Když U. Eco píše o strachu z imigračních vln a uvádí příklad Itálie, kde je obraz Rumuna pro společnost ideálním obětním beránkem, píše: „Na jedné straně se můžeme poznat jen tváří v tvář Jinému a na tom spočívají pravidla soužití a zvyků. Raději však tohoto Jiného považujeme za nesnesitelného, protože není jako my. Tím, že z něj uděláme nepřítele, si proto vytváříme své peklo na zemi“ (Eco 2011: 35).

Cílem této studie je na základě příkladových vět pojednat o fragmentu konceptu NEPŘÍTELE¹, který je zachycen v Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ). Článek si klade tyto cíle: 1) pojednat o definicích nepřítele ve výkladových slovnících litevského jazyka; 2) určit a popsat možné nepřátele, jejich vlastnosti a činy zaznamenané v příkladových větách LKŽ. Metody výzkumu: sémantická analýza, interpretační a popisná metoda.

Cílem tohoto článku není popsat celkový obraz konceptu NEPŘÍTELE², nýbrž rekonstruovat ten fragment konceptu, který je zachycen v LKŽ. Jak uvádí Aloyzas Gudavičius (2011: 113), „koncept sám o sobě není předmětem lexikální sémantiky. Předmětem lingvistiky je však jazykové vyjádření konceptu“. Podle Alana Cruse (2014: 396) „je hlavní funkcí slova aktivovat koncept, s nímž je spojováno“. Ronaldo

¹ Volba konceptu NEPŘÍTELE jako předmětu článku není náhodná. V současnosti se připravuje kolektivní vědecká studie několika autorek (Veslava Čižik-Prokaševa, Anželika Gaidienė, Aurelia Gritėnienė, Danutė Liutkevičienė, Loreta Vaičiulytė-Semėnienė) s názvem Přátelé a nepřátelé Litvy v letech 1922–2022: sémantické a strukturní změny, která odhaluje sémantické a strukturní změny vybraných zkoumaných identitních slov (přítel, nepřítel, Rusko, Německo aj.) a jejich příčiny.

² Koncept je v této práci chápán jako jednotka strukturovaného vědění jednotlivce a společnosti, která shromažďuje komplexní znalosti o určité věci, jevu, činnosti apod. a souvisí s kategorizací a konceptualizací světa. Obsah a struktura konceptu se mohou měnit v závislosti na okolním světě (Gaidienė 2016: 15).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Langackerio (1987: 56) teigimu, žodžiai yra konceptualiųjų žinių struktūros „prieigos taškai“.

Zinaida Popova ir Josifas Sterninas (2007: 79) taip pat teigia, kad „kalbinė nominacija – raktas, atveriantis žmogui konceptą kaip mąstymo vienetą, leidžiantis operuoti juo mąstymo procese“. Taigi galima teigti, kad kiekviena atskira nominacija atspindi tik tam tikrus koncepto požymius, vadinasi, atspindi tam tikrą koncepto fragmentą (Gudavičius 2009: 51).

Podle lubelských etnolingvistů „je třeba v jazyce obsažené vnímání, které zahrnuje určité pojmy, vyzdvihnout z různých jazykových zdrojů a následně rozčlenit podle stylů a žánrů, času a prostoru“ (Smetonienė a kol. 2019: 12). Získané složky se nazývají profily obrazu světa a jejich popis umožňuje formulovat komplexní obraz dané věci (Smetonienė a kol. 2019: 12). Sdílíme názor, že „[A]nalýzou slovníkových údajů lze rekonstruovat lexikografický obraz světa v jazyce“ (Rutkovska a kol. 2017: 31), přičemž k vytvoření komplexního obrazu dané věci je třeba analyzovat různé typy údajů – nejen systémové (lexikografické), ale také dotazníkové a textové (podrobněji viz Smetonienė a kol. 2019: 12–16).

Využívání LKŽ jako korpusu není novinkou. Mezi prvními psala o tom, že LKŽ je základním textem litevské kultury, který je třeba číst a zkoumat, Viktorija Daujotytė-Pakerienė (2002: 34). LKŽ je výjimečný tím, že „přečetl litevské písemnictví a velkou část klasiky <...>“ (Daujotytė-Pakerienė 2002: 36). Tento slovník je jedinečný také tím, že se vyznačuje historickým charakterem a bohatstvím nářečního materiálu, takže jeho zkoumání jakožto zdroje může pomoci prostřednictvím lexika rekonstruovat fragmenty litevského obrazu světa až do 21. století.

Vědecké práce již prokázaly, že LKŽ je důležitým a zajímavým zdrojem výzkumu:

byl prozkoumán politický obraz světa zachycený v tomto slovníku (Zabarskaitė 2010); na základě materiálu Adalberta Bezzenbergera zaznamenaného ve slovníku byly popsány laguna, oblast při laguně a její obyvatel (Zabarskaitė 2012); byly zkoumány obrazy jeřábu ptačího (Gritėnienė 2016), slovníku (Gritėnienė 2017), terminologie (Umbrasas 2019) a Ruska (Gritėnienė 2020).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Výzkumný materiál pro tento článek byl shromážděn z elektronické verze slovníku, která zahrnuje všechny svazky slovníku (dále LKŽ_e). Po podrobném vyhledávání bylo nalezeno více než 450 dokladových vět, v nichž se vyskytuje lexém priešas³. 90 procent vět nalezených v LKŽ_e tvoří věty excerpované z různých tištěných a rukopisných pramenů: věty nalezené v textech konkrétních spisovatelů, kulturních činitelů aj. (např. Maironise, Salomėji Nėrisové, Petra Cvirky, Justina Marcinkevičiuse, Vinco Krėvė-Mickevičiuse, Vinco Mykolaitise-Putina, Žemaitė, Ievy Simonaitytė, Antana Vienuolise, Jona Jablonskise, Juozase Balčikonise aj.), jakož i věty nalezené v encyklopediích, slovnících, čítankách a věty vyskytující se v jazyce písemností (rš = slovo či věta z písemností) a v tisku (sp = slovo či věta z tisku). Pouze přibližně 10 procent vět nalezených v LKŽ_e, v nichž se vyskytuje lexém priešas, tvoří věty zaznamenané z živého jazyka.

Vzhledem k tomu, že většinu vět z písemných pramenů tvoří věty excerpované z různých písemností a tisku, je důležité připomenout, že LKŽ v sovětském období neunikl (sebe)cenzuře a ideologickým zásahům do obsahu slovníku (podrobněji viz Gritėnienė 2020: 42–43 aj.) a teprve „od XVI. svazku v něm ubylo ideologického materiálu a po obnovení nezávislosti zcela zmizel“ (Zabarskaitė 2010: 128). Jak však uvádí Vytautas Vitkauskas (2002: 11), i v období (sebe)cenzury „byly pro vědu nejdůležitější nářeční a staré textové doklady, živé věty, které vystihovaly život a myšlení národa“.

Při zkoumání konceptu NEPŘÍTELE je třeba zmínit, že z jazykového hlediska byl zkoumán jen málo.

Gana plačiai šis konceptas aptartas Viktorijos Makarovos (2014) straipsnyje, kuriame pristatomi lietuvių kultūros koncepto PRIEŠAS ir rusų kultūros koncepto ВРАГ lyginamosios analizės rezultatai. Tyrimas buvo atliktas remiantis 100 pavyzdžių iš publicistikos diskurso (lietuvių kalbos ir rusų kalbos tekstynų). Prieita prie tokių išvadų: 1) tas pats subjektas lietuvių tautos sąmonėje gali būti draugu ir virsti priešu; 2) lietuviams priešai yra lenkų puolančios

³ O konceptu PŘÍTELE v publicistice psala Loreta Vaičiulytė-Semėnienė (2020).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

skupiny a bolševici; 3) litevská kultura mluvčímu neumožňuje nálepkovat někoho jako nepřítele („X je nepřítel“), lze to však vyjádřit mírnější formou, například pomocí konstrukce „nepřítel X-a“; 4) Litevec může popsat nepřátelské jednání neutrálně, bez negativních konotací (Makarova 2014: 191).

Pokud jde o koncept NEPŘÍTELE v antropologii, historii, filosofii, etnologii aj., lze říci, že se zde více zkoumá opozice své a jiné (cizí) (srov. Savoniakaitė 2014), v níž může být jiným (cizím) nejen zdůrazněna charakteristika národních identit, ale jiný (cizí) může být také vnímán jako nepřítel. Filosof Leonidas Donskis (1997) se zabýval nepřáteli masové kultury.

1. DEFINICE NEPŘÍTELE VE VÝKLADOVÝCH SLOVNÍCÍCH

Ve výkladových slovnících litevského jazyka – LKŽ, Slovníku současného litevského jazyka (DŽ_7i) a Slovníku spisovného litevského jazyka (BŽ) – se počet významů slova priešas liší (viz tabulka 1).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

TABULKA 1. Významy slova priešas v litevských slovnících

LKŽ⁴:

DŽ_7i:

1. člověk nepřátelského smýšlení, který touží po zlu

1. ten, kdo bojuje kvůli protichůdným zájmům

2. vojsko nepřátelské země, která zaútočila

2. člověk nepřátelského smýšlení, který druhému přeje zlo

3. člověk s protichůdným přesvědčením a nepřátelskými zájmy

3. země a vojsko, s nimiž se vede válka

4. to, co škodí, působí újmu

4. ten, kdo něco nemá rád, neuznává

5. ten, kdo něco odsuzuje, považuje za škodlivé či špatné

5. vše, co působí škodu či nepříjemnosti

6. lupič, zlosyn

7. odpůrce

8. protiklad, opak

9. něco nepřátelského, nepřijatelného (?)

V rukopisu BŽ⁵:

1. člověk, který je nepřátelsky naladěn, přeje druhému člověku zlo a nenávidí ho

2. člověk s opačným přesvědčením

3. země a vojsko, s nimiž se vede válka

4. ten, kdo nemá něco rád a považuje to za škodlivé

5. to, co působí škodu, škodí

⁴Slovo priešas uvedené v LKŽe je homonymum. V tomto případě je relevantní priešas označené číslem prvního homonyma.

⁵ Po konečné redakční úpravě lexikografického hesla ke slovu priešas se formulace i počet významů mohou změnit.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 7

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Z uvedených významů vyplývá, že ve slovnících DŽ_7i a BŽ v rukopisu jsou zaznamenané významy slova nepřítel vymezeny podobně, liší se pouze pořadí jejich uvedení; srov. první a druhou definici: 1. „ten, kdo bojuje kvůli protichůdným zájmům“ DŽ_7i a 1. „člověk, který je nepřátelsky naladěn, přeje jinému člověku zlo a nenávidí ho“ BŽ (rukopis); 2. „nepřátelsky naladěný člověk, který přeje druhému zlo“ DŽ_7i a 2. „člověk s protichůdným přesvědčením“ BŽ (rukopis).

V LKŽ_e má slovo nepřítel devět významů, z nichž pět se shoduje s významy zaznamenanými v DŽ_7i a v rukopisu BŽ; srov. významy 1–5 v LKŽ_e uvedené v tabulce 1. Poslední čtyři významy v LKŽ_e (6–9) jsou specifické a zaznamenává je pouze tento slovník.

Shrneme-li, v uvedených výkladových slovnících je nepřítel vymezen jako nepřátelsky naladěný člověk, který přeje druhým zlo (např.: Po hádce se z nich stali nepřátelé LKŽ_e); nepřítel je člověk s protichůdným přesvědčením (např.: Nepřítel lidu LKŽ_e; Ideový nepřítel BŽ); nepřítelem je země a armáda, s níž se vede válka (např.: Odrazit [porazit] nepřítele BŽ); nepřítelem je ten, kdo (subjekt, tedy živý) nemá rád něco, považuje to za škodlivé (např.: Nepřítel kouření LKŽ_e), a nepřítelem je to (objekt, tedy neživé), co působí škodu, škodí (např.: Mráz je největším nepřítelem sadů LKŽ_e).

Podívejme se, jaký fragment konceptu NEPŘÍTELE je zaznamenán v ilustračních větách LKŽ_e – kdo je tím nepřítelem a které jeho rysy a činy jsou zdůrazněny jako nejdůležitější.

2. NEPŘÍTEL V LITEVSKÉM SLOVNÍKU ILUSTRAČNÍCH VĚTÁCH

2.1. Nepřítel – armáda útočící země

Největší část ilustračních vět LKŽ_e tvoří věty zachycující boj s nepřítelem – nepřátelskou armádou, která napadla jinou zemi. Četnost takových vět

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

je dána odedávna utvářenou nutností bránit vlastní území a mít vnější nepřátele, kteří jsou zřejmě vždy připraveni zaútočit; srov. událost popsanou v knize U. Eca: „Kdysi jsem se v New Yorku svezl taxíkem, který řídil muž se jménem, jež se těžko rozlušťovalo. Vysvětlil mi, že je Pákistánec. Zeptal se, odkud jsem, a já odpověděl – z Itálie. <...>. Nakonec se zeptal, kdo jsou naši nepřátelé. Když jsem se zeptal: ‚Prosím?‘, trpělivě vysvětlil, že chtěl vědět, s kterými národy od nepaměti válčíme kvůli územím, etnické nenávisti, neustálému narušování hranic a podobně. Odpověděl jsem, že s nikým neválčíme. <...> Zůstal nespokojený“ (Eco 2011: 10). Ukazuje se tedy, že pro národ je důležité mít nepřátele, s nimiž může válčit.

Věty zaznamenané v LKŽ_e zachycují armádu prostřednictvím jejích činností a často není jasné, ke které konkrétní zemi zmíněná armáda patří. Také často není uvedeno, kdo jsou „my“, kteří válčí – zda Litva, nebo jiná země.

2.2. Bojové činnosti armády útočící země

Pokud jde o činnost nepřítele – armády útočící země –, lze konstatovat, že ilustrační věty v LKŽ_e odrážejí stereotypní chování:

a) nepřítel se nejprve připravuje, např.: staví loďstvo, shromažďuje síly, např.: Nepřítel nyní znovu postavil velké loďstvo a chystá se vyslat vojsko na naši zemi J. Balč⁶ (ž. kelti). Nepřátelé síly stahují rš (ž. traukti);

b) organizuje útok, například odhalí nepřítele a obklíčí ho, např.: Nepřítel objevil jejich tábořištěrš (heslo stovyklavimas). Než se obyvatelé vzpamatovali, nepřátelé už stačili obklíčit celé městorš (heslo remti). A nepřátelé je obklíčili ohnivým kruhem E. Miež (heslo lankas). Nepřátelé nás chtěli náhle přepadnoutrš (heslo klupti);

⁶ Zkratky jako LKŽ_e.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

c) zahájí útok, například vtrhne, pronikne do města, hradu apod., např.: Nepřátelé se vší zuřivostí zaútočili na město rs (heslo sėlimas). Brání svou zemi a lid před nepřátelskými vpády rs (heslo veržimas). Když prolomili hradbu, nepřátelé vtrhli do hradu Š (heslo griauti). Nepřátelé se hrnuli ze tří stran NdŽ (heslo veržti). Vtrhl nepřítel a vzplanula válka S. Nėr (heslo įbrauti, liepsnoti). Nepřátelé se klínem probíjeli do města rs (heslo mušti). Rozhořela se prudká bitva. Nepřítel chtěl za každou cenu⁷ proniknout zpět V. Myk-Put (heslo siautėti). Nepřátelské pronikání do vnitrozemí podněcovalo litevské spisovatele k boji rs (heslo skverbimas);

d) střílí (z děl, kulometů apod.), např.: Nepřítel zaútočil na naše pozice rs (heslo atakuoti). Nepřítel palbu opětoval DŽ1 (heslo šaudyti). Nepřítel nepřetržitě střílel z děl rs (heslo patranka). Nepřátelé metali z praků tisíce kamenů M. Valanč (heslo svilksnė). Nepřátelé na nás z kulometu vysypali rs (heslo žerti). Nepřátelé začali pálit (střílet) z pušek rs (heslo pliekti). Dva dny a dvě noci hořel, plál nepřítelovým založený v zemi peklo E. Miež (heslo pragaras);

e) ustupuje, prohrává, např.: Nepřítel už ochabuje, ustupuje, rozpadá se⁸... Kolik jich bylo zajato, kolik spoutáno, kolik pobito! J. Jan (heslo mišti). Kvůli nepříznivé situaci nepřátelé prohráli rs (heslo palankumas);

f) hyne, např.: V černé propasti vln nejednoho nepřítele zahynulo rs (heslo pragarmė). Nakonec se nepřítel udusil vlastní krví, když přišel o stovky vojáků a množství techniky rs (heslo springti).

g) ovládne (nebo vtrhne do) kraje (státu) a usadí se tam, např. Nepřátelé ovládli naši zemi rs (heslo valdyti). Přímo uprostřed jeho státu, v jeho, dalo by se říci, srdci, si nepřítel buduje hnízdo rs (heslo sukti). V cizí zemi se nepřítel chová krutě – řádí, pustoší, vypaluje domy, zabíjí lidi a bere jim chléb, např.: Nepřátelé se po naší zemi proháněli rs (heslo dūkti). Nepřátelé řádili v naší zemi DŽ (heslo siaučioti). Nepřátelé pustoší naše domy, hubí⁹ lidi, bere

⁷ Pravopis tohoto slova se změnil – žūtbūt.

⁸ „rozpadat se, chátrat“ LKŽe.

⁹ „zabíjet“ LKŽe.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

chléb rš (srov. ž. žurdoti). Nepřítel nařizuje svým agentům podpalovat a ničit sýpky, nahlodávat naše síly, aby byla oslabena podpora našich obránců rš (srov. ž. krikdyti).

V některých ilustračních větách LKŽ_e se zmiňuje odvaha nepřátel – bojují statečně a vytrvale, např. Obklíčený nepřítel bude bojovat statečně a vytrvale, přičemž se pokusí probít zpět V. Myk-Put (ž. praveržti). Nepřátelé se stávají odvážnějšími Š (ž. drąsus), a také jejich lstivost – plánují obležení a snaží se využít vzniklé situace, např.: Nepřátelé se snažili získat si přízeň lidí rš (ž. gerinti). Nepřítel začíná řádné obležení rš (ž. apgulimas). Nepřítel se snaží využít každého našeho zaváhání rš (ž. slystelėjimas).

Někdy se zdůrazňují i nedostatky nepřítele, například nepřesnost: Nepřátelské bomby dopadaly nepřesně rš (srov. ž. taiklus).

Byly nalezeny ilustrační věty, které hovoří o větším počtu nepřátel a lepší výzbroji, například Mnoho statečných bojovníků a velitelů padlo v nerovném boji s početnějším a po zuby ozbrojeným nepřítelem rš (srov. ž. dantis) nebo o promyšlené strategii, např.: Nepřátelská rozvědka slídila na všechny strany rš (srov. ž. šniukštinėti).

Z některých ilustračních vět vyplývají záměry a přání nepřítele, např.: Nepřítel očekával, že už po prvním úderu bude naše armáda rozprášena a naše země bude sražena na kolena rš (srov. ž. klupdyti).

2.3. Válečné jednání země bránící se nepříteli

V LKŽ_e jsou zaznamenány ilustrační věty, v nichž země bránící se nepříteli není výslovně pojmenována, i věty, v nichž je země bránící se nepříteli označena jako Litva (nebo Litevci), a také příklady, v nichž je jmenována konkrétní osoba bránící se nepříteli – historická osobnost, obvykle litevská knížata či jiné osoby významné pro litevské dějiny.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

2.3.1. Země bránící se nepříteli, která není výslovně pojmenována

Značnou část ilustračních vět LKŽ_e tvoří věty, v nichž není pojmenována země bránící se nepříteli. Jednání nejmenované země při obraně proti nepřátelům (v boji s nepřáteli o území vlastní země) je poměrně předvídatelné a stereotypní:

a) nejprve se připravuje k boji, např.: Velitelé se seznamují s rozmístěním nepřítele rš (srov. ž. dėstymas);

b) později může být nepřítel napaden (obklíčen, zatlačován, ostřelován apod.), např.:

Obklíčit nepřátele Rtr (srov. ž. apsiausti). Nepřítele u řeky obklíčit¹⁰ NdŽ (srov. ž. supti). Tu se náhle objevily tři naše stíhačky a zaútočily na nepřátele rš (srov. ž. nirti). Z kulometu jsme pokropili¹¹ nepřítele DŽ1 (srov. ž. spirginti). Nepřítele jsme přivítali palbou DŽ1 (srov. ž. tikti). Partizáni průbojnými střelami zapálili nepřátelský vlak sp (srov. ž. šarvamušis). Mnoho našich baterií přímou střelbou ničilo kulometná hnízda nepřátel rš (srov. ž. lizdas);

c) nepřátelské síly lze různými způsoby vyčerpávat a zadržovat, např.: Naše vojsko, vyčerpalo nepřátelské síly a samo přešlo do útoku sp (srov. ž. sekinti). Nepřátele hladem a střelbou zkrotit KŽ (srov. ž. tramdyti). Pronikání nepřítele do vnitrozemí bylo zastaveno rš (srov. ž. brovimas);

d) nepřítel může být přemožen, poražen, např.: Dáme koně. Bojovníky. S nimi rozdrtíme¹² moc nepřátel B. Sruog (srov. ž. pyškinti). Nepřátelé byli brzy poraženi rš (srov. ž. doroti). Nepřítele přemohli rš (srov. ž. galėti). Všechny [nepřátele] jsme pobili (rozdrtili, porazili) Strn (srov. ž. pilti). Nepřátele jsme do jednoho pobili sp (srov. ž. guldyti). Kulky kosily nepřátele DŽ (srov. ž. skinti). Už ne jeden hrob

¹⁰ „stlačit obklíčením, sevřením do kruhu“ LKŽ_e

¹¹ „intenzivně ostřelovat“ LKŽ_e

¹² „rozbít, zničit“ LKŽ_e

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

nepřítel našel, odhodlán pošlapat naši zem E. Mież (ž. kapai). Zasažený kulkou nepřátelský důstojník mával rukama a padl mrtev rš (ž. pakirsti);

e) méně často se lze nepříteli vzdát, např.: Ty jsi s námi zaprodal nepřátelůmsouhlasil rš (ž. duoti);

f) obránce může zahynout rukou nepřítele, např.: Vzpomeň, můj milovaný bratře, ty, jenž jsi přežil bouři války: zde, když při útoku napadli nepřítele, padly statečné děti vlasti E. Mież (ž. išlikti).

V obraně před nepřáteli pomáhají vysoké hrady, např., Stísněné a nepohodlné naše hrady, uzpůsobené pouze k obraně před nepřáteli V. Krėv (ž. pritaikinti). Každý nepřítel, který zatouží proniknout do toho hradu, zlomí si vaz M. Valanč (ž. įgrauti), k úkrytu sloužily hradištní kopce, např.: Hradištní kopec byl nejspíše úkryt, kam lidé utíkali schovat se před nepřáteli sp (ž. slėptuvinis).

V některých větách se zdůrazňuje odvaha obránců, např.: Půjdeme v první řadě, a před nás možná zasáhne kulka jako první V. Myk-Put (ž. dosáhnout). Bažinami a lesy jsme se nezalekli, nebáli jsme se nepřátelské palby sp (ž. bažina).

V žádné válce se neobejdeme bez pomoci zvědů, kteří poskytují informace o bojové připravenosti nepřítele apod., např.: Zvědové pronikají do týlu nepřítele, prozkoumají všechna palebná postavení i celou bojovou připravenost nepřítele E. Mież (ž. žvalgyti). Průzkum a sledování nepřítele byly zesíleny rš (ž. sekimas). Přesné informace o nepříteli a terénu obvykle poskytuje průzkum (ž. žvalgymas). Velitel posílá předvoje – zvědy, aby zjistili rozmístění nepřátelského vojska A. Mac (ž. žvalgas).

2.3.2. Strana bránící se před nepřítelem označená jako Litva (nebo Litevci)

Jak víme, Litva musela nejednou bránit své území před vnějšími nepřáteli, kteří se pokoušeli zmocnit litevského území a omezit svobodu Litevců. V ilustrativních větách LKŽe se však našlo jen málo příkladů, v nichž je válčící strana označena jako Litva (nebo

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Litevci), srov.: Strašlivý boj s vražednými nepřáteli litevského národa rš (heslo „vražedný“). Aby Litevci stříleli svými šípy na nepřemožitelné nepřátele, jejichž zástupy jsou zde nesčetné jako oblázky na pobřeží I. Simon (heslo „oblázek“). Litevci pěšky i na svých malých konících tu zaútočili, tu ustupovali, tu se zase vraceli a neustále lákali nepřítele hlouběji do lesa A. Vien (heslo „lákat“). Nemune, ach Nemuněli, otče řek, jasný prameni, kolik nepřátel jsi utopil, kteří Litvu pustošili LTR(Brž) (heslo „jasný pramen“). V týlu nepřítele aktivně působili litevští partyzáni (heslo „partyzán“). Zpráva uvádí bojovou činnost oddílů partyzánů působících v týlu nepřítele sp (heslo „bojový“).

V LKŽ_e jsou věty, v nichž je válčící strana označena jako litevská etnická skupina Žemaité. V ilustračních větách zaznamenaných ve slovníku se odráží způsob boje Žemaitů, jejich odvaha a neústupnost, srov.: J. Dlugōš uvádí způsob boje Žemaitů: vlákali nepřátele do lesa a poté, skryti za padlými stromy, na ně zaútočili rš (heslo „lákat“). Žemaité se rozhodli raději uhořet, než se živí vzdát do rukou svých pomstychtivých nepřátel A. Vien (heslo „nepřítel“). Žemaitů, obránců Pilėnů, zůstala sotva polovina naživu a třetina nezraněná; nepřátel však stále bylo tolik co mravenců M. Valanč (heslo „zranit“).

V LKŽ_e se nachází jen několik příkladů, v nichž je ve stejné větě spolu se slovem nepřítel uveden konkrétní nepřítel Litvy (nebo Litevců) – křižáci a německý uchvatitel, srov.: Křižáci ve dne v noci obléhali hradby v Punii, ale Litevci na všech místech nepřítele odrazili BM106 (heslo „obléhat“). Meč sovětské armády přeťal páteř nepříteli litevského národa – německému uchvatiteli (sov.) sp (heslo „páteř“).

2.3.3. Pojmenovaný obránce (válčící osoba)

V ilustračních větách LKŽ_e nacházíme několik pojmenovaných historických osobností, které v různých obdobích bojovaly a bránily Litvu (nebo Litevské velkoknížectví) před nepřáteli. Jsou zmíněny tyto osobnosti významné pro litevské dějiny: litevský kníže Margiris (Margis),

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Litevská velkoknížata Kęstutis a Vytautas, jeden z vůdců povstání v letech 1863–1864 Zigmantas Sierakauskas. Při čtení příkladů zaznamenaných v LKŽe se můžeme znovu přesvědčit, že tyto osobnosti statečně bránily svou zemi, bojovaly bez slitování, lákaly nepřátele dál od Litvy apod., srov.: Margis se lvicí silou porážel nepřátele DŽ1 (ž. skersti). Margiris stojící v Pilėnai, viděl požáry, ale nemohl vyhnat nepřátele J. Balč (ž. ištremti). Kęstutis jen odlákal nepřítele dál od Litvy rš (ž. vilioti). Ale hle Vytautas přebírá vládu, jeho včerejší nepřátelé se panovníka obávají! Mair (ž. vengti). Vedl Vytautas tam obrovské pluky a zlomil pýchu nepřátel Mair (ž. didžiauryis, priešas). Zde Vytautas Didis slavně vládl, u Žalgirisu poraziv zlé nepřátele Mair (ž. viešpatauti). Sierakauskas se neodvážil zaútočit na ustupujícího nepřítele, protože čekal na Mackevičiuse, který ještě nestihl V. Myk-Put (ž. traukti).

2.4. Nepřítel – člověk nebo zvíře s nepřátelským postojem

2.4.1. Lidský nepřítel

Ilustračních vět v LKŽe, v nichž by byl přesně pojmenován (ne nutně litevský) nepřítel – konkrétní subjekt –, jak už bylo uvedeno, není mnoho. Bylo nalezeno několik vět s konkrétně pojmenovanými nepřáteli; patří mezi ně konkrétní člověk (ten člověk, ministr), národ, podnikatelé¹³, bojovníci za střízlivost či dokonce houser, například: Ten člověk byl smrtelným mým nepřítelem rš (heslo „smrtelný“). Tento ministr byl vždy mým tajným nepřítelem, ačkoli se mi na pohled jevil jako dobrý člověk J. Balč (heslo „jevit se“). Belgičanům neustále tanula na mysli jediná myšlenka, že Němci jsou jejich zhoubnými nepřáteli Vd (heslo „zhoubný“). Bezprostředním nepřítelem dělníků jsou zde jednotliví podnikatelé nebo jejich skupiny rš (heslo „podnikatel“). Jeho největšími nepřáteli byli „bojovníci za střízlivost“ rš (heslo „vykonavatel¹⁴“).

¹³ Podnikatel „vlastník podniku“ v LKŽe.

¹⁴ „ten, kdo vykonává, vykonavatel“ v LKŽe.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Malé děti, vyděšené svým největším nepřítelem housákem, utekly dovnitř, větší cákačkou postříkali ulici Žem (viz taškyti).

Najdeme věty, v nichž nepřítel – člověk – není výslovně pojmenován, ale je domýšlen, např.: Velkých nepřátel přírody se vyskytuje velmi zřídka, ale jejími drobnými škůdci jsme téměř všichni sp (viz žeidėjas). Sovětský patriotismus je zdrojem, z něhož naši pracující čerpají sílu v boji proti vnitřním a vnějším nepřátelům (sov.) sp (viz išorė). Ať si nikdo nemyslí, že nás nepřátelé státu mohou zastihnout nepřipravené (sov.) sp (viz klupti). Po hádce se stali nepřáteli DŽ (viz priešas). Smrt zadržela oba nesmiřitelné nepřátele V. Myk-Put (viz priešas).

Vyskytují se i zcela neurčití nepřátelé, např.: Kdo je příliš mocný, ten má mnoho nepřátel A. Vien (viz per daug). Čím významnější jsou naše úspěchy, tím zákeřnějším se stává nepřítel sp (viz klastingas).

2.4.2. Nepřítel zvířete

V LKŽ_e byly nalezeny věty zmiňující nepřátele různých zvířat.

Nepřítelem ptáků může být jiný pták, např. Čas od času se vysoko na obloze mihne pestrý islandský orel, velký nepřítel divokých kachen A. Vencl (viz šmėkšterėti). Nejhorším nepřítelem domácí drůbeže je jestřáb slepičí neboli krahujec slepičí J. Jabl (viz 2 vištinis), jiným zvířetem, např. Vrabec nemá horšího nepřítele než naše kočička J. Jabl (viz katė); abstraktní jev, např. Civilizace je v mnoha případech také nepřítelem užitečných živočichů, protože jsou ničena místa tahu a zimování T. Ivan (viz žiemojimas).

Nepřítelem ryb jsou jiní vodní živočichové, např.: Nepřáteli kapra jsou: rejsek vodní, rejsek vodní rš (viz kirstukas).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Nepřáteli opic, myší a hrabošů jsou jiná zvířata, např.: Z opic mají nejlepší zrak paviáni: na otevřeném prostranství svého nejhoršího nepřítele levharta spatří téměř na kilometr rš (viz toliaregis). Bylo pozorováno, že se myši a hraboši v sadech trvale usazují a mimořádně rychle se rozmnožují, protože jejich největší nepřítel – sovy sp (viz retėti).

Nepřítelem šelmy je člověk, např.: Šelma se střetává tváří v tvář se svým nejnenáviděnějším nepřítelem – člověkem sp (viz neapkenťiamas).

2.5. Nepřítel – to, co působí škodu, škodí

V některých ilustračních větách LKŽ_e je zaznamenán nepřítel člověka (lidí) – abstraktní jev nebo konkrétní (neživá) věc, která je velmi nepříznivá, působí škodu a škodí, například osud, čas a vzdálenost, poznávání skutečnosti, domýšlivost, lež, carismus, rozkoš, vodka. Srov.: Osud, můj věčný nepřítel, mi nechtěl dopřát to štěstí J. Balč (viz teikti). Čas a vzdálenost jsou nepřítelem lidských vztahů (viz santykiai). Slabé poznávání skutečnosti je nejhorším nepřítelem spisovatelů rš (viz pažinimas). Nepřítelem tvořivosti je domýšlivost rš (viz kūrybiškumas). Neschopnost mluvit pravdu¹⁵ je největším nepřítelem, škůdcem samotného člověka, který nemluví pravdu rš (viz tiesakalbingumas). Carismus byl smrtelným nepřítelem lidu (sov.) rš (viz mirtinis). Mé zbraně jsou namířeny proti hlavnímu nepříteli – proti živočišnému, konzumnímu a bohužel mocnému principu: život je rozkoš J. Marcin (viz vartotojiškas). Jeho největším nepřítelem je vodka DŽ (viz priešas).

V LKŽ_e se vyskytují věty, v nichž se zmiňuje nepřítel abstraktního jevu (např. vědy, pokroku aj.) nebo konkrétní (neživé) věci (např. zahrad, letadla) – povrchnost, nacionalismus, byrokratismus, chlad, námraza, např.:

¹⁵ Pravdomluvnost „mluvení pravdy“ LKŽ_e.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Povrchnost je nepřítelem vědy sp (viz paviršutiniškumas). Nacionalismus je nepřítelem marxismu (sov.) sp (viz priešas). Jedním z nejkrutějších nepřátel našeho pokroku je byrokratismus rš (viz priešas). Chlad je největším nepřítelem zahrad rš (viz priešas). V severních oblastech se létající letadla dříve setkávala s nebezpečným nepřítelem – námrazou sp (viz ledėjimas).

2.6. Nepřítel – člověk nebo lidé s opačným přesvědčením

V LKŽ_e se našlo několik vět, v nichž byl použit termín nepřítel lidu. Připomeňme, že nepřítel lidu je „v sovětské terminologii osoba bojující proti sovětské moci nebo s ní alespoň otevřeně nesouhlasící, často obviňovaná pouze z tohoto důvodu“ VLE¹⁶. Nepřátelé lidu se podle příkladů zaznamenaných v LKŽ_e snažili zesměšnit, diskreditovat, zatímco strana¹⁷ je (nepřátele lidu) drtila apod., například: Nepřátelé lidu se snažili zesměšnit, diskreditovat nejlepší představitele klasického dědictví tohoto národa (sov.) rš (ž. očerňovat). Strana rozdrtila smrtelné nepřátele lidu (sov.) sp (ž. mirtinas). Odstranit z řad družstva všechny chamtivé společenské spodiny a nepřátele lidu (sov.) sp (ž. chamtivý).

V LKŽ_e jsou zaznamenány příklady, v nichž se zmiňuje společný nepřítel, například: V předrevolučních letech bolševická strana již mobilizovala pracující všech ruských národností ke společnému boji proti společnému nepříteli sp (ž. předrevoluční). Dlouhá léta práce v ilegalitě spojila naše národy v železnou kohortu bojovníků proti společnému nepříteli kohortu rš (ž. kohorta).

Nacházejí se i takové příklady: Nepřátelé církve předpovídali konec papežství Gmž (viz nešdineti). Agenti řádu, podporovaní papežem a císařem, hlásali v západní Evropě, že Litva je stále pohanská a že Litevci jsou skuteční saracéni a nepřátelé křesťanství atd. rš (viz

¹⁶ Podrobněji viz https://www.vle.lt/straipsnis/liaudies-priesas/.

¹⁷ Je míněna komunistická strana.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 18

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

saracéni). V těch dobách, když jsme posílali příspěvky do časopisu „Varpas“, používali jsme nejrůznější pseudonymy, aby nepřítel myslel, že skupina spisovatelů je největší Pt (viz slapyvardė). Uvedené věty odrážejí (sebe)cenzuru LKŽₑ – o některých nepřátelích, kteří neodpovídali oficiálním ideologickým přesvědčením, bylo v sovětské době nebezpečné (nebo zakázané) mluvit. Uvedené příklady (zejména první dva) odrážejí tehdy „vnucovaná“ ideologická přesvědčení.

2.7. Nepřítel – ten, kdo něco odsuzuje a považuje za škodlivé či špatné

V textu slovníku bylo nalezeno několik ilustračních vět, které se týkají toho, co je odsuzováno a považováno za škodlivé či špatné, například peněžní hry a kouření. Srov.: Jsem nepřítelem všech možných peněžních her rš (heslo piniginis). Nepřítel kouření DŽ (heslo priešas).

2.8. Protiklad nepřítele a přítele

Jako samostatnou podskupinu jsou v tomto článku vyčleněny věty zaznamenané v LKŽV, v nichž je zjevný protiklad nepřítele a přítele. Takových vět je ve slovníku poměrně mnoho.

Myšlení v protikladech a jejich četnost tkví v samotných počátcích utváření světa, kdy byl svět vnímán jako jednota dvou protilehlých pólů, protikladných principů (Vėlius 1983: 10). Příkladů protikladů lze uvést mnoho, srov.: země a nebe, život a smrt, láska a nenávist, přítel a nepřítel atd. (více viz Erm arnytė 2003, 2015). Mohlo by se zdát, že jsou tyto protilehlé póly od sebe vzdálené, avšak jak ukazuje život, není tomu tak.

Pokud jde o protiklad nepřítele a přítele, lze říci, že vztah mezi nepřítelem a přítelem se může v závislosti na různých okolnostech (vnitřních i vnějších) okamžitě změnit, případně se může změnit hodnocení postoje k přátelství. Dokládá to i věta nalezená v LKŽₑ, která zaznamenává, že pouze čas může ukázat, kým si subjekty navzájem jsou – nepřáteli, nebo

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA Gaidienė. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 19

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

přáteli, srov.: Jsme přátelé, nebo nepřátelé, to teprve ukáže budoucnost, Němče V. Krėv (heslo parodyti).

V případech, kdy chceme zdůraznit neurčitost subjektu, jeho cizost nebo lhostejnost vůči němu, opíráme se o opozici nepřítele a přítele jakožto zcela protikladné pojmy:

Pravda, Grėtė není nepřítel, ale ani přítelkyně královny, je jí cizí, stejně cizí jako první den po Viliově svatbě I. Simon (heslo svetimas).

V LKŽₑ se také nacházejí věty, v nichž se zmiňuje subjekt, který byl kdysi přítelem, ale snadno se může stát nepřítelem, případně se může jednoduše změnit jeho posuzování jako (ne)přítele: Lidé si svého nejlepšího přítele udělají nejhorším nepřítelem J, Jabl (heslo 1 rasti). Jestliže mě nechtěl poslechnout po dobrém, jako přítele, donutím ho násilím jako nepřítel! V. Krėv (heslo varu).

Při hájení svého názoru, rodiny, práv, boji o přežití apod. může subjekt bojovat nejen s nepřáteli, ale i s přáteli: Celý život zápasíc s nepřáteli a přáteli, sám jsem se unavil a unavil i ostatní V. Krėv (ž. varginti). Co mám v rukou, to je moje, i kdyby to byl ne nepřítel, nýbrž přítel meč V. Krėv (ž. ranka).

Opozice nepřítele a přítele se odráží také v litevských lidových rčeních uvedených v LKŽₑ:

Příteli – čistou lásku, nepříteli – tvrdý hněv musíš nosit ve svém srdci rš (heslo kietas).

Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem, a večeři dej nepříteli rš (heslo valgyti).

Skolindamas – draugas, atiduodamas – priešas TŽIII375 (ž. skolinti). Kvailas draugas už priešą pavojingesnis TŽV600 (ž. kvailas).

ZÁVĚRY

Po analýze přibližně 450 ilustračních vět z LKŽₑ, v nichž se vyskytuje lexém priešas, se rýsuje následující výsek konceptu NEPŘÍTELE.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 20

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Nepřítel je v LKŽ_e především nepřátelská armáda, která napadla jinou (často nejmenovanou) zemi a jejíž jednání vůči napadené (nebo již napadené) zemi je stereotypní: nejprve se připravuje na boj, poté je zorganizován a zahájen útok a jeho výsledkem je porážka, smrt nebo vítězství (ovládnutí území či země). Někdy ilustrační věty v LKŽ_e zdůrazňují, že nepřítel je statečný a vytrvalý, má větší síly a lepší výzbroj. Jednání země, která se brání nepříteli, je při vedení války také poměrně předvídatelné a stereotypní: připravuje se na boj, zahajuje útok a jeho výsledkem je vítězství, smrt nebo kapitulace. Jen zřídka ilustrační věty v LKŽ_e při zmínce o zemi bránící se nepříteli jmenují Litvu (nebo Litevce). Konkrétní nepřítel Litvy (nebo Litevců) je rovněž jmenován jen velmi zřídka.

Nepřítelem může být také nepřátelsky naladěný člověk nebo zvíře (např. jiný člověk, národ), něco, co člověku škodí či mu ubližuje (např. čas, vzdálenost, domýšlivost), nebo něco, co škodí abstraktnímu jevu či konkrétnímu objektu (např. povrchnost – nepřítel vědy, chlad – nepřítel zahrad). Nepřítelem může být také člověk či lidé s opačným přesvědčením (např. nepřítel lidu, nepřítel církve). Nepřítelem je rovněž ten, kdo něco odsuzuje a považuje to za škodlivé či špatné (např. je nepřítelem hazardních her a kouření).

V ilustračních větách LKŽ_e je zřetelná opozice mezi nepřítelem a přítelem a jejich vztah se může okamžitě změnit (v závislosti na vnitřních a vnějších faktorech), případně se může změnit způsob, jakým je přátelství chápáno.

Jak je vidět, v ilustračních větách LKŽ_e není konkrétní nepřítel (zejména jde-li o armádu jiné země) jmenován. Může to být důsledkem (sebe)cenzury LKŽ_e či politické korektnosti, která nedovoluje nepřítele jasně vymezit. Kromě toho je slovo priešas silné jak sémanticky, tak emocionálně, a proto se možná lidé vyhýbají tomu, aby nepřítele vyslovili nahlas a konkrétně; bezpečnější je mluvit o nepříteli nejmenovaném, avšak všem známém. Je samozřejmě třeba mít na paměti, že ilustrační věty LKŽ_e jsou uvedeny bez kontextu a že v samotném prameni (nebo v živém lidském

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 21

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

vyprávění) mohl být nepřítel jmenován, jen není zmíněn v konkrétní ilustrační větě zařazené do LKŽ. Aby bylo možné tyto úvahy konkrétněji doložit, je třeba prozkoumat více pramenů, například Korpus textů současné litevštiny, údaje z dotazníků apod.

ŠALTINIAI

BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas), vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt.

DŽ₇i – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (internetinis), vyr. red. S. Keinys, 7-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt.

LKŽė – Lietuvių kalbos žodynas, t. 1–20, 1941–2002 (elektroninis variantas), vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Prieiga internete: www.lkz.lt.

LITERATŪRA

Cruse Alan 2014: Prototype Theory and Lexical Semantics. – Meanings and Prototypes. Studies in Linguistic Categorization 20, London and New York: Routledge, 382–402.

Daujotytė-Pakerienė Viktorija 2002: Pamatinis kultūros tekstas. – Dvidešimt „Lietuvių kalbos žodyno“ tomų, sud. J. Zabarskaitė, Z. Šimėnaitė, Vilnius: InterSe, 34–38.

Donskis Leonidas 1997: Masinė kultūra ir jos priešai. – Tarp Karlailio ir Klaipėdos: visuomenės ir kultūros kritikos etiudai, Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla, 128–141.

Eco Umberto 2011: Sukurti priešą ir kiti proginiai rašiniai, Vilnius: Tyto alba.

Ermanytė Irena 2003: Antonimų žodynas 23 (elektroninis variantas), Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/antonimu.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 22

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Ermanytė Irena 2015: Antonimų žodynas 25 (elektroninis variantas), Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/antonimu.

Gaidienė Anželika 2016: Lietuvių kalbos gėrimo ir valgymo veiksmažodžių semantinių ryšių ypatybės: daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Gritėnienė Aurelija 2016: Šermukšnio vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne. – Tautosakos darbai 52, 85–104.

Gritėnienė Aurelija 2017: Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne. – Bendrinė kalba 90, 1–19. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?90.

Gritėnienė Aurelija 2020: Rusija Lietuvių kalbos žodyno iliustraciniuose. – Baltų filologija 29(1), 41–61.

Gudavičius Aloyzas 2009: Etnolingvistika: tauta kalboje, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Gudavičius Aloyzas 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res Humanitariae X, 108–119.

Langacker Ronald 1987: Foundations of Cognitive Grammar 1: Theoretical Prerequisites, Stanford: Stanford University Press.

Makarova Viktorija 2014: Литовское слово priešas и русское слово враг. – Res Humanitariae 16, 182–191. Prieiga internete: http://journals.ku.lt/index.php/RH/article/view/1020.

Popova Zinaida, Sternin Josif 2007: Язык и национальная картина мира, Воронеж: Истоки.

Rutkovska Kristina, Smetona Marius, Smetonienė Irena 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidyba.

Savoniakaitė Vida, sud., 2014: Savas ir kitas šiuolaikiniais požiūriais, Vilnius: LII leidykla.

Smetonienė Irena, Smetona Marius, Rutkovska Kristina 2019: Kalba. Tauta. Valstybė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 23

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

Umbrasas Alvydas 2019: Terminologija Lietuvių kalbos žodyne. – Terminologija 26, 162–183.

Vaičiulytė-Semenienė Loreta 2020: Draugo konceptas publicistikoje. – Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje 5, 337–365. Prieiga internete: https://www.journals.vu.lt/open-series/article/view/21405/20514.

Vėlius Norbertas 1983: Senovės baltų pasaulėžiūra: struktūros bruožai, Vilnius: Mintis.

Vitkauskas V. 2002: Didysis akademinis mūsų Žodynas. Dvidešimt „Lietuvių kalbos žodyno“ tomų. Sud. Jolanta Zabarskaitė, Zita Šimėnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 8–14.

Zabarskaitė Jolanta 2010: Politinis pasaulėvaizdis didžiajame Lietuvių kalbos žodyne (valstybė, įstatymas, valdžia). – Parlamento studijos 9, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 126–143. Prieiga internete: http://www.parlamentostudijos.lt/Nr9/9_kalba_1.htm.

Zabarskaitė Jolanta 2012: Kitoks didžiojo Lietuvių kalbos žodyno skaitymas: Adalbertas Bezzenbergeris, marios, pamarys, pamariškis. – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai, sud. G. Blažienė, N. Morozova, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 239–271.

Gauta 2020 12 05

Priimta 2020 12 30

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAGDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 24

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

THE ENEMY IN THE DICTIONARY OF THE LITHUANIAN LANGUAGE

Summary

The goal of this study is to dissect, using illustrative sentences, the fragment of the concept of ENEMY (Lith. PRIEŠAS) recorded in the Dictionary of the Lithuanian Language (LKŽe). The article has the following objectives: (1) discussing the definitions of enemy in the modern Lithuanian thesauri, (2) identifying and discussing potential enemies, their attributes, actions recorded in the illustrative sentences of the LKŽe. The study employed these methods: semantic analysis, interpretation, and description.

Thesauri (the Dictionary of the Lithuanian Language (LKŽe), the Dictionary of the Modern Lithuanian Language (DŽ7i), and the Dictionary of the Standard Lithuanian Language (BŽ)) define enemy as an unfriendly, ill-meaning person (e.g., ‘They became enemies after the dispute’ (Lith. Po ginčo jie pasidarė priešai, LKŽe)); an enemy is someone with opposing beliefs (e.g., ‘enemy of the people’ (Lith. Liaudies priešas, LKŽe), ‘ideological enemy’ (Lith. Idėjinis priešas, BŽ)); an enemy is the opposing country and army at war (e.g., ‘repel [overcome] the enemy’ (Lith. Priešą atmūšti [nugalėti], BŽ)); an enemy is someone who dislikes something, considers it harmful (e.g., ‘enemy of smoking’ (Lith. Rūkymo priešas, LKŽe)); an enemy is something that causes damage or harm as well (e.g., ‘cold is the garden’s enemy No 1 (Lith. Šaltis – svarbiausias sodų priešas, LKŽe)).

Analysis of nearly 450 illustrative sentences from the Dictionary of the Lithuanian Language with the lexeme enemy (Lith. priešas) has pieced together the fragment of the concept of ENEMY as described below.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 25

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

First and foremost, enemy in the LKŽe is defined as an unfriendly, assailing army of another (often unidentified in the illustrative sentences of the LKŽe) country; its actions with regard to the country that is being (or has been) assaulted are stereotypical: first it prepares for combat, then organises and launches an attack, which culminates in defeat, death, or victory (the occupation of the land or country). Sometimes the illustrative sentences of the LKŽe accentuate that the enemy is brave, persistent, its forces are larger, weapons better. The actions of the country defending itself against the enemy in war are also rather predictable and stereotypical: preparation for combat, the launching of an attack, which culminates in victory, death, or surrender. On rare occasions, the illustrative sentences of the LKŽe refer to Lithuania (or Lithuanians) as a country defending itself against an enemy. The illustrative sentences presented in the LKŽe contain very few mentions of the specific enemy of Lithuania (or Lithuanians) as well.

In the illustrative sentences of the LKŽe, enemy can also be an unfriendly person or animal (e.g., another human being or nation), that what causes damage or harm to a human being (e.g. time, distance, arrogance) or an abstract phenomenon, a specific object (e.g., superficiality is an enemy of science; cold is an enemy of the garden). Enemy can also be a person or persons of opposing beliefs (e.g., an enemy of the people; an enemy of the church). Furthermore, enemy is he who condemns something, considers it harmful or evil (e.g., he is an enemy of gambling for money; an enemy of smoking).

The illustrative sentences of the LKŽe carry a clear-cut opposition between enemy and friend; their relationship can change in an instant (depending on internal and external factors), and so can the approach to friendship.

It is evident that the illustrative sentences recorded in the LKŽe do not mention the specific enemy (especially when it comes to the army of another country). This can be the product of the LKŽe’s (self-)censorship, political correctness that prevents any clear

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ. Priešas Lietuvių kalbos žodyne | 26

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.12

definition of the enemy; plus, the word enemy carries a strong semantic and emotional charge, potentially causing any open reference to a specific enemy to be avoided – after all, talking about an enemy that is undefined yet ‘known’ to everyone is a safer thing to do. Of course, one should keep it in mind that the illustrative sentences of the LKŽe are void of any context: omitted from the specific illustrative sentence present in the LKŽe, the enemy could have been clearly mentioned in the source (or the story of a live person) as such. Any stronger validation of the above musings would require an analysis of a larger quantity of sources, such as the data of the Corpus of the Modern Lithuanian Language, questionnaire findings, and so on.

KEYWORDS: an enemy, concept, illustrative sentence, semantic, the Dictionary of the Lithuanian Language

ANŽELIKA GAIDIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204