IRENA SMETONIENĖ

Vilniuská univerzita, Institut aplikované lingvistiky, Katedra litevského jazyka

ID ORCID: https://orcid.org/0000-0002-5165-8078

VÝZKUMNÉ OBLASTI: rétorika, stylistika, teorie a dějiny normy, kulturní lingvistika.

DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.02

DISKRIMINACE V LITEVŠTINĚ A KULTUŘE

KLÍČOVÁ SLOVA: diskriminace, omezení, omezování práv, znevažování, ponižování, šikana, nesvár, jazyk.

ANOTACE

Článek v souladu s metodologií lublinské etnolingvistické školy zkoumá, co pro Litevce znamená pojem diskriminacija. Výzkum vychází z litevských lexikografických údajů, materiálu z různých textů a výsledků průzkumu mezi mladými lidmi. Cílem je zjistit, co si Litevci myslí, když v mluveném či psaném projevu použijí lexém diskriminacija a jaké nové významové odstíny se v kontextu objevují. Na základě údajů ze všech tří rovin je v syntetické analýze předložena kognitivní definice pojmu.

ABSTRAKT

Článek, vycházející z metodologie Lublinské školy etnolingvistiky, se zaměřuje na koncept diskriminace a zkoumá, co tento pojem znamená pro Litevce. Studie vychází z litevských lexikografických údajů, materiálu z různých textů a výsledků průzkumu mezi mladými lidmi. Jejím cílem je zjistit, co si Litevci představují, když v mluveném či psaném projevu používají lexém diskriminace, a jaké nové významové odstíny se objevují v kontextu. Na základě údajů ze všech tří úrovní je v syntetické analýze podána kognitivní definice tohoto konceptu.

ÚVOD

Diskriminace je mnohostranný problém, který lze zkoumat z několika hledisek: vnější a vnitřní; negativní a pozitivní; otevřená a skrytá; institucionální a strukturální; přímá a nepřímá, případně konkrétní diskriminace (na základě pohlaví,

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

33

rasy, národnosti, občanství, jazyka, původu, společenského postavení, víry, přesvědčení či názorů, věku, sexuální orientace, zdravotního postižení, etnické příslušnosti nebo náboženství). Výzkum fenoménu diskriminace, zahrnující také otázky vnímání a rozpoznávání diskriminace, je v Litvě rychle se rozvíjející oblastí výzkumu. Tento výzkum zajímá vědce z různých oborů a často má interdisciplinární charakter: spojuje úsilí právníků, sociologů, psychologů a dalších vědců, kteří se snaží porozumět specifikům diskriminace a jejímu rozšíření ve společnosti (Janušauskienė 2019). Samotní výzkumníci uznávají, že významy termínů používaných ve výzkumu si každý respondent vykládá subjektivně. Neexistuje jasný, univerzální obsah; ten se navíc může lišit v závislosti na pojmech používaných v každodenním jazyce a na společenských významech, které jsou ve společnosti připisovány jednotlivým kategoriím (Beresnevičiūtė, Leončikas 2009: 336). Je třeba upozornit na to, že diskriminace dosud nebyla zkoumána lingvisticky, takže tento článek je prvním pokusem zjistit, co tento pojem skutečně znamená pro člověka, jaké asociace v něm vyvolává, když toto slovo uslyší, a proč volí právě tento výraz.

Slovo diskriminace pochází z latiny a znamená ‚oddělování‘. Jak se uvádí ve „Všeobecné litevské encyklopedii“ (VLE_e), používá se v několika kontextech, a proto je definováno různě. V jednom případě souvisí diskriminace s jednotlivci (vnitřní diskriminace), v jiném s určitým státem a jeho občany (vnější diskriminace). V prvním případě diskriminace znamená omezení nebo odejmutí práv určité kategorii osob z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, národnosti, jazyka, náboženského či politického přesvědčení, majetkových poměrů nebo jiných znaků. Taková diskriminace se nazývá negativní. Nejčastěji se popisuje jako omezení práv jednotlivce či skupiny osob (změna právního postavení) bez objektivně odůvodnitelného důvodu.

Extrémní formy negativní diskriminace (apartheid, genocida) jsou podle mezinárodního práva považovány za mezinárodní zločiny. Zásada nediskriminace je zakotvena v Evropské úmluvě o lidských právech z roku 1950 (Litva ji ratifikovala v roce 1995) a v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 (Litva ji ratifikovala v roce 1994). V autoritářských a totalitních státech je negativní diskriminace běžným jevem.

Používá se také termín pozitivní diskriminace, který označuje diferencované uplatňování právních norem vůči osobám nebo skupinám osob se stejnými znaky s cílem dosáhnout pozitivních cílů významných pro společnost. Pozitivní diskriminace posiluje právní ochranu osob či skupin osob, které nejsou schopny zajistit dodržování svých práv (osob se zdravotním postižením, dětí, národnostních menšin).

34

BENDRINĖ KALBA | 97

V jiném případě diskriminace spočívá také v uplatňování opatření, jimiž jeden stát nebo několik států omezují práva určitého státu, jeho zástupců, právnických a fyzických osob. Diskriminovaný stát se obvykle snaží chránit svou suverenitu a přimět druhý stát nebo skupinu států, aby ukončily diskriminační praktiky a nepřátelské jednání, a to s cílem zajistit respektování práv a oprávněných zájmů zaručených mezinárodním právem (VLE_e).

V „Encyklopedickém slovníku politických věd“ (PMEŽ) se uvádí, že diskriminace může být otevřená nebo skrytá. Příkladem otevřené diskriminace je diskriminace žen v mnoha státech Blízkého východu. Skrytou diskriminaci je obtížnější rozpoznat. Jako ukazatele skryté diskriminace se obvykle používají nerovnosti ve vzdělání, výdělcích, politickém zastoupení a životní úrovni nebo počtu osob odsouzených za trestné činy. Diskriminace žen na trhu práce je patrná dodnes: jejich průměrná mzda je na celém světě, včetně bohatých západních demokracií, výrazně nižší než mzda mužů. Rozsah a povaha diskriminace často závisí na tradicích a kultuře společnosti i na daném období.

V Litvě za sovětské éry převládala diskriminace těch, kteří nesouhlasili se sovětským režimem, jinak řečeno těch, kteří se neztotožňovali se zásadami sovětské ideologie, například věřících.

Po obnovení nezávislosti vyvolávají v litevské společnosti nejvíce diskusí konkrétní formy diskriminace: diskriminace na základě pohlaví a sexuální orientace, zdravotního postižení, věku a sociálního postavení. Vedle pojmů označujících diskriminaci se užívají slova pronásledování, obtěžování, trestné činy z nenávisti. Pojem diskriminace se proměňuje a rozšiřuje. Zákon o rovných příležitostech přijatý v roce 2008 doplnil dosud vymezené důvody diskriminace (pohlaví, věk, rasa, etnická příslušnost, víra, přesvědčení či náboženství a sexuální orientace) o nové: národnost, jazyk a sociální postavení. V roce 2008 přijala Evropská komise návrh směrnice, která stanovila ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženství či víry mimo pracovní prostředí (Beresnevičiūtė, Leončikas 2009: 335).

V Litvě není pojem diskriminace v běžném užívání ani ve veřejném diskurzu jednoznačný a ustálený; někdy se užívá neurčitě a označuje jakékoli domnělé projevy nespravedlivého jednání a netolerance. Diskriminací se někdy nazývají netolerantní výroky vůči určité skupině ve veřejném diskurzu, které by z právního hlediska byly kvalifikovány jako podněcování k nesnášenlivosti (tamtéž 336). Někteří badatelé například řadí k diskriminaci mobbing. Uvádí se, že mobbing a diskriminace mají mnoho společných rysů, neboť mobbing je označení pro dis-

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

35

kriminační vztah na pracovišti. Osoba vystavená mobbingu zažívá také diskriminaci a zdůraznění diskriminačního aspektu rozšiřuje pojetí mobbingu (Vveinhardt 2012).

Podle zprávy Úřadu ombudsmana pro rovné příležitosti za rok 2022 byl z hlediska znaků osobní identity, kvůli nimž se lidé mohli setkat s diskriminací, nejvýrazněji zastoupen důvod pohlaví (22% všech podání), následovaný zdravotním postižením (21%) a věkem (7%). Pokud se sečtou dotazy a stížnosti týkající se možné diskriminace na základě rasy, národnosti, státní příslušnosti, jazyka, původu a etnické příslušnosti, jejich počet dosahuje 10%. Dne 10. prosince 2020 schválil ministr sociální ochrany a práce Akční plán na podporu nediskriminace na období 2021–2023. K prevenci diskriminace se tedy vyvíjí značné úsilí, a to jak ze strany státních institucí, tak různých organizací.

Tento článek vznikl na základě materiálů projektu „Analýza konceptů DEMOKRACIE, PATRIOTISMUS, TOLERANCE a jejich antonym a synonym“, financovaného Státní komisí pro litevský jazyk. Cílem článku je v souladu s metodologií Lublinské školy etnolingvistiky zkoumat, co pojem diskriminace znamená v litevském jazyce a kultuře. Stanovujeme si tyto úkoly: 1) prozkoumat z tohoto hlediska údaje litevských lexikografických zdrojů; 2) pojednat o výsledcích studentského průzkumu – jak si mladí lidé představují význam tohoto pojmu; 3) popsat význam a odstíny zkoumaného pojmu v různých textech; 4) vymezit kognitivní definici pojmu. Ve výzkumu se uplatňuje metoda kognitivní definice, jak ji chápou zakladatelé Lublinské školy etnolingvistiky.

1. DISKRIMINACE V LEKSIKOGRAFICKÝCH PRAMENECH

V „Litevském slovníku“ (LKŽ_e) je lexikální význam analyzovaného slova v době psaní článku ‚omezení něčích práv, odnětí rovnoprávnosti‘; uvádí se, že jde o internacionalismus, a je uveden pouze jeden příklad, nikoli však z živého jazyka: Rasová diskriminace.

V „Slovníku současné litevštiny“ (DLKŽ_8e) – ‚omezení nebo odnětí práv‘ a uvádí se tentýž příklad.

Ve „Slovníku cizích slov“ (TŽŽ) jsou uvedeny tři významy: 1) ‚omezení nebo odnětí práv určité kategorii osob z důvodu určitých znaků‘; 2) ‚bránění jednoho státu jinému státu, jeho organizacím či zástupcům ve výkonu jejich práv a v udržování rovnoprávných vztahů s jinými státy‘; 3) ‚roz-

36

BENDRINĖ KALBA | 97

lišování, schopnost organismu samostatně vnímat dva stejné podněty působící současně na sousední body‘.

„Slovník spisovné litevštiny“ (BLKŽ) se drží charakteristiky významu v LKŽ_e a DLKŽ_8e: ‚omezení nebo odnětí práv určité kategorii osob z důvodu určitých znaků‘: Rasová [pohlavní, politická] diskriminace. Diskriminace mladých lidí v zaměstnání. Na semináři jsme hovořili o diskriminaci na základě věku.

Při srovnání s „Všeobecnou litevskou encyklopedií“ a „Encyklopedickým slovníkem politologie“ je patrné, že v LKŽ_e, DLKŽ_8e a BLKŽ jde pravděpodobně o vnitřní diskriminaci. Význam je příliš obecný, než aby jej bylo možné chápat jinak. Příklady v BLKŽ poněkud konkretizují, že diskriminace může být nejen rasová, ale také pohlavní, může se týkat věku a může k ní docházet na pracovišti. TŽŽ nejen ukazuje, že diskriminace může být vnitřní i vnější, ale uvádí také definici slova užívaného v přírodních vědách, nikoli pouze ve společenských vědách.

Cílem tohoto článku není srovnávat, jak byla diskriminace definována v dřívějších slovnících, lze však upozornit na to, že ve vydání „Slovníku cizích slov“ Valerije Vaitkevičiūtė z roku 2001 je diskriminace definována poněkud odlišně: 1. ‚omezování nebo odnímání práv osobám či kategorii osob na základě rasových znaků, jazyka, náboženského nebo politického přesvědčení, národní či sociální příslušnosti, majetkových poměrů, místa narození‘; 2. ‚opatření, jimiž stát nebo svaz států omezuje práva některého státu, jeho zástupců či občanů‘; 3. hovor. ‚útlak, nerovné zacházení s lidmi‘; 4. ekon. d i s k r i m i n a c e c e n a m i – ‚stanovování různých cen za totožné výrobky pro různé skupiny spotřebitelů‘. První a druhý význam jsou zde stejné jako ve VLE_e, je zde však uveden hovorový význam, který je aktuální i dnes. Čtvrtý význam pochází z jiné oblasti života – ekonomiky. Z toho lze vyvodit, že při výkladu slova diskriminace je nutné zohlednit kontext; různé významy by se měly odrážet v dotazníkových šetřeních a textech.

Sloveso diskriminovat význam nedoplňuje ani nerozšiřuje. LKŽ_e takové sloveso neuvádí, DLKŽ_8e tento úkon definuje jako ‚uplatňovat vůči někomu diskriminaci‘ a BLKŽ jako ‚neposkytnout (někomu) rovná práva, zacházet rozdílně, uplatňovat diskriminaci‘: Diskriminovat ženy. Tento příkaz diskriminuje práva soukromých chovatelů koní. Zaměstnanec byl diskriminován z důvodu náboženství. Z příkladů je patrné, že diskriminovat lze nejen na základě náboženství či věku nebo na pracovišti (jak bylo uvedeno v příkladech diskriminace), ale s tímto jevem se setkávají také ženy a chovatelé zvířat a diskriminace může být založena na náboženství. TŽŽ definuje sloveso mnohem abstraktněji než podstatné jméno: ‚uplatňovat vůči někomu diskriminaci, neposkytovat rovná práva; rozlišovat, odlišně‘

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

37

„zacházet s někým hůře než s ostatními“. Z definice je patrné, že při vymezení významu slovesa se již nehovoří o úzkém, pouze v určité oblasti užívaném třetím významu diskriminace.

Shrneme-li stručnou analýzu systémových údajů, lze konstatovat, že některé slovníky volí uvádění objektů diskriminace prostřednictvím příkladů (BLKŽ), jiné volí nejobecnější význam (DLKŽ_8e), proto je podrobný výzkum velmi užitečný, neboť objasní, co si člověk představuje, když použije slovo diskriminace a co všechno zahrnuje.

2. DISKRIMINACE – POHLED MLÁDEŽE

Pro výzkum není důležité, zda studenti diskriminaci pociťují nebo zda byli diskriminováni; cílem tohoto šetření bylo zjistit, jak diskriminaci popisují studenti Vilniuské univerzity, kteří v letech 2022–2023 studují na fakultách filologické, filozofické, historické, komunikační, lékařské, matematické, fyzikální, právnické a přírodovědecké. Podle metodologie se šetření musí provádět osobně, nikoli online, aby se zachytil první impulz, proto byly zvoleny fakulty a vysoká škola, na níž studenty vyučuje sama autorka článku. Respondentům byla položena jedna otázka uvedená v metodologii – Co pro mě znamená diskriminace? Na otázku odpovědělo 105 studentů. Po zpracování shromážděného materiálu podle metodologie lublinské školy etnolingvistiky se ukázalo, že nejčastějšími deskriptory jsou omezení, omezování, porušování práv (36%), rozdílné hodnocení osob (15%), znevážení (9%), ponižování (8%), pohrdání (8%), utlačování (5%), vyčleňování (5%), negativní, nepříznivý postoj (4%), nenávist (4%), odmítání (4%). Hranici 4% nepřekročily deskriptory netolerance, projev negativního vlivu, nevhodné chování, rozdílné zacházení, ignorování, psychické násilí, nerovnost; jednou byly zmíněny rasismus, hněv, nesmysl.

Jak je patrné, pojem diskriminace si respondenti nejčastěji spojují s omezováním, omezením a porušováním práv člověka: Diskriminace je porušováním lidských práv. Diskriminovat lze na základě věku, pohlaví, rasy, zdravotního postižení atd. V jednom dotazníku jsou tyto tři aspekty komentovány s ohledem na to, kde se diskriminace projevuje a jaké má důsledky: S diskriminací se v Litvě často setkáváme v pracovněprávních vztazích, když zaměstnavatel diskriminuje pracovníky stejného postavení, vzdělání a kvalifikace; například ženě, která vykonává stejnou pracovní činnost a má stejné vzdělání, je vyplácena

38

BENDRINĖ KALBA | 97

nižší mzda než muži. Nejvíce případů diskriminace se vyskytuje v bankovním sektoru, kde ženy vydělávají o 40 procent méně než muži. Litva zaostává na mezinárodní scéně v oblasti lidských práv, pokud jde o uzákonění manželství či registrovaného partnerství osob stejného pohlaví. Homosexuální osoby jsou diskriminovány a nemají stejná práva jako heterosexuální osoby. Protože nemohou uzavřít manželství, jsou sociální ochrana a záruky pro tuto část společnosti menší než pro osoby tradiční sexuální orientace. Lze homosexuální vztahy přijímat či odmítat, podporovat či nepodporovat, avšak z právního hlediska je tato skupina společnosti diskriminována, čímž se porušuje Evropská úmluva o lidských právech; důsledkem jsou prohrané případy u Evropského soudu pro lidská práva. Většina studentů tedy chápe diskriminaci tak, jak je představena ve VLEₑ, pokud jde o vnitřní diskriminaci.

Ostatní deskriptory tak či onak souvisejí s tím nejčastějším, protože rozdílné hodnocení osob souvisí také s omezením či omezováním práv: rozdílné hodnocení osob na základě jejich rasy, národnosti, pohlaví, sexuální orientace a dalších rozlišovacích znaků, které je odlišují od ostatních osob, v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy. V některých odpovědích se nepíše abstraktně, ale o diskriminaci projevující se v konkrétní společnosti: osoby rozdělené do společenských skupin podle konkrétních kritérií jsou hodnoceny odlišně a nerovnocenně ve srovnání s ostatními osobami žijícími v dané společnosti, které do této skupiny nepatří, a tato diferenciace se projevuje vytvářením podmínek, za nichž jsou práva diskriminovaných osob omezována či porušována, a poskytováním menších příležitostí. Kritérií pro vytváření těchto skupin je mnoho – pohlaví, rasa, věk, národnost, politické či náboženské názory a jiné přesvědčení, sexuální orientace, sociální postavení atd.; jejich existence závisí jak na státní politice a činnosti zákonodárné moci, tak na uvědomělosti společnosti a jejích konkrétních členů i na zakořeněných stereotypech. V tomto případě se upozorňuje na to, že jsou diskriminováni lidé v rámci téže společnosti a že to závisí nejen na činnosti orgánů moci, ale také na nedostatečné uvědomělosti členů této společnosti. K tomuto deskriptoru se váže i chápání diskriminace jako negativního, nepříznivého postoje vůči člověku kvůli jeho rase, pohlaví, náboženství, národnosti, věku a dalším znakům.

Jak vyplývá z deskriptorů, část respondentů popisuje diskriminaci jako by z pozice diskriminovaného, neboť diskriminovaná osoba se cítí znevážena, ponižována, zesměšňována a utlačována: jde o jednání, při němž je osoba utlačována, znevažována nebo jsou jí jinak odpírány možnosti v různých činnostech kvůli určitým fyziologickým či jiným vlastnostem; diskriminaci chápu jako útlak určité skupiny lidí či jednotlivce a odpírání určitých mož-

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

39

možností. Diskriminovaní lidé se při snaze rozvíjet se a využívat příležitosti setkávají s obtížemi; znehodnocování určité skupiny lidí kvůli určitým jejím znakům; projevuje se znevažováním a ponižováním určité skupiny lidí nebo osoby náležející k určité skupině a nucením cítit se méněcenně než ostatní; jde o ponižování důstojnosti člověka kvůli jeho původu, sexuální orientaci či jiným osobním charakteristikám.

Studenti poznamenávají, že diskriminovaná osoba je vždy vyčleňována z ostatních: vyčleňování lidí z určité skupiny z řad lidí z jiné skupiny. Skupina může být vymezena na základě různých kritérií: podle rasy (Afroameričané, Balkánci, Evropané, Asiaté atd.), podle věku (mládež, senioři), podle pohlaví (ženy, muži) atd.

V jednom dotazníku se píše, že jsou vyčleňováni lidé, kteří nezapadají mezi ostatní a něčím se odlišují: Vyčleňování ostatních osob, ukazuje se, že nejsou jako „všichni“ a jsou představováni jako ti, kteří nezapadají do určitých oblastí nebo společnosti. V nejednom dotazníku se uvádí, že diskriminaci způsobují rozdíly, které rozdělují společnost a nutí její členy přiklánět se k jednomu či druhému postoji: Diskriminace se mi spojuje s určitými rozdíly. Bez ohledu na to, jaký je její základ, vždy vychází z určitých zřetelně viditelných rozdílů: černý – bílý, žena – muž, jedlé – nejedlé apod. Ve světě je tento problém v každém státě velmi naléhavý a týká se různých důvodů – rasy, pohlaví, etnické skupiny, barvy pleti, politické skupiny apod. Tento útvar, lze-li jej tak nazvat, rozděluje společnost na určité části a nutí zaujmout určitý postoj. Studenti se však domnívají, že samotné rozdíly mezi lidmi jsou přirozené; diskriminace začíná tehdy, když jsou práva a možnosti vyčleněných osob omezovány: Vzhledem k velké rozmanitosti lidí jsou lidé přirozeně rozdělováni podle národnosti, rasy, barvy pleti, občanství, přesvědčení, názorů, víry, sexuální orientace, jazyka a dalších kritérií. Samotné rozdělování se za diskriminaci nepovažuje, protože jde o přirozený jev. Diskriminací jsou však případy, kdy jsou lidé s ohledem na příslušnost k takovým skupinám ponižováni, jsou jim přiznávána menší práva a možnosti účastnit se společenského, politického, kulturního, sociálního, vědeckého a dalšího dění.

4 procenta respondentů se domnívají, že diskriminaci nejlépe vystihují slova nenávist, odmítání: osoba je ostatními odmítána, připadá jim nepřijatelná nebo je méně ceněna kvůli rase, náboženství, politickému názoru na určité otázky, jazyku či národnosti; nenávist vyjadřovaná slovy i činy; jde o ponížení, nespravedlnost; jde o vědomou nenávist, která je mnohem rozšířenější, než si myslíme. Zmíněn byl také krajní projev diskriminace – rasismus: diskriminace se mi spojuje s rasismem, je to její nejodpornější forma.

40

BENDRINĖ KALBA | 97

V odpovědích byla několikrát zmíněna také pozitivní diskriminace: v pozitivním smyslu znamená, že se určité skupině lidí poskytují výsady; může existovat pozitivní diskriminace, jejímž důvodem jsou ušlechtilé cíle a snaha uspokojit veřejný zájem a chránit určitou část společnosti, která je zranitelnější a citlivější, například výhody pro určité sociální skupiny (slevy na jízdném v městské hromadné dopravě pro studenty a důchodce). Toto téma diskriminace se však dále nerozvíjí.

Je třeba upozornit na to, že v žádné odpovědi se nehovoří o vnější diskriminaci, přestože je aktuální i dnes. Je pravděpodobné, že současná mládež přemýšlí především o sobě, o svém místě ve společnosti a o svém vztahu k ostatním členům společnosti; navíc se v médiích neustále objevují články o problémech vnitřní diskriminace, a tak není snadné z této sociální bubliny vystoupit. Mimochodem, o vnější diskriminaci se nehovoří ani v litevských slovnících, s výjimkou TTŽ. Mladí lidé chápou diskriminaci velmi široce: od omezování práv až po nenávist, tedy do tohoto pojmu zahrnují i to, co není vlastní významům lexému uvedeným v lexikografických pramenech; jak však bylo zmíněno v úvodu, takové chápání pojmu je v naší společnosti běžné – diskriminace je všechno, co je opakem tolerance.

3. DISKRIMINACE V MEDIÁLNÍCH TEXTECH

Podle metodologie se takový výzkum skládá ze tří částí: systémových údajů, průzkumu a různých textů (S–A–T). Analýza textů obvykle zabírá největší část a začíná rozborem folklorních dat; vytváří se korpus textů jednotlivých diskurzů. Při zkoumání sociálních pojmů bohužel taková rozmanitost textů není k dispozici, proto byl korpus sestaven vyhledáváním klíčových slov v médiích (na internetových zpravodajských portálech). Celkem bylo shromážděno 231 případů užití pojmu a k rozboru byly vybrány neopakující se případy. Po shromáždění vybraných příkladů je zřejmé, že je lze uspořádat podle profilů, které budou tvořit základ kognitivní definice.

3.1. Omezení, restrikce, porušování práv, vyloučení

Takové pojetí pojmu je zachyceno v lexikografických zdrojích i v odpovědích mladých lidí. Obsah pojmu potvrzují také příklady z médií; zde je však nejlepší rozlišovat jednotlivé formy omezení:

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje 41

3.1.1. Diskriminace na základě věku

Diskriminace lidí z důvodu věku je celosvětovým problémem, který se projevuje v různých formách (přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování / urážení, násilí) a téměř ve všech oblastech života (Mikulionienė 2008: 11). Diskriminace z důvodu věku je specifická tím, že neexistuje jediná vymezená věková skupina, která by byla z důvodu věku diskriminována; porušování práv z důvodu věku mohou zažívat lidé různých věkových skupin (1, 2, 4, 5), nejčastěji se však jedná o starší lidi (1, 3):

1. Je zřejmé, že diskriminaci mohou zažívat lidé různého věku, společnost však vnímá riziko, že kroky zaměstnavatele, nebo naopak jeho nečinnost, mohou pro starší zaměstnance představovat vážné problémy. (https://www.mlaikas.lt/naujiena/aktualijos/dauguma-gyventoju-mano-kad-vyresniu-zmoniu-diskriminacija-yra-paplitusi-problema)

2. Apartmány patřící společnosti si mohli přes internet v Palanze rezervovat pouze lidé mladší 50 let. (https://www.lrytas.lt/verslas/rinkos-pulsas/2021/11/17/news/garsioji-palangos-sachmatine-po-padidinamuoju-stiklu-gavo-ispejima-del-klientu-diskriminacijos-21426713)

3. Jak uvidíme později, nejvíce budou diskriminováni starší řidiči. (https://www.delfi.lt/pilietis/autoriai/prabilo-apie-viena-vairuotojo-pazymejimo-galiojimo-detale-tai-akivaizdi-diskriminacija-93541091)

4. Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti oznámil, že zjistil, že rada okresní samosprávy Šilutė diskriminuje studenty starší 36 let. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/svietimas/2023/09/11/news/diskriminacija-del-amziaus-silutes-rajone-ribojamos-vyresniu-studentu-galimybes-gauti-parama-28350110)

5. Ombudsmanka pro rovné příležitosti Birutė Sabatauskaitė varovala veřejnou instituci „Tarptautinis maratonas“ kvůli diskriminaci běžců starších 29 let. (https://www.lrytas.lt/sportas/startai/2023/07/17/news/diskriminacija-vilniaus-pusmaratonyje-begti-5-km-galejo-tik-jaunimas-27718071)

Existuje řada případů, kdy diskriminaci zažívají děti, takové příklady však budou probrány při analýze šikany ve škole nebo diskriminace žáků na základě sociálního postavení či zdravotního postižení.

3.1.2. Diskriminace na základě zdravotního postižení

Diskriminace z důvodu zdravotního postižení se týká celé společnosti a nevyčleňuje děti, dospělé ani jednotlivé společenské vrstvy. Z příkladů je patrné, že diskriminaci zažívají lidé s pohybovým postižením (6), zrakovým postižením (7) i nedoslýchaví (9). V poslední době se stále častěji hovoří o lidech s duševním postižením a jejich místě ve společnosti (8). Jak již bylo uvedeno, diskriminaci zažívají také děti s jakýmkoli postižením (10):

42

BENDRINĖ KALBA | 97

6. Komisařka pro rovné příležitosti Birutė Sabatauskaitė zjistila, že jsou takto diskriminováni lidé s pohybovým postižením – nemají vytvořené podmínky k důstojnému nakupování. (https://www.anyksta.lt/zmonems-su-negalia-neprieinama-dalis-parduotuviu-diskriminacija-nustatyta-maximoje/)

7. Byl učiněn znepokojivý závěr: čtečky bankovních karet s dotykovou obrazovkou diskriminují osoby se zrakovým postižením. (https://tv.lrytas.lt/zinios/lietuvos-diena/2023/03/12/news/priimta-nerima-kelianti-isvada-banko-korteliu-skaitytuvai-lieciamuoju-ekranu-diskriminuoja-asmenis-su-regos-negalia-26400008?)

8. Lidé trpící duševními chorobami jsou jednou z nejvíce diskriminovaných skupin v Litvě. (https://www.lrytas.lt/sveikata/medicinos-zinios/2021/04/29/news/psichikos-liga-lietuvoje-socialine-bei-institucine-diskriminacija-19194745)

9. Pobočka banky SEB ve Vilniusu, která nezvážila kandidaturu ženy se sluchovým postižením na pracovní místo, ji diskriminovala z důvodu zdravotního postižení. (https://www.lrytas.lt/verslas/mano-pinigai/2020/06/17/news/bankas-sulauke-sprendimo-ji-pripazino-diskriminavus-neprigirdincia-moteri-15306269)

10. G. Nausėda vyzývá k rychlejšímu odstraňování diskriminace žáků se speciálními vzdělávacími potřebamidiskriminaci. (https://www.alfa.lt/straipsnis/50420112/g-nauseda-ragina-greiciau-naikinti-moksleiviu-su-specialiais-poreikiais-diskriminacija/)

Lidé se zdravotním postižením žijí v různých podmínkách. Jejich sebevědomí závisí na různých okolnostech, například na zkušenostech z rodiny, mateřské školy, školy či speciální školy, kterou navštěvovali, stejně jako na jejich zájmech ve volném čase, přátelích atd. (Valentinavičius 2010). Lidé se zdravotním postižením jsou odsouzeni k sociálnímu vyloučení, omezují se na minimální vzdělání nebo jsou v něm omezováni, vypadávají z trhu práce a ocitají se v začarovaném kruhu (Okunevičiūtė-Neverauskienė 2011).

3.1.3. Diskriminace na základě pohlaví

Pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, největší pozornost se věnuje problémům žen. Vydělávají méně (11), stává se, že jsou ponižovány i na vědeckých akcích nebo v každodenním životě a nejsou považovány za rovnoprávné (13). Diskriminaci na základě pohlaví však mohou zažívat nejen ženy; diskriminováni se cítí i muži (12), zejména v případech, kdy je třeba rozhodnout, s kým bude dítě po rozvodu žít – jakési zvykové právo tak dává přednost ženě (14).

11. Ačkoli ženy vydělávají méně – diskriminaci nevidí: tvrdí, že problém je hlubší. (https://www.lrytas.lt/verslas/mano-pinigai/2023/02/19/news/nors-moterys-uzdirba-maziau-diskriminacijos-nemato-tikina-kad-problema-slypi-giliau-26007834)

12. Liberálnímu poslanci Seimasu Eugenijusi Gentvilovi vadí, že v Národní rodinné radě bude pracovat 14 žen a jeden muž. To je zjevná diskriminace. (https://

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

43

www.delfi.lt/news/daily/lithuania/gentvilas-apie-vyru-trukuma-nacionalineje-seimos-taryboje-tai-akivaizdi-diskriminacija.d?id=84377851)

13. V. Gabrieliūtė poznamenala, že nastávají i situace, kdy se na akcích pohlaví stává základem diskriminace nebo dokonce obtěžování. Asi je také těžké si všimnout, že vědci bývají často oslovováni „pane profesore“, zatímco neméně kvalifikované vědkyně jen křestním jménem, často ještě zdrobnělinou. (https://www.lrytas.lt/lietuvos-diena/kriminalai/2023/12/27/news/girto-lietuvio-mercedes-benz-lenkijos-greit-kelyje-rezesi-i-druskos-barstytuvo-gala-29766425)

14. Neviditelná strana konfliktu: muži se při rozvodu cítí diskriminováni. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/aktualijos/2017/09/29/news/nematoma-konflikto-puse-vyrai-skyrybose-jauciasi-diskriminuojami-2752184)

Pokud jde o pohlaví, je nutné rozlišovat dva pojmy: sex a gender. Sex je biologické pohlaví, což znamená, že se člověk narodí s určitými biologickými znaky, zatímco gender je sociální pohlaví, které se utváří v sociálním kontextu (když se člověk začne chovat jako žena nebo muž). S touto druhou formou diskriminace se dnes setkávají homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové v práci, doma, ve školách i v mnoha dalších institucích (15, 16, 17).

15. Diskriminace a násilí vůči LGBT „zůstávají výrazné“ a vliv na ně mají také veřejná negativní vyjádření. (https://www.lrt.lt/naujienos/pasaulyje/6/1178489/diskriminacija-ir-smurtas-pries-lgbt-tebera-dideli-itakos-turi-ir-viesi-neigiami-pasisakymai)

16. Přesto je diskriminace na základě sexuální orientace mimořádně rozšířená nejen v Litvě, ale i v mnoha dalších zemích světa. LGBT+ lidé se stále setkávají s nepřátelstvím, netolerancí a nenávistí. (https://www.ziniuradijas.lt/laidos/eura-net-plius/skaitmenine-karta-kaip-lietuvoje-jauciasi-lgbt-jaunimas?soundtrack=1)

17. Homosexuální děti se v litevských školách stále necítí bezpečně: dokážeme vytvořit důvěryhodné prostředí? (https://www.delfi.lt/multimedija/zvelk-giliau/homoseksualus-vaikai-lietuvos-mokyklose-vis-dar-jauciasi-nesaugiai-ar-sugabesime-sukurti-patikima-aplinka-95041659)

3.1.4. Diskriminace na základě sociálního postavení

Uvádí se, že stížnosti na diskriminaci na základě sociálního postavení jsou co do počtu na druhém místě po stížnostech na diskriminaci z důvodu pohlaví (Oku-nevičiūtė-Neverauskienė 2011). Diskriminováni se cítí osamělí lidé (18), stále existuje propast mezi venkovským a městským obyvatelstvem a nerovné příležitosti (19), obzvláště bolestně jsou vnímány případy diskriminace rodin s dětmi. Ty si obtížněji pronajímají bydlení (20) nebo se dostávají do určitých zábavních zařízení (21), stravovacích zařízení (22) či na akce (23). To by bylo možné považovat za diskriminaci dětí, v tomto případě jsou však poškozováni rodiče, nejčastěji matky, a děti se stávají překážkou, nežádoucími subjekty. Tento druh diskriminace se tedy rovněž týká více než jednoho segmentu společnosti; jak je vidět, diskriminaci zažívají jak jednotlivci žijící sami, tak rodiny s dětmi.

44

BENDRINĖ KALBA | 97

18. Podle mého názoru jde o jistou diskriminaci lidí žijících sami diskriminacija, vždyť ceny pronájmu jednopokojových bytů jsou jen o málo nižší. (https://www.delfi.lt/paieska/#gsc.tab=0&gsc.q=diskriminacija&gsc.sort=date)

19. Ukončili diskriminaci venkovských dětídiskriminaciją. (https://sekunde.lt/leidinys/sekunde/nutrauke-kaimo-vaiku-diskriminacija/)

20. Například že si nepřejí rodiny s dětmi. Nebo ještě přísněji uvádějí, že rodinám s dětmi nepronajímají vůbec. To už je diskriminacija. (https://m.kauno.diena.lt/naujienos/lietuva/salies-pulsas/lygiu-galimybiu-kontrolierius-atsisakymas-isnuomoti-busta-su-mazais-vaikais-jau-yra-diskriminacija-1112623)

21. Ombudsmanka pro rovné příležitosti Birutė Sabatauskaitė zjistila, že správa plaveckého bazénu v Klaipėdě diskriminovala matku a její děti z důvodu rodinného stavudiskriminavo mamą ir jos vaikus. (https://www.lrytas.lt/verslas/mano-pinigai/2023/10/30/news/apsilankymas-baseine-moteriai-su-vaikais-virto-nusivylimu-patyre-diskriminacija-28936923)

22. Vilnianka, kterou nepustili do restaurace s malými dětmi, je pobouřená a úřad zjistil, že jde o diskriminacija. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/ne-juokais-suerzino-viena-griezta-taisykle-tevai-su-mazais-vaikais-buvo-isprasyti-is-populiaraus-restorano.d?id=94744447)

23. Jak uvádí úřad, na internetových stránkách veletrhu bylo oznámeno, že hosté a hostky pozvaní na předběžnou soukromou akci si mohou přivést děti, ale pouze tehdy, nejsou-li malé. „V této situaci lze spatřovat diskriminaci diskriminacija nejen z důvodu věku, ale také rodinného stavu (který je součástí sociálního postavení). (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/lygiu-galimybiu-kontroliere-isreiksdami-mazameciu-nepageidavima-renginyje-organizatoriai-juos-diskriminavo.d?id=92300651)

3.1.5. Diskriminace na základě profese

V některých životních situacích se cítí být diskriminováni představitelé určitých profesí: advokáti (24), protože pro ně nebyly vytvořeny stejné podmínky k očkování; lidé v určitých profesích se bojí navštívit psychiatra, protože by mohli čelit sankcím v práci (25); v právních předpisech lze pozorovat diskriminaci některých skupin lidí – v tomto případě motocyklistů (26); ve vědeckých článcích jsou zmiňováni také chovatelé zvířat i zemědělci.

24. Advokáti, kteří nejsou očkováni proti COVID-19 ve stejné prioritní skupině jako soudci a prokurátoři, se pohoršují nad dvojím metrem a diskriminací. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/teisejams-skiepijantis-nuo-covid-19-to-nesulaukiantys-advokatai-piktinasi-diskriminacija.d?id=87060305)

25. Diskriminace může být de facto i de jure. To znamená, že zákony mohou diskriminovat například tak, že v Litvě existují seznamy profesí – pokud člověk s takovou profesí navštíví psychiatra, bude za blázna, protože se mu to může vymstít. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/d-puras-sakydami-kad-psichikos-ligonai-visada-agresyvus-patys-nusisnekame.d?id=74770580)

26. Liberální poslanec Seimasu Gintaras Vaičekauskas slibuje, že ještě před koncem jarního zasedání zaregistruje pozměňovací návrhy k zákonům, jejichž cílem bude zrušit v zákoně o správních

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

45

deliktech existující diskriminaci motocyklistů diskriminaci. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/aktualijos/2019/05/10/news/bus-siekiama-panaikinti-motociklininkus-diskriminuojancias-istatymu-nuostatas-10286505)

3.1.6. Diskriminace na základě jazyka

Po nabytí účinnosti novel zákona o rovných příležitostech v roce 2008 vznikla možnost uplatňovat zákon v případech diskriminace na základě jazyka. Výsledky výzkumu ukazují, že téměř 7% respondentů zažilo diskriminaci nebo obtěžování kvůli jazyku (Okunevičiūtė-Neverauskienė 2011). Po začátku války na Ukrajině přibylo takových stížností; na diskriminaci tohoto druhu si stěžují ruskojazyční obyvatelé Litvy (27):

27. Jakmile začala ruská válka proti Ukrajině, obdrželi jsme řadu podnětů týkajících se možného neposkytnutí služeb a diskriminace při poskytování zboží a služeb ruskojazyčným osobám bez ohledu na jejich národnost, včetně Ukrajinců, Rusů a Bělorusů, kteří přijeli na určitá místa. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/aktualijos/2022/04/01/news/prasidejus-karui-ukrainoje-pasipyle-rusakalbiu-skundai-del-diskriminacijos-lietuvoje-22919757)

3.1.7. Diskriminace na základě národnosti a rasy

Diskriminaci z důvodu rasy a etnického původu lze zažít přímo, když se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou v podobné situaci, a to kvůli její rase nebo etnické příslušnosti. Nepřímá diskriminace tohoto druhu nastává tehdy, když se v důsledku zdánlivě nestranných podmínek, kritérií či postupů mohou osoby určité rasy nebo etnické příslušnosti ocitnout v méně příznivém postavení. Jak ukazují příklady, dnes se to týká především migrantů (28, 29):

28. Mezinárodní nevládní organizace Lékaři bez hranic odsoudila zacházení Litvy s migranty, kteří do země vstoupili nelegálně a čekají na rozhodnutí o azylu, a označila je za „systémovou diskriminaci“: (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/medikai-be-sienu-smerkia-sistemine-diskriminacija-migrantu-centruose-lietuvoje.d?id=91105905)

29. Zpráva uvádí, že žadatelé o azyl a migranti v Litvě prožívali nejistotu a obavy o budoucnost a setkávali se s diskriminací, odlidšťováním, ponižujícím zacházením a násilím. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/ka-lietuvoje-terejo-istverti-migrantai-grotos-ir-izeidinejamai-tik-ledkalnio-virsune.d?id=92187085)

3.1.8. Diskriminace na politickém základě

Konkurence se nevyhýbá ani politické sféře. Některé strany či uskupení se zde cítí diskriminovány jinými (30):

46

BENDRINĖ KALBA | 97

30. Vidíme, že výbory jsou ignorovány a diskriminovány v souvislosti s volební kampaní. Chceme ukázat zjevnou propast mezi stranami a výbory, když strany za pomoci Ústřední volební komise uplatňují dvojí standardy. (https://www.lrytas.lt/lietuvos-diena/aktualijos/2019/01/22/news/vilniaus-visuomeniniai-rinkimu-komitetai-skundziasi-del-diskriminacijos-8959475)

3.2. Diskriminace, =šikana, odmítání a ponižování ve škole

O této diskriminaci stojí za to hovořit podrobněji, protože zaprvé jde o velmi závažný problém s bolestnými důsledky a zadruhé děti chápou diskriminaci mnohem šířeji, než uvádějí slovníky. Jejich pojetí koreluje s odpověďmi studentů, protože pod pojem diskriminace zahrnují žáci jak šikanu, tak ponižování (31), posměšky kvůli zdravotním potížím (32) a mnohé další. Žáci se cítí odmítáni kvůli majetkovým poměrům svých rodičů (32, 33), národnosti (34) a sexuální orientaci (35).

31. Nejbolestivější a nejaktuálnější je diskriminace ve škole. Během dvanácti let ji zde každý alespoň jednou zažil diskriminaci nebo se sám vysmál jinému žákovi. (http://www.universitetozurnalistas.kf.vu.lt/2010/10/diskriminacija-mokykloje---negydoma-liga/)

32. Bylo zjištěno, že ve školách bují diskriminace na základě majetkových poměrů dítěte nebo jeho zdravotního postižení. (https://www.15min.lt/naujiena/aktualu/lietuva/tyrimas-mokykloje-vis-labiau-ryskeja-diskriminacija-56-115776?utm_medium=copied)

33. Ve školách se stále více prohlubuje propast mezi bohatými a chudšími žáky. V důsledku toho jsou žáci z chudších rodin stále více diskriminováni a ve škole se cítí stále hůře. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/aktualijos/2010/09/15/news/moksleiviu-apklausa-turtingiems-mokiniams-mokytojai-raso-geresnius-pazymius-5635619)

34. Přibližně 40 procent dotázaných žáků litevských středních škol přiznalo, že se ve své škole nějakým způsobem setkalo s diskriminací kvůli své národnosti. (https://www.delfi.lt/news/daily/education/su-diskriminacija-del-tautybes-yra-susidure-40-proc-mokiniu.d?id=44284615)

35. Diskriminaci kvůli sexuální orientaci ve škole zažil umělec Marius Samavičius a odvážil se o tom veřejně promluvit až po deseti letech. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/svietimas/2021/07/04/news/diskriminacija-del-savo-orientacijos-patyres-marius-po-10-metu-ryzosi-parasyti-laiska-ji-iskaudinusai-mokytojai-19931082)

Jak vyplývá z výzkumů, děti do obsahu pojmu zahrnují vše, co je bolí: když se někdo vysmívá jejich rodině či vzhledu, někomu něco závidí, když se špatně zachází s těmi, kdo se oblékají nevkusně a nemoderně nebo pocházejí z venkova, jsou obézní, špatně se učí, nedodržují hygienu, s těmi, kteří jsou

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

47

jiní než všichni ostatní. Žáci nejen trpí ze strany ostatních žáků, ale také pociťují demonstraci moci ze strany učitelů (ti jim mohou přikazovat, trestat je, ignorovat názory druhých, vnucovat žákům svou vůli a názory, hodnotit je nejen s ohledem na jejich schopnosti a znalosti, ale také na jejich osobnost, posuzovat je podle subjektivních kritérií), předpojatý negativní postoj vůči některým žákům – tišším, chudým nebo těm, kteří zastávají jiný názor než učitel (Jonynienė 2008), a to vše uvádějí v odpovědi na otázku, zda ve škole pociťují diskriminaci.

3.3. Diskriminace = jako rozbuška sváru

Slovo diskriminace se pravidelně stává nástrojem podněcování sváru mezi Poláky a Litevci ve Vilniuském kraji. Souvisí to s tím, že někteří politici chtějí získat body ve volbách nebo že úředníci chtějí hrát roli oběti, a získat tak dodatečné finanční prostředky. Nenávist znovu vzplanula po zprávě vypracované z iniciativy sdružení „Wspolnota Polska“ ve spolupráci se Svazem Poláků v Litvě a Sdružením učitelů polských škol v Litvě a po stížnosti V. Tomaševského k ESLP. Politik tvrdí, že je diskriminován kvůli své národnosti (36), a svaz Poláků a sdružení učitelů, které se na zprávě podílely, si stěžují na diskriminaci ve všech oblastech (37). Litevci s takovými stížnostmi nesouhlasí a uvádějí opačné příklady: ve Vilniuském kraji nejsou diskriminováni Poláci, nýbrž Litevci, protože jsou ignorovány jejich potřeby (38), oslabovány nejsou polské, ale litevské školy (39) a poklidný mládežnický tábor v Dieveniškės byl označen za fašistický; navíc V. Tomaševskis vyzývá Litevce, aby se integrovali do polské komunity (40), a celá situace připomíná rčení „sám bije a sám křičí“. Takové vzájemné obviňování z diskriminace vede ke sváru a poskytuje skvělou příležitost nepřátelským silám destabilizovat situaci.

36. V. Tomaševskis se cítil diskriminován kvůli své národnosti: obrátil se na ESLP a připomněl slova A. Valinskase. (https://www.lrytas.lt/lietuvosdiena/kriminalai/2023/12/27/news/girto-lietuvio-mercedes-benz-lenkijos-greitkelyje-rezesi-i-druskos-barstytuvo-gala-29766425)

37. Situace polské menšiny v Litvě vzbuzuje velké obavy. Polská menšina je diskriminována v oblasti vzdělávání; snahy o zakotvení postavení polštiny jako pomocného jazyka používaného ve veřejném prostoru jsou marné; polská jména nelze v úředních dokumentech zapisovat polskými písmeny; na uličních tabulích je zakázáno používat polské názvy míst. To je jen několik příkladů ilustrujících rozsah porušování práv polské menšiny v Litvě. (https://www.tv3.lt/naujiena/lietuva/wspolnota-polska-lenkai-lietuvoje-diskriminuojami-svietimo-identiteto-ir-turtiniais-aspektais-atnaujinta-11-30-n578349)

48

BENDRINĖ KALBA | 97

38. Připomínaje v poslední době ve veřejném prostoru vyhrocované diskriminace na základě národnosti, G. Kazėnas tvrdil, že skutečnou diskriminaci lze spatřit právě v okrese Vilnius, kde jsou ignorovány potřeby Litevců. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/prabilo-kiti-vilniaus-r-politikai-cia-iskylancios-problemos-yra-tiesiogine-diskriminacija-tautiniu-pagrindu.d?id=83337053)

39. Litevské školy ve Vilniuském kraji si stěžují na diskriminaci. Okresní správa jim odebrala část finančních prostředků a předala je polským školám. (https://www.tv3.lt/naujiena/lietuva/salcininkuose-lietuviskos-mokyklos-skundziasi-diskriminacija-n192453)

40. Tábor pořádaný v Dieveniškės byl označen za fašistický a podněcující neshody mezi národy. Našly se deníky, které dokázaly napsat, že se v táboře vyzývalo k likvidaci lidí jiných národností. A přitom Valdemaras Tomaševskis hlasitě prohlašuje, že ve Vilniuském kraji se mají integrovat Litevci, nikoli Poláci. Myslím, že na závěr by se hodilo říci, že skuteční diskriminátoři nejsou ti, o nichž se hodně křičí a jimž se tak říká, ale ti, kteří jen ze všeho obviňují ostatní. (https://www.15min.lt/ikrauk/naujiena/svarbu/nuomone-tai-kas-kursto-tautine-nesantaika-nuo-traukos-515-256711?utm_medium=copied)

ZÁVĚRY

Z výzkumu vyplynulo, že:

1. V litevských lexikografických pramenech (LKŽ_e, DLKŽ_8e a BLKŽ) se hovoří o vnitřní diskriminaci; ta se však objevuje pouze v průzkumu mezi mladými lidmi a v mediálních textech, což znamená, že v době výzkumu v povědomí lidí vnější diskriminace neexistovala nebo nebyla aktuální. Slovníky cizích slov uvádějí více významů; první z nich se shodují s „Všeobecnou litevskou encyklopedií“ a „Encyklopedickým slovníkem politologie“, uvádějí tedy významy vnitřní i vnější diskriminace. TŽŽ navíc ukazuje, že zkoumaný pojem se z politické a sociální sféry rozšiřuje do dalších oblastí (biologie, ekonomiky) a šíří se také v hovorovém jazyce.

2. Mladí lidé chápou diskriminaci velmi široce: od omezování práv až po nenávist. Do tohoto pojmu tedy zahrnují i jevy, které nejsou vlastní významům lexému uvedeným v lexikografických pramenech; jak však bylo zmíněno v úvodu, takové chápání pojmu je pro naši společnost příznačné – diskriminace je všechno, co je opakem tolerance.

3. V současných médiích se hovoří o konkrétních omezeních práv, která zdůrazňují VLE_e a slovník Vaitkevičiūtė: z důvodu věku, zdravotního postižení, pohlaví, sociálního postavení, povolání, jazyka, národnosti, rasy či politických názorů. Ať už jde o jakoukoli konkrétní formu diskriminace, spojuje je společná myšlenka – omezení, restrikce, odmítnutí. Lze tvrdit, že diskriminace se stává módním slovem a bez kontextu se obtížně vysvět-

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

49

luje, neboť například chápání tohoto pojmu u dětí se shoduje s odpověďmi mladých lidí, ale je ještě širší – zahrnuje také šikanu a ponižování ve školním prostředí (jak ze strany žáků, tak učitelů), posměch kvůli zdravotním potížím; děti se cítí odmítané kvůli majetkovým poměrům rodičů, národnosti, sexuální orientaci aj.

4. Jak bylo zmíněno v úvodu, vědci tvrdí, že obsah pojmu diskriminace není jasně a univerzálně vymezen; závisí na výzkumníkovi, materiálu a osobním chápání člověka. Na základě analýzy S-A-T lze tvrdit, že dnes je pro Litevce diskriminace:

– omezování, restrikce či porušování něčích práv;

– rozdílné hodnocení osob;

– znevažování, ponižování, urážení, utlačování, nenávist, odmítání a šikana osob;

– základ nesvárů.

ŠALTINIAI

BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvos kalbos institutas, 2013–2023. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrines-lietuviu-kalbos-zodynas/ [žiūrėta 2023-03-15].

DLKŽ_8e – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (internetinis), vyr. red. S. Keinys, 8-as patais ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.

LKŽ_e – Lietuvių kalbos žodynas, 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas.

PMEŽ – Politikos mokslų enciklopedinis žodynas, ats. red. A. Jankauskas, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 2007.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, redaktorių taryba A. Kaulakienė, S. Keinys, B. Kurkulis, V. Račiūnaitė, V. Žalkauskas, Vilnius: Alma littera, 2013.

Vaitkevičiūtė Valerija, 2001: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Žodynas.

VLE_e – Visuotinė lietuvių enciklopedija (elektroninis variantas), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Prieiga internete: https://www.vle.lt/ [žiūrėta 2023-04-06].

alfa.lt

anyksta.lt

delfi.lt

lrytas.lt

lrt.lt

50

BENDRINĖ KALBA | 97

m.kaunodiena.lt

mlaikas.lt

sekunde.lt

tv3.lt

universitetozurnalistas.kf.vu.lt

zinuradijas.lt

15min.lt

LITERATŪRA

Beresnevičiūtė Vida, Leončikas Tadas 2009: Diskriminacijos suvokimas Lietuvos visuomenėje. – Filosofija. Sociologija 20(4), 335–343.

Janušauskienė Diana 2019: Diskriminacijos suvokimas ir požiūris į lygių galimybių principo užtikrinimą Lietuvoje. – Filosofija. Sociologija 30(2), 100–107.

Jonynienė Živilė 2008: Vaiko teisių įgyvendinimas: mokyklos demokratėjimo rodiklis. – Socialinis darbas 8(2), 51–64.

Mikūlionienė Sarmitė 2008: Diskriminacija dėl amžiaus: samprata, raiškos formos ir sritys. – Socialinis darbas 7(1), 11–18.

Okunevičiūtė-Neverauskienė Laima 2011: Diskriminacijos apraiškos: aktuali būklė bei tendencijos antidiskriminacijos srityje Lietuvoje. – Filosofija. Sociologija 22(2), 115–128.

Valentinavičius Vytautas (sud.) 2010: Diskriminacija aukštajame moksle: lengva teoriškai, sudėtinga įgyvendinti. Vilnius.

Vveinhardt Jolita 2012: Identification of the reliability of methodological characteristics of quality in the diagnostic instrument for mobbing as discrimination in employee relations on purpose to improve the climate in Lithuanian organizations. – Transformations in business and economics 11(2), 218–232.

Gauta 2024-04-14

Priimta 2024-05-27

IRENA SMETONIENĖ

DISCRIMINATION IN THE LITHUANIAN LANGUAGE AND CULTURE

S u m m a r y

The word discrimination comes from Latin and means ‘distinction’. It is used in several contexts and is defined differently. In one case, it refers to individuals (in-

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

51

ternal discrimination) and in another to a particular state and its citizens (external discrimination). In popular usage and public discourse in Lithuania, the term dis-crimination is not clear and well-established, and is sometimes used indefinitely to refer to any manifestation of perceived unfair treatment and intolerance. Some Lithuanian dictionaries (the Dictionary of Standard Lithuanian Language, BLKŽ) choose to give examples of the objects of discrimination, while others use the most general meaning (the Academic Dictionary of Lithuanian, DLKŽ). Young people have a very broad understanding of discrimination, ranging from the restriction of rights to hatred, which means that they include in the concept what is not typical of the lexicographic meanings of the lexeme, and this understanding of the concept is typical of our society – discrimination is everything that is against tolerance. The analysis of media texts has highlighted the main profiles of the concept: restriction, limitation, violation, rejection; bullying, humiliation; discord. It should be noted that children’s understanding of discrimination is much broader than that provided in the dictionaries. The content of the concept includes everything that hurts them: when their family or appearance is mocked, when they are envied, how children who dress poorly and unfashionably, or who hail from rural areas, or are overweight, or struggle academically, or lack hygiene, or are different from their peers, are treated. Students not only endure mistreatment from their peers but also perceive a display of authority from their teachers.

Researchers argue that there is no clear, universal definition of discrimination; rather, it depends on the researcher, the material, and the individual’s personal perception. Based on the analysis, it can be concluded that discrimination in Lithuania today includes:

– restriction, limitation, and violation of someone’s rights.

– differential treatment of individuals.

– undermining, humiliation, contempt, oppression, hatred, rejection, and bullying.

– the basis for discord.

KEYWORDS: discrimination, restriction, limitation of rights, belittling, humiliation, bullying, discord, language.

IRENA SMETONIENĖ

Vilniaus universitetas

Lietuvių kalbos katedra

Universiteto g. 5, Vilnius

[email protected]

52

BENDRINĖ KALBA | 97

IRENA SMETONIENĖ

DISKRIMINACIJA LIETUVIŲ KALBOJE IR KULTŪROJE

S a n t r a u k a

Žodis diskriminacija yra kilęs iš lotynų kalbos ir reiškia ‘atskyrimas’. Jis vartojamas keliuose kontekstuose, todėl apibrėžiamas skirtingai. Vienu atveju tai susiję su asmenimis (vidinė diskriminacija), kitu – su tam tikra valstybe ir jos piliečiais (išorinė diskriminacija). Lietuvoje populiariojoje vartosenoje ir viešajame diskurse diskriminacijos terminas nėra aiškus ir nusistovėjęs, kartais vartojamas neapibrėžtai, siekiant įvardyti bet kokias numanomo neteisingo elgesio ir netolerancijos apraiškas. Vieni lietuviški žodynai renkasi per pavyzdžius pateikti diskriminacijos objektus (BLKŽ), kiti renkasi bendriausią reikšmę (DLKŽ₈ₑ). Jaunimas diskriminaciją supranta labai plačiai: nuo teisių suvaržymo iki neapykantos, vadinasi, į sąvoką įtraukia ir tai, kas nebūdinga leksikografiniuose šaltiniuose pateiktoms leksemos reikšmėms, toks sąvokos supratimas būdingas mūsų visuomenei – diskriminacija yra viskas, kas priešinga tolerancijai. Medijų tekstų analizė išryškino pagrindinius sąvokos profilius: suvaržymas, apribojimas, pažeidimas, atstūmimas; patyčios, žeminimas; nesantaika. Atkreiptinas dėmesys, kad diskriminaciją vaikai supranta daug plačiau, negu teikia žodynai. Į sąvokos turinį vaikai įtraukia viską, dėl ko jiems skauda: kai šaipomasi iš šeimos, išvaizdos, ko nors pavydima, kaip elgiamasi su tais, kurie negražiai ir nemadingai rengiasi ar yra iš kaimo, kurie yra apkūnūs, kurie blogai mokosi, nesilaiko higienos, su tais, kurie yra kitokie nei visi. Mokiniai ne tik kenčia nuo kitų mokinių, bet ir jaučia mokytojų galios demonstravimą.

Mokslininkai teigia, kad nėra aiškaus, universalaus diskriminacijos sąvokos turinio, ji priklauso nuo tyrėjo, medžiagos ir žmogaus asmeninio suvokimo. Remiantis atlikta analize, galima teigti, kad šiandien diskriminacija lietuviams yra:

– kieno nors teisių apribojimas, suvaržymas, pažeidimas;

– asmenų skirtingas vertinimas;

– asmenų menkinimas, žeminimas, niekinimas, engimas, neapykanta, atstūmimas, patyčios;

– nesantaikos pagrindas.

ESMINIAI ŽODŽIAI: diskriminacija, suvaržymas, teisių apribojimas, menkinimas, žeminimas, patyčios, nesantaika.

IRENA SMETONIENĖ Vilniaus universitetas Lietuvių kalbos katedra Universiteto g. 5, Vilnius [email protected]

IRENA SMETONIENĖ. Diskriminacija lietuvių kalboje ir kultūroje

53