Page 1LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, V
LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA
POZNÁMKY S. DAUKANTA K SLOVNÍKU G. NESELMANA
J. KRUOPAS
Když byla řeč o lexikografických pracích S. Daukanta, bylo zmíněno, že používal G. Neselmanův „Wörterbuch der littauischen Sprache“ (1851) a připsal několik desítek stran poznámek k jednotlivým Neselmanovým slovům1. Tyto četné poznámky jsou zajímavým pramenem pro zkoumání vývoje slovní zásoby litevského spisovného jazyka, proto po zveřejnění jejich začátku (s. 1—4) v IV. svazku „Lietuvių kalbotyros klausimų“2 se zde zveřejňuje zbytek (s. 5—36).
[5] Pałəs, kus nebo kus plátna složený ve dvou či třech faldách / Susti, dítě je suché, chce se mu spát / sùsties být mrzutý / Puškas, vodní puchýř v nozdrách nebo na těle / pùszkùti nafouknout puchýř rukou / Popute rozedřené místo na rukou nebo nohou / Papautas, mozol na rukou nebo nohou / Dünke pis / Szaszas krusta svrabu / Mitukas čabraka / Stute žlab / Riauszis krvavý / Kramas mn. Kramaj židovský obchod / žydas nukramis / Kramùtas oloupat kůži / Krame hlava plazů / Dederwine lišej / Strazdanotas pihatý / kiperšuti klus ve cvalu / Pakirda děti /... niecze [První písmeno slova je nečitelné: snad – priderme] / eržinti, obtěžovat dívky, eržėn / urdieti, szu urd / Kresnas škvařenina, zbytky vyškvařeného tuku / nuwiesi ahus nuwiesis / česat vlnu / Patemėnkas [druhé písmeno slova je nejasné — podobá se a nebo o] / ermas monstrum / ermùties dělat nestvůry / Podis vejce / Podielis / Sùsis, kůň vyhubl, zhubne / Susti / Gelžgalis staré železo / Kiriejus / Plienas / Gejszis / Skarda / Gelambie / Pawilne / Bukti otupit sekeru / Bukis / Krumszlys / Lekis před / Pikczùs / Itartic podezření itaremas podezření / Itarti, mít podezření / imajsyti zamíchat chléb / imajsžimas / iszmajszyti / sumajszyti / Pamajszyti / Pagires / pagirioti / Walktis vos z gnoje / Siebierże / Brukstie / iszwepti / kuksznis / skrešti, ušpinit se / suskrešti, zčerná od špíny / Brešti dozrávat / Brinsti uschnout / např. žiame nubirnda pradėja žiame brinsti / Blakczoti oheň blakczio / Blijkterieti / Twaskieti oheň twask, s velkým plamenem / Bubnoti oheň bubno / Spejgas mráz / Spejgùti mrznout, spejgùta žiema / Spiginti velmi mrznout / Žildinti mléko / Žildyti / Žildinej mléko se srazilo / Rieszutauti / obùlauti / ùgaunti / grybaùti / grybinieti / obelinas / Gruszynas / Sliwinas / awietynas / Serbentynas / miszyti míchat hustou hmotu / miszinys / Aszoklynas [Přeškrtnuto: Kugis] Pakùge / Brùdis / grybinieti / [6] spragis jednou otvor ve plotě, podruhé housenka / spręnkti, sprankstyti, spragi uszprankstyti / ardimas otvor, rozštěpenina ve tkáni / atardyti vypárat látku / ardaj, arkitaj / Dauba rokle / P. Nesel. nějak. pisa seli Saliklinykas nevím proč / stijgaras na lišky, tabák nebo jiné, u mladých hus / dyglys bodec / dygterieti dygeti / prasilukszti, poupě se už rozvíjí / łukszyties, poupě se rozvíjí / iżyti boby, hrách / iżinas / Rieszutų kiawahaj / rupesnis-nie starost / Aglas hrubý, sprostý / Skiemù, mn. Skieminis / Adwerniszkaj / Adwerniszka řeč / Rukszła maszczka / Rukszłotas obličej / Rukszłoti / Žambas pole / Kastinys druh másla / Kùkole, hlen z nosu / Aszminys ostří / Parugas syrovátka / Pasùkas. podmáslí / Kerna nádoba, ve které se stlouká máslo / Kernoti hanět, kazit / Dwidugne nádoba / Apsalti zmrznout / Stauris člověk
1Viz J. K r u o p a s, Lexikografické práce S. Daukanta, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 4, Vilnius, 1961, s. 301—317.
2Viz tamtéž.
227
Page 2neotesaný / Kogalwej / Kogalwes / Kruczkas / Adatinyczia / Agūninas agūningas / Akas žemajtisze, / cketys / adatas bulis ne akis / Knospe ne oko, znamená poupě / ne ant akiu pazinti, nýbrž nu akiu pazinti, ant akiu nupulti onemocnět na oči / Aklei nejen Bremze, nýbrž akle znamená slepou pokrývku / Lielis noční krkavec, nikoli aklasis warnas / Anksztumas těsnost; u Žmuďanů znamená, gedrückte Sztime winseldes hundes / iszparpti kaklas iszparpis / Ant antaj, tam, u Žmuď. auch den noch, nikszt destoweniger / Anksztauți, anksztūti, včely anksztū, zwiadi pczuł opatrują miejsca / Anksztara, nikoli aksztira / Ansa, držadlo / Gajgalas / Antrinikaĭ, znamená obilí druhého čela / Akminynas místo, kde je mnoho kamenů / stiegaras, akstinas vyčnívající peří / akstyniczia, místo, kde jsou uloženy akstys / Aktowas, ne aktawa jako u Neselmana, 8. den po svátku / akwata, místo ukata / akwatus, veselý / aladzios, placky, žmudsky po rusku oladi / [7] Nūwolas, a, klínovitý (Sz) / Wocziotas, a postižený vředy / T / Tadū, odtud, tedy (Sz) / Talorus, z, m. tolar (Sz) / Suraszimas díla vzniklá v průběhu let (Sz) / Tapalas, o, m. (3) Papel / Tarma, os, f. řeč (3) / Tarme, es, f. dass (3) / Nutartinnes kningas, hanopis (3) / Patąrle přísloví (3) / Prėsztarninkas protivník (3) / Tarpintojis, o, m. vykonavatel, soudní sluha (S) / Taworus daryti, zřídit tábor (S), Taworelis, o, m. stan (3) / Taworine, es, f. krámek (3) / Aptaisalas, o, m. koberec, závěs (S3) Kortyna / Taizkius, i (?) úctyhodný, statný (3) Okazaly / Tau (3) / Tauszkojis, klapenschüssig (3) klapnogi / in 3 aber findet man doch Te / Itakas, o, m. ústí řeky (3) / Telinga karwe březí kráva (3) / Teletina os m telecí maso (3) / Apsitelinu, inau, isu otelit se (3) / Patekte (3) / Terliczia hliněná mísa (3), struhadlo / Terp místo Tarp (3) / Nuteru snášet, uchovat, nepustit / Tiesū kningas soudní spisy / (3) Tiesas numan̨as právník (3) / Tėsus waraftig spravedlivý, pravý (3) / Tėsadaris soudce (3) / Užtėstuwe přikrývka (3) / Tetiwa šlacha, cięciwa (3) / ukelis, odtrhne se / [9] Da neoddělitelná předložka, v litevském jazyce taková předložka není; P. Nesselman je polské do, zavedené u Prusů; u nás je nahrazuje prie, nu, místo da. / Výraz dabinu je také z polského zdobię, ozdobie; u nás je gražinu, išpušti, pūšties, u Prusů dabinties. / Daboj hlídám, dabok żūsys, awys; lovci běžně říkají dabok tu szmōtu iszejs wilkas. Odtud slovo daba znamená hlídání něčeho, zvyk u Litevců a Lotyšů. / U nás ne daglas, daglūs, daglis, nýbrž degłas, deglus, deglis. / Dagūs, nikoli nepřesná výslovnost pro dajgūs, padaigas, dygus; ale dagus znamená hořlavý, co se rychle zapálí. / Ne dakaniju „zodpovídat“; nýbrž dakanoju „podráždím“, např. wanagas wisztą sudakanojo. / Ne dakaś; nýbrž takas, sawo takū ejti, dodnes přísloví. / Ne dakotas dukát; u nás raudonasis, protože u nás nerozumějí ani dakotas, ani dukatas. / Místo daktaras se říká gydytojas, wajstytojas / u Nesel. Padalgė, u nás Pradalge / ne dalinū; nýbrž dalijū, dělím; ne dalinū, nýbrž dalijūš, dělím se, / ne donis, nýbrž dūnis, daň, činže. / Ne žuvys izdaryti; nýbrž ežehus [erželus] nebo kujlus, tekuis izdaryti místo iszromyti. / Padaryste, nedaryste, takový výraz nenacházím ani v žmudštině, ani v litevštině. / Perdarau V Pardau znamená převlékám, nikoli umarbeiten. Susidarau znamená obléci se do několika oděvů; tak se také říká susidaryk gėraj, kad nesuszałtumi, / ne smarstwas; nýbrž smakswas, / mezi tím darbūjus, zabývám se něčím, vynechat / Ne darga, nýbrž dargana se říká špatnému počasí. [10]. Uždirbimas, výdělek; už je také Uždarbe, výdělek, uždirbimas se hodí spíše k nějakému oplocení, ohrazení, např. ar tejp rejkieja awims garda uždirbti, – nejčastěji se říká místo toho užtjasysti. Apsidirbti znamená, že jsme dokončili všechny polní práce: posekali jsme seno, sklidili žito i jarní plodiny a oddělili žito; říká se apsiderbom. / Dawadas, u nás rieda pariedimas / u nás ne dažas, nýbrž dažive, barva / u nás ne dažytojis; daživininkas, dažyti, podruhé znamená vyrábět svíčky z loje nebo vosku: časté namáčení v loji se nazývá žwakes dažyti. / Padažas u nás znamená řídkou kaši z pšeničné mouky uvařenou ve sladkém mléce a dobře omaštěnou máslem; do této kaše namáčejí lžící, od slova dažyti, namáčet. / Ne dagis, nýbrž dajgas, / dajgus znamená to, co klíčí, a dygus to, co píchá; dygi erszkėtej. / ne dajldiziskas, nýbrž dajlidinis. / Dajniczia, u nás milžtuwe, daugėlis není menge, nýbrž totéž co tuli, / daugnora, V daugnoris / dauba znamená rokle, dūbe jáma, / u nás se neříká dužėtas, nýbrž szukietas; a říká se szukietas dantis, szukietas sklejniczia. / Dužiš neznamená Bruch, nýbrž úder / u nás ne debrūs, nýbrž vebrūs bobr. / Dědovi u nás říkáme boczius, ne dědas, pradědovi proboczius / ne dederwinas plechten; nýbrž dederwine lišej / ne pradiedas, nýbrž proboczius, / destis u nás znamená událost, případ. / dietuwas pl. waj (dietuwaj) u nás spaustuwaj. Nach Zem. BgrābiB není iszdiejimas; nýbrž ladojimas. / Pasidieti znamená přenocovat u někoho; wedų esau pasidiejusis pas Pona Smugleciu. [11] Dědūk u nás Diewedūk, / degloju či dagioju, zdá se mi, že znamená totéž, např. / Sakristián říká v kostele dagiok zwakės, ne jednu svíci, nýbrž dagiok mnoho svící. / Degas u nás gajsras. / Degnis u nás degie-
228
Page 3saj, u nás je rostlina degsnis potentilla tormentilla, / u nás ne Nedėnis unglücklich, nýbrž nelajmingas, / ne dėna, nýbrž dieni karwe, dieni kumele, / dėndėnu u nás bildīnu. tonen donnern, např. Perkunije subildėja, tiltas bild waziūnt, / nie uždengte vorhang, nýbrž užhajdine. / Pridaryste u nás takového výrazu není, protože pochází od daryti, např. rejks deszras daryti / Nesuderme Empörungu, nýbrž niezgo da, / Nie sudara, nýbrž sādāras, zgoda [Toliau rankraštyje užbraukta: zawieszenie broni]. Derwa nie Kienhols, nýbrž smala, např. derwingas medis, smoliste drzewo. / Nie dešėtine, nýbrž deszimtine. / Nie dešėtkajs, nýbrž deszimtimis. Nie dešėtnykas, lecz deszimtynykas. Deszimts V deszimtas nie indeclin, lecz znaczy dziesiąty. Nie deszimtina dalis, lecz deszimtoie dalis. Nie Deška, lecz minkytuwis. / Detšėkas takového výrazu není. Nie diewajcziu garbiniojimas, lecz Diewajcziu poseijimas. / Nie Deiwe, Gespenst, Nachtgeist, lecz Wicle. / Diewieti znaczy nosić, używać odzienie. / Ne dewinos deszimtis, lecz dewines deszimtis. / Dewintines nie Frohnleich namfest, lecz pamiątka po umartym 9 dnia po śmierci. / Deže tego u nas niema. / Nie dyba, lecz dybas, stąd dybawoti ćwiczyć u pregerża. / Didžiulis nie ein Große, lecz dummy piszny. / stąd didžiuties, pysznić się, byddz dumnym. / Nie didziauj u, lecz didžiūjus. / Nie didzturis, lecz didzturtis. / Dyge, żuwis u nas pūkis; / Nie dygle, lecz dyglýs znaczy koleć. / Padajgas u nas stiegaras. / Dygūs kolący, dygejimas kolenie nie Ekel, dygieli kolić. / Dyselis u nas grūžulas diszel. / Ne Dywas Wunder, lecz stebuklas, stąd stebieties dziwićsię. / Nie Dywžajslis, lecz moninykas, stąd monioju, udaje, zmyslam. / Nie dobė, lecz dūbe. / Nie dokuczoju, lecz szyzinu. / Nie doleris, lecz musztinis. / Nie dūttas lecz dowinas u nas. / [12] Dūsnus, dosningas u nas znaczy freigebig, nie reich. Właśnie sam później mówi, że dūsn umas Freigebigkeit / Nie dadūmi, lecz pridūmi. / Nudūmi nie beim Verkauf etwas anpresen; lecz otądaje -np nudūmi sawa dukterį už bajorą, už pilonį, piesni nawet jest „tejp tolij žadieta, tejp tolij nudūta dd. Nusidūmi nie sich stellen i sich verstellen, lecz trafić się zdarzyć się np tejp man nusidawia, tak mnie przytrafiłośię. / Padūtuwes takiego wyrazu nie ma, chyba można zastosować do aresztanta, asz jam to jest urzędnikowi, padawiau i rankas, a Verlohungsschmaus. Nudūtuwes. / Nie iszpadūmi ausliefern lecz isz dūmi V padūmi, iszpadūmi, takiego słowa nie ma. / Nie pardūtimas lecz pardawimas, takiego wyrazu pardūtimas niema. / Także Pardūszke, Pardūszkej der verkauf takich wyrazow niema lecz są pardosas pl. pardosaj verkauf. / Nie pradūkas u nas, lecz pradotkas. / Sudūtuwes może być składka i to w liczbie pojedynczej sudūtuwė, nie verlobungsschmaus. / Nie uždawimas verpachtung; lecz isznumojimas. / Nie dūjej Daunen, Flaufedern; lecz pūkaj, / Dūninykas nie jest właściwie Bäcker lecz dunkėpis, to jest Bäcker. / Dūjoju właściwie znaczy drobnutenki deszcz pada, stąd sam deszcz taki nazywa się wikdūjis, pospolicie w takim dzdżiu wilcy rzną bydlęta. / Duka nie ein Thor, lecz szalenstwo, jak sam powiada dukti tollen, rasen. Dukas u nas niema. / Drugi raz dukas der üble Geruch u nas mówi się dwokimas, dwokti, znaczy śmierdzieć. / Nie dukaunas, lecz dwasizkas. / U nas nie duksas, lecz tukłas od tukti, stąd mówią stūtūkis. / Iszduktere takiego wyražu niema u nas augintine nazywa się Pflegetochter; / Unas bulwes ne dule, unas dulis znaczy rodzaj gruszek wielk. / Nie uždudziu ein fundament legen; lecz pamatauju od wyrazu pamatas fundament, albo mówią pamatus dedū swirnuj, griczej. / Nie dulkti lecz dulketi freg. wedle natury pilić się, bo ciągle pili się niejednakowo. / [13] Dulkėna takiego wyrazu niema. Chyba dulkinas dulkina, dūna, znaczy apilony chleb. / U nas dūmi, dumti znaczy kiedy ryby łowią z siecią wrzcie, więc jest pakriausza albo łozniak przy brzegu, więc noga bryka w wodzie pod lozniak, gdyby ryba wyskoczyła, jeżeli tam jest, to u nas znaczy dūmi dumti, / drugi raz znaczy dumples dumti, miech naciskać, nie zas ich bin in dem Wahne u nas swajtieji znaczy, swajtieju ich bin in dem Wahne, / trzeci raz dumiu dumti, znaczy piasek nanosić np. upe abdumia smiltėmis łankas V piewas. Už dūmia właśnie zaniosło piaskiem stare koryto a nowe zrobiło. / Nie dungstu, lecz dungsnoju, stukam do dna. / Dunklaju, takiego wyrazu niema. / U nas szirdis sint ne dundą, u nas wielka mucha brzęcząc mówi dun dun, od dundeti, brzęczeć. / Durnas u nas n mulkis. / Durnauju u nas mulkinū. / Galwadurejs unas kulwertejnis. / Dusas u nas dusulys ciężki kaszel. Dusu, dusieti ciężko kaszleć. / Dranaras u nas pranaras Maserholz. / Draska gėłžine Eisenschuppe u nas mówi się plostakė. / Drąsa niema takiego wyrazu lecz drąsybe, śmiałość, odwaga. Nie drastus, drastej, lecz drąsus, drąsej. / Nie drawis: lecz drewe barć. / U nas nie draubinu lecz wizginu, np szu ūdegą wizgen. / Padraubelis, padraubele u nas takich wyrazow niema, zdamsię iż to zrobiono z wyrazow padraugelis, padraugele, od wyrazu draugas, drug z Ros. przyjaciel. / Drauczius, u nas ragotine / Sudrausti, znaczy zgrazić. / Nie draugalas, lecz svetmoris, u nas także nie draugala, lecz swetmoterie, od tego słowo swetmoterauti. / Drėbeles u nas žlaugat. / Drebulu u nas apusze. Drebulynas unas Apuszrotas. / Draugėlie u nas znaczy krowi pomiot letni. / U nas nie Drėžle, lecz
229
Page 4grieže, dziergacz a Wachtel, u nas putnełke, / Drejóju nie glatt streichen, lecz vést v pruzích takových, jaké má driežas, jaszczurka, odtud pruhovaná suka se nazývá drėjainis, držiokas, jeżeli w kratki marginis. / Drejnelieju takového výrazu niema. /Nie drybau [4] boja, bosu, dryboti, lecz drėbiu, biau, siu, / drėbti znaczy mokrą rzecz rzucić np driebiau szlapę sermėgą i szali. / Drimbu, dribau, dribsiu, dribti, znaczy mokry śnieg wielkiemi kawałami pada np szłapdraba drimb, kiaura diena szłapdraba driba, drugi raz znaczy bycz ciężkiem, bez władnym sam sobą np girtas driba i łową, albo chory chcąc iść lecz słaby, upadł na podłogę, ligonis eidamas driba i asłą, toz samo kiedy człowiek bardzo seny, kiedy juz sobą władać prawie niemoże, np tiewas nuwargis driba i łową. Z tego złożone słowa, sudribti, padribti, i tak mówią sudribis esu, padribis esu, to jest iż niemogę z sobą więcej władać, rozumiesię odpoczynku potrzebuje. Także jest i zaimkowe słowo pasidrebti, jeżeli ktoś zmordowany gdzie padł tam i zasnął, drugi przechodzący widzi że nie na miejscu położył się mówi, o tas kami pasidrebis? Ztąd także leżeć nazywa się dribsoti np. Gospodarz pyta się, kame Jonas? onska dribsa prisžinykės asfoj; arba dribsa po klewų po wobeli. / Jest jeszcze słowo często-tliwe drabstau, tiau, tysiu, drapstyti np rudini tekinej drabsta purwus ant ratų, i złożone sudrabstia, apdrabstia, nudrobstia, np drabužej nudrabstyti purwajs, albo sudrabstyti purwajs. Więc niehängen an etwas i nie herabhängen. Także nie można mówić debesıs dryba, chyba kawał debesies nudriba, pospolicie u nas mówią kiedy w której stronie czarne chmury stoja, debesis nikusa, padribusos akys triefende augen, nigdy się niemówi, lecz žlibas akys, rzeczownik žlibis, co ma ciekawe oczy. Wszystkie jego złożone są fałszywie wyłożone jak po wyższych pierwiastkow łatwo dorozumieć się będziesz mogł. / Nie Drygere unas nazywasię tekorius, i słowo tekinti toczyć. / Nie Drigna ein hof um den Mond, lecz wogulys apej mienęsi arba Ogulys. / Drigne nie to samo, lecz drigne pl. [dr]ignes roślina, co warijacją przyprawująca, u nas powszechnie znana, saka bene drigniu ab-sjedis, czy nie blechtu objadęsję, a u niego kolo około księżyca, już i dalej bardzo mili się. / Nie driju, lecz [Użbraukta: dręsų] drensų, Neselman miejscami warjuje. / [15] Nie drowiùs, lecz drowiùs, / Druczkoju unas trisnoju, od triesti, trasioti, / słapdrugis u nas Szłapdrugis. / Drugis u nas plęsztęke molyt, od słowa plęsdeti czy plasteti bic skrzydłami. / Drumstas nie Bodensat3, lecz woda mętna, drumstas wandù. / Drunù, lecz trunù np sutruniejis drabuzis zgnila odzież, sutruniejusi drobe zgnile płutno, właściwiej jest truniejų, naturalniej, bo nie od razu, lecz przez długi czas to się dzieją. Do drzew mówi się treszti, a do płucień wszelkich wilnianych i lnianych trunieti. / Nie sustowieti drutaj; sustoti drutai ponieważ sustowieti, znaczy wiele gnoju zrobić np musu kar-wes szi meta daug miesztu sustowieja, / u nas prócz drutas, mowi sie do okrągłej rzeczy, druk tas, a, np drukti rūstaj, dukti kažilaj, druk tas wołas, druk tas żmogus grubi człowiek, jeżeli jest brilo-watość mowi się, storas muras, stora plita, storas stogas, stora siena, storas stiklas. / Drutine deszra u nas mowi się skrandis, nie maciek lecz żwacz. / u nas druk tinù, grubym robię / Padwarija u nas kicmas. Padworie Ruski wyraz. / Nie dwasas lecz dwasia. / U nas nie dwasauju, lecz dwie-kuju odycham, dla tego widać wykręcają u nas zęby odróżnic od dwasioju, znaczy często zdychać np musù kialues iszdwągia, dwesų zdycham. / U nas nie atsidiwestu, lecz atsidweśu, a częściej mówią dwase atgaunu. / U nas neidwesu, lecz ikwiepù mowa anhauchen. / U nas nie nudwestu, padwestu, lecz nudwesu, padwesu zdycham mówią / Dwaljiu u nas znaczy dźą konie obok spętać, i mowi się i dwajłus sudiejau arklus, arba sudwaljiau. Jszdwajliju znaczy rozpiątam, / u nas nie dwejste, lecz dwejiba mówią. / Nie dwejoksaj lecz mówią dwejokaj. / U nas nie dwinys mówią, lecz dwinaj pl. bliźnięta, pojedynczej liczba niema dwinus pagimdias, wienas isz dwinù miria. [6] Jabym sądził, że dwigymis jest ermafrodita, nie mit zwei Gesichtern, kiedy u nas jest wyraz dwivej-dis. / U nas dwylas nie znaczy Schwarzköpig, lecz ciemny karsztan. / Słowa Cypu, są i złożone, cypinu np kate pełę sucypina, nucypina, i to stoje się do psow, kotow i miszow, / szczurow do dzieci zas mowią u nas klykłti, np kudikis klyk, jeżeli nieplaczy lecz z radości, to mówią klykautu, nelejsk wajka kad klykautu.
Cz
U nás se říká ketwergas, ne czetwergas / Czÿstas je u nás grinas, také ketwirtas, ne czetwirtas. / U nás se říká ne czaksznoju, nýbrž czeksznoju, např. kiaułe czekszno. / U nás czarnyłas, ale jūdylas. / U nás ne czarniste, nýbrž zawietes Schwage Kunst, / U nás ne Czarninykas, nýbrž zawietinykas, Bur-tinykas. / U nás ne czartas, nýbrž Welinjas, Welnias. / Ne czaudmi, czaudu, nýbrž se říká cziadmi, cziудu, czekam, / Cziaupaus častěji a správněji otevírá ústa, jako by chtěl mluvit, a pak zase sevře rty, např. nekalb, tiktaj cziaupos. / Ne czauszkiu, nýbrž cziauszku; u nás se nejčastěji říká laksztingata gied ne cziuszk, jiným zpívajícím ptáčkům se říká cziuszk. / U nás se říká nej
230
Page 5cze, nej tin, ne nejcz nej te. / U nás se při podávání nějaké věci říká tie nebo sze tau. / Czebūtis se mi zdá být czebatis, neboť to vysvětluje přísloví man czebūtis, tau dyglutis, mně botička a tobě bosá noha; mně v botách netlačí, jemu bosému tlačí. Kvůli vytvoření kadence z czebatis udělali czebūtis, alespoň mně se to tak zdá. / [17] U nás ne Czeczka ani Czyczka, nýbrž se říká Kąkorieżis, Tannenapfel. Také Czeczka se u nás nazývá kapociūš, Hackmesser. / Czediju, u nás astankaj łajkau. U nás Czedieju znamená „mám rád“, např. cziediju kopustus, mám rád zelí; podruhé u nás cziediju znamená taupyti. / Czekas arklys je u nás dułas arklys. / U nás ne czekis, nýbrž se říká žyme, zeichen arba ženklas. / U nás Czeklis znamená „ozdobný“; paczeklyti znamená upravit koně, vyčesat mu hřívu, zaplést ocas, začernit kopyta; říká se tedy czckūs arklys, ozdobný kůň. / U nás ne Czekiju, nýbrž żimeju, arba ženklinu. / U nás ne Cżekżstas, nýbrž sziekżstas, např. wągi i sziekżsta idjeti. / U nás ne Pacżelinu erganžen, nýbrž papilau. / U nás ne Czeledinykas, nýbrž darbinykas. / U nás se neříká Czemerej, nýbrž czemeryczes. / U nás se neříká Čenė, nýbrž baras. / U nás se neříká czėnawojų, nýbrž branginu. / Cžeplýczė je u nás Pirtis. / Czeraj, u nás se říká burtis, žawietis. / Czerasłas je u nás czeresna, piningu czeresna. / U nás ne čzerauju, nýbrž gromulu. / U nás ęehrung je gromulys. / U nás ne czerepaka, nýbrž ropuže. / U nás ne Czeresna Kirschen, nýbrž wieszne. / Czerka je u nás taurele, taurie nebo stikklélis. / U nás ne czerpe Ofenkachel, nýbrž se říká pudine, a Dachżiegel se nazývá stiegele. / Czerulnykas je u nás kraunlejdys. / Cżesas je u nás tajkas. / Czesnis je u nás pota arba gierwe. / Cżestis Ehre je u nás góda. / Cżestis je u nás godingas. / Nėcżestis je u nás nelajma / U nás se neříká Cżestnawojų, nýbrž wajszinų, raginu. / Cżėtra želt unas szietra. / U nás ne Czimpu stumpf werden, nýbrž szypū, např. atsżypis pejlis. / U nás ne czyńczibieraj Kranigs augen, nýbrž kilczibierius. / Czyras Lietuwis se u nás říká tikras Lietuwis. / U na ne czytas, nýbrž [18] Cziukuras. / Czole je u nás smałos arba derwos wandū arba paderwes. / Czopju je u nás Cziupu, „chytám“, např. jis jį nůciūpia, chytil ho. / Czożiniejų se u nás říká cziužiniejų, znamená „chodím po rose nebo po dešti“, odtud nůcziużis „promoklý“, po rasas nůcziużis „promoklý rosou“, / Cżószke wažoti se u nás říká blukę wilkti / Czudas je u nás stebūklas, / Cudziùs sich wundern je u nás stebūs, / Ne czulba eine Drobel, nýbrž se říká Cziubutis, a cziubieti znamená zpívat jako drozd; Cziuba Cziubutis se v litevských písních často připomíná, / Ne czulka, nýbrž u nás se říká žekė. / Ne czulpiu, saugen, nýbrž sulpū, žindu se vztahuje jen na prs. / U nás se neříká czulpu, nýbrž szwiłpū. / Cżurksznoju ne saugen den Saft, nýbrž upalis V upelis; cżurkszno znamená „potůček, který tiše zurčí“, odtud kraujas cżurkszliū tek. / Cżustas se u nás říká burtis, ne cżustas. / Cżustininkas se u nás říká żynys. / Ne Cżustu, niesem, nýbrž u nás cżiaudu. / Ne cżaudau, dziau, dysu, dytl, nýbrž cżiaudu cżiaudian diesiu, cżiadieti. / U nás se místo czui, czyu, pfui říká we, např. wekakas. / Czwelkkis je u nás winis, gelżies winis, media winis. / Cżwerjūs sich verstellen se u nás říká pasimesti, např. mulkiū pasimetis ateja / U nás ne czwoliju hoch achten, nýbrž se říká girū nebo godoju. / Ne dzaugiu, nýbrž dziaugūs znamená „raduji se“, dziuginti znamená „bavit“, / U nás ne Dzóla, nýbrž puszka, nepochybně pojmenovaná podle pauksz, či puksz. / Ne [Dzauju] Dzowjau, nýbrž dziaunu, dziowjau, dziąsiu znamená „položit či pověsit, aby to uschlo“. Dziustu „schne“, dziutis „souchotiny“. Ne Dżuawa, nýbrž dziowa „sucho“. Dziowiniczia Małgdare je u nás Salikinikas. / [19] Pamuszas, podšívka. / Ne pripampu, nýbrž pripamstu, neboť je to verbum neutrum; stejně tak ne užpampu, nýbrž užpamstu, neutrum. / Ne pantiju pflanden, nýbrž užstatu; ne iszpantiju, nýbrž isz wadžiu, odtud wadas „zástava, záruka“. / Paldenikas se v Žemaitsku nepoužívá, u nás je panedelis „pondělí“. / Také ne pampu, nýbrž pamstu. / Ne Gwołta Gewalt, nýbrž říká se warra: waras szauksiu, wara, nekuszink; dokonce i v Gramatyce Milkiego nacházím odtud sloveso waryti, gywolus waryti „hnát, nutit“, odtud také durū waras, parwaras. / Pakala Rücken, proč pak pakalas, když to už je v mé knize v 1. pádě. / U nás ne Paliepe unter dem Dache, nýbrž pastogė. / Ne Pałocius, nýbrž se běžně říká rumas, v množném čísle rumaj, např. kas tie par rumaj, „co je to za palác“. / Ne gwołtiju, nýbrž iżsżarginu. / O svátku prijęa statiniu bażnicze, to znamená, že kostel byl tak plný, že nemohli ani klečet, ani sedět, nýbrž jen stát. [Šbraukta: Parugas; syrowatka u niego niema]. Raugieju „říhám“. / Rūba u nás znamená „čára“, např. rūbą westi „vést čáru přes pole nebo les“; je to výraz používaný při vyměřování pozemků. / U nás ne Szwołkeję, nýbrž Aszoklej „rybíz“. / Stembras je u nás sitowie, „rákosí, které roste v řece“, a stimberis je na podzim holý stonek bez listí, např. [Užbraukta: notrinu] dilgelu wieni stimberėj belika, łapaj nuszała; anebo bulbių wieni stimberėj belika łapams nuszałus. / Stiebas znamená „stonek“, když jde o rostlinu. — / Gaszus „úpravný, elegantní“, gaszawoties „strojit se“. / Stoju znamená „vstupovat“, např. stosu i kunegus. / Pristoti znamená „nastoupit do služby“, např. pri dajilidia pristojau, pri gaspadoriaus. / Rune, mořský tuleň. Ne buvo nej łajdū—Kas belajdojis numerilius, „nebylo ani hrobníků — kdo by pohřbíval mrtvé“. / [20] U něj tinu, niau, tinsiu, tintį aufschwellen znamená „otékat“, podruhé však tinu dalgi znamená „zplošťuji ostří kladívkem“; jinak se také říká kapinti dalgi, / mysle biała kotka w bydle leży — mléko ve chlévě pije—
231
Page 6setipsa./Rukszoti, dělat vrásky, aktivum. Subst. rukszłas, udělané vrásky. Proto runku, stárnu, už se mi dělají vrásky, neutrum. / Skiatę znamená také okraj sukna nebo plátna, např. sermiega isz skiautiu susiuta, kepure isz skiautiu pasiuta. / Satek lis či santeklis, soutok dvou řek. / U něho jen Myżu, není majżoti, např. szu akmini apmażioja, pelo apmażiojota duna, / myżterieti, močit, např. wieną kartą kirstas myżteriejau. / Myżsčioju, často myżinti, např. numyżink kudiki. Miżoju, jau, siu, miżoti znamená loupat kůru mladých lip na tyčky, podruhé miżoti znamená rozežírat červy, např. kirmys sumižoja szuni padwiesusi, kiszki padwiesusi. / Miżas znamená lipovou kůru oloupanou z tyčky. Oloupaná, nenamáčená lýka se nazývají łunkaj, namáčená płauszas, / vynechal slovo bajłauti, kuriogi asz bajłauti turiu, u Dauksza, fol. 79 kogoż mam się lękać się. / U Dauksza Pent, dnes apent, znovu, u Nes. není. / Szwilpis Gil pták, u Nes. není. / Papéntis, od okraje bochníku chleba první odkrojek; podruhé papéntis znamená opolek. /— Szratas, velký kus něčeho, např. mesos szratas, kus masa. / Szrūtas pl. szrūtaj, nabiják do pušky, / Pakėlie dům pohostinství na cestě, kde se může pocestný zastavit, např. mes turem gėrą pakėle. / Pakėlys podkolenní jamka. / Rażsis V Rūszis, ořešák pták rażna od Sajki [21] [Išbraukta: Mąkszinti, tvrdou věc dělat měkčí, např. odą mąkszinti, żirgą makszinti.] Dziowa je tvoření, např. sergu stůňu, sirginėju často stůňu, sargalojū V sargajlojū občas onemocním, sirgterū) sirgteriejau, riesiu, sirgterieti, krátce stonat, např. kėles dienas pasirgteriejis ir miria, po několika dnech nemoci zemřel. / Sarginu, pečuji o nemocného, dohlížím na něj. / Miegpuwis, ten, kdo pořád spí. / miegūstas V miegąlotas schläfrig [Išbraukta: toho u Niesel. není.].Malone Pona Diewa to dar neprastoja, arba garbie Diewu, kad jo dar neprzwelgia. Ūks, miks, ni sioje, ni toje, V ani be, ani me, opustit, prażwelgti totéž. / Gajdigste-o kurach, mělo by být gajdigste, ale je to zkráceno. / Żiulpis blizeruki, / aklis úplně slepý, spiritis něco vidí, ale velmi málo, odtud slovo spiritinėti, chodit jako slepý. / Żlibis, komu tečou oči;/ wajdinteis zjevovat se / Auslinda, májový brouk neboli chroust / Łajdoju pohřbívá mrtvého; ještě pohanský výraz podle tehdejší představy, jako by mrtvého vypouštěli do nebe, neboť kněží ligusonys říkali, že ho vidí jet na koni do nebe; odtud podstatné jméno łajde pl. łajdes pohřebníci, pamětihodné slovo z doby moru / u Nes. není. Łapyne je polévka z listí a łapine je bouda ze dřeva a listí, kde se během jarmarku prodává pivo a vodka. / Paliepa nemoc zanogica. / Kulkśznis je kůstka na chodidle, ale kulnis je podpatek; u Nesel. naopak / powiecki wokaj pl. blakstienaj řasy, antakej obočí. / [22] Mażawjkis, člověk, který mażas wajkas, tedy mażas wajkas. / Niekdziugis, kdo se zabývá hloupostmi. / Mergwajkis bastard, toho u Nes není. / Ne pusmirkis, nýbrž pusmerkis pochází od mergiti, nikoli od mirgti, máčet se ve vodě; pusmirkis znamená napůl namočený, např. linaj pusmirkęj./Wajkis je totéž co bernas, čeledín, m. např. wajki sąmdyti, najmout čeledína. / U Nesel. smaugu a smogiu je totéž co verfen, szleudern, smaugū začnu někoho dusit, např. mażne mani pasmaugia, málem mě udusil, odtud nusmaugti pasmąguti. / Ne sasmoga V sansmoga, Meerenge, nýbrž marangé; to jest mares anga, odtud Němci utvořili Närungen mezi Královcem a Memlem, protože před rokem 1304, tedy před zemětřesením, bylo na tom místě mnoho mořských průchodů; později však při zemětřesení zanikly. / Gajda neznamená Sänger, nýbrž dobrý hlas, např. Gajdys gėras gajdas, kdežto Sänger znamená giedotojas, Sängerin Giedotoja. To není to nejsmutnější u Neselmana: první pád množného čísla ženského rodu považuje za samostatné slovo, a nepamatuje na to, že i v Prusku končil kdysi 1. pád množného čísla ženského rodu na as, nikoli na os jako nyní. Když našel ve slovnících nebo spisech tvary zakončené na as, domníval se, že jde o pád jednotného čísla mužského rodu; velmi se však zmýlil. Dodnes se říká např. tas gajdys tur gėra gajdą, to ne reijk pjauti, anebo tos mergajtes arba tie wajkai tur gėras gajdas, jog tej grażej gied arba dajniu, anebo tū mergajtiu yra gėras gajdas, kad taip ilgaj gaj giedoti./ Skėrsis znamená vlastně kříž, odtud skėrskiale znamená křižovatou cestu, to jest jednu, která protíná druhou. Skėrsaj znamená křížem. / [23] Mace u nás gale, galybe, např. Diewa galybe. / Macnus u nás galis, Macnumas u nás [Išbraukta: stiprus, např. stipri worielka] síla, např. kas tas stiprumas worielkas. / Macziju pomáhám, vztahuji jen na léky, např. nie metyles nemaczija, a pionul nepomohl./ Pamaczius u nás paszalpa./ Pamaczncykas u nás pripadietojas, padietojas, např. padiek mums szięną pjauti. / Magus u nás szirdis kùkczio. Magoju u nás szelpu, pomáhám. / Magztas u nás Mazgas. / Majėtnastis u nás Tiewiszke V – weldieme, / Majeronaj u nás Mejronaj. / Makaris u nás Makaras, cikánský bič, a Grosse Stab u nás brukłys, čili kyj. /Makinu, Mekinu u nás Miknoju. Subst. Miknius. / Makna u nás kutaj pl. / Maknotas u nás Gaurūtas, płaukūtas, kudłotas szwabałdūtas. / Makśzna u nás Makśztis. / Mildus u nás Diewabimgas. / Ne-Numaldoju, nýbrž numaldaūju. / Malczius má být cukrář, to už raději Smalkczius, protože sladkosti jsou smakłasnumaj. / Malniczia se u nás na některých místech nazývá patmała, jako by pati mal, všeobecně mel-
232
Page 7nice. / Malinys není štok, nýbrž takové množství obilí, jaké je určeno k semletí, např. hospodyně říká „poras malinių dar lika. / Wejmalunis u nás Wieja patmala aba wieja melniczia. / Manau u nás pojmuję / Menu V minu u nás minu, depę, např. antminia żalti, minioju ziame, minu moli depę glinę, minu linus. / Menu u nás minu, pamatuji, např. kaj żmogus gal minieti, jak může člověk pamatovat. / Miniejimas u nás znamená vzpomínku, / Minietinas u nás hodný vzpomínky, / Minietojis ten, kdo si pamatuje, / Minawoj u nás vzpomínám na někoho, / Misłys u nás Mysle hádanka, / Menūs u nás není, sich verstehen auf etwas, u nás říkám parsima nyti / Nesimuną u nás neparsimańus. / Atmenu u nás připomínám, atmenūs či atmenąs, připomínající. / Atmana u nás minawone. / Atmoną u nás pomsta, např. atmonysiu asz tau, odplatím ti, znamená odvetu. / Mintu u nás znamená spotřebovávat zimní zásoby pro obživu, např.: Szi meta prastaj mitau par visa meta mesos neskoniejau arba nekasz tawo jawu, / mitulis, roční zvíře. / [24] Apmaudą atgietżi V atgijzti, ukojit zlost, / Atmintinai u nás znamená, že si to zapamatuje i napříště, např. kada płaksiu, tada płaksiu atmintinaj, odtud atminsi gintūję dieną. / Jszmanau u nás chápu, vynalézám. / Jszmanymas u nás chápání. / Iszmanūs, chápající, např. Jszmania medzia puszkas dirpti. / Jszmintis u nás moudrost. / Německé Klug je u nás bukłūs, rozumný. / Numanus bylo správně nazváno einsichtig. / Nūmone u nás chápání, / numanau chápu, nenumanau nechápu, např. ligonis nenusimana, nemocný už nechápe. / Sumanau u nás znamená umím něco udělat, např. sumanau ratus dirbti, trobesius statyti, sumanus żmogus znamená člověk skoro jako mistr. / Użmanau, u nás toto slovo není. / Užmenu u nás užminu, zašlápnu, např. užminiau kibirkšti, zašlápl jsem jiskru. / Ne Ussiminamas, nýbrž issiminamas znamená Erdichtung, Anschlag, např. Nežinau, każika issiminaria dirbti. / Mandalas u nás Migdolas. / Mandrus u nás Jszmintingas. / Mangalis u nás Magles arba koczio-ne; koczioti u nás znamená válet prádlo, odtud váleček, na nějž se prádlo navine, se u nás nazývá koczielas. / Mantelis u nás kiriejus. / U nás pl. ne Jures, nýbrž Juras. Margas u nás margis, míra země. / Margimas Somersprossen u nás atżelas, atwaszes, jsou-li na zemi a ne na stromech. / Margaloju u nás mirgulūju znamená, že se mi dělají mžitky před očima; špatně vidím, např. mana akys mirgulū. / Margalawimas u nás mirgulawimas. / Pamarginu, dělám skvrnitým, / strefig machem znamená drżintin, stref znamená [znaczi] drużę. / Matika u nás lopeta, / Maczius u nás míra na zrno i tekutiny, sajkas do dłygości, mastas, arba ūlektis. / Mażinykas u nás Mażutis, / Mazgas u nás wezel nodus. / Maskas u nás Maż kas, málo co; u nás je slovo możietes, znamená mít něčeho málo, např. mo-ziūs dūnų. / Mażkalba u nás není. / Pamażi u nás Pamażej. / Majtinu, udržovat přes zimu, sustentare, např. Ar daug bandos majtini? rozumíš „krmit přes zimu“. / Pawargielis, sešlý / Atlyżti, vychladnout po rozčilení. / [25] Když je mezgu, mělo by být mezgzycza, ne Mazgzycze, a také ne Mazgitywe, nýbrž mezgtuwe. / Mazgoja magzinus, plaanu kojaś, trenku awys. / Mazginys u nás není Aufwaschwasser, nýbrž tak se nazývá tato práce, mazginys, např. man dar mazginys nemazgotas. / Mazginej pl. u nás stolní nádobí. / Majgas u nás krajkas, jestli se tu myslí hromada, pak u nás říkají kugis, żagas, / Majgau u nás není, říkáme krauti kugi, krauti żaga. / Wiermajnis u nás atskalunis / Majszas také u nás, ale někdy kulis, odtud kołyta. / Majsznoju u nás musznoju. / Majsze není totéž co Majszas. Majsze znamená vak ušitý ze [Isbrankta: širokých] dvou širokých žebříků, do nějž se na tři nebo čtyři dny nacpe seno pro pár koní na cestu; tomu se říká Majsze. / Majtinu u nás znamená krmit, např. ar daug bandos majtini? pochází od Misti, subst. mitas, potrava. / Mauda Sorge u nás není. / Maudżiu, u nás apmaudauju, jsem rozhněvaný. Apmaudas znamená zlost, nikoli Sorge ani Mühe. / Mauju streifen u nás maunu nebo Mauju, např. maunu kepurę, mauk kepūrę, nasaď si čepici, pamowia ant baslo kaukole. Znamená projít skrz, např. iszmowia par girę rychle prošel lesem, antmauk kajlinius obleč si kožich, parnowę ragotini, propíchni pilou. Užmow [a] u nás Rankialka. / Maukiu u nás mauku, vypiji na jeden lok, např. wisą izbona iszmaukia, odtud małkas. / Mieklinu u nás mieklinūs, pozoruji. / Mīkūnu u nás Mīknoja, / Mielas u nás Gypsas, / Mieras rusky znamená křída. / Mielinas znamená Gros-blau a Blau je źdrydas. / Mielyne u nás znamená modřinu, a Mielene Blauberre, / Melus u nás Blewosas / Miemi Pamiemi, Pamiędmi taková slova u nás nejsou: Mienajuu u nás získat, předem ohlásit, / Mienesininka [s] u nás není. / Mente u nás Petiomente, Mente u nás dřevěná lopatka na vykopávání brambor. / Biksztinti, povzbuzovat, přimět k něčemu. / Ne drowiūs, nýbrž drowiūs, ženu se. / Durinu, jdu bez cíle. / Durinieti jako by něco hledat. / Antsidurti, najít neočekávaně to, co hledal. / [26] Místo této Majsze mají někteří takový vak, jen spletený z provazů silných jako malíček, spletený jako síť, a nazývá se regtis. / Mantelis Kiriejus. / Mentūre u nás mentūris, čím se míchá kaše. / Miera u nás Sajkas, sejkięti. / Mieris u nás cielus, vel. sykis, dosáhnout, sahat. / Mierininkas u nás pejlis. / Miernas u nás průměrný. / Mieri-
233
Page 8Tojis u nás sejkje tojis. / Merginūs, u nás erzinu. / Merkiu u nás Merku — namáčím, často máčím; Merkiu mit den augen winken — mrkat očima. / Zdami się nie Trimirka, lecz Primirka, protože slovo primerkti — přimhouřím — u nás znamená susimerku — přimhouřím oči. / Mernas feücht — u nás dregnas — vlhký. / Mersziu u nás merdėju albo mirsztu — umírám nebo hynu. / Messinin-kauju u nás není. / Mestoj u u nas mastuju — míchám. / Mestwaldis u nás Piļeswiras / Pamiestis u nás Papilis. / Meszkoj u nás sterinu V styrinu — stírám. / Mėszunkis u nás mieszalunkis — křeč. / Mieta u nás Mietra. / Metas u nás stuļpas. / Kas met u nás kas meta — kdo hází. / Szimet u nás szi meta — letos hází. / Tūmet u nás tū metū — tehdy, toho roku. / Metele u nás metyle. / Metkasz u nás není. / Mentlikas u nás není. / Metra u nás Wiele, Szmiečka, od slova szmajytiės — ukazovat se jako nějaký stín. / Metmenis u nás Mesmenis. / Metūs u nás Metas — kůň; a metūs, „uvést se“, Ziurkes jisimetia — myš se vrhne na oběť, včely metas i obeli rając się. / Mitinas u nás Metimas. / Metykle Schleuder — prak — u nás Swilknis. / Metmenei u nás Mesmenei. / Atmatas, role zapuszczona na łąkę — pole ponechané ladem jako louka, jednotné číslo Atmata. / Pamatas u nás ne Schweilbalken, nýbrž fundament, např. swirnuj pamatus padiejau — položil jsem nové základy stodoly. / Ne pamatuwej wardaj, lecz pamatinej wardaj. / Pasimetu u nás znamená předstírat: ožiu pasimetis — předstírá kozla. Ožiu pasimetis — předstírá kozla. / Twaniju, říká se, když někdo vypije mnoho vody, jako by v sobě dělal povodeň. Asz szenden twaniju tą wandenį — dnes jsem vypil tolik vody. / [27] Samplata u nás neznají, ale říkají upe isz grewos albo isz wagos iszeja — řeka vyšla z břehů nebo z koryta. Samploj u nás říkají, małką kėrtu, ar rantau — štípu, nebo sekám dříví. / Sandalipa Todtenbahre — már — u nás morinas, množné číslo. Sąnosza u nás sąno-sza, jednotné číslo sąnoszas, množné číslo. / Samata [Sarmata] u nás gieda. / Sartas u nás raudas arklys — ryzák. Sartukas u nás raudelis arklys — ryzavý koník. / sawizorius verwalter — správce — u nás uriedas. / Sajdis Schnitgras — tráva na sečení — u nás trejnej-tiszkoje žole. / Sajtaj Gefängniß — vězení — u nás Kalinyczia Vszieksztas. / sajtaj u nás znamená pouta; sajt as je to, co slouží k svázání. / siaubiu, Possen reissen — tropit žerty — u nás znamená splondrawać: Pronczuj nusiuabia wisą paswiet — Pronczus tropí žerty po celém světě. / Saubyklą Gespenst — přízrak — u nás wiele albo szmiekłas, od slova szmajytiės — nejasně se ukazovat; V szmežiti, např. kas tinaj szmežu, szmajzos V szmeksza. / Saukiu klingen — znít — u nás se říká skambu. / Sausa Trockenheit — sucho — u nás Sausra. / Sauswėdis u nás iszdurbis medis — dutý strom. / Pasas u nás Pasasaues — uschlé stromy v lese. Szccias sitzend — sedící — u nás besiedis. / Sodas u nás znamená v množném čísle vesnice: jedna je soda, mnoho sodas; u nás se říká sodnas — ovocná zahrada. / Sodyba u nás místo, kde stojí budovy, tedy celé obydlí. / Apsodinu u nás apdajkstau. / Sieklinynkaj batwinei, kopustaj — batáty a zelí, které kvetou a dávají semena. / Sieminijis — pták, který seje. / Ne pasiejis, nýbrž u nás pasiele: hospodář oseje kus půdy pro čeledína nebo syna, a proto se mu říká pasielinykas. / Sėklis v řece, kde není hluboko, se u nás nazývá seklima. / Sajkėzuju u nás sajkoju. / Selėzenis u nás Gajgalas — kačer. / U nás ne sienys, nýbrž primine sienie. / Ne Sienojas, nýbrž u nás sijes — trámy od sieti. / Sienausis u nás Senjausis. / Serdecznykas u nás szerdesas — srdce, svorzen /atsarga Schild — štít — u nás skyda; +atsarga u nás znamená opatrnost. [28] / Taj burbulaj szok, kad lin su burbulu lin. — Ar werd wandū? Jau kunkulū, jau met kunkulji. / Nū diek kiauszius i katilajti ir kalbiek, swejka Marya. / U nás ślesnas znamená plochý, např. ślesnas torielus — plochý talíř. / U něj ślesnas znamená Knöchel, gelenk am Fuß — kotník, kloub na noze; u nás se tomu říká lenkminys, např. pažeidė sau kojes lenkminį — poranil si kloub na noze; rankas V kėla — ruce vzhůru. / U nás śliepsna znamená sin. pachwina — tříslo — a množné číslo je śliepsnas. / U nás Sżukas, množné číslo — hřeben. / Jėgžlys, der Kaulbars — okoun — u nás Pūkis. / Jeknas Leber — játra — u nás kėpenas. / Ne Jenku V Jenkstu, jėksau, jėksu, jėkti; lecz jenku, jekau, jeksju, jekti. / Ne apiekes, lecz apiekis. / Ne Jegėrė, lecz medycje i przysłowie: ne wisū mediejū kumpi trubaj — ne ze všech stromů jsou křivé trubky. / Odtud mędžioti — lovit, mędžiokle — lov. / Jędros Masenn u nás Blusines. / Jent ar as u nás Gintaras — jantar, a Gentar po rusk[u]. / U nás ne Szleakū Lispele, lecz szwelpu, piau, siu, szwelpti — pískám, pískl, písknu, pískat. / Také místo Szleakis Lispeler u nás říkají szwelpis. / szlaužū žiau, siū, szlaužti — plazím se, říká se dětem, např. mana sunūs par asłą jau parslauž — můj syn se už doplazil přes práh. Druhý význam je jet na saních; szlaužti, např. mes it geraj nuslaužiem i bažniczę — dobře jsme se svezli na saních do kostela. / Szlūžiojū, jau, siu szlūzioti — pošlapávat vysokou trávu, např. žūsys piewas nuszlūžiojuses — husy pošlapaly louku; szlūžinieti pr. znamená totéž, např. wisi paupej nuszlūžineti nievežautojū — všichni podél řeky pošlapali trávu, když lovili raky. / Wiežauti — lovit raky do vrší, wiežys — rak. / Sultekis — bříza, javor, strom dávající mízu. / súlingas — šťavnatý. / Myž sū kampinu, kapinas. Kraus tek sū kepinū. / Saladiu, āžen, u nás siundau, pjudau — posílám, štvu. / Salawa fisch Morāne — ryba Morāne — u na[s] Selawa. / Saladzei dajktaj — sladké věci; u nás saldi V saldzi dajktaj. / Saldžiausias u na saldziausis. / U nás místo lubiju říkají cziediju. / Ne Salunka, říkají druskine baczka — sud na sůl. / Samanos je mech na stavbu, a kérpes, množné číslo, rostou na stromech a kamenech. / Samata Sammet — samet — u nás aksomas. / Když někoho najímám, říká se samdau; když najímám dům nebo půdu, říká se numoju. / Platba za dům nebo půdu se nazývá nūma, např. rejk nūmą užmokieti — je třeba zaplatit nájemné. / [29] Sulpū ne saugen, nýbrž smogłam; saugen u nás znamená žindu — sát — a říká se to nejen o lidech, ale také o zvířatech a dobytku, který saje. Např. Žindau kudiki — kojím dítě; werszys žind karwę — tele saje krávu. / Sultis ne Bir-ken wasser — březová voda — nýbrž silkiū, sultis, mesos sultis — sledě, nálev, masová šťáva; Birken wasser znamená sula pouze v jednotném čísle. / Slovo sun-czius u nás není, / stejně tak sundau není. Chyba siundau, cz wam. / Sunkju a u nás sunku, jau, siu, sunkti — cedím, cedil jsem, budu cedít, cedít; medu sunku — cedím med, alieju sunku — cedím olej, taukus sunku — cedím tuk. / Ne sunka Safi, lecz sywaj, wszystko — ne sunka Safi, nýbrž sywaj, vše
234
Page 9co je tekuté a husté. / Ne sunklej, ale u nás Cimbohaj, / Sunkuś, jestliže se něco hustého cedí, např. smała V degutas isz tekiniu sunkas. / Suppa je u nás putra. / Ne supokle, ale sūpykle Schaukel, V sūpyne / Surgoju je u nás trusu, šihuś / Surgu wienschen, u nás wajtoju. / Surma u nás není, ale je sukielis, bypine, / u nás ne surus, ale suras, slaný. / U nás není susta, / das Thoben, Wüthen, siutyns / ne sautu, ale sautu, přikrýt či zakrýt, např. ansiausk mani kušku siaustuwu, pioluszką, čím zavinují dítě. / Zdá se mi, že siaubimas bude das Thoben. / Ne pussutis, ale pussiutis albern. / Ne sutas, ale siutas, / ne suwu, ale siuwu, šije. / Ne sutinis, ale siuwinys, was genäht werden soll. / Skabu je u nás skobů, a to se vztahuje k řezbářství, např. isskobk man szauksztą, sumti [samti], nádoba se nazývá skaptas. / Skalbinej není Menstrua, ale prádlo určené k praní. / Ne skaltuwe, ale kultuwe, Waschholz / Skalsa není Mutterkorn, ale spor, např. skalsi dūna, sporny chleb, jehož dlouho stačí. / Skanskanis Leckerbissen je u nás smalkstas pl. smalkstaj. / Pusiauskardzej je dobrý výraz, neboť existuje i slovo skardyti, poškrábat, např. Wilkas kumeli apskardia, wanagas wisztas; ještě říkají wangas wiszta nuskerdia, když ji zabil, ale neuchopil, odtud dravý, skernagis, skerdnagis. / u nas mowi się skanskanus velmi chutný. [30] Sżerys, pl. Szerej, štětiny, jen u prasat, přísloví. Tas sawa sżeri pastatia nadałsie. / Serkołas je u nás Želkorius. / Serojimas u nás není a sarioti, sarjojimas znamená žravost, vztahuje se ke zvířatům, např. wilkaj sario po girę. / Sėta je u nás jūsta, / u nás Sietuwa znamená hluboké místo, protože ve vroucí vodě, kde není hluboko, tam vzniká sriautas, a kde voda stojí a jakoby vůbec neteče, tam je hloubka a ta se nazývá sietuwa sing, a sietuwas pl. nezas die Mitte im Fluß. / U nás se jedna nemoc nazývá sejliegeris, slina teče, snad je to totéž co sejlietekis, jiní říkají, že sejliegeris znamená soliter, ale to nevím. / U nás je nemoc, při které slina silně teče, a říkají riemu pjaun; je zvláštní, že 1. případ končí na ū. / Sejniju toto slovo neexistuje, jen jediné příslovce sejne dosyt. / u nas Szikszna ne Siksżna znamená vyčiněnou kůži. / Sillis je u nás gėlda. / — U nas nie Singanos, Gehim, lecz Smaginė pl. mowi się. / Sypnas je u nás smukus, smuki miłtaj. / Ne sosiju, ale sūšu naprzykamasie, sūsties, být mrzutý, nemít dobrou náladu, např. wajkas sūšas nor miegą / ne suboju, ale siubuju. Ne sudijimas, ale sudymas, solen ie, zatímco sudijimas znamená souzení a pochází od sudau: apsudau, persudau, isudau; nikoli apsudiju, persudiju, isudiju, tato slova se vztahují k souzení. / Druhýkrát sudau nähen lassen, takové slovo u nás není a říká se siudinu, jako všechny caus a czy prognans [lšbraukta: kończą] mají v sobě inu, např. dirbinu, sarginu, szankinu, tedy i siudinu, nikoli sudau. / Sugiu heulen, u nás Staugiu, např. wilkaj staug / Ne Sugszcziu, ale szukszču, adver: szukszču nekuszink, nesmí se pohnout. / Ne Sukstas, sukstu sich umwölken, ale ukties, zatahovat se, ne Apsuksta, ale apsiułkia, zatáhlo se, / ukanas, a, zamračený, např. ukana diena, zamračený den. / Sukinys, krętogłow, nemoc ovcí. / Apsukalhas, Thirangel, u nás kėngė. / Ne siuliujęs, ale siūtaus. / Ne pasisiuliojimas, ale pasisiulojimas, / ne Suława, Insel, ale sala. [31] U nas apskarda nie apskardas. / Skastu je u nás szokinėju, / Skawiejimas je u nás zlibiejimas, slzení očí. / Skajdulis je u nás pieka czyli plijka. / Skajczius je u nás Skajtłus. / Skiadu je u nás Cziaudu niessen. / Skaugė, závist, / skaugieti, závidět. / Skaurada je u nás skauragę. / Skėcziu je u nás łapojų. V sprogsłu, např. medej sprogsta, medej łapo; u nás pumpuraj luksztos, zejména u květin. / Skėldu je u nás skėlu, štípám, polano, / ne skillu spalten plaßen, ale skilstu, tau, skłisiu, skili, a Skliu znamená křesám oheň, odtud skłituwaj, křesadlo. / Skėlsu neznamená gedeihen, ale mít hojnost něčeho, např. man szienas skėlsa, mé seno dlouho vydrží. / Skalsūs, hojný, skalsūs szienas, hojné seno. / Skelu je u nás skolingas esu arba skolį, / skandorius je u nás skėndinys. / Paskęstu neznamená ertrinken, když nějaká věc jde pod vodu, akmū, paskędą, / Lewonskepete je u nás ikapes pl. / skėramedis je u nás atkaksznis. / Skerble je u nás skrejetas Schob. / Skėtura je u nás skėteras, např. parsza skėteras, vepřový hřbet. / Skeidieti je u nás skėldieti V plejszieti, např. rankas nuskėldiejuses, V nuplejsziejus. / Skylitis neznamená ein kleine Quaste Weißkohl, ale u nás Skiltis, akminies, skiltis ridika, sietinia. / Skilwis der Magen der Menschen, ale u nás Skilwis znamená pupek u ptáků, tedy žaludek; u lidí a zvířat piłwas. / Skipka je u nás Drugys. / Skirstinelis je u nás kerstelis Lancet. / Skaistwaris je u nás Załtawys. / Skubrus je u nás skudrūs, / Skudaunus je u nás menkas, rusky schudny. / Skudrūs neznamená scharf, rauh, ale čilý. / Skuja neznamená Tannzafen ani Fühten apfel, ale jehličí borové nebo jedlové; Tannzafen je u nás kąkoriezej pl. a sing kąkoriezis. / Nuskunda je u nás miłaszirdiste. / Paskundinu verdammen neznamená verurtheilen, u nás Pasmerku. / Paskundinimas je u nás Pasmerkimas. / Skunė je u nás stoginė. / Skupas je u nás szyksztas. / Skupumas je u nás Szyksztumas, / Skupiju je u nás szykstauju, / skup po rusku. szyksztas, lakomý / szyksztuklis u nas znaczy lakomec. / Skura je u nás oda V kajlis. / Nuskęręs je u nás nuskaris, / skuska Taschentuch je u nás skepetas. [32] Skutna je u nás plikgalvis. / Skutykilis je u nás Skuteklis. / Skuzdinu je u nás skłutinu. / Skutule totéž co szata. / Skuzbedzalis je u nás Pumpotaukszlis. / Pasklanda je u nás nusklanda. / Skleczis je u nás Bałżienaj, ekie-
235
Page 10tio bałzienaj. / Sklempiu, u nás sklepmbu. / Sklepas u nás Rusysis. / Skłindas u nás skłastis. / Sklydu u nás sklendu, např. usskėnsk [uszkłensk] durys. / Sklypas se říká pouze kusu rozštípaného kamene nebo kusu tvrdé země. / Skluta, u nás skłutas. / Skraidus, u nás graudus. / Skrajdau u nás znamená běhat rychle, ne rauh werden, např. kami skrajoje? kde jsi běhala. / Skrebline u nás brylūs kapelusz. / Skrebju, u nás skrabu, a neznamená to vysychat, nýbrž třást se jako vyschlá věc, např. kajlinej sudziuwi skrab. / U nás ne skroblus, nýbrž skrobła. / Skradiju u nás skrōdu. / Skrundzinus u nás toto slovo není, / Skwalma[s] u nás forma Skwarma. / Skwerbiu, u nás ùrbinù, / Skwetas, toto slovo u nás není. / Slardau u nás není. / Statau, u nás najraus. / Słaudżiu u nás spaudżu. / Słaužiu u nás słaužiu, plazím se. Słędnas, u nás ślesnas. / Słoga je vlastně rýma, nikoli Angst. / Słoginti znamená způsobit rýmu, nastydnout, a slŭgūti znamená beschweren, např. eldije stūgūti./Slŭgūtojas a słogintois, velký rozdíl. / Preśloga je nemoc a Preślūga beschweren. / Slepu u nás slepu. ślepūjus, u nás ślepūs. / Słapaus u nás słapstaus. / Słapdrugis u nás szłapdrugis. / Sleptėru u nás żłebteru, reden. / Sleiktuwe u nás bude V Gude. / Słobju, u nás szłopu. / Śūgsnis u nás śłuksnis, vrstva země, např. cze ziame śłukśnota. / Susismalojū, u nás susismalinu. / Smałktas u nás Smałka, např. smałkos medis, strom velmi vyteklý v houštině. / Smaigiu, u nás smeginu. / Smajgas, u nás apinwರ್ಪtis od słowa werpti, / u nás Smegjūs, dosahuji něčeho. / [33] Smełus u nás swełus, / Pasmelys u nás Paswilys / Smerdju u nás merdėju. / Smerkiu u nás Smerku, odsuzuji viníka, pasmerktas odsouzený. / Smurt nas u nás smurtas. / Smukszt, u nás szmuksz. / Smulkej u nás znamená drobně, např. smulkej malti, skmulkytelėj, umlít velmi najemno. / Ještě se u nás říká Smulkmes, drobnosti, zbytky. / Smutniju, u nás łustu, např. nuludau, zasmucilo se mi. / Snarglys, u nás jednou Snarglis, vyslovované krátce; / podruhé smurgis / snaigyti u nás snigti, snignoti, snignoti, říkají také snajgulieti. / Snėginne, u nás Snėgina. / Snėgynas, u nás wieputinis. / Snaigala, u nás Snajgule. / Snokas u nás skepetas. / Snukukotas, říká se u nás snukūtas. / Spakas u nás szpakas. / Spalas u nás Spalis, vždy se říká v množném čísle, spalej. / Spange u nás wiedras, semtiwas. / Sparas u nás kazilas. / Sparis u nás Jūdoie pledzinga. / Margspanas u nás margsparnis, Rudsparnis. / Spartas u nás ryszys, saitas. / Sparus u nás skakśus. / Spawėde u nás Spawiedne. / Spauda, u nás spaudyne. Presse, Spaustuwe, Spaustuwaj suriū spaustuwaj. / Specziu u nás spietu, / spėczūs, takové slovo u nás není; říkáme spiełtisys, Spiellus 4. os. mn. / Ne Spėtas, nýbrž Spiekas MuBe. / Speclezius u nás znamená rám ke dveřím nebo k oknu. / Spėloju u nás spyloju. / U nás spengū znamená pískat na kuřecí kůstku a lákat tetřevy, proto se kostěná píšťalka nazývá spenglys, spenglelis. / Spingulieti, ausys spingulie, uši pískají či hvízdají. / Spenys u nás papas, např. laumės papas. / Spykė u nás Skreples, spiaudalas, / Spinginis u nás momune, / Spintris u nás spitris. / Jszspirgiju u nás isspirgau. / Atspirtis, u nás atsparas / [34]. Spitù uminge, u nás se říká apstoja nebo apsiautu. / Spullūs, u nás skrubinas. / Spullėju skrubinu. / Spunta, u nás kłakas albo szpuntas. / Spłėcziu, u nás pletu, / Splendu, u nás platinu / Spłesnoju u nás plasnoju, wasnoju, mávám křídly. / Ne spragas, nýbrž spragis. / Spragu u nás spragczioju, např. krusza sprakcżio i łanga. / sprandu, u nás sprendū V sprendziu. / Spraunas u nás prętki, / Ne sprogū, platzen spalten, sprossen, ausschießen; nýbrž sprogtu, ausschießen, sprossen, např. medeij sprogst, / sprogu, umírat, např. arklys nusproga, znamená také prasknout. / Sproga, u nás sprogymė. / Sprogita, sproginitiej. / Sprogałas, u nás atžėlas, atwaszes. / Sproklis, nenasytný, sprogakis, chtivý. / Sprugštu, entwischen, u nás sprunku. / Srowe u nás sriautas, / sraubju, V srėbju, u nás Sriaubu V sriūbu i srebu, / Srūba u nás sriuba. / Srėgas u nás žwyna. / Srūga u nás Sriūga. / Stabdau u nás stabau V stabdau. / Staganas, u nás u kapusty strungas. / Stakėtas u nás Statinys. / Stakoteris u nás Sakas. / Staldas u nás Stalne, V stelingis. / Stamanczoju u nás atkachkaju, / atkachus, hartnäckig, / Stambas u nás stimberys. / Statey u nás znamená přímo važjuk statej. / Jstatymas u nás prawo. / Pastate u nás tūmas. / Pastatuwe, takové slovo u nás není. / Pristatas [Išbraukta: u nas weldiejs] u nás pristowas. / Statala u nás stadala, / Stawicznas u nás tūintimpinis, / stawaris u nás suchý suk ve dřevě, a eine Knoten, ein Knoren se u nás říká pranara, pranarotas medis. / Stajbus u nás narsūs. / Stajbumas u nás narsybe. / Nustabinu, přikazuji zastavit. / Stajgūs u nás znamená náhle, např.: stajgiu smertiu miria, stajgėj numiria, stajgū totéž. / [35] Narglinu, nunarglinu, Panarglinu, u nás klejdu, paklejdu, iszklejdu. / Strawa u nás wakartis, jídlo dávané pocestnému. / Strūga u nás strūga, / strugas u nás strubas. / Strujus u nás boczīus. / Struna u nás styga. / Strungas u nás znamená hlávku zelí, podruhé provaz. / Swagu u nás żwangu. / Swambas u nás swimbakas. / Swambalou u nás swimbaloju. / Swatiju u nás ropoju, / swajczioju u nás swajtu, fantazírovat / Swajgiu u nás swajkstu, točí se mi hlava, proto ne swajgulis, nýbrž swajginys./ Swajtaus u nás Szwajtaus, hledám něco a svítím si třískou nebo hořícím polenem. / Swelis u nás slenkstis. / Swėtyba u nás gierine arba pūta. / Swetże-
236
Page 11misu u nás praszalė jis, sazdra. / Swecziju u nás ważsżinu. / Jsżswięteju u nás išztremu / u nás tremtinys znamená vyhnanec. / Swidūs je dobré slovo, u nás spindąs. / Swikłas u nás batwinis./Rugėj jau swyli”, u nás se říká rugėj jau sużwili, žito už jako by polehlo po dešti, / ne Swirna; nýbrž Swirnas. / Swotas u nás pirszlys. / Swogūnatis u nás swogūnų ląžskaj, / swodba u nás svatba. / Szakė u nás Žekė, / isiszakinju u nás isikėru. // Saksinis, jihozápadní vítr. / Szaktarpis u nás mezi nohama nebo szakumas (.). / Szalczias u nás szaltis, chlad, / Szalna u nás přízemní mrazík, a Reif se u nás nazývá Szarma. / Szolis toto u nás neexistuje a sám to nevysvětlil. Běžně říkám toto přísloví: menka V błoga warszkie kelamos karwės. / ne užszalinu, nýbrž užszaldinu. / Szambas u nás Žambas. / Szancas u nás pyła. / Szandau u nás giedinu. / Szarkutis u nás piedpuse, / Szaudas u nás Sziaudas. / Szėbjūs u nás szėpłus, / Szienwėże, je to vůz, kterým se vozí seno a přitlačuje se. / Szienweżys, ten, kdo vozí seno. / ne Sziepas, nýbrž sziepas. / Szieporiūs, vozkář. / Szeras u nás szerys a množné číslo szerej. / Szerotas u nás szeriūtas. / seriūs u nás Szerūs / u nás Spalej, nikoli Atszūtis Trespe. / Szworta u nás papentis. / Szutas u nás Ergła, / szutiju u nás ergłojus. Szutas je ruské slovo szut, szutit, ale žertovat se u nás řekne jūkūti / žertovný se u nás řekne jūk darys. / Neru váže, neru žekę pirsztinę. / [36] Wiralas, m. pokrm, / Szlamasztaj je směs slámy, třísek, hnoje, země a listí nahromaděných dohromady; Nūszławas, pomn. rodu ženského, smetí vymetené ze světnice nebo kuchyně. Jsou-li tyto szlamasztaj nahromaděny na jedné hromadě, pak se nazývají śmiezi nis; odtud slovo mieżti, znečistit něčím, což se často říká zejména o budovách: např. když někdo rozhází pohanku nebo něco po chalupě, spalejs, ar sziaudajs prikrejkia; říkají, primieżia trobą, primieżia, klėti, numą, klūną. [Išbraukta: Nūszławas nazy] / stajgus u nás znamená náhlý, např. stajgej numiria, / ne Stebau, aufhalten, nýbrž stabau, a odtud stabdau. / Stebiūs u nás znamená divím se, odtud stebukłas, zázrak. / co u nich stebiūs, to u nás stiepūs. stiepimas. / Stirta u nás kugis. / niestyrų, styriejau; nýbrž styrstu. / Stobas u nás wara, / stodas u nás pijas. / Stoju znamená přijímám nějaký stav, např.: stosiu i kunegus, karejwiu pastoja. / Ne stowiūs, nýbrž stojūs. / Prėstolis u nás pristowas. / Prėstotis u nás pagalba, paszalpa, / Storas u nás Stūre Stōr. / Storas znamená tlustý co do objemu, storas audekłas nebo jiná tkanina. / Sturplas u nás sturplis; horní zadní část koně. / Straja u nás krajkas, strajis, strajė, pomn. tak se u nás nazývají mužská varlata u zvířat i u lidí. / Strajou u nás skrajou. Nestraka u nás, nerieda, zmatek. / Strangas u nás strungas, provaz. Strajge u nás Srajgė. / Strieła u nás wilicze. / Strykas u nás brauktuwas, / Strykoju u nás brauku. / Striktas u nás znamená návnadu. / Stripinis je kus dřeva, který se hází rukou po dobytku, nejčastěji po psovi; přísloví: stripinis netolij nu szunies gul, totéž znamená i strypas. / Stropnus u nás Skūdrūs. / Szwentgrauduline u nás Gramices pl. Nirstu, stává se vzpurným, např. arklys apnirtą. / Kłujka vel Kłujkszis, člověk bez paměti, klokti, pakłoti, wajkscio kaj pakłokis zdamiśe, snad pochází od klysti, protože člověk, který si nepamatuje, co dělá, je jakýsi blázen.
Zde uvedené poznámky S. Daukanta k slovníku G. Neselmana jsou velmi rozmanité. Je vhodné je důkladně prozkoumat a zhodnotit. Pak se ukáže, které z nich mají význam pro vědu o litevském jazyce, zejména pro dějiny spisovného jazyka a dialektologii, a které jsou nepodložené, subjektivní a bezvýznamné.
Z prvního seznámení s poznámkami S. Daukanta je patrné, že poskytují značné množství materiálu k objasnění lexika a dalších rozdílů v jazyce litevských textů ve Východním Prusku a v Litvě. Již od počátků litevského písemnictví se totiž při utváření a rozvoji litevského spisovného jazyka ve Východním Prusku a v Litvě objevily v lexiku písemných textů i jinde rozdíly, které vznikly vlivem různých nářečí nebo byly převzaty z polštiny, běloruštiny, ruštiny, němčiny a latiny. Některé Daukantovy poznámky jasně uvádějí, které slovo (např. draugalas, drugys, įdvėsti, dvigymis, čerpė, palėpė, gaidas atd.) se používá v textech z Východního Pruska a které (svetmoteris, plėstekė, įkvėpti, dviveidis, stiegelė, pastogė, giedotojas) zná litevský spisovatel Daukantas.
V Daukantových poznámkách je značné množství nářeční slovní zásoby (např. kastinis „takové máslo“, žagas „kupka“ atd.), kterou bude možné využít při sestavování nářečního slovníku žemaitského dialektu.
237
Page 12Daukantas uvedl také novotvary (např. marangė ‘úžina’, semtuvas ‘kbelík’, spaudynė ‘tisk, tiskárna’), které dokládají úsilí S. Daukantase, někdy i neúspěšné, obohatit slovní zásobu spisovného jazyka.
Na mnoha místech Daukantas nahradil přejatá slova litevskými (např. čystas — čistý; čerka — kalíšek, sklenička; gvolta — nátlak; mėra — míra; padvarija — dvůr; pamačius — pomoc atd.), čímž chtěl přispět k očištění slovní zásoby spisovného jazyka.
V Daukantasových poznámkách nacházíme také vzácná slova (např. aglas ‘drsný, krutý’, malkas ‘doušek’, patmala ‘mlýn’, veldėmė ‘rodný kraj’, vara ‘násilí’), jimž budou lexikologové věnovat pozornost.
V poznámkách S. Daukantase k slovům a tvarům uvedeným G. Neselmanem lze tedy najít zajímavý materiál pro jazykový výzkum, a proto stojí za to je pečlivě prozkoumat.
POZNÁMKY S. DAUKANTASE KE SLOVNÍKU G. NESSELMANNA „WÖRTERBUCH DER LITTAUISCHEN SPRACHE“ (1851)
И. КРУОПАС
Resumé
Článek přináší archivní poznámky S. Daukantase ke slovníku G. Nesselmanna „Wörterbuch der Littauischen Sprache“ (1851), které jsou zajímavé pro badatele v dějinách litevského spisovného jazyka i pro dialektology.
