LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXI (1994)

KALBOS NORMALIZACIJOS KLAUSIMAI

MAIRE RAADIK

O SESTAVOVÁNÍ ODBORNÝCH SLOVNÍKŮ V MĚNÍCÍ SE JAZYKOVÉ SITUACI

Práce na estonském odborném jazyce má téměř 100letou historii, téměř stejně dlouho se v Estonsku sestavují odborné slovníky. Terminologická práce probíhala víceméně nepřetržitě, měla však i své vzestupy a pády. Současné období rozmachu se kryje s oživením společenského života. V naději na obnovení nezávislé Estonské republiky se začalo znovu oživovat vše, co bylo před 50 lety zničeno. Z hlediska jazykového života patří k nejvýznamnějším nedávným úspěchům přijetí jazykového zákona v Estonsku v lednu 1989 a prohlášení estonštiny za státní jazyk.

Jazykový život v Estonsku za posledního půlstoletí charakterizuje na jedné straně zužování oblasti užívání estonštiny a na druhé straně její rusifikace. Jazykový zákon se bohužel může zabývat pouze první oblastí, tj. pečovat o užívání estonštiny obecně. Druhá otázka musí zůstat starostí jazykových odborníků, protože žádný zákon ještě neochrání jazyk před cizími vlivy.

V Estonsku existuje řada oblastí života, kde se estonština musí dělit o své místo s ruštinou, nebo kde pro ni už žádné místo nezbývá. Některé oblasti, v nichž estonština ztratila své postavení, proto zůstaly stranou i estonskojazyčné terminologické práce; slovní zásobou těchto oborů se nikdo léta nezabýval. Nastal čas napravit chyby: je třeba zastavit další omezování práv estonštiny a oblasti jejího užívání a začít získávat zpět to, co jsme dosud nechali uniknout. Dokud Estonec nebude moci vyřizovat své záležitosti v estonštině nebo dokud v estonštině nebude dostatek slov například k hovoru o pracovních věcech, nemůže si nikdo být jistý budoucností estonštiny.

Obnovení postavení a práv estonštiny vyžaduje přípravnou práci a vytvoření podmínek. Terminologové nemusí začínat úplně od nuly, protože v Estonsku neexistuje obor, jehož slovní zásobou by se nikdy vůbec nikdo nezabýval. Chybí však kontinuita: pokud je určitý obor dlouho mimo zorné pole terminologů, jeho odborný jazyk nevyhnutelně zastarává a pro nové pojmy chybějí estonské ekvivalenty, takže estonsky mluvící člověk je nucen vyjadřovat ten či onen pojem cizím, obvykle ruským slovem. Pokud i pracovní komunikace probíhá v ruštině, nic nepodněcuje rozvoj estonské terminologie.

Důležitost estonské odborné slovní zásoby nyní chápou i ti, kteří si to dříve neuvědomovali; přesněji řečeno, jsou nuceni si to uvědomit, protože z jazykového zákona je známo, že stanovuje požadavky na jazykovou znalost: Estonec musí umět tolik rusky, kolik vyžaduje jeho pracovní místo, a Rus musí umět tolik estonsky, kolik potřebuje při práci. Připomeneme-li dosavadní jazykovou politiku, je jasné, že potíže budou mít nejprve Rusové—

6*

83

—ti, kterým dosud stačila znalost jednoho jazyka. Jazykový zákon se uplatňuje především výukou estonštiny pro příslušníky jiných národností.

K výuce jazyků jsou zapotřebí učebnice i slovníky, a protože je vedle obecné slovní zásoby třeba ovládat také odborný jazyk vlastního oboru, potřebujeme i mnoho odborných slovníků. Stávající slovníky, kterých je v Estonsku poměrně hodně, nejsou pro studenty jazyků vždy vhodné. Slovníky vydané v dřívějších letech jsou již zčásti zastaralé a jejich obsah nemusí vždy odpovídat potřebám uživatelů.

Sestavení rozsáhlého, a tedy úplného slovníku zabere poměrně dost času. Studentům jazyků by alespoň zpočátku vyhovoval i menší slovník, zejména kdyby jej bylo možné získat rychle. Podnikavější instituce a podniky, které musí učit estonsky své rusky mluvící zaměstnance, přišly na myšlenku začít samy sestavovat potřebné malé slovníky.

Odborné i jiné slovníky lze vytvářet dvěma způsoby: buď překladem, nebo vlastním sběrem materiálu. Druhá možnost přichází v úvahu například tehdy, když se nepodaří najít vhodnou předlohu k překladu. Z původních odborných slovníků vydaných v Estonsku v poslední době stojí za zmínku různé oborové konverzační příručky, například slovníky pro pracovníky v pohostinství a obchodě. Tyto dvojjazyčné konverzační slovníky, které obvykle sestavují odborníci z daného oboru, jsou určeny užší skupině uživatelů a většinou se používají v téže instituci nebo podniku, kde vznikly. Forma konverzační příručky se dobře hodí jak pro pracovníky obchodu a pohostinství, tak obecně pro všechny pracovníky ve službách, kteří potřebují často komunikovat, neboť kromě odborných termínů uvádí také množství typických výrazů potřebných v daném povolání. Odborníkovi z obchodní praxe při sestavování slovníku samozřejmě pomůže lingvista, a pokud ne dříve, pak jistě při redakční úpravě.

Nemá-li instituce po ruce podnikavého odborníka, který by si se sestavením slovníku poradil, obrátí se na lingvisty již dříve. Například zaměstnanci sdružení Eesti Toormetarne shromáždili ruské termíny, které nezbytně potřebovali; s překladem výrazů, tj. se získáním estonských terminologických ekvivalentů, se však obrátili na terminology Institutu pro jazyk a literaturu. Spolupráce dodavatelů surovin s terminology je rozdělena do dvou etap. Nejprve byl připraven předběžný rusko-estonský soubor slov, který ještě nesplňuje požadavky na slovník, lze jej však po rozmnožení ihned používat jako pomůcku při výuce estonštiny. Do budoucna se plánuje sestavit ze shromážděného materiálu rusko-estonský a estonsko-ruský slovník dodávek surovin s přibližně 1 500 hesly.

Stejně jako dodavatelé surovin se i pracovníci zásobování setkávají s pojmy z mnoha oborů, dosud však nebyl sestaven žádný všeobsažný slovník zásobování. Estonský výbor pro zásobování zřejmě přiměla k zahájení slovníkové práce opět potřeba poskytnout studentům jazyků podpůrné materiály. Na rozdíl od dodavatelů surovin se pracovníci zásobování neodvážili sestavit slovník zcela samostatně, ale jako předlohu si vzali ruskojazyčnou nomenklaturu výrobků a surovin, která zahrnuje poměrně velkou část pojmů potřebných pro zásobování. Slovník zboží pro různá odvětví obsahuje také několik původních částí, které se kvalitou rozhodně nevyrovnají překládaným částem v neprospěch těch původních.

Po nějakou dobu jsem se mohl věnovat výše zmíněnému rusko-estonskému slovníku zásobování

84

s estonskou redakcí. Protože ruské termíny přeložili do estonštiny odborníci z příslušných oborů, umožňuje redakční práce nahlédnout do skutečného užívání terminologie. Jeden slovník se čtyřmi až pěti autory nestačí k formulování zobecnění, přesto se z něj dají vyčíst některé rysy charakteristické pro skutečné užívání odborného jazyka. Podrobněji bych se zastavil u dvou otázek: vztahu odborného a obecného jazyka a doslovného překladu.

1. Vztah odborného a obecného jazyka.

Zejména u chemických termínů vyvstává otázka, nakolik má autor slovníku dbát na nomenklaturní názvosloví. Rusko-estonský chemický slovník totiž rozlišuje takzvaná nomenklaturní a triviální pojmenování; aby usnadnil doporučovaný přechod od triviálních názvů k nomenklaturním, uvádí chemický slovník obě, přičemž nomenklaturní názvy samozřejmě považuje za základní. Slovník vybavení se tímto směrem ubírá jen částečně, například tehdy, jsou-li oba názvy — nomenklaturní i triviální — stejně známé a užívané (naatriumvesinikkarbonaat ja söögisooda, vesinikkloriidhape ja soolhape). Pokud se nomenklaturní název pro svou délku, složitost apod. dosud užívá jen v přísnějším, vědečtějším jazyce, je ze slovníku vybavení, který má praktičtější zaměření, vynechán; například vedle glycerolu, tedy glycerinu, se již neuvádí 1, 2, 3-propantriol.

Někdy je třeba dát přednost názvu z obecného jazyka i z jiných důvodů, například kvůli tvoření slov. Odborné spojení veeldatud gaas je z hlediska tvoření slov poměrně nepraktické. Proto byl víceslovný termín nahrazen obecným jednoslovným ekvivalentem vedelgaas, s nímž se podle potřeby snadněji zachází, například při tvoření dalších složenin, jako jsou vedelgaasiballooniautot, majapidamisvedelgaasi mahutit aj.

Vztah odborného a obecného jazyka se týká také otázky takzvaných zkrácených podob. V estonštině se z delších cizích slov časem vytvořily kratší a snadněji vyslovitelné podoby, které byly uznány za vhodné i pro odborný jazyk. Přesto se tyto zkrácené podoby stále považují za hovorové a jako termíny se je lidé neodvažují používat, ačkoli vhodné jsou jak akumulaator, tak aku, jak transformaator, tak trafo, stejně jako laboratoorium i labor.

2. Doslovný překlad.

Doslovný překlad, tj. překlad slovem stejného původu, je sice pohodlný, bohužel však často představuje zjednodušující přístup, zejména tehdy, když má ruské slovo v estonštině několik ekvivalentů, mezi nimiž takzvaný doslovný ekvivalent vůbec nemusí být.

Ruskému termínu může v estonštině odpovídat dvojice domácího a cizího slova. Student jazyka si snáze osvojí slovo stejného původu (z hlediska estonštiny jde obvykle o cizí slovo), zatímco pro rodilého mluvčího estonštiny je průhlednější domácí, tedy estonské slovo. Jsou-li domácí a cizí slovo užívány jako rovnocenné, měla by být ve slovníku uvedena obě, například sissevedu a import, annusti a dosaat or, liikurtrepp a eskalaator. Domácí termíny jsou rozhodně potřebné tehdy, když hrozí, že se cizí termíny z nějakého důvodu, například kvůli podobnosti, zamění, jako v případě ökonoomia „úspornost“ a ökonoomika „ekonomie“.

Doslovný překlad nepostačuje ani u víceznačných termínů, například u ruských výrazů материал, техника, автоматика, které se bohužel často převádějí jednoduše jako materjali, tehnika ja automaatikaga. Například termín

85

materjal v estonštině přeložit jako materjaliks ve významu látky, suroviny (ehitusmaterjal, katuse(katte)materjal), avšak kiudaine, nikoli kiudmaterjal (rus. волокнистый материал). Ruské материал může označovat také tkaninu: нетканый материал znamená lausriiet, nikoli lausmaterjali.

Od cizího slova je důvod také upustit, například když jeho význam v důsledku častého a občas nekompetentního užívání začíná být nejasný, a zejména když vytlačuje stejně dobré domácí slovo. V takovém případě se slovník může omezit na domácí ekvivalent, například (töö)riist, nikoli instrument (rus. инструмент), veotaar, nikoli transpordi-taara (rus. транспортная тара), müü­dud toodang, nikoli realiseeritud toodang (rus. реализованная продукция).

Samostatnou skupinu doslovných překladů tvoří termíny, jejichž správné estonské ekvivalenty prostě nejsou známy, protože patří mezi takzvané novotermíny. Ve skutečnosti jsou mnohé z těchto novotermínů již několik desetiletí starými doporučeními, k nimž se však dosud přistupuje s nedůvěrou. Svůj podíl na tom nepochybně má i ryze ruskojazyčná pracovní komunikace, která nepovzbuzovala k tomu, aby lidé sledovali estonskou terminologickou tvorbu. Kdo neví, že rozhrnování zeminy, tedy její zarovnávání, se nazývá laajamine a příslušné zařízení laajur, označuje je mechanicky jako planeerimiseks ja planeerijaks (rus. планировать ja планировщик). V estonštině má slovo planeerimine kromě významu rozhrnování ještě několik dalších významů, především ‚sestavovat plán‘. Z neznalosti se ruské маркетинг (srov. anglické marketing) přejímá do estonštiny jako marketingiks, ačkoli existuje i slovo turundus. Některé termíny, které se nedaří přeložit ani doslovně, jsou prakticky bez estonského ekvivalentu, protože přinejmenším zásobovači zřejmě vůbec nevědí, že поверка on taatlus, образцовая мера — taatlemõõt, anebo že поставить neznamená hankima, nýbrž tarnima. Mimochodem, zapletení kolem hankima-tarnima sahá až do 30. let 20. století.

Vedle doslovného překladu se používá také překlad znak za znakem: insener-tehniline personal (rus. инженерно-технический персонал) místo inseneride ja tehnikute, teaduslik-tehniline progress (rus. научно-технический прогресс) místo teaduse ja tehnika progressi.

Oblast zásobování nelze považovat za výlučně ruskojazyčnou — nejspíš už jsou i tací [v Estonsku], ale značná část administrativního styku probíhá i mezi zásobovači v ruštině, a to zanechalo svou stopu: ani Estonci neznají estonskou odbornou terminologii svého oboru. Nejspíš se tedy i Estonci budou muset spolu s příslušníky jiných národností učit estonsky, včetně odborného jazyka svého oboru, pokud nechtějí v znalosti estonštiny za nimi zaostávat. Nyní, kdy zájem o jazykové otázky vzrostl, lze snad opatrně doufat, že úsilí jazykových odborníků nezůstane jen papírovou tvorbou nových slov.

Tvorba terminologických slovníků při změně jazykového postavení

Shrnutí

Zákon o jazyce Estonské SSR přijatý v lednu 1989 prohlásil estonštinu za státní jazyk. Ačkoli práce na rozvoji jazyka, včetně jazyka vědy a techniky, v Estonsku neustala ani v době, kdy estonštinu nechránily zákony, současnou jazykovou situaci přesto nelze považovat za uspokojivou. Budoucností estonštiny je třeba se vážně zabývat, a dokonce i tím, zda dokáže úspěšně přetrvat jako spisovný jazyk fungující ve všech oblastech života. Vždyť ačkoli čtvrtá de-

86

Ve druhé polovině století již byla estonština rozvinutým spisovným jazykem, v posledních desetiletích se však její užívání výrazně omezilo. Z tohoto hlediska lze například velmi negativně hodnotit téměř úplné vytlačení estonštiny z úředního písemného styku.

V poslední době se některé instituce a podniky začaly vážněji zajímat o jazykové otázky, jakož i o terminologii ve svém oboru. Lze to vysvětlit tím, že vznikla potřeba naučit estonsky zaměstnance jiných národností, a proto byly zapotřebí jak univerzální učební pomůcky, tak terminologické slovníky.

Institut jazyka a literatury Estonské akademie věd uzavřel několik smluv, na jejichž základě se zavázal uspořádat terminologii různých oborů. Některé podniky a instituce si vlastními silami sestavily terminologický soubor, který potřebovaly, takže terminologům zbývá pouze uspořádat terminologii v již shromážděném materiálu. Výsledkem takové spolupráce bývá zpravidla dvojjazyčný slovník, který lze využít jako doplňkovou pomůcku při výuce estonštiny.

Mezi nejrozsáhlejšími pracemi, které právě probíhají, je třeba zmínit uspořádání terminologie zajišťování a dodávek surovin. Rusko-estonský slovník materiálně-technického zásobování je v podstatě již dokončen. Protože slovník připravovali odborníci z daného oboru, lze z něj do jisté míry pochopit, jaký je skutečný stav estonské terminologie. Je třeba říci, že existuje značné množství estonských termínů, které neznají ani sami Estonci, přestože se tyto termíny již dávno uvádějí v různých slovnících. Skutečnost, že se v pracovních kolektivech na mnoha místech používá ruština, brání šíření estonské terminologie.

O SESTAVOVÁNÍ TERMINOLOGICKÝCH SLOVNÍKŮ V PODMÍNKÁCH MĚNÍCÍ SE JAZYKOVÉ SITUACE

Resumé

V lednu 1989 byla zákonem o jazyce Estonska estonština prohlášena za státní jazyk. Přestože soustavná práce na uspořádání jazyka, včetně jazyka vědy a techniky, pokračovala i v letech, kdy estonština nepožívala zákonné ochrany, nelze současnou jazykovou situaci považovat za uspokojivou. Je třeba vážně se zamyslet nad budoucností estonštiny a nad tím, zda se jí podaří zachovat jako spisovný jazyk, který úspěšně funguje ve všech oblastech. Ačkoli do konce třicátých let 20. století estonština fungovala jako plně rozvinutý spisovný jazyk, v posledních desetiletích se oblast jejího užívání výrazně omezila. Téměř úplná absence úředního písemného styku v estonštině se projevuje nejvýrazněji.

V poslední době se v některých institucích a podnicích začal projevovat zájem o jazykové otázky, včetně problémů terminologie daného oboru. Takový zájem lze vysvětlit také potřebou, aby se pracovníci jiné národnosti učili estonsky, z čehož vyplývá potřeba jak univerzálních učebních pomůcek, tak terminologických slovníků.

V Institutu jazyka a literatury Akademie věd Estonské SSR již bylo uzavřeno několik smluv o uspořádání terminologie různých oborů. Některé podniky a instituce vlastními silami sestavily potřebný terminologický soupis; úkolem terminologů je uspořádat shromážděný materiál. Cílem takové spolupráce bývá zpravidla dvojjazyčný slovník, který lze využít jako doplňkovou učební pomůcku při výuce estonštiny.

V poslední době probíhala rozsáhlá práce na terminologii zásobování a dodávek surovin. Rusko-estonský slovník materiálně-technického zásobování je v zásadě dokončen. Protože slovník materiálně-technického zásobování sestavili odborníci z tohoto oboru, jeho studium umožňuje pochopit skutečný stav terminologie v estonštině. Je třeba poznamenat, že existuje řada estonských termínů, které neznají ani sami Estonci, přestože tyto termíny jsou již dávno zařazeny do různých slovníků. Lze vyvodit závěr, že komunikace v ruštině v pracovních kolektivech zřejmě nepřispívá k osvojení estonské terminologie.

87