LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVI (1996)

LIETUVIŲ KALBA: TYRĖJAI IR TYRIMAI

Vitalija MACIEJAUSKIENĖ

HODNOCENÍ LITEVSKÝCH PŘÍJMENÍ S PŘÍPONAMI

-avičius, -evičius

Část litevských příjmení různého původu má slovanské přípony -avičius, -evičius. V „Litevském slovníku příjmen퓹 je jich uvedeno přibližně 5 300. K tomu je třeba připočítat ještě příjmení s variantami uvedených přípon, které vznikly vlivem různých — jazykových i mimojazykových — okolností. Jde o -ovičius, -ovičas, -avičas, -avičia, -evičas, -evičia, -evyčia, -evičas, -evyčius, -iavičia, -iavičius, -ievičius aj. (srov. současná litevská příjmení Bernatovičius, Daunorovičius, Aleksandrovičas, Davidavičas, Apanavičia, Bagdanavičia, Bielevičas, Jurevičas, Bacevičia, Balsevičia, Bartkevičia, Andriuškevyčia, Augulevyčia, Jasevičias, Bacevyčius, Balanėvyčius, Balsavičia, Baniaučiųčius, Budriavičius, Jurgeliavičius, Baniėvičius apod.). Litevských příjmení se slovanskými patronymickými příponami -avičius, -evičius a jejich různými variantami je tedy mnoho.

Při zkoumání zvláštností ustalování litevských příjmení byly pojednány tři nejdůležitější způsoby vzniku příjmení tohoto typu. Není pochyb o tom, že část z nich (možná dokonce většina) vznikla z patronym, která se v 15.–17. století tvořila pomocí uvedených přípon z osobních jmen různého původu. Další část tvoří příjmení tohoto typu převzatá z jiných jazyků. Třetí část představují slavizovaná litevská příjmení. Konkrétní údaje z historických dokumentů dokládají, že slovanské přípony -avičius, -evičius mohly být připojovány k příjmením, která žádné patronymické přípony neměla, nebo jimi byly nahrazovány litevské patronymické přípony již utvořených příjmení².

Takové cesty vzniku litevských příjmení s příponami -avičius, -evičius uznávají i další lingvisté ve svých antroponomastických pracích. A. Salys píše: „Slovanské patronymické přípony -avičas, -evičius pronikly do litevštiny v důsledku smíšeného běloruského jazyka staré litevské státní kanceláře a zejména po zavedení polské matriky namísto užívané latinské, před rozdělením litevsko-polského státu“³. A dále: „Před rozdělením Polska a Litvy, po zavedení polské matriky, a později, s šířením polštiny v Litvě, -ovič, -evič

¹ Slovník litevských příjmení, 1, V.: Mokslas, 1985; 2, V.: Mokslas, 1989. Všechna současná příjmení jsou v článku uvedena podle tohoto slovníku.

² Podrobněji viz M a c i e j a u s k i e n ė V. Vznik litevských příjmení, V.: Mokslas, 1991, 180–197.

³ S a l y s A. Patronymika. — S a l y s A. Spisy 2, Vlastní jména, Řím: Litevská katolická akademie věd, 1983, 52.

60

a -ouski, -inski, -iczki se začaly co nejšířeji připojovat ke všem příjmením. Nakonec i lid začal tyto příponové ocásky považovat za znak „panskosti“ a „zdobit se“ jimi⁴. „Dokud se matriky vedly latinsky, jmennou zásobu venkovského obyvatelstva ovlivňovala pouze běloruská kancelářská praxe. Protože se s ní však lidé setkávali jen málo, příjmení se slavizovala jen v těch částech země, kde již začala i asimilace, totiž na východě Litvy. Před rozdělením Litvy a Polska se však po zavedení polštiny do matrik začala příjmení venkovanů silně polonizovat. Litevské patronymické přípony se nahrazovaly -ovič, -evič a samotná příjmení se překládala do polštiny [...]. Vzdělaný člověk se v době polonizace styděl nosit litevské příjmení⁵.“

Z. Zinkevičius hodnotí v díle „Lietuvių antroponimikoje“ přípony -avičius, -evičius i osobní jména (příjmení) s nimi takto: „Patronymika s -ovič, -evič [...] se v Litvě užívala dříve, než se začaly úřední dokumenty psát polsky. Jde o dědictví kancelářské polštiny [...]. Patronymika s -ovič, -evič tedy tehdy představovala typický, specifický prostředek užívaný na území Litevského velkoknížectví k označování lidí, především v úředních dokumentech. Používala se u všech obyvatel bez ohledu na to, jakým jazykem mluvili a jak sami sebe nazývali“⁶. Jinde: „Patronymika s -ovič, -evič sehrála významnou úlohu při utváření dnešních příjmení Litevců, Bělorusů a dalších obyvatel někdejšího území Litevského velkoknížectví. Přípony -ovič, -evič se postupem času změnily v příjmení a na tomto území se staly znakem ‚urozeného‘ příjmení. Začaly se připojovat k ‚neurozeným‘ příjmením“⁷. Pro problém, jímž se bude zabývat tento článek, jsou důležité i následující autorovy myšlenky: „... litevská patronymika užívaná tehdy v mluveném jazyce, jako Jonaitis, Petraitis, Adomaitis a podobně, se v úředních dokumentech (zejména církevních) obvykle nahrazovala slovanskými ekvivalenty, tedy se zapisovala jako Janowicz, Piotrowicz, Adomowicz atd.“⁸, případně — „... jinak se litevská patronymika v církevních dokumentech systematicky nahrazovala úředními podobami s -ovič, -evič“⁹. Tento stručný přehled lze uzavřít následujícími myšlenkami: „Po polonizaci litevské šlechty se začala litevská osobní jména záměrně polonizovat [...]. Tento proces se výrazně zintenzivnil před rozděleními Litvy a Polska, když byla zavedena polská matrikace. Tehdy a později se začala silně polonizovat i příjmení venkovanů. Někdy k polonizaci docházelo i spontánně, když se člověk sám snažil změnit své příjmení (např. přidáním ‚vznešené‘ přípony -ski), aby tím zakryl svůj ‚nízký‘ původ. Často se však sahalo i k nátlaku. Polský nebo polonizovaný kněz při křtu dítěte často bez vědomí rodičů z vlastní iniciativy zapsal do matrik polonizovanou podobu osobního jména“¹⁰.

⁴ S a l y s A. V očekávání zákona o příjmeních. — Tamtéž, 68.

⁵ S a l y s A. Naše příjmení. — Tamtéž, 21.

⁶ Z i n k e v i č i u s Z. Litevská antroponymika, V.: Mokslas, 1977, 54.

⁷ Tamtéž. 56.

⁸ Tamtéž, 59.

⁹ Z i n k e v i č i u s Z. Dějiny litevského jazyka, 3, Jazyk starých písemných památek. V.: Mokslas, 1988, 148.

¹⁰ Z i n k e v i č i u s Z. Litevská antroponymika, 36—37.

61

Jak je patrné, při hodnocení příjmení s příponami -avičius, -evičius se zvláštní důraz klade na moment jejich vzniku prostřednictvím slavizace. Je třeba poznamenat, že litevská příjmení mohla být slavizována použitím přípon -avičius, -evičius jak násilně, tak na přání samotných osob. Kromě toho se jako by zdůrazňovala intenzita a systematičnost slavizace prováděné násilím (Z. Zinkevičius). Podobný přístup se uplatňuje i u příjmení se slovanskými příponami typu -sk- (-auskas, -inskas, -eckas, -skas aj.).

Právě tento přístup je zřejmě hlavním argumentem, když se hovoří o změně litevských příjmení tohoto typu („politevštění“). „Je třeba povinně politevštit, změnit čistě litevská i přejatá příjmení, pokažená ponecháním slovanských přípon, a konečně i příjmení, která jsou zjevnými překlady,“ píše A. Salys¹¹. Hlasy volající po odstranění přípon slovanského původu ze všech příjmení jsou slyšet i dnes.

To mimo jiné znamená, že se jako by stírají uvedené rozdíly mezi možnostmi vzniku příjmení s příponami -avičius, -evičius a nepokoušíme se zjistit, kolik příjmení tohoto typu mohlo vzniknout tím či oním způsobem¹².

Stanovit alespoň přibližný kvantitativní poměr mezi slavizovanými příjmeními a příjmeními s příponami -avičius, -evičius, která vznikla jinými způsoby, je v současnosti sotva možné. Slavizace litevských příjmení totiž není dostatečně prozkoumána. Bylo by třeba shromáždit množství údajů z historických dokumentů 18.–19. století, zobecnit je a teprve poté vyvozovat závěry.

Materiály z pramenů z první poloviny 19. století již nyní ukazují, že vliv slavizace na současná litevská příjmení prostřednictvím přípon -avičius, -evičius by bylo třeba hodnotit alespoň částečně obezřetněji. Bylo zjištěno, že většina příjmení tohoto typu zaznamenaných v dokumentech z uvedeného období se do dnešních dnů nedochovala.

Zde jsou údaje z matriky křestních záznamů farnosti Kuliai z let 1802–1807 (pramen je uložen v Litevském státním historickém archivu; F 669, ap.1, b.220).

Mezi příjmeními ve farnosti jsou velmi časté varianty se slovanskými patronymickými příponami -ovič, -evič i bez nich. Jde o příjmení stejného původu, avšak odlišné struktury, např.: Josepho Balsis (37, 66) — Mathia Balsiewicz (57)¹³, Franciscus Dyburis (18) — Josephus Dyburewicz (66), Feliciano Drakszas (67) — Feliciano Drakszewicz (6), Philipho Lingis (69) — Laurentius Lingiewicz (35), Josephus Martynkus (4) — Josephus Martynkiewicz (24, 1, 27), Franciscus Urban (43) — Felicjanus Urbanowicz (38), Augustino Żygus (52) — Francisko Żygiewicz (66). Porovnáním těchto příjmení se současnými je patrné, že většina příjmení s příponami -ovič, -evič z počátku 19. století se do dnešních dnů nedochovala. Srovnávací materiál lze rozdělit do následujících skupin.

¹¹ Salys A. Pavardžių problema. — Salys A., Min. veik., 65.

¹² Je pravda, že Z. Zinkevičius v „Lietuvių antroponimikoje“ píše: „Případů přímého přejímání příjmení zřejmě nebylo mnoho“ (116).

¹³ V závorkách jsou uvedeny listy dokumentu, na nichž jsou zaznamenána uváděná příjmení.

62

1. Příjmení s příponami -ovič, -evič nemají protějšky mezi současnými příjmeními. Ty mají pouze příjmení stejného původu, která se v současnosti užívají ve farnosti, ale bez těchto přípon. Současná příjmení jsou kromě jiných míst nejčastěji zaznamenána také v Kuliuose nebo v jejich blízkosti, např.: Thoma Alutowicz (4), Franciscus Alutowicz (4, 5), Joannes Alutowicz (4) — Francisco Alutis (34), Thoma Alutis (43), Dominicus Alutis (68). Srov. Alutis Grg, Krtn 2 aj. dále (zde jsou nejprve uvedena příjmení s příponami -ovič, -evič zaznamenaná v prameni, za pomlčkou pak také varianta téhož příjmení bez přípony, která se rovněž vyskytuje v prameni, a za tečkou současný protějšek posledně uvedeného příjmení; zkratky jako v „Lietuvių pavardžių žodyne“).

Franciscus Anuževič (9, 6), Josephus Anuževič (6), Nicolao Anuževič (6), Stanislau­s Anuževič (1, 26) Bartholomeus Anuževič (41) — Bartholomeo Anuzis (22), Nicolaus Anuzis (31 aj.), Stanislau­s Anuzis (30), Francisco Anuzis (66, 42 aj.), Josephus Anuzis (42), Josepho Anuzys (61), Stanislau­s Anuzys (56), Nicolaus Anuzys (61). Srov. Ānūžis Grg 5, Kl 5, Krt 20, Krtn 8 aj.

Dominicus Brasewicz (60) — Dominikus Brajus (26). Srov. Brāsas Krt, Krtn 2 aj. dále od Kuliuose.

Casimiro Buczniewicz (9), Thomas Buczniewicz (59), Joanes Buczniewicz (27) — Antonio Bucznis (12), Stanislau­s Bucznis (19), Joanne Bucznis (67). Srov. Bučnys Kl, Rt 3 aj.

Josephus Dyburewicz (66) — Josephus Dyburis (6, 44), Franciscus Diburis (59). Srov. Dýburis Grg 2, Kl 4, Krt 8 aj. nedaleko Kuliuose.

Feliciano Drakszewicz (6) — Feliciano Drakszas (67). Srov. Drākšas Kl 3, Krt 13, Krtn 5 aj.

Martino Gielżynowicz (24), Victorius Gielżynowicz (65), Petro Gielżynowicz (28) aj. — Martino Gielžinis (41), Martino Gielžynis (52), Petro Gielžynis (62). Srov. Gelžinis Grg 5, Krt 3, Krtn 2 aj.

Bonaventura Gryksztowicz (23, 40, 59), Martinus Grykſtowicz (23), Franciscus Grykſtowicz (65), Mathas Grykſtowicz (34, 68) aj. — Mathao Gryksztas (43). Srov. Grikštas Grg 7, Kl 6, Krt 12, Krtn 3 aj.

Thoma Jokniewicz (6) — Valentino Joknis (23, 55, 68), Martino Joknis (57). Srov. Joknys Kl 2, Rt aj.

Stanislauo Jurgulewicz (66) — Mathaus Jurgulis (7, 12, 25, 57), Stanislau­s Jurgulis (57). Srov. Jurgūlis Grg 4, Kl 5 aj.

Isidoro Kalnikowicz (10) — Jsidoro Kalnikas (39), Jsidoro Kalniks (63). Srov. Kalnikas Rt 4 aj.

Vincentio Lożewicz (4, 42, 63) — Vincentius Lozis (48), Casimiro Lozis (29, 30, 62), Wincentius Lozis (25, 39). Srov. Ložys End 2, Ms 4, Pln aj.

Josepho Metrykiewicz (55) — Antonio Metryk(i)s (3), Jozepho Metrikis (22), Mathia Metrikis (14), Bartholomeo Metrikis (10), Stanislau­s Metrikis (65). Srov. Mētrikis Kl 6, Rt 2 aj.

63

Josepho Styrbowicz (39), Ignatius Styrbiewicz (66) — Josephus Styrbis (1, 18, 60), Iosephus Stirbis (35). Srov. Stirbys Rt a další.

Jacobus Strawkieiwicz (32, 35, 58), Georgius Strawkieiwicz (3, 30, 45, 46, 55, 62 a další), Gaspero Strawkieiwicz (38), Andreas Strawkieiwicz (31, 44), Casimirus Strawkieiwicz (2, 29, 30, 47), Bartholomeus Strawkieiwicz (5), Joane Strawkieiwicz (16), Constantinus Strawkieiwicz (44), Isidorus Strawkieiwicz (37) — Jacobo Strawkas (14), Josephus Strawkas (16), Jzidorus Strawkas (67). Srov. Straūkas Rt 3 a další, Straūkas Kl 17, Krt 5 a další.

Stanislao Stupelewicz (26) — Antonius Stupelis (66), Ignatio Stupelis (2, 36, 59), Dominico Stupelis (59), Stanislao Stupelis (41, 57), Vincentius Stupelis (43, 55), Joanne Stupelis (44). Srov. Stuopēlis Grg 4, Kl 9, Krtn 9 a další.

Bartholomeus Szakinowicz (55) — Bartholomeo Szakinis (35), Georgio Szakinis (2, 35), Simone Szakinis (48, 49, 52), Thaddeus Szakinis (46). Srov. Šakinis Kl 17, Krtn 3, Rt 2 a další.

Antonio Szeputowicz (59) — Antonius Sžeputis (12, 44, 49, 51). Srov. Šēputis Grg, Krt, Krtn 10 a další.

Thaddeo Szleyniewicz (35), Franciscus Szleynowicz (29, 30 a další) — Franciscus Szleynius (52), Franciscus Szleyno (65), Francisco Szleynis (66). Srov. Šlēninis Kl 14, Krt 3, Krtn a další.

Mathias Szlimowicz (36) — Iacobus Szlimas (36), Thoma Szlimas (46, 48), Mathias Szlimas (44), Antonius Szlimas (53 a další), Stephanus Szlimas (6, 54) a další. Srov. Šlýmas Kl 4, Krt 5 a další.

Georgio Tylwikowicz (2, 25, 42 a další), Nicodemus Tylwikowicz (14), Mathias Tylwikowicz (37) — Mathia Tylwikas (32, 43). Srov. Tilvikas Grg 2, Kl 14, Krt 6, Rt 2 a další.

Joanne Warnelewicz (1), Joanes Warnelewicz (17) — Joanne Warnelis (32, 54, 68), Joannes Warnelis (46). Srov. Varnēlis Kl, Krtn, Rt 3 a další.

Jacobus Woycewicz (26), Joanne Woycewicz (58) — Jacobus Woycis (44), Jacobo Woycis (64). Srov. Vaičius Kl 2, Krt 6, Krtn 2 a další.

Zde je třeba uvést ještě dvě paralely. Protějšky jejich příjmení s příponou -evič jsou rekonstruovány pouze z příjmení známých v jihovýchodní Litvě, a proto nemohou souviset s příjmeními z farnosti Kulių. Jsou to:

Stanislaus Salawicz (5), Simon Salewicz (37), Stanislao Salewicz (3) — Simon Salis (59, 60), Simeone Salis (67). Srov. *Salevičius Pbrd, Trak a Salys Kl 8, Krt 8, Krtn 4 a další.

Francisco Zygiewicz (66) — Augustino Žigus (50), Augustino Žygus (52). Srov. *Žygevičius V a Žýgus Kl 5, Krt a další.

2. Příjmení z farnosti Kulių s příponami -ovič, -evič i jejich varianty bez přípon mají protějšky mezi současnými příjmeními. Současná příjmení se slovanskými příponami jsou však zaznamenána, tj. rozšířena, pouze v místech Litvy vzdálenějších od Kulių, zatímco příjmení bez přípon -avičius, -evičius také v Kuliuose nebo v jejich blízkosti, např.:

Joane Bernatowicz (22, 36, 38), Filiphus Bernatowicz (56) — Franciscus Bernotas (9), Filiphus Bernotas (57), Joannes Bernotas (44). Srov. Bernatāvi-

64

čius. Bernotāvičius (rozšířené na různých místech Litvy; a stejně tak i v dalších případech) a Bernōtas Kl 6, Krt 4, Rt 3 aj.

Mathias Jucewicz (46) — Sylwestro Jucis (45). Srov. Jucēvičius ir Jucỹs Grg 5, Kl 13, Rt 2 aj.

Josephus Jurgutowicz (62) — Stanislaus Jurgutis (69), Joanne Jurgutis (44), Mathao Jurgutis (38). Srov. Jurgutāvičius ir Jurgūtis Grg, Krtn 11, Rt 3 aj.

Stanislaus Lawkowicz (29, 30, 34), Joanes Lawkowicz (17, 29). Srov. Laukāvičius ir Laukỹs Dr 3, Krt, Pln 4 aj.

Georgius Lingiewicz (11, 47), Georgio Lingiewicz (6), Laurentius Lingiewicz (35) — Georgio Lingę (42), Philhipho Lingis (69). Srov. Lingēvičius ir Lingė Grg, Kl, Krtn 2, Rt 6 aj., Lingis Grg, Krt aj.

Antonius Lukszewicz (6) — Antonio Lukszas (28, 55), Antonius Lukszas (36). Srov. Lukšēvičius ir Lūkšas Grg 2, Kl 3, Krtn 2 aj.

Fortunatus Lutkiewicz (59) — Fortunatus Lutkus (66). Srov. Liutkēvičius ir Liūtkus Kl, Pln, Rt 7 aj.

Antonius Momkiewicz (69) — Bonaventura Momkus (56). Srov. Momkēvičius ir Momkus Grg 4, Kl 2, Krt 2 aj.

Francisko Narkiewicz (11, 18, 32, 37, 40, 56 aj.), Joanne Narkiewicz (3, 8, 54), Michaele Narkiewicz (11, 18, 39, 69), Georgius Narkiewicz (66), Dominicus Narkiewicz (18), Ignatius Narkiewicz (9, 17, 36 aj.), Josephus Narkiewicz (9, 43, 68) — Joannes Narkus (61), Ignatio Narkus (65), Michael Narkus (53). Srov. Narkēvičius ir Narkus Grg, Kl 13, Krt 12, Krtn.2, Rt 2 aj.

Philiphus Rymkiewicz (33, 61, 65), Stanislao Rymkiewicz (58), Antonius Rymkiewicz (8), Michael Rymkiewicz (66), Josephus Rymkiewicz (34) — Stanislao Rymkus (31), Michaelis Rymkus (32). Srov. Rimkēvičius ir Rimkus Grg, Kl 2, Krt 11, Krtn 6, Rt 2 aj.

Michael Szawlewicz (22) — Simon Szawlis (69), Michaele Szawlis (68). Srov. Šaulēvičius, Šiaulēvičius ir Šiaulỹs Kl 16, Krt 18, Krtn 3, Rt 4 aj.

Dominicus Tumowicz (67) — Dominico Tumas (42, 55), Dominicus Tuma (57), Georgius Tumas (42). Srov. Tumāvičius ir Tumà Grg 5, Rt 4 aj., Tūmà Krt aj.

Josepho Witkiewicz (8), Joannes Witkiewicz (35, 60, 61) — Joannes Witkus (47). Srov. Vitkēvičius ir Vītkus Grg 5, Kl 4, Krtn 12, Rt 4 aj.

3. Stejně jako v předchozích uvedených případech mají příjmení z počátku 19. století s příponami -ovič, -evič i bez nich své protějšky mezi současnými příjmeními. Ta jsou kromě jiných míst zaznamenána také v Kuliuose nebo v jeho blízkosti, např.:

Mathia Balsiewicz (57) — Josepho Balsis (37, 66). Srov. Balsēvičius Grg 2, Kl 29, Krt 22, Krtn 4 aj., Balsys Kl 3, Krt, Krtn 8 aj.

Simon Budrewicz (59) — Filipus Budris (49, 51), Franciscus Budris (67), Josepho Budris (36). Srov. Budrēvičius Rt aj. dále a Budrỹs Grg 13, Kl 3, Krt 2, Krtn 5 aj.

Thaddeo Butkiewicz (33, 55, 69), Mathias Butkiewicz (15, 33, 36), Adamo Butkiewicz (56), Antonius Butkiewicz (69) — Michaele Butkus (48). Srov.

65

Butkėvičius Krtn, Rt 2 a další dále a Būtkus Grg 17, Kl 20, Krt 12, Krtn 16, Rt a další.

Stanislaus Gudowicz (21, 26) — Casimiro Gudas (10). Srov. Gudāvičius Krtn a další dále a Gūdas Grg, Kl 8, Krt, Krtn, Rt 2 a další.

Casimiro Janikowicz (8, 26), Georgio Janikowicz (16, 18), Michaele Janikowicz (7, 37), Franciscus Janikowicz (31), Josephus Jonikowicz (65) — Casimirus Jonikas (38), Josephus Jonikas (37), Michaele Jonikas (49, 51), Francisco Jonikas (3, 32, 54), Joannes Jonikas (12, 39, 67), Simone Jonikas (39) a další. Srov. Jonikėvičius Rt a další dále a Jonikas Grg 4, Kl 3, Rt 7 a další.

Vincentius Jurkiewicz (25, 32, 39, 48, 59), Thadeo Jurkiewicz (22), Michael Jurkiewicz (8, 10, 38), Jacobus Jurkiewicz (1, 41, 36), Franciscus Jurkiewicz (16), Dominikus Jurkiewicz (44), Georgius Jurkiewicz (41, 26), Nicodemo Jurkiewicz (26) — Gaspare Jurkus (31, 54, 67), Ignatius Jurkus (17, 44, 66), Mathias Jurkus (36, 49, 51, 67), Dominicus Jurkus (67), Thaddeo Jurkus (46) a další. Srov. Jurkėvičius Krtn a další dále a Jurkus Kl 11, Krt 10, Krtn 8, Rt 11 a další.

Wincentio Kuprewicz (10), Stanislao Kuprewicz (9), Casimirus Kuprewicz (43) — Vincentius Kupris (34, 59), Stanislaus Kupris (58), Casimirus Kupris (34) a další. Srov. Kuprėvičius Krt, Krtn a další dále a Kuprys Grg 6, Kl 11 a další.

Simone Szymkiewicz (12, 56), Andrea Szymkiewicz (10) — Andrea Szymkus (35, 60), Thadeo Szymkus (44), Georgius Szymkus (59). Srov. Šimkėvičius Rt 2 a další dále a Šimkus Grg 7, Kl 12, Krt 2, Krtn 10 a další.

Felicjanus Urbanowicz (38), Clement Urbanowicz (5), Franciscus Urbanowicz (5), Petrus Urbanowicz (68), Mathia Urbanowicz (36) — Franciscus Urban (43), Casimirus Urban (46), Josepho Urbonas (6), Clemente Urbonas (65), Mathia Urbonas (5). Srov. Urbonāvičius Grg 3, Krtn, Rt 3 a další dále a Ūrbonas Grg 8, Kl 8, Krt 7, Krtn 6, Rt 7 a další.

Fabianus Waytkiewicz (5), Antonius Woytkiewicz (6), Nicolao Woytkiewicz (8, 52, 53), Isidoro Woytkiewicz (21, 47), Ignatius Woytkiewicz (10, 47, 52, 67), Josepho Woytkiewicz (31) a další — Petrus Waytkus (53), Josepho Waytkus (57), Joanne Waytkus (47), Ignatius Waytkus (48, 49, 50), Ignatius Woytkus (51) a další. Srov. Vaitkėvičius Krt 3 (jeden člověk jménem Vaitkus), Krtn, Rt 2 a další dále a Vaitkus Grg 6, Kl 15, Krt 18, Krtn 25 a další.

Bonawentura Zylewicz (41), Josepho Zylewicz (47), Ignatius Zylewicz (65), Bartholomeus Zylewicz (10) — Josephus Zylis (15). Srov. Žilėvičius Grg 2, Rt 3 a další dále a Žilius Grg 30, Kl 17, Krt 2, Krtn a další.

Zde je třeba zmínit také následující případy: Josephus Martynkiewicz (1, 24, 27), Mathias Martynkiewicz (66) — Josephus Martynkus (4), Bonifacio Martynkus (10, 34), Sylwester Martinkus (27, 46), Mathias Martinkus (43). Srov. Martinkėvičius Pln 2 (jeden člověk jménem Martinkus) a další dále a Martinkus Grg 3, Kl 8, Krt 8, Krtn 5, Rt 2 a další.

Leone Rudowicz (38, 69), Leo Rudewicz (1), Josephus Rudzewicz (46) — Leone Rudis (54), Laurentius Rudis (66). Srov. Rudāvičius Pln (člověk jménem

66

Rūdė) a další, Rudovičius Rt 2, Rudėvičius, Rudzėvičius – daleko od Kuliů a Rūdis Grg 7, Krtn a další, Rudys Grg 2, Kl 12, Krtn 2 atd.

Poslední dva případy lze zčásti zařadit jak mezi příklady uvedené v 2. pododdílu, tak mezi příklady uvedené ve 3. pododdílu.

Část příjmení s příponami -ovič, -evič užívaných na počátku 19. století v kuļské farnosti nemá varianty bez těchto přípon. Není jasné, zda taková příjmení tehdy vůbec nebyla známa, nebo zda jejich nositelé jednoduše nejsou v církevní matrice zmíněni (pokud v té době nebyli kmotry ani nedali pokřtít své děti). Takové případy jsou vzácné. Jak dokládají současná příjmení, častěji se do našich dnů nedochovala. V Kulių nebo v jejich blízkosti jsou však dnes známa příjmení téhož původu, která uvedené slovanské přípony nemají, např.:

Thadeorus Barbszewicz (29), Theodor Barbszewicz (30) – příjmení *Barbševičius není známo; srov. Barbšys End, Grg 6, Barpšys Rt 3.

Ioanne Dawgnarowicz (32) – příjmení *Daugnoravičius není známo; srov. Daugnóta Kl 6, Krtn, Pln a další.

Joanne Janutowicz (37) – příjmení *Janutavičius, *Jonutavičius nejsou známa; srov. Janu̇tis Krtn 6 (v matrice uváděn jako Jonūtis), Jonūtis Krt 3, Krtn 2, Rt 2 a další.

Joannes Petrułowicz (1) – příjmení *Petrutavičius není známo; srov. Petrūtis Kl 2, Krt 2, Krtn a další.

Jiné případy dokládají, že příjmení s příponami -ovič, -evič z kuļské farnosti z počátku 19. století přetrvala až do našich dnů. Současná příjmení tohoto typu jsou známa kromě jiných míst také v Kulių nebo v jejich blízkosti, např.:

Nicodemus Eytowicz (29, 36, 48), Vincentio Eytowicz (29, 30), Adamo Eytowicz (32, 55), Joannes Eytowicz (9). Srov. Eitāvičius Dr 2, Grg, Krt 3, Krtn 3 a další.

Josepho Jurewicz (40, 57, 68), Simone Jurewicz (3), Stanislao Jurewicz (37, 58), Mathas Jurewicz (57), Joanne Jurewicz (44, 57). Srov. Jurevičius Kl 3, Krtn 4, Rt 3 a další. Existuje také příjmení Jūras, zaznamenané daleko od Kulių.

Thadeo Juszkiewicz (38), Casimirus Juszkiewicz (18, 31, 43, 58), Francisco Juszkiewicz (12), Stanislaus Juszkiewicz (63), Antonius Jułkiewicz (27). Srov. Juškėvičius Grg, Krtn, Rt a další. Přestože je známo také příjmení Juškà, zaznamenané kromě jiných míst také v Grg 2, Kl 4, Krt 3, Krtn, Rt 7 a dalších.

Z uvedených údajů vyplývá, že část příjmení z kuļské farnosti z počátku 19. století se slovanskými příponami -ovič, -evič se do našich dnů nedochovala. Jde o všechna příjmení první skupiny a pravděpodobně o většinu příjmení druhé skupiny (pokud vezmeme v úvahu možnost migrace části nositelů příjmení). Lze k nim přiřadit také část příjmení uvedených ve třetí skupině. Takový postup mimo jiné umožňuje skutečnost, že většina současných příjmení s příponami -avičius, -evičius, s nimiž byla ztotožňována příjmení z kuļské farnosti, je poměrně (a někdy velmi) častá a rozšířená v různých částech Litvy. Jak bylo patrné, jejich lokalizace jen zřídka potvrzuje, že se tato příjmení dnes vyskytují také v Kulių (právě v Kulių!). Naproti tomu většina současných příjmení bez uvedených slovanských přípon, ztotožňovaných s obdobnými příjmeními v církevní matrice

67

Příjmeními jsou známy také v Kuliuose (zde je jich zapsáno dokonce po několika či několika desítkách). Lze proto tvrdit, že většina příjmení s polskými příponami -ovič, -evič z počátku 19. století ve farnosti Kulių se do dnešních dnů nedochovala.

Jinak je tomu u příjmení ve farnosti, která mají jiný znak slovanského tvoření, tj. různé přípony typu -sk-. Srovnání se současnými příjmeními ukazuje, že do dnešních dnů se dochovala téměř všechna příjmení tohoto typu z počátku 19. století.

Zde jsou paralely většiny příjmení s příponami typu -sk- z počátku 19. století a současnosti (nejprve jsou uvedeny údaje z pramene, za pomlčkou současné příjmení, jeho rozšíření a četnost):

Joanne Alczewski (31), Taddeus Alczew[s]ki (42) — Alčauskis Kl 5, Rt 3 aj.

Stephano Alwin[s]ki (9) — Alvinskis Rt, Žr aj.

Michael Beržan[s]ki (5, 32) — Beržanskas Kl 5 aj.

Laurentius Durwian[s]ki (22, 66, 31, 44), Simone Dyrwianski (38, 19), Joanne Dyrwian[s]ki (52, 2), Wincentius Dyrwian[s]ki (3, 46), Josephus Dyr-wianski (28) — Dirvónskis Kl 2, Krt 6, Krtn 3 aj., Dirviánskas Klp, Krtn 3 aj.

Franciscus Grygalow[s]ki (22, 26), Casimirus Grygalow[s]ki (24), Petrus Grygalow[s]ki (52) — Grigaláuskas Kl 10, Krt 7, Krtn aj.

Antonio Gudow[s]ki (52, 35, 43, 9), Joannes Gudow[s]ki (6), Michaele Gudow[s]ki (27, 28, 65), Carolo Gudewski (9) — Gudaúskis Krtn, Rt aj.

Ignatio Karbow[s]ki (48), Josepho Karbow[s]ki (17), Michael Karbow[s]ki (67) — Karbáuskas, Karbáuskis Kl, Rt aj.

Georgius Kawecki (35, 47, 12, 67, 61), Joannes Kawecki (35), Benedictus Kawecki (32, 38), Thomas Kawecki (37) aj. — Kavečkis, Kavečkis Kl 9, Rt 2 aj.

Clemente Kierpowski (19) — Kerpáuskis Krt, Pln 5 aj. dále.

Dominicus Luczynski (32, 40, 19), Petrus Luczynski (52, 53), Joanne Luczyn[s]ki (40), Antonius Luczynski (2) aj. — Lučinskas Grg aj. dále.

Iosephus Lukowski (33), Michaele Lukowski (32), Gregorius Lukowski (19), Gabriel Lukowski (8), Petro Lukowski (1) aj. — Lukáuskis, Lukáuskis Grg 27, Kl 8, Krt 22, Krtn 11 aj.

Antonius Maciulski (44), Bartholomeo Maciulski (50), Antonio Maczul[s]ki (45) — Mačiulskis Kl 3 aj.

Michaele Rawecki (68), Michaele Rawicki (34, 53), Dominico Rawicki (46) — Ravéckis Rt aj., Ravickas Kl aj.

Mathaus Skulski (44, 9) — Skulskis Kl 7 aj.

Antonius Szlewin[s]ki (26, 16), Casimiro Szlewin[s]ki (17), Michaele Szlewin-ski (16) — Šlevinskis End 3, Pln 2, Rt 4 a dále.

Vincentio Szuliński (35, 62) — Šulinskis Kl, Rt a dále.

Joannes Szwętachow[s]ki (7), Joannes Szwęntochowski (51) — Šventakáuskis Rt.

68

Joannes Teleszynski (58) — Telšinskis Grg 5, Kl aj.

Joanne Tomaszewski (5, 54, 55 a dále), Vincentio Toma[zew]ski (25) — Tamašauskis, Tamašauskis Krtn 8 a dále.

Antonius Turowski (5), Stanislaus Turowska (31, 30, 62 a dále) — Turáuskas, Turauskos Krtn aj., Turáuskis Krt aj.

Mathia Waynowski (24) — Vaináuskis Grg 2, Rt 2 a dále.

Laurentius Walskis (41) — Válskis Grg 3 aj., Volskis Krt aj.

Iacobus Wasilewski (32), Michaele Wasilewski (37, 9), Gasper Wassilewski (52, 49), Bonaventura Wa[s]ylewski (9), Simone Wasilewski (69) — Vasiliáuskis, Vasiliauskis Grg 5, Kl 5, Krt 8, Krtn 3, Rt 2 a dále.

Georgio Wysocki (6, 27, 42, 58), Laurentio Wysocki (1, 15), Antonius Wisockis (68) — Visockis Kl 3 a dále.

Casimiro Wi[?]zniewski (14) — Višniáuskis, Višniauskis Rt 10 a dále.

Vincentio Zebrowski (15, 42, 52, 66) — Žebrauskis Grg, Krt 2 a dále.

Shrneme-li uvedené, lze vyvodit následující závěry:

1. V první polovině 19. století ještě nebyly podoby litevských příjmení definitivně ustáleny. To platí zejména o příjmeních s patronymickými slovanskými příponami -ovič, -evič.

2. Údaje z matrik křtů farnosti Kulių z let 1802—1807 přesvědčivě ukazují, že většina litevských příjmení tohoto typu se do dnešních dnů nedochovala¹⁴.

3. Dočasnost variantů většiny příjmení s příponami -ovič, -evič z první poloviny 19. století není zcela pochopitelným jevem. Lze ji vysvětlit různě.

3.1. Možná to souvisí s odstraňováním patronymických přípon, v tomto případě slovanských -ovič, -evič? Nasvědčovalo by tomu mimo jiné i to, že většina příjmení s příponami typu -sk-, zaznamenaných v církevní knize farnosti Kuliai, se dochovala až do dnešních dnů a funguje na území farnosti. Pokud vyloučíme možnost odstraňování patronymických přípon, museli bychom uznat rozdílné postavení slovanských přípon (-ovič, -evič a typu -sk-) v celém kontextu slavizace litevských příjmení.

3.2. Vznik příjmení s příponami -ovič, -evič v církevní knize farnosti Kuliai může souviset se slavizací: tyto přípony k příjmením, která je neměla, přidal pisatel dokumentu. Podoby příjmení se slovanskými příponami zůstaly zaznamenány pouze v církevní knize, zatímco jinak fungovaly a dochovaly se až do dnešních dnů autentické podoby příjmení bez přípon. Zůstává však nejasné, proč byly zde ke některým příjmením slovanské přípony přidány, zatímco jiná slavizována nebyla. Pokud bychom předpokládali, že se tak dělo s ohledem na přání či požadavek nositele příjmení, bylo by třeba odpovědět ještě na jednu

¹⁴ Po napsání tohoto článku pokračoval výzkum historické antroponymie první poloviny 19. století. Bylo zjištěno, že případy kolísání příjmení s příponami -ovič, -evič a bez nich se vyskytují také v administrativních právních dokumentech. Příjmení s odlišnou slovotvornou stavbou byla porovnána se současnými příjmeními. Srovnání opět ukázalo, že podoby se slovanskými příponami se poměrně často nedochovaly až do dnešních dnů.

69

otázku – proč se většina takto vědomě a dobrovolně slavizovaných příjmení nedochovala až do dnešních dnů.

4. Další výzkum antroponymie 19. století snad pomůže objasnit většinu nejasností spojených s ustalováním podob příjmení, která měla slovanské přípony -ovič, -evič. To, co již bylo zjištěno, především skutečnost, že většina příjmení této slovotvorné stavby užívaných v 19. století se nedochovala až do dnešních dnů, nás vede k tomu, abychom alespoň částečně obezřetněji hodnotili vliv slavizace přidáváním přípon -ovič, -evič na současná litevská příjmení.

5. Zde pojednávané odstraňování přípon -ovič, -evič bychom neměli spojovat se změnou litevských příjmení, která probíhala již v první polovině dvacátého století a byla označována jako „politevštění“. Jak již bylo zmíněno, tehdy se předpokládalo, že se lidé vzdají všech přípon slovanského původu. Proti takovému spojování tedy svědčí stabilita podob příjmení s příponami typu -sk-. Kromě toho „politevštění“ v předválečné Litvě nenabylo velkého rozsahu.

K POSOUZENÍ LITEVSKÝCH PŘÍJMENÍ S PŘÍPONAMI -avičius, -evičius

Shrnutí

Při zkoumání utváření a ustalování zvláštností litevských příjmení byl rozebrán vznik tří hlavních typů příjmení s příponami -avičius, -evičius. Část z nich vznikla z patronymik, která byla v 15.–17. století utvořena z litevských osobních jmen různého původu. Další část tvoří cizí příjmení tohoto typu a třetí část litevská jména se slovanskými příponami -avičius, -evičius.

Tyto možnosti vzniku příjmení uznávají také jiní jazykovědci (A. Salys, Z. Zinkevicius). Upozorňuje se však na to, že hodnocení příjmení s příponami -avičius, -evičius klade zvláštní důraz na vznik příjmení se slovanskou podobou.

Zdá se, že možnost různorodého vzniku těchto příjmení byla přehlížena; nikdo se nepokouší vysvětlit, kolik příjmení tohoto typu vzniklo tak či onak.

Článek uvádí a komentuje antroponymické údaje z křestních matrik (1802–1807) farnosti Kuliai. Částečně vybízejí k opatrnějšímu hodnocení vlivu slavizace na používání přípon -avičius, -evičius u současných litevských příjmení.

70