ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLII (2000)

Jonas KLIMAVIČIUS

Lietuvių kalbos institutas, Vilnius

DOBRODĚJ, ZLOČINEC, NIKČEMA –

ČISTĚ LITEVSKÁ SLOVA

Nikčema bývá obvykle řazen, pokud se na něj vůbec nezapomene, vedle dobroděje a zločince. Výzkumníkům i normotvůrcům zde stále chybí přesnost a skutečná jasnost. Bylo by normální, kdyby se normotvůrci mohli opírat o výzkum – svůj vlastní nebo jazykových historiků.

KPP¹ a dobroděj jsou hybrid. a nikčema – hybrid. KPP² dobroděj je n. přej. Nikčema KPP¹ a KPP² – ničema, zlosyn, nik(a)děla. Zločince – kdoví proč – neuvádí ani KPP¹, ani KPP². Mimochodem, nikoli nikčema, ale především zločinec by byl zlosyn. KT dobroděj je přej., nikčema – hybrid. KNK dobroděj je opět n. přej., nikčema – hybrid. V seznamu velkých jazykových chyb schváleném Státní komisí pro litevský jazyk jsou mezi chybami ve stavbě slov uvedeny cizí slovní prvky – 2.1.5. -dėjas, -a – jmenný prvek, např.: dobroděj, -a = dobrodělec, -kyně; nikčema, -a = nik(a)děla, -o, ničema, -o, ničema, -o; zločinec, -a = zlosyn, -a.

V doktorské disertaci Prana Skardžiuse „Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen“ (Kaunas, 1931) nikčema uvedeno není, zatímco zbývající dvě slova jsou vykládána ne zcela stejně. U jednoho se zdůrazňuje hybridní povaha a z litevštiny se nachází pouze vliv, u druhého se zdůrazňuje litevský původ a ze slovanského jazyka pouze vliv: „dobroděj „Wohltäter“: <…>. Smíšený útvar z pol. dobrodziej nebo bělorus. добродѣй a litev. gėras „dobrý“; přičemž bylo vzato v úvahu také litev. dėti „klást“. <…>; zločinec „Übeltäter“: <…>. Utvořeno z litev. piktas „zlý“ a dėti „klást“ podle bělorus. злодѣй nebo pol. złodziej. <…>“.

Je třeba říci, že mezi předchůdci, o něž se Skardžius opírá – A. Brückner, A. Leskien, E. Berneker, F. Sommer, E. Fraenkel – chybí K. Būga. Ve studii Būgy z roku 1911 „Apie lietuvių asmens vardus“ (mimochodem, vydané v „Lietuvių tautoje“ – stejně jako později Skardžiova disertace) se v kapitole „Dvikamieniai sudėtiniai daiktavardžiai galūnėmis -as ir -a vienaskaitos vardininke“ vysvětlují právě zločinec a neutrum zločinec: „;: pa-deio aba padare Širvydo PS 155, “ K. Būg RR I 216. Tedy se vysvětlují slovotvorně, bez jakýchkoli slavismů! A je vysvětleno to, co Skardžius vůbec nevysvětluje a co nelze vysvětlit výpůjčkou: koncovka -a neutrových tvarů geradėja, piktadėja nemůže pocházet ze slovanské koncovky -ej! A jako neutrová označení činitelů „dvoukmenových složenin“ (tj. složenin) Būga uvádí celou řadu – akiplėša, daugnora, gal(v)žuda, gernora, naktibalda, niektauža, pasalkandė, pikžodžia, saunora, varlamuša, … A...

58

Ve studii „Lituanica“ z roku 1912, v oddílu „К вопросу о хронологии литовских заимствований с русского“, Būga rovněž argumentuje: „В слово nedelia введено é из *deti „делать“ (ср. pa-deio arba padare Ширвид Sak. Punktay 155²⁴, pa-deii „помогать“, gera-dej-a-s „добро-дей“)“ K. Būg RR I 346. Také geradėjas je tedy spojován se slovesem dėti, a konkrétně s jeho významem „dělat“, doloženým u K. Sirvyda (pouze?) a představeným poněkud svérázně: *dėti „делать“. Zcela nečekaně tedy vychází, že geradėjas, piktadėjas jsou nejen litevská slova, ale jsou i sémanticky motivována stejně jako geradarys, piktadarys!

Būga uvedl krátké spojení padeio aba padare [ve starých písemných památkách se často spojují synonyma spojek a(r)ba / alba], navíc bez polského textového ekvivalentu, protože vycházel nikoli z dvojjazyčného originálu z roku 1629, nýbrž pouze z litevského přetisku Richarda Garbeho z roku 1884. V originále z roku 1629 stojí: Sukietino weydus saw tabiau negi vota. Sirdi sawo padeio aba padare kayp adamantu / akmeni kiečiausi – Serce swe uczynili iáko diámént kamień natward[3]y [I 381]. Nesmíme zapomínat, že překlad je z litevštiny, nikoli z polštiny!

Ve svazku LKŽ II₁ heslo dėti tento Sirvydův výrok neobsahuje (a není ani v LKŽ II₂). LKŽ II₂, dėti 11. „vyrábět“, ale pouze „(některá jídla)“ – sýry, klobásy, zelí – spojení se základním významem je zřejmé (a u nakládání zelí je dokonce velmi těsné). Více napovídá dėti 1. podvýznam „potahovat se čím, tvořit na povrchu (o ledu, kůře apod.)“ (také o rose, strupu, svrabu) – tady je toho, co vzniká, rozhodně víc než toho, co se odlupuje. Snad nejvíc a nejvýmluvněji svědčí dėti 18. refl. „stávat se, přihodit se, probíhat“, zejména takové věty: Oras nuo to dedasi šaltas Zapyškis. Mums nelaimė dėjosi – apvogė Darbėnai. Zvlášť nelaimė dėjosi, protože jde o systémový – paradigmatický jev, a hojně se vyskytující 3. osoba dedasi, u níž se zachoval už jen reflexivní tvar, je známkou rozpadu paradigmatu. To svědčí jak o archaické sémantice, tak o její reliktnosti. Mimochodem, i forma destis je doložena v tomto významu u Sirvyda: Teip destis su velinu (tak se děje ďáblu) Punktai sakymu II 70. Širší úvahy o sémantice slovesa dėti zde nejsou nutné; zajímavé je pouze srovnání s lotyšským dēt – jeho původní sémantika zanikla, ale dēties „stávat se“ je stále nejen obvyklým výrazem likties (ar notikt), ale i původním dēties.

Pokračování tohoto příběhu nám mnohé, ale ne všechno objasní. V příručce jazykové praxe „Kalbos patarėjas“, vydané roku 1939 a redigované A. Salisem a P. Skardžiem, geradėjo, niekadejo ani piktadėjo nenajdeme. Chybějí však také v zásadní studii Pranase Skardžise „Lietuvių kalbos žodžių daryba“ (Vilnius, 1943), což znamená, že je Skardžis nepovažoval za litevské odvozeniny. A co Antanas Salys? Ve II. dílu „Lietuvių rašomosios kalbos žodyno“ (Heidelberg, 1951), který sestavili M. Niedermannas, A. Sennas a nově také A. Salys, je niekadejas, -o = niekadarbis, -bė – uvádí se tedy obdobně jako geradėjas, -o = geradaris, -rė (geradėjystė = geradarybė) v I. dílu (1932), který sestavili M. Niedermannas, A. Sennas a F. Brenderis. Ve III. dílu, který sestavili A. Sennas a A. Salys, je to poněkud jinak; Salys už si možná více troufal – piktadėjas, -o (veraltet) = (rlt.) piktadarys, -rė; piktadėjystė, -ės (veraltet) = (rlt.) piktadarybė. Zkratka rlt. znamená „reinlitauisch (Hinweis auf die

59

domácí ekvivalent cizího slova); skutečně litevsky“. piktadėjas je tedy skutečně litevský ekvivalent, ale je opravdu přejatý? Vždyť je u něj ještě uvedeno: veraltet – zastaralý. Není to lexikografický kompromis mezi Salysovým názorem a značně zakořeněnou normativní praxí?

Je třeba pokračovat v historii, ne tak z nutnosti jako spíše kvůli úplnosti výkladu. K. Morkūnas ve své práci „Konstantino Širvydo „Punktų sakymų“ veiksmažodis (Indeksas)“ uvádí u slovesa padėti pouze obvyklé významy „postavit, položit; pomoci“, zatímco význam „udělat“ neuvádí, přestože podobu padėjo z místa zmíněného Būgou zaznamenává (I 381) LKK XX 172.

J. Balčikonis se roku 1957 o slově geradėjas (=geradarys) krátce zmínil: „Druhá část toho slova, „-dėjas“, je vypůjčena z polského slova „dobrodziej“.“ J. Balč RR II 283. V úvodním článku k vydání Balčikonisových spisů z roku 1978 řadí Aldonas Pupkis a Vytautas Mažiulis geradėją mezi hybridy a -dėjas považují dokonce za příponu (tamtéž, 30), čímž ho jakoby odtrhávají od slovesa dėti. Zigmas Zinkevičius roku 1988 zařazuje geradėją ir piktadėją mezi „nejrůznější kalky a přepracované výrazy“ a poznamenává: „ohledně -dėjas srov. dėti“ LKI III 138.

Těsně před dokončením čistopisu se jako Phileas Fogg objevil spis Birutė Kabašinskaitė „Lietuvių kalbos liaudies etimologija ir artimi reiškiniai“ (Vilnius, 1998). Geradėjas je velmi stručně pojednáno v pododdílu „Kontaminace a vztah lidové etymologie“: gera-d-ėj-as „dobrodárce“: *geradėjas (srov. pol. dobrodziej, starobělorus. dobrodėj „tamtéž“)“ a dėti (dėjo)“ (81). Vychází se ze Skardžise a jeho předchůdců. V témže pododdílu se znovu pracuje s vlivem slovesa dėti: „nedėlia, nedėlė ‚týden, neděle‘ (srov. starobělorus. nedėlja ‚tamtéž‘) bylo ovlivněno slovem dėti“ (86). Zde se vychází také z výše zmíněné Būgovy souvislosti (K. Būg RR I 346), nepochopilo se však, že Būga zde užívá sloveso dėti ve významu „dělat“ (tedy ne-dėlia se motivuje stejně jako slovanské ne-dėlja – „ne-práce“, tj. den pracovního klidu!). V oddíle „Lidová etymologie“ se hledá slovanská předloha slova niekadėjas: „niekadėjas…“ (srov. rus. niegodiai „tamtéž“ a další slovanská slova), přeformované podle výrazů niekas, dėti, získalo podvýznam „ten, kdo za nic nemůže, nemá s ničím nic společného, o ničem neví“ (LKŽ VIII 771 a dále)“ (27).

Není třeba hledat žádné slovanské předlohy, protože geradėjas, piktadėjas, niekadėjas jsou litevská slova. Jejich výklad už dávno uvízl, protože nebylo věnováno pozornosti 1) prostému faktu, že existují tvary středního rodu geradėja, piktadėja, a 2) Būgově stručně (ale jasně) naznačenému litevskému tvoření těchto slov od slovesa dėti „dělat“. Tuto dlouhou setrvačnost ještě prodloužila Kabašinskaitė – snad jako první se odvážila vysvětlit i další význam slova niekadėjas (podle ní podvýznam), avšak neponořila se ani do Būgovy myšlenky, ani do údajů akademického slovníku.

O tomto podvýznamu, který mě už dlouho zaměstnává (právě od něj se celý záměr odvíjel), budu mluvit později.

Abych nyní přesvědčivě uzavřel případ litevského původu slov geradėjo, piktadėjo, niekadėjo, je třeba uvažovat také antiteticky. Nejdůležitější je paralelismus geradėjo – geradario, piktadėjo – piktadario, niekadėjo – niek(a)dario (a dalších).

60

O tom by bylo třeba uvažovat i v případě, že by geradėjas, piktadėjas, niekadėjas byly cizího původu – jak, kdy, kde a komu se dostaly do užívání a jak se užívaly geradarys, piktadarys, niek(a)darys? A pokud jsou geradėjas, piktadėjas, niekadėjas litevská, proč ještě geradarys, piktadarys, niek(a)darys?

Geradėja(s) ir piktadėja(s) se v nářečích a starých písemných pramenech užívají šířeji a déle než niekadėjas.

Podle údajů LKŽ III pochází neutrální rod geradėja z postily J. Morkūna, slovníku K. Sirvyda a „Punktų sakymų“, z gramatiky D. Kleina; pozdější geradėjas pochází ze slovníků P. Ruigyse a F. Neselmana (ve slovníku F. Kuršaitise – geradėjis), není však zcela jasné, z kterého pramene pochází geradėjystė – z katechismu M. Petkevičiuse, slovníku K. Sirvyda, bible S. B. Chilinskise, slovníku P. Ruigyse – a geradėjysta – z postily J. Morkūna. A geradaris je stejně staré (pokud jde o naše poměrně nedávné písemné prameny) – pochází z postily M. Daukši, zatímco geradarystė ir geradarymas ze slovníku K. Sirvyda. Z nářečí je geradaris doloženo na mnoha místech – Skapiškis, Kupiškis, Joniškėlis, Žemaičių Kalvarija. Podle údajů LKŽ IX jsou u současníků doloženy tyto výrazy: piktadėja, piktadėjas, piktadaris (-ys): piktadėja – u B. Vilentase, v postilách M. Daukši a J. Morkūna, ve slovníku K. Sirvyda a „Punktų sakymų“, ve slovníku Krauseho; piktadėjas – v postile M. Daukši, u M. Mažvydase, B. Vilentase, J. Bretkūnase, S. Bitnerise, ve slovníku F. V. Haka, u P. Ruigyse, ve slovníku F. Kuršaitise (-is v bibli L. J. Rėzy, u S. Daukantase); piktadėjystė – ve slovníku K. Sirvyda; piktadaris – ve slovníku K. Sirvyda; piktadarys – v postile M. Daukši a ve slovníku K. Sirvyda; piktadaringas – ve slovníku K. Sirvyda. Z nářečí je piktadarys doloženo pouze ve Smalvosech, piktadariauti ve Stačiūnai; širší nářeční rozšíření je patrné z různých pozdějších slovníků a písemných pramenů. Žádné areálové vymezení mezi geradėjo(s) – geradario a piktadėjo(s) – piktadario neexistuje ani nikdy neexistovalo.

Rozdíl je jinde – geradarys, piktadarys jsou samy o sobě průhledné a říká se geradarystę / piktadarystę daryti, zatímco motivace výrazů geradėjo, piktadėjo (mimochodem sémanticky rovnocenných) už vybledla; nikde se již nedokládá spojení geradėjystę / piktadėjystę padėti, nýbrž pouze padaryti: Kada anas kam padarė geradėjystą Armoriškės (LKŽ III). Žmonės padaro tankiai piktadėjystę dėl menko pelno Jonas Balvočius-Gerutis (LKŽ IX). Je tento rozdíl také chronologický? Nejspíš ano – když u slova geradėjas, piktadėjas téměř zanikl význam slovesa dėti „dělat“, motivační průhlednost vybledla a objevilo se (nebo se jen rozšířilo?) geradarys, piktadarys.

Ačkoli na chronologii příliš nezáleží, zdá se, že ji potvrzuje srovnání niekadėjo ir niekadario: podle údajů LKŽ VIII byl niekadėjas (-us, -is) ve významu 2. „kdo za nic nestojí, ničema“ zaznamenán poměrně pozdě – ve slovníku M. Miežinise a slovníku A. Jušky (z nářečí v Dusetose a Plateliuose); význam 3. „kdo nedělá nic pořádného, ničemděl, lenoch“ je doložen ve slovníku P. Ruigyse (z nářečí v Prienai a Krosně). Naproti tomu niekudarys (-is) ve významu 2. „kdo tropí hlouposti, větroplach, šašek, žertéř, šprýmař“ najdeme v postile M. Daukši, ve slovníku K. Sirvyda a také ve slovníku F. Kuršaitise (z nářečí v Merkinė, Giedraičiai a Žemaičių Kalvarija); význam 1. „kdo dělá hlouposti, lenoch, povaleč“ je doložen u A. Baranauskase a v pozdějších písemných pramenech. Varianta niekadarys ve významech 1. „kdo provádí hlouposti, ničema“ a 2. „kdo vyrábí brak“ je známa pouze z drobných písemných záznamů.

61

Niek(a)dario mohlo jeho poněkud dřívější rozšíření přinést alespoň částečně také množství synonym (na rozdíl od geradario ir piktadario), jejich pouze úzké či poměrně úzké rozšíření a někdy i mnohoznačnost: niekadarbis 1. „kdo dělá hlouposti, zabývá se nicotnostmi“ (slovník A. Jušky, písně A. Jušky, Girkalnis) (a také niekdarb(i)uoti – Skirsnemunė, Tilžė); 2. „zaháleč, povaleč, lenoch“ (a niekdarbystė – slovník F. Kuršaitise); 3. „kdo něco dělá špatně, nešika“ (J. Šlapelis); 4. „kdo blázní, šašek, žertéř“ (Slovník spisovné litevštiny II); niekadarbis (Kupiškis, Palevenė), viz niekadarys; niekdirbys „kdo se zabývá nicotnými, zbytečnými a neužitečnými věcmi“ (Kairiai, M. Šalčius); niekadirbys (písemné prameny), viz niekadarys; také vzácné dykadárbis 2. „kdo dělá hlouposti“ (Dusetos) (1. „kdo pracuje zadarmo“). Zde je třeba mít na paměti i jistou sémantickou neurčitost danou prvním členem složeniny: „ten, kdo nic nedělá – lenoch“ se od „toho, kdo dělá nicotnosti“ odlišuje snáze, avšak dvojí význam druhého výrazu – „nicotnosti jakožto nepravosti“ a „nicotnosti jakožto malichernosti či nesmysly“ – se často stírá. V tomto ohledu se od piktadario liší také jeho poměrně vzácné synonymum blog(a)dāris (-ys) „kdo jedná či chová se špatně“ LKŽ I₂: blogas znamená také „špatný“ (odpovídá piktas – piktadarys), ale také prostě „nevhodný“. Pro téma článku to však není příliš důležité. Lze ještě nadhodit, že na vztah niek(a)dario k niekadeju mohl mít alespoň nějaký vliv i další, dosud nezkoumaný výraz niekadejas. Ale to už nechme být.

LKŽ VIII tento výraz niekadejo nepovažuje, na rozdíl od výkladu B. Kabašinskaitė, za podvýznam již probíraného slova, nýbrž naopak: xniekadejas 1. „kdo je v ničem nevinen, nemá s ničím nic společného, o ničem nic neví“. To však není slovo ze starých písemných pramenů. Nejde o žádný ukazatel jeho novosti – snad si ho nevyžadovala tematika, snad prostě nebylo vybráno z obrovské zásobnice. V nářečích je známé jak u Aukštaitů (nikoli však u východních), tak u Žemaitů: Otec se vydává za ničemu v Joniškisu. Vylil mléko a stojí jako ničema v Marijampolė. Jde jako ničema, jako by se nic nestalo (jako by to neudělal on) v Šunskai. Sám zlomil nůž, zahodil ho pod lavici a sedí tam jako ničema v Seredžiu. Já mu schválně všechno říkám do očí, a ona mlčí jako ničema v Joniškisu. Ráno jsem se vrátil domů a jako ničema pracoval s ostatními na poli V. Pietaris. (Z LKŽ VIII zbývá ještě jedna věta, ale ta se bude hodit později.)

Jde tedy o běžný významový vývoj (ať už se na to díváme jako LKŽ VIII, nebo naopak jako B. Kabašinskaitė), o enantiosémii, nebo dokonce o homonymii?

Při hledání odpovědi pomáhají následující údaje (které B. Kabašinskaitė vůbec nezmiňuje) – především xniekadeja přísl. 1. „jako by se nic nestalo“: Tady mu to začalo velmi příjemně vonět, když se pomalu blížil, jako by se nic nestalo A. Schleicher, „Litauisches Lesebuch und Glossar“ 185. Přišel a jen tak si sedí, jako by se nic nestalo v Griškabūdis. Tak jsem, jako bych nic netušil, jen tak odešel a přistihl je při krádeži v Sudargasu (2. „neúmyslně“ ve slovníku F. Kuršaitise). Je nápadné, že areály podstatného jména niekadėjas 1. i příslovce niekadėja nejsou typické pro slavismy (ani překladové či hybridní). Nejdůležitější je zcela průhledná motivace, která nevybledla jako u niekadėjo 2. ir 3.

62

Zde je třeba vložit vysvětlení, proč neexistuje podstatné jméno středního rodu „nějak“, když existovalo „dobroděj“, „zloděj“. Jestliže se „dobroděj“, „zloděj“ nedochovaly až do naší doby, příslovečné užití tvaru středního rodu „nějak“ mohlo být vytlačeno ještě rychleji (ačkoli společný rod jej vytlačoval i tak jako výhodnější – výraznější). Tušení litevskosti několikanásobně posilují a upevňují také jiné tvary příslovce téhož významu, které nelze jasně ztotožňovat ani spojovat s nelitevským prvkem -dějas (údajně politevštěným): niėkdėlė 1. „bez jakéhokoli cíle, jen tak, jako by náhodou“: Jen tak, niėkdėlė, Eržvilkas. A také k nám niėkdėlė zaskoč Jurbarkas (2. „potají, aby to nikdo neviděl“: Až se všichni posadí k jídlu, ty niėkdėlė se připlíž k oknu a poslouchej, o čem budou mluvit Skirsnemunė); nuleisti niėkdėlė „nevšímat si“: On si niėkdėlė nevšímal Daukšiai; niėkdėliais (niėkdėliais J. Barono žodynas, 1932) viz niėkdėlė: 1. Někdy mi něco zařídí: buď mě dají na lehčí práci, nebo mě někam pošlou třeba na půl dne Žemaitė (2. Řekni mu to potichu, aby to ostatní neslyšeli Girdžiai); niėkadėliais „jakoby nic“ (J. Jablonskis). To už je rus. niegodiai – ani stopy. A vývoj od niekadejo „ničitele“ není vidět ani s lucernou. Naopak, tato příslovce mají dvojí význam. Existuje dokonce podstatné jméno, sémanticky podobné slovu niekadeją ve 2. a 3. významu – ¹niėkdėlis „mizerná, bezcenná věc, nic“: Aby se niėkdėlis nedostal do potíží a nepadl do rukou nějaké ženské Žemaitė; ²niėkdėlis, -ė „povaleč, lenoch“: Ta niėkdėlė nic nedělá, jen zahálí Panevėžys. Poslední věta výrazně rozšiřuje i areál (ačkoli je řídký).

Nyní je čas připomenout vynechanou ilustrační větu u významu 1 slova niekadejo: Nieku dėjęs (kaip niekadeja) nuvėjau pas kaimyną Kvedarna. Je zařazena na nesprávném místě, ale obrací naši pozornost ještě jedním potřebným směrem – k frazeologii zájmena a podstatného jména niekas (niekai): ¹niekas pron. def. – nieku dėjęsis „jako by nic neudělal, jako by se nic nestalo, předstíraje“: Į stubą įėjęs sėdos kai pirm to nieku dėjęs[is] prie vakarienės K. Jurkšaičio pasakos 11 (rovněž v slovnících F. Neselmana, F. Kuršaitise a A. Jušky); niekų (niekuõ) dėtas (nedėtas) „z nějakého důvodu s tím nemající nic společného, neúčastnící se, nevinný“: Buvo bajoraitis vaikiukas niekuo nedėtas, bet plikis M. Valančius. Jis niekuo nedėtas (nenusidėjęs), nekaltas J. Jablonskis; ²niekas sm. – nieku dėti „nevšímat si“: Jis nieku dėjo, kad ana durna, by tik graži Švenčionys; ¹niekai sm. pl., niekai – niekais leisti (nudėti) „nevšímat si“: Aš tą vekselį niekais nudėjau Veiveriai.

Zbývá tedy už jen doplnit tento sémantický komplex litevské motivace pro niekadejo 1, niekadeja adv., niekdėlė, niek(a)dėliais příslušnými údaji o významech a frazeologii slova dėti: dėti 14. „určit (za co)“ <…>|| „považovat (za co)“: Ar tu esi beprotis, ar mane už beprotį dedi? Kartena. Ji buvo gražuole dedama J. Balčikonis; 17. „předstírat, dělat, jako že“: Deda negirdų Tverečius. Juoku dėjusis ir pasakiau Šatės [Čia įdėta ir: Nieku dėjęsis (tartum be priežasties), nuėjau prie kaimyno Kvedarna]; 19. refl. impers. „zdát se“: Kaip tau dedas, ar jis gerai padarė? Daugel iškis; dėti ant juoko „vystavovat posměchu“: Ką čia save dedi ant juoko su tais niekais! Darbėnai; kaip dedamas „ten, kdo nereaguje, je lhostejný“: Juk ans žmogus ir yr kaip dedamas (dělej mu, co chceš, nic neřekne) Salantai; to dėtas „tomu určen“:

63

Ta diena to dėta – važiuokim, kad ir lyn Plateliai. Sem by se hodila dokonce i frazeologie dėmės (: dėi) : dėl dėmės „předstíraně, nevážně“: Dėl dėmės dirba vaikiš, t. y. dėl slisties [t. y. dėl akių] A. Juškos žodynas; tą dėmę daryti „předstírat, že něco dělá“: Ans darbo nedirba, tik tą dėmę daro Kvedarna; tai dėmei „jen tak, mimochodem“: Ans yr tik tai dėmei, o nieko nedirb Kretinga.

Tento důkaz lze završit výkladem ve druhém svazku „Slovníku litevského spisovného jazyka“: niekadėja adv. „ohne bestimmte Absicht, von ungefähr“ (s citovanou větou A. Schleichera), niekėle adv. „bez prodlení, neodkladně“ (zde došlo k omylu, protože chyběly širší údaje a nebyl pochopen citovaný příklad z písemných pramenů: Vieną sykį jam parėjo į galvą mintis aprašyti visa, ką pergyveno; taip jis niekėle paėmė stalą ir ant jo užrašė visą nuotykį), niekėdeliais adv. = niekėdele. Nejsou tedy žádné doklady ani znaky cizího původu, žádné rlt. (reinlitauisch) protějšky. Z toho plyne, že je to nepochybně litevské.

Niekadėjas „ten, kdo dělá ničemnosti – původce (ničema)“ a „ten, kdo není ničím (ne)poznamenán – (ne)je považován za něco (?), (ne)vypadá“ mají vzdálené významy, motivované velmi odlišnými významy slovesa dėti , ale nebylo by třeba zde hledat ani homonymii, ani enantiosémii.

Závěry

1. Geradėjas, piktadėjas, niekadėjas jsou ryze litevská slova, nikoli nějaké hybridní slavismy. Tvary středního rodu geradėja, piktadėja činí slovanský původ zcela nemožným – -a nemůže pocházet ze sl. -ej. Význam druhého komponentu dėti je „dělat“, což znamená, že jsou motivována stejně jako jejich synonyma geradarys, piktadarys, niek(a)darys. Význam slova dėti „dělat“ je archaický – lze jej doložit nejen příkladem K. Sirvyda z díla „Punktai sakymų“, který uvedl K. Būga už v roce 1911, padėio aba padare (I 381), ale také významem detis „dít se“ (Počasí se od toho ochlazuje Zapyškis), a také dalšími reliktními sémantickými údaji (srov. lotyšské dēties – vedle významů „ležet vedle“ a „stát se“). Existence slova Geradėjas snad právě bránila proniknutí slovanského výrazu téhož typu dobrod(z)iejus (slavismu dobras „dobrý, velký“, dòbrai, dòbriai, který dosáhl až k severním aukštaitským nářečím). Synonyma geradarys(-is), piktadarys(-is), niek(a)darys(-is), sémanticky průhledná, jsou rovněž známa odedávna – vznikla (nebo se jen rozšířila), když geradėjas, pikta-dėjas, niekadėjas, po slovu dėti téměř ztratilo význam „dělat“ a jejich motivace vybledla.

2. Názor (bez důkazů), že niekadėjas v nářečí znamená „ten, kdo za nic nemůže, není ničím poznamenán, o ničem neví“ (Tėvas dedas niekadėju Joniškis), jež je odvozeno od neslovanského významu slova niekadėjas , lze vyvrátit ještě snadněji. Jeho litevský původ podporuje zjevně litevská motivace příslovce niekadėja 1. „jako by se nic nestalo“ (Atėjo ir sėdi sau niekadėja Griškabūdis) (2. „náhodou“), [„tváří se, že nic neudělal, není ničím (ne)poznamenán“], zejména pak varianty niekėle, niek(a)dėliais 1. „bez určitého cíle, tváře se, že člověk nemá nic na práci, jako by náhodou“ (Ir pas mus niekėle užsuk Jurbarkas) (2. „potají, aby to nikdo neviděl“), nuleisti niekėle „nevšímat si“

64

(Jisai nuleido niekdėle Daukšiai) a podstatné jméno niekėdelis „špatná, bezcenná věc, nicotnost“ (niekėdelis, -ė „příživník, lenoch“).

3. Při posuzování normativnosti slov geradėjas, piktadėjas, niekadėjas je třeba dbát jak na obnovu litevského rázu, tak na tradici i styl. Mimochodem, niekadėjas ve významu „kdo za nic nemůže“ se ve spisovném jazyce téměř neužívá.

Doručeno 1999 01 26

LITERATŪRA

J. Balč RR II – Balčikonis J. Rinktiniai raštai 2, Vilnius: Mokslas, 1982.

K. Būg RR I – Būga K. Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1958.

KNK – Kaip nereikia kalbėti. Sudarė Danguolė Mikulėnienė, Vilnius: Mokslas, 1991.

KPP₁ – Kalbos praktikos patarimai. Sudarė Aldonas Pupkis, Vilnius: Mokslas, 1976.

KPP₂ – Kalbos praktikos patarimai. Sudarė Aldonas Pupkis, Vilnius: Mokslas, 1985.

KT – Kalbėkime taisyklingai. Sudarė Danguolė Mikulėnienė, Vilnius: Mokslas, 1990.

LKI III – Zinkevičius Z. Lietuvių kalbos istorija 3, Vilnius: Mokslas, 1988.

LKK XX – Lietuvių kalbos klausimai 20, Vilnius: Mokslas, 1980.

LKŽ I₂ – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius: Mintis, 1968.

LKŽ II₁ – Lietuvių kalbos žodynas 2, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų, žodynų ir mokslo literatūros leidykla, 1947.

LKŽ II₂ – Lietuvių kalbos žodynas 2, Vilnius: Mintis, 1969.

LKŽ III – Lietuvių kalbos žodynas 3, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1956.

LKŽ VIII – Lietuvių kalbos žodynas 8, Vilnius: Mintis, 1970.

LKŽ IX – Lietuvių kalbos žodynas 9, Vilnius: Mintis, 1973.

GERADĖJAS, PIKTADĖJAS, NIEKADĖJAS – PURELY LITHUANIAN WORDS

Summary

The words geradėjas (Eng. benefactor), piktadėjas (Eng. evil-doer, wrong-doer), niekadėjas (Eng. villain, loafer, wrong-doer) are purely Lithuanian and not hybrid Slavonic borrowings. The meaning of their second element dėti (Eng. put) is to do, to make, thus they are motivated as well as their synonyms geradarys (Eng. benefactor), piktadarys (Eng. evil-doer), niekadarys (Eng. evildoer, wrong-doer) (they obviously evolved or spread at the time when the motivation of the former ones faded). The meaning make, do of the word dėti (Eng. put) is archaic, derived from the relics, thus the faded motivation must have stimulated an interest in their origin, which was likely to be found in Slavonic languages. In Lithuanian dialects, the word niekadėjas is known in the meaning ‘the one who has done something’ and thus is obviously motivated. Its ‘Lithuanian-ness’ is supported by the adverbs niekada (Eng. as if nothing has happened), niekdėle, niek(a)dėliais (Eng. with no particular purpose, as if by chance) and the noun niekdėlis (Eng. trifle, a worthless thing) of the same root.

65