DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Vilniuská univerzita

Obor vědeckého výzkumu: onomastika.

NOVÁ DVOUKMENNÁ OSOBNÍ JMÉNA V LITEVSKÉM ONOMASTIKONU V LETECH 1991–2010

Nová složená vlastní jména období 1991–2010 v litevském onomastikonu

ANOTACE

Při představování nových dvoukmenových osobních jmen, která byla dána občanům Litevské republiky narozeným v letech 1991–2010, se pojednává o jednom ze způsobů obnovy litevského jmenného fondu v posledních desetiletích. Výzkum ukázal, že při tvorbě dvoukmenových jmen se k obvyklým kmenům připojují nové složky, vzniklé z apelativ (nebo jmen apelativního původu), zkrácenin dvoukmenových osobních jmen či cizích jmen, která tvoří nejčastější základ. Ukazují, že při utváření jmenného kmene není význam základového slova důležitý. Vyskytla se také jména složená ze dvou nových kmenů, která potvrdila tendence při vytváření osobních jmen s jedním novým kmenem. Zkoumaná jména ukázala, že hlavním důvodem vzniku nové jmenné složky je známost či četnost osobního jména, které ji obsahuje; to podpořilo také výběr obvyklých kmenů do nových jmen. Nejčastějším základem kmenů je první slabika a první souhláska druhé slabiky, což ukazuje, že při přeměně části slova v kmen je nejdůležitější jeho významová část – začátek, který obvykle přesahuje hranici slabiky.

KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, nové dvoukmenové jméno, apelativum, zkrácenina, jméno cizího původu.

ANOTACE

Představením nových složených osobních jmen udělovaných litevským občanům narozeným v období 1991–2010 článek pojednává o jednom ze způsobů, jimiž se v posledních desetiletích aktualizuje litevský soubor vlastních jmen. Studie ukázala, že složená vlastní jména vznikají kombinováním běžných kmenů s novými složkami, které pocházejí většinou z apelativ (nebo jmen apelativního původu), hypokoristických složených osobních jmen či cizích jmen, jež jsou nejčastějšími základními slovy. Ukazují, že

82

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m.

Lietuvos vardyne

význam základního slova není při tvorbě kmene vlastního jména důležitý. Existují také vlastní jména složená ze dvou nových kmenů, což dokládá tendenci tvořit osobní jména s jediným novým kmenem. Analyzovaná vlastní jména jasně ukazují, že hlavním důvodem vzniku nové jmenné složky je obliba či četnost osobního jména, které ji obsahuje; přispěl k tomu také výběr tradičních kmenů pro tvorbu nových vlastních jmen. Nejčastěji se jako základ kmenů používá první slabika a první souhláska druhé slabiky, což ukazuje, že když se část slova mění v kmen, jeho počátek jako nejdůležitější významová část obvykle překračuje hranice slabiky.

KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, nové složené vlastní jméno, apelativum, hypokoristikum, jméno cizího původu.

1. 1. ÚVOD

Výzkum osobních jmen ukazuje, že od roku 1991 se litevský soubor jmen intenzivně obnovuje (Maciejauskienė 1998; Sinkevičiūtė 2011; Sinkevičiūtė, Griniūtė 2014). Stejně jako v jiných zemích dochází ke změnám i v Litvě: vytvářejí se nová jména, z jiných jazyků se přejímají osobní jména cizího původu a jejich varianty, obvyklá jména se upravují a v posledních letech se litevským dětem dávají častěji než dříve (Sinkevičiūtė, Griniūtė 2014). Další část nových jmen představují vzácné výsledky individuální tvorby, a proto je při snaze zjistit, jak a proč vznikla, třeba hledat jejich tvůrce, což je však obtížně proveditelné.

Jedním typem takto vytvořených jmen jsou nová složená osobní jména, jejichž složkami se staly lexémy různého původu (Maciejauskienė 1998; Sinkevičiūtė 2011). Ačkoli Vitalija Maciejauskienė (1998: 39–40) hodnotí jména vzniklá spojením domácích a cizích složek negativně kvůli hybridnímu tvoření, poté, co je vyčlenila, komentuje původ složek, jimiž se staly zkrácené podoby cizích jmen a jejich části. Tím se potvrzuje, že v posledním desetiletí 20. století se v Litvě vyskytovala nová složená jména, jejichž inventář není uzavřený.

Z nových jmen, která se začala dávat dětem v letech 2007–2010, je patrné, že složená osobní jména se vytvářejí nejen spojením obvyklých kmenů s částmi cizích jmen či jejich zkrácenými podobami, ale novými složkami se stávají také apelativa a počáteční či koncové části jmen apelativního původu (Sinkevičiūtė 2011: 219–220). Tvorba nových složených osobních jmen tedy není pouze součástí průběžné obnovy souboru jmen v posledních letech, nýbrž zjevně jde také o všeobecný proces: novými složkami jmen se průběžně stává apelativní i propriální lexikum. Z nových složených jmen z let 2007–2010 lze pozorovat, že jejich složkami se často stávají

Straipsniai / Articles

83

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

části jmen opakující se v oblíbených jménech v Litvě nebo v několika různých osobních jménech.

Na základě toho bylo cílem identifikovat nová dvousložková jména, která se začala užívat během prvních dvou desetiletí existence nezávislé Litvy, a pojednat o jejich složkách. Při naplňování tohoto cíle bylo záměrem: na základě onomastické literatury ukázat, jak se v předchozích staletích tvořila nová litevská dvousložková jména, vyčlenit skupiny dvousložkových jmen podle jejich nových kmenů, popsat zákonitosti jejich vývoje a zjistit, jaké běžné kmeny se v nových dvousložkových jménech užívají a jak.

Při třídění osobních jmen se vycházelo z Slovníku původu litevských křestních jmen Kazia Kuzavinise a Bronise Savukynase (2003, dále LVKŽ), Slovníku litevských příjmení Aleksandrase Vanagase (1985–1989, dále LPŽ) a ověřoval se soubor základů dvoukmenových jmen Zigmanse Zinkevičiuse (2008: 73–169). Jméno bylo do výzkumu zařazeno tehdy, pokud je tyto zdroje neevidovaly a alespoň jeden z jeho členů se nevyskytoval v LVKŽ, mezi dvoukmenovými onymy LPŽ ani v souboru základů Z. Zinkevičiuse. Taková osobní jména byla považována za nová dvoukmenová jména. Na webových stránkách www.vardai.vlkk.lt se také ověřovalo, zda kombinace nového základu s obvyklým základem netvořila jméno z dřívějších let; osobní jméno se tedy probírá pouze tehdy, když bylo zjištěno, že jím byla osoba poprvé pojmenována v letech 1991–2010.

Kmeny, které se vyskytují v dvousložkových onymech v minimálním souboru LVKŽ a LPŽ, se označují jako běžné, stejně jako dvousložková jména z nich vytvořená, protože jsou domácího původu a v litevském jmenném fondu se již užívají. Kmeny, které dosud prameny nezaznamenávají a které vytvářejí nová jména s běžnými složkami, se podmíněně označují jako nové, protože se mohly vyskytovat i ve dvousložkových jménech udělených před rokem 1991. Za nové složky se nepovažují zkomolené varianty kmenů, protože nejsou autentické, nýbrž vznikly v důsledku zvláštností výslovnosti či v důsledku písařských chyb.

Při identifikaci nových složek se objevily potíže s určením stáří kmenů, neboť některé složky považované za nové se shodovaly s kmeny v soupisu Z. Zinkevičiuse, které badatel pokládá za běžné. Proto se v případech, kdy se zdálo, že kmen byl v uvedeném soupisu vyčleněn bez dostatečného odůvodnění – nejčastěji na základě předpokládaného odlišného původu osobních jmen, která tyto kmeny obsahují (Sinkevičiūtė 2010: 147–148) –, nabízelo jiné vysvětlení původu jmen a kmen byl považován za nový.

Osobní jména se dělí do skupin podle nových kmenů a u každého z nich se rozlišují obě složky. U kmene považovaného za běžný se uvádí dvousložkový onym, který jej obsahuje a který je doložen v LVKŽ, LPŽ nebo v soupisu Z. Zinkevičiuse. Původ nových složek se vysvětluje uvedením jejich základových apelativ nebo jmen zaznamenaných v LVKŽ. Pokud nebylo možné původ nové složky doložit osobními jmény z LVKŽ, uvádějí se jména i z jiných zdrojů, které jsou zmíněny v textu. Jestliže se tentýž kmen opakuje v dalších osobních jménech, odkazuje se šipkou na jméno, které je ve skupině uvedeno poprvé, aby se zdůraznily opakující se kmeny. Nová

84

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m. Lietuvos vardyne

Jména jsou opatřena přízvukem podle tendencí přízvukování strukturálně podobných litevských osobních jmen; v jednotlivých případech se uvádějí varianty přízvukování.

Materiál pro výzkum byl v roce 2006 získán od služby registru obyvatel při Ministerstvu vnitra Litevské republiky (dále jen Registr) prostřednictvím Státní komise pro litevský jazyk a byl doplněn o jména z pozdějších let. Při posuzování vícesložkových pojmenování jako samostatných jednotek bylo přezkoumáno více než 23 tisíc jmen; jako samostatné jednotky bylo vybráno 100 zkoumaných osobních jmen – nová dvousložková jména udělená občanům Litevské republiky narozeným v letech 1991–2010. Za novým jednosložkovým osobním jménem převzatým z Registru se při prezentaci jmen uvádí číslo označující, kolika dětem bylo toto jméno v období výzkumu uděleno. Členy složených pojmenování se rovněž uvádějí jako jednosložková jména. Veškeré statistiky zkoumaných a základových jmen jsou k dispozici na webových stránkách www.vardai.vlkk.lt.

2. NOVÁ DVOUKORENNÁ LITEVSKÁ OSOBNÍ JMÉNA Z DŘÍVĚJŠÍCH STOLETÍ

V onomastické literatuře se uvádí, že mnohá litevská dvoukoreňová jména sahají do dob baltské jednoty a jejich starobylost dokládají odpovídající osobní jména a jejich kmeny v antroponymii jiných baltských národů (Zinkevičius 1977: 228; 2008: 71–72). Vedle těchto osobních jmen existují také dvoukoreňová jména s novými kmeny domácího původu, jejichž složky vznikly přetvořením existujících kmenů nebo tím, že se apelativa stala novými složkami (Zinkevičius 2008: 181–190). Litevská osobní jména se tedy neliší od jmen jiných národů – k podobným změnám docházelo i ve jménech jiných jazyků; dodejme, že v jiných jazycích se novými kmeny jmen stávaly také jejich zkrácené podoby (srov. Bach 1952: 131; Superanskaja 1988: 8).

Remdamasis lietuvių pavardėmis Z. Zinkevičius (2005: 46–47; 2008: 484–486) nustatė, kad Lietuvoje yra svetimkilmius kamienus turinčių dvikamienių asmenvardžių, kurie atsirado krikščioniškiems vardams ėmus brautis į senąją savos kilmės kamienų sistemą. Taigi dvikamienių vardų kamienų atnaujinimas svetimos kilmės elementais yra senas reiškinys, vykęs dar prieš pradedant rastis lietuvių pavardėms.

V. Maciejauskienės (1973: 177–179) atlikta istorinių onimų analizė patvirtino, kad ir formuojantis pavardėms Lietuvoje radosi naujų dūrinių su krikščioniškų vardų, jų trumpinių ir apeliatyvų kilmės kamienais bei asmenvardžių, turinčių abu krikštavardinius dėmenis. Šių vardų kamienais tapdavo įvairūs svetimkil­miai asmenvardžiai, o dūriniai, kurių kamienai – krikštavardžiai, dažni ir vokiečių vardyne (Maciejauskienė 1973: 177–178, su literatūra). Tai remia visuotinai žinomą faktą, kad naujų dėmenų įtraukimas į vardus yra

Straipsniai / Articles

85

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

univerzálním jevem, který je vlastní i jiným jazykům a který zjevně probíhal při utváření litevských příjmení.

Tvorba nových složených jmen, patrná v dětském jmenném fondu konce 20. a počátku 21. století, je tedy pokračováním obnovy dvoukoreňových osobních jmen, k níž docházelo v dřívějších staletích. Nově vytvořená osobní jména jsou složená jména, která rozšiřují jmenný fond. Zdá se, že nová jména se tvořila po celé 20. století, ale kvůli nedostatečné prozkoumanosti je zatím nelze představit.

3. NOVÁ OSOBNÍ JMÉNA S KMENY APELATIVNÍHO PŮVODU

Jednou skupinou nových jmen jsou osobní jména se složkami apelativního původu, jejichž základem jsou apelativa litevského jazyka, dále litevská jména apelativního původu nebo začátky těchto slov. Protože základem jmen apelativního původu je táž obecná slovní zásoba, jsou jména, která takové složky obsahují, uvedena společně, neboť je obvykle obtížné rozlišit, zda je základem nové složky apelativum, nebo jméno apelativního původu.

Při vymezování složek se ověřovalo, zda se kmen považovaný za nový shoduje s apelativním základem a zda se v jiné části jména, které jej obsahuje, vyskytuje obvyklý kmen. Pokud se kmen shodující se s apelativním základem od obvyklé složky lišil jednou či dvěma hláskami, byl považován za nový, protože se předpokládalo, že důvodem změny obvyklého kmene je jeho podobnost s apelativem nebo se jménem od něj odvozeným. Některé apelativní kmeny uvádí mezi novými složkami Z. Zinkevičius (2008: 181–190). Osobní jména s těmito složkami byla do výzkumu zařazena tehdy, když se kombinace apelativního kmene s obvyklým nevyskytovala ve jménech z tohoto seznamu Z. Zinkevičiuse.

V dětském jmenném fondu v letech 1991–2010 byla tedy nalezena tato nová dvoukoreňová osobní jména s kmeny apelativního původu:

Aūkšvaidė 1: auks- (< auksas, Aūkšė) a vaid- (srov. Dóvaidė),

Aušmantė 1: aus- (< aūsti, Austėja)¹ a mant- (srov. Daũmantė),

Aušvydė 1: aus- (viz Aušmantė^†)² a vyd- (srov. Ar̃vydė),

Diẽvilas 1: die- < diev- (< diẽvas) a vil- (srov. Dóvilas),

¹ Zigmas Zinkevičius (2008: 75) skiria kamieną aus-, remdamasis avd. Aušmanas, kuris greičiausiai nėra lietuvių dvikamienis vardas, kaip jis mano, bet iš vokiečių kalbos skolintas asmenvardis, fiksuotas lietuvių pavardėje, dėl jo struktūros ir formos panašumo į kitus vokiškos kilmės asmenvardžius (LPŽ I 140). Todėl dėmuo aus- nelaikytas įprastu asmenvardžių kamienu.

² Kmen tohoto jména aus- může být pozměněn z auš-, srov. Aušvydė.

86

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m.

Lietuvos vardyne

Dóveidė 1: do- (srov. Dóvilė) a veid- (< véidas³,

Dóuildas 2: do- (srov. Dómantas) a vild- (< vildėti ‘vadnout’, vìldyti ‘ochlazovat, chladit’, vildúoti ‘houpat se, kolébat se’; také angl. wild- ‘divoký’)⁴,

Džiaugsmìnà 1: džiaugs- < džiaugsm- (< džiaũgsmas) a min- (srov. Eidminà),

Džiãvaldas 1: džia- (< džiãžas)⁵ a vald- (srov. Dóvaldas),

Džìgimantas 1: džig- (< džìgitas) a mant- (srov. Daũmantas)⁶,

Gaũtvidas 1: gaut- (< gáuti)⁷ a vid- (srov. Vidmantas)⁸,

Giedvilė 1: gied- (< giẽdras, Giẽdrė, také giedóti)⁹ a vil- (srov. Dóvilė),

Jausmilė 1: jaus- (< jaũsti) a mil- (srov. Dómilė),

Jausminà 1: jaus- (viz Jausmilė↑) a min- (viz Džiaugsmìnà↑),

Jūmantė 1: jū- (< jūra, Jūratė) a mant- (viz Aũsmantė↑),

Jūrmantė 1: jur- < jūr- (< jūra, Jūratė)¹⁰ a mant- (viz Aũsmantė↑),

Litvidas 1: lit- (< litas) a vid- (viz Gaũtvidas↑),

Lokimantas 1: lok- (< lokỹs) a mant- (viz Džìgimantas↑),

Ráivildas 1: rai- (srov. vlastní jméno Ráivydas) a vild- (viz Dóvildas↑),

Rãsivildas 2: ras- (srov. (?) osobní jméno Rãstautas, viz Zinkevičius 2008: 129) a vild- (viz Dóvildas↑),

Rùtautė 1: ru- < rū- < rūt- (< rūta, Rùtā) a taut- (srov. Gytautė),

Rùtvydas 1: rut- < rūt- (< rūta, Rùtā, také Rūtėnis) a vyd- (srov. Arvydas),

³ Z. Zinkevičiaus (2008: 158) išskirtas kamienas veid- nelaikytas įprastu, nes tyrėjo pateikti asmenvardžiai su veid- greičiausiai perimti iš vokiečių ir vėliau perdirbti (Sinkevičiūtė 2014: 164). Dėl to avd. Dóveidė panašumas su lie. véidas nėra antrinis. Šio vardo kamienas veid- gali būti iškreiptas ir iš vaid-, plg. Dóvaidė.

⁴ Kmen tohoto jména vild- může být zkomolením podoby vilt-, srov. Dóviltas.

⁵ Prvek džia- mohl být převzat také z filmu R. Banionise Vaikai iš Amerikos viešbučio, natočeného v roce 1990 a uváděného v době litevského národního obrození; šlo o přezdívku hlavního hrdiny Džãgeris.

⁶ Toto jméno lze možná vysvětlit jako výsledek eufemizace, při níž bylo /ž/ nahrazeno /dž/, srov. jméno Žìgimantas, vlivem častého jména Džeisonas v anglicky mluvících zemích. Takové stanovisko je však sporné, protože Džeisonas je v Litvě vzácné jméno, zatímco „přepracované“ jméno Žìgimantas je vybráno z obecně užívaného a populárního jména Žygimantas a je výrazně vzácnější ve srovnání se jménem Žygimantas.

⁷ Antrojo dėmens pozicijoje Z. Zinkevičiaus (2008: 90) išskirtas gaut- nelaikytas įprastu kamienu, nes yra grafinis kamieno gaud- variantas (Sinkevičiūtė 2013: 121–123). Šio vardo kamienas gaut- gali būti iškreiptas ir iš gaud-, plg. Gaũdvydas.

⁸ Ačkoli LVKŽ neuvádí dvoukmená jména s druhým kmenem vid-, je pravděpodobné, že se vid- a vyd- střídají i ve druhém kmeni, stejně jako v prvním.

⁹ Z. Zinkevičiaus (2008: 93) išskirtas kamienas gied- nelaikytas įprastu, nes yra grafinis ged- variantas (Sinkevičiūtė 2009: 348–349), nors tyrėjas ir spėja, kad gied- galėjo atsirasi iš ged- dėl lenkų kalbos įtakos. Šio vardo kamienas gied- gali būti iškreiptas ir iš ged-, plg. Gėdvilė.

¹⁰ Kmen jur- je spolehlivější odvozovat od jūr- než jej spojovat se zkrácenou podobou Jūras, a to vzhledem k oblibě jména Jūratė.

Straipsniai / Articles

87

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Teismantas 1: teis- (< teisùs, Teisùtis) a mant- (viz Džigimantas↑),

Ugmilė 1: ug- (< ugnìs, Ùgnė) a mil- (viz Jausmilė↑),

Váitvildas 1: vait- (srov. Váitkantas) a vild- (viz Dóvildas↑),

Žaismintà 1: žais- (< žaisti) a mint- (srov. Armintà)¹¹.

Některé apelativní kmeny jsou ve jménech doloženy pouze jednou, jiné však tvořily složky několika různých jmen a vytvářely opakující se kombinace s obvyklými kmeny. Takovými kmeny jsou aus-, jaus-, ras-, rut- a vild-. Vzhledem k jejich opakování lze předpokládat, že se tyto prvky již stávají stálými součástmi nových jmen. Apelativní prvky bývají nejčastěji prvními kmeny, nová jména této skupiny tedy častěji začínají apelativními kmeny.

Všechny apelativní kmeny vznikly z počátku slov. Nejčastějším základem je první slabika, která je otevřená (viz Aùsmantė, Aùsuvydė, Diẽvilas, Dóveidė, Džigimantas, Gaũtvidas, Giedùilė, Jausmilė, Jausmindà, Jùrmantė, Litvidas, Lokimantas, Rùtautė, Rùtydas, Teismantas, Ugmilė, Žaismintà), nebo zavřená (viz Aùksvaidė, Dóvildas, Džiaugsmindà, Ráivildas, Rãs vildas, Váitvildas), a první souhláska druhé slabiky. To ukazuje, že při tvoření apelativních kmenů přesahuje významová část první slabiku a nezávisí na uzavřenosti slabiky. Případy, kdy kmen odpovídá začátku slova, který se neshoduje s významovou částí základu – kořenem (viz Džiãvaldas, Džigimantas, Giedùilė, Ugmilė), vedou k domněnce, že při přeměně apelativ v kmeny jsou nejdůležitější iniciála a mediála první slabiky.

Vyskytly se případy, kdy byl k novému prvnímu apelativnímu kmeni připojen takový obvyklý druhý kmen, jehož začátek se shodoval s poslední souhláskou finály prvního kmene (srov. Diẽvilas, Džiaugsmindà, Rùtautė). Při tvoření nových jmen se tedy obvyklé druhé kmeny někdy vybírají také podle své počáteční souhlásky. Osobní jména apelativního původu, jejichž začátky se shodovaly s novými kmeny, jsou široce rozšířená; jde o jména Aùksė, Austėja, Giẽdrė, Jūratė, Rūtà, Ùgnė. To ukazuje, že při vzniku nových kmenů je důležitá obliba jmen, která je obsahují.

Z apelativních prvků vyplývá, že jejich základem se častěji stávají slova spojená s emocemi (džiaugs-, jaus-), zvířaty a rostlinami (lok-, ru-, rut-), přírodními objekty a jevy (jū-, jur-, ug-) nebo lidskou činností (aus-, gaut-, žais-).

¹¹ Lze se domnívat, že toto jméno Litevky narozené v Litvě mohlo vzniknout asociativní úpravou častého zahraničního jména Jasmine (DFN 173, viz také poznámka 23), jehož podoby v seznamu jmen občanů LR jsou Džasminà, Jasminà, Žasminà a další. Protože však uvedené podoby jména Jasmine v seznamu jmen občanů LR spojuje společný rys – některá z nich nesou děti jiné než litevské národnosti (často Romové) nebo neurčené národnosti –, od této hypotézy bylo upuštěno, neboť při pojmenovávání Litevců narozených v Litvě se takovým asociacím obvykle vyhýbá. Z tohoto důvodu nebylo jméno Žaismintà spojováno ani se scénickým pseudonymem ruské popové zpěvačky Žasmin.

88

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m.

Lietuvos vardyne

související lexikum. Ostatní kmeny mají různou sémantiku, což odráží individuální okolnosti vzniku jmen.

4. OSOBNÍ JMÉNA S KMENY ZKRÁCENÉHO PŮVODU

Novými komponenty se stávají také zkrácené podoby odvozené z litevských dvoukmených jmen s obvyklými kmeny. Kmeny tohoto původu lze vyčlenit tehdy, když se nový komponent neshoduje s hranicí kmene: jeho základem je první kmen a začátek druhého, případně část začátku kmene (iniciála a mediála) nebo jeho konce (mediála a finála).

Základem komponentů zkráceného původu u zkoumaných osobních jmen je první kmen a začátek druhého; jiné základové kmeny se ve jmenném fondu v letech 1991–2010 nevyskytly. Mnohá osobní jména založená na uvedeném základu jsou litevská křestní jména a příjmení. Proto se při představování osobních jmen této skupiny a rozboru původu jejich komponentů nejprve uvádí zkrácená podoba a poté její základ – dvoukmené jméno podle LVKŽ.

Ve jmenném fondu dětí z let 1991–2010 byla tedy nalezena tato nová dvoukmená osobní jména s kmeny zkráceného původu:

Armingas 1: ar- (srov. Arvydas) a ming- (< Mingas, M ingaudas)¹², Eikvilė 1: eik- (< Eikė, Eikantė) a vil- (srov. Dovilė), Ermindas 2: er- (srov. např. Ervydas)¹³ a mind- (< Mindas, Mindaugas), Geitvilė 1: geit- (< Geitė, Geitautė) a vil- (viz Eikvilė↑), Jóvaigė 1: jo- (srov. Jómantė) a vaig- (< Vaigė, Vaigailė), Kęstgailė 1: kęst- (< Kęstė, Kęstautė, také Kęstūtis, Kęstas) a gail- (srov. Jógailė), Kęstminė 1: kęst- < kęst- (viz Kęstgailė↑) a min- (srov. Eidminą), Mindvidas (1): mind- (viz Ermindas↑) a vid- (srov. Vidmantas)¹⁴, Minduydė 1: mind- (viz Ermindas↑) a vyd- (srov. Arvydė), Va imindas 1: vai- (srov. Vaigaudas) a mind- (viz Ermindas↑).

Dvoukmená osobní jména s kmeny zkráceného původu jsou vzácná; pravděpodobně proto dosud nebyly zkrácené podoby vyčleňovány jako samostatný základ.

¹² Kmen ming- lze spojovat s křestním jménem Domingas (zejména kvůli poziční shodě s jeho zakončením), toto jméno je však v litevském jmenném fondu vzácné a začalo se užívat až od konce 20. století; případně s příjmením Mingas, známým díky příjmení čínského basketbalisty Jao Mingo, který úspěšně působil v NBA.

¹³ Nors Z. Zinkevičius (2008: 86) kamieną er- laiko savarankišku, tačiau dėl pozicijos jį patikimiau laikyti kamieno ar- variantu (LPŽ I 581). Taip pat kamienas er- galėjo atsirasti ir iš v. Ernėstas, Ėrvinas pradžios.

¹⁴ Ke kmeni vid- viz poznámku 8.

Straipsniai / Articles

89

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Původní části probíraných zkrácených jmen se o něco častěji vyskytují na pozici prvního kmene, a proto je větší tendence začínat jimi nová dvoukmená jména.

Části kęst–, mind– se ve jménech opakovaly, což ukazuje, že se stávají stálými částmi osobních jmen. Do nových jmen se části kęst–, mind– nejspíše rozšířily díky popularitě osobních jmen Kęstūtis, Mindaugas. Vznik a šíření nových jmen s kmeny odvozenými ze zkrácených jmen tedy ovlivňuje užívání jmen obsahujících tyto kmeny.

Všechny nové kmeny odvozené ze zkrácených jmen vznikly na začátku dvoukmených jmen a přesáhly hranici první slabiky (a kmene) výchozích dvoukmených jmen. Při vzniku kmenů odvozených ze zkrácených jmen je tedy důležitá zvuková kombinace až po samohláskovou část následující slabiky.

5. OSOBNÍ JMÉNA S NOVÝMI KMENY JMEN CIZÍHO PŮVODU

Další nová jména mají kmeny vzniklé z osobních jmen cizího původu. Základem těchto kmenů jsou jména cizího původu, jejich zkrácené podoby nebo počátky těchto slov. Vyskytla se také osobní jména s částmi, které vznikly z koncovek jmen cizího původu.

Při objasňování původu částí vzniklých z počátku jmen se uvádějí jejich výchozí slova – oficiální jména a jejich zkrácené podoby. Pokud se kmeny cizího původu shodovaly se zkrácenými podobami rozšířenými v Litvě, které LVKŽ uvádí jako samostatná jména, jejich oficiální podoby se neuváděly, pokud byly vzácné. U nových částí se uváděla pouze oficiální jména tehdy, když se předpokládalo, že jejich zkrácené podoby nejsou rozšířené nebo se svou strukturou neshodují s novým kmenem. Při objasňování původu částí vzniklých z konce jmen se uvádějí jména cizího původu obsahující uvedenou koncovku. Pokud lze část spojit jak s koncovkou jména cizího původu, tak s počátkem osobního jména cizího původu obsahujícího stejnou část nebo s jeho zkrácenou podobou, uvádějí se oba výchozí tvary.

Ve jmenném fondu dětí z let 1991–2010 byla tedy nalezena tato nová dvoukmená osobní jména s kmeny jmen cizího původu:

Adimantė 1: ad– (< Adà, Adėlė) a mant– (srov. Daūmantė),

Agmilė 2: ag– (< Ágnė, také Agà, Ágė) a mil– (srov. Dómilė),

90

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m. Lietuvos vardyne

Aimándas 2: ai- (srov. Aigùstė) a -mandas (< Amándas, Armándas) nebo mand- (< Mándas, Armándas)¹⁵,

Akmìlė 3: ak- (< Akvilė)¹⁶ a mil- (viz Agmilė↑),

Almándė 1: al- (srov. Algìnà) a mand- (< Mánda, Amánda)¹⁷,

Brigimantas 1: brig- (< Brigė, Brigità) a mant- (srov. Daùmantas),

Deĩminas 1: dein- (< Deĩnas (GVL 112)) a min- (srov. Ar̃minas),

Džèivydà 1: džèi- (< Džèidė (GVL 228), Džèinė (GVL 228)) a vyd- (srov. Ar̃vydė),

Èdmantė 3 (1): ed- (< Edà, Edità, také Èdas, Èdmundas, Èdvardas) nebo ed- < edm- (< Èdmundas) a mant- (viz Adìmantė↑),

Edmintà 1: ed- nebo edm- (viz Èdmantė↑) a mint- (srov. Armintà),

Egvìlija 1: eg- (< Ègė, Egìdija) a vil- (srov. Dóvilė),

Eilándas 1: ei- (srov. Eĩmantas) a -landas (< Erlándas, Rolándas),

Eisùità 2: eis- (srov. Eismìnà) a -vita (< Jovità, Rosvità) nebo vit- (< Vità)¹⁸,

Eitlándas 1: eit- (srov. Eĩtminas) a -landas (viz Eilándas↑),

Elìnantas 1 (1): el- (< Èlas, Èlis, Elìgijus) a mant- (viz Brigimantas↑),

Èlmantė 1: el- (< Elà, Èlė, Elenà, Elvyrà)¹⁹ a mant- (viz Adìmantė↑),

Ìgmantas 1: ig- (< Ìgnas, Ìgnius) a mant- (viz Brigimantas↑),

Ìngvidė 1: ing- (< Ìnga, také Ingridà, Ingebòrga) a vid- (srov. Vìdmantė)²⁰,

Ìnvidas 1: in- (< Ìnas, Ìngvaras, Inocẽntas, také Inà, Ìnga, Inesà) a vid- (srov. Vìdmantas)²¹,

¹⁵ Z. Zinkevičius (2008: 111) skiria įprastą kamieną mand-, bet įvertinti jo pagrįstumą trūksta duomenų. Dėl svetimos kilmės vardų su mand- populiarumo Lietuvoje manytina, kad su jais sietinas ir naujųjų vardų dėmuo.

¹⁶ Toto jméno lze snad považovat za derivát se sufixem -ilė, odvozený od jména Åkme se základem akm- (?). Zdá se, že jedním z důvodů pro udělení jména se základem akm- mohla být častá reklama společnosti UAB „ACME Film“, jednoho z největších distributorů filmů v pobaltských zemích, promítaná před uvedením těchto filmů. Dalším možným důvodem může být snad asociativní spojení jména s litevským akmuõ „ořech“ (?). Také jméno Akmìlė mohlo vzniknout úpravou, a to přímo ze jména Akvìlė, z důvodu eufemizace.

¹⁷ O původu základu mand- viz poznámku 15. Na vznik tohoto jména mohl mít vliv také anglický výraz almond „mandle“.

¹⁸ Z. Zinkevičius (2008: 164) skiria įprastą kamieną vit-, bet atrodo, kad jį turintys tyrėjo minimi vardai yra skirtingos kilmės: vieni kilo iš pavardžių, kurios skolintos iš vokiečių kalbos (LPŽ II 1242), kiti yra dvikamienių asmenvardžių su vyd- ar vid- grafiniai variantai (Sinkevičiūtė, Račickaja 2014: 314), o trečių vardų patikimumui įvertinti trūksta duomenų, nors atrodo, kad daugelyje nereikia skirti dėmens vit-, o matyti priesagą -it, užrašytą -yt dėl tarminių ypatybių, grafinio perteikimo. Kadangi svetimkilmiai vardai su baigmeniu -vita dažni Lietuvoje, tai šis jų baigmuo galėjo išplisti ir į naujus vardus. Garsinis panašumas su vit- turinčiomis lietuvių pavardėmis taip pat galėjo paskatinti susidaryti naujus dvikamienius vardus su vit-.

¹⁹ Základ tohoto jména el- může být pozměněnou podobou základu al-, srov. Àlmantė.

²⁰ O základu vid- viz poznámku 8.

²¹ O základu vid- viz poznámku 8.

Straipsniai / Articles

91

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Josuvìtė 1: jos- (srov. Jóštautė) a -vita nebo vit- (viz Eisvità↑), Jusminà 1: jus- (< Jùstė, Justinà)²² a min- (viz Eidminà), Jùstautė 1: jus- < just- (< Jùstė, Justinà)²³ a taut- (srov. Gýtautė), Krìsmantas 2: kris- (< Kristijōnas, Kristupas, Kristis, také Krìsas (GVL 254)) a mant- (viz Brìgimantas↑), Kristmantas 1: krist- (< Kristijōnas, Kristupas, Kristis) a mant- (viz Brìgimantas↑), Kristautas 1: kris- < krist- (viz Kristmantas↑) a taut- (srov. Výtautas), Lāvìltė 1: la- (< Latója (GVL 259), Latišà (GVL 259))²⁴ a vilt- (srov. Dóvilte), Leodángas 1: leo- (< Lèò (GVL 263), Lė̀onas) a dang- (srov. Aũdangas), Mãtautas 1: ma- < mat- (< Mãtas) a taut- (viz Kristautas↑), Mãtuydas 1: mat- (< Mãtas) a vyd- (srov. Ãrūydas), Mingrìdas 1: min- (srov. Mìntautas) a -gridas (< Ingrìdas, Sigrìdas), Minrėntas 1: min- (viz Mingrìdas↑) a -rentas (< Florėntas, Laurėntas), Nėd̀mantė 1: ned- (< Nė̀das (GVL 311), Nedà)²⁵ a mant- (viz Adìmantė↑), Neilìmantas 1: neil- (< Neìlas (GVL 311)) a mant- (viz Brìgimantas↑), Neimándas 1: nei- (srov. Neĩmantas) a -mandas (viz Aimándas↑), Òmantas 1: o- (< Òškaras, Òsvaldas) a mant- (viz Brìgimantas↑),

²² Základ jus- lze považovat také za domácí prvek, spojovaný s litevským jùsti. Jako hlavní byl zvolen základ cizího původu kvůli popularitě jmen Jùstė, Justinà; existuje také jméno Jùstautė (viz) s asimilovaným základem just- v zakončení.

²³ Lze vyčlenit také základ jus-, spojovaný se jmény Jùstė, Justinà, ale také s litevským jùsti. Bylo zvoleno vyčlenit just-, protože se druhá složka kmene shoduje s počáteční částí druhého kmene. Na druhou stranu jméno Jusminà, případně i Jausminà (viz), lze vykládat jako asociativně vytvořená či přetvořená osobní jména podle častého zahraničního jména Jasmine (srov. jeho varianty Jasmin, Yasmin, DFN 173; viz také poznámku 11), protože tato jména byla dána dívkám narozeným ve Spojeném království. Přesto bylo zvoleno důsledně spojovat prvky jus-, jaus- s apelativy, neboť se tyto prvky opakují i v jiných jménech považovaných za nová dvoukmenová jména, což dokládá jejich samostatnost.

²⁴ Byla vyslovena domněnka, že prvek la- mohl vzniknout vlivem jména Lāvija, které bylo v letech 2005–2008 známé díky činnosti novinářky Lavije Šurnaitė (Sinkevičiūtė 2011: 219). Jméno Lāvijos zmiňované v médiích mohlo ovlivnit vznik jména Lāvìltė, je však třeba dodat, že počáteční prvek la- je při tvoření nových jmen častý i v jiných jazycích (GVL 259), takže jméno Lāvìltė mohlo vzniknout také pod vlivem zahraničních jmenných mód. Kmen la- vyčleněný Z. Zinkevičiusem (2008: 105) nepůsobí věrohodně, protože osobní jména, která uvádí a která byla rekonstruována z příjmení, nejsou dvoukmenová jména: některá jsou přejatá z jiných jazyků, jiná vznikla z apelativ a další jsou variantami jiných litevských osobních jmen (LPŽ II 9–40).

²⁵ K základům cizího původu byl přiřazen ned-, neboť jméno Nėdas užívané v Litvě, od něhož bylo nejspíše vytvořeno i ženské jméno Nedà, se rozšířilo díky zkrácené podobě jména Nėdas, vzniklé v angličtině a užívané v mnoha jazycích (k původu viz GVL 311). Výklad v LVKŽ 248, podle nějž je Nedà (jméno Nėdas vůbec neuvádí) zkrácenou podobou jména Nedėjòs, není přesvědčivý, protože Nedėjà je neužívané jméno (podle údajů na webových stránkách vardai.vlkk.lt nebylo dáno ani jedné dívce), a lze se proto domnívat, že se nerozšířila ani jeho zkrácená podoba.

92

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m. Lietuvos vardyne

Raigridas 1: rai- (plg. pvd. Ráivydas) ir -gridas (žr. Mingrìdas↑), Raksùilė 1: raks- < roks- (< Ròkšė (GVL 356), Roksanà (GVL 356)) ir vil- (žr. Egùlija↑), Ramùita 1: ram- (plg. Ramùyda) ir -vita ar vit- (žr. Eisùita↑), Rèdminas 1: red- (< Rėdas) ir min- (žr. Deĩnminas↑), Rèdyydas 1: red- (žr. Rèdminas↑) ir vyd- (žr. Mãtyydas↑), Redvilė 1: red- (< Redà) ir vil- (žr. Egùlija↑), Rìdmantė 1: rid- (< Ridà, taip pat Rìdas) ir mant- (žr. Adìmantė↑), Rikvidà 1: rik- (< Rikárda, taip pat Rìkas, Rikárdas) ir vid- (žr. Ìngvidė↑), Rìsmantė 1: ris- (< Risà (GVL 344), taip pat Rìsas (GVL 344)) ir mant- (žr. Adìmantė↑), Rìtmantas 1: rit- (< Rità)²⁶ ir mant- (žr. Brigìmantas↑), Sáivydas 1: sai- (< Sáimonas)²⁷ ir vyd- (žr. Mãtyydas↑), Sangridas 1: san- (plg. Sángirdas) ir -gridas (žr. Mingrìdas↑), Simantà 1: si- < sim- (< Simà, Simonà)²⁸ ir mant- (žr. Adìmantė↑), Simintà 2: si- < sim- (žr. Simantà↑) ir mint- (plg. Armintà), Titvydas 1: tit- (< Tìtas) ir vyd- (žr. Mãtyydas↑), Tòmantė 1: to- < tom- (< Tomà, taip pat Tòmas) ir mant- (žr. Adìmantė↑), Tùmantas 1: tu- < tum- (< Tùmas)²⁹ ir mant- (žr. Brigìmantas↑), Visáldas 1: vis- (plg. V ìsmantas) ir -aldas (< Romuáldas, Renáldas) ar ald- (< Áldas, Romuáldas)³⁰, Vytárdas (ar Výtardas) 1: vyt- (< Výtas, Výtautas) ir -ardas (< Eduárdas, Leonárdas ar Èdvardas, Rìcardas)³¹, Vìtgardas 1: vit- (< Vìtas) ir gard- (plg. Aĩgardas).

²⁶ Základ rit- může být i apelativního původu — přepracovaný z litevského rytàs, v. Rýtis. Zvolený cizí původ rit- se vysvětluje popularitou jména Rità.

²⁷ Sáimonas je v litevštině adaptovanou podobou anglické formy v. Sìmonas. Z. Zinkevičius na základě os. jména Saĩmantas (2008: 131) vyčleňuje kmen sai-, avšak kvůli nedostatku údajů se toto osobní jméno nepodařilo identifikovat; pokud jde o nové jméno, lze se domnívat, že také mohlo vzniknout přepracováním v. Sáimonas.

²⁸ Kmen tohoto jména si- lze pokládat za zkomoleninu sy-, srov. Sýmantė.

²⁹ Nors Z. Zinkevičius (2008: 152) ir skiria kamieną tum-, tačiau prie šio kamieno teikiamas asmenvardis yra kilęs iš pavardės, kurios pamatas, atrodo, yra apeliatyvas (LPŽ II 1082) ir todėl nelaikytinas įprastu.

³⁰ Kmen ald- lze spojovat také s litevským Áldas, srov. Aldõnas, avšak vzhledem k pozici ald- v druhém kmeni nového jména se zdá přesvědčivější souvislost s osobními jmény cizího původu.

³¹ Souvislost s částí -ard- druhých kmenů gard-, vard- (srov. Eĩgardas, Gẽdvardas) se zdá pochybná, protože litevská osobní jména s těmito kmeny jsou mnohem vzácnější než jména cizího původu (viz www.vardai.vlkk.lt).

Straipsniai / Articles

93

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Nová dvousložková osobní jména obsahující kmeny cizího původu jsou ze všech jmen nejčastější. To ukazuje, že při vytváření nových jmen není význam kmenů důležitý. Protože nové složky byly spojovány s obecně známými jmény cizího původu, jedním z důvodů vzniku nové složky je známost osoby, která je takto pojmenována. Ve jménech se opakovaly složky cizího původu ag-, ak-, ed-, el-, kris-, krist-, mat-, red- a sim-, což naznačuje, že se stávají stálými složkami nových osobních jmen.

Nejvíce složek cizího původu tvoří první kmeny nových jmen (42 z 55). Jména této skupiny tedy nejčastěji začínají složkami cizího původu. Mnohé první kmeny vznikly z prvního otevřeného (srov. Adà, Brigità, Deĩnas, Edità, Egìdija, Èlas, Ìnas, Mãtas, Nèdas, Neĩlas, Rèdas, Redà, Ridà, Rikárda, Risà, Rità, Simà, Tìtas, Tòma, Tùmas, Vìtas) nebo zavřeného (srov. Ĩnga, Ròksė) slabiky jména cizího původu a první souhlásky druhé slabiky. Zdá se, že tuto strukturu kmenů určoval základ: druhá slabika základového jména má nejčastěji jednosložkový nástup. Tento základ je však charakteristický i tehdy, když je nástup druhé slabiky dvojsložkový (srov. Ãgnė, Akvilė, Ĩgnas, Jùstė, Kristijõnas). Když se tedy jméno cizího původu stává kmenem, jeho základem se nejčastěji stává první slabika a první souhláska následující slabiky, bez ohledu na strukturu druhé slabiky a otevřenost první slabiky.

První kmeny just- a krist- toto tvrzení rovněž potvrzují, protože u jmen Jùstautė, Kristautas (s výjimkou Kristmantas) došlo k asimilaci poslední koncové souhlásky prvního kmene s první souhláskou druhé slabiky. Na druhou stranu mohl být druhý kmen obvyklých jmen Jùstautė, Kristautas také přizpůsoben souhlásce nástupu prvního kmene.

Základem dalších prvních kmenů je otevřená první slabika (srov. džei-, la-, o-, sai-), případně první dvě slabiky (srov. leo-) jmen cizího původu. To ukazuje, že při přebírání části základu do nového osobního jména je nejdůležitější jeho nástup a střed první slabiky.

Méně časté morfémy v pozici druhého kmene jsou odvozeny od zakončení jmen. Vzhledem k jejich opakování v různých jménech a k několika kombinacím morfémů se stejnými obvyklými kmeny lze předpokládat, že se stálými částmi jmen stávají zakončení -gridas, -landas, -mandas a -vita³². Ostatní koncové morfémy -aldas, -rentas jsou vzácné, ale ukazují, že nové morfémy obvykle vznikají díky známosti několika osobních jmen, která je obsahují (srov. Floreñtas, Laureĩtas a Romuáldas, Renáldas). V pozici druhého morfému dvousložkových jmen tedy dochází ke změnám – nacházejí se zde také nové morfémy, z nichž nejčastější jsou zakončení jmen cizího původu.

³² Pravděpodobně sem patří také jméno Almándė.

94

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m.

Lietuvos vardyne

6.

DVOUKAMENNÁ OSOBNÍ JMÉNA SE DVĚMA NOVÝMI ZÁKLADY

V souboru jmen dětí v Litvě byla nalezena také osobní jména utvořená ze dvou nových základů. Obě složky vznikly z apelativ, zkrácenin či jmen cizího původu a jako základy nejsou doloženy v dvousložkových onymech LVKŽ, LPŽ ani v soupisu obvyklých základů Z. Zinkevičiuse (2008: 73–169); do roku 1990 (včetně) se navíc v jednom jméně nevyskytovala taková kombinace základů.

V souboru dětských jmen z let 1991–2010 tedy byla nalezena tato dvousložková osobní jména utvořená ze dvou nových základů:

Egvitas 1: eg- (< Ėgis, Egidijus) a -vitas (< Jovitas), nebo vit- (< Vitas),

Deisvinà 1: deis- (< (?) Deižė (GVL 110)) a -vina (< Malvinà, Alvinà)³³,

Gaivándas 1: gaiv- (< gaivùs, také Gaivỹs, Gaĩvilas) a -andas (< Armándas, Rolándas),

Jolovìtà 1: jol- (< Jòlė, Jolánta, Jolità) a -vita (< Jovità, Rosovità), nebo vit- (< Vitá)³⁴,

Jorėstas 5: jor- (< Jõris) a -estas (< Ernėstas, Orėstas),

Jormándas 1: jor- (srov. Jorėstas↑) a -mandas (< Amándas, Armándas), nebo mand- (< Mándas, Armándas)³⁵,

Jùstvitas 1: just- (< Jùstas, Justìnas) a -vitas, nebo vit- (srov. Egvitas↑),

Jusuvità 1: jus- (< Jùstė, Justinà)³⁶ a -vita nebo vit- (srov. Jolovità↑),

Regvitas 2: reg- (< Rėgis, Regimantas) a -vitas nebo vit- (srov. Egvitas↑),

Sõdautas 1: sod- (< sõdas) a -autas (< Gýtautas, Výtautas)³⁷.

První základy těchto jmen jsou apelativní (gaiv-, jor-, sod-) a pocházejí z cizích jmen (eg-, deis-, jol-, jus-, just-, reg-). Větší četnost druhých složek potvrzuje, že nová jména mají tendenci začínat především složkami cizího původu. Složky eg-, jor-, jus- a just- se opakovaly v těchto jménech i ve jménech s jedním novým základem, což ukazuje, že se také stávají ustálenými složkami nových jmen.

³³ Složku vin- lze považovat také za základ litevských dvousložkových jmen (srov. Eisvinà, Eivinà), avšak souvislost se jmény cizího původu je přesvědčivější, protože tato jména jsou v litevském souboru jmen častější.

³⁴ Ke základu vit- viz poznámku pod čarou 18.

³⁵ K základu mand- viz poznámku 15.

³⁶ K základu jus- viz poznámku 22.

³⁷ Autoři LVKŽ označují složku -autas, např. Gedáutas, Výtautas, za příponu, pravděpodobně vycházejíce z Pranase Skardžiuse (1996: 365), ačkoli v nových litevských jménech mohla složka -autas vzniknout z části častého druhého základu dvousložkových jmen taut-, která byla reinterpretována jako zakončení.

Straipsniai / Articles

95

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

S výjimkou just- vznikly všechny základy z první slabiky a první souhlásky druhé slabiky. To potvrdilo již vyslovenou myšlenku, že začátek jména, který se stává novou složkou, obvykle zahrnuje první slabiku a počátek následující slabiky.

Druhá složka jmen této skupiny nejčastěji pochází ze zakončení jmen cizího původu (viz -andas, -estas, -mandas, -vina, -vita, -vitas); objevilo se také zakončení domácích dvousložkových jmen (viz -autas). Vzhledem k opakovanému výskytu je třeba složky -estas, -mandas, -vita a -vitas považovat za ustálené části nových jmen, což podporuje také dříve vyslovenou myšlenku, že na pozici druhého základu nejčastěji pronikají zakončení cizího původu.

7. TENDENCE V UŽÍVÁNÍ OBVYKLÝCH ZÁKLADŮ V NOVÝCH DVOUKOMPONENTOVÝCH JMÉNECH

Při vytváření jmen s novými základy zůstává tradičnější konec osobního jména, protože obvyklé základy jsou nejčastěji druhými složkami. Jde o trojslabičné či čtyřslabičné struktury, avšak jména obsahující nové složky všech tří skupin se obvykle tvoří pouze s druhými trojslabičnými základy. To ukazuje univerzálnost obvyklých trojslabičných základů.

Nejčastěji se ve jménech opakoval druhý základ mant-, který převažoval nad ostatními základy v mužských i ženských jménech (v 12, respektive 11 různých osobních jménech). Takové rozšíření základu mant- lze vysvětlit četností dvousložkových jmen Eimantas, Deimantė, Dōrmantas, Žygimantas, která jej obsahují, v daném období³⁸ a popularitou zkrácené podoby Mantas, která je druhým nejčastějším litevským osobním jménem v letech 1991–2010³⁹. I u obvyklých základů, které se stávají součástmi nových jmen, je tedy důležitá jejich četnost ve výchozích jménech.

Ostatní druhé základy jsou méně časté: se základem vyd- bylo vytvořeno 8 jmen, se vil- 7, se min- a vid- po 6, se mil- a taut- po 4 a se mint- 3 nová samostatná dvousložková jména. Ze základů vil- a min- se častěji tvoří ženská jména, ze základů vyd- a vid- o něco více mužských jmen, zatímco základy mil- a mint- jsou příznačné pouze pro ženská jména. Lze předpokládat, že toto rozšíření základů ve jménech také závisí na četnosti mužských a ženských dvousložkových jmen, která tyto základy obsahují.

Obvyklých základů prvních složek je méně a v nových osobních jménech se často neopakují: v různých jménech se dvakrát vyskytují základy al-, do-,

³⁸ Jednosložková jména s tímto základem patří mezi sto nejčastějších jmen v letech 1991–2010 (jméno Eimantu dostalo 3357, Dōmantu 2961, Žygimantu 2205 chlapců a jméno Deimante 4773 dívek).

³⁹ Toto jednosložkové jméno dostalo více než 10 100 chlapců.

96

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m. Lietuvos vardyne

min- a rai-, zatímco ostatní pouze jednou. To lze nejspíše vysvětlit tím, že tyto první kmeny se opakují méně často než druhé i v obvyklých dvoukmenových jménech.

První obvyklé jmenné kmeny mohou mít dvou-, tří- a čtyřčlennou strukturu, přičemž poslední z nich jsou vzácné. Z častějších dvou- a tříčlenných kmenů je patrné, že nové druhé části začínající souhláskou se připojují jak k otevřeným, tak k uzavřeným prvním kmenům; při přechodu obvyklého kmene do nových jmen je tedy důležité zachovat jeho celistvost.

8. SHRNUTÍ

Jména dětí v Litvě v letech 1991–2010 svědčí o pronikání nových složek do litevských dvoukmenových jmen, které bylo pozorováno u historických osobních jmen; tvorbu těchto nových jmen lze považovat za pokračování obnovy dvoukmenových jmen z předchozích staletí. Nové složky jsou nejčastěji jména cizího původu, méně často apelativa nebo zkrácené podoby dvoukmenových osobních jmen. Taková převaha základů cizího původu ukazuje, že význam jejich složek není při tvorbě jmen důležitý.

Některé složky se opakovaly v různých jménech a několikrát se spojovaly se stejnými obvyklými kmeny. Proto se má za to, že se tyto složky staly stálými částmi nových dvoukmenových jmen. Tyto kmeny jsou apelativního původu (aus-, jaus-, jor-, ras-, rut-, vild-), vznikly zkracováním (kėst-, mind-) nebo jsou cizího původu (ag-, ak-, ed-, eg-, el-, jus-, just-, kris-, krist-, mat-, red-, sim- a -estas, -gridas, -landas, -mandas, -vita(s)). Z toho vyplývá, že hlavní podmínkou vzniku nového kmene je známost osobních jmen, která jej obsahují; výjimkou jsou jaus-, vild-, které se, jak se zdá, rozšířily díky sémantice apelativ.

Nové složky jsou častěji prvními kmeny dvoukmenových jmen. Jejich nejběžnějším základem je otevřená nebo uzavřená první slabika a první souhláska druhé slabiky. Novými počátečními složkami jmen se tedy obvykle stávají ty části základu, které přesahují první slabiku, přičemž struktura nové složky nezávisí na tom, zda je první slabika základového slova uzavřená. Otevřené první nové kmeny ukazují, že při přejímání začátku základu do dvoukmenového osobního jména jsou nejdůležitějšími jeho částmi iniciála a mediála první slabiky.

Méně časté nové druhé složky jsou dvojího druhu: pocházejí ze začátků slov nebo z koncovek jiných jmen. Druhé složky vzniklé ze začátků slov jsou obvykle převzaty ze stejného základu jako složky první. Složky pocházející z koncovek jiných jmen se vyskytují pouze v pozici druhé složky a nejčastěji jde o koncovky jmen cizího původu. Přesto část dvoukmenového jména -autas, která se stala takovým základem, potvrdila, že při vzniku nové složky je důležitá známost osobních jmen, jež ji obsahují, zatímco původ jmen a význam jejich základů důležité nejsou.

Straipsniai / Articles

97

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Při tvorbě osobních jmen se obvyklé kmeny, které častěji vystupují jako druhé složky, někdy kombinovaly s novými prvními složkami; dokládá to finála nové první složky, která se shoduje s iniciálou obvyklé složky. Obvyklé druhé kmeny jsou tří- a čtyřčlenné, avšak nejvíce jmen s novými kmeny ze všech probíraných skupin původu se tvoří pomocí tříčlenných kmenů, což ukazuje jejich univerzálnost. Vzhledem k popularitě mant v nových jménech lze usuzovat, že četnost obvyklých složek v nových jménech závisí také na popularitě jejich základu, tedy dvoukmenových jmen. Obvyklých prvních kmenů se vyskytovalo méně a v nových jménech se neopakovaly tak často jako kmeny druhé. To ukazuje, že ani v dvoukmenových jménech, z nichž byly převzaty, nejsou časté.

LITERATŪRA

Bach Adolf 1952: Die deutschen Personennamen I(1). Heidelberg: Quelle & Meyer.

DFN – Hanks Patrick, Hodges Flavia 1995: A Dictionary of First Names. Oxford, New York: Oxford University Press.

GVL – Kohlheim Rosa, Kohlheim Volker 2007: Das große Vornamenlexikon. Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich: Dudenverlag.

LPŽ: Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, red. Aleksandras Vanagas. Vilnius: Mokslas, 1985–1989.

LVKŽ – Kuzavinis Kazys, Savukynas Bronys 2003: Lietuvių vardų kilmės žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Maciejauskienė Vitalija 1973: Naujosios dvikamienės lietuvių pavardės su asmenvardinių sandu. – Lietuvos TSR Mokslų akademijos darbai, A serija, 1(42), 177–181.

Maciejauskienė Vitalija 1998: Lietuvių vardyno raidos polinkiai. – Kalbos kultūra 71, 33–42.

Piliečių vardų sąvadas. Prieiga internete: www.vardai.vlkk.lt (žiūrėta 2015 04 20).

Sinkevičiūtė Daiva 2009: Pastabos dėl žemaičių trumpinių kilmės pavardžių, kilusių iš avd. Gedrimas. – Baltistica 44(2), 347–353.

Sinkevičiūtė Daiva 2010: (rec.) Zigmas Zinkevičius, Lietuvių asmenvardžiai, Vilnius: LKI leidykla, 2008. – Baltistica 45(1), 145–151.

Sinkevičiūtė Daiva 2011: Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai. – Kalbos kultūra 84, 214–229.

Sinkevičiūtė Daiva 2013: Dėl nesutrumpėjusių dvikamienių asmenvardžių kamieno gaud- variantų lietuvių kalboje. – Baltistica 48(1), 119–128.

98

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII

Nauji dvikamieniai asmenvardžiai 1991–2010 m. Lietuvos vardyne

Sinkevičiūtė Daiva 2014: Dvikamienių vardų su kamienu vaid- bruožai lietuvių kalboje. – Baltistica 48(1), 163–175.

Sinkevičiūtė Daiva, Griniūtė Vaida 2014: Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/index.php?skiltis=naujausias (žiūrėta 2015 04 20).

Sinkevičiūtė Daiva, Račickaja Veslava 2014: Lietuvių dvikamienių vardų kilmes asmenvardžiai ir jų kamienų užrašymo ypatybės Vilniaus naujųjų miestiečių ir laiduotojų 1661–1795 m. sąraše. – Archivum Lithuanicum 16, 295–322.

Skardžius Pranas 1996: Rinktiniai raštai 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Superanskaja 1988: Суперанская Александра Васильевна, К проблеме типологии антропонимических основ. – Ономастика. Типология. Стратиграфия. Москва: Наука, 44–52.

Zinkevičius Zigmas 1977: Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. Vilnius: Mokslas.

Zinkevičius Zigmas 2005: Krikščionybės ištakos Lietuvoje: Rytų krikščionybė vardyno duomenimis. Vilnius: Katalikų akademija.

Zinkevičiaus Zigmas 2008: Lietuvių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

New Compound Proper Names of the Period 1991–2010 in the Lithuanian Onomasticon

SUMMARY

The names given to children during the period 1991–2010 make it clear that new compound proper names are being constantly created in Lithuania. Most new members are of foreign origin, whereas those originating from appellatives or from hypocoristic names are rarer. This fact shows that the main factor at work is the popularity of a given name rather than the meaning of lexemes. The stems aus-, jaus-, jor-, ras-, rut-, vild- (of appellative origin), kest-, mind- (of hypocoristic origin), ag-, ak-, ed-, eg-, el-, jus-, just-, kris-, krist-, mat-, red-, sim- bei -estas, -gridas, -landas, -mandas, -vita(s) (of foreign origin) have become stable members of the Lithuanian stock of proper names. New members usually occur as the first member of compound names which implies that a higher number of compound names begin with new components. The most common base of the new first components

Straipsniai / Articles

99

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

is the first syllable and the first consonant of the second syllable, which shows that in the creation of new components its meaningful part surpasses the limits of the syllable. As the second member we have two possibilities: the beginning or the end of a proper name. In this case new members also originated as a consequence of the popularity of a given proper name. Traditional components are usually found as the second member of compound names. They can consist of either three or four phonemes, but compound names whose first member belongs to any of the above mentioned three possible origins are found only with second members consisting of three phonemes. The high frequency of the member mant- shows that the success of traditional components is also dependent on the popularity of a given compound proper name.

Įteikta 2015 m. liepos 15 d.

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Baltistikos katedra, Vilniaus universitetas

Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius, Lietuva

[email protected]

100

Acta Linguistica Lithuanica LXXIII