This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
JOLANTA VASKELIENĖ
Šiaulská akademie Vilniuské univerzity
ID ORCID: orcid.org/0000-0002-8516-8608
Oblasti vědeckého výzkumu: tvoření slov, morfologie, textová lingvistika, stylistika.
DOI: doi.org/10.35321/all87-09
PRODUKTIVNÍ TYPY NOVOTVARŮ ODVOZENÝCH PODSTATNÝCH JMEN A PŘÍDAVNÝCH JMEN
Produktivní typy neologismů podstatných a přídavných jmen
ANOTACE
Článek analyzuje novotvary podstatných a přídavných jmen vytvořené pomocí přípon, náležející k produktivním slovotvorným typům a shromážděné z textů litevských autorů. (Za novotvary se považují deriváty nezachycené v opěrných zdrojích – Slovníku spisovné litevštiny, Slovníku současné litevštiny, Slovníku litevského jazyka a Kartotéce dodatků ke Slovníku litevského jazyka –.) Výzkum vychází z analýzy 374 novotvarů náležejících k šesti slovotvorným typům podstatných a přídavných jmen: v článku jsou pojednány abstrakta sloves s příponami –imas / -ymas a –tis, abstrakta jmen s příponami –umas, -ybė, -ystė a také přídavná jména s příponou –iškas, –a. Cílem výzkumu je odhalit slovotvorné, sémantické a užívací rysy novotvarů těchto typů. Údaje empirické analýzy jsou porovnávány s popisy těchto slovotvorných typů uvedenými ve slovotvorných pracích a gramatikách a také s poznatky badatelů Databáze neologismů litevského jazykaLietuvių kalbos naujadaržių duomenyno. Jsou uvedena některá doporučení pro lexikografy.
Článek analyzuje neologismy podstatných a přídavných jmen produktivních slovotvorných typů vytvořené pomocí přípon a shromážděné z textů litevských autorů
Straipsniai / Articles
177
Page 2
JOLANTA VASKELIENĖ
(neologismy jsou deriváty nezachycené v opěrných zdrojích – Slovníku spisovné litevštiny, Slovníku současné litevštiny, Slovníku litevského jazyka a Kartotéce dodatků ke Slovníku litevského jazyka). Studie vychází z analýzy 374 neologismů náležejících k šesti typům tvoření podstatných a přídavných jmen. Článek pojednává o abstraktech sloves s příponami –imas/-ymas a –tis, abstraktech jmen s příponami –umas, -ybė, -ystė a také o přídavných jménech s příponou –iškas, –a. Výzkum si klade za cíl odhalit specifika tvoření, sémantiky a užívání novotvarů těchto typů. Údaje empirické analýzy byly porovnány s popisy těchto slovotvorných typů uvedenými ve slovotvorných pracích a gramatikách a také s poznatky badatelů Databáze neologismů litevského jazyka. Článek přináší některá doporučení pro lexikografy.
Slovotvorný typ je „abstraktní forma tvoření slov a sémantické schéma. Slovotvorný typ realizují konkrétní deriváty, které se shodují ve třech hlavních slovotvorných diferenčních (rozlišovacích) znacích: 1) v kategoriálním slovotvorném významu, 2) ve slovním druhu (nebo slovních druzích) základových slov, 3) ve slovotvorném formantu. Slovotvorný typ je „zároveň úplnou obecnou charakteristikou již existujících utvořených slov i programem tvorby budoucích novotvarů“ (LKE 129; Keinys 1999: 107; Urbutis 2009: 293–308; srov. Soida 2009: 56–61). Některé slovotvorné typy poskytly mnoho derivátů, podle jiných bylo utvořeno jen několik slov. Zpravidla se podle existujících slovotvorných typů tvoří i novotvary, které se ve větší či menší míře vyskytují jak v mluveném, tak v psaném jazyce, v různých textech. Značné množství novotvarů současného jazyka je uvedeno v průběžně doplňované Databázi neologismů litevského jazyka (ND). Neologismy zveřejněné v ND (včetně novotvarů) v posledních letech upoutaly pozornost badatelů (Murmulaitytė 2021; Aleksaitė 2022; o databázi a možnostech jejího výzkumu viz také Murmulaitytė 2016; Miliūnaitė 2015; 2018).
Předmětem tohoto výzkumu jsou novotvary vybrané z textů litevských autorů¹. (Za novotvary se považují takové útvary, které nejsou zachyceny v opěrných zdrojích: Slovníku současné litevštiny
¹ Nejpočetnější skupiny derivátů byly získány analýzou přibližně 1500 novotvarů různých typů, nalezených v několika desítkách knih různých litevských autorů, avšak v seznamu pramenů jsou uvedeny pouze ty knihy, z nichž jsou v článku uvedeny příklady užití (u příkladu se uvádí zkratka knihy a stránka). Je třeba říci, že novotvary byly shromažďovány ručně za použití metody sledování
178
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 3
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
(DLKŽ), Slovníku spisovné litevštiny (BLKŽ), Slovníku litevského jazyka (LKŽ) a Kartotéce dodatků ke Slovníku litevského jazyka (LKŽPK) – nezachycené deriváty.) Cílem článku je zjistit, které typy novotvarů příponových derivátů podstatných a přídavných jmen jsou nejproduktivnější, jak to koreluje s dosavadními poznatky o produktivních typech podstatných a přídavných jmen, a pojednat o slovotvorných a užívacích rysech novotvarů. Práce vychází z údajů výzkumu 374 novotvarů (194 podstatných jmen a 180 přídavných jmen) náležejících k šesti slovotvorným typům. Úkoly: 1) z novotvarů vybraných z textů litevských autorů a slovotvorně analyzovaných vybrat nejpočetnější skupiny derivátů podstatných a přídavných jmen; 2) pojednat o novotvarech náležejících k produktivním typům z hlediska tvoření, sémantiky a užívání; 3) s cílem zachytit tendence charakteristické pro novotvary podstatných jmen porovnat získané údaje s výsledky výzkumů novotvarů obsažených v ND (Murmulaitytė 2021; Aleksaitė 2022). Je třeba říci, že shromážděný empirický materiál se využívá především ke kvalitativnímu výzkumu. V práci byly použity metody slovotvorné, sémantické a textové analýzy, dále interpretační a výpočtové metody a komparace. Výzkum postupuje induktivně – od analýzy konkrétních derivátů k zobecňujícím poznatkům. Jsou uvedena některá doporučení pro lexikografy.
1. TEORETICKÉ POZNATKY
V teorii tvoření slov jsou patrné dva protichůdné přístupy k produktivitě: zastánci prvního se domnívají, že produktivita závisí na diachronii (tj. domnívají se, že o produktivitě slovotvorného typu lze hovořit pouze z historické perspektivy), zatímco zastánci druhého tvrdí, že produktivita je podstatným rysem typu, a proto se do jazykového systému vyčleňují a do synchronního popisu tvoření slov zahrnují pouze produktivní a aktivní slovotvorné typy (Urbutis 2009: 309). Jinými slovy jde o otázku skupinovosti, tj. vyžaduje se, aby derivát měl nejen základové slovo (základová slova), ale také formant opakující se v dalších derivátech (a
metodu – při analýze krásné literatury, esejů a textů literárních vědců se hledaly deriváty, které by mohly být v opěrných slovnících nezachyceny. Byl sestaven předběžný seznam novotvarů (inventář), který byl později upřesněn. Při ručním shromažďování empirického materiálu samozřejmě může nějaký derivát nezařazený do slovníků uniknout. Zde je třeba dodat, že automatizované vyhledávání novotvarů v textech požadovaného stylu neexistuje; ND je navíc rovněž ručně shromažďovanou databází neologismů, což však vědcům nebrání zkoumat v ní uvedené lexikální jednotky a předkládat zobecňující poznatky o stavu tvorby neologismů v litevštině a o tendencích novotvorby.
Straipsniai / Articles
179
Page 4
JOLANTA VASKELIENĖ
teprve tehdy se má za to, že zastupuje nějaký slovotvorný typ)². Zvažuje se, která charakteristika – kvantitativní, kvalitativní, nebo obě – je při hovoření o produktivitě důležitější, přičemž se neopomíjí ani jev analogie (upozorňuje se na to, že nová slova se tvoří analogicky podle skutečných, existujících slov). Přesto se však produktivitou neboli tvořivostí nejčastěji rozumí kvantitativní rys, tj. za produktivní nebo tvořivý se považuje typ, podle jehož vzoru bylo vytvořeno nebo se vytvářejí desítky a stovky derivátů. Produktivitou slovotvorného typu se tedy „v synchronním tvoření slov nyní obvykle rozumí schopnost typu sloužit jako vzor tvoření slov, jeho schopnost poskytovat (reálné nebo potenciální) novotvary“ (Urbutis 2009: 309–310; Keinys 1999: 107; srov. Plag 2003: 55; Booij 2005: 68; viz také Baayen 1991; Bauer 2001; Plag 2006; Lieber, Štekauer 2014: 67–83; Soida 2009: 63). V jazycích, v nichž existuje tvoření slov, jsou produktivní a neproduktivní (neboli tvořivé a netvořivé) slovotvorné typy. Ve všech jazycích vzniká podle modelů některých typů více novotvarů, podle jiných méně (nebo se netvoří vůbec), např. v litevštině lze téměř z každého slovesa pomocí přípony –imas nebo její varianty –ymas³ vytvořit derivát, který je zachycen v lexikografických zdrojích nebo který vzniká v komunikačním procesu, zatímco jiné slovotvorné typy se takovou produktivitou a potenciálními možnostmi nevyznačují⁴. Kromě toho se někdy zdůrazňuje, že právě novotvary jsou vynikajícím ukazatelem produktivity (Brown 2005: 8421). A skutečně novotvary často náležejí k produktivním slovotvorným typům a nezřídka je lze považovat za potenciální deriváty (o potenciálních derivátech viz Urbutis 2009: 316; Plag 2003: 57)⁵.
2. PRODUKTIVNÍ SLOVOTVORNÉ TYPY DERIVÁTŮ PODSTATNÝCH A PŘÍDAVNÝCH JMEN
Analýza shromážděného empirického materiálu ukázala, že nejvíce novotvarů náleží k několika slovotvorným typům podstatných jmen a k jednomu typu přídavných jmen.
² Článek se řídí stanoviskem Vincase Urbutise (2009: 126) a za hlavní činitel rozhodující o tom, zda je slovo (ne)derivátem, považuje (ne)existenci základového slova (základových slov).
³ V článku jsou přípony –imas / –ymas považovány za varianty téže přípony, tj. za jeden slovotvorný typ (Jakaitienė, Laigonaitė, Paulauskienė 1976: 11; Ambrazas 1993: 21–26; Murmulaitytė 2021: 34).
⁴ O produktivitě a slovotvorných typech s různou produktivitou v různých jazycích viz také Greenbaum 1996: 442, 457; Booij 2005, 67–71; Pervuxina 2007; Lieber, Štekauer 2014: 620–630.
⁵ Upozorňujeme na termíny potential words a actual words – první je v litevštině rovněž běžný a srozumitelný, druhý ustálený (všemi jednotně užívaný) termín v litevštině neexistuje; hovoří se o reálných, existujících, v lexikografických zdrojích zachycených, systémových slovech apod.
180
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 5
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
2.1. Novotvary produktivních slovotvorných typů příponových podstatných jmen
Podstatná jména se vyznačují všemi hlavními způsoby tvoření slov i smíšeným způsobem tvoření. Nejvíce je příponových derivátů, na druhém místě jsou deriváty s koncovkami, o něco méně je kompozit a nejméně derivátů s předponami (LKE 112–116, 121; Keinys 1999: 36; Ružė 2008: 58–71). Podle slovotvorného významu se příponová a koncovková podstatná jména dělí do 14 slovotvorných kategorií, v jejichž rámci se rozlišují slovotvorné typy s různou produktivitou6. Analýza empirického materiálu ukázala, že nejpočetnější skupiny novotvarů podstatných jmen tvoří pět slovotvorných typů abstrakt (viz obr.).
OBR. Typy derivátů příponových podstatných jmen
2.1.1. Deriváty abstrakt sloves (neboli názvů dějů) se tvoří různými příponami a koncovkami. V této slovotvorné kategorii je mnoho příponových slovotvorných typů, které jsou podle produktivity uspořádány takto: –imas, –ymas, –tis, –esys, –ulys, –yba (–ybos), –smas, –sena, –tynės atd. (viz LKG 1965: 289–297; DLKG 2005: 94–97; Keinys 1999: 39–41;
6 V některých slovotvorných kategoriích jsou stovky slovotvorných typů, v jiných desítky či několik typů. Slovotvorné typy podstatných jmen viz LKG (1965: 251–473).
Straipsniai / Articles
181
Page 6
JOLANTA VASKELIENĖ
srov. Ambrazas 1993: 20–86). Výzkum novotvarů ukazuje stejné pořadí nejproduktivnějších typů – v textech různých autorů bylo nejvíce abstrakt sloves utvořeno pomocí přípon –imas / –ymas⁷ (75 derivátů) a –tis (14 derivátů).
Novotvary s příponou –imas / –ymas často vycházejí ze základových slov zachycených v lexikografických zdrojích, např.: apsimokslinimas (: apsimokslinti⁸ ‚získat určité vzdělání‘ LKŽ), apverkavimas, atsigręždinėjimas, blūkčiojimas, gremženimas, įsirasojimas, apmigdymas a další.⁹ U některých novotvarů se lexikální význam v zásadě shoduje se slovotvorným významem (deriváty jednoduše věcně označují děj), např.: prožil intenzivní […] blūkčiojimo okamžiky SN92; primární způsob įbangavimo básně R203; klegiojimas utichá KPN13; radoval se a těšil z paradavimo SRIV388; a tamta myšlenka […] jako […] koňské žvangenimas A132. Novotvar apsimokslinimas (užitý ve významu ‚získání jakýchsi vědomostí‘) a jeho základové sloveso spojují sousední věty, kromě toho adresátovu pozornost přitahují i opakované přívlastky (epiteta): Tamsuoliškas apsimokslinimas. Tamsuoliškai apsimokslinti – znamená nedokázat dosáhnout ani hranic skutečného poznání, ani […] nevědomosti K78. Některá abstrakta na –imas / –ymas se konkretizují (užívají se v množném čísle, mají rozvíjející výrazy apod.), např.: protingi // pakliedėjimai per televizijas MP69; dětskou nudu krátkými susirėkavimais KK88 (pakliedėjimai pravděpodobně znamená ‚nemoudré, hloupé řeči‘, susirėkavimai ‚výkřiky‘).
Je však třeba říci, že novotvary s –imas / –ymas se častěji opírají o potenciální základová slova – nezařazená do slovníků. D. Murmulaitytė (2021: 35, 36–37) rovněž upozornila na to, že základová slovesa většiny derivátů na –imas / –ymas uvedených v ND nejsou v databázi zachycena, ačkoli některá z nich se reálně užívají. Novotvary odvozené od potenciálních základových slov jsou nejčastěji deriváty druhého stupně, např.: apgelžėjimas
⁷ Novotvary s příponami –imas / –ymas se objevují v textech všech autorů, přičemž množství derivátů závisí jak na povaze díla, tak na funkčním a individuálním stylu. Je třeba dodat, že novotvarů na –ymas je nesrovnatelně méně než derivátů na –imas.
⁸ U prvního novotvaru se uvádí i základové slovo, u dalších se zpravidla již nepíše. Volí se taková podoba základového slova, o niž se derivát přímo opírá, a pokud se např. kmeny všech hlavních slovesných tvarů shodují, uvádí se infinitiv. U významů slov se uvádí pramen, zatímco významy novotvarů jsou vysvětleny tak, jak jim rozumí autorka článku. U základových slov novotvarů nezachycených v BLKŽ, DLKŽ, LKŽ, LKŽPK se píše hvězdička (*), příklady jsou uvedeny kurzivou, novotvar je vyznačen tučně a slova, na něž chceme upozornit, jsou podtržena.
⁹ O základová slova uvedená v lexikografických zdrojích se opírají také výrazy išperšėjimas, įteškėjimas, iškūkavimas, ištikimas, klegiojimas, liutanizavimas, medžiaginimas, niužgėjimas, pakliedėjimas, palinksėjimas, paradavimas, praskylėjimas, sudylavimas, sugarbėjimas, suraugėjimas, susirekavimas, užtamsiojimas, vaizdijimas, žvangenimas. Je třeba dodat, že deriváty įbangavimas a ritmavimas se v opěrných slovnících nenacházejí, ale jsou zachyceny ve dvojjazyčných slovnících.
182
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 7
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
(: *apgelėžio: geležėti), duonėjimas (: *duonėjo: duona), išbūtinimas (: *išbūtinti: būti), kryžkelėjimas (: *kryžkelėti: kryžkelė), nuliaudėjimas (: *nuliaudėjo: liaudėti) a další.¹⁰. Deriváty druhého stupně įveiksminimas (: *įveiksminti: veiksminti) a keiksmažodžiavimas (: *keiksmažodžiavo: keiksmažodis) vycházejí ze sloves įveiksminti (‚umožnit působit‘), keiksmažodžiauti (‚nadávat; užívat sprostá slova‘) uvedených v ND. Některé novotvary s –imas / –ymas jsou deriváty třetího stupně, např.: įsilaikinimas (: *įsilaikinti: *laikinti(s): laikas), šventžodžiavimas (: *šventžodžiavo: *šventžodis: šventas, žodis)¹¹. Mimochodem, v textech Donalda Kajoka je užit jak novotvar šventžodžiavimas (hranice bezbřehého šventžodžiavimo MRR39), tak jeho základové slovo šventžodžiauti (Svatá a zároveň šventžodžiaujantys žodžiai? K222). Snadno lze rekonstruovat i slovotvorný řetězec novotvaru třetího stupně šūdmaliavimas: šūdmaliavimas: *šūdmaliavo: *šūdmala: šūdas, malti (ND již uvádí novotvar šūdmala ‚záměrné tlachání nesmyslů‘). Ačkoli význam novotvarů druhého a třetího stupně vytvořených z potenciálních základových slov je obtížnější pochopit, kontext a poměrně jasné slovotvorné řetězce tento úkol usnadňují: Apsaugoti nuo [...] nuliaudėjimo AŽII220; vymyslel tajné slovo – pasilabanaktinimas KE200; Zvuk jazyka je také įskambėjimas R216 (v posledním příkladu upoutává adresátovu pozornost opakování slov s kořenem skamb-). Některé novotvary opírající se o potenciální základová slovesa se užívají v množném čísle, a mají tedy sklon ke konkretizaci, např. reikšmažodžiavimai lze chápat jako ‚nadávky, sprostá slova‘, zatímco piktaakiavimai jako ‚zlé pohledy‘: Se svými [...] Keiksmažodžiavimais AŽII201; Méně úskoků, piktaakiavimų AŽII207. Novotvar nusikalėjimas je názvem básně a jeho význam se vyjasní teprve po přečtení celého díla, v němž je užito potenciální základové sloveso nusikalėti a v němž lexikální jednotky s kořenem sakal plní textotvornou funkci: A vzal sokola do náručí / Jako by mu škubal peří jako kuřeti. // A s ním se sám nusikalėji JSI393. Sémantika novotvarů někdy umožňuje správně určit základové slovo, např. je zřejmé, že abstrakt duonėjimas (: *duonėjo: duona)¹² se opírá o potenciální základové slovo. Ano, nebylo to kamenění chleba, nýbrž chlebení kamene K288 (pozornost zasluhuje opakování abstrakt na –imas a neobvyklé slovní spojení akmens duonėjimas – v litevštině se metaforicky říká, že chléb tvrdne a mění se v kámen, nikoli naopak, že se kámen mění v chléb). Někdy
¹⁰ Takové jsou také apkarsdinėjimas, apnerdinėjimas, išpalvinimas, išerdvėjimas, sąskambėjimas, svyruoklėjimas, piktaakiavimas.
¹¹ Takové jsou také įtekstinimas, nusikalėjimas, pasilabanaktinimas, stribukavimas.
¹² Ačkoli LKŽ obsahuje sloveso duonėtis („obalovat se chlebem“), kontext ukazuje, že abstrakt duonėjimas se o ně neopírá, nýbrž je utvořen od duonėti s významem ‚měnit se v chléb‘, které je samo odvozeno od podstatného jména duona.
Straipsniai / Articles
183
Page 8
JOLANTA VASKELIENĖ
k pochopení práce a významu novotvaru je třeba širší kontext, např. lexikální okolí novotvaru stribukavimas (za mano stribukavimą davė man prikurty Č112) umožňuje pochopit, že se hovoří o bytí stribasem, lze tedy rekonstruovat následující pořadí slovotvorných stupňů novotvaru: stribukavimas: *stribukavo: *stribukas: stribas.
Několik novotvarů na –imas vychází ze základových sloves s předponou ne–¹³, např. netroškimas, negyvenimas, nesidavimas. Takové potenciální deriváty lze považovat za deriváty s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů¹⁴, tj. novotvary by mohly vytvářet dvě slovotvorné opozice: netroškimas (: netroškti / troškimas), negyvenimas (: negyventi / gyvenimas), nesidavimas (: nesidavė / davimasis): toužím po [...] hlubokém netroškimo MRR42; Tak začalo negyvenimas AŽII185.
Abstrakta sloves uvedená v ND mají rovněž nejčastěji příponu –imas / –ymas – jak ukazují údaje výzkumů Daivy Murmulaitytė (2021: 34–38) a Agnė Aleksaitė (2022)¹⁵. Lze tedy říci, že –imas / –ymas je vůbec nejproduktivnějším slovotvorným typem novotvarů abstrakt podstatných jmen. Výzkumy novotvarů z různých zdrojů tak potvrzují tvrzení Sauliuse Ambraze (1993: 21), že „[d]eriváty s příponou –imas / –ymas jsou nejpočetnějším slovotvorným typem názvů dějů jak v současné, tak ve staré litevštině“¹⁶.
„Jak v současné litevštině [...], tak ve starých písemných památkách [...] zaujímají deriváty s příponou -(s)tis druhé místo mezi všemi příponovými názvy dějů podle počtu derivátů“ (Ambrazas 1993: 42). To, že –tis je druhou nejproduktivnější příponou, ukazuje výzkum ND (Aleksaitė 2022: 45, 49) i analýza shromážděného empirického materiálu. Naprostá většina novotvarů na –tis vychází ze základových slov zachycených v lexikografických zdrojích; kromě toho je zřejmá tendence tvořit deriváty s příponou –tis od sloves s předponou¹⁷ – o nepředponové základové slovo se opírá novotvar neigtis (: neigti), zatímco ostatní jsou utvořeny od sloves s předponou: apgaubtis, apmirtis, atitvertis, atlieptis, atpirtkis, įgaubtis, išgaubtis, išvengtis, pamirštis, sukauptis, sutelktis, sutiktis. Novotvar neatmintis (: neatminti / atmintis) lze považovat za derivát s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů. V LKG (1965: 290–291) se píše, že příponou –tis vytvořené názvy dějů
¹³ Slovesa se záporkou se do slovníků jako samostatná hesla zpravidla nezařazují, protože předponou ne– částicového původu lze vytvořit derivát téměř z každého slovesa. ¹⁴ Viz o nich Vincas Urbutis (2009: 110–111). ¹⁵ Podle A. Aleksaitė (2022: 45) je většina novotvarů zachycených v ND v letech 2011–2019 vytvořena právě příponou –imas, zatímco přípona –ymas nebyla zaznamenána. ¹⁶ O derivátech na –imas / –ymas v současné litevštině viz Murmulaitytė 1997. ¹⁷ To je patrné i z derivátů na –tis uvedených v ND, např.: apleistis, aprėptis, atgręžtis, atpažintis, atstumtis, įmestis, išreikštis, ištrintis, išvestis, įtrauktis a další.
184
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 9
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
názvy jsou obvykle konkrétnější než abstrakta na –imas / –ymas. Sémantika novotvarů toto tvrzení potvrzuje jen částečně. Novotvary na –tis si často zachovávají kategoriální význam abstrakt (znamenají totéž co abstrakta na –imas), např.: Gamtos apgaubti patyrusiam SS19; přecházíš všechna nevyhnutelná stadia–stace: šok [...], apatie. Apmirti... DK145; blokáda vyvolávající [...] děsivé odříznutí od všech a všeho K207; odezva cest, cesty, poutníka E138; Membránová odezva TK73; bolest by už byla začátkem opory. Ale opěrnosti tu není K155 (pozornost zasluhuje opakování novotvaru); okamžik vnitřní klenutosti času K449; její vyhnutí znamená smrt E235; co v sobě má absolutní popření E362; odvést člověka od modlitby a hodin soustředění K403; Korále ametystu setkání Jas136. Užívání některých derivátů na –tis ukazuje jejich konkretizaci, např. novotvar sutelktis je někdy zřetelným abstraktem (znamená ‚soustředění‘, např. Ir ypatinga sutelktis į lietuviškos pasaulėjautos [...] vietą E73), jindy se blíží názvům výsledku děje (znamená ‚shromáždění‘, např. universitetas yra [...] istorinės–kultūrinės patirties sutelktis R82). Množné číslo a lokál ukazují na konkrétněji chápané novotvary pamirštis, neatmintis: Tenai, neužliūliuojamose / Pamirštyse, krūvom lavonai budi AŽII342; sutirpo / Neatminy AŽII111. Novotvar išgaubtis je patrně třeba chápat nikoli jako ‚(vy)klenutí‘, nýbrž jako ‚vypouklá (zvlněná) voda‘: podíváme se na křehké [...] lastury, tajemnou vodou vypouklosti valené po pobřeží oceánu K414.
2.1.2. Deriváty slovotvorné kategorie abstrakt jmen (neboli názvů vlastností) se tvoří „poměrně rozmanitě – ve spisovném jazyce je běžnějších 15 příponových derivátů, dalších 6 příponových derivátů se užívá pouze v nářečích“ (Keinys 1999: 45), přičemž nejčastější jsou tři přípony: –umas, –ybė a –ystė (viz LKG 1965: 306; DLKG 2005: 100–102)¹⁸. Analýza novotvarů ukázala, že deriváty považované za abstrakta jmen se nejčastěji tvoří příponou –umas (56 derivátů), na druhém místě je –ybė (36 derivátů), zatímco skupina derivátů na –ystė je podle početnosti třetí (13 derivátů).
Nejčastěji se abstrakta s příponou –umas tvoří z adjektiv¹⁹, participií a (zřídka) z jiných slovních druhů (viz DLKG 2005: 100–101). Analýza neologismů tuto tendenci v zásadě potvrzuje: 49 neologismů je vytvořeno z adjektiv a 7 z participií. Je patrná tendence tvořit neologismy s –umas z adjektiv s příponou –iškas, –a – takových je 73% všech derivátů. U 16 neologismů je základové adjektivum s příponou –iškas, –a uvedeno v opěrných lexikografických zdrojích, např.: augališkumas (: augališkas), budeliškumas, dabartiškumas, giesmiškumas, gynybiškumas, gulbiškumas, iškrypėliškumas, kalbiškumas,
¹⁸ Ve starých textech bylo mimořádně mnoho derivátů s –ybė a –ystė, zatímco deriváty s –umas se začaly šířit tehdy, když se snížila produktivita prvních dvou přípon (viz Ambrazas 2000: 8, 17, 21).
¹⁹ S příponou –umas lze vytvořit abstraktum ze všech kvalitativních adjektiv.
Straipsniai / Articles
185
Page 10
JOLANTA VASKELIENĖ
karùiškumas, minkštakūniškumas, sraigiškumas, šarkiškumas, našlaitiškumas, pradminiškumas, sakrališkumas, namiškumas²⁰. Některé neologismy vycházejí ze základových slov jiné struktury, např.: sandermringumas, varganumas, vienetinumas, akinamumas, atskirtumas, įkreiptumas, išblokštumas, nebaigtumas, neišsakomumas, palaužtumas²¹. Neologismus sakumas by v zásadě mohl tvořit slovotvornou opozici s adjektivem sakus, –i (‘schopný sledovat, objevovat’, ‘v němž lze vysledovat (cesty), nebloudící’ LKŽ) a se slovesem sakyti²²: Sakinį kviečiasi mintis [...]; sakumas mintį ir formuoja, galiausiai virsdamа sakiniu S148. Lexikální význam všech neologismů 1. stupně je jasný: dabartiškumo prestižą lenkų literatūroje R37; ryškus kalbėjimo įkreiptumas PM569; neįdesdamas už tokį minkštakūniškumą SR115; Tas vienetinumas [...] yra svarbiausia [...] sąlyga DK125; Šis vasaros rytas – daugia dienių liūčių išskalbtas, iki akinamumo išbalintas, iki tokio akinamumo išbalintas, kad nė atsimenkti negali VP8; Supoento šarkiškumo pritvinkus šarka beržo viršūnėje UM26 (v posledních příkladech upoutává pozornost opakování slov téhož kořene a slovního spojení).
Polovina neologismů s –umas vychází z potenciálních základových slov, téměř všechna jsou to adjektiva s –iškas, –a, např.: bekalbiškumas (: *bekalbiškas: bekalbis), dialogiškumas (: *dialogiškas²³: dialogas), rituališkumas (: *rituališkas²⁴: ritualas)²⁵. Z jiných potenciálních základových adjektiv je vytvořeno jen několik neologismů 2. stupně, např.: sąskambingumas (: *sąskambingas: sąskambis), stinglumas (: *stinglus²⁶: stingti). Abstraktum tekstualumas je vytvořeno z adjektiva tekstualus, –i, které není v opěrných slovnících, ale je zaznamenáno ve dvojjazyčném slovníku a užívají ho odborníci na lingvistiku textu, literární vědci apod.
²⁰ Adjektiva namiškas, sakrališkas jsou zaznamenána v LKŽPK.
²¹ Deriváty s příponou –umas jsou zcela běžné, uživatelé jazyka je tvoří, jakmile je potřebují; z tohoto důvodu jsou zřejmě ve dvojjazyčných slovnících uvedena abstrakta atskirtumas, iškrypėliškumas, varganumas, která nebyla zařazena do DLKŽ, BLKŽ, LKŽ.
²² V tomto případě by patřilo do kategorie tvorby slovesných abstrakt (o tomto neproduktivním typu viz LKG 1965: 300).
²³ Adjektivum dialogiškas, –a je uvedeno pouze ve dvojjazyčných (litevském–anglickém a anglickém–litevském) slovnících, ale v DLKŽ, BLKŽ, LKŽ, LKŽPK není. Možná jde o omyl a toto adjektivum by bylo možné zařadit do uvedených slovníků (nebo do některých z nich). V DLKT bylo nalezeno 72 dokladů užití dialogiškas, –a, takže je uživatelům jazyka známé.
²⁴ V BLKŽ je příslovce rituališkai, ale jeho základové slovo (adjektivum rituališkas, –a) v BLKŽ ani DLKŽ není.
²⁵ Takové jsou také daugartiškumas, didžiaponiškumas, likimiškumas, paradoksiškumas, poemiškumas, pokalbiškumas, priešybiškumas, raudiškumas, reikmeniškumas, romansiškumas, sąlytiškumas, sonetiškumas, svetimkūniškumas, švytuokliškumas, vieninteliškumas, visavertiškumas.
²⁶ V slovnících není adjektivum stinglus, –i, ale v LKŽ je uvedeno příslovce stinglu.
186
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 11
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
Za derivát 3. stupně lze považovat neologismus dviplaniškumas (: *dviplaniškas: *diplanis²⁷: dvi, planas). Je třeba upozornit, že některé neologismy s –umas jsou zaznamenány ve dvojjazyčných slovnících (bereikšmiškumas, daugkart iškumas, dvipoliškumas, paradoksiškumas, rituališkumas), zatímco bekiaušiškumas (‘nedostatek mužnosti, bojovnosti’) je zařazeno do ND. Lexikální význam všech abstrakt s –umas je jasný i z minimálního kontextu: paniekinamai vadini bekiaušiškumu K337; minties ir bemintiškumo K231; tariamu bereikšmiškumu bylojant apie tai, kas visų svarbiausia K60; nevalia kategoriškai neigti ir jų [priešybių] priešybiškumo K300; Mylime jos [meditacijos] vieninteliškumą K133; paslaptis [...] ir paradoksiškumas K299. Na obsah a formu jazyka upozorňuje adresáta sémanticky významné opakování neologismů téhož slovotvorného typu: į pirminį rituališkumą, visatos giesmiškumą atsako dvasios ritualais GĮT109; Kalbame atskirais balsais, organiškas kalbiškumas ir pokalbiškumas – vis didesnė retenybė KM19. V dílech Valdase Papievise se užívá jak neologismus stinglumas ve významu ‘strnutí’, tak jeho základové slovo (rovněž neologismus) stinglus, –i: labai stingliame ore dūmai beveik nesisklaido VP89; Prieš šį dužlų stinglumą VP128.
O něco méně neologismů patří k typu –ybė. Podle DLKG (2005: 101–102) tyto deriváty, které často pojmenovávají mimořádně výraznou, silně se projevující vlastnost, nejčastěji vycházejí z adjektiv; menší skupinu tvoří deriváty z podstatných jmen, trpných prézentních participií, několik je vytvořeno z jiných jmenných slov, např.: (1) z adjektiv atmintinybė (: atmintinis ‘říkaný zpaměti’ DLKŽ²⁸), balsvybė, dažnybė, gelsvybė, nuosaikybė, varganybė, vienkartybė, vidurinybė, žalsvybė; (2) z participií apčiuopiamybė (: apčiuopiamas), kintamybė, negendamybė, nuspejamybė, pasiekiamybė, suprantamybė, nesugrąžinamybė, nekintamybė, apleisty bė; (3) z podstatných jmen gudragalvybė (: gudragalvis), kurčnebylybė, nebylybė, pranciškonybė, ruden ybė, mėnul ybė, pavasarybė, žvaigždybė; (4) z jiných slovních druhů (zájmen, příslovce) kitapusy bė (: kitapus), manybė (: mano), kitybė (: kitas, –a) (poslední neologismus je zařazen do ND).
Několik neologismů, např. moralybė, beviltybė, by mohlo tvořit slovotvorné opozice se dvěma základovými slovy – moralė nebo moralus, –i, s podstatným jménem nebo adjektivem bevil tis, –ė. V každém případě neologismy patří ke stejné slovotvorné kategorii a témuž slovotvornému typu. Abstrakta neamžinybė (: neamžinas /
²⁷ Je třeba uvést, že kompozitum dviplanis, které nebylo zařazeno do lexikografických zdrojů, není v litevštině nijak vzácné – v DLKT bylo nalezeno 15 dokladů jeho užití, ještě více jich bylo nalezeno pomocí vyhledávacího nástroje Google. ²⁸ Nelze vyloučit, že toto abstraktum vychází z příslovce atmintinai.
Straipsniai / Articles
187
Page 12
JOLANTA VASKELIENĖ
amžinybė), neaiškybė (: neaiškus / aiškybė), negalimybė (: negalimas / galimybė) je třeba považovat za deriváty s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů. Některé neologismy s –ybė si zachovávají kategoriální význam abstrakta, jiné jsou chápány konkrétněji, ale ve všech případech je jejich lexikální význam z kontextu snadno pochopitelný, např.: Sykiu ji [banalybė] nėra savaime suprantamybė DRT151; sunkiai virškinamą // suvulgarintą kitapusybę MP124. Neologismy se často užívají vedle skutečných derivátů téhož slovotvorného typu, např., jūra [...] įkūnijo ir amžinybę, ir kintamybę SRIV252; Nakties gūd ybėje, / Apjaukusioje pusnakčio kurčnebylybėje AŽII300; maloni išimtis nuobodybės ir nuosaikybės jūroje DD87; reikia, kad šį kūnas apsivilktų negendam ybe, šis marus kūnas apsivilktų nemarybe SR171 (neologismus negandamybė lze chápat nejen jako ‘nekazivost’, ale i jako ‘to, co se nekazí’). Neologismus dažnybė má také význam ‘to, co je časté, častá věc’ (Malonė bus ne išimtis – dažnybė AŽII344), zatímco mėnulybė má nejspíše význam ‘měsíční světlo’: stangrioj mėnulio / mėnulybėje AŽII112 (v posledním příkladu je mėnulybė součástí figury opakování; srov. také analogické slovní spojení žvaigždžių žvaigždybės AŽII283). Někdy se opakuje tentýž slovotvorný afix, např. vedle sebe se užívají neologismy s potenciálními základovými slovy karštatikybė (: *karštatikis: karštai, tikėti), sunkiatikybė (: *sunkiatikis, –ė: sunkiai, tikėti) a skutečné deriváty s –ybė: Sunkiatikybės antpuolius, karštatikybės priepuolius, / Taurybės ir tautybės nuosmukius AŽII124.
Podstatně menší skupinu neologismů tvoří deriváty typu –ystė. „[P]řípona –ystė, třetí podle produktivity, je nejcharakterističtějším formantem tvorby abstrakt podstatných jmen“ (DLKG 2005: 102), zatímco derivátů s –ybė vytvořených z adjektiv, blízkých abstraktům s –umas, –ybė, je málo. Analýza neologismů toto tvrzení gramatiky potvrzuje jen částečně29: 8 neologismů s –ystė vychází z podstatných jmen (1), 3 jsou vytvořeny z adjektiv (2), zatímco abstrakta keliakalbystė a vienkalbystė by mohla vycházet jak z adjektiva, tak z podstatného jména30.
Dva deriváty s –ystė vycházejí z potenciálních základových podstatných jmen: citatmeldystė (: *citatmeldys: citata, meldėsi), geradirbystė (: *geradirbis / –ys: geras / gerai, dirbti). Lexikální významy neologismů se v zásadě shodují se slovotvorným významem a z kontextu jsou snadno pochopitelné, např. Citata kaip vedlys, kaip nuodėmklausys, kaip tėvas. Citatmeldystė K162; Nuolankiai priimu luošystę, išdidžiai K392; Vienam tai verslo rūšis, kitam – vienišystė KF161; ypatinga vienmylystės atmaina KE121;
29 To však může být způsobeno i malým počtem neologismů s –ystė.
30 Např. BLKŽ uvádí dvikalbis, –ė, daugiakalbis, –ė jako adjektiva i podstatná jména.
188
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 13
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
nežiūrint jos uolios subinlaižystės PI/I188–89; grabdirbystė kletės ŠAMS104. V některých příkladech se užívají neologismy analogické tvorby, takže pozornost adresáta přitahuje jak užití neologismu, tak opakování slovotvorného afixu, např.: noromis nenoromis kamuoj u savo [...] protą tėvų vienkalbystės ir „mišrių“ vaikų keliak al bystės problema LS45; karališkai dvasios išda ystei ir neišvengiamai vienišystei PM534. Je třeba uvést, že neologismy mecenatystė, vedlystė, vienišystė ir citatmeldystė jsou zařazeny do ND, zatímco varianta neologismu vienkalbystėvienakalbystė je zaznamenána ve dvojjazyčném slovníku.
2.2. Neologismy produktivního typu tvorby adjektiv
Adjektiva mají stejně jako podstatná jména všechny způsoby slovotvorby: rozlišují se deriváty s příponami, koncovkami a předponami i kompozita, existují také adjektiva smíšené tvorby (Keinys 1999: 75–83; LKE 97–9; Ružė 2008: 88–94; o vývoji tvorby adjektiv viz Ambrazas 2011). Adjektiva se tvoří přibližně 130 příponami, mnohé z nich však mají nízkou produktivitu. Mimořádně produktivní jsou přípony –inis, –ė; –ingas, –a; –iškas, –a; –uotas, –a; –otas, –a; –okas, –a aj. (Keinys 1999: 75, 78).
Analýza empirického materiálu ukázala, že největší skupinu neologismů adjektiv (180 neologismů) tvoří deriváty s příponou –iškas, –a31. Nejcharakterističtější slovotvorný význam adjektiv s příponou –iškas, –a odvozených od podstatných jmen je „podobný tomu, co označuje základové slovo“, často však mají i přenesený význam, tj. neoznačují „jaký jako co“, nýbrž „jaký jako kdo, co“ (viz DLKG 2005: 207). Produktivní deriváty s příponou –iškas, –a tvoří jádro adjektiv vyjadřujících podobnou a charakteristickou vlastnost. „Vlastnost pojmenovávají především podle podobnosti s tím, co je pojmenováno základovým podstatným jménem“ (Keinys 1999: 76)32. Ačkoli gramatiky uvádějí, že se deriváty s touto příponou tvoří z „neodvozených podstatných jmen, řidčeji z derivátů a složených slov“ (DLKG 2005: 207), přibývá adjektiv s –iškas, –a vytvořených ze základových slov (derivátů) různé struktury. Analýza neologismů s –iškas, –a ukázala, že velmi často mají přenesený význam a jsou vytvořeny z podstatných jmen označujících živé bytosti: velkou skupinu tvoří adjektiva vytvořená z podstatných jmen označujících osoby (1), méně adjektiv je vytvořeno z podstatných jmen označujících jiné
31 Je třeba uvést, že jiných derivátů (dokonce i s produktivními příponami, např. –inis, –ė) bylo ve zkoumaných textech nalezeno nesrovnatelně méně (tj. deriváty s jinými příponami netvořily početné skupiny). Nepochybně to může být způsobeno i stylem textů, z nichž byly neologismy shromážděny.
32 Je třeba uvést, že v nejstarších (16.–17. století) textech přípona –iškas, –a neoznačovala podobnost, nýbrž příslušnost (více viz Ambrazas 2011: 82–86).
Straipsniai / Articles
189
Page 14
JOLANTA VASKELIENĖ
živé nebo mytické bytosti (2), a mnoho je také adjektiv vytvořených z podstatných jmen označujících různé neživé věci (3):
(1) Tato adjektiva s –iškas, –a mají významy „charakteristický pro osobu označenou základním slovem“, „takový jako osoba označená základním slovem“. Některé neologismy vytvořené z vlastních jmen jsou pro většinu čtenářů srozumitelné i bez kontextu (nebo z minimálního kontextu)33, např.: baltrušaitiškas34 ‘charakteristický pro Baltrušaitise, jako Baltrušaitisův’ (: Baltrušaitis), binkiškas, bodleriškas, brazauskiškas, bradūniškas, cvetajeviškas, cvirkiškas, čechoviškas, donelaitiškas, faustiškas, kafkiškas, huserliškas, janoniškas, karamazoviškas, kudirkiškas, kajokiškas, keruakiškas, mažvydiškas, paskališkas, radauskiškas, rafaeliškas, šveždiškas, stalkeriškas, šelingiškas, šekspyriškas, tarkovskiškas, vaižgantiškas, vangogiškas aj. U některých neologismů je k porozumění zapotřebí širší kontext, protože jsou vytvořeny z vlastního jména, které není všem známé, např. almodovariškas (: Almodovaras)35, nebo jsou vytvořeny z vlastního jména užívaného v konkrétním díle – z označení postavy, např.: aleksiškas (: Aleksas), panceriškas (: Panceris), tarvy diškas (: Tarvydas) apod. Stejný význam mají adjektiva s –iškas vytvořená z obecných podstatných jmen označujících osoby, např.: arhatiškas ‘charakteristický pro arhata, jako arhat36, emigrantiškas, judėjiškas, samurajiškas, saugumietiškas, papūkel iškas, pranciškon iškas, dendiškas, didžiaponiškas, generoliškas, maneken iškas, šventak ūpriškas aj.
(2) Analogické významy mají adjektiva s –iškas, –a odvozená od podstatných jmen označujících živé bytosti, nikoli však osoby, např.: drugeliškas ‘charakteristický pro motýly, takový jako motýli’, eržiliškas, musiškas, panteriškas, šešiškas, vikšriškas apod.
(3) Adjektiva s –iškas, –a této skupiny vycházejí z podstatných jmen různé sémantiky a nejčastěji mají slovotvorný význam blízký přenesenému významu podobnosti „charakteristický pro věc označenou základním slovem, běžný pro ni, připisovaný jí, související s ní“ (o takových viz DLKG 2005: 207). Základová podstatná jména neologismů jsou nejčastěji názvy nějakých konkrétních věcí, např.: ažūriškas, archyviškas, dienoraštiškas, gyvsidabriškas, kupoliškas, laiškiškas, labirintiškas, operiškas, pieštukiškas, proteziškas, smilgiškas apod. Adjektiva s –iškas, –a vytvořená z podstatných jmen označujících abstraktnější věci označují „podstatné vlastnosti věci, tj. ukazují, že věc označená základním slovem tvoří podstatu, základ věci vyjádřené určovaným slovem“
33 Nepochybně to závisí také na adresátových kulturních znalostech – osoby známé Litevcům (a také deriváty z jejich jmen) nemusí být příliš srozumitelné čtenářům, kteří se nezajímají o dějiny Litvy a místní reálie.
34 Uvádí se pouze jedna forma neologismu – forma mužského rodu –, ale adjektiva se v textech užívají ve formách obou rodů nebo v bezrodé formě.
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
(DLKG 2005: 207). Takové jsou např.: būsen iškas, fenomenologiškas, gelmeniškas, gelmiškas37, sueitiškas, tuštybiškas apod.
Několik neologismů je vytvořeno z názvů míst: brabantiškas (: Brabantas), babiloniškas (: Babilonas), senegališkas (: Senegalas); za derivát netypické tvorby lze považovat adjektivum radisonSASiškas38 – je vytvořeno z názvu hotelu a má význam ‘vysoká (taková jako v hotelu Radisson SAS) cena’: suteikti man kuo daugiau malonumų už prieinamą RadisonSASišką „Astorijos“ kainą ST17. Z potenciálních základových slov39 vycházejí deriváty s –iškas maskveniškas, vištaprotiškas40. Od podstatných jmen vycházejí pouze dvě adjektiva – derivát keliaprasmiškas (: keliaprasmis, –ė) a tuolaikiškas (: tuolaik41).
K pochopení významu mnoha neologismů s –iškas, –a není třeba ani kontextu; některé neologismy mají specifičtější význam, k jehož pochopení je zapotřebí minimální kontext, např. šagališkas se užívá ve významu ‘něco charakteristického pro Šagalova díla, připomínajícího Šagalova díla’ (Kaunas tikrai atrodo šiek tiek šagališkas DRT170), rachitiškas je třeba chápat jako ‘charakteristický pro člověka trpícího rachitidou, postižený rachitidou’ (rachitiškų kojų šunelis KE190), kamaniškas má význam ‘podobný čmelákům’ (z kamaniškų musių MP83). Velmi výrazná je tendence popisovat adjektivy s –iškas, –a věc vyjádřenou podstatným jménem (naprostá většina neologismů je užita jako přívlastek); vyjádření je tak jasné a stručné, protože derivát je mnohem kratší než slovní spojení vyjadřující přibližně totéž, kromě uvedených např.: kvepia čechoviškom ūkanom Vaič39; granauskiškas siekinys lyg ir paprastose situacijose išvelgti kažką žmogui neišvengiamo, lemtingo GĮT101; pristabdo griovejišką žodžių laviną LS177; keruakiškas svajones DRT93; sizifišką būties paradoksalumo neįveikiamumą PM790; graudut graudutė laitis kochana ušiškas trenas42 SRIV27;
37 Adjektiva gelmiškas a gelmeniškas v zásadě znamenají totéž; neologismus gelmiškas by mohl být vytvořen jak z gelmė, tak z gelmuo, zatímco gelmeniškas je vytvořen z gelmuo, pouze se vychází z delšího kmene základového slova gelmen-.
38 Je třeba upozornit na stylistický (nesprávný) pravopis neologismu.
39 Vlastní jména, která slouží jako slovotvorný základ (osobní a místní jména), nepovažujeme za potenciální – ačkoli nejsou v opěrných lexikografických zdrojích, jsou známá (uvedená ve slovnících křestních jmen a příjmení, na webu Pasaulio vietovardžių, v encyklopediích apod.).
40 V DLKT nebyly nalezeny doklady neologismu vištaprotiškas, –a, ale bylo nalezeno 8 dokladů neologismu maskveniškas, –a a 197 dokladů užití jeho základového slova maskvenas.
41 V zásadě by derivát tuolaikiškas mohl vycházet také ze spojení tuo laiku s přidanou příponou –iškas, –a.
42 Nejspíše jde o redakční chybu a zamýšleno je trenas (‘báseň, píseň nebo krátká instrumentální skladba vážného, smutečního obsahu určená k oplakání zemřelého’ TŽŽ 755).
Straipsniai / Articles
191
Page 16
JOLANTA VASKELIENĖ
Didelis vakaras – ir paskenduoliškos mintys MS439; Tokios jų vienkieniškos godos GĮT131 a podobně.⁴³.
V některých textech se opakují slova téhož kořene nebo deriváty se stejným slovotvorným afixem, např.: Tai juk taip almodovariška. Airinė mėgsta Almodovarą. Marijus – ne KK35; Ir „Žiogo apsireiškimas“, kurio pavadinimu kažkas kasdieniška, gamtiška, vabališka sujungta su tuo, kas priklauso stebuklui GĮT140.
Je třeba upozornit, že některá adjektiva s –iškas, –a, která nejsou zaznamenána v BLKŽ, DLKŽ, LKŽ ani LKŽPK, se v současné litevštině užívají poměrně široce, např. adjektivum čiurlioniškas, –a⁴⁴⟧ užívané v textech nejednoho autora. Ve dvojjazyčných slovnících jsou zaznamenána himniškas, kupoliškas, pranciškoniškas, saviveikliškas, a existují také paraidiškumas, žanriškumas, ale chybějí adjektiva s –iškas, –a, která slouží jako jejich základová slova paraidiškas, žanriškas, v LKŽ je příslovce šešiškai a podstatné jméno visatiškumas, ale chybějí jejich základová slova šešiškas, visatiškas. Lexikografové by tomu měli věnovat pozornost – nezařazení některých slov do lexikografických děl může být také omylem. Adjektivum šekspyriškas, –a je zařazeno do ND (v korpusu jiných neologismů není).
ZÁVĚRY
1. Tvorba neologismů nalezených v textech litevských autorů ukazuje, že stále existují tytéž nejproduktivnější typy tvorby sufixálních podstatných a přídavných jmen; nezměněny zůstávají i hlavní rysy tvorby neologismů. 2. Neologismy všech slovotvorných typů nejčastěji vycházejí ze základových slov uvedených v lexikografických zdrojích, jsou tedy deriváty 1. stupně – tvoří 77% všech neologismů. 23% neologismů vychází z potenciálních základových slov a nejčastěji jde o deriváty 2. stupně. 3.1. Výzkum různých neologismů – jak těch uvedených v ND, tak těch shromážděných z textů litevských autorů – odhaluje obecnou tendenci, že uživatelé litevštiny,
⁴³ Další spojení s deriváty na –iškas, –a: binbiška reakce, bitliška šv el iūra, bradūniška fráze, cvetajeviška prigimtis, cvirkiška pašmaikštavimas, čiurlioniškas pavasaris, čiurlioniška puokštė, čiurlioniškos spalvos, chaldėjiškos giesmės, dekartiškos formos, emigrantiškas sklialinas, kavoliška nuostata, mačerniškieji siužetai, maironiškas klausimas, medėjiškos aistros, rembrantiški atspalviai, saugumietiški labirintai, sokratiškas sąmoningumas, vydūniškoji programa, papai keliškas žygis, sapališki sapnynai, babiloniškas užkalbėjimas, geliškas aromatas, dienoraštiški eilėraščiai, gyvusidabriška prigimtis, lėliškas veidas, panteriškas kūnas, slibiniška gerklė, subiniškas veidas, šeškiški smirdalai apod.
⁴⁴ V DLKT bylo nalezeno 67 dokladů užití adjektiva čiurlioniškas, –a.
192
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 17
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
chtějí-li pojmenovat děj jako věc, nejčastěji tvoří lexikální jednotky podle existujících, běžných slovotvorných modelů a že pořadí typů tvorby slovesných abstrakt uvedené v gramatikách (–irmas / –yrmas, –tis) zůstává stejné.
3.2. Jmenné typy neologismů jsou podle produktivity uspořádány stejně, jak je uvedeno v gramatikách: –umas, –ybė, –ystė. Ačkoli výzkum neologismů zaznamenaných v ND odhalil poněkud jiné pořadí afixů derivátů (–ystė, –umas, –ybė, viz Aleksaitė 2022: 49–56), tři nejčastější typy tvorby jmenných abstrakt zůstávají nezměněny.
3.3. Ačkoli se neologismy slovesných a jmenných abstrakt v zásadě neliší od skutečných derivátů, značná část z nich se tvoří z potenciálních (do slovníků nezařazených) základových slov: takových je 63% derivátů s –imas / –ymas a 52% derivátů s –umas.
4. 1. Nejproduktivnějším typem neologismů adjektiv je přípona –iškas, –a. Neologismy tohoto typu se častěji tvoří z podstatných jmen označujících živé bytosti (vlastních jmen, obecných označení osob nebo jiných živých tvorů), tvoří 60% všech neologismů s –iškas, –a. Zřetelně se projevuje tendence vycházet nikoli (jak se uvádí ve slovotvorných dílech a gramatikách) ze základových slov co nejjednodušší struktury, nýbrž ze základových slov poměrně složité morfematické struktury.
4.2. Produktivnost typu s příponou –iškas, –a dokládá nejen hojné užívání novotvarů přídavných jmen s –iškas, –a v textech, ale také množství abstrakt vytvořených od potenciálních přídavných jmen –iškas, –a pomocí přípony –umas: novotvary –iškas, –a jsou základem 45% novotvarů –umas.
5. Význam novotvarů všech derivačních typů je zřejmý z minimálního nebo širšího kontextu. K pochopení významu pomáhá také produktivita typu a znalost analogických reálných (ve slovnících zachycených) derivátů. Novotvar se tedy v případě potřeby vytváří podle typických modelů a autor textu, v němž byl novotvar nalezen, pravděpodobně ani netuší, že užívá derivát nezařazený do lexikografických zdrojů.
6. Ačkoli lze velkou část novotvarů považovat za potenciální deriváty, některé z nich přesto upoutávají adresátovu pozornost, protože nejsou typické kvůli potenciálnímu základovému slovu nebo netypickému užití. Někdy novotvary plní textotvornou funkci a často se užívají kvůli různým druhům opakování: novotvary se užívají vedle reálných derivátů kvůli derivační podobnosti (opakuje se tentýž derivační afix), užívá se několik derivátů téhož kořene (opakuje se kořen), užívají se analogická slovní spojení (opakuje se model spojení) apod.
7. Velmi výraznou tendencí je pomocí přídavných jmen s –iškas, –a charakterizovat to, co je vyjádřeno podstatným jménem – naprostá většina novotvarů funguje jako epiteta s přímým nebo přeneseným významem. Některá přídavná jména –iškas, –a se užívají jako skrytá přirovnání (laišiškas – jako dopis, pieštukiškas – jako tužka). Kromě toho novotvary s –iškas, –a text zhušťují – užitím přídavného jména namísto přibližně
Straipsniai / Articles
193
Page 18
JOLANTA VASKELIENĖ
slovního spojení se stejným významem je sdělení kratší a působivější, takže působí princip ekonomie.
8.1. 21 novotvarů není v BLKŽ, DLKŽ, LKŽ, ale jsou zachyceny ve dvojjazyčných slovnících – lexikografové by tomu měli věnovat pozornost a některé novotvary typické tvorby zachycené ve dvojjazyčných slovnících a užívané v současném jazyce by mohly být zařazeny do DLKŽ nebo BLKŽ. 10 novotvarů již bylo uvedeno v ND (to znamená, že je užívají i jiní autoři).
8.2. Pozornost lexikografů by si zasloužily také případy, kdy jsou v BLKŽ, DLKŽ, LKŽ, LKŽPK nebo ve dvojjazyčných slovnících uvedeny deriváty, ale jejich základová slova v nich nejsou (ve slovnících jsou visatiškumas, paraidiškumas, žanriškumas, šešiškai, rituališkai, ale nejsou v nich visatiškas, –a, paraidiškas, –a, žanriškas, –a, šešiškas, –a, rituališkas, –a).
LEXIKOGRAFICKÉ A JINÉ ZDROJE
BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, redakční kolegium D. Liutkevičienė (šéfredaktorka), D. Murmulaitytė, V. Sakalauskienė, A. Gritėnienė, A. Gaidienė, D. Daugirdienė, L. Jonušys. Dostupné online: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-žodynas/ [citováno 2022–06–09].
DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Dostupné online: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [citováno 2022–06–09].
DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, šéfredaktor St. Keinys, 8. opravené a doplněné vydání, elektronická verze, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Dostupné online: https://ekalba.lt.
G – Vyhledávací nástroj Google.
LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), redakční kolegium G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, šéfredaktorka G. Naktinienė, elektronická verze, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (aktualizovaná verze, 2018). Dostupné online: www.lkz.lt; https://ekalba.lt.
LKŽPK – Lietuvių kalbos žodyno Papildymų kartoteka, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. Dostupné online: https://ekalba.lt.
ND – Miliūnaitė Rita, Aleksaitė Agnė. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [Průběžná online příručka od roku 2011], sestavila R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Dostupné online: https://ekalba.lt/naujazodziai/naujienos [citováno 2022–06–09].
TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera, 2003.
VP – Papievis Valdas 2010: Eiti, Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.
LITERATŪRA
Aleksaitė Agnė 2022: Lietuvių kalbos naujažodžių daryba (2011–2019 m. Naujažodžių duomenyno pagrindu): daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Ambrazas Saulius 1993: Daiktavardžių darybos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Ambrazas Saulius 2000: Daiktavardžių darybos raida 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Ambrazas Saulius 2011: Būdvardžių darybos raida, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Baayen Harald 1991: Quantitative aspects of morphological productivity. – Yearbook of Morphology 1991, eds. G. Booij, J. van Marie, Dordrecht: Kluwer, 109–149.
Bauer Laurie 2001: Morphological Productivity, Cambridge: Cambridge University Press.
Booij Geert 2005: The Grammar of Words. An Introduction to Linguistic Morphology, Oxford: Oxford University Press.
196
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 21
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
Brown Keith 2005: Encyclopedia of Language and Linguistics, 2nd edition, ed. in chief K. Brown, eBook, San Diego: Elsevier Science Imprint; Elsevier Science & Technology Books.
DLKG 2005: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, 4-oji pataisyta laida, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Greenbaum Sidney 1996: The Oxford English Grammar, Oxford: Oxford University press.
Jakaitienė Evalda, Laigonaïtė Adelė, Paulauskienė Aldona 1976: Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslas.
Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.
Lieber Rochelle, Štekauer Pavol 2014: The Oxford Handbook of Derivational Morphology, Oxford: Oxford University Press.
LKE – Lietuvių kalbos enciklopedija, sud. K. Morkūnas, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2008.
LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1, vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis.
Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184.
Miliūnaitė Rita 2018: Naujažodžių pateikimas ir paieškos galimybės Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–21.
Murmulaitytė Daiva 1997: „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ veiksmažodinių daiktavardžių semantinė ir statistinė analizė (priesagos –imas / –ymas ir galūnės -a vediniai): daktaro disertacijos santrauka, Vilnius.
Murmulaitytė Daiva 2016: Naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89, 1–27.
Murmulaitytė Daiva 2021: Daiktavardžių darybos ir morfemikos tyrimo perspektyvos (Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno atvejis), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Pervuxina Irina I. 2007: Первухина, Ирина Ю. Продуктивные типы и модели современного словообразования (на материале Нижегородской прессы конца XX – начала XXI века) [Produktyvieji tipai ir modeliai sovremennoго slovoobrazovanija (na materiale Nižnegorodskoj pressy konca XX – načala XXI veka]: диссертация кандидата филологических наук [dissertacija kandidato filologičiесkix nauk], Нижний Новгород: Нижегородский государственный университет им. Н. И. Лобачевского [Nižnij Novgorod: Nižegorodskij gosudarstvennyj universitet im. N. I. Lobačevskogo].
Straipsniai / Articles
197
Page 22
JOLANTA VASKELIENĖ
Plag Ingo 2003: Word-Formation in English, Cambridge: Cambridge University Press.
Plag Ingo 2006: Productivity. – The Handbook of English Linguistics, eds. B. Aarts, A. McMahon, Oxford: Blackwell, 537–556.
Rūže Albertas 2008: Lietuvių kalbos morfologija 1, Vilnius: Vilniaus universitetas.
Soida Emīlija 2009: Vārd darināšana, Rīga: LU Akadēmiskais apgāds.
Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Productive Types of Noun and Adjective Neologisms
SUMMARY
Neologisms found in the texts of Lithuanian authors were selected as the object of this study. The article analyses suffixed nouns and adjectives belonging to the productive types of word formation. The research is based on the data from the study of the formation, semantics and use of 374 neologisms (194 nouns and 180 adjectives) belonging to six types of formation. In summary it can be said that the formation of neologisms still shows the same productive types of the formation of suffixed nouns and adjectives, the main features of the formation of neologisms also remain unchanged.
Neologisms of all types of formation are usually based on the base words provided in the sources of lexicography, thus, they are first-level derivatives (they make up 77 percent of all neologisms). Twenty-three percent of neologisms are based on potential base words and are mostly second-level derivatives. The study of various neologisms – both presented in the Database of Neologisms of the Lithuanian language and collected from texts by Lithuanian authors – reveals a general tendency that in order to nominally name an action, the users of the Lithuanian language most often create lexical units according to the usual patterns of word formation and that the sequence of the most derivable types of verb abstracts presented in grammars (–imas/–ymas, –tis) remains the same. The nominal types of neologisms are arranged according to productivity in the same way as indicated in the grammars: –umas, –ybė, –ystė. Although the study of the neologisms recorded in the Database of Neologisms of the Lithuanian language has revealed a slightly different sequence of derivable affixes, the three most derivable types remain unchanged. Although the neologisms of the abstracts of verbs and nominals do not in principle differ from real derivatives, a considerable part
198
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 23
Produktyvieji daiktavardžių ir būdvardžių vedinių naujadarų tipai
of them are formed from potential base words; such are 63 percent of the -imas/-ymas derivatives and 52 percent of the -umas derivatives.
The most derivable type of adjective neologisms is the suffix -iškas, -a. Neologisms of this type are more often formed from nouns denoting living things (they make up 60 percent of all the adjectives). A tendency to be based on words with a rather complex morphemic structure is becoming pronounced. The productivity of the type of the suffix -iškas, -a is also evidenced by the abundance of abstracts with -umas made from the potential -iškas, -a adjectives: 45 percent of neologisms with -umas are made from the neologisms with the suffix -iškas, -a. The absolute majority of adjectives with -iškas are epithets with a literal or figurative meaning. Some adjectives with -iškas are used as hidden comparisons. In addition, neologisms with -iškas compress the text.
The meanings of the neologisms become clear from a minimal or wider context. Productivity of the type and knowledge of analogous real derivatives also helps us to understand the meaning. Although a large part of neologisms can be considered potential derivatives, nevertheless, some of them catch the eye of the addressee, they are not typical because of a potential base word or because of atypical usage. Sometimes neologisms also have the function of linking the text and are often used for various repetitions.
A total of 21 neologisms are not listed in the supporting dictionaries, however, they are recorded in bilingual dictionaries – it would be worthwhile for lexicographers to pay attention to this. Ten neologisms are already presented in the Database of Neologisms of the Lithuanian language, which means that they are also used by other authors. The attention of lexicographers should also be drawn to those cases where the dictionaries contain derivatives, but they do not contain their base words.
Įteikta 2022 m. rugsėjo 12 d.
JOLANTA VASKELIENĖ
Vilniaus universiteto Šiaulių akademija Vytauto g. 84, LT-76352 Šiauliai, Lietuva [email protected]
