This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
DALIUS JARMALAVIČIUS Vilniuská univerzita ORCID id: orcid.org/0000-0002-6755-6316 Oblast výzkumu: synchronní a diachronní slovotvorba; dějiny baltské a germánské skupiny jazyků; analýza slovotvorby jmenných kompozit v bilingvních rukopisných slovnících baltských jazyků; problémy překladu specifické terminologie, metodika výuky němčiny.
DANGUOLĖ STRAIŽYTĖ Vilniuská univerzita Oblast výzkumu: slovotvorba substantiv, komparativní analýza Nomina Loci mezi baltskými a germánskými jazyky, metodika výuky ESP (English for Specific Purposes) a výuky angličtiny jako cizího jazyka (EFL); teorie a praxe překladu; lékařská terminologie.
VIRGINIJA JŪRATĖ PUKEVIČIŪTĖ Vilniuská univerzita ORCID id: orcid.org/0000-0002-3219-2794 Oblast výzkumu: aplikace nejnovějších metod ve výuce cizích jazyků; didaktika cizích jazyků, slovotvorba ve výuce a osvojování cizího jazyka. DOI: doi.org/10.35321/all88-02
SLOVOTVORNÉ VZORCE NĚMECKÝCH A LITEVSKÝCH NOMINA LOCI Z DICTIONARY OF
28
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 2
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
SEDM JAZYKŮ (SIEBEN-SPRACHEN-WÖRTERBUCH1)
Septyniakalbio žodyno (Sieben-Sprachen-Wörterbuch) slovotvorba místních názvů v němčině a litevštině (nomina loci)
A N O T A C E
Tento článek analyzuje německá označení míst (Nomina Loci) a jejich slovotvorné ekvivalenty v litevštině. Cílem práce je zjistit podobnosti a rozdíly mezi označeními míst v němčině a litevštině. Výzkumný materiál byl získán ze sedmijazyčného vícejazyčného slovníku vydaného v roce 1918, jehož sestavení a vydání zadaly a zajistily úřady vojenského správního útvaru „Oberost“. Na základě vybraných údajů (celkem 253 německých dokladů z 8 000 slovních tokenů) je cílem analyzovat slovotvorné tendence Nomina Loci v obou jazycích porovnáním německých označení míst zaznamenaných ve slovníku na počátku 20. století s jejich litevskými ekvivalenty.
Studie Nomina Loci je prezentována v následujícím pořadí: nejprve jsou analyzována označení míst v německém jazyce s cílem zjistit, jaký podíl Nomina Loci tvoří kompozita, deriváty a jednoduchá slova (simplicia).
V další fázi analýzy jsou slova zaznamenaná ve zdroji porovnána s ekvivalenty v litevské části slovníku. Cílem této části článku je určit slovotvorné vzorce Nomina Loci v litevštině a porovnat je s německými kompozity, deriváty a jednoduchými slovy.
Výzkum ukázal, že z 253 zaznamenaných příkladů Nomina Loci nalezených v německé části slovníku tvoří většinu kompozita a jednoduchá slova, zatímco počet německých Nomina Loci vytvořených pomocí afixů je podstatně nižší.
Německá složená označení míst jsou v litevštině většinou zastoupena syntagmaty. Německá jednoduchá označení míst se do litevštiny překládají pomocí simplicií a méně často derivátů, zatímco Nomina Loci utvořená afixy jsou do litevštiny většinou převáděna pomocí derivátů nebo syntagmat.
KLÍČOVÁ SLOVA: Nomina Loci (označení míst), slovotvorba, afixy, kompozita, slovník sedmi jazyků.
1 Slovník sedmi jazyků: německy / polsky / rusky / bělorusky / litevsky / lotyšsky / jidiš (1918), vyd. z pověření vrchního velitele Ost, Berlín, Heidelberg: Springer-Verlag, 2014.
Tento článek popisuje německá označení míst (Nomina Loci) a jejich slovotvorné ekvivalenty v litevštině. Výzkumný materiál byl shromážděn z paralelního sedmijazyčného slovníku, jehož přípravu iniciovaly úřady vojenského správního útvaru Oberost a který byl vydán v roce 1918. Na základě vybraných údajů, v nichž z 8000 hesel obsažených ve zdroji tvoří 253 německá označení míst, je cílem analyzovat slovotvorbu nomina loci v obou jazycích a porovnat slovotvorné vlastnosti německých označení míst zaznamenaných ve slovníku s litevskými ekvivalenty charakteristickými pro počátek 20. století.
Provedený výzkum je představen v tomto pořadí: nejprve jsou pojednána německá označení míst s cílem zjistit, jakou část nomina loci tohoto jazyka tvoří kompozita, deriváty a jednoduchá slova. Poté jsou slova zaznamenaná ve zdroji porovnána s ekvivalenty v litevské části slovníku. Cílem této části článku je určit, jaký litevský slovotvorný způsob odpovídá německým kompozitům, derivátům a simpliciím.
Z 253 německých substantiv nomina loci zaznamenaných ve slovníku tvoří jejich většinu kompozita a jednoduchá slova; výrazně méně bylo nalezeno označení míst charakterizovaných afixací.
Německým složeným nomina loci odpovídají v litevštině slovní spojení (syntagmata), zatímco jednoduchá označení míst se do litevštiny překládají simplicii, méně často deriváty. Afixální německá nomina loci jsou ve slovníku nejčastěji uváděna litevskými deriváty nebo slovními spojeními.
KLÍČOVÁ SLOVA: Nomina Loci (označení míst), slovotvorba, afixy, kompozita, sedmijazyčný slovník.
ÚVOD
Během první světové války německá císařská armáda obsadila část západních území carské Ruské říše, na jejichž základě byl vytvořen vojenský správní útvar „Oberost“ (německy: Ober Ost) (viz obrázek 1).
Jak se uvádí v publikaci Tiskového oddělení Oberostu, Das Land Ober Ost (dále jen – DLOO), se rozhodnutí a nařízení správy na tomto území, šířená ústně nebo prostřednictvím veřejně vyvěšovaných plakátů, nakonec ukázala jako málo účinná. Proto bylo po obnovení tiskařských lisů rozhodnuto zveřejňovat důležité dokumenty a informace v novinách (DLOO 1917: 128). Zpočátku se předpokládalo, že veškerý tisk bude používat frakturu užívanou v německém jazyce, která se používala také k tisku publikací na Kurské kose. Ostatní jazyky oblasti Oberostu však používaly latinskou abecedu (antikvu) a slovanské písmo (cyrilici), proto bylo pro vydávání textů nainstalováno tiskové zařízení
30
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 4
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
v těchto písmech a jejich převedení na frakturu by bylo finančně nerentabilní. Proto bylo rozhodnuto pokračovat ve vydávání ve staré latině a pro jidiš používat hebrejské písmo (DLOO 1917: 136–137). Vzhledem k válečnému stavu podléhaly publikace a oznámení cenzuře, což vedlo ke zřízení Tiskového oddělení Oberostu (německy: Presseabteilung), skládajícího se z místních oddělení (německy: Pressestellen). Překladová jednotka Tiskového oddělení (německy: Übersetzungsstelle der Presseabteilung) dohlížela na noviny tištěné v místních jazycích a připravovala překlady nejdůležitějších nařízení úřadů Oberostu do jednotlivých jazyků. Pro usnadnění práce překladatelů byl sestaven seznam německých slov a jejich překladů do lotyštiny, litevštiny, polštiny, jidiš, běloruštiny a ruštiny. Obsahoval přibližně 8 000 slov (DLOO 1917: 147–148), na jejichž základě byl připraven a v roce 1918 vytištěn sedmijazyčný slovník (německy: Sieben-Sprachen-Wörterbuch, dále jen – SSW); tento slovník byl použit jako datový zdroj pro výběr výzkumného materiálu popsaného v tomto článku.
OBRÁZEK 1. Správní území Oberostu (zdroj: Das Land Ober Ost 1917: 345)
Jak se uvádí v úvodní části slovníku, přípravu a vydání slovníku iniciovaly během první světové války úřady německých okupovaných východoevropských území odpovědné za média a překlad různých správních dokumentů do místních jazyků (SSW 1918: 5). Podle sestavovatelů slovníku však tato lexikografická práce probíhala bez účasti odborníků z tohoto oboru lingvistiky, takže je třeba uznat, že to nepochybně snižuje jeho vědeckou hodnotu. Navzdory tomuto nedostatku je však praktický význam slovníku nesporný, neboť zlepšil komunikaci vojenských úřadů s místním obyvatelstvem (SSW 1918: 5–6). Základem německých slovních ekvivalentů byly slovní kartotéky katalogizované v šesti jazycích, které se do té doby používaly k překladu různých správních písemností do místních jazyků okupovaných území.
Autoři tohoto slovníku čelili také určitým obtížím, protože místní jazyky neměly ekvivalenty pro německé termíny z oblasti správy, práva nebo vojenství. V těchto případech byla nová slova tvořena v souladu se strukturami místních jazyků, pravděpodobně po konzultaci s rodilými mluvčími. Tento vícejazyčný slovník byl proto zvolen jako zdroj výzkumných dat kvůli hovorovým slovům a případům tvoření slov v něm zaznamenaným, což umožnilo určit slovotvorné vlastnosti litevských označení míst užívaných na počátku 20th. století.
Na druhé straně by tato studie mohla být dále rozšířena o další jazyky (např. lotyštinu a ruštinu), což by umožnilo porovnat a identifikovat nejproduktivnější slovotvorné typy označení míst v těchto jazycích.
Předmětem tohoto výzkumu je tvoření Nomina Loci (dále jen – NL) v němčině a litevštině. Studie zkoumá slovotvorné charakteristiky německých ekvivalentů NL v litevském jazyce. K dosažení cíle výzkumu byly stanoveny tyto úkoly:
1) představit teorii slovotvorby NL;
2) analyzovat slovotvornou strukturu NL v němčině;
3) prozkoumat specifika litevské slovotvorby NL zaznamenané ve slovníku;
4) porovnat a popsat slovotvorné vzorce německých NL s jejich ekvivalenty v litevštině.
Výsledky výzkumu NL jsou popsány v následujícím pořadí: nejprve je podán přehled teorie tvorby NL; poté jsou představeny zvláštnosti slovotvorby NL v němčině a litevštině zaznamenané ve slovníku, což nám umožňuje vyzdvihnout převládající typy
32
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 6
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
tvoření substantiv v této kategorii. Nakonec je slovotvorba německých NL porovnána s litevskými protějšky NL z litevské části slovníku.
Hlavní závěry a literatura jsou uvedeny na konci článku.
1. PŘEHLED SLOVOTVORBY OZNAČENÍ MÍST (NOMINA LOCI)
V akademické obci tradičně panuje zřejmě obecná shoda ohledně základní celkové definice Nomina Loci. Jak Franz Rainer a Hans C. Luschützky (2013: 1302), tak Bogdan Szymanek (2015: 1328) definují Nomina Loci především jako kategorii substantiv v rámci slovotvorného systému, zejména jako případy deverbalní derivace. Autoři nicméně uznávají, že kategorie označení míst zahrnuje také primární substantiva, kompozita a další typy derivace (Rainer, Luschützky 2013: 1302; Szymanek 2015: 1329).
Prototypické deriváty NL se obvykle řídí vzorcem deverbalní nominalizace, např. lit. dirb-tuvė „dílna“ (← dirbti „pracovat“); angl. refin-ery (← to refine).
Rozšířené jsou také denominalní typy NL, např. lit. dilgėl-ynas „kopřivový porost“ (← dilgėlė „kopřiva“), klamp-ynė „bažina“ (← klampus, -i „bažinatý“); angl. pigg-ery (← pig). Za hlavní způsob tvorby NL se považuje sufixace; využívá se však také konverze, paradigmatická derivace nebo kompozice (Kastovsky 1985: 224; Szymanek 2015: 1334). V angličtině je kategorie NL málo produktivní: k tvorbě nových NL se používá sufixace, konverze a kompozice. Sufix -(e)ry, přejatý z francouzštiny, lze použít k tvorbě deverbalních nebo denominalních derivátů, přičemž základem může být sloveso i podstatné jméno, např. angl. boil-ery (← to boil), pigg-ery (← a pig) (Marchand 1969: 284). Další relevantní sufixy NL jsou: –(e)(t)eria, např. chocolat-eria (← chocolate); -age, např. orphan-age (← orphan) (Kastovsky 1985: 223; Szymanek 2015: 1335) a formant –dom, např. king-dom (← king), který James P. Blevins (2006: 526) klasifikuje jako typ semiafixů.² Jak konstatuje Rochelle Lieber (2004: 150),
² Ve slovotvorné teorii se semiafixy obecně považují za konstrukční prvky, které zaujímají přechodné postavení mezi afixy a jednotlivými lexémy. Badatelé však nedospěli k jednomyslnému názoru na status afixů a otázka jejich oddělení od ostatních prostředků slovotvorby zůstává předmětem diskuse (podrobněji viz Jarmalavičius 2017: 75–88; Jarmalavičius, Straižytė 2020: 123–127).
sufix –age není produktivním afixem při tvorbě NL, avšak pomocí sufixu –ery se v angličtině tvoří řada slov této kategorie. Ingo Plag (2006: 541–545) však mezi produktivními anglickými sufixy neuvádí žádné sufixy, které by vyjadřovaly derivaci NL, což naznačuje, že sufixace jako slovotvorný prostředek tvorby NL je v angličtině méně běžná. Setkáváme se nicméně také s NL utvořenými sufixem –ment (encampment, settlement) (Kastovsky 1985: 225). K tvorbě NL v angličtině lze navíc využít konverzi, např. a stop (← to stop), i kompozici, např. s druhou složkou shop (book-shop), house (slaughter-house) (Marchand 1969: 375).
Ačkoli je přibližně 60 procent německých substantiv odvozeno pomocí sufixace (Fleischer, Barz 1995: 84), tento způsob derivace v oblasti NL nepřevládá. Při tvorbě NL se používá pouze několik afixů, z nichž nejběžnější je deverbalní nebo denominalní derivace. Wolfgang Motsch (2004: 352) uvádí některé produktivní sufixy – nejčastěji deverbalní substantiva označující místo, kde probíhá nějaká činnost (Motsch 2004: 337), např. sufix –(er)ei Druck-erei „lisovna, tiskárna“ (← drucken „tisknout“). Sufix –erei však lze v němčině použít také k tvorbě denominalních derivátů, např. Käs-erei „obchod se sýrem“ (← Käse „sýr“), –(l)erei: Först-erei „lesní hospodářství“ (← Först-er „lesník“), Tisch-lerei „truhlářství“ (← Tisch-ler „truhlář“). Možná je také deverbalní derivace NL se sufixem –e: Kipp-e „skládka odpadu“ (← kippen „vysypat“), Schwemm-e „protipovodňový val“ (← schwemmen „zaplavit“) (Fleischer, Barz 1995: 146; Motsch 2004: 353). Nachází se také jen několik slov odvozených jinými afixy: sufixy -icht, -nis, -ung, -t a prefix ur-, např. Dick-icht „houština“ (← dicht „hustý“), Gefäng-nis „vězení“ (← gefangen příčestí minulé „zajatý“), Ansiedl-ung „osídlení“ (← ansiedeln „osídlit“), Buch-t „zátoka“ (← biegen „ohýbat“), Ur-wald „džungle“ (← Wald „les, dřevo“) (Fleischer, Barz 1995: 35, 163, 166, 176, 203; Motsch 2004: 353). A significant proportion of German nouns are formed by compounding. Any part of speech can become the first constituent of a compound; however, determinative compounds corresponding to the N + N word-formation type³ jsou vysoce produktivní (Fleischer, Barz 1995: 84). Ačkoli se autorům tohoto článku nepodařilo nalézt žádný konkrétní výzkum kompozice NL v němčině, výše uvedená fakta naznačují, že tento způsob tvoření slov je běžnější než afixace, jak ukazuje analýza slovotvorby NL. Stejně jako u jiných substantiv mohou být prvními prvky složených NL adjektiva, např. Flach-küste „ploché pobřeží“,
³ V bilingvních slovnících baltských jazyků tvoří německá kompozita typu N + N 78,9–83,2 procenta, V + N 9,4–12,6 procenta, A + N 5,2–6,9 procenta a složená substantiva s prvními složkami z jiných slovních druhů 1,3–3,2 procenta (Stundžia, Jarmalavičius 2019: 64, 301, 319).
34
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 8
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
slovesa, např. Koch-ecke „kuchyňský kout“, Treib-haus „skleník“ (Motsch 2004: 353), předložky, např. Vor-garten „předzahrádka“, ale velkou skupinu NL tvoří také oba jmenné prvky, např. Schuß-feld „palebné pole“, Unglücks-stelle „místo nehody“ nebo Gemeinde-wald „obecní les“. Tento vzorec je obzvláště rozšířený mezi NL s druhou složkou označující místo, např. Stelle „místo“, Wald „les“, Feld „pole“ atd.
V litevštině je NL relativně novou kategorií substantiv vytvořenou z nomina collectiva (Ambrazas 2000: 63, 207) a charakterizovanou průměrnou produktivitou. Většina těchto slov se tvoří pomocí sufixů.
Nejproduktivnější afixy pro tvorbu NL jsou tyto: lit. –ynas, např. berž-ynas „březový háj“ (← beržas „bříza“), –ynė, např. dyk-ynė „prázdné místo“ (← dykas, –a „prázdný“), –inė, např. malk-inė „dřevník“ (← malka „dřevo“), –ykla, např. mok-ykla „škola“ (← mokyti „učit“), –idė, např. kiaul-idė „vepřín“ (← kiaulė „prase“), –uma, např. saus-uma „suchá země“ (← sausas, –a „suchý“) a několik dalších, přičemž první tři formanty jsou nejproduktivnější.
Podle Gramatiky současné litevštiny (Dabartinės lietuvių kalbos gramatika (dále jen – DLKG) 1997) jsou méně produktivní sufixy: –uva, např. žvalg-uva „prostor pro průzkum“ (← žvalgyti „průzkumně prohledávat“), –lis, např. sandė-lis „skladiště“ (← sudėti, –jo „uskladnit“), –einė, např. buv-einė „obydlí“ (← būti, –vo „být“), –imys (–imis), např. paplūdimys „pláž“ (← paplūsti, –do „rozlít se“), –vė, např. kal-vė „kovárna“ (← kalti, –ė „razit“) a –udė, např. al-udė „výčep piva“ (← alus „pivo“), které se podílejí na tvorbě pouze několika slov (Ambrazas 2000: 63).
Pokud jde o slovotvorbu NL, odvozovací koncovky, např. lit. prieplauk-a „přístaviště“ (← priplaukti, –ė „přistát“), jsou málo časté (Ulvy das 1965: 396). Podle Gramatiky současné litevštiny (DLKG 1997: 137) jsou NL zastoupena deriváty s koncovkami –a, –is, –ė a –as, např. perėj-a „průchod“ (← pereiti, –jo „projít“), guol-is „brloh“ (← gulėti, –jo „ležet“), plyn-ė „pustina“ (← plyn as „holý“), nuotak-as „odtok“ (← nutekėti, –jo „odtékat“).
Dalším prostředkem slovotvorby kategorie NL popsaným v Gramatice současné litevštiny (DLKG 1997: 145) je prefixace. Prefix pa je uváděn jako nejproduktivnější prefixální formant, např. pa-kalnė „svah“ (← kalnas „kopec“), pa-kelė „postranní cesta“ (← kelias „cesta“). Gramatika současné litevštiny (DLKG 1997: 145–147) uvádí také tyto formanty tohoto prefixu: už-, např. už-stale „za stolem“ (← stalas „stůl“), ant-, např. ant-kapis „náhrobek“ (← kapas „hrob“), prie-, např. prie-pirtis „předlázeň“ (← pirtis „lázeň“), į-, např. į-kalnė „výstup“ (← kalnas „kopec“), apy-, např. apy-kaklė „límec“ (← kaklas „krk“), po-, např. po-žemis „podzemí“ (← žemė „země“), prieš-, např. prieš-kambaris „předpokoj“ (← kambarys „pokoj“).
Na rozdíl od germánských jazyků, jako jsou angličtina a němčina, litevština není bohatá na jmenná kompozita, protože podle Gramatiky současné litevštiny (DLKG 1997: 151) tvoří složená substantiva pouze přibližně 5 procent všech slov zaznamenaných ve slovníku a jejich dominantním vzorcem je vzorec s druhou jmennou složkou.
Nejproduktivnější jsou slova typu N + N, zatímco složená substantiva jiných struktur jsou méně běžná (Stundžia, Jarmalavičius 2019: 26–28). Vzhledem k nedostatku dostatečných údajů a výzkumu je obtížné určit, do jaké míry jsou NL v litevštině zastoupena kompozicí, ale vzhledem k relativně malému počtu jmenných kompozit se předpokládá, že NL vyjádřených kompozity bude výrazně méně než těch, která vznikla afixací.
Shrneme-li uvedené, lze tvrdit, že afixace není v angličtině ani němčině běžným způsobem tvorby NL; rozhodně není tak častá jako kompozice, která je v němčině obecně produktivním způsobem denominalní slovotvorby. V litevštině převládá při tvorbě NL sufixace, přičemž se používá výrazně méně prefixů a odvozovacích koncovek. Bez podrobnějšího výzkumu však zůstává obtížné s jakoukoli přesností určit podíl kompozice na litevské slovotvorbě NL.
2. SLOVOTVORBA OZNAČENÍ MÍST (NOMINA LOCI) V NĚMECKÉ ČÁSTI SLOVNÍKU
Tato část článku popisuje NL v německé části slovníku, která obsahuje 253 zaznamenaných dokladů, se zaměřením na jejich tvorbu a slovotvornou strukturu. Je třeba poznamenat, že při shromažďování těchto dokladů se objevily určité obtíže při rozlišování NL od jiných kategorií substantiv. Jak uvádí Vincas Urbutis (2009: 194), mezi jednotlivými kategoriemi neexistují přísné hranice, a proto je bez širšího kontextu obtížné určit, zda například
Brücke „most“, Bohrturm „(ropná) vrtná věž“, Abweg „nesprávná cesta“, Eisenbahn „železnice“, Feldbefestigung „polní opevnění“, Treppe „schody“ je třeba považovat za NL, nebo za jiné reprezentanty jmenných kategorií označujících budovy či nástroje. Z tohoto důvodu zůstávají podobná slova mimo hranice derivační analýzy.
Ze studie jsou dále vyloučena substantiva jako Anwaltskammer „advokátní komora“, Behörde „úřad, kancelář, vládní orgán“, Fakultät „fakulta“, Generalstab „generální štáb“, Sparkasse „spořitelna“ atd., protože ne
36
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 10
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
označují konkrétní místo, ale zdá se, že identifikují určité instituce nebo orgány. Jak ukazuje obrázek 2, více než polovinu NL identifikovaných ve slovníku tvoří kompozita, po nichž následují jednoduchá, nemotivovaná slova, zatímco nejmenší část představují slova utvořená pomocí afixu (viz obrázek 2).
OBRÁZEK 2. Slovotvorba označení míst (NL) v němčině
Jak již bylo v této části článku zmíněno, většina sledovaných NL v němčině se skládá ze složených slov, jejichž obě složky jsou substantiva, tj. odpovídají typu tvoření N + N (viz obrázek 2), např. Bier-brauerei „pivovar“ (← Bier „pivo“ + Brauerei „pivovar“), Gärungs-raum „fermentační místnost“ (← Gärung „fermentace“ + Raum „místnost“), Herstellungs-ort „místo výroby“ (← Herstellung „výroba“ + Ort „místo“), Klee-brache „úhor osázený jetelem“ (← Klee „jetel“ + Brache „neobdělaná půda, úhor“), Laub-wald „listnatý les“ (← Laub „listí“ + Wald „les“), Milch-keller „mléčný sklep“ (← Milch „mléko“ + Keller „sklep, klenba“), Nadel-wald „jehličnatý les“ (← Nadel „jehla“ + Wald „les, hvozd“), Pferde-stall „koňská stáj“ (← Pferd „kůň“ + Stall „stáj“), Sumpf-land „bažinatá krajina“ (← Sumpf „bažina, močál“ + Land „země, půda“), Waren-haus „obchodní dům“ (← Waren mn. „zboží“ + Haus „dům“), Zier-garten „okrasná zahrada“ (← Zier „ozdoba“ + Garten „zahrada“).
NL typu N + N zaznamenaná ve slovníku jsou nejpočetnější, zatímco ty s prvním konstituentem tvořeným slovesem jsou čtyřikrát méně časté (viz obrázek 3), např. Anbau-fläche „obdělávatelná půda, obdělávaná plocha“ (← anbauen „obdělávat, pěstovat“ + Fläche „plocha, půda“), Bade-stube „koupelna, lázeňský dům“ (← baden „koupat se, vykoupat se“ + Stube „dům, místnost“), Kauf-laden „obchod“ (← kaufen „kupovat, prodávat“ + Laden „obchod, prodejna; nakládání“), Näh-stube „šicí místnost“ (← nähen „šít, sešívat“ + Stube „dům, místnost“), Säge-mühle „pila,“
OBRÁZEK 3. Strukturální vzorce složených podstatných jmen označujících místo (NL) v němčině
NL s prvními konstituenty z jiných slovních druhů jsou podstatně méně časté (viz obrázek 3), např. An-höhe „kopec“ (← an „na, u, k“ + Höhe „výška“), Eigen-wirtschaft „statek“ (← eigen „vlastní“ + Wirtschaft „hospodářství, statek, majetek“), Elementar-schule „základní škola“ (← elementar „základní, elementární“ + Schule „škola“), Quer-straße „křižovatka, příčná ulice“ (← quer „příčný“ + Straße „ulice“), Vor-hof „předhradí, přední dvůr“ (← vor „před, před“ + Hof „dvůr“), Vor-zimmer „předsíň“ (← vor „před, před“ + Zimmer „místnost“).
Významnou část sledované slovní zásoby tvoří NL zastoupená jednoduchými, tj. nemotivovanými slovy, která představují 35 procent NL nalezených ve slovníku (viz obrázek 2), např. Berg „kopec, hora“, Boden „dno“, Feld „pole“, Garten „zahrada, dvůr“, Forst „les“, Haus „dům, domov“, Hütte „chata, bouda“, Küste „pobřeží“, Platz „místo, prostor, sedadlo“, Scheune „stodola“, Stall „stání, stáj, kurník“, Wald „les, hvozd“, Wüste „divočina, poušť“, Zimmer „místnost“ atd.
Jak ukázala data výzkumu, počet německých NL utvořených afixací není významný, celkem činí 14,2 procenta (viz obrázek 2). Ve 36 shromážděných příkladech byla pozorována značná rozmanitost afixů: některé varianty se používají častěji, zatímco jiné byly zjištěny pouze jednou (viz tabulka 1).
38
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 12
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
TABULKA 1. Slovotvorné afixy podstatných jmen označujících místo (NL) v němčině
(← Stadt „město“), Haupt-wechselstube „hlavní směnárna“ (← Wechselstube „směnárna“). U každého z NL s příponami -icht, -ei, -nis a u odvozeniny s předponou Ob- (viz tabulka 1) byl zaznamenán jeden příklad, např. Dick-icht „houština, hustý porost“ (← dicht „hustý“), Gefäng-nis „vězení“ (← gefangen příčestí minulé „chycený“), Ziegel-ei „výroba cihel“ (← Ziegel „cihla“), Ob-dach „přístřeší“ (← Dach „střecha, krov“).
3. EKVIVALENTY NĚMECKÝCH PODSTATNÝCH JMEN OZNAČUJÍCÍCH MÍSTO (NOMINA LOCI) V LITEVŠTINĚ
Tato část článku popisuje litevské derivační ekvivalenty NL z němčiny. NL lze z němčiny do litevštiny překládat pomocí syntagmat, simplicií, derivátů a kompozit. Je běžné, že jedno německé slovo má v litevštině několik ekvivalentů: jednoduchá slova, syntagmata a deriváty, simplicia a fráze, přičemž jednoduchá slova, syntagmata nebo afixy mohou být zaměnitelné s kompozity (viz tabulka 2).
TABULKA 2. Německá podstatná jména označující místo (NL) a jejich litevské ekvivalenty
Protože kompozice není v litevštině převládajícím způsobem tvoření slov, německá kompozitní NL jsou obvykle převáděna syntagmaty nebo derivací (viz tabulka 2). Například litevský ekvivalent Bade-stube
40
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 14
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
„koupelna“ nalezený ve zdroji je syntagma maudymo kambarys⁵ „místnost ke koupání“, Bau-platz je rovněž zastoupeno spojením statomoji vieta „stavební parcela nebo pozemek“, totéž platí pro další kompozitní NL, jako jsou Burg-ruine, Gast-zimmer, Malz-mühle, Sprech-zimmer a další, která jsou do litevštiny překládána syntagmaty pilies griuvėsiai „zřícenina hradu“, svečių kambarys „pokoj pro hosty“, salyklo malūnas „sladový mlýn“, priimamasis kambarys „ordinace“.
Méně často jsou litevskými ekvivalenty německých kompozitních NL deriváty s příponami a předponami (viz tabulka 2), např. Vor-platz, lit. prie-angis „vestibul, hala“ (← anga „otvor“), Hühner-stall, lit. višt-tinė „kurník“ (← višta „kuře, slepice“), Kauf-laden, lit. pirk-tuvė a san-krova „obchod a skladiště“ (← pirkti „kupovat“ a krauti „nakládat, ukládat“), Schwimm-bad, lit. maud-ymas a plauk-imas „koupání a plavání“ (← maudyti „koupat“ a plaukti „plavat“). Není rovněž neobvyklé, že německé příponě ve zdroji odpovídá v litevštině jednoduché slovo nebo složené podstatné jméno (viz tabulka 2), např. Bienen-stock, lit. avilys, aulys „ú ל“, Branntwein-schenke, lit. smuklė „hospoda, krčma“, Gemüse-garten, lit. daržas „zeleninová zahrada“, Herren-haus, lit. pilis „hrad“, Zucht-haus, lit. katarga „vězení, káznice“, Bürger-steig, lit. šali-gatvis „chodník“ (← šalia „vedle, poblíž“ + gatvė „ulice“), Kranken-haus, lit. ligon-būtis „nemocnice“ (← ligonis „pacient“ + butas „byt“), Markt-platz, lit. rinka-vietė „tržiště“ (← rinka „trh“ + vieta „místo“), Schul-ort, lit. moksla-vietė „místo školy“ (← mokslas „studium, věda“ + vieta „místo“), Waren-haus, lit. preky-būtis „obchodní dům“ (← prekyba „obchod, trh“ + butas „byt“).
Ve velmi vzácných případech může být německé kompozitní NL v litevské části slovníku zastoupeno několika variantami: syntagmatem, simpliciem, kompozitem a derivátem nebo jmenným kompozitem, jednoduchým slovem či frází (viz tabulka 2), např. An-höhe, lit. kalva, aukšt-uma „kopec, výšina“ (← aukštas „vysoký“), Schlupf-winkel, lit. slėp-ykla, pasislepiamoji vieta „úkryt“ (← slėptis „skrývat se“), Nadel-wald, lit. pušų-eglių miškas, šilas „borovo-smrkový les, borový les“, Bier-brauerei, lit. alu-darė, bruzė „pivovar“ (← alus „pivo“ + daryti „dělat, vyrábět“), Wein-berg, lit. vyn-ynas, vyn-kalnis „vinice“ (← vynas „víno“; vynas + kalnas „kopec“).
Podle výzkumných údajů uvedených v tabulce 2 odpovídají německé NL vyjádřené jednoduchými slovy často simpliciím v litevštině, přičemž se používá také afixace. Pokud je uvedeno několik překladových variant, jsou prezentovány obě tyto lexikální jednotky (viz tabulka 2), např. Berg, lit. kalnas „kopec“, Burg, lit. pilis „hrad“, Feld, lit. laukas „pole“, Haus, lit. troba, namas „dům“, Messe, lit. turgus, rinka „jarmark, trh“, Ort, lit. vieta „místo“, Wald, lit. miškas,
⁵ Příklady v litevštině jsou uvedeny v současné litevštině.
giria „hvozd, les“, Gasse, lit. gatv-elė „ulička, malá ulice“ (← gatvė „ulice“), Herberge, lit. nakv-ynė „ubytovna, místo k přenocování“ (← nakvoti „spát, přenocovat“), Schule, lit. mok-ykla „škola“ (← mokyti „učit“), Graben, lit. griovys, perkas-as „příkop, výkop“ (→ perkasti „kopat“), Küche, lit. vir-tuvė, kuknė „kuchyně“ (← virti „vařit“), Stall, lit. tvartas, staldas, arkl-idė „stáj, chlév“ (← arklys „kůň“). Velmi vzácně se jednoduché německé slovo reprezentuje v litevštině různými způsoby denominačního tvoření slov (viz tabulka 2), např. Gosse, lit. gatvi-vagė, išliejamoji vieta „okap, strouha“ (← gatvė „ulice“ + vaga „strouha, brázda“), Latrine, lit. srut-ynė, išeinamoji vieta „latrína“ (← srutos „splašky“), Wüste, lit. tyr-laukis „divočina, pustina“ (← tyrai mn. „pustina, divoký“ + laukas „pole“).
Jak ukazuje obrázek 2, NL utvořená derivací jsou v němčině mnohem méně zastoupena než jiné typy tvoření slov; existuje pouze 36 příkladů.
Protože afixace je v litevštině produktivním způsobem tvoření slov, německým derivátům NL obvykle odpovídají přípony, předpony nebo paradigmatická derivace jako slovotvorný vzorec (viz tabulka 2), např. Berg-werk, lit. kas-ykla „důl“ (← kasti „kopat“), Dick-icht, lit. tankum-ynas „hustý les“ (← tankus „hustý, křovinatý“), Fest-ung, lit. tvirt-ynė „hrad, pevnost“ (← tvirtas „pevný“), Münd-ung, lit. įtak-a „přítok“ (← įtekėti „vtékat, proudit“), Ob-dach, lit. pa-stogė „přístřeší“ (← stogas „střecha, krov“), Tief-e, lit. gil-uma, gel-mė „hloubka“ (← gilus „hluboký“).
Méně často uváděné ekvivalenty slov zmíněných ve zdroji jsou však fráze, jednoduchá slova nebo kompozita (viz tabulka 2), např. Brut-stätte, lit. peramoji vieta „hnízdiště, místo“, Feuer-stätte, lit. ugna-vietė „ohniště“ (← ugnis „oheň“ + vieta „místo“), Gebäu-de, lit. troba „dům“, Haupt-stadt, lit. sosta-pilė „hlavní město“ (← sostas „trůn“ + pilis „hrad“), Ziegel-ei, lit. plytų degtuvė „výroba cihel“. Pokud je pro příslušné německé NL třeba zvolit několik litevských slov, mohou být uvedeny odpovídající příklady simplicií i derivátů (viz tabulka 2), například Erhöh-ung, lit. paaukštin-imas, kalva „zvýšení, kopec“ (← paaukštinti ’zvýšit’), Stell-ung, lit. stov-is, vieta „stav, poloha“ (← stovėti „stát“), Wohn-ung, lit. butas, gyven-imas, gyvenimo vieta „byt, život, místo k bydlení“ (← gyventi „žít, bydlet“).
ZÁVĚRY
1. V germánských jazycích (angličtině a němčině) tvoří NL málo produktivní kategorii jmenného tvoření slov. Tato podstatná jména se obvykle tvoří afixací, konverzí nebo kompozicí.
42
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII
Page 16
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
Obecně je derivace (zejména sufixace) produktivním způsobem tvoření německých substantiv, avšak výběr předpon a přípon při tvoření NL je poměrně omezený. Velká skupina německých substantiv se tvoří kompozicí, která je zvláště produktivním typem tvoření N + N. Ačkoli chybí podrobný výzkum německých podstatných jmen označujících místo, analýza zdroje naznačuje, že kompozice je v němčině poměrně významným způsobem tvoření NL. V litevštině lze kategorii NL charakterizovat jako středně produktivní a většina těchto slov se tvoří afixací.
2. Studium německé části slovníku ukázalo, že:
2.1. Více než 50 procent všech NL zaznamenaných ve slovníku tvoří složená slova, což potvrdilo tvrzení, že kompozice je v němčině produktivním způsobem tvoření NL. Většinu těchto slov charakterizuje skutečnost, že obě jejich složky jsou substantiva. Bylo identifikováno podstatně méně kompozitních NL odpovídajících typu V + N; kompozita s prvním konstituentem náležejícím k jiným slovním druhům (adjektivům, předložkám a zájmenům) jsou navíc velmi vzácná.
2.2. Významnou část sledované slovní zásoby tvoří NL, která jsou jednoduchými lexikálními jednotkami, tj. nemotivovanými slovy; představují přibližně 35 procent NL nalezených ve slovníku.
2.3. Německých NL utvořených afixací není mnoho – celkem 14,2 procenta. Analýza sledovaných slov ukázala, že některé afixy (např. -ung, -e, -stätte/-statt, -werk, -erei, Haupt-) se používají častěji, zatímco jiné (-icht, -nis, -ei, Ob-) byly nalezeny pouze jednou. Tato skutečnost naznačuje, že afixace není v němčině běžným způsobem tvoření NL.
3. Po analýze ekvivalentů NL v německé části slovníku v litevštině bylo zjištěno, že:
3.1. Německá kompozitní NL jsou velmi často zastoupena syntagmaty nebo deriváty, zatímco litevskými ekvivalenty jsou jednoduchá slova a kompozita méně často.
3.2. Jednoduchá německá NL se obvykle překládají do litevštiny pomocí simplicií, přičemž poměrně často se používá také afixace; nebo pokud je uvedeno několik překladových variant, mohou být tyto dva způsoby použity souběžně.
3.3. Německé deriváty NL jsou v litevštině většinou zastoupeny příponami, předponami nebo paradigmatickými deriváty a méně často syntagmaty.
NL nomina loci (= podstatná jména označující místo, lokalizační podstatná jména)
P + N předložka + podstatné jméno
pl. množné číslo
Pr + N zájmeno + podstatné jméno
V + N sloveso + podstatné jméno
REFERENCES
Ambrazas Saulius 2000: Daiktavardžių darybos raida 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Blevins James P. 2006: English Inflection and Derivation. – The Handbook of English Linguistics, eds. B. Aarts, A. McMahon, Malden: Blackwell Publishing, 507–536.
DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas, 3-iasis patais. leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 1997.
DLOO – Das Land Ober Ost. Deutsche Arbeit in den Verwaltungsgebieten Kurland, Litauen und Bialystok=Grodno, herausg. im Auftrag des Oberbefehlshabers Ost, bearbeitet von der Presseabteilung Ober Ost, Stuttgart, Berlin: Deutsche Verlags=Anstalt, 1917.
Fleischer Wolfgang, Barz Irmhild 1995: Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache, Tübingen: Max Niemeyer Verlag.
Jarmalavičius Dalius 2017: Dėl žodžių darybos teorijoje vartojamų terminų ir darybinių elementų klasifikacijos. – Acta Linguistica Lituanica 76, 75–88.
Jarmalavičius Dalius, Straižytė Danguolė 2020: Disputable aspects of the historical development of constituents in German compounds. – Educational, linguistic and media discourses, eds. R. Kriaučiūnienė, Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 118–131.
Kastovsky Dieter 1985: Deverbal nouns in Old and Modern English: from stem-formation to word-formation. – Historical Semantics. Historical Word-Formation, eds. J. Fisiak, Berlin, New York, Amsterdam: De Gruyter Mouton, 221–261.
Lieber Rochelle 2004: Morphology and Lexical Semantics, Cambridge: Cambridge University Press.
44
Acta Linguistica LXXXVIII
Page 18
Word-formation Patterns of the German and Lithuanian Nomina Loci from the Dictionary of Seven Languages (Sieben-Sprachen-Wörterbuch)
Marchand Hans 1969: The Categories and Types of Present-Day English Word Formation. A Synchronic-Diachronic Approach, 2nd edition, München: Verlag C.H. Beck.
Motsch Wolfgang 2004: Deutsche Wortbildung in Grundzügen, Berlin, New York, Amsterdam: De Gruyter Mouton.
Plag Ingo 2006: Productivity. – The Handbook of English Linguistics, eds. B. Aarts, A. McMahon, Malden: Blackwell Publishing, 537–557.
Rainer Franz, Luschützky Hans C. 2013: Instrument and place nouns: A typological and diachronic perspective. – Linguistics 51(6), Berlin, New York, Amsterdam: De Gruyter Mouton, 1301–1359.
Stundžia Bonifacas, Jarmalavičius Dalius 2019: Daiktavardžių daryba vokiškose XVII–XVIII a. baltų kalbų žodynuose, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Szymanek Bogdan 2015: Place nouns. – Word-Formation. An International Handbook of the Languages of Europe (Handbücher zur Sprachund Kommunikationswissenschaft / Handbooks of Linguistics and Communication Science 40(2)), eds. P. O. Müller, I. Ohnheiser, S. Olsen, F. Rainer, Berlin, New York, Amsterdam: De Gruyter Mouton, 1327–1339.
Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Septyniakалbio žodyno (Sieben-Sprachen-Wörterbuch) vokiečių ir lietuvių kalbų vietų pavadinimų (Nomina Loci) daryba
SANTRAUKA
Šiame straipsnyje aprašomi 1918 metais išleisto septyniakalbio žodyno vokiečių kalbos vietų pavadinimai ir jų lietuviški atitikmenys. Kaip parodė atliktas tyrimas, daugiau nei pusė visų šaltinyje užfiksuotų vokiečių kalbos Nomina Loci yra dūriniai, kiek mažiau jų sudaro paprastieji žodžiai. Vokiečių kalbos vietų pavadinimų, pasidarytų afiksacijos būdu, tėra 14,2 proc.
Analizuojant vokiškosios žodyno dalies NL atitikmenis lietuvių kalboje pastebėta, kad vokiečių kalbos sudurtiniai vietų pavadinimai labai dažnai perteikiami sintagmomis arba pasitelkiama derivacija, o rečiau dūrinių atitikmenys yra paprastieji žodžiai ir dūriniai. Paprastuosius vokiečių kalbos nomina loci linkstama į lietuvių kalbą versti simplcijomis, taip pat dažnai pasitelkiama afiksacija arba, kai žodis turi kelis vertimo variantus, paprastieji, darybiškai nemotyvuotieji, daiktavardžiai ir vardažodžių vediniai vartojami pagrėčiui. Vokiškuosius vietų pavadinimų darinius dažniausiai lietuvių kalboje atitinka priesagų, priešdėlių ar galūnių vediniai, rečiau – žodžių junginiai (sintagmos).
Įteikta 2022 m. spalio 28 d.
DALIUS JARMALAVIČIUS Vilnius University Faculty of Philology, Institute for the Languages and Cultures of the Baltic Universiteto g. 5, LT–01131 Vilnius, Lietuva [email protected]
DANGUOLĖ STRAIZYTĖ Vilnius University Faculty of Philology, Institute of Foreign Languages Universiteto g. 5, LT–01131 Vilnius, Lietuva [email protected]
VIRGINIJA JŪRATĖ PUKEVIČIŪTĖ Vilnius University Faculty of Philology, Institute for the Languages and Cultures of the Baltic Universiteto g. 5, LT–01131 Vilnius, Lietuva virginija.pukevič[email protected]
