Page 1Acta Linguistica Lithuanica 2025, sv. 93, s. 1–10 Odkaz na obsah / Turinio nuoroda ISSN 2669-218X (online / elektroninis)
ZMĚNY VE FONDU KŘESTNÍCH JMEN V KONTEXTU NOVÉHO SLOVNÍKU LOTYŠSKÝCH KŘESTNÍCH JMEN
Změny ve fondu jmen v kontextu nového slovníku lotyšských osobních jmen¹
LAIMUTE BALODE Lotyšský jazykový institut, Filozofická fakulta, Lotyšská univerzita E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-5036-6663 Oblasti výzkumu: baltská onomastika, lotyšská toponymie, lotyšská antroponymie.
RENĀTE SILIŅA-PIŅĶE Lotyšský jazykový institut, Filozofická fakulta, Lotyšská univerzita E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-5553-2165 Oblasti výzkumu: baltská onomastika, lotyšská toponymie, lotyšská antroponymie, kontakty lotyšského a německého jazyka.
https://doi.org/10.35321/all93-01
ABSTRAKT
Článek představuje připravovaný Malý slovník osobních jmen (Mazā personvārdu vārdnīca), jehož vydání je plánováno na rok 2026. V první části se nastiňuje, v čem se principy jeho sestavení liší od principů použitých v předchozím slovníku. Zvláštní pozornost je věnována přibližně 7% jmen v novém slovníku, která nebyla zahrnuta v dřívějším lotyšském slovníku osobních jmen Klāvse Siliņše (Latvijas personvārdu vārdnīca, 1990). Článek zkoumá a analyzuje možné důvody těchto rozdílů. Jedním z důvodů jsou odlišná kritéria a odůvodnění použitá v obou slovnících; dalším je skutečnost, že se jména mohla v Lotyšsku rozšířit
¹ Článek vychází z příspěvku předneseného na 5.ᵗʰ mezinárodní vědecké konferenci Aleksandrase Vanagase „Dialog jazyka a kultury v onomastice 21.ˢᵗ století“, 7.–8. listopadu 2024, Vilnius: Institut litevského jazyka.
Copyright © 2025 Laimute Balode, Renāte Siliņa-Piņķe. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek s otevřeným přístupem je šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která dovoluje neomezené užití, šíření a rozmnožování v jakémkoli médiu za předpokladu uvedení původního autora a zdroje. // Išleido Lietuvių kalbos institutas. Šis straipsnis yra atviros prieigos, platinamas pagal „Creative Commons“ priskyrimo licencijos sąlygas, leidžiančias neribotai naudoti, platinti ir atkurti turinį bet kokioje laikmenoje, nurodant autorių ir šaltinį. Received: / Gauta: 2025-08-23. Accepted: / Priimta: 2025-11-13.
1
Page 2v Lotyšsku teprve po vydání slovníku K. Siliņše. Patří k nim nově přejatá jména jako Maikls, Mišela a Raiens, jakož i velmi vzácná či dokonce jedinečná jména lotyšského původu, například Ārvalda a Magone.
KLÍČOVÁ SLOVA: lotyšský jazyk, křestní jména, slovník osobních jmen, změny ve fondu křestních jmen ve 21.st století.
ANOTACE
Článek představuje nový slovník lotyšských osobních jmen (Mažā personvārdu vārdnīca, jehož vydání se plánuje na rok 2026). V první části článku jsou probírány rozdíly mezi principy sestavení předchozího a tohoto slovníku. Největší pozornost je věnována osobním jménům (přibližně 7%), která se v předchozím lotyšském slovníku osobních jmen nevyskytují (Klāvs Siliņš Latvijas personvārdu vārdnīca, 1990). Jsou uvedeny a analyzovány možné důvody, proč některá jména nebyla do předchozího slovníku zařazena: především odlišné principy výběru antroponym, druhým důvodem je doba rozšíření osobního jména až po dokončení slovníku K. Siliņše (například nově přejatá jména jako Maikls, Mišela, Raiens nebo velmi vzácná jména lotyšského původu, například Ārvalda, Magone).
KLÍČOVÁ SLOVA: lotyšský jazyk, jména, slovník osobních jmen, změny ve fondu jmen v XXI. století.
ÚVOD
Téma tohoto článku souvisí s prací obou autorek na novém slovníku lotyšských křestních jmen, jehož vydání Lotyšskou jazykovou agenturou je naplánováno na konec roku 2025. Cílem článku je především stručně představit koncepční rámec a strukturální uspořádání připravovaného slovníku, se zvláštním zřetelem k metodologickým principům výběru dat a kritériím používaným při určování heslových jmen. Studie dále vymezuje charakteristické rysy, jimiž se nový slovník osobních jmen odlišuje od dříve publikovaných lexikografických děl. Druhá část článku je věnována naplnění hlavního cíle studie: představuje poznatky získané během sestavování slovníku a zaměřuje se na nedávný vývoj souboru osobních jmen v Lotyšsku – konkrétně na křestní jména, která chybějí v dříve vydaném slovníku, a na analýzu faktorů, jež přispěly k jejich vynechání.
Jedinou dosud vydanou souhrnnou publikací lotyšských křestních jmen je Slovník lotyšských osobních jmen (Latviešu personvārdu vārdnīca) K. Siliņše, v tomto článku dále zkracovaný jako LPV, vydaný posmrtně v roce 1990. K. Siliņš shromažďoval antroponymický materiál téměř 50 let a rukopis dokončil v roce 1980 (Siliņa-Piņķe 2024: 300). Ačkoli nebyl z povolání lingvistou, sestavil slovník s mimořádnou pečlivostí a nasazením. Od jeho vydání uplynulo více než 30 let a během této doby došlo k významným změnám v preferencích osobních jmen, sociální struktuře i širších aspektech společnosti a kultury. Vzniklo nebo bylo přejato mnoho nových křestních jmen. Kromě toho se principy sestavení obou slovníků značně liší.
1. HLAVNÍ PRINCIPY SESTAVENÍ NOVÉHO SLOVNÍKU
Na rozdíl od slovníku K. Siliņše (LPV), jehož cílem je obsáhnout celé tisíciletí (Siliņš 1990: 8), se nový slovník zaměřuje výhradně na křestní jména v současnosti užívaná v Lotyšsku. U každého hesla bude uveden podrobný popis původu jména a jeho současného
2
Page 3rozšíření a slovník je určen širokému okruhu čtenářů. Jedním z prvních úkolů autorek nového slovníku bylo vymezit a ohraničit rozsah materiálu, protože čas vyčleněný na projekt byl velmi krátký.
Bylo rozhodnuto, že slovník bude obsahovat hesla založená na: 1) tradičních lotyšských kalendářních jménech (údaje z roku 2025); 2) 200 nejpopulárnějších ženských a mužských jménech mezi lotyšskými občany v roce 2022; 3) 200 nejpopulárnějších jménech dávaných dívkám a chlapcům v posledních 20 letech (2002–2022; rovněž pouze lotyšským občanům) (viz také Siliņa-Piņķe 2024: 301).
Jedním z hlavních zdrojů údajů je seznam tradičních kalendářních jmen pro rok 2025. Tento seznam každých několik let aktualizuje Komise odborníků pro kalendářní jména při Centru státního jazyka podle kritérií, jako jsou původ, význam, libozvučnost, frekvence, stabilita a tradičnost jména, jakož i jeho soulad s lotyšskými tradicemi pojmenovávání (VVC). V roce 2025 bylo do tradičního kalendáře přidáno devět nových křestních jmen: seznam byl aktualizován o ženská jména Aleksa, Dominika, Grēta, Madlēna, Mīla, Vanesa a mužská jména Eliass, Francīks, Vestards (VVC). Tato jména jsou do slovníku zahrnuta také jako nová hesla.
Většina antroponymických údajů byla získána od Úřadu pro občanství a migrační záležitosti (PMLP), jehož pracovníci je připravili podle parametrů stanovených autorkami.
Proč byl zvolen právě takový výběr? Autorky sledovaly několik konkrétních cílů, totiž:
1) vytvořit jasně vymezený rozsah a zajistit, aby byla „pravidla hry“ transparentní a aby varianty jmen nezpůsobovaly zbytečné komplikace;
2) oslovit co nejširší publikum;
3) seznámit uživatele slovníku s původem křestních jmen zahrnutých v kalendářích;
4) představit nejčastěji užívaná křestní jména v Lotyšsku, tedy jména nejčastěji se vyskytující v každodenním životě;
5) upozornit na trendy ve výběru jmen v posledních desetiletích a seznámit čtenáře s tímto vývojem (Balode, Siliņa-Piņķe 2025).
Po zpracování všech shromážděných údajů bylo identifikováno téměř 1 200 křestních jmen, která byla seskupena do slovníkových hesel. Každé heslo poskytuje informace o původu osobního jména a pokud možno také o době jeho zavedení či rozšíření v Lotyšsku, jakož i o jeho popularitě v celostátním i regionálním měřítku v různých obdobích 20.th století. Jména lišící se pouze délkou kořenové samohlásky, například Adelīna a Adelina nebo Zinaida a Zinaīda, jsou spojena do jediného hesla, zatímco ostatní jména dostávají vlastní samostatná hesla. V důsledku tohoto seskupení obsahuje připravovaný slovník v současnosti 1 162 hesel.
Při popisu původu jmen je jedním z hlavních zdrojů slovník K. Siliņše (LPV), který je kriticky posuzován a porovnáván s nejnovějšími slovníky křestních jmen v jiných jazycích (včetně němčiny, angličtiny, švédštiny, ruštiny, polštiny, litevštiny, estonštiny, finštiny aj.) i s onomastickými studiemi 21.st století. Kromě toho se k ověření
3
Page 4či upřesnění doby příchodu nebo rozšíření jména v Lotyšsku využívají také údaje z připravovaného elektronického Historického slovníku lotyšských křestních jmen, který čerpá z prvních zaznamenaných případů v evangelických luterských farních matrikách z 18.th století, jakož i ze zdrojů, například z webu periodika.lv. Nakonec autorky po shromáždění a vyhodnocení všech dostupných údajů vybírají pro lotyšský kontext nejvěrohodnější či nejpravděpodobnější vysvětlení původu a příležitostně navrhují vlastní interpretace založené na řadě zdrojů.
Během analytického procesu se při výběru křestních jmen do nového slovníku a následné komparativní analýze vycházelo ze zavedených metodik a principů používaných při sestavování antroponymických slovníků v jiných jazycích. Pravost a spolehlivost pramenů jmen, jakož i jasně vymezená kritéria výběru jmen představují hlavní metodologické hodnoty, o něž se tento přístup opírá (Maciejauskienė 2004; Sinkevičiūtė 2010; 2014; Eggert, Nissen 2023 aj.). Zohledněny byly také zkušenosti jiných jazyků v kontextu změn osobních jmen. Například rozsáhlá studie Stanleyho Liebersona (2000) o změnách popularity křestních jmen dětí ve Spojených státech ukazuje, že vkus ve výběru jmen (a jiné módy) odráží širší společenské proměny. Katharina Leib ring (2023) podobně porovnává soubor užívaných jmen všech obyvatel Švédska na konci 90. let s dobovými oblíbenými jmény novorozenců i se současným fondem jmen obecné populace. Tato studie lotyšské antroponymie byla dále informována a podpořena odborně sestavenými slovníky připravenými předními specialisty v oboru, které slouží jako metodologické vzory i jako validační zdroje.
2. NOVÁ KŘESTNÍ JMÉNA A MOŽNÉ DŮVODY JEJICH ABSENCE V LPV (SROVNÁNÍ DVOU SLOVNÍKŮ)
V průběhu práce vyšlo najevo, že ne všechna plánovaná hesla mají v LPV ekvivalenty. Z 1 162 hesel v připravovaném slovníku se v LPV nepodařilo nalézt informace o 82 jménech – tedy o něco více než 7%. Právě tato jména tvoří základ analýzy předložené v tomto článku.
Při zvažování důvodů těchto nesrovnalostí byla jednou z prvních vyslovených hypotéz skutečnost, že vyplývají z odlišných kritérií výběru hesel použitých v obou slovnících. V LPV K. Siliņš uvádí: „Pokud možno jsou uvedena pouze jména dávaná Lotyšům, avšak ne důsledně, protože národnost nositele jména nelze vždy ze zdrojů spolehlivě určit“² (Siliņš 1990: 26). Dále: „Osobní jména zaznamenaná pouze v roce 1973 a/nebo 1975, která jsou zcela netypická pro lotyšský systém osobních jmen, nebyla do konečného textu slovníku zařazena“ (Ibid.: 33). Naproti tomu připravovaný slovník zahrnuje jména lotyšských občanů různého etnického původu, pokud patří mezi 200 nejpopulárnějších jmen nebo jsou uvedena v tradičním kalendáři jmenin.
² Citát přeložily autorky článku.
4
Page 5Druhým možným důvodem nesrovnalostí je příchod a rozšíření nových křestních jmen v Lotyšsku a v rámci lotyšského antroponymického systému po sestavení LPV. K ověření těchto hypotéz byla jména seskupena podle analytického rámce použitého při přípravě nového slovníku. Pozornost se tak zaměřila na 82 heslových jmen – 49 ženských a 33 mužských (viz tabulka).
Tabulka. Lotyšská křestní jména (v abecedním pořadí), která nebyla zahrnuta v LPV a jsou analyzována v tomto článku
Ženská jména Alisa, Amalda, Amanta, Amina, Anabella, Ārvalda, Bernedīne, Denize, Dīte, Dzelde, Dziedra, Džīle, Džēsika, Eimija, Emija, Emilia, Gabriella, Halina, Heidija, Imalda, Jelizaveta, Jevgenija, Junora, Keita, Keitija, Ketlīna, Kristena, Liepa, Liza, Magone, Maria, Megija, Meija, Menarda, Miervallda, Mila, Mišela, Natālija, Nikole, Olivia, Oļesja, Polina, ReiČela, Samanta, Sofija, Sofja, Vasilisa, Viktoria, Žaklīna Mužská jména Ako, Aldris, Aleks, Alekss, Anvars, Ārvalds, Braiens, Damirs, Daniils, Danila, Daņila, Denis, Digmārs, Dilans, Domeniks, Edvarts, Gaits, Guntris, Jevgenijs / Jevgēņijs, Kevins, Kirills, Maikls, Malvis, Markus, Meldris, Nikita, Nikolass, Raiens, Raits, Ritvaldis, Sigmunds, Valgudis, Viestards
2.1. Křestní jména netypická pro lotyšský antroponymický systém
Aby bylo určeno, zda jméno užívají převážně Lotyši, nebo jiné etnické skupiny v Lotyšsku, byly analyzovány údaje získané od Úřadu pro občanství a migrační záležitosti (PMLP). Počáteční předpoklad – že většina jmen chybějících v LPV bude především netypická pro lotyšský antroponymický systém a z velké části půjde o jména ruského původu v po lotyštěných podobách (nikoli však výhradně) – se však nepotvrdil. Ze všech analyzovaných křestních jmen tvořila ta, která jsou typičtější pro nelotyšské etnické skupiny v Lotyšsku, méně než čtvrtinu, celkem pouze 19 jmen: Alisa, Amina, Anvars, Damirs, Daniils, Danila, Daņila, Denis, Jelizaveta, Jevgenija, Jevgenijs/Jevgēņijs, Kirills, Mila, Natālija, Nikita, Oļesja, Polina, Sofija a Vasilisa.
Za zvláště populární lze považovat jen několik těchto jmen: Daniils, Jevgenijs/Jevgēņijs a Natālija, každé s více než 2 000 nositeli. Kromě toho mají jména Alisa, Nikita a Olesja každé více než 1 000 registrovaných nositelů. Jména jako Damirs, Jelizaveta, Jevgenija, Kirills a Polina jsou poměrně méně běžná, s 500–1 000 nositeli, zatímco ostatní jsou vzácná nebo velmi vzácná. Většina těchto jmen byla do připravovaného slovníku zařazena díky výraznému nárůstu popularity v posledních desetiletích, který je zařadil do skupiny 200 nejpopulárnějších jmen pro chlapce a dívky.
Pouze pět jmen patří výhradně do této kategorie, což znamená, že jediným pravděpodobným vysvětlením jejich nepřítomnosti ve slovníku K. Siliņše je jejich atypické užívání v lotyšském prostředí pojmenovávání:
5
Page 61) Anvars byl zařazen do rukopisu LPV s datací do roku 1973 nebo 1975, avšak vědecký redaktor Ojārs Bušs rozhodl o jeho vyřazení z vydané verze, protože byl zcela netypický pro lotyšský systém křestních jmen (Siliņš 1990: 33). Dnes je toto jméno mimořádně vzácné a do připravovaného slovníku bylo zařazeno pouze proto, že bylo někdy po vydání LPV neočekávaně přidáno do tradičního lotyšského kalendáře jmenin³;
2) Jevgenija, jméno, které bylo ve 20. století příležitostně dáváno dívkám v Rize a zejména ve východní části Lotyšska – Latgale. Je pozoruhodné, že LPV zaznamenává variantu s palatalizovanou souhláskou, Jevgeņija (Ibid.: 180), která je v praxi značně méně běžná;
3) Jevgenijs a jeho varianta Jevgeņijs jsou, jak již bylo uvedeno, běžnými mužskými jmény mezi nelotyšskými etnickými skupinami v Lotyšsku. V LPV je zahrnuta varianta s palatalizovanou souhláskou Jevgeņijs (Ibid.: 180), která je jen o něco populárnější;
4) Natalja, což je populárnější varianta jména Natālija – podoby zahrnuté v LPV (Ibid.: 246);
5) Oļesja, jméno, které se stalo populárním především v 80. letech, a proto v LPV chybí.
Není jasné, proč výše uvedené varianty jmen Jevgenija a Jevgenijs nebyly do LPV zahrnuty, protože u mnoha jiných křestních jmen jsou uvedeny paralelní podoby, například Jelēna a Jeļena nebo Jozefīne, Jozefina, Jozepīne a Jozepīna (Ibid.: 178, 183). Naopak varianty jiných známých jmen, jako Alisa, Jelizaveta, Kirills, Nikita a Polina, nemusely být zaznamenány kvůli jejich pozdějšímu rozšíření v Lotyšsku.
2.2. Nově příchozí křestní jména v Lotyšsku
Druhý aspekt, který jsme považovaly za významný, se týká měnících se trendů ve výběru jmen v Lotyšsku. Po zpracování údajů se tato kategorie ukázala jako největší: tvořila polovinu všech analyzovaných jmen, celkem 45 jmen, z nichž 14 bylo dříve popsáno jako jména náležející především ke slovanskému antroponymickému systému. To ukazuje, že ke změnám dochází také v praktikách pojmenovávání nelotyšských komunit.
Zbývajících 31 jmen, která nejsou charakteristická pro nelotyšské skupiny, zahrnuje: Aleks, Alekss, Anabella, Braiens, Denīze, Dilans, Domeniks, Džesika, Eimija, Emija, Emilia, Gabriella, Heidija, Keita, Keitija, Ketlīna, Kevins, Kristena, Maikls, Maria, Markus, Megija, Mišela, Nikolass, Nikole, Olivia, Raiens, Reičela, Samanta, Sofia a Viktoria.
Z nich se v tradičním kalendáři jmenin objevují pouze Alekss, Megija a Samanta, která jsou zároveň nejčastějšími jmény této skupiny, s více než 2 250, 1 500 a 3 300 nositeli. Jméno Keita, ačkoli je nosí více než 2 200 osob, však není
³ Autorky se domnívají, že šlo o chybu, protože jméno Anvars je charakteristické pro arabský antroponymický systém. Srov. Anwar, arabské osobní jméno odvozené z arabského anwar ve významu „jasný“ nebo „zářící“ (R. Kohlheim, V. Kohlheim 2013: 57).
6
Page 7uvedeno v kalendáři. K poměrně neobvyklým jménům s 500–1 000 nositeli patří Aleks, Kevins, Maikls, Nikolass a Raiens, zatímco zbývající jména jsou ještě vzácnější, s pouhými 100 až 500 nositeli. Všechna tato jména však byla do připravovaného slovníku zařazena, protože patří do skupiny 200 nejpopulárnějších jmen pro dívky a chlapce⁴.
Vizualizace údajů Ústředního statistického úřadu (CSB) s názvem 100 nejpopulárnějších jmen novorozenců za 100 let navíc ukazuje, že tato jména jsou nejčastěji dávána dětem narozeným v zahraničí. Lze proto dospět k závěru, že kterýkoli z těchto faktorů – netypičnost jména pro Lotyše nebo jeho nově příchozí charakter – by sám o sobě postačoval k vysvětlení jejich absence v LPV.
2.3. Změněné podoby jmen a vzácná jména
Je třeba poznamenat, že u 11 jmen uvádí LPV podobnou, obvykle běžnější podobu. Například: Aleksis (nikoli Aleksс), Dominiks (nikoli Domeniks), Emilija (nikoli Emilia), Gabriela (nikoli Gabriella), Heidi (nikoli Heidija), Marija (nikoli Maria), Markuss (nikoli Markus), Nikola (nikoli Nikole), Olīvija (nikoli Olivia), Sofija (nikoli Sofia) a Viktorija (nikoli Viktoria). Všechna tato jména (podoby uvedené v závorkách) jsou zahrnuta v rozšířeném kalendáři jmenin⁵, s výjimkou jmen Emilia, Maria, Olivia, Sofia a Viktoria, která neodpovídají lotyšským gramatickým normám, tj. končí na –ia namísto normativního –ija.
Během analýzy se vedle dříve vymezených skupin vynořila další kategorie: jména, s nimiž se ve skutečném užívání setkáváme velmi zřídka (nebo vůbec), která jsou však přesto zahrnuta v tradičním kalendáři jmenin. Je obtížné, a v některých případech dokonce nemožné, určit, proč tato jména v LPV chybějí, neboť důvody mohou být různé. Mohla se v Lotyšsku objevit po roce 1980, kdy byl rukopis LPV dokončen, nebo mohl být počet jejich nositelů tak malý, že se nedostala do pozornosti K. Siliņše ani do jeho záznamů. Celkem bylo identifikováno 32 takových jmen: Ako, Aldris, Amalda, Amanta, Ārvalda⁶, Ārvalds, Bernedīne, Digmārs, Dite, Dzelde, Dziedra, Dzīle, Edvarts, Gaits, Guntris, Halina, Imalda, Junora, Liepa, Liza, Magone, Malvis, Meija, Meldris, Menarda, Miervalda, Raits, Ritvaldis, Sigmunds, Valgudis, Viestards, Žaklīna. Téměř všechna tato jména mají méně než 70 nositelů, přičemž většina jich má méně než 10. Pouze Edvarts, Liza a Žaklīna mají přibližně 100 nositelů, zatímco jméno Ārvalda není registrováno vůbec.
3. HLAVNÍ BODY VYSVĚTLUJÍCÍ ABSENCI KONKRÉTNÍCH KŘESTNÍCH JMEN V LPV
Za prvé existuje jedno jméno, jehož vyřazení je výslovně uvedeno v úvodu LPV. Vědecký redaktor slovníku Ojārs Bušs poznamenává, že „livonská a
⁴ O současných tendencích při výběru jmen pro novorozence v Lotyšsku viz Balode 2023.
⁵ Rozšířený kalendář je k dispozici na webových stránkách Centra státního jazyka: https://www.vvc.gov.lv/lv/kalen-darvardu-ekspertu-komisija (viz dokument „Paplašinātais vārdadienu saraksts“).
⁶ V tomto seznamu křestních jmen jsou podtržená jména lotyšského původu.
7
Page 8estonská jména (ze starých kronik)“ patřila mezi vynechaná jména (Siliņš 1990: 34). Takovým příkladem je mužské jméno Ako. Kdyby se srovnatelný slovník sestavoval dnes, toto kritérium by se již neuplatnilo, protože jméno Ako je v současnosti v Lotyšsku registrováno jako křestní jméno u více než 10 nositelů, tj. již se neomezuje na staré kroniky. Podobně bylo jméno Bernadīna, zaznamenané v rukopisu LPV, vyřazeno, protože nebylo doloženo ve skutečném užívání (Ibid.: 34). Do připravovaného slovníku však bylo zahrnuto podobné jméno Bernedīne s méně než 10 nositeli.
Za druhé LPV obsahuje některá jména v podobách lišících se od podob v připravovaném slovníku: Ārvaldis (nikoli Ārvalds), Dita (nikoli Dite), Edvards (nikoli Edvarts), Gaitis (nikoli Gaits), Haļina (nikoli Halina), Liepiņa (nikoli Liepa), Līze (nikoli Liza), Raitis (nikoli Raits), Zigmunds (nikoli Sigmunds), Viestarts (nikoli Viestards), Žakelīna (nikoli Žaklīna), jakož i jména opačného rodu, například mužské jméno Ārvaldis (nikoli ženské jméno Ārvalda), Dziedris (nikoli Dziedra), Dzilis (nikoli Dzīle), Guntris (nikoli Guntra), Miervaldis (nikoli Miervalda), a ženské jméno Malva (nikoli mužské jméno Malvis), Meldra (nikoli Meldris).
U některých jmen lze předpokládat, že se užívala ve 20. století, ale K. Siliņš je možná nezaznamenal. Tento předpoklad podporují rešerše v online archivu „Periodika“, které odhalují novinové články zmiňující skutečné osoby s těmito jmény, například Aldris (v 70. letech), Amalda (ve 20. letech), Halina (v 50. letech), Imalda (v 60. letech), Junora (ve 30. letech) a Menarda (v 80. letech). Na základě příjmení a kontextových údajů je vysoce pravděpodobné, že tyto osoby byly Lotyši.
Některá z těchto jmen se objevují také v periodikách jako jména postav literárních děl, například Aldris, Dite, Dzelde a Junora, což mohlo usnadnit jejich následné přijetí v reálném životě. Kromě toho je například jméno Edvarts známé jako literární pseudonym spisovatele Edvartse Virzy (1883–1940, skutečné jméno Jēkabs Eduards Liekna).
ZÁVĚRY
Zaprvé se předpoklad, že jedním z hlavních důvodů absence konkrétních jmen v LPV jsou zásadně odlišné přístupy obou slovníků – zda se zaměřují výhradně na etnická lotyšská jména, nebo na jména nositelů lotyšského občanství – potvrdil pouze částečně. Z dlouhodobě etablovaných, typických jmen lotyšských menšin, která nejsou v LPV uvedena, vynikají pouze Jevgenija, Jevgenijs/Jevgēnijs a Natalja.
Častěji lze absenci konkrétních jmen vysvětlit jejich příchodem a/nebo širším rozšířením v Lotyšsku během pozdního 20. století nebo dokonce až ve 21. století. Do této skupiny patří různá jména západoevropského původu (všechna přizpůsobená lotyšskému pravopisu s lotyšskými gramatickými koncovkami), například Braiens, Denīze, Džesika a Eimija, jakož i jména představující slovanský antroponymický systém, například Alisa, Damirs, Daniils a Denis. Tyto příklady ukazují, že tradice udělování jmen v Lotyšsku prošly v posledních desetiletích významnými změnami, a to jak mezi Lotyši, tak v komunitách menšin.
U téměř poloviny analyzovaných jmen nelze důvody jejich vyloučení z LPV s jistotou určit. Jde o velmi zřídka užívaná a v některých případech dokonce
8
Page 9ojedinělá křestní jména, která se nicméně objevují v tradičním kalendáři jmenin. Ačkoli je tato skupina poměrně různorodá, právě zde – a pouze zde – se nacházejí jména lotyšského původu, jako Ārvalda, Dzelde a Dziedra. Zařazení některých z těchto jmen do kalendáře mohlo přispět k jejich proměně z příležitostných výskytů ve vzácná, avšak stále doložená jména.
V každém případě připravovaný slovník představí značně rozmanitý soubor křestních jmen. Teprve čas ukáže, která z těchto jmen zapustí kořeny a rozšíří se v lotyšské jmenné praxi a která postupně upadnou v zapomnění.
REFERENCES
Balode Laimute 2023: Names of Newborns in Latvia: Recent Changes. – Onomastics in Interaction With Other Branches of Science. Volume 2. Anthroponomastics. Proceedings of the 27th International Congress of Onomastic Sciences, ed. U. Bijak, P. Swoboda, J. B. Walkowiak, Kraków: Jagiellonian University Press, 21–47. DOI: https://doi.org/10.4467/K7446.46/22.23.17267.
Balode Laimute, Siliņa-Piņķe Renāte 2025: Reflection of Identity in Given Names of Latvia Over the Last Century. – Proceedings of the ICOS Congress [article accepted for publication].
CSB: Latvijas Republikas Centrālā statistikas pārvalde. 100 populārākie personvārdi: datu kopa [Central Statistical Bureau of the Republic of Latvia. 100 Most Popular Personal Names: Data Set]. Internet Access: http://vardi.csb.gov.lv [accessed 02.06.2025].
Eggert Birgit, Nissen Knudsen Bo 2023: Danish Name Lexicon: A New Web-Dictionary of Danish Personal Names. – Onomastics in Interaction With Other Branches of Science. Volume 2. Anthroponomastics. Proceedings of the 27th International Congress of Onomastic Sciences, ed. U. Bijak, P. Swoboda, J. B. Walkowiak, Kraków: Jagiellonian University Press, 123–140. DOI: https://doi.org/10.4467/K7446.46/22.23.17273.
Kohlheim Rosa, Kohlheim Volker 2013: Duden. Lexikon der Vornamen, 6., völlig neu bearbeitete Aufl., Mannheim, Zürich: Dudenverlag.
Leibring Katharina 2023: Movements and Changes in the Forename Stock in Sweden Between the 1990s and the 2010s. – Onomastics in Interaction With Other Branches of Science. Volume 2. Anthroponomastics. Proceedings of the 27th International Congress of Onomastic Sciences, ed. U. Bijak, P. Swoboda, J. B. Walkowiak, Kraków: Jagiellonian University Press, 279–298. DOI: https://doi.org/10.4467/K7446.46/22.23.17282.
Lieberson Stanley 2000: A Matter of Taste: How Names, Fashions and Culture Change, New Haven, London: Yale University Press.
Maciejauskienė Vitalija 2004: Dar kartą apie lietuvių vardus [Once again about Lithuanian Names]. – Kalbos kultūra 77, 84–95. Internet Access: https://etalpykla.lituanistika.lt/object/LT-LDB-
9
Page 100001:J.04~2004~1367158427446/J.04~2004~1367158427446.pdf [accessed 29.10.2025].
Periodika: Latvijas Nacionālās bibliotēkas interneta vietne Periodika [Periodika, the online platform of the National Library of Latvia]. Internet Access: https://periodika.lndb.lv/ [accessed 02.06.2025].
PMLP: Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde (Iekšlietu Ministrija) [Office of Citizenship and Migration Affairs of Latvia (Ministry of Internal Affairs)]. – Personvārdu datu bāze [Data Base of Personal Names]; lists of names (first or only) of Latvian residents – citizens – provided by the PMLP [prepared in November 2022]; separate lists of the 200 most common Latvian and non-Latvian given names compiled by the PMLP [prepared in June 2022], and a list of names of newborns compiled by the PMLP for 20 years (2002–2022) [prepared in March 2023].
Siliņa-Piņķe Renāte 2024: Ceļā uz jaunu latviešu personvārdu vārdnīcu jeb Ko nevar atrast Kļāva Siliņa vārdnīcā [Towards a new dictionary of Latvian personal names, or What cannot be found in Kļāvs Siliņš’s dictionary]. – Linguistica Lettica: veltījumkrājums Laimutei Balodei, speciālizlaidums, numura redaktori: I. Druviete, S. Rapa, 300–311.
Siliņš Klāvs 1990: Latviešu personvārdu vārdnīca [Dictionary of Latvian Personal Names], Rīga: Zinātne.
Sinkevičiūtė Daiva 2010: Z. Zinkevičius, Lietuvių asmenvardžiai [recenzija] [Z. Zinkevičius, Lithuanian Personal Names [Review]]. – Baltistika 45(1), 145–151. Internet Access: https://www.baltistica.lt/index.php/baltistica/article/view/1342/1260 [accessed 29.10.2025].
Sinkevičiūtė Daiva 2016: Ramutė Dabrytė, Rūta Sakalauskaitė, Dalia Pakalniškienė (sud.) 2014. Rinkis vardą lietuvišką: lietuviškų vardų žodynėlis. Vilnius: Versus aureus. 336 p. [recenzija] [Ramutė Dabrytė, Rūta Sakalauskaitė, Dalia Pakalniškienė (comp.) 2014. Choose a Lithuanian Name: Lithuanian Name Dictionary. Vilnius: Versus aureus. 336 pp. [Review]]. – Taikomoji kalbotyra 2016(8), 330–339. Internet Access: https://www.zurnalai.vu.lt/taikomojikalbotyra/article/view/17517/16686 [accessed 29.10.2025].
VVC: Valsts valodas centrs, Kalendārvārdu ekspertu komisija [State Language Center, Expert Commission for Calendar Names]. Internet Access: https://www.vvc.gov.lv/lv/kalendervardu-ekspertu-komisija [accessed 02.06.2025].
10
