Jonas KLIMAVIČIUS

FANOUŠEK, NADŠENEC, MILOVNÍK, FANOUŠEK

Už ne od včerejška někteří pochybují o vhodnosti slova sirgal ius – o jeho litevskosti a přiměřenosti významu. Je tu mnoho nejasností, uvažuje se povrchně, postupuje se tápavě, hromadí se různé náhrady – vzniká nejasná, neracionální směs. Proto je už dávno načase důkladně si věc vyjasnit, probrat vhodnost synonym či konkurentů slova sir galiaus. To, že sirgal ius je kalk z ruského болельщик, ještě není důkazem jeho nevhodnosti. V DŽ z roku 1954 ₁ se ještě nevyskytuje. V protokolu č. 34 Terminologické komise Ústavu litevského jazyka z 25. července 1958 je zaznamenáno: болельщик – sirgalius, sirgčius (zúčastnili se V. Kazakevičius, A. Kučinskaitė, V. Labutis, Ch. Lemchenas, J. Macaitis, A. Pranskėtis). V STŽ z roku 1959 ₁ je však pro болельщик uvedeno aistruolis (sportovní nadšenec). Tehdy se však aistruolis nerozšířilo. V DŽ z roku 1972 ₂ jsou jak sirgalius: 1. „kdo bývá stále nemocný, churaví“, 2. „vášnivý divák sportovních soutěží, sportovní nadšenec, aistruolis“, tak i aistruolis „kdo k něčemu chová vášeň; nadšenec, sirgalius“; a dokonce jediným dokladem u slova entuziastas „člověk plný nadšení, zaujatý nějakou myšlenkou; zapálenec“ je: sporto entuziastas (toto spojení je synonymem výkladu 2 slova sirga liaus a samo entuziastas – aistruolio je synonymem výkladu). LKŽ XII bez uvedení jakýchkoli pramenů a dokladů užití vychází z DŽ z roku 1972 ₂: sirgal ius 1. „kdo často stůně, nemocný“, 2. „vášnivý divák sportovních soutěží, aistruolis“. Z dvojjazyčných slovníků pouze RLKŽ z roku 1967 ₁ sirgalius ignoruje: болельщик – aistruolis, sporto rungtynių mėgėjas. Ostatní pečlivě uvádějí oba – jak sirgalius, tak aistruolis – a otázku normování neřeší. Mimochodem, někteří postupují velmi obezřetně: sirgal ius – болельщик (sportovní nadšenec), kdežto aistruolis – страстный человек, uvádí LRKŽ ₁, což znamená, že aistruolis se přiznává širší význam. Dokonce i domnělý autor aistruolis¹ (ve skutečnosti možná jen ten, kdo jej oživil) dává přednost sirgalius: болельщик hovor. – (sporto) sirgalius, aistruolis RLKŽ₂, I.

¹ Viz S a b a l i a u s k a s A. Iš kur jie? V., 1994. S. 11.

17

Nejčastěji se užívalo pouze sirgalius. Byly ovšem i námitky, dokonce i od sportovních funkcionářů, jenže nepříliš vážné a slabě podložené, například: „Není načase dát našemu divákovi mnohem čestnější [než sirgalius – J. K.] označení: milovník, obdivovatel, znalec, odborník? Nuže, než jazykovědci navrhnou vynalézavější pojmenování, spokojíme se i se starým.“ Šv 1981 3 27. Pro příznačné však je, že se místo aistruolis nenavrhuje sirgaliaus.

Fanoušek je kalk. Vraťme se však k litevštině a začněme slovem sirgti. LKŽ XII hojně dokládá význam 2 slovesa sirgti, přeneseně „starat se, trápit se“, ze všech nářečí: Kdo jiný se tu bude trápit tvými starostmi Taurāgnai. Netráp se cizími záležitostmi Kvėdarna. Co se staráte o mě, hleďte si svého Alantà. O své potíže se nestaráš, zato se trápíš cizími Skudūtiškis. Teď se zabýváme jen tím, jak děti lépe učit Marijampolė. Máma teď začala mít starosti s těmi bramborami Skaisgirys. Když něco chybí, pořád na to myslí Mielagėnai. Je tu také věta J o n a J a b l o n s k i o: Zbytečně se o nás tak staráš. Chybí citát Kazimierase Būgy: Vždyť jiní moji přátelé, prof. kněz A. Dambrauskas, prof. kněz P. Bučys, kněz J. Tumas (Vaižgantas), si všimli, že mi záleží na jazykových otázkách, že se jimi dokonce trápím K. Būg RR III 10. To opakovaně připomínali i badatelé zkoumající K. Būgu, např.: zjistili, že Būga se jazykovými otázkami přímo trápí Z. Zinkevičius a J. Kabelka, – K. Būg RR I 25.

V nářečích se podobně užívá také apsirgti, persirgti. Tirtu Normantas nikdy nebyl tak zamilovaný jako dvakrát láska Vaižgantas. Starosti jsou jako nemoci (neduhy): jednu přečkáš – přepadne tě druhá Utenà. Případ jsme protrpěli, teď to bude snazší Dusetos. Vyskytují se také zvláštnější případy užití: Naše Ona je zamilovaná do Petra (Petr se jí líbí) Álovė. Vzácná podstatná jména sirgutė, sirgulėlė znamenají „bolest srdce“. Existují i ještě vzdálenější významy – apsirgti „zařídit záležitosti druhých, prohlédnout“: Ty se postaráš o všechny Taurāgnai; atsirgti „vytrpět“: Zachoval jsem se lehkomyslně, pospíchal jsem, a pak jsem si to musel odtrpět Vabalninkas; „odpracovat si to s námahou“: Za tohle obilí jsem se mu odvděčil: pomáhal jsem při práci i kopal brambory Taurāgnai.

Takových užití spojení sirgti kuo? ir dėl ko? v písemných pramenech, kromě J. Jablonskise, K. Būgy a Vaižgantase, je mnoho – závažných, starších i novějších. Antanas

18

Jasmantas (poetický pseudonym filozofa Antana Maceiny) kolem roku 1942 napsal:

Slyšel jsi koně z dlaní pít pod starým dubem v poli a nevnímal, jak vítr vane, hedvábné kudrliny hadů. Slyšel jsi koně z dlaní pít... A já teď stůňu tebou: tvůj smích mi vítr přináší a dunění stříbrných podkov

A. Jasm P 36

V roce 1948 Juozas Lukša (Skrajūnas, Daumantas) napsal: Jejich příchod do Litvy vyřešil problém spojení se zahraničím, kterým trpěl domácí odboj už od prvních dnů hnutí KB 1995 4 68. Meilė Lukšienė píše: spěchali žít, přičemž šli přes mrtvoly, a trápili se veřejnými záležitostmi J. Bit VKB 81. Stůňu steskem po moři J. Kant KR 9, – veršuje básník. Příkladů z periodik je také dost: Nebem stonal nevyléčitelně T 1981 17 4. Němci jsou doslova posedlí prací LA 1997 22 27. Všem špatným cílům přechodů může zabránit jediná hlava, která žije starostmi o svůj podnik LA 1997 37 9. Ředitel se o záležitosti společnosti nestará, víc ho zajímají jiné věci LA 1996 219 9. Starosta a místostarostka „žijí“ kulturními záležitostmi LA 1996 65 17.

DŽ₁ bez rozlišení významu uvádí: Nestůněš mi po mně (nedělej si starosti). DŽ₂ rozlišuje – stonat 2. přen. „starat se“, DŽ₃ – 2. přen. „starat se, trápit se“: <...>, 3. přen. „vášnivě někoho či něco podporovat“. Fandit „Žalgirisu“.

Dále do systému patří nemoc – nejprve z nářečí. LKŽ VII liga 2. přen. „starost, trápení“. Ach, ty moje trápení (říká otec o svém dítěti, kvůli němuž má mnoho starostí)! Krosna. // „obtíž, nepříjemná věc“ Raseiniai, Er iškiai. △ stonat svou nemocí „trápit se vlastními starostmi“. Každý stůně svou nemocí Taurāgnai; stonat cizí nemocí „trápit se starostmi někoho jiného“: Proč stůněš cizí nemocí? Anykščiai; stonat jednou nemocí „žít stejnou starostí jako někdo jiný“ A 1883 72.

19

Z vážných písemností: sám povzbuzen „Aušrou“ jsem nabádal i jiné, aby se dívali na záležitosti Litvy očima „Aušry“, hlásali mladým lidem v Litvě evangelium, které hlásá ona; do jisté míry jsem stonal její „nemocí“ J. Jabl R I 249. Některá gymnázia doslova „stonala“ v dobrém slova smyslu, říkám, stonala literární nemocí Kazys Bradūnas, – Snt 1991 R 108. <...> nejprve onemocní poezií, potom prózou a teprve nakonec – dramatikou, jako by šlo o nemoc stáří Viktoras Miliūnas, – Nkn 1968 2 5. Říká se, že v noci sní o Litvě a ve dne na ni myslí. Stůně nemocí své země KV 1992 33 3. Nelze zapomenout ani na horečku 3. přen. „pracovní zápal, spěch, období největšího ruchu“ DŽ₃.

Systém doplňuje nakazit (se). LKŽ VI nakazit 8. přen. „přenést na někoho svou náladu, povahové rysy...; přenést se na jiného, zachvátit jiného (o náladě, sklonu)“: <...> // Stejně jako se šíří chudoba a nemoci, tak nesmírně nakažlivý je i smích a veselost Jonas Jablonskis. Jeho veselost nakazila všechny Juozas Balčikonis. // zvrat.: Když všechny uviděly moje šaty, nakazily se: dívám se – všechny si také ušily takové Upytė. I my se musíme chránit, abychom se nenakazili lhaním Jonas Balvočius-Gerutis. Ze současných písemností: R. Ramunienė dokázala nakazit láskou k francouzštině tak, že jsme se nemohli dočkat jejích přednášek LA 1997 108 14. Nakazil se nemocí archeologického bádání, <...>a s plným nasazením sbíral kamenné nástroje Z. Kos LŽ 54. <...> láskou k dětem se nakazila nevyléčitelně. Taková „nemoc“ je dobrá TMkt 1968 18 1. Tehdy se také nakazil divadlem LA 1997 100 27.

Samozřejmě se objevuje i nevkusné, stylisticky nevhodné užití: Kdy a jak jste se stal rušitelem klidu a nakazil se Oginskými a dalšími podivnostmi? LA 1995 107 12. Některé příklady mají charakter okazionalismů: předává poděkování „pacientovi házené“ LA 1996 237 19.

Celkově je však přenesený význam slova stonat velmi široký, zákonitý. Také ve sportovní oblasti má dva významy – rozlišuje se tu rovněž stonat čím? a komu fandit? Srov.: Chlapci po tomto zápase jednoduše propadli stolnímu tenisu Šv 1968 3 20. Nizozemsko masově „propadá“ rychlobruslení Sp 1968 33 4. A také: Tehdy právě Spasskij hrál s Fischerem, já fandil Spasskému LA 1996 24 19. Někdy se dokonce hraje s protikladem doslovného a přeneseného významu: Divákovi je 61 let, v roce 1973 prodělal infarkt myokardu, ale za kaunaský „Žalgiris“ „stoná“ už 30 let M ir T 1975 8 57.

20

A výraz sirgalius („fanoušek“) se užívá nejen ve sportu: politický fanoušek LA 1996 219 5, fanoušek LTV LA 1996 20 14, Jurgis Kunčinas, [poezie] fanoušek veršů Kr 1995 1-3 97, Vytautas Rubavičius, [kouření dýmky] fanoušci LA 1997 103 20. Tato dvojznačnost je snad do jisté míry srozumitelná i hlavním uživatelům slova sirgalius, ačkoli spojení sportovní sirgalius se neužívá.

V doslovném významu se v nářečích, slovnících i písemných pramenech užívá nebo užívala řada názvů činitele, obvykle však řídkých: sargalius Žvr, Skr, NdŽ, sargalis BŽ 598, Rtr, NdŽ, sargulys J, sarguolys Blv; sergalis Sd; sirgalius DŽ₂, širgelis „kdo byl nemocný“ (Būk tu širgelis, būk nesirgelis – vis tiek mirsi Sb), sirguolis tsp, sirgalynė Grž, sirgčius Vlk, sirglys Lk, Ser. Všechny mají více či méně pejorativní význam, a nejen sirgalius, sargalius: pejorativní význam jim nedává přípona -alius, má jej sama věc – časté stonání, snadné onemocnění, nezdravost. Pejorativní není miegalis („spáč“), ale samo dlouhé spaní. Jsou však zvířata s pejorativním významem – žimos miegalai („zimní spáči“) M ir G 1983 4 17, když je to jejich fyziologie, jejich přirozenost? A co nemiegalis („nespavec“)?! I část podobných odvozenin s příponou -ėlis má pejorativní význam – apkiautėlis, ištvirkėlis, nebrendėlis, ale některé „nemají pejorativní význam nikdy nebo alespoň poměrně často: numirėlis, pabėgėlis, padėgėlis, paskendėlis, pavargėlis, pražuvėlis, suaudėlis, pasiryžėlis, pasišventėlis, persikėlėlis“². Kdyby neexistovalo neutrální (nebo neutrálnější) slovo, možná by sirgalius 1. pejorativní význam neměl. Když existuje neutrální ligonis („nemocný“), ostatní názvy od téhož kořene jsou pejorativní – ligąšas Krš, ligąšius Škn, Šl, Kair, × ligaška Klov, Sdb, ligašnikas Ps, Pai, ligiza „paliegėlis“ Lzd, ligóčas J, ligóšius Ds, liguiša Grš (LKŽ VII).

Protože sirgalius, ačkoli je systémové a potřebné slovo, je kalk, je zajímavé podívat se na jeho předlohu. Ušakovův „Výkladový slovník ruského jazyka“ z roku 1935 uvádí význam slovesa болеть „projevovat soucit, truchlit, starat se“ jako zastaralý; zastaralé však není pouze spojení болеть душой. V akademickém velkém „Slovníku současného ruského spisovného jazyka“ z roku 1948 je význam slovesa болеть „prožívat morál-

²Gramatika litevského jazyka. V., 1965. Sv. 1. S. 318.

21

ní utrpení; znepokojovat se, starat se o někoho, o něco“ – bez jakéhokoli označení, zatímco ve čtyřsvazkovém „Slovníku ruského jazyka“ z roku 1957 je význam slova болеть „pociťovat úzkost, znepokojovat se; trpět“ uváděn jako přenesený, jeho odstín „ostře prožívat <...> v soutěžích“ jako hovorový. Болельщик je ve „Slovníku současného ruského spisovného jazyka“ hodnoceno jako nepovedený neologismus (нов. в просторечии), vykládaný jako „žertovné označení vášnivého pozorovatele sportovních soutěží, který ‚celým srdcem fandí‘ jejich účastníkům“. Časem však složka významu „žertovné“ odpadla – ve „Slovníku ruského jazyka“ a v „Slovníku ruského jazyka“ S. Ožegova (vydání z roku 1989) se slovo болельщик již vysvětluje bez „шутливое“ a hodnotí se jako hovorové slovo.

Nadšenec bylo až donedávna ryze knižní slovo – jen občas ho použil nějaký milovník méně obvyklých slov: Nadšencům veleli vlastní dirigenti N 1971 8 57, Kęstutis Andziulis. Naživo jsem ho neslyšel. Důvody jsou jasné: 1) fanoušek je přece jen obyčejné slovo, 2) nadšenec nemá v živém jazyce žádnou oporu, jakou má fanoušek (o nežádoucích asociacích slova nadšenec v živém jazyce – později). Pravda, slovo vášnivý mělo v úzu spisovného jazyka posledních několika desetiletí obvykle kladný význam, například: vášnivý bojovník DŽ₃, vášnivý milovník fotbalu Šv 1980 22 30. Nikdo však nezapomněl ani na rozdmýchávání nízkých vášní LA 1993 56 7, a jen málokdo slyšel o ušlechtilých vášních. Dříve páni pohrdali vědou. Místo sedmi svobodných umění je zajímala sedmera ušlechtilých vášní: jízda na koni, plavání, lukostřelba, šerm, lov, šachy a psaní veršů, <...> S. Mark NN 133. Ještě vzácnější a individuálnější je jakási ušlechtilá vášeň: Plody zkušenosti nejsou cílem, cílem je sama zkušenost... Vždy hořet žhoucím, ušlechtilým plamenem, uchovat si toto vytržení – to je úspěch života... Vše se rozplývá pod nohama, proto je lepší hnát se za ušlechtilou vášní... která vysoko na nebi na okamžik osvobodí ducha a rozechvěje city KB 1993 1 55 (překlad). Jinak vidíme celou škálu vášní od vášně pro automobily Šv 1975 23 18 až po vášeň pro shánění knih KB 1993 1 39. Občas se někdo pokouší stavět vášeň na roveň koníčku, ale sotva je to vhodné: Italská kara

22

lius byl vášnivým sběratelem – numismatikem: sbíral mince ze všech zemí. Klimas, který znal královu zálibu (vášeň), mu daroval sbírku mincí, které byly v oběhu v Litvě T ir N 1994 6 7. Kulturní vášnivost si zachovává své pozice: Multimilionář[So-ros] žije prostým životem a je známý jako vášnivý filozof LA 1993 148 7; vášnivý sběratel podivných, neužitečných, ale krásných věcí LA 1993 117 9.

Přechod od slov spisovného jazyka aistra, aistringas („vášeň, vášnivý“) k sémantice a pragmatice slova aistruolio je velmi velký a náhlý. Není třeba spekulovat ani se znepokojovat tím, jak je přijímáno takové užití slova váše: Fotbal – národní vášeň Brazilců T 1980 138 4. Fotbal – vášeň milionů (název knihy Rima Mackevičiuse – „Vyturys“, 1990). Sportovní aistruolis však zdaleka není někdo, kdo nepíská a nevyvádí hlouposti, srov.: Na tribunách už vypukla rvačka mezi temperamentními fanoušky obou týmů T 1990 105 4; jeden fanoušek byl zabit KmT 1988 93 4. Rozvášnění fotbaloví fanoušci ho zkopali a zbili pěstmi LA 1996 164 19. Rvačku rozpoutali horkokrevní fanoušci „Žalgirisu“ LA 1997 39 18. Tito fanoušci jsou zde jednoznačně spojováni s nízkými vášněmi (nikoli s ušlechtilou vášní pro sport): Policie musela po částečném uklidnění vášní evakuovat fanoušky k trajektům plujícím do Anglie LA 1995 33 19. Vášně však vzplanuly jak na hřišti, tak na tribunách. <...> U sektoru hostujících fanoušků už nebyl žádný pořadatel. Vášeň dlouho nepolevovala. U šaten místní fanoušci požadovali „Resepovovu hlavu“ LA 1995 160 26.

Samozřejmě se nelze domnívat, že to nemůže být typické i pro fanoušky. Například: Když na hřišti probíhá urputný boj, na tribunách vášně přetékají a fanoušci se dokonce začínají pěstmi přít o to, který tým je silnější LA 1995 24 18. Obecně lze poměrně vynalézavě slangově přetvořit celou skupinu sportovních termínů, například: Za největší a nejnebezpečnější tržnici v Evropě se považuje varšavský stadion k 10. výročí Lidového Polska. Zde se v sportovní terminologii denně schází asi 50 tisíc „s p o r t o v c ů“ – obchodníků a „n a d š e n c ů“ – kupujících. Podle místních statistik jich nejvíce přijíždí z Východu – <...>. Příchozí nejprve vítají národní „r o z h o d č í“ –

23

reketingoví pracovníci. Každý z nich obsluhuje pouze svůj „tým“. <...> Číhají na vás „košíkáři“. <...> Své „oběti“, většinou ženy, mohou sledovat celé hodiny a čekat, až někdo neopatrně odloží tašku. Když se žena zadívá na zboží, její taška se ocitne v jiné, větší tašce LA 1994 157 10.

Nadšenec se ještě před rozšířením ve sportu od něj velmi rychle odpoutal: nadšenec do starých předmětů L ir M 1971 10 10, nadšenec do letectví T 1981 239 4, nadšenci do starých kultur N 1981 10 58, nadšenci do populární hudby KB 1983 3 9, hudební nadšenec KmT 1987 22 3, nadšenci do „heavy metalu“ L ir M 1988 16 4, filmoví nadšenci ŠA 1991 31 4, nadšenci do počítačových her T ir N 1994 6 4. Tehdy se někdy hlavní sémantická varianta označuje i s předmětem – sportovní nadšenci T 1984 193 4, ačkoli převyšuje všechny ostatní natolik, že tento přívlastek není třeba, ledaže označuje sportovní odvětví – fotbaloví nadšenci, basketbaloví nadšenci. Nadšenec někdy není spojován ani s pojmenovaným předmětem vášně: Profesionálové, téměř profesionálové i další nadšenci její projekt všelijak přehazují a probírají, pravda, má k tomu předpoklady KV 1990 47 2. O N-ově zálibě a rybářských dovednostech by se dalo mluvit a mluvit. Nadšenec, profesionál LA 1997 200 27. Televize vysílala mši a nadšenci, dychtiví podělit se o radost ze svátku, se navzdory prudkému větru a plískanici scházeli na kopci Juozapinė, aby pouštěli kraslice Gkr 1989 13 3. Jen velmi zřídka se vyskytují věty, v nichž není ani naznačen předmět: Zdálo se, že už jen chvilka – a cikánka-nadšenka hodí kterémusi okouzlujícímu Litevci podmanivou růži L 1995 36 4. Občas se nadšenci přisuzuje dokonce velmi kladný význam: Její [historické] oblíbence tvoří nadšenci, bezuzdní, myšlenkami i činy se vrhající do dobrodružství Š. Cveig ERTT 17. Nechybí však ani záporné hodnocení: S neskrývaným opovržením hledí na fotbalové a popmusicové nadšence KmT 1987 22 3. Nu což, právě takový „balzám“ bylo třeba přilít do davu nadšenců... LR 1990 157 3. Nyní se „političtí nadšenci“ vyčerpali a můžeme se věnovat kulturní a národní práci LA 1996 158 11. <...> roztržití, okouzlující, poeticky naladění západní levičáci líbají na rty „pokrokový“ terorismus. Odkud se bere tolik nadšenců?

24

Odkud tolik citů k vrahům, kteří jediným demagogickým incidentem odrážejí všechna obvinění? Dnvd 1997 19 5. Ve skutečnosti na fotografii vidíme <...> zraněnou rozlícenými nadšenci „Jedinstva“ T 1990 95 4. <...> stranického nadšence Albertynase LA 1995 55 5. Dokonce i opravdový jazykový purista někdy pokárá nadšence do čistoty GK 1992 8–9 13.

Nejdůležitější je nezapomínat, že jsou stále živá i nářečí a co v nich znamená vášeň. LKŽ I₂ vášeň 1. „silná přitažlivost k něčemu, žádostivost, chtíč“: Vstoupila mu vášeň do srdce, tj. noglas (náhlá; prudká) touha J. Můžeš ovládat své vášně Trg. <...>. 2. „šílenství, zběsilost“: Psa popadla vášeň Ms, Šts. Když ho popadne vášeň, trhá, drásá i domácí Brs. / Zvířecí vášeň (doba páření) přišla J. Jabl. V LKŽ I₁ je pořadí významů opačné a také výklad se poněkud liší – 2. „žádostivost, chtíč, žár, nálada“. Pozornost si zaslouží i sloveso vášnivět 1. „pářit se“: Kobylka se páří Šts. Také DŽ₃ vášeň 1. „silná přitažlivost, žádostivost“: Vášeň ochladla. Vášnivá, zhoubná, škodlivá, neodolatelná vášeň. Ovládat vášně. Dát průchod vášním. 2. nář. „šílenství, přitažlivost“ [DŽ₁ a DŽ₂ – „přitažlivost“]: Psa popadla vášeň. Duchovností to tu nevoní... Mnoho nemění ani „Psychologický slovník“ (V., 1993): vášeň (rus. страсть, angl. passion) – „silný, trvalý cit, který zahrnuje celou osobnost člověka a zaměřuje veškeré jeho úsilí a síly na jediný objekt. <...>. Vášeň mohou vyvolat tělesné pudy, názory, ideje; vášeň může mít i patologický původ (např. v důsledku paranoidního vývoje osobnosti). <...>“. Výraz nadšenec se tedy užívá i takto: Mezi mladými je 2,8 procenta těch, kdo jsou planoucími nadšenci a milují se každý den. R 1990 272–275 31.

Takový je skutečný, původní nadšenec, který byl v litevské lexikografii snad poprvé zaznamenán roku 1929 ve velkém „Deutsch-litauisches Taschenwörterbuch“ A. Šolce a J. Talmanta, vydaném v Klaipėdě – jako ekvivalent německého Wollüstling. Na tuto skutečnost upozornil již roku 1974 Rainer Eckert, který v LKŽ I₁ nenalezl výraz nadšenec uvedený ve slovníku Aleksandrase Kuršaitise, převzatý ze slovníku A. Šolce a J. Talmanta³. Při podrobnějším zkoumání

³ E c k e r t R a i n e r. K vývoji litevského spisovného jazyka v sovětské éře. – Příspěvky k sociolingvistice. Halle-Saale, 1974. S. 131.

25

Mezeru ve zdrojích LKŽ zaplňuje doklad Wollüstling – gašluolis, aistruolis, který se nachází i v pozdějších německo-litevských slovnících – Vk. Gailius a M. Šlaža. Vokiškai-Lietuviškas žodynas. Klaipėda, 1932 [LKŽ má zkratku – GŠ] a Vokiškai lietuviškas žodynas / nově připravil K. Alminas. K., 1943. V roce 1955 tedy bylo slovo aistruolis užito nejméně počtvrté.

Tak nečekaně nadšenec zestárl o 26 let, ukázal se být dvojznačným a za téměř 70 let své existence snad stále jen hledá své místo. Neuvážené odsuzování dobře zakořeněného systémového kalku fanoušek a nečekané prosazování neznámého, později však rozpoznaného jako dvojznačný, výrazu nadšenec, k němuž došlo právě v době určitého převratu v jazykových zvyklostech, vyvolalo nejistotu a vytvořilo prázdné místo v úzu, do něhož se nahrnula další synonyma a konkurenti, ne vždy žádoucí. Především jde o cizí slova a exotismy fanoušci, torsidy apod., přenesené do litevské reality: fanoušci „Bangy“ LA 1992 89 15; „Bangu“ tak podporuje její neúnavná „torsida“ LA 1992 180 11. Exotismy se oprávněně užívají pouze kvůli místnímu koloritu, např.: mnohamilionová torsida LR 1990 116 3, temperamentní torsidové LA 1990 24 4, brazilští torcedores (fanoušci) Šv 1982 12 28. Je jen třeba zachovat míru a dbát na správné počeštěné i autentické podoby: tifoso (ital. tifoso: tifo „tyfus“; motivováno spíše příznaky tyfu – tifomania – blouznění při tyfu); torcedor (port. torcedor, původní význam „fanoušek býčích zápasů“) a zkráceniny – kolektivní singulár torsida a torsidy, aficionado (šp. aficionado, mn. aficionados, původní význam „fanoušek býčích zápasů“).

Fanoušci byli dosud ve slovnících a v serióznějším úzu považováni za anglicismus (angl. fan – fanatic zkráceně): fan – nadšenec, amatér, sportovní fanoušek ALKŽ, fanoušek sport. – fotbalový fanoušek – football fan, nadšenec (sportovní nadšenec) – fan LAKŽ. V úzu nebyla exotičnost fanoušků výrazná, zato jejich hanlivé hodnocení bylo nepochybné: Fotbaloví fanoušci. Je to směs pankáčské arogance a skinheadské zuřivosti. Tito mladí lidé mění fotbalová hřiště v gladiátorské arény LA 1992 61 10. Angličtí fanoušci vyvolali nepokoje v Malmö LA 1992 116 2. Avšak užití-

26

stará zastarává, hodnocení jsou nestálá. K užívání a hodnocení se ještě vrátím.

Nejneočekávanějším, možná dokonce vnuceným kandidátem je – bildukas. Způsob, jakým se začal šířit (nikoli jak se začal šířit sám!), rozhodně stojí za společnost, která přišla o okovy, ale ještě se nevzpamatovala z úžasu. Zde je úryvek z dopisu „A co kdyby „bildukai“?“: „Přečetl jsem si článek televizního sportovního komentátora V. Mundryse „Ta rupi duona kasdieninė“ v pořadu „Kalba Vilniuje“, v němž lituje, že nemáme dobré označení pro sportovního nadšence, jako mají například Italové „tifosi“. Návrh mě napadl hned následující den cestou na stadion „Žalgiris“ <...>. Cestou jsem narazil na skupinu fanoušků z jihovýchodní tribuny, kteří se sváteční náladou, vyzbrojeni bubny a trubkami, ozdobeni bílo-zelenými symboly a národními trikolórami šli podporovat své miláčky. Když jsem uslyšel dunění jejich bubnů, spatřil jsem skupinu bilduků – čilých, mrštných rošťáků z našeho folklóru, kteří se neuklidní, dokud nedosáhnou svého. <...>. Tak co myslíte, vážení, co kdyby – „bildukai“? <...>“ Sp 1988 111 2, K. Dainiūnas (jazyk neupraven). A pak to začalo: Litevští sportovci v poslední době tolikrát bolestivě bodli jugoslávské bilduky R 1990 58 6. V knize „Mezi chuligány“, vydané v Londýně, její autor Bill Buford vypráví o fotbalových fanoušcích, kterým se v zahraničí nejčastěji říká fandové, zatímco v Litvě se jim přezdívá bildukai LA 1993 9 9.

Tady je to snad vyjádřeno přesně – přezdívají jim tak, sami se tak nenazývají. Co je komu do toho, jak pojmenovat diváky slavné jižní tribuny?! Avšak mytický strašidýlko R 281, K. K. Donel, Blv, Skr „pabalda, kaukas, kipšukas„ LKŽ I₁ docela výstižně nahrazuje poltergeista: POLTER-GEIST by v překladu z němčiny znamenal „hlučící duch vyvolávající hlasitý rámus“, česky tedy strašidýlko VŠ 1990 2 8. Nyní už není tajemstvím, že Zemi obklopují nejrůznější vlny, stoupají z litosféry do ionosféry a vracejí se odtud; je velmi pravděpodobné, že vznikají jakési energetické kanály – vlnovody, jimiž putují duše zemřelých lidí. <...>. Litevci těmto duším říkali a dodnes říkají strašidýlka. Jako by chtěly oznámit svou přítomnost T 1990 139-140 6. Strašidýlkem lze nazvat i obyčejného, jen trochu hlučnějšího nočního ptáka: Nevím, kolik lidí teď poslouchá noční pořad. <...>. O

27

právě museli po telefonu mluvit s bilduky studia <...> s bdícími <...> občany KV 1990 16 4. Myslím však, že diváci fotbalových zápasů nikdy nesouhlasí s tím, aby se jim říkalo bildukai – gulagový význam slova bildukas jim to nedovolí: Bylo třeba náležitě zmínit „urky“ (zloděje), „bilduky“ (udavače). Naše tehdejší dny by nebyly správně pochopeny bez těchto Stalinových dělníků... LA 1990 114 3. <...> sám přiznal, že po tři roky, kdy pracoval jako informátor KGB, propíjel drobné „bilduků“ R 1990 266 1.

Je čas vyvodit závěry a shrnout, třebaže vzhledem k užívání možná ještě nenastal čas na konečné závěry. Zatím jen toto:

1. Sirgalius se nepodařilo vytlačit; sirgal(i)us zůstává ve sportu i v obecném úzu – 2. „vášnivý divák sportovních utkání, sportovní nadšenec, aistruolis“ DŽ₃. Aistruolis už vstoupil na scénu, jeho užívání ve sportu i jinde se však neustálilo; DŽ₃ ho podává poněkud neurčitě – „ten, kdo k něčemu chová vášeň, nadšenec“. STŽ₂ z roku 1996 se pokouší rozlišovat šířeji a zavádí ještě více rozlišení: 1) s p o r t o m ė g ė j a s – ang. sports fan, něm. Schwärme, Sportfreund, Fan; rus. болельщик – „člověk, který se zajímá o jeden nebo několik sportů, o celé sportovní hnutí. Sportovní nadšenec navštěvuje soutěže a různými způsoby shromažďuje informace o svém oblíbeném sportu nebo sportovním hnutí“. Srov. sirgal(i)us, aistruolis, fanatikas; 2) a i s t r u o l i s ↗ sporto mėgėjas; 3) s i r g a l i u s– ang. fan, něm. Fan, Sportfreund; rus. болельщик – „sportovní nadšenec, který se stará (prožívá) o záležitosti svého oblíbeného sportu, týmu či sportu své země, navštěvuje sportovní akce, podporuje své favority nebo prostě krásnou hru, ušlechtilé činy sportovců a sportovní ideály“; 4) f a n a t i k a s (lat. fanaticus – inspirovaný; zapálený; fanum – svatyně) – ang. fanatic; něm. Fanatiker; rus. фанатик – 1. „člověk, který vášnivě a bouřlivě podporuje nějaký tým; někdy se u něj projevuje neúcta k soupeřům a rozhodčím“. Srov. aistruolis, sirgalius, sporto mėgėjas (2. „člověk s radikálním přesvědčením, který velmi nenávidí jinověrce; zaslepenec“; zařazeno je i fanatizmas – „vášnivá, slepá oddanost vlastním přesvědčením; bezvýhradná víra ve správnost nějaké věci či myšlenky. Fanatismus je spojen s nesnášenlivostí vůči cizím názorům a snahám. Ve sportu je nepřijatelný, protože je neslučitelný-

28

dům se základními principy olympismu jako společenského jevu“). Ve skutečnosti by se sem hodila slova Adama Mickiewicze, třebaže pronesená při jiné příležitosti: „Opravdu je dobře <...> těm, kdo jsou přesvědčeni, že když si pořídí slovník, mají v kapse tribunál schopný vyřešit i ty nejjemnější spory“ (Adomas Mickevičius. Lyrika. Baladės. Poemos. V., 1975. P. 342). Ať je slovník strážcem tradice, svědkem úzu a hlasatelem rozumného východiska. Zcela zřetelně jsou patrné dva hlavní a odlišné typy: sportovní nadšenec, který má rád a zajímá se, a fanoušek, který „onemocní“ sportem i fanděním týmu. Jestliže fanoušek „onemocní“, je to známka síly systému. Nic znevažujícího v tom není, není třeba ani nic vynášet do nebes a smysl pro humor je zdravý. Fanoušek už je zařazen dokonce i do „Slovníku pro prvňáčky“ Jonase Paulauskase a Gražvyda Kirvaitise (K., 1992. P. 20).

2. A co dělá nadšenec, na to zatím odpověď nemáme. Má vášeň, je vášnivý – to je zatím jen půl kroku; mimochodem, do jiných oblastí se možná podařilo vkročit úspěšněji než do sportu. V článku A. Budryse a R. Delkause „Pět typů fanoušků“ se v roce 1984 pokusili tento jev zachytit, ale nepodařilo se jim to: „K pátému typu se řadí nadšenci – lidé doslova ponoření do sportovních událostí. Zajímají se o každé utkání a všechny informace.“ T 1984 264 4. Úzus se vydal docela jiným směrem, ačkoli dosud není ustálený. A je třeba jen litovat, že kvůli tomu nadšenci máme nyní takovou úzusovou směsici: „Tento zápas sledovalo 6800 fotbalových příznivců, asi třetina z nich byla z Litvy. Vztahy mezi místními a fanoušky z naší země byly vřelé a přátelské a k žádným incidentům nedošlo. V sektoru 15, kde seděli nejvášnivější litevští fanoušci, však došlo k mnoha konfliktům s lotyšskou policií. Ačkoli mladí litevští fotbaloví příznivci nejsou žádní andílci, naši nadšenci byli napadáni... Proto se asi sto litevských fotbalových příznivců muselo obrátit o pomoc...“<...> <...> <...> LA 1992 158 11. Tedy místo jednoho fanouška – čtyřslovná sémantická motanice, v níž není vidět ani pět typů... A takhle často: <...> se sešlo asi tisíc diváků, <...>. <...> po žádných fanouškovských incidentech nebylo ani stopy <...> (hned vedle lotyšských fanoušků sedělo 18 litevských fanoušků), <...> LA 1995 107 19. Fanoušci „VLPFK–Sirijus“ rozdrtili v utkání fanouškovského šampionátu příznivce „Inkaro–Grifo“ dokonce 18:1 LA 1995 89 19. Kde jsou těch pět, nebo alespoň dva či tři typy? Kde jinde je takový zmatek? A

29

není čas parafrázovat: tři Litevci – pět termínů?

3. Įdėdamas fanatiką ir neužmiršdamas pridėti, kad „kartais pasireiškia jo nepagarba varžovams, teisėjams“, o fanatizmas – „nepriimtinas sporte, nes nesuderinamas su olimpizmo <...> principais“, fanui durų STŽ₂ visai neatveria. DŽ₂, rėpdamas plačiau, irgi pažymi fanatiko trūkumą – 2. prk. „žmogus, labai uoliai atsidėjęs kuriam nors darbui, reikalui ar idėjai ir nesidomintis kitkuo“. Šitaip fanatikas vartojamas ne tik sporte: tikras meno fanatikas N 1981 4 44; tų pirmųjų teatro fanatikų liko vos keletas L ir M 1983 22 12. Taigi fanatikas yra ir sportininkas, ir sirgalius – ir teigiamas, ir neigiamas, o fanas – tik sau atrodantis teigiamas sirgalius.

STŽ₂ záměrně nezařadil nadšence, ačkoli obsahuje heslo nadšení – „stav velkého duševního povznesení a odhodlání. Nadšení pomáhá dosáhnout stanoveného cíle“. Jak již bylo zmíněno hned na začátku, STŽ₁ uváděl nadšence (sportovního nadšence), jediným dokladem hesla nadšenec v DŽ₂ (a DŽ₃) je sportovní nadšenec. Nadšenec však obvykle není divák ani fanoušek, nýbrž sportovec (nebo jiný aktivní účastník, ne ten, kdo jen sedí): běžecký nadšenec Šm 1977 4 46, nadšenci do závěsného létání T 1981 239 4. Samozřejmě lze ve vzácných chvílích mimořádného duševního povznesení také nadšeně povzbuzovat (například vlastní národní tým), ale v žádném případě není správné spojovat světlé, ušlechtilé nadšence s omezenými, slepými fandy.

Zkratky

ALKŽ – Anglų-lietuvių kalbų žodynas / Sudarė A. Laučka, B. Piesarskas, E. Stasiulevičiūtė. V., 1975.

K. Būg RR – B ū g a K. Rinktiniai raštai. V., 1958, T. 1. V., 1961, T.3

J. But VKB – B ū t ė n a s J. Vinco Kudirkos bendrąžygiai. V., 1993.

Š. Cveig ERIT – C v e i g a s Š. Erazmo Roterdamiečio triumfas ir tragedija / Vertė R. Jonynaitė. V., 1991.

Dnvd – „Dienovidis“.

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: DŽ₁ – I leid., V., 1954. DŽ₂ – II leid., V., 1972. DŽ₃ – III leid., V., 1993.

GK – „Gimtoji kalba“.

Gkr – „Gimtasis kraštas“.

J. Jabl R – Jablonskio raštai. K., 1932, T. 1.

A. Jasm P – J a s m a n t a s A. Poezija. V., 1992.

30

J. Kant KR – Kantautas J. Kranto randai. Klaipėda, 1994.

KB – „Kulturní barvy“.

KmT – „Pravda komsomolců“.

Z. Kos LŽ – Kosidovskis Z. Lisipo žirgai / Vertė J. Ragauskas. V., 1968.

Kr – „Břehy“.

KV – „Vilniuské rozhovory“.

L – „Litva“.

LA – „Ozvěna Litvy“.

LAKŽ – Piesarskas B., Svecevičius B. Lietuvių-anglų kalbų žodynas. V., 1979.

L a M – „Literatura a umění“.

LKŽ – Slovník litevského jazyka. V., 1941, sv. 1, 1. vyd. V., 1968, sv. 1, 2. vyd. V., 1962, sv. 6. V., 1966, sv. 7. V., 1984, sv. 12.

V článku se používají také zkratky tohoto slovníku

LR – „Litevské ráno“.

LRKŽ – Lyberis A. Lietuvių-rusų kalbų žodynas. V., 1971.

S. Mark NN – Markišas S. Niekam nenusileisiu / Vertė M. Žilionienė. V., 1969.

MedŽ – Astrauskas V., Biziulevičius S., Pavilonis S., Vaitilavičius A., Vileišis A. Slovník lékařských termínů. V., 1980.

M a G – „Věda a život“.

M a T – „Věda a technika“.

N – „Němen“.

NKn – „Nové knihy“.

R – „Republika“.

RLKŽ₁ – Rusko-litevský slovník / Připravili V. Baronas, V. Galinis. V., 1967, sv. 1.

RLKŽ₂ – Rusko-litevský slovník / Sestavil Ch. Lemchenas. V., 1982, sv. 1.

Snt – „Santara“ (R – podzimní číslo).

Sp – „Sportas“.

STŽ₁ – Slovník sportovních termínů / Odpovědný redaktor V. Steponaitis. V., 1959.

STŽ₂ – Slovník sportovních termínů / Připravil S. Stonkus. K., 1996.

ŠA – „Athény severu“.

Šm – „Šeima“.

Šv – „Švyturys“.

T – „Tiesa’.

T ir N – „Taip ir ne“.

TMkt – „Sovětský učitel“.

VŠ – „Vasario 16“.

Číslice všude označují roky, čísla (římské číslice – svazky), stránky.

31