Jonas KLIMAVIČIUS

Institut litevského jazyka

OBKLADOVÁ PRKNA A OBKLADOVÉ LIŠTY

V LKŽ II z roku 1947 ₁ obkladová prkna ještě nejsou (nejsou ani v kartotéce LKŽ II). V RŽ z roku 1948 už je zařazeno obkladové prkno. Není tedy jasné, proč se obkladové prkno nedostalo do DŽ₁ z roku 1954 a DŽ₂ z roku 1972, do PolŽ₁ z roku 1959 ani do PolŽ₂ z roku 1984, ba ani do MedŽ z roku 1971.

To se nyní projevuje i v inzerátech na tyto módní výrobky: prodávají se obkladová prkna, dokonce obkladové prkno (mimochodem, i technologická štěpka); objevují se dokonce i truhlářská obkladová prkna – údajně prkna truhlářů (mimochodem, truhlářské lišty najdeme vzápětí); kvalitním obkladovým prknem obkládáme balkony a byty; prodáváme jasanová, borová obkladová prkna a podlahová prkna [podlahová – prkna, ale obkladové prkno – jedno?!].

Pojem obkladového prkna (jeho rozsah) se poněkud měnil. V knize A. Gurvičiuse Truhlářské práce, vydané roku 1959, se píše: Profilovaný podélný materiál, nazývaný také „truhlářské lišty“, má v příčném řezu nikoli obdélníkový, nýbrž složitější, profilovaný obrys, například obkladové prkno, podlahová lišta, žlábková lišta, madlová lišta, okenní a dveřní zárubňové lišty (obr. 88) 73. Je tam také stěnové prkno: Obkladové stěnové prkno (rustika) (obr. 87) – tenká ohoblovaná prkna – mají na jedné své ploše figurální profil ve tvaru podélného válečku (=válečku) s malými prohlubněmi; používají se k obkládání stěn budov 73. V LKŽ XII toto stěnové prkno není; je tam jiné stěnové prkno – „mapa“ L 443 (mapbo-ard). Nikde se nyní nenachází rus. рустик PrekŽ – rustelis, ale to je nepravděpodobné, protože rustas znamená rustikální kámen. Podobná je také vagonlentė: Obkladové prkno (vagonka) (obr. 86) – tenká prkna s perem a drážkou, která mají na jedné ploše figurální profily v podobě podélných válečků (=válců) s malými prohlubněmi 72. V pozdějších publikacích z tohoto oboru se obkladovým prknům, jejichž profil se poněkud podobá palubkám, přisuzuje podobné použití jako oněm stěnovým prknům: Stěny se obkládají obkladovými prkny. Pero obkladového prkna připomíná polodrážku se šikmo seříznutým okrajem. Zasazuje se (=zapušťuje) do drážky sousedního obkladového prkna. — — — Profil jejich lícové strany je složitější než u palubek V.

44

Kuksovas, J. Kuksovas, Medžiagų mokslas staliams ir dailidėms, 1971, p. 80. Nors kartais dar vėlesniuose leidiniuose jų paskirtis nesuprantamai susiaurinama: D a i l y l e n t ė s – obliuotos lentos, gerojoje pusėje turinčios profilį, skirtos langų ir durų angoms iš vidaus ir išorės apkalti Pramoninių prekių mokslas, kn. 1, K., 1975, p. 368.

Obkladové prkno je v DŽ₃ z roku 1993 „dokončovací prkénko“, ve StatŽ z roku 1993 angl. sarking [kolektivně „obkladová prkna“], v MedŽ₂ z roku 1998 „hoblovaná lišta různého profilu, používaná k povrchové úpravě stěn domů“ – rus. обшивная доска, něm. Bekleidungsbretter npl, angl. lining [kolektivně „obložení, opláštění, povrchová úprava; materiál k tomu vhodný“], match boarding [také „prkna s perem a drážkou – spárovky“].

Na začátku se tedy obkladové prkno mělo odlišit od stěnového prkna a zařadit mezi lišty – srov. truhlářské lišty. Dokonce i v MedŽ₂ je obkladové prkno jistým druhem „lišty“. Co je však ta prkenná lišta a co je dřevěná lišta? Dřevěná lišta se vyskytuje už ve slovníčku „Technické truhlářské termíny“ (s. 275–281), zařazeném v knize Prana Dankše Učebnice truhlářského řemesla (II. část, termíny politevštil jazykovědec Stasys Dabušis), vydané roku 1935: lystai – něm. Leisten – dřevěné lišty (276), dřevěné lišty – něm. Leisten – žarg. lystai (279). I. část této knihy vyšla až roku 1948. Germanismus lystė, lystelė se na čas vrátil do terminologie, např.: планка – lišta, lať TechŽ, планка – lišta, lať; destička PolŽ₁, галтель – 2. lišta (stavebnictví) PolŽ₁. V PolŽ₂ už галтель znamená – 3. stav. dřevěná lišta (1. truhl. žlábkovací hoblík). Co však znamená dřevěná lišta? Vysvětlení v DŽ₃ je obecné a nepřesné – „dřevěná lišta, kterou se zakrývá nějaká mezera“, v LKŽ VII naprosto nepřesné – „dřevěná lišta, kterou se zakrývá mezera mezi podlahou a stěnou“, zatímco v MedŽ₁ a MedŽ₂ dřevěná lišta není (ačkoli se ve výkladu termínu podlahová lišta používá výraz dřevěná lišta). Existuje prkenná lišta – „úzká lišta vyříznutá z prkna“ – rus. рейка, něm. Latte, angl. lath, slating, battens MedŽ₂. Je to totéž co dřevěná lišta? Někdy – zdá se, že ne: раскладка – 2. stav. obkladová prkenná lišta (a рейка – 1. truhl. lištička) PolŽ₂, раскладка – stav. mezilehlé prkno, obkladová prkenná lišta, рейка – 1. prkenná lišta PrekŽ. Někdy je to totéž: галтель – 1. žlábková lišta PrekŽ. DŽ₃ definuje prkennou lištu jako „úzkou dřevěnou lištu“, zatímco v LKŽ VII není.

Zajímavé je, že už v RŽ z roku 1948 je vedle obkladového prkna také o b k l a d o v á l i š t a. Také v učebnici Nauka o průmyslovém zboží z roku 1975 se rozliš-

45

… už se tedy objevují dva předměty, pouze název druhého je – dailyl ystė: Do sortimentu hoblovaných podélných výrobků patří: d a i l y l e n t ė s, podlahové lišty, d a i - l y l y s t ė s, zábradlí aj. (obr. 53). P o d l a h o v é l i š t y a d a i l y l y s t ė s jsou profilové prvky určené k obložení rohu mezi podlahou a stěnami; <...> 368. Takže se znovu vynořilo -lystė, ačkoli už v roce 1948 mělo RŽ -juostė. V LKŽ VII (1970) se medjuostė vysvětluje jako „podlahová lišta“, zatímco zde se s grindjuoste ztotožňuje dailijuostė. V RKLŽ II z roku 1983 se dailijuostė ztotožňuje s bagetas: калевка – 2. дайлиюсте, багетас, окладная калевка – дайлиюсте, багетас.

Bagetas se vyskytuje již v PolŽ₁ a také v PolŽ₂. Co to ale je? V různých výkladech je rozsah pojmu vymezen různě. bagetas (fr. baguette – proutek, tyčka) – „natřené, leštěné dřevěné lišty používané na rámy (lemování, obložení), čalounění, závěsy“ LE II; bagietai – „leštěné, často pozlacené dřevěné lišty používané na rámy obrazů, obložení stěn, garnýže na záclony aj.“ TŽŽ 1936; bagetas – „profilované lišty používané k výrobě rámů obrazů“ – rus. багет, něm. Garnierung sleiste MedŽ₁, – rus. багет, něm. Leiste, angl. fillet, moulding MedŽ₂ [молдинг – ozdobná lišta PrekŽ]; bagetas – 1. „dřevěná lišta na rámy obrazů a výzdobu stropů a stěn“ TŽŽ 1985; багет – багетас, ремų lentelė PrekŽ. DŽ₃ bagetas – „lišta na rámy, rámová lišta“.

Takže jak dailylentė, tak bagetas mohou mít různý profil i účel, a proto by snad bylo lepší a přesnější rozlišovat: dailijuostė – jakákoli ozdobná, dekorativní lišta, zatímco bagetas – to je rámová lišta: rámová lišta na obrazy (také bagetas), rámová lišta oken, rámová lišta dveří.

Rėmjuostė se objevuje už v učebnici P. Dankšase z roku 1935: ramštukas (něm. Rahmstück) – rámová lišta (277). Užívá se široce: rėmjuostė – „část rámu okna nebo dveří, <...>“ – rus. обязанка, něm. Fries, Rahmenholz MedŽ₁ [MedŽ₂ – není]; обязанка – 1. truhl. rámová lišta, 2. stav. rám PolŽ₂ [PolŽ₁ – 1. spoj (dřevo), 2. rám (okenní, dveřní)], PrekŽ.

Grindjuostė v učebnici P. Dankšase z roku 1935 nahradila fuslystą: fuslystai – něm. Fussleisten – podlahové lišty, neboli grindjuostės (276). Nyní se všude uvádí, že grindjuostė je náhradou za plintuso, rozšířený z ruštiny плинтус (původem však řeckého), avšak TŽŽ 1936 uvádí plinta, plintusas

46

(řec.) – 2. „dřevěné lišty na obložení okrajů podlah a jiných předmětů“ (1. základ sloupu). TechŽ z roku 1949 uvádí плинтус – medjuostė, apkalas (stav.). Termínem je pouze grindjuostė – „lišta zakrývající spoj podlahy a stěny“ – rus. плинтус, něm. Fußbodenleiste, Dielenleiste MedŽ₁₂, angl. skirting board, skirting plate, plinth MedŽ₂. Podle grindjuostę vznikla lubjuostė LA 1997 24 14 (v inzerátech se objevovalo dek. palubio juosta).

Již dlouho se užívá stikla juostė – „dřevěná lištička přitlačující sklo okna nebo dveří (=juostelė – J. K.)“ – rus. уманук, něm. Glasleiste MedŽ₁, zatímco MedŽ₂ uvádí stiklo tvirtinimo juostelė – angl. glazing bead. Stikla-juostė je motivovaný a přesný termín, stejně jako něm. Glasleiste a angl. glazing bead, kdežto rus. уманук je méně přesně vymezeno: уманук – 2. stav. dřevěná lištička (1. truhl. hoblík na zaoblování) PolŽ₂ (ačkoli také angl. glazing bead – dřevěná lištička StatŽ), 1. stav. gaubtjuostė (2. hoblík na zaoblování) PrekŽ (v rejstříku – gaubtajuostė). To je zřejmě novější novotvar. Možná by gaubt(a)juostė označovalo pouze jeden z profilů stikla juosčių?

gaubt(a)juostė by se však dobře hodilo i pro lovelinei juostelei (A. Gurvičius, Stalių darbai, s. 73), nebo zejména jako náhrada za kampui EL 1996 23 1 (ačkoli zde by se hodilo i kampajuostė).

Čistý kalk antplyšis (rus. нащельник) je v terminologii EL 1996 23 1 rovněž označen slovem téhož modelu: plyšiajuostė PrekŽ.

Jiný model představuje apvadas – „profilovaný nebo hladký prvek používaný k obložení zárubní, dveřních rámů aj. prvků“ – rus. наличник, něm. Beischub, Beistoß MedŽ₁; 1. „profilovaná nebo hladká lišta zakrývající spáry mezi dveřními (okenními) zárubněmi a stěnami“ – rus. наличник, něm. Beischub, Beistoß, angl. trim, 2. „lištička nebo proužek připevněný k okraji prvku“ – rus. обкладка, něm. Verkleidung, angl. lipping MedŽ₂. Jde o poměrně dobře motivovaný termín (:apvesti), v dřevařství však nejen dvojznačný, nýbrž i mnohoznačný v technice a stavebnictví. Snad proto se objevuje apylangė: оконные коробки – apylangės (okenní zárubně) (stav.) TechŽ, наличник – 1. apylangė (2. obložení, 3. klíčová lišta) PrekŽ. Apylangė, v LKŽ₂ je uveden nedostatečně rozlišený význam doložený z Daugel iškis (Reikia mazgot apylanges), v terminologii se už dlouho zkoušelo užívat jej různými způsoby, ale neujal se. Přesto už je třeba definitivně se rozhodnout, neboť dříve se užívalo nelitevské lamperija (o níž

47

Nevhodnost viz Lamperija, lota, mūrlotas, – LA 1994 109 16), překlad učebnice P. Dankšasem apranga (něm. Verkleidung) (276, 278) – je nejvyšší čas se konečně ustálit. Apvadas má ve stavebnictví význam také обход 2. PolŽ₂, a také обвод, обводка PolŽ₂ a обрамление 3. PolŽ₂, v textilnictví pak кайма, v kožedělnictví обводка 2., a obecně také окантовка 2. PolŽ₂. Pokud bychom však zavedli apylangę, potřebovali bychom také apydurio. Apylangė by se hodila k palangę, viršulangę, užlangę, tarp(u)langę, a apyduris k viršduris, tarpduris, užduris, prieduris. Větší systematičnost znamená jasnější termíny.

Existuje tedy skupina názvů desek s druhou složkou odvozenou od slova lenta – storlentė [storlentės – „desky o tloušťce (48–100) mm a šířce (150–200) mm“ – rus. баттенсы, дилены, něm. Battens (pl), Dielen (pl), angl. battens, deals MedŽ₂], plonlentė [plonlentės – „desky o tloušťce (12–44) mm a šířce nejméně 100 mm“ – rus. бордсы, něm. Boards pl, angl. boards MedŽ₂], grindlentė (zatím nerozhodnuto, zda ji považovat za termín), parketlentė (pojem je třeba ještě upřesnit), sienlentė (zdá se zastaralý), stoglentė („šindel, štípaná taška, šindel“ LKŽ XIII), vagonlentė, šonlentė (postele, pohovky) MedŽ₁, spraustlentė „deska do drážky“ DŽ₃, rus. шунтунна PolŽ₂ (PolŽ₁ – spraustalentė), virš(u)lentė (něm. Kopfst7Cck – kopštikis učebnice P. Dankšase, s. 276, 281) [tarplentė, tarplentis, tarplentinis znamená „mezery mezi deskami“ LKŽ XV, ačkoli PrekŽ uvádí jiný význam: доскадка – staveb. tarplentė, apvadinė lentjuostė. A existuje také skupina termínů s druhou složkou odvozenou od slova juosta – medjuostė, lentjuostė, rėmjuostė, grindjuostė, lubjuostė, stikljauostė, gaubt(a)juostė, plyšjauostė (sémanticky odlišné jsou kaklajuostė, strėn juostė; garsajuostė, vaizdajuostė).

Dailylentė ir dailyl juostė jsou prostě modelové termíny. Pouze spojovací samohláska těchto složenin s první složkou odkazující na dveře je nepravidelná (mělo by být dailia-). Stálost normy je však důležitější než slepá systematičnost, tím spíše, že podobných výjimek – a právě s první adjektivní složkou – je mnoho, většinou právě s -y-: dail yraštis – podoba Jona Jablonského, ačkoli existovalo i dailiaraščio (Jurgis Šlapelis) a dailarašystės (slovník F. Kuršaitise), dále dailymolis RŽ, dailysuolis LzP (a také sunkymetis, brangymetis, pigymetis, karštymetis; méně často s -i-: šaltibarščiai, žalibarščiai, žalitvorė). V nářečích se vyskytuje také dailimalkės v Alksnėnai (dailimalkės v Kazlų

48

Rūda), ale nejde ani o slova spisovného jazyka, ani o termíny, takže žádný rozpor s dailylentei ir dailyjuostei neshledal.

Poslední věc je nejhloupější, ale nelze ji zamlčet. Už v roce 1954 je v LE II bagetas vykládán jako určitý druh medinės lišt. Občas se člověk setká s máslem namazaným na máslo, někdy i s tukem navíc… Ještě horší je to, když se objevily i plastikinės dailylentės LA 1995 247 21. Když se objevil salių futbolas, běžný sport zůstal prostě futbolas. Když se objevil paplūdimio tinklinis, běžný sport zůstal prostě tinklinis. Když se dříve objevil stalo tenisas (mimochodem namísto ping-pongo), nějakou dobu se místo teniso – lauko tenisas říkalo tenis, ale nyní je to zase jen tenisas (ne vždy a n a d v o ř e!). A v reklamním šumu kolem nauky o dřevě se objevují… medinės dailylentės LA 1998 37 20, medžio dailylentės LA 1998 162 12. To není třeba a ani to není přípustné! Medinių lentų – toho se snad dočkáme?

Závěry

Slovo dailylentė, zaznamenané v roce 1948, se dlouho nedostalo do normativních a terminologických slovníků. sienlentė (apdarinė), které mohlo s sienlentė soupeřit, se vůbec neprosadilo v žádném významu. Zpočátku byla dailylentė zařazena do kategorie lentjuosčių či medjuosčių, ale mnohem později, když se prosadilo dailyjuostei (ačkoli bylo zaznamenáno rovněž roku 1948), spadá dailylentė do kategorie lentų ar lentelių. Půlstoletý vývoj se chýlí ke konci. Je to součást širšího terminologického vývoje, jehož výsledkem jsou výše uvedené sienlentė, grindlentė, parketlentė, vagonlentė, stoglentė, spraustlentė, šonlentė, višš(u)lentė, tarplentė a nedávno terminologizované storlenė bei plonlentė, jakož i medjuostė, lentjuostė, remjuostė, grindjuostė, lubjuostė, stiklaijuostė, gaubt(a)juostė, plyšiajuostė. Větší systematičnost znamená jasnější termíny. Stálost normy je však důležitější než slepá systematičnost – to platí o spojovací samohlásce ve dailylentės ir dailyjuostės: je nepravidelná, ale poměrně typická a pevně ustálená.

Doručeno 1999 08 31

49

Zkratky

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: DŽ₁ – I leid., V., 1954. DŽ₂ – II leid., V., 1972. DŽ₃ – III leid., V., 1993.

EL – „Ei, ahoj“.

LA – „Ozvěna Litvy“.

LE – Lietuvių enciklopedija. Bostonas, 1954, T. 2.

LKŽ – Slovník litevského jazyka. V., 1968, sv. 1, 2. vyd. 1947, sv. 2, 1. vyd. 1966, sv. 7. 1984, sv. 13. 1986, sv. 14. 1991, sv. 15.

V článku se používají také zkratky tohoto slovníku.

MedŽ₁ – Aiškinamasis medienos apdirbimo terminų žodynas. V., 1971.

MedŽ₂ – Aiškinamasis medienos terminų žodynas / Ats. red. B. Papreckis. K., 1998.

PolŽ₁ – Rusko-litevský polytechnický slovník / Odp. red. A. Novodvors-kis. V., 1959.

PolŽ₂ – Rusų–lietuvių kalbų politechnikos žodynas / Sudarė G. Daugėla. V., 1984.

PrekŽ – Pričinauskas J. Rusų–lietuvių kalbų prekių žodynas. V., 1996.

RŽ – Lietuvių kalbos rašybos žodynas. K., 1948.

StatŽ – Anglicko-litevský slovník stavebních termínů / Sestavili A. Kudzys, A. Rosinas, B. Kudzienė. V., 1993.

TechŽ – Novodvorskis A. Techninis žodynas. K., 1949.

TTŽ – Tarptautinių žodžių žodynas: K., 1936. V., 1985.

Číslice všude označují roky, čísla (římské číslice – svazky) a stránky.

DAILYLENTĖ (SARKING) A DAILYJUOSTĖ (FILLET)

Shrnutí

Slovo dailylentė, ustálené v roce 1948, se dlouho nedostávalo do slovníků spisovného jazyka ani do terminologických slovníků. (Apdarinė) sienlentė (obklad) mohla slovu dailylentė konkurovat, ale neujala se v žádném významu. Zpočátku byla dailylentė řazena k lentjuostės (lať, lišta) nebo medjuostės (profilová lišta). Mnohem později, když se ujalo slovo dailyjuostė (rovněž ustálené v roce 1948), začala se dailylentė řadit k lentos (prkna) nebo lentelės (prkénka). Tím končil padesátiletý proces. Šlo o součást širšího terminologického vývoje, jehož výsledkem jsou výše zmíněný termín sienlentė (obklad) a také grindlentė (podlahové prkno), parketlentė (parketový dílec, dřevěný dílec), vagonlentė (vagonové prkno), stoglentė (střešní prkno), spraustlentė (palubka), nově terminologizované stor lentė (lať, prkno), plonlentė (prkno) a medjuostė, lentjuostė (fošna, lať), rėmjuostė (profilová lišta, ozdobná lišta), grindjuostė (soklová lišta, sokl), lubjuostė (stropní prkno) atd.

Větší systematizace (komponenty –lentė a –juostė) přispívá k větší srozumitelnosti termínů.

50