Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ

Ústav litevského jazyka

MEDICÍNSKOVĚDNÁ DÍLA ANTANA VILEIŠISE (1856–1919) A JEJICH TERMINOLOGIE

Článek pojednává o jedné z mnoha oblastí činnosti lékaře A. Vileišise – o popularizaci poznatků lékařské vědy v tisku, tedy o některých výraznějších rysech lékařské terminologie v jeho původních a přeložených brožurách i článcích.

Antanas Vileišis byl jednou z nejvýznamnějších osobností litevské společnosti ve Vilniusu na konci 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století, „jedním z nejvytrvalejších a nejdůslednějších obnovitelů litevství v polonizovaném Vilniusu a v celém jeho kraji“ (Aničas 1992: 59). Po absolvování vysokoškolského studia na lékařské fakultě Moskevské univerzity se roku 1898 přestěhoval do Vilniusu a začal neúnavně pracovat ve prospěch litevské kultury, vzdělávání a vědy.

A. Vileišis se okamžitě aktivně zapojil do hnutí litevského národního obrození a stal se jedním z nejhorlivějších členů a (nebo) zakladatelů mnoha litevských kulturních a vědeckých institucí ve Vilniusu – Vilniuského litevského svépomocného spolku (1904), tehdy prvního legálního spolku v Litvě, Dviklos Vilniaus apaštalų brolio, který bojoval za práva litevského jazyka ve vilniuských kostelech, Výboru pro výuku litevského jazyka (1906), Vilniuského litevského osvětového spolku „Aušra“ (1907), Litevské vědecké společnosti (1907) a Litevského spolku pro pomoc válečným obětem (1914); byl také zakladatelem a podporovatelem útulků a škol – Denního útulku pro chudé litevské děti (1905), Vilniuské litevské dvoutřídní školy (1907), Vilniuského litevského společenství služebných sv. Mikuláše (1906) (Aničas 1992: 60–63; 1999: 88–127, 130–154, 177–179, 233–235, 251–309, 312–326). „V litevském kulturním životě ve Vilniusu nebyla oblast, kterou by A. Vileišis opominul,“ píše historik J. Aničas (Aničas 1992: 63). Není tedy divu, že „Jonas Vileišis nazval rodinu svého bratra ‚pravým hnízdem litevství‘, ‚do něhož se scházeli všichni vilniuští Litevci – světští i duchovní, klerikálové i volnomyšlenkáři, bohatí i chudší – a také každý, kdo dočasně přijel do Vilniusu. V jeho domě se každý mohl dozvědět, co Litevci dělají a jak se daří práci pro litevství.‘

84

Mnohým pomohl získat práci či místo, mnohým poskytl podporu, nasytil je a poskytl jim přístřeší“ (Aničas 1999: 80).

Profesní činnost A. Vileišise byla rovněž velmi rozsáhlá a rozmanitá. Pracoval jako lékař VII. léčebného a sanitárního obvodu ve Vilniusu a zároveň měl soukromou praxi (Aničas 1999: 52–53). „Soupis“ 220 lékařských knih v ruštině, polštině, němčině a francouzštině, který se nachází v osobní knihovně lékaře, „svědčí o jeho trvalém úsilí pronikat do nejnovějších úspěchů lékařské vědy a zvyšovat svou odbornou kvalifikaci“ (Aničas 1999: 52). A. Vileišis se aktivně podílel na činnosti Vilniuské lékařské společnosti, byl jedním z organizátorů lékařské sekce této společnosti a působil v Komisi pro medicínu a farmakologii (1911) a Sekci lékařů a farmaceutů (1911), která zamýšlela „vydávat lékařský a farmaceutický časopis, připravovat litevskou lékařskou a farmaceutickou terminologii, zkoumat léčivé rostliny Litvy i lidovou medicínu“ (Aničas 1999: 302), avšak po vypuknutí války tyto plány zůstaly neuskutečněny; v pozdějších letech vedl lékařskou sekci (1915) a byl jedním ze zakladatelů Litevského spolku sanitární pomoci (1918); jeho zásluhou byla ve Vilniusu zřízena litevská nemocnice (Aničas 1999: 57, 61, 302, 321–323, 341–343). A. Vileišis převedl do litevštiny standardní knihu pro evidenci pacientů zavedenou v Rusku, tedy ji přizpůsobil „praxi litevského lékaře a vytvořil litevské názvy sloupců: ‚Čísla postupně‘, ‚Měsíc a den‘, ‚Jméno a příjmení‘, ‚Odkud‘, ‚Nemoc‘, ‚Léčba‘. A to už byly kroky k litevské terminologii lékařské praxe“ (Aničas 1999: 50). Byl široce založený, demokratický a tolerantní; léčil lidi různých národností a obzvlášť soucítil s „lidmi stísněnými chudobou. Léčil je zdarma a dával jim také peníze na nákup léků a na zlepšení stravy“ (Aničas 1999: 50). Zvláště je třeba zdůraznit, že A. Vileišis vykonal v tisku obrovskou osvětovou práci, když popularizoval poznatky z medicíny a hygieny. K psaní ho přiměl bratr Petras. „Jeho články, které podněcovaly lidi k zájmu o medicínské a hygienické poznatky a zvyšovaly jejich úroveň zdravotní osvěty, byly významným příspěvkem ke vzdělávání litevského národa v době národního obrození. Lidé poprvé získali tolik velmi potřebných populárních poznatků z přírodních věd, medicíny a hygieny“ (Aničas 1999: 62). A. Vileišis však nezačínal na prázdném poli, nýbrž pokračoval v již započaté práci na poli lékařské vědy. „Než se však tištěné slovo rozšířilo ve větší míře mezi našimi lidmi, jak píše dr. K. Grinius,

85

– nejdůležitějšími faktory šíření a udržování lékařských znalostí byly – tradiční lidové léčitelství, spojené s některými pověrami, církev, státní správa, škola, místní inteligence“ (Grinius 1922: 3), ačkoli vliv posledních dvou byl nepatrný. Za první knihy, které „hovoří o otázkách lidského zdraví“, považuje K. Grinius tyto brožury: Hasselbergas. Pamokinimas apie užauginimą vaikų, iš vokiškos į lietuvišką kalbą pergulde Krizionas Lovynas (1782) (Bibliografija 1969: 120) a K. Stravinskis. Regulas dėl skarbavų žmonių, kaip savi reik užleikti nuog choler as, ir kaip greytey ratuvoti prastoms naminioms lekarstoms … [Z ruštiny přeložil K. Ugianskis] (1848) (Bibliografija 1969: 377, 422); druhá z nich byla první litevskou knihou vytištěnou v Kaunasu. Dále je třeba zmínit L. Ivinského Kalendoriai (1846–1878), v nichž byly lékařské články otištěny v rubrice s nadpisem Gidimas žmonių nuog nekuriun ligun. Později vycházelo více kalendářů (např. Lietuviškas „Aušros“ kalendorius, Lietuviškas kalendorius, Lietuviškos kalendros, Lietuviškos kalendros su abrozais, Lietuvos ūkininkų kalendorius) (Bibliografija 1985: 689–694, 697–710, 713–718) a novin (Kuršaitisův Keleivis od roku 1849), „v nichž se tisklo ledacos z popularizované medicíny“ (Grinius 1922: 4).

Za výchozí bod, od něhož „v tomto oboru začíná větší rozmach“, považuje dr. K. Grinius dobu Aušros, kdy přibývá tiskovin (brožur a článků) z oblasti medicíny a kdy „začínají pracovat dr. J. Basanavičius, inž. P. Vileišis, varšavský a moskevský studentský spolek, dr. A. Vileišis, Americká společnost milovníků vlasti“ (Grinius 1922: 4). Roku 1883 vychází lékařská brožura Ligonių Prietelius. Kelerodys visiems tiems, kurie prie atsirandanczių Ligų patys savo pirmąją Pagalbą prisiteikti nor (Grinius 1922: 19) a roku 1886 vychází v Tilži Petro Nėrio Svarbiausios žmonių ligos. V dalším vydání této brožury (1906) je jako autor uveden dr. Mikols. „Antano Vileišio biografové tvrdí, že Dr. Mikols je pseudonym A. Vileišise a že tuto brožuru sestavil on“ (Bibliografija 1988: 304). J. Petronis však píše, že Svarbiausias žmonių ligas napsal Petras Vileišis s využitím spisů Julijuše Genče a Kazimierase Prošinskise, zatímco A. Vileišis byl odborným redaktorem tohoto vydání (Petronis 1992: 79).

A. Vileišis tedy napsal a přeložil z jiných jazyků, případně napsal na základě prací jiných autorů, 25 populárně-naučných lékařských brožur: Ką daryti,

86

kad sveiki būtume ir ilgai gyventume (1895, II leid. – 1905), Pratamės moterims, kurios nori būti sveikos (1899, II leid. – 1906), Trumpi šneka apie limpancias ligas ir kaip nuo jų apsiginti? (1901, II leid. – 1906), Kaip apsireiškia gyvastis žmogaus kūne? (1902), F. Esmarch. Pirmoji pagalba nelaiminguose atsitikimuose (1903), S. A. Knopf. Džiova ir kova su ja (1903), Apie blogąją ligą arba sifilį (prancus) (1904), Apie cholerą ir kaip nuo jos apsisaugoti (1905, II leid. – 1915), Kaip užsilaikyti pavasarį, vasarą, rudenį ir žiemą (1906), Difteritas (1907), Cholera ir kova su ja (1907), I. Tarchanov. Rūgštasai pienas (1907), Naminis gydytojas (1908, II patais. leid. – 1924) (Lietuvių enciklopedijoje pabrėžta, kad „ši knyga tuo metu buvo laikoma pačia geriausia lietuvių kalba“ (Lietuvių enciklopedija 1966: 81)), B. Oks. Raupų čiepijimas (1908), Kaip reikia užlaikyti sveikos ir sergančios akys (1910), Apie geriamojo vandens švarumą sodžiuose (1912), Apie lisnikus (1912), Oras ir klimatas ir jų svarbumas žmogaus sveikatai (1913, II leid. – 1914), Limpamosios ligos ir kaip nuo jų išsisaugoti? (1915). A. Vileišio darbai buvo ypač populiarūs ir skaitomi.

A. Vileišis aktivně přispíval také do tisku. V litevských periodikách Vilniaus žinios, Šaltinis, Tėvynės sargas, Žemdirbys, Lietuvos aidas aj. publikoval více než 100 článků o různých otázkách medicíny, hygieny a sanitace; mnohé z nich vycházely na pokračování a byly vydány jako samostatné brožury (již zmíněné). Velká většina článků se věnovala hygieně (např. Vaisių vertenybės iš pusės higienos; Žiemos drabužiai iš higienos pusės; Kaip privalo seni žmonės žiemą užlaikyti savo sveikatą; Ką valgyti žiemą?; Pieno higiena; Dantys ir jų higiena; Švarumas kaip vaistas perspėti ligas; Apie geriamojo vandens švarumą sodžiuose; Apie maudymąsi atlapame ore; Kas tai yra higiena?; Apie oro vertybę sveikatai; Saulės šviesos vertybė sveikatai ir kt.) a nakažlivým nemocem (např. Apie cholerą ir kaip nuo jos apsisaugoti; Skarlatina; Difteritas; Džiova, jos priežastys ir išsiplėtojimas; Kaip apsisaugoti nuo užkrėtimo piktoja šiltine; Tikrieji raupai (raupės); Džuma (maras), jos ženklai ir perspėjančios ją priemonės; Apie drugio ligą; Apie niežus; Kruvinoji: (Dizenterija); Sibiro žaizda: (Karbunkulas); Apie pasiutimo ligą; Rožė; Niežai; Kas yra influenca ir iš ko ji atsiranda?; Pavojingiausioji vaikų liga, viešpataujanti vasaros metu; Kaip apsieiti su ligoniu, vidurių šiltine susirgusiu? aj.).

87

Své brožury a články A. Vileišis často podepisoval pseudonymy a iniciálami, např. A. V., D-as A. V., Dr. A. V., D-as F. Antaniukas, D-ras A. V. aj., snad ze stejného důvodu jako jeho bratr, inženýr P. Vileišis, který také používal mnoho pseudonymů a činil tak „...aby ruským úřadům ukázal, že tyto brožury nejsou dílem jednoho, nýbrž mnoha lidí“ (Aničas 1993: 104–105).

O brožurách A. Vileišise vycházely v litevském i americkém tisku různé recenze a hodnocení, většinou příznivé. Americké litevské noviny Vienybė lietuvninkų o brožuře Kaip apsireiškia gyvasis žmogaus kūne? psaly: „Způsob výkladu je, jak se zdá, dobrý <…>. Autor se snaží přizpůsobit terminologii litevštině, místy zachází až k přehánění; například lidskou kostru neboli kostru těla (jak je třeba to chápat) nazývá „giltinė“, což nám však připomíná pouze abstraktní, řekněme vysněnou a pohádkovou věc. Obrázky jsou vytištěny velmi zřetelně (celkem je jich 33) a celá brožura se čte snadno, dokonce příjemně“ (Aničas 1999: 66). „Popis“ brožury Pirmoji pagelba nelaiminguose atsitikimuose „je velmi užitečný a sestaven srozumitelně, takže jej může využít každý člověk, i ten nejméně vzdělaný, a řídit se radami uvedenými v brožuře. Jazyk je krásný, jasný <…>“ (Aničas 1999: 66). Dr. K. Grinius hodnotil brožuru Kaip užsilaikyti pavasarį, vasarą, rudenį ir žiemą jako „užitečnou knihu k šíření hygienických znalostí“ (Grinius 1922: 11), zatímco dr. P. Avižonis napsal, že jde o „knihu vhodnou k přečtení“ (Avižonis 1909: 9). O Pratarmes moterims, kurios nori būti sveikos se dr. K. Grinius vyjádřil jako o „téměř jediné porodnické brožuře“ (Grinius 1922: 18). Objevily se i kritické poznámky. Například autor podepsaný iniciálou L. (J. Aničas ve své knize píše, že jde o dr. K. Griniuse; viz Aničas 1999: 65) ostře kritizoval jazyk brožury Trumpi šneka apie limpancias ligas ir kaip nuo jų apsiginti (1901): „<…> jazyk této brožury je těžký, často se v něm vyskytují nelitevské konstrukce. Proto je ještě obtížnější pochopit, co chce autor říci. Místy ani člověk zvyklý na náš psaný jazyk nedokáže snadno rozluštit autorova slova“ (Varpas 1902: 45). Autor dále vytýká, že v brožuře zůstalo mnoho nevysvětlených slov, která se v běžné mluvě nepoužívají, a dodává, že „autorovy znalosti se ne vždy shodují s lékařskou vědou.

88

lu“ (Varpas 1902: 45). Ir savo recenziją užbaigia žodžiais: „apskritai imant, šita knygutė daktarui V. A. nepasisekė“ (Varpas 1902: 46). Tačiau apie kalbamos knygelės antrąjį leidimą (1906) teigiamai atsiliepė Vilniaus žinių laikraštis: „Mūsų laikuose taip išsiplatino visokios užkrečiamos ligos, jog jeigu toliaus neatkreiptum atydžios į šią svarbią mūsų nelaimę, tai ne per tolimoje ateityje išmirtumėm kaip musės žiemą. Autorius, kaip gydytojas, gerai viską permanydamas, geisdamas atitolinti tokį pavojų ir negalėdamas visur ypatišką savo pagalbą parodyti, parengė šią knygelę, idant kiekvienas žmogus, perskaitęs ją, save ir kitus pasergėti galėtų“ (Aničas 1999: 65).

Kromě zmíněných popularizačních prací z oblasti lékařské vědy se A. Vileišis chystal napsat populární přírodopis. Svědčí o tom dochovaný „strojopis o 287 stranách Gamtos istorija. Zoologija. Botanika. Mineralogija. Sutaisyta pagal Vl. M. Kazlauską D-ro A. V. 1904“, avšak „rukopis zahrnuje pouze zoologii“ (Aničas 1999: 69). A. Vileišis také připravil knížku Kas tai yra dirbama žemė? Kaip ji atsirado, kokie yra jos skyriai ir kaip juos pažinti?: Dėl naudos gaspadorių ūkininkų, která vyšla v Tylži v roce 1901.

Při prohlídce většiny knížek a článků A. Vileišise upoutá několik důležitých skutečností. Za prvé autor užívá jen málo termínů cizího původu (včetně jejich synonym a variant), které nemají litevské ekvivalenty, např.: artrėtizmas Vž 1905 (53)¹; čepčius Ka 1902, Pp 1903 / čiapčius Dz 1903 (srov. čepčius (l. czepiec, brus. чэпец) 4. „tuk na břiše, tuková vrstva“ LKŽ II 1969); fluksija² Ng 1908, Ng 1924; gangrena Pp 1903; gemorojai (hemorojai) Ng 1908, Ng 1924 / hemorojus Vž 1908 (192) / gemorojus Vž 1908 (176); hypokandrija Vž 1905 (192) / hypochondrija Ku 1906 / hypokondrija Ku 1906 / ipochondrija Vž 1908 (176); histerija Ku 1906, Ng 1924 / hysterija Ng 1908; influenza Ku 1906,

¹ Čísla v závorkách označují čísla periodik.

² V Litevském slovníku toto slovo není zaznamenáno. V domácím lékaři, odkud byl termín převzat, je nemoc takto pojmenovaná popsána jen několika větami: uvádí se, že jde o onemocnění hlavy, jehož „příčinou bývá kažení zubů a průvan“ (Ng 1924: 43), a stručně se naznačuje, jak ji léčit.

89

Ng 1908, Ng 1924 / influenza Ll 1915, Ts 1918 (7, 34) / enfluença Ts 1918 (34); jedra Tš 1901, Ng 1908, Š 1909 (25), Ž 1909 (1), Ll 1915, Ng 1924 / tymai Tš 1901, Dž 1903, Ab 1904, Ng 1908, Ng 1924 / jadra Dž 1903, Š 1910 (3), Ll 1915, Ts 1918 (34) / tymai (jedra) Vž 1907 (217), Ts 1918 (7) / jedra (odra) Š 1909 (10) / adra Ng 1924 (srov. ²adra (l. odra) „tymai, jedra“ LKŽ I 1968); kaltūnas Kd 1905, Vž 1905 (19); kolera Kd 1895, Tš 1901, Š 1911 (5), Al 1912, Ag 1912, Ts 1917 (1, 2), Ts 1918 (4, 5) / cholera Ach 1905, Kd 1905, Vž 1905 (77, 173), Ku 1906, Vž 1907 (93, 125, 126), Ng 1908, Vž 1908 (96, 159), Ž 1909 (2), Š 1911 (1), Ok 1913, Š 1913 (28, 32), Ng 1924; migrena Ng 1908, Ng 1924; nervozai Ng 1908, Ng 1924; podagra Ts 1918 (4), Ng 1924; skleroze Ts 1918 (4); škar latina Tš 1901, Pp 1903, Dž 1903, Ab 1904, Vž 1907 (218), Ll 1915 / karai Tš 1901, Dž 1903, Vž 1907 (218), Ng 1908 (srov. ²karai (l. kor) 3, „skarlatina“ LKŽ V 1959) / skarlatina Ng 1908, Ž 1909 (1, 2), Š 1909 (25), Š 1910 (3), 18, 46), Š 1911 (5), Ll 1915 / škarlatina (karai) Ng 1924 / skarlatina Ll 1915; škorbutas Ku 1906 / skorbutas Š 1911 (30) / skur mun tas Š 1911 (30); trachoma Ll 1915, Ts 1918 (11), Ng 1924.

Někdy je vedle litevského termínu v závorce uveden latinský název, např.: kosti loketní nebo kosti předloktí (stabis – ulna, radius) Pp 1903; baltkraujigė (leukaemia) Ka 1902; baltligė (chlorosis) Ka 1902; holenní kost (stipinas – tibiae fibulae) Pp 1903; cholerina (cholera infantum) Ku 1906; gailusis n at ras (lot. natrum causticum) Ll 1915; vyrážkový tyfus (Typhus exanthematicus) Ll 1915; tasemnice čili páskové červy (cestodes) Al 1912; kerpės (soov aphthae) Ng 1908; černý kašel, silný kašel, lat. Pertussis arba Tussis convulsiva Ll 1915; kul(k)štymas (pedis) Pp 1903; melinasis akmenėlis (cuprum sulfuricum) Ll 1915; lopatka (scapula) Pp 1903; kožní vyrážka (lot. scrophuloderma) Dž 1903; běžní lidští lisnikai (ascari lumbricoides) Al 1912; recidivující horečka (Lot. Febris recurrens) Ll 1915; klíční kost (clavicula) Pp 1903; neštovice (Lot. Variola vera) Ll 1915; stehenní kost (os femoris) Pp 1903; zánět mozkových blan (Meningitis cerebrospinalis epidemica) Ll 1915; břišní tyfus (lot. Typhus abdominalis) Ll 1915; pažní kost (os humeri) Pp 1903.

Někdy A. Vileišis používá pouze latinský název, snad proto, že pro označení požadovaného lékařského pojmu nenašel litevský ekvivalent; například o tuberculosis miliaris píše, že jde o „takzvanou tuberkulózu celého těla“.

90

lotyniškai“ Dž 1903, o odos džiova, „žinoma lot. vardu lupus“ Dž 1903.

Jiné termíny cizího původu, které ve svých pracích užívá, mají litevské ekvivalenty (některé dokonce dva), jež jsou nejčastěji uvedeny vedle nich v závorce, např.: bronchos (větvičky hrdla) Vž 1908 (97); zubní pasta (mast) Vž 1907 (218); zánět zubních dásní (dėsų) Ng 1924; dezinfekce (ničení) Š 1909 (10); dieta (zdržování se jídla) Vž 1907 (126); epidemie (řádění nemoci) Ng 1924; fyziologie (nauka o životě) Ng 1924; hygiena (udržování zdraví) Ng 1908 / hygiena (nauka o zdraví) Ng 1924; nástroje (zařízení) Vž 1905 (56); mikroby (živé organismy) Vž 1905 (173); nervy (dirksniai) Pp 1903 / nervy (dirksnis) Dž 1903; neuralgie (bodavé bolesti) Ng 1908, Ng 1924; organismus (živé tělo) Ng 1908, Š 1911 (49), Ng 1924 / organismus (tělo) Ll 1915; ochrnutí (odnětí hybnosti) Ll 1915; paroxysmus (záchvat nemoci) Ng 1908, Ng 1924; puls (tepna tepe) Ach 1905, Ll 1915; kapavka (varveklis) Vž 1909 (28); někdy jsou spojovány spojkou nebo, např.: apoplexie neboli krvácení do mozku Ng 1908 / apoplexie, neboli krvácení do mozku Ng 1924; dentin neboli měkká kost Vž 1907 (217); epilepsie neboli nuomara Ng 1908 / epilepsie, neboli nuomaras Ng 1924; velmi zřídka se používá pomlčka, např.: černý kašel, silný kašel Ll 1915. Výpůjčka palagas Ng 1908, Ts 1918 (10), Ng 1924 (srov. 2^x palagas (l. potóg) „porod“ LKŽ IX 1973) má litevský ekvivalent porod Pm 1899, Vž 1905 (56), Pm 1906, Vž 1908 (97), Vž 1909 (28), Ll 1915, nejsou však vzájemně propojeny jako synonyma.

Při pojmenovávání různých nemocí, jejich příznaků (podle A. Vileišise projevů) či jiných lékařských pojmů se však často upřednostňují litevské termíny, zatímco jejich synonymní termíny cizího původu se většinou uvádějí vedle nich v závorkách (a), nebo (mnohem méně často) spojují spojkou nebo (b); některé synonymní termíny se navíc liší variantami, např.:

a) povaha (temperament) Ku 1906;

cholerina Ach 1905, Vž 1905 (77), Vž 1907 (125), Ng 1908, Ng 1924 / průjem (kolerina) Ll 1915;

souchotiny (tuberkulóza) Ll 1915;

děloha (boule, macica) Pm 1899, Pm 1906;

opilství Ng 1908, Š 1911 (32), Š 1913 (43), Ng 1924 / opilství (alkoholismus) Š 1909 (1) / opilost Ts 1918 (4, 7);

91

hrbolky (kostra) Dž 1903;

boule (bubony) Ll 1915, Š 1914 (29);

cévní svorky (turnikety) Pp 1903;

nedostatek krve (anémie) Vž 1905 (225) / nedostatek krve (anémie) Ku 1906;

záškrt Kd 1895, Pp 1903, Kd 1905 / krupy (krupy) Tš 1901 / krup Tš 1901 / záškrt (krupy) Vž 1905 (104), Ku 1906 / záškrt (difterie) Ll 1915;

krvavý průjem (dyzenterie) Ll 1915, Ts 1918 (4);

mor Tš 1901, Vž 1908 (96), Š 1909 (1), Š 1911 (5), Ll 1915 / morová nemoc Tš 1901 / džuma Š 1911 (5), Š 1914 (29), Ll 1915, Tš 1918 (2, 5) / džuma Ok 1913 / džuma Š 1914 (29) / mor (džuma) Ll 1915 / džuma Ll 1915 / mor neboli džuma Tš 1917 (1);

zdánlivá smrt (letargie) Ng 1908, Ng 1924;

nosní polypy (polypy) Vž 1905 (29);

jedy (toxiny) Dž 1903;

povrchová blanka oka (katarakta) Vž 1909 (40);

zlá nemoc (francouzská nemoc) Pm 1899, Pm 1906 / syfilis Tš 1901, Ab 1904, Š 1909 (1) / francouzská nemoc Ab 1904 / zlá nemoc Ab 1904, Vž 1905 (29), Š 1911 (30, 32) / zlá nemoc (francouzská nemoc) Vž 1907 (218) / syfilis Rč 1908, Š 1910 (46), Tš 1918 (5) / zlá nemoc (syfilis) Š 1909 (1) / syfilis (francouzská nemoc) Vž 1909 (40);

tep (puls) Pp 1903;

revmatismus (revmatismus) Vž 1905 (53) / revmatismus (revmatismus) Ku 1906 / revmatismus (revmatismus) Š 1910 (1);

průjem (žyvatas) Ach 1905, Vž 1905 (77), Rp 1907, Vž 1908 (159), Ll 1915;

nitrooční zákal (glaukom) Vž 1909 (40);

b) strnulostní nemoc neboli tetanus Tš 1917 (1) / strnulostní nemoc neboli tetanus (křečová nemoc) Tš 1918 (2);

rozšiřující se cévy neboli tepny Pp 1903 (srov. však rozšiřující se krevní céva (tepna) Pp 1903).

Stává se, že v některých pramenech je za základní považován litevský termín, v jiných naopak synonymní termín cizího původu, ačkoli někdy se v témže prameni uváděné synonymní termíny propojují vzájemně, např.:

křeče (záchvaty) Pm 1899, Pm 1906 a záchvaty (křeče) Ng 1908, Ng 1924;

organismus (tělo) Š 1909 (1) a tělo (organismus) Š 1913 (30);

ochrnutí (strnulost) Pp 1903 a strnulost (ochrnutí) Ng 1908 (srov. také ochrnutí

92

Tš 1901 / strnulost Vž 1905 (184), Ku 1906, Vž 1907 (94) / ochrnutí (strnutí) Vž 1908 (175) / postižený strnutím Ng 1908, Ng 1924 / ochrnutí Š 1911 (31) / strnutí Š 1911 (31) / strnutí nebo ochrnutí Ng 1924); svaly (muskuly) Ku 1906 a muskuly (svaly) Ku 1906; šlacha (ramata) Ku 1906 a ramata (šlacha) Ku 1906; spála (karui) Tš 1901, Dž 1903 a karui (spála) Vž 1907 (217, 218).

Lze tedy usuzovat, že v brožurách a článcích A. Vileišise jsou lékařské termíny označující tentýž pojem značně rozmanité a uváděné nejednotně.

Nacházejí se také složené termíny smíšeného původu (některé z nich mají varianty), např.:

operace očí (řezání) Kr 1910;

syfilis očí Vž 1909 (40);

úžeh na slunci Pp 1903 / úžeh od slunce Pp 1903;

dusivá cholera Vž 1907 (125) / cholera dusivá Vž 1907 (126);

cholerní vyrážky Ach 1905, Vž 1905 (77) / cholerní vyrážka Vž 1908 (159) / cholerní vyrážka Ll 1915;

cholerní tyfus Ach 1905, Vž 1905 (77) / cholerní tyfus Ll 1915;

chronická rýma břicha (žaludku) Ku 1906;

cukrovka Ng 1908, Ts 1918 (4), Ng 1924;

dýchání / dýchací orgány Vž 1908 (97);

ledvinové tepny Ka 1902;

letargický spánek Vž 1908 (159);

lehká apoplexie Ng 1908 / lehčí apoplexie Ng 1924;

nervový třes Ng 1908;

nervové zvracení Ng 1908 / nervové zvracení Ng 1924;

nervozita Ku 1906, Vž 1907 (218), Ng 1908, Ng 1924 / nervozita Ng 1924;

postižení nervů Ng 1908, Ng 1924;

ochrnutí nervů Pp 1903;

nepravá krup Ng 1908, Ng 1924;

běžný cholerový průjem Vž 1907 (125);

povrchový hemoroid Ng 1908, Ng 1924;

plicní mor Ll 1915;

růžová gangréna Ts 1918 (10);

sedací nerv Pp 1903;

sympatický zánět oka Vž 1909 (41);

93

pravá záškrtová angína Ng 1908, Ng 1924;

orgány pro trávení potravy Vž 1908 (60, 176), Ts 1918 (26).

Ostatní složené termíny smíšeného původu mají litevské nebo cizí synonymní termíny, například:

anglická nemoc Vž 1905 (29) / nemoc Angličanů Ku 1906, Vž 1905 (104) / anglická nemoc Ku 1906, Ok 1913, Ll 1915, Vž 1905 (19, 225), Vž 1907 (217), Ž 1909 (3), Š 1913 (32) / rachitis neboli anglická nemoc Ng 1908, Ng 1924;

Bartova nemoc (dětský kurdějový nedostatek) Vž 1905 (104), Ku 1906;

karbunkl (karbonka) Ts 1901 / karbunkl Vž 1905 (225), Š 1909 (1), Š 1910 (6) / sibiřský vřed Ok 1913, Š 1913 (28) / sibiřský vřed (karbunkl) Š 1913 (46) / karbunkl (sibiřský vřed) Ll 1915;

periodicky se opakující horečka (čas od času) neboli zimnice Ng 1908;

chronická (trvalá) zácpa Š 1910 (1);

hrudní klec Ng 1908 / hrudní koš Ng 1924;

krvavý průjem Ts 1901, Rp 1907, Ag 1912 / průjem krvavý Ts 1901, Ng 1908, Ng 1924 / krvavý (průjem) Ng 1908 / krvavý průjem Ng 1924;

tělesné teplo (teplota) Pp 1903 / tělesné teplo (teplota) Ach 1905, Ll 1915 / tělesné teplo (teplota) Vž 1905 (77) / tělesné teplo Vž 1905 (184) / tělesná teplota (teplo) Vž 1905 (225) / tělesná teplota Vž 1905 (289) / tělesná teplota Ku 1906 / tělesné teplo Ku 1906 / tělesná teplota (teplo) Ku 1906 / tělesná teplota Vž 1908 (176), Š 1910 (18), Š 1913 (30), Ts 1918 (26, 30, 34) / tělesné teplo Ng 1908 / tělesné teplo Ng 1924 / tělesná teplota Ng 1924;

střevní kanál (trávicí cesty) Rp 1907;

lidská kostra (lidské kosti) Pp 1903.

Dalším důležitým rysem tiskovin A. Vileišise je, že používá mnoho variant a synonym litevských termínů. Nejčastěji se vyskytují pravopisné a fonetické varianty, například:

oko Ng 1908 / oči Ng 1924;

ledvinové kameny Ng 1908 / ledvinové kameny Ng 1924;

hučení v uších Ng 1908 / hučení v uších Ng 1924;

řasy Ab 1904 / řasy Vž 1908 (6), Ts 1918 (11) / řasy Ng 1924;

dantys Pp 1903 / dantis Pp 1903;

bloudění Ng 1924 / bloudění Ng 1924;

kašel Kd 1895, Ts 1901, Pp 1903, Dž 1903, Kd 1905, Vž 1905 (118), Ku

94

1906, Ng 1908, Š 1909 (14), Š 1910 (3, 18), Ll 1915, Ts 1918 (30, 34), Ng 1924 / kašel Ll 1915 / kašel Ng 1924;

vykašlávání krve Ng 1908 / vykašlávání krve Ng 1924;

hrudník Kd 1895, Dž 1903, Kd 1905, Vž 1905 (19), Ku 1906, Ng 1908, Vž 1908 (176), Š 1911 (43), Š 1913 (47), Š 1914 (17), Ng 1924 / hrudník Kd 1895, Pp 1903, Ll 1915, Ts 1918 (30);

tělo Dž 1903, Kd 1905, Vž 1905 (53), Ku 1906, Ng 1908, Vž 1908 (97), Vž 1908 (175), Š 1910 (1, 48), Š 1911 (27, 43), Š 1913 (44), Š 1914 (17, 29), Ts 1917 (1), Ts 1918 (4, 10, 21, 30, 34), Ng 1924 / tělo Ab 1904, Vž 1905 (53, 56, 77, 118, 173), Ku 1906, Ts 1918 (10);

bedra Pp 1903 / bedra Pp 1903;

rty Ka 1902, Ab 1904, Ach 1905, Vž 1905 (77) / rty Pp 1903, Dž 1903, Kd 1905, Vž 1907 (217), Vž 1908 (97), Rč 1908, Ng 1908, Š 1909 (20), Š 1911 (31, 43), Al 1912, Ts 1918 (5, 34), Ng 1924;

svědění Tš 1901 / svědění Vž 1908 (6) / svědění Ng 1908, Š 1910 (49), Ts 1918 (14), Ng 1924;

potrat Pm 1899, Pm 1906 / potrat Pm 1899, Pm 1906;

hnis Vž 1908 (97) / hnis Vž 1908 (97), Š 1909 (39), Š 1913 (44), Š 1914 (17, 29);

mozek Pp 1903, Ab 1904, Vž 1905 (29), Ku 1906, Ng 1908, Vž 1909 (40), Ll 1915, Ng 1924 / mozek Dž 1903, Ku 1906 / mozek Vž 1905 (184), Ng 1908, Š 1911 (31, 32), Al 1912;

zimnice Ng 1908 / zimnice Ng 1924;

zvracení Pm 1899, Tš 1901, Pp 1903, Dž 1903, Ach 1905, Vž 1905 (77, 104, 173), Ku 1906, Pm 1906, Vž 1907 (125), Vž 1908 (159), Al 1912, Ll 1915, Ts 1918 (34), Ng 1924 / zvracení Tš 1901, Ng 1908, Ll 1915;

průjem s hlenem Ng 1908 / průjem s hlenem Ng 1924.

Zvláště však vynikají množstvím a rozmanitostí synonymní litevské termíny. S ohledem na složení členů synonymní řady by bylo možné vymezit několik typů termínové synonymie³:

Synonymní řadu tvoří:

1) jednoslovné litevské termíny (členy synonymní řady jsou často variantní podoby), např.:

³Typy termínové synonymie byly vymezeny na základě tezí z příspěvku St. Kein ia K otázce termínové synonymie (viz Otázky lexiky a syntaxe, Šiauliai, 1974, 47).

95

mdloba (omdlení) Pp 1903 / omdlení Vž 1905 (173). Ku 1906, Vž 1907 (94), Ng 1908, Ž 1909 (12), Al 1912, Ng 1924;

bílá nemoc (skvrna) Dž 1903 / bílá nemoc (skvrna) Vž 1905 (225) / bílá nemoc (skvrna) Ku 1906 / bílá nemoc Ng 1908, Ng 1924;

skvrna nebo flek Pp 1903;

dušnost Dž 1903 / dušnost Vž 1905 (29), Vž 1908 (175), Ng 1908 / dušení Vž 1907 (126);

žloutenka Pm 1899, Pm 1906, Ng 1908, Ll 1915, Ng 1924 / žluť Ts 1901;

hemoroidy (uzlíky) Ab 1904;

život Kd 1895, Ka 1902, Pp 1903, Vž 1909 (28) / život Pp 1903, Kd 1905, Vž 1905 (40), Ku 1906, Ž 1909 (1, 12), Ng 1924;

otok Ku 1906, Ng 1908, Ll 1915, Ts 1918 (30), Ng 1924 / otok (vodnatelnost) Š 1909 (14) / vodnatelnost Š 1909 (14) / vodnatelnost Š 1910 (46);

játra Pm 1899, Pp 1903, Dž 1903, Ab 1904, Pm 1906, Ng 1908, Š 1909 (1), Al 1912, Ng 1924 / játra (jaterní orgán) Ka 1902 / játra Kd 1905 / játra Ts 1918 (4) / játra Ng 1924;

horečky Pm 1899, Pm 1906, Ll 1915 / zimnice Pp 1903, Vž 1905 (29, 56), Ng 1908, Š 1909 (10, 14), Ng 1924;

záchvat nebo záchvat Pp 1903;

dýchání Ts 1901, Pp 1903 / dýchání Ka 1902, Pp 1903, Ach 1905, Vž 1905 (53, 77, 286), Ng 1908, Ž 1909 (12), Ll 1915, Ng 1924 / dýchání Pp 1903, Dž 1903, Vž 1905 (19, 232), Ku 1906, Vž 1907 (93), Š 1909 (20), Š 1910 (48, 18), Š 1913 (27, 28, 217), Ok 1913, Š 1914 (17), Ll 1915, Ts 1918 (30), Ng 1924 / dýchavání Pp 1903 / dýchání Vž 1905 (184) / vzdychání Vž 1907 (125) / dýchání Ng 1908, Ng 1924;

úmrtnost Kd 1895, Dž 1903, Rp 1907 / úmrtnost Kd 1905, Ach 1905, Ku 1906, Ll 1915 / úmrtnost Š 1909 (1), 1911 (5), Ng 1924;

chudokrevnost Vž 1905 (104), Ku 1906, Vž 1907 (218), Ts 1918 (7), Ng 1924 / chudokrevnost Vž 1905 (104) / chudokrevná Ts 1918 (4);

křeče Pm 1899, Ts 1901, Pp 1903, Pm 1906, Ku 1906, Ng 1908, Vž 1908 (159), Ll 1915, Ng 1924 / křeče (stahy, napínání) Dž 1901 / křeče Ts 1901, Ach 1905, Vž 1905 (77) / křeče (napínání) Vž 1905 (173), Vž 1907 (125) / napínání Al 1912, Ng 1924;

smrt Kd 1895, Pp 1903, Dž 1903, Kd 1905, Vž 1905 (19, 56, 77, 184), Ach 1905, Ku 1906, Pm 1906, Vž 1907 (125), Vž 1908 (159, 175), Rč 1908, Ng 1908, Š 1909 (1), Al 1912, Ok 1913, Š 1913 (27), Ll 1915, Ts 1918 (10, 30, 34), Ng 1924 / smrt Ts 1901, Ka 1902, Pp 1903;

nespavost (insomnie) Ng 1908 / insomnie (nespavost) Ng 1924 / nespání (insomnie) Ng 1924;

96

páteř Š 1910 (48) / páteř Pp 1903, Dž 1903, Ab 1904, Ng 1908, Ll 1915, Ng 1924 / páteř Š 1910 (17);

úsudek Ng 1908, Ng 1924 / pojem Ng 1924;

vředy Tš 1901, Pp 1903, Ll 1915 / rány Ab 1904, Ng 1908, Ng 1924 / vředy (rány) Vž 1905 (122), Š 1913 (44) / vředy (rány) Ll 1915;

prašiviny Kd 1905, Ž 1909 (3) / strupy na hlavě, nebo prašiviny Ng 1908 / strupy na hlavě, nebo prašiviny Ng 1924;

neštovice Kd 1895, Vž 1907 (93), Vž 1908 (96), Rč 1908, Š 1909 (25), Š 1910 (46), Kr 1910, Ll 1915, Ts 1918 (5) / neštovice Kd 1895, Dž 1903, Ll 1915, Ts 1918 (5) / neštovice (neštovice) Tš 1901 / neštovice (neštovice) Tš 1901 / neštovice (neštovice) Kd 1905, Ng 1908, Ng 1924 / neštovice (neštovice) Vž 1909 (28), Š 1910 (3);

neštovice (pupínky) Vž 1909 (28);

angína Ng 1908 / angína, nebo hrtan Ng 1924 / angína, nebo hrtan Ng 1924;

vředy Tš 1901, Ab 1904, Ll 1915 / bolesti Ab 1904 / vředy Ab 1904;

chuť (zápach) Vž 1905 (192);

rýma Vž 1905 (53), Ll 1915, Ts 1918 (34) / rýma Ng 1908, Ng 1924 / rýma Ng 1908 / rýma Š 1909 (14), 1910 (1), Ng 1924 / rýma Ll 1915;

hubnutí (vysychání) Dž 1903;

tuky (tučnost) Ka 1902;

kopřivka Ng 1908, Ng 1924;

žízeň Tš 1901, Pp 1903, Ach 1905, Vž 1905 (77, 192), Ku 1906, Vž 1907 (125), Ng 1908, Š 1911 (39), Š 1913 (32), Ll 1915 / žízeň Kd 1905, Ach 1905, Vž 1905 (19, 77), Vž 1907 (125), Ll 1915, Ng 1924 / žízeň Vž 1905 (184), Ng 1924;

žluč (žlutá voda) Vž 1907 (125);

průjem (trida) Ab 1904;

pupeční šňůra nebo pupeční pahýl Pm 1899, Pm 1906,

šeroslepost Ku 1906 / šeroslepost Vž 1909 (41);

záchvat kašle Ach 1905, Vž 1905 (77), Ll 1915 / kašlání Vž 1905 (184), Ku 1906;

2) složené (nejčastěji dvouslovné) litevské termíny (synonyma má zpravidla některá z jejich složek, nejčastěji určující člen; mimochodem, složky se synonymy mívají variantní podobu), např.:

oční bulvy (jablka) Pp 1903 / oční panenky (bulvy) Vž 1905 (184), Ku 1906; dýchací / dechové / dýchací cesty Pp 1903 / dýchací cesty Ach 1905, Ž 1909 (12), Ll 1915, Ts 1918 (26, 34) / dýchací cesty Vž 1908 (97) / dýchací cesty Š 1911 (5);

97

bílé / bělostné krvinky Ka 1902;

spodní střevo (střevo) Pp 1903;

tlusté střevo Kd 1895, Kd 1905 / tlusté (silné) střevo Pp 1903 / tlustého střeva Vž 1908 (60) / slepé, nebo tlusté střevo Ng 1924;

lebeční klenba (temeno) Pp 1903;

závrať Pm 1899, Ka 1902, Pp 1903, Pm 1906, Ku 1906, Vž 1907 (218), Vž 1909 (184), Al 1912, Ng 1924 / motání hlavy Dž 1903, Ng 1908;

gumová hadička (trubička) Ll 1915;

„putující“ růže Ng 1908 / růže „stěhovavá“ Ts 1918 (10);

krvácení z ran Pp 1903;

zánětlivé onemocnění uzlin (jazyka) a dásní Ll 1915;

pohlavní orgány Vž 1908 (6) / orgány pohlaví Ng 1924 (srov. také ženské pohlavní orgány Ab 1904; mužské pohlavní orgány Ab 1904);

odpařování kůží (pocení) Ku 1906;

kožní nemoci Vž 1905 (29), Vž 1908 (97), Ts 1918 (14) / kožní nemoci Vž 1908 (6);

břišní kýla (kýly) Pp 1903;

vlasová papila (vlasový kořínek) Vž 1908 (6);

vypadávání vlasů (vypadávání) Ng 1908;

dýchací trubice (dýchací hrdlo) Ts 1901 / dýchací trubice Ka 1902, Ku 1906, Al 1912, Ok 1913, Š 1913 (32), Ll 1915 / dýchací trubice Pp 1903 / dýchací trubice D 1907, Vž 1907 (94), Ll 1915 / dýchací trubice Ng 1908, Ng 1924 / dýchací trubice Vž 1907 (93), Ng 1908 / čichová trubice Ng 1924;

rohovka (průhledná oční blána) Vž 1909 (28);

červené / červené krvinky Ka 1902;

záškrt, neboli zánět hrdla Ng 1924;

bolest hlavy Kd 1895, Kd 1905, Ll 1915 / bolest hlavy Ts 1901, Ng 1924 / bolest hlavy Ka 1902, Dž 1903, Vž 1905 (29, 77, 118, 232), Ku 1906, Vž 1907 (218), Ng 1908, Š 1909 (14), Š 1913 (28, 44, 47), Ok 1913, Ll 1915, Ts 1918 (10, 30), Ng 1924 / bolesti hlavy Ab 1904 / bolest hlavy Š 1914 (29), Ll 1915, Ts 1917 (1);

zánět mandlí (mandlí) Ll 1915;

strupy u dětí (sladký vřed) Ng 1908, Ng 1924;

močový měchýř Ka 1902 / močový měchýř Pm 1906 / močový měchýř Ng 1908 / močový měchýř Ng 1924;

skvrnitý (zhoubný) tyfus Ts 1901 / zhoubný tyfus Š 1909 (1) / zhoubný (černý) tyfus Š 1909 (10);

žlučové / žlučníkové kameny Ng 1908 / žlučové / žlučníkové kameny Ng 1924;

žlučník Ka 1902 / žlučník Ng 1908, Ng 1924 / žlučník Ng 1908, Ng 1924;

vodní puchýř Pm 1899 / vodnatý puchýř Pm 1899, Pm 1906;

98

střevní klky nebo bradavičky Ka 1902; střevní tekutina Kd 1895 / střevní šťávy Kd 1895, Kd 1905 / střevní šťávy Ka 1902 / střevní tekutiny Kd 1905;

3) jednoslovné výrazy se složenými litevskými termíny, např.:

nemocné uzliny (zárodky nemocí) Ts 1918 (4);

cévy (krevní cévy) Š 1911 (31) / krevní cévy Ng 1908, Š 1913 (30);

zánět sliznice nebo rýma Ts 1918 (34);

opakující se horečka nebo zimnice Ng 1924;

krvácení Ka 1902 / krvotok Pp 1903 / krvácení Dž 1903, Vž 1905 (232);

cévy Pm 1899, Pp 1903, Pm 1906, Ku 1906 / cévní řečiště Pp 1903 / krevní cévy Ok 1913;

tlusté střevo Pm 1899, Pm 1906 / tlusté střevo Pm 1899, Ng 1924 / střevo s výkaly Pm 1899, Pm 1906 / tlusté střevo Pp 1903, Ng 1908;

vzteklina Ts 1901 / vzteklost Ll 1915 / nemoc ze vztekliny Ll 1915;

slinivka břišní (pankreas) Ka 1902;

suché šlachy (šlachy) Pp 1903 / šlachy Pp 1903;

tlusté střevo (tračník) Dž 1903;

plané neštovice Ng 1908 / neštovice Š 1910 (3) / plané neštovice Ll 1915;

zácpa Pm 1899, Pm 1906, Ng 1908, Vž 1908 (159), Ng 1924 / zácpa Vž 1905 (104, 192) / zácpa Rp 1907, Ng 1908, Ts 1918 (4), Ng 1924 / zácpa Ll 1915.

Termín břicho se v dřívějších dílech A. Vileišia užívá ve významu „žaludek“ (tento význam slova je zaznamenán také v Litevském slovníku), avšak v pozdějších spisech se již objevují i termíny žaludek, žaludek, přičemž břicho přetrvává, například: břicho Kd 1895 / pravý žaludek Kd 1895 / bříško neboli žaludek Dž 1903 / břicho (žaludek) Kd 1905 / žaludek (břicho) Vž 1905 (289), Ku 1906 / žaludek Rp 1907, Š 1911 (23), Ll 1915, Ng 1924 / žaludek (bříško) Vž 1907 (125) / žaludek Vž 1907 (217), Vž 1908 (97), Ng 1908, Ž 1909 (12), Al 1912, Ag 1912, Ll 1915, Ts 1918 (34), Ng 1924 / žaludek Ng 1908 / žaludek Š 1909 (20), Ll 1915 / žaludek (bříško) Š 1911 (39) / žaludek (žaludek) Š 1911 (39) / žaloudek (bříško) Ll 1915 / žaludek (břicho) Ng 1924 / žaludek nebo břicho Ng 1924 / žaludek (žaludek, břicho) Ng 1924.

V pracích A. Vileišise se tu a tam vyskytuje lidové slovo označující medicínský pojem, které nemá synonyma, např.: kregas Ku

99

1906 (srov. kregas 1. „dušnost; silný kašel“ LKŽ VI 1962); irmedė Ab 1904, Ng 1924 / irmedė Vž 1905 (118, 173) (srov. irmedė „nemoc, kterou člověk dostane po prochladnutí, přepracování nebo uleknutí; třesavka, zimnice, chřipka“ LKŽ IV 1957); drapanės Pm 1899, Pm 1906 (srov. drapanės „menstruace, ženské krvácení“ LKŽ II 1969).

K tomu je třeba dodat, že variabilitu a synonymii lze obecně považovat za stylistický rys A. Vileišisových textů, např.: I nadále kvůli tomu propukají epidemie, které jako požár procházejí vesnicemi (sodžiemi) a městy Tš 1901; Například nikdo nemůže z vlastní vůle přinutit souseda, aby vysušil páchnoucí bažinu (kaluž) <...> Tš 1901; Plíce jsou velmi prokrvené a podobají se houbě (troudnatci) Pp 1903; Proto ochranná opatření vyžadují, aby se zejména nádoby na dojení, cedníky (sítka), nádobí a jiné předměty myly převařenou vodou <...> Ž 1909 (2); V takových případech nestačí vyčistit vlastní světnici (jizbu) <...>“ Ll 1915; Nemocným touto chorobou prospívá užívat v noci na vyprázdnění střev špetku prášku z aloe (aloe vera) Ng 1924. Ačkoli jedním z členů dvojice synonym bývá často cizí slovo, např.: Ošetřovatelé nemocného mají dbát na to, aby sami nevycházeli na ulici (ulici) ve stejných šatech, které měli na sobě u nemocného <...> Tš 1901; Není třeba zaměňovat podnebí za počasí (pagadu) Ok 1913; Pro potřeby nemocného je třeba mít zvláštní kbelíky (vědra) <...> Ll 1915; Vlně nemocných ovcí zůstávají zárodky nemoci až dva týdny Ll 1915; Večer pracuj u lampy a nezakrývej ji tmavým ani světlým stínítkem (clonou) Ll 1915; Popraskané rty je třeba potírat <...>smetanou (zakysanou smetanou) <...> Ng 1924; Lišej v ústech lze snadno a rychle odstranit tím, že se dvakrát denně potírá růžovým medem s několika kapkami octa (ukusu) <...> Ng 1924; Dětem se podává jednorázově 2 gramy rozdrcených semen kmínu, smíchaných s medem nebo s vařeným ovocem (konfiturou) Ng 1924.

Druhové medicínské pojmy jsou v pojednávaných textech A. Vileišise často označovány substantivizovanými přídavnými jmény nebo příčestími, což je již znak odborného stylu, např.: výběžek slepého střeva Ku 1906; akutní zánět ledvin Ts 1918 (30); bílé kroužky Pp 1899, Pm 1906; bílé Kr 1910, Š 1910 (48); vyrážkový tyfus Ts 1917 (1); velké žlučové cesty Ka 1902; „černé neštovice“ Ng 1908, Ng 1924; černé

100

nemoci blan Ku 1906; vyrážkové nemoci Š 1910 (3); vyrážkové tyfy Š 1910 (3); řitní otvor (otvor) Ng 1908, Ng 1924; levá strana spánkové kosti Ng 1908, Ng 1924; levá síň Ka 1902; zvukovod Ng 1924; lehká zimnice Ng 1908, Ng 1924; zrakový nerv Ng 1924; nepravé neštovice Rč 1908; prodloužená mícha Pp 1903; prostá zimnice Š 1910 (46); prostý zánět Ng 1924; skrytá zimnice Š 1910 (46); nebezpečná zimnice Ng 1908, Ng 1924; umělé dýchání Pp 1903; polykací jícen Ka 1902, Pp 1903 / jícen Kd 1905; sedací kruh Pp 1903; zúžené cévy Ka 1902; příčný tračník Ng 1924; tekuté léky Pp 1903; těžká mrtvice Ng 1924; léky zastavující krvácení Pp 1903; vlhké obklady Vž 1910 (18); konečník Ng 1924; pravé zuby Ng 1908 / pravé zuby Ng 1924; čichový nerv Ng 1924; potravní kanál Ku 1906, Vž 1908 (97); zvracivé léky Ng 1924 aj. Mnohem méně často jsou pojmenovány prostými tvary přídavných jmen nebo příčestí, např.: chronický zánět středních očních blan Vž 1909 (41); chronické oslabení střev Ku 1906; chronické střevní katary Vž 1905 (192); dusivý kašel Ng 1924; horké obklady Ts 1918 (30); mírný zánět střev Vž 1905 (56); nakažlivá nemoc Dž 1903; malý krevní oběh Pp 1903; nervózní třes Ng 1924; umělá končetina Pp 1903; oslabující nemoci Ku 1906; prostý zánět hrdla Ng 1924; prostý kašel Ll 1915; prostý zápal plic Ll 1915; šedý zákal Ts 1918 (11); suchý kašel Dž 1903, Ll 1915, Ts 1918 (34); těžká dušnost Vž 1905 (77); těžký průjem Vž 1907 (93); těžký zánět střev Vž 1905 (56); studené obklady Š 1910 (18); prudká horečka Ll 1915 aj.

A. Vileišis jako sanitární lékař a zástupce vilniuské městské rady musel vynaložit mnoho práce na boj s porušovateli hygienických předpisů a s opakujícími se epidemiemi infekčních nemocí (Aničas 1999: 53–57). Jedna z těchto epidemií (skvrnitý tyfus), která vypukla v těžkých válečných podmínkách, „a proti níž jako lékař tak obětavě bránil lidi, se stala osudnou jemu samotnému“ (Aničas 1999: 338). Psával především o infekčních nemocech, které tehdy byly velmi častým jevem (svědčí o tom názvy brožur a článků). To byl také jeden ze způsobů boje proti těmto nemocem.

101

Názvy pojednávaných nemocí se v brožurách i článcích velmi různí. A. Vileišis používá řadu variant a synonym pro označení těchto nemocí, např.: nakažlivá nemoc Kd 1895 / infekční nemoci Kd 1895, Kd 1905, Š 1909 (5, 25), Š 1911 (5) / nakažlivé nemoci Tš 1901, Ab 1904 / přenosné nemoci Tš 1901, Ach 1905, Vž 1905 (77) / přenosná nemoc Dž 1903 / nakažlivé nemoci Pp 1903, Ng 1908, Š 1909 (5), Ž 1909 (12), Š 1911 (5, 6), Ng 1924 / infekční nemoci Ach 1905, Ll 1915 / nakažlivé nemoci Vž 1905 (77) / nakažlivé nemoci Vž 1905 (173), Ku 1906, Vž 1908 (96, 136), Š 1909 (5, 10), Ž 1909 (1), Š 1911 (51), Ag 1912, Ll 1915 / infekční nemoci Rč 1908, Š 1909 (25), Ll 1915, Ts 1918 (5) / nakažlivé nemoci Ž 1909 (1, 12), Š 1914 (29), Ll 1915 / nakažlivé nemoci Š 1909 (1) / nakažlivé nemoci Š 1910 (46), Ag 1912, Ok 1913, Š 1913 (28, 32), Ll 1915 / nakažlivé nemoci Ll 1915. Jak ukazují uvedené příklady, všechny termíny, které A. Vileišis pro tyto nemoci používal, jsou litevské. Pouze v jednom článku se vyskytuje termín cizího původu infekční nemoc Ts 1918 (34).

V úvodu brožury Krátké pojednání o nakažlivých nemocech a o tom, jak se před nimi chránit čteme slova vyjadřující skutečné znepokojení: „V dnešním společenském uspořádání nám přenosné neboli nakažlivé nemoci často přinášejí největší trápení a neštěstí, neboť nám vyrvou z našeho středu lidi, kteří jsou nám nejdražší. Jak se jim bránit, jakým způsobem se před nimi lze ochránit – to jsou otázky, které by si měl klást každý z nás. <...>. <...> společnost a osvěta se dosud málo rozšířila a žije tam mnoho chudých lidí, kteří si nemohou dovolit dodržovat ani nejmenší nařízení, jež by je mohla chránit před nákazou. Mnozí však tato nařízení nedodržují jen proto, že o nich nic nevědí a nerozumějí jim. Poučit takové lidi je cílem mého tohoto pojednání“ (Tš 1901). Lékař A. Vileišis své práci dobře rozuměl a nesmírně se jí oddal. Chtěl a uměl prostému, nevzdělanému člověku srozumitelně předat množství užitečných poznatků o různých nemocech, o tom, jak se před nimi chránit a jak se léčit, když udeří. Lze tedy říci, že jeho práce skutečně reagovala na naléhavé otázky veřejného zdraví své doby.

Na závěr je třeba říci, že se tento článek jen okrajově dotkl písemného odkazu dr. A. Vileišise – popularizačních medicínských

102

vědeckých prací, jejich podrobnější zkoumání však musíme ponechat budoucnosti.

Shrneme-li to, lze zdůraznit několik věcí:

1. A. Vileišis nebyl prvním šiřitelem lékařských poznatků v Litvě, nýbrž pokračoval v práci započaté svými předchůdci a svými četnými spisy přispěl k utváření litevské lékařské terminologie a vtiskl jí svébytné rysy.

2. Nejvýraznějším rysem lékařské terminologie v přehledu Vileišisových prací je synonymie a variantnost. Svědčí to o tom, že terminologie tohoto vědního oboru se tehdy nacházela ve fázi utváření.

3. V A. Vileišisových textech je nejčastěji první, základní lékařský termín litevský, zatímco jeho synonymum cizího původu je uváděno jako druhé.

4. Množství synonym a variant litevských lékařských termínů ve Vileišisových pracích dokládá jeho snahu užívat více vlastních, litevských termínů. V pozdějších pracích jsou termíny poměrně často lepší, ačkoli někdy lze pozorovat i opak.

5. Značná část pokračujících článků A. Vileišise publikovaných v periodikách vyšla samostatně v podobě brožur, takže mezi termíny používanými v brožurách a článcích nejsou výraznější rozdíly.

6. A. Vileišis psal především o tehdy zvláště aktuálních lékařských otázkách – o hygieně a nakažlivých chorobách; jeho popularizační práce z oblasti lékařství tak odrážely zdravotní problémy tehdejších lidí.

Článek bychom rádi zakončili slovy z kázání, které pronesl kněz Juozas Tumas-Vaižgantas u hrobu o zesnulém dr. A. Vileišisovi: „Byl klidný, tichý, necpal se do popředí; jeho práce ho však přesto držela v čele litevské společnosti. Nehřměl jako prázdný sud, protože byl – ‚plný‘. Ryl hluboký kořen a v dějinách litevské kultury mu náleží krásné a čestné místo“ (Vaižgantas 1922: 218).

ŠALTINIAI

Ab – Apie blogąją ligą arba sifilį (prancus), Tilžė, 1904.

Ach – Apie cholerą ir kaip nuo jos apsisaugoti, Vilnius, 1905.

Ag – Apie geriamojo vandens švarumą sodžiuose, Seinai, 1912.

Al – Apie lisnikus: (Kaip jie gyvena ir kaip jais žmonės užsikrečia), Seinai, 1912.

103

Ch – Cholera ir kova su ja, Vilnius, 1907.

D – Difteritas, Vilnius, 1907.

Dž – S. A. Knopf. Džiova ir kova su ja, Tilžė, 1903.

Ka – Kaip apsireiškia gyvastis žmogaus kūne? Tilžė, 1902.

Kd – Ką daryti, kad sveiki būtume ir ilgai gyventume, Tilžė, 1895.

Kd – Kas daryti, kad sveiki būtume ir ilgai gyventume, Vilnius, 1905.

Kr – Kaip reikia užlaikyti sveikos ir sergančios akys, Seinai, 1910.

Ku – Kaip užsilakyti pavasarį, vasarą, rudenį ir žiemą, Vilnius, 1906.

LKŽ I 1968 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius.

LKŽ II 1969 – Lietuvių kalbos žodynas 2, Vilnius.

LKŽ IV 1957 – Lietuvių kalbos žodynas 4, Vilnius.

LKŽ V 1959 – Lietuvių kalbos žodynas 5, Vilnius.

LKŽ VI 1962 – Lietuvių kalbos žodynas 6, Vilnius.

LKŽ IX 1973 – Lietuvių kalbos žodynas 9, Vilnius.

LKŽ XIX 1999 – Lietuvių kalbos žodynas 19, Vilnius.

Ll – Limpančios ligos ir kaip nuo jų išsisaugoti? Kaunas, 1915.

Ng – Naminis gydytojas: Trumpas aprašymas prasčiausių ligų ir prasčiausių vaistų kovoje su jomis: / D. 1. Apie žmonių ligas ir jų gydymą, Seinai, 1908.

Ng – Naminis gydytojas: Trumpas paprasčiausių ligų aprašymas ir jų gydymas, Kaunas, 1924.

Ok – Oras ir klimatas ir jų svarbumas žmogaus sveikatai. Seinai, 1913.

Pm – Patarme moterims, kurios nori būti sveikos, Tilžė. 1899.

Pm – Patarme moterims, kurios nori būti sveikos, Vilnius, 1906.

Pp – F. Esmarch. Pirmoji pagalba nelaiminguose atsitikimuose, Tilžė, 1903.

Rč – B. Oks. Raupų čiepijimas: (Šneka su jauna motina), Vilnius, 1908.

Rp – I. Tarchanov. Rūgštasai pienas prof. Miečnikovo: Įrankis liaudies sveikatos užlaikymui, Vilnius, 1907.

Š – Šaltinis, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914.

Ts – Tėvynės sargas, 1917, 1918.

Tš – Trumpi šneka apie limpančias ligas ir kaip nuo jų apsiginti? Tilžė, 1901.

Vž – Vilniaus žinios, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909.

Ž – Žemdirbys, 1909.

LITERATŪRA

A n i č a s J. 1992: Antanas Vileišis – gydytojas humanistas. – Lietuvos medicina 1(3), 59–64.

A n i č a s J. 1993: Petras Vileišis, 1851–1926: Gyvenimo ir veiklos bruožai, Vilnius.

A n i č a s J. 1999: Antanas ir Emilija Vileišiai: Gyvenimo ir veiklos bruožai, Vilnius.

Antanas Vileišis. Bibliografija 1895–1992. Parengė J. Aničas. Vilnius–Pasvalys, 1992.

104

Avižonis P. 1909: Lietuvių Medicinos ir Higijenos Knygos, Vilnius.

Bibliografija 1969: Lietuvos TSR bibliografija: Knygos lietuvių kalba [1547–1861] 1, Vilnius.

Bibliografija 1985: Lietuvos TSR bibliografija: Knygos lietuvių kalba [1862–1904] 2 (1), Vilnius.

Bibliografija 1988: Lietuvos TSR bibliografija: Knygos lietuvių kalba [1862–1904] 2 (2), Vilnius.

Grinius K. 1922: Medicinos žinių popularizacija ir lietuvių medicinos knygų sąrašas, Kaunas.

Lietuvių enciklopedija 1966: Lietuvių enciklopedija 10. South Boston.

Petronis J. 1992: Petras Vileišis: Apžybraiža, Vilnius.

Vaižgantas 1922: Vaižganto raštai 4. Aplink Nepriklausomybės veikėjus, Kaunas–Vilnius, 216–218.

Varpas 1902: Varpas 2.

ANTANAS VILEIŠIS’ (1856–1919) WORKS OF MEDICAL SCIENCE AND THEIR TERMINOLOGY

Summary

The article deals with one of the many fields of activities of a famous public figure in Vilnius and doctor A. Vileišis - the popularising of the knowledge of medical science in the press and the most significant features of medical terminology in books and articles, translated or written by Vileišis. Borrowed terms, Lithuanian terms and terms of the mixed origin used by Vileišis to name one medical concept and their synonyms and variants are discussed more widely. Naming various diseases, their symptoms and other medical concepts he gave the priority to the Lithuanian term and presented synonymic foreign term in brackets, for instance, būdas (temperamentas) (temperament / temperament); džiova (tuberkulosas) (tuberculosis); vidurinis akių valktis (glaukoma) (glaucoma). Less frequently the foreign term is given first and followed by the Lithuanian synonym in brackets, for instance, nervai (dirksniai) (nerves); pulsas (gyslos tvinksejimas) (pulse). There are only a few foreign terms (including their synonyms and variants) for which Lithuanian equivalent was not given, for instance, histerija / hysterija (hysteria), migrena (migraine). In his works Vileišis used many variants and synonyms of the Lithuanian term. The most frequent are orthographic and phonetic variants: akis / akys (eyes), klajojimas / klejojimas (delirium). Synonyms of terms are particularly plentiful – 1) one-word, for instance, geltligė / gelta (jaundice); mažakraujystė / mažakraujybė / mažakraujė (anaemia); sloga / slunktas (sloga) / slanktas / slunkas / slunktas ((head) cold); 2) complex terms, mostly two-word terms (usually one component, most frequently specific component, has a synonym), for instance, balti / baltieji kraujo skruteliai (white blood cells); rėknės, arba gerklės, uždegimas (throat inflammation); 3) one-word terms and complex terms, for instance, kraujagyslės / kraujagyslai / kraujo gyslos (blood-vessel); vėjniai raupai / vėjo raupai / vejaraupės (chicken-pox). Often parts of a synonymic chain are variants. The

105

abundance of synonyms and variants in Vileišis’ works shows his aim to give preference to Lithuanian terms. It also allows us to assume that he was looking for the most suitable, the best Lithuanian term to name a medical concept. At that time Lithuanian terminology of this field was being created and Vileišis with his numerous popular works of medical science made an important contribution.

Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E. paštas [email protected]

Gauta 2003-10-27

106