První litevský časopis o medicíně a litevská lékařská terminologie

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Ústav litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: lékařský vědecký časopis, litevský lékařský termín, jednoduché slovo, odvozenina

Medicinai ir gamtai k jeho 100. výročí

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Počátky litevského lékařského vědeckého časopisu¹. Na vznik litevské lékařské periodické tiskoviny (Karosas 1960: 42–49; Bizulevičius 1989: 34–39; Andriušis 1996: 161–176) měla velký vliv nelitevská lékařská periodika, která vycházela v latině, polštině a ruštině a měla v Litvě hluboké tradice (Stakulienė 2001: 220). První litevská periodická lékařská publikace Sveikata (1909–1915, 1920–1928) vyšla v prvním desetiletí 20. století. Ve druhém desetiletí začal vycházet časopis Medicina ir gamta (1913) a čtrnáctideník jako příloha týdeníku Aušra s názvem Gydytojas (1914–1915). K nim se řadí i Farmaceutų reikalai, vydávané v letech 1911–1912 nepravidelně (Stakulienė 2001: 226).

V článku z roku 1910 navrhl Kazys Grinius začít vydávat „profesionální“ litevský lékařský časopis. Podle jeho názoru by se do časopisu „mohly vejít: 1) vědecké články z medicíny, hygieny, lékařské statistiky, veterinární medicíny, farmacie a přírodních věd; 2) kronika těchto oborů a života jejich pracovníků; 3) informace; 4) fejetony“ (Grinius 1910: 1). Tento záměr se však uskutečnil až o tři roky později – v roce 1913 začal vycházet litevský časopis věnovaný medicíně, veterinární medicíně, farmacii a přírodním vědám Medicina ir gamta. Jeho vydavatelem a redaktorem byl doktor Stasys Matulaitis. Časopis se začal vydávat v roce 1911 při Sdružení lékařů, založeném při Litevské vědecké společnosti, a

¹ Je třeba říci, že „v litevském tisku 20. století byly všechny periodické publikace označovány jako noviny. Teprve později, přibližně od počátku období nezávislosti a definitivně ve třetím až čtvrtém desetiletí 20. století, se ustálil termín ‚časopis‘“ (Stakulienė 2001: 227). Proto se v článku používá termín časopis.

1 4 2

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

z podnětu členů lékařské sekce Dominyka Bukonta, Bronislavy Gedminaitė, K. Grinia, Juoza Jarašia, Antana Vileišise a lékárníků Stasia Bytauta, Jona Kašinskase, Zenona Kuzavase, Eleny Lukaševičiūtė, Motieja Nasvytyse, Jeronima Šliogerise, Mata Valeiky a Antana Žukauskase (Aničas 1999: 302). Po vydání dvou čísel bylo vydávání kvůli nedostatku finančních prostředků přerušeno (Aničas 1999: 302–303). Krásné cíle tak zůstaly nenaplněny.²

Dále je třeba říci několik slov o struktuře a obsahu čísel časopisu. V rubrice prvního čísla „Od redakce“ se píše, že „začíná vycházet první litevsky psaný časopis o medicíně, veterinářství, farmacii a přírodních vědách“ (MG 1913 1 1). Zdůrazňuje se nezbytnost takto společného časopisu: „nejpočetnější část litevské inteligence se zabývá uvedenými vědními obory. Budeme-li vycházet samostatně, nic nedokážeme. Sejdeme-li se však kolem svého časopisu, budeme moci vykonat mnoho užitečného pro své vědní obory, svou profesi i svou zemi. Spojili jsme všechny uvedené vědní obory do jednoho časopisu z čistě praktického hlediska. Žádná z těchto skupin by samostatně ještě nedokázala mít vlastní časopis, jak tomu je u jiných národů. Proto společným úsilím dosáhneme svého cíle“ (MG 1913 1 1–2). Plánuje se vydávat časopis v rozsahu jednoho a půl tiskového archu jednou za dva měsíce a tisknout v něm: „1) původní a přeložené články, 2) fejetony ze společenského života, 3) referáty, 4) přehled léčiv a praktické rady, 5) kritiku a bibliografii, 6) korespondenci a dopisy redakci, 7) kroniku, 8) volná pracovní místa, 9) inzeráty“ (MG 1913 1 2). Uvádí se také cena časopisu: „na rok – 4 rubly, na půl roku – 2 rubly, jednotlivé číslo – 75 kopějek“ (MG 1913 1 2).

První pětadvacetistránkové číslo časopisu Medicinos ir gamtos (dvouměsíčníku o medicíně, veterinářství, farmacii a přírodních vědách) tedy vyšlo v roce 1913 (květen–červen) (viz obr.). V tomto čísle, jak se píše v rubrice „Od redakce“, „je nejvíce příspěvků z medicíny, protože jsme neměli vhodný materiál z jiných vědních oborů, ačkoli jsme se obraceli na odborníky a žádali je o příspěvky“ (MG 1913 1 2). Byly zařazeny tři články: „Rozšíření trachomu v Malé a Velké Litvě“ (Dr. P. Avižonis); „Souvisí adenoidy s onanií?“ (Dr. Laumianskis); „Z gynekologického oddělení nemocnice sv. Jakuba ve Vilniusu. K otázce zastavení krvácení z dělohy při myomech. Předneseno na Pirogovově sjezdu v Petrohradě“ (Dr.

² V programu sestaveném sekcí byl jedním z úkolů uspořádat starší terminologii a vytvořit novou (pro přírodní vědy – botaniku, chemii aj.) i speciální (medicínskou a farmaceutickou) terminologii (viz Moksleivis Kalnėnas 1912: 184).

Terminologija | 2013 | 20

143

144

Palmira Zemlevičiūtė Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

A. Damaševičius). V rubrice „Referáty“ jsou otištěny dva příspěvky S. Matulaityse: „Léčba padoucnice (epilepsie) bromem“ a „Bismutum subnitricum při hyperchlorhydrii a ulcus ventriculi“. V rubrice „Fejetony“ je zařazen příspěvek J. Bagdanavičiuse³ „Lékařské kurzy v Berlíně“. V rubrice „To a ono“ najdeme práci J. Bagdanavičiuse „Kolik litevských vesničanů trpí souchotinami“. V rubrice „Bibliografie“ jsou uvedeny anotace krátkých populárně-naučných lékařských brožur, které napsal redaktor časopisu S. Matulaitis (Sveikata arba tiesus ir trumpas kelias į sveikatą. Napsal Dr. L. Graičiūnas; Užkrečiamųjų limpamųjų ligų išsipletojimo būdai ir kova su jomis. Dr. Graičiūnas). V rubrice „Praktické rady“ uvedl doktor Jonas Basanavičius několik praktických rad („Jak snížit teplotu u souchotinářů <...>“, „Trachom a kyselina jodovodíková“, „Proti bolesti břicha při gastritis alcoholica“). Na poslední straně byla otištěna oprava chyb.

V rubrice „Od redakce“ druhého, posledního čísla se lituje nedostatku příspěvků (z tohoto důvodu toto číslo vyšlo opožděně). Vyjadřuje se zklamání: „když jsme začínali vydávat první litevsky psaný lékařsko-přírodovědný časopis, doufali jsme, že vzbudíme větší zájem. Zdá se však, že jsme se bolestně přepočítali. Dvě čísla jsme ještě jakžtakž vydali, ale třetí se při pokračujícím nezájmu nejspíš jen tak brzy neobjeví“ (MG 1913 1 1). Na závěr se obracejí na všechny, „kterým záleží na podpoře časopisu Medicinos ir Gamtos, aby mu pomáhali, kdo čím může – někdo příspěvky, jiný penězi“ (MG 1913 1 2). V tomto čísle je dokončen na pokračování vycházející článek doktora A. Damaševičiuse „Z gynekologického oddělení nemocnice sv. Jakuba ve Vilniusu. K otázce zastavení krvácení z dělohy při myomech. Předneseno na Pirogovově sjezdu v Petrohradě“. Jsou otištěny tři články D. Bukonta: „K rupturám porodních cest a příčné poloze při porodu“, „Kazuistika močových kamenů u dětí“, „Domácí pessarium pessarium“. S. Matulaitis publikoval z hlediska věcného (medicínského) i jazykového a terminologického důležitý a významný článek „Litevská terminologie anatomie, fyziologie, patologie a chemie“ (podrobněji o něm bude pojednáno dále). V rubrice „To a ono“ je zařazen příspěvek doktora J. Bagdanavičiuse „Z lékařské terminologie“. Autor podepsaný iniciálami J. Z. zveřejnil fejeton „To a ono z hygienické výstavy v Petrohradě“, zatímco pod iniciálami A. D. je otištěn referát N. A. Kukovierova-

³ Pseudonym doktora Juoza Bagdona.

Terminologija | 2013 | 20

145

ferát „O použití místní anestezie“. S. Matulaitis a J. Basanavičius představili nové léky („Sedobrol“, „Follikulinas kaip pūrgatyvas“, „Ristinas ir niežai“, „Melubrinas“). V rubrice „Praktické rady“ je příspěvek J. Basanavičiuse „Proti haemorrhagia ventriculi“. V „Kronice“ je otištěno „Sekce medicíny a přírodních věd L. M. Dr. na letošním sjezdu“.

Litevská lékařská terminologie: prameny, problémy a perspektivy.

Otázku litevskosti lékařských termínů jako první patrně vznesl doktor Mikalojus Kuprevičius v roce 1897. V časopise Varpas publikoval článek „Litevská pojmenování nemocí“. Vyzýval lékaře, aby užívali nikoli přejatá, nýbrž litevská pojmenování nemocí; sám jich v článku uvedl asi 60 a doplnil je latinskými nebo řeckými ekvivalenty.

O otázku litevskosti lékařských termínů se znovu začal zajímat až po 16 letech S. Matulaitis, který v roce 1913 publikoval v časopise Medicina ir gamta článek „Litevská terminologie anatomie, fyziologie, patologie a chemie“. Představil v něm řadu aktuálních problémů tehdejší lékařské terminologie – nadbytek termínů a na druhé straně jejich nedostatek, rozkolísanost pojmenování téhož pojmu, absenci norem, otázky sjednocování a schvalování termínů i potřebu zapojit do terminologické práce odborníky a jazykovědce. Autor vyzýval lékaře, aby sbírali slova z živého jazyka nebo tvořili termíny podle gramatických pravidel mateřského jazyka. S. Matulaitis zdůraznil, že je nezbytné „mít pevně a definitivně stanovenou terminologii: anatomie, fyziologie, patologie, chemie a dalších vědních oborů, nakolik souvisejí s medicínou“ (Matulaitis 1913: 9). Kritizoval „zásobu termínů“ v tehdejších populárně-naučných lékařských knížkách, v nichž měl tentýž pojem několik názvů. Podle autora šlo o nežádoucí a škodlivý jev, který působil potíže i samotnému čtenáři. Kvůli takové „směsi terminologického nadbytku“ „nebudou vědecké spisy působit seriózně“. S. Matulaitis proto navrhoval v časopise Medicina ir gamta zřídit zvláštní terminologickou rubriku, v níž by se zveřejňovaly shromážděné názvy z jednotlivých terminologických oborů. Autor načrtl směr další práce na tvorbě a sjednocování litevské lékařské terminologie, který je aktuální i dnes: „Další, až si předložená pojmenování přečtou, nabídnou vhodnější nebo převzatá z jazyka lidu či opřená o gramatická pravidla. Abychom nakonec ze všech termínů vybrali ten nejvhodnější, budeme moci příští rok na sjezdu lékařů a přírodovědců, přizveme-li si na pomoc znalce jazyka, tuto práci definitivně dokončit. Po přijetí definitivně nejvhodnějších termínů je snad vytiskneme v samostatné knížce, aby je všichni znali a používali jednotnou terminologii“ (Matulaitis 1913: 9).

146

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

tis 1913: 10–11). Šiam sumanymui autorius padarė pradžią, pateikdamas straipsnyje nemažai lietuviškų osteologijos vardų.

Předmětem článku jsou litevskéMedicina ir gamta jednoslovné lékařské termíny užívané v časopise ⁴. Cílem je pojednat o formální stránce termínů, tj. o jejich stavbě. Jednoslovné termíny se dělí na prostá slova živého jazyka nebo písemných pramenů a na slova vytvořená slovotvornými prostředky vlastního jazyka; posledně uvedená jsou podrobněji popsána podle způsobu tvoření. V případě potřeby jsou lékařské termíny porovnávány se současnými termíny označujícími tytéž pojmy. Nakonec je pojednána otázka, zda jednoslovné litevské lékařské termíny z časopisu přetrvaly v současném litevském jazyce lékařské vědy.

1. LITEVSKÉ JEDNOSLOVNÉ

LÉKAŘSKÉ TERMÍNY MEDICINA IR GAMTA

1.1. Jednoslovné termíny (197 termínů). V článcích jsou jednoslovnými termíny označovány nadřazené pojmy z oborů anatomie, fyziologie, kliniky a farmakologie. Lze rozlišovat prostá slova živého jazyka nebo písemných pramenů a slova vytvořená slovotvornými prostředky vlastního jazyka.

1.1.1. Prostá slova živého jazyka nebo písemných pramenů

(51 termínů). Mezi prostá slova živého jazyka nebo písemných pramenů jsou zařazena primární (neodvozená) slova. Kazimieras Gaivenis uvedl, že „hotová litevská slova se terminologizují nejčastěji dvěma způsoby: 1) rozšířením (přenesením) lexikálního významu slova a 2) zúžením (omezením) lexikálního významu slova“ (Gaivenis 2002: 52). Všiml si, že medicína patřila k vědám, které terminologizovaly slova lidového jazyka (Gaivenis 1983: 15). „Ačkoli velká část lékařských termínů je latinská a dodnes tvoří průběžně doplňované a zdokonalované jádro lékařského názvosloví“ (Česnys 2002: 55), značná část termínů byla přesto převzata z lidového jazyka. Do odborné lékařské terminologie bylo z živého jazyka převzato nejvíce slov pro označení anatomických a klinických pojmů, o něco méně pak pojmů fyziologických.

Jako anatomické termíny jsou terminologizovány základní lexikální významy slov živého jazyka⁵: akis MG 1913 1 23 / akys MG 1913 1 9, srov. akis 1. „orgán zraku“ LKŽe; ausys MG 1913 1 9, srov. ausis 1. „orgán sluchu“ LKŽe; bamba MG 1913 1 13, srov. 1 bamba anat. „pupek-

⁴ V článku se za litevské termíny považují lékařské termíny domácího, litevského původu.

⁵ Při určování lidového původu termínů se vychází z údajů Slovníku litevského jazyka (LKŽe). Termín se považuje za lidový, pokud je dané slovo nebo jeho význam ve slovníku doložen z živého jazyka (což označují zkratky názvů nářečních lokalit).

Terminologija | 2013 | 20

147

…blána uprostřed břicha (umbilicus)“ LKŽe; ústa MG 1913 1 8, viz ústa 1. „dutina mezi rty a hrdlem“ LKŽe; zuby MG 1913 2 18, viz zub 1. anat. „kostěný orgán v ústech nebo tlamě sloužící ke žvýkání potravy (Dens)“ LKŽe; hlava MG 1913 1 9, viz hlava 1. „část těla“ LKŽe; krev MG 1913 1 12, MG 1913 2 6, viz krev „červená tekutina, která obíhá v organismu člověka či zvířete a vyživuje tkáně“ LKŽe; rty MG 1913 1 9, viz ret 1. „jeden ze dvou okrajů úst“ LKŽe; nos MG 1913 1 9, viz 1 nos 1. „čichový orgán“ LKŽe; kůže MG 1913 1 13, MG 1913 2 4, viz kůže 1. „povrchová vrstva těla člověka či zvířete, obal“ LKŽe; blána MG 1913 2 7, viz blána 1. anat. „tenká vrstva tkáně spojující nebo pokrývající některé části organismu“ LKŽe; ruka MG 1913 2 6, viz ruka 1. „horní končetina člověka od ramene po konečky prstů; část této končetiny od zápěstí po konečky prstů“ LKŽe; žaludek – „ventriculus“ MG 1913 2 9 / žaludek MG 1913 1 21, viz žaludek 1. anat. „trávicí orgán člověka či zvířete – svalový vak, žaludek (ventriculus)“ LKŽe; mozek MG 1913 1 9, viz mozek 1. anat. „část centrální nervové soustavy tvořená nervovými vlákny a buňkami, která se nachází v lebce a páteřním kanálu člověka a obratlovců“ LKŽe; bedra MG 1913 1 18, viz bedra 1. „dolní část zad pod pasem, bedra (lumbus)“ LKŽe; srdce MG 1913 1 13, MG 1913 2 2, viz srdce 1. „ústřední orgán krevního oběhu, nacházející se na levé straně hrudníku“ LKŽe; obličej MG 1913 1 9, viz obličej 1. „přední část lidské hlavy“ LKŽe; vnitřnosti MG 1913 2 20, viz vnitřnosti 1. „vnitřní orgány člověka či zvířete (zvl. trávicí)“ LKŽe; střeva MG 1913 1 17, MG 1913 2 6, viz střevo 1. anat. „trubicovitá část trávicího traktu začínající od žaludku (intestinum)“ LKŽe.

Pro anatomickou terminologii se také začala používat slova živého jazyka s širším významem, jejich význam však byl zúžen, např.: stud – vulva MG 1913 2 12, viz stud 2. „vnější pohlavní orgány“ LKŽe, srov. pudendum femininum – vnější pohlavní orgány ženy MedŽ; boule (?) – uterus MG 1913 2 12 / boule MG 1913 2 3, viz boule 6. „děloha“ LKŽe; mušle – concha MG 1913 2 11, viz mušle 6. anat. „vnější část ucha“ LKŽe; víčko (palpebra) MG 1913 2 13, viz víčko 2. „oční víčko“ LKŽe, srov. palpebra – víčko MedŽ; pochva MG 1913 1 15, viz 1 pochva 6. anat. „část ženských pohlavních orgánů (vagina)“ LKŽe; lopatka – scapula MG 1913 2 11, viz 1 lopatka 8. anat. „plochá trojúhelníková kost v horní části zad (scapula)“ LKŽe; koleno – patella MG 1913 2 12, viz koleno 7., viz ko-

148

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

myš 9. „čéška“ LKŽe, srov. patella – čéška MedŽ; žaludek – „ven-triculus“ MG 1913 2 9 / žaludek MG 1913 1 17, viz žaludek 3. „žaludek, břich“ LKŽe, srov. ventriculus – 1. žaludek MedŽ; holenní kost – fibula MG 1913 2 12, viz holenní kost 5. „kost lýtka“ LKŽe, srov. fibula – lýtková kost MedŽ; penis – penis MG 1913 2 12, viz penis 2. anat. „mužský pohlavní orgán (penis)“ LKŽe; víčko (palpebra) MG 1913 2 13, viz víčko 2. „pohyblivý oční kryt“ / víčko MG 1913 1 23, viz 1 víčko, viz 1 víčko 2. „pohyblivý oční kryt“ LKŽe. Podle slovníkových údajů jsou všechna uvedená slova, s výjimkou slov boule, mušle, pochva, v živém jazyce zaznamenána v medicínských významech.

V článku „Litevská terminologie anatomie, fyziologie, patologie a chemie“ bylo navrženo několik slov živého jazyka pro označení orgánu ženské pohlavní soustavy – matka, močia, boule (?) – uterus MG 1913 2 12: matka, viz 1 matka 6. anat. „děloha“ LKŽe, srov. uterus – děloha MedŽ, pouze slovo močia není v LKŽe zaznamenáno ve významu „děloha“.

V článcích časopisu byla nalezena slova živého jazyka označující nejen anatomické, ale také některé klinické pojmy. Za zmínku stojí především klinický termín nemoc MG 1913 1 8, MG 1913 2 7 / nemoci MG 1913 2 15, viz 1 nemoc 1. „porucha činnosti organismu, zhoršení zdraví, nezdravost, neschopnost“ LKŽe, a farmakologický termín léky MG 1913 1 12, MG 1913 2 20 / lék MG 1913 1 17, MG 1913 2 21, viz 1 lék „léčebný prostředek“ LKŽe.

Několik klinických termínů přejalo základní lexikální významy slov z živého jazyka: dicius (na čele) – atheroma MG 1913 2 13, srov. dicius „taková boule (atheroma)“ LKŽe, srov. atheroma – aterom, nahromadění tuku [lipoidů] MedŽ; sůl MG 1913 1 18, srov. sůl 1. „sloučenina minerálního původu slané chuti (chlorid sodný), užívaná k ochraně potravin před zkažením a k jejich ochucení“ LKŽe; nádor MG 1913 1 13, srov. nádor 1. „tvrdý útvar na kterémkoli místě organismu“ LKŽe; hnis MG 1913 2 5, srov. hnis „zelenožlutá hmota vznikající v ranách a vředech“ LKŽe; voda MG 1913 2 15, srov. voda 1. „průhledná bezbarvá kapalina, obvykle bez chuti a zápachu, sloučenina vodíku a kyslíku (H₂O)“ LKŽe; vřed MG 1913 1 3, srov. vřed, lék. „otok s hnisem, vřed, furunkl, nežid“ LKŽe, zatímco zúžený význam jednoho slova: kamen nom. sg. MG 1913 2 7 / kámen MG 1913 2 8 / kamenů gen. pl. MG 1913 2 7, srov. kámen 8. „konkrement vzniklý v organismu“ LKŽe.

Terminologija | 2013 | 20

149

Doktor Bagdanavičius⁶ v článku (přesněji – v seznamu slov) uvedl dvě slova z živého jazyka označující tentýž klinický pojem: gramai (sputsum) MG 1913 2 13, skrepliai (sputsum) MG 1913 2 13, srov. skreplys 1. „hlen vykašlávaný z dýchacích orgánů“ LKŽe. Ve slovníku je uvedeno pouze gramas, které nemá význam „hlen“.

Samostatně je třeba zmínit dvojici zpodstatnělých zájmenných přídavných jmen⁷ označujících ženské nemoci: baltieji– fluor albus MG 1913 2 12 / baltųjų gen. pl. MG 1913 1 14, srov. baltieji 2. srov. baltosios med. „taková ženská nemoc (Fluor albus)“ LKŽe, porov. fluor albus – baltosios MedŽ; raudonieji⁸ – haemorragia MG 1913 2 12, v LKŽe raudonieji není doloženo, pouze raudonieji žiedai Ss „menstruace“, porov. haemorrhagia – hemoragija, kraujavimas MedŽ.

1.1.2. Odvozeniny (146 termínů). Více než polovinu jednoslovných litevských lékařských termínů v časopise tvoří odvozeniny⁹. Podle způsobu tvoření se rozlišují odvozeniny s příponami, předponami a koncovkami a složeniny.

1.1.2.1. Příponové odvozeniny (97 termínů). Jde o nejpočetnější skupinu odvozenin. Převládají odvozeniny s příponou -imas (-imai), většinou názvy dějů, které jsou téměř stejnou měrou odvozeny od sloves bez předpony: gimimai MG 1913 2 15, girdėjimas MG 1913 1 10, mirimai MG 1913 2 15, niežėjimas MG 1913 2 22, perpūtimas MG 1913 1 10, perpūtinėjimai MG 1913 1 10, plaudimas MG 1913 2 6, plovimai MG 1913 1 18 / plovimas MG 1913 1 18, plūdimai MG 1913 2 3, skaudėjimas MG 1913 1 22, MG 1913 2 20, sopėjimai MG 1913 1 15, užimas MG 1913 1 13 a od předponových sloves: įčiurkškimai MG 1913 1 14 / įčiurkškimac MG 1913 1 13, MG 1913 2 3, įdūrimas MG 1913 2 19, įleidimas MG 1913 2 19, išėjimas „vyprazdňování“ MG 1913 1 18, nuvargimas MG 1913 2 18, pasiutimas MG 1913 2 16, suspaudimai MG 1913 1 15, užsikrėtimas MG 1913 1 15. U několika odvozenin s uvedenou příponou se význam konkretizoval, např.: linkimas? – ar-

⁶ Viz poznámku 3.

⁷ „Samostatně užívaná zpodstatnělá zájmenná přídavná jména označující druhotné pojmenování věci, které může v určitých případech nahradit její hlavní pojmenování a fungovat jako jeho synonymum, např.: geltonoji ‚taková nemoc, žloutenka‘, <...>, kruvinoji ‚úplavice‘. <...>. Tato zpodstatnělá přídavná jména vznikají tak, že se pojmenování charakteristické vlastnosti určité věci změní v pojmenování věci samé. Obvykle se objevují vedle pojmenování, kterým se mluvčí chce vyhnout, například při označování různých nemocí, <...>. <...>. Zájmenná přídavná jména se substantivizují díky konkrétnosti svého významu. Vlastnost vyjádřená zájmenným přídavným jménem se vztahuje k určité věci, takže samotné pojmenování věci přestává být zapotřebí“ (LKG I 530).

⁸ Lékař A. Vileišis užil termín raudonieji ve významu „menstruace“ v knize z roku 1899 Patarmės moterims, kurios nori būti sveikos (a také v jejím druhém vydání z roku 1906).

⁹ Při popisu odvozenin se vycházelo z prací Prana Skardžise, Vinco Urbučio, Sauliause Ambraza a z LKG.

150

Palmira Zemlevičiūtė | Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

ticulatio MG 1913 2 12, srov. articulatio – artikulace: 1. kloub MedŽ, přírůstek „přírůstek“ MG 1913 2 15, srůsty „srostlá místa?“ MG 1913 2 3, zjizvení „jizva?“ MG 1913 2 13.

Dále jsou uvedena odvozená slova s příponami podle jejich četnosti:

-elis (-eliai): petelis MG 1913 2 4, pilvelis MG 1913 1 21 / pilvelis – „ventriculus“ MG 1913 2 9, raktelis¹⁰ – clavicula MG 1913 2 11, srov. clavicula – klíční kost MedŽ, ratelis (pessarium) MG 1913 2 13, srov. pessarium – pesar – pomůcka zaváděná do pochvy k udržení dělohy v normální poloze nebo k zabránění početí MedŽ, ryšelis – ligamentum MG 1913 2 12, srov. ligamentum – vaz MedŽ, švirkštelis MG 1913 2 20;

-onis (-ei/-iai/-ys), -ė (-ės): ligonė MG 1913 1 13, MG 1913 2 2 / ligonės MG 1913 2 2, ligonei MG 1913 2 5 / ligoniai MG 1913 1 6, MG 1913 2 19 / ligonis MG 1913 1 9, MG 1913 2 8 / ligonys MG 1913 1 21;

-umas: kurtumas MG 1913 1 9, mažakraujumas MG 1913 2 2, miegūstumas MG 1913 1 16, mirtingumas MG 1913 2 18, silpnumas MG 1913 1 12, šlapumas MG 1913 2 8;

-elė: bambelė MG 1913 2 4, galvelė MG 1913 2 4, rankelė MG 1913 2 4, trobėlė – „cellula“ MG 1913 2 9, virkštelė (Suvalkų gubernie) pupovina MG 1913 2 12, srov. funiculus umbilicalis – pupeční šňůra MedŽ, funis – 2. viz funiculus umbilicalis – пуповина MedŽ;

-ymas (-ymai): gydymas MG 1913 1 6, MG 1913 2 2, gimdymai MG 1913 1 13 / gimdymas MG 1913 2 4, išgramdymas MG 1913 2 4;

-ėlis (-ėliai): akmenėliai MG 1913 2 8, maumonelis – rodničok MG 1913 2 11 (LKŽe nezachyceno, existuje maumonys „místo na hlavě mezi čelem a temenem, temeno“), srov. fonticulus – momenėlis – родничок MedŽ, pavadėlis – (Ariogala) pupovina MG 1913 2 12, viz pavadėlis 2. anat. „pupeční šňůra“ (LKŽe), srov. funiculus umbilicalis – pupeční šňůra MedŽ;

-tojas (-tojai), -a: gydytojai MG 1913 1 4 / gydytojas MG 1913 2 3, gimdytoja MG 1913 2 4;

-elės: replelės MG 1913 2 3, smiltelės „taková léková forma“ MG 1913 2 22;

-ėlė: motynėlė¹¹ „děloha“ MG 1913 1 14, nugarėlė MG 1913 2 4;

-ybė: gyvybė MG 1913 1 15, girtuoklybė MG 1913 2 18;

-slė: pūslė MG 1913 2 8 / pūslės MG 1913 2 13;

-ulys: dusulys MG 1913 1 12, kosulys MG 1913 2 5.

¹⁰ Slovo raktelis je v LKŽe uvedeno pouze v botanickém významu (název rostliny – prvosenka (Primula)).

¹¹ Slovo motinėlė není v LKŽe zaznamenáno v lékařském významu.

Terminologija | 2013 | 20

151

Existuje mnoho přípon, s nimiž se tvoří vždy jen jeden odvozený výraz:

–ata: zdraví MG 1913 1 6, MG 1913 2 2;

–ažis: gargãžis – jizva? MG 1913 2 13, srov. gargãžis 1., srov. gargãžė 1. „uhlí spálené ve výhni kovárny a slepené do kusů, struska“, 2. srov. gargãžė 2. „zuhelnatělý konec knotu nebo kus nějaké látky“, 3. srov. gargãžė 3. „spálená, opotřebovaná věc“ LKŽe, gargãžė 4. „velmi zamotaný, zkroucený předmět, chuchvalec“ LKŽe, srov. cicatrix – randas MedŽ;

–ėkšlis: putekšlis „vyrážka“ MG 1913 2 13, srov. 1 putekšlis 1. „pupínek, vřídek“ LKŽe;

–erė: koserė MG 1913 1 9;

–da: žaizda MG 1913 1 23, MG 1913 2 5;

–ykla: gydykla MG 1913 1 16;

–yklai: vystyklai MG 1913 2 7;

–yla: degýla¹² instr. sg. – „oxygenium“ MG 1913 2 9;

–ylas: degylas „kyslík“ MG 1913 1 22;

–inė: krūtinė MG 1913 1 9;

–iniai: mėnesiniai¹³ MG 1913 1 12, MG 1913 2 2;

–inynai: kiaušinynai „vaječníky“ MG 1913 1 15;

–inys: valinys – pás – kterým se zavinují malé děti, obvaz MG 1913 2 13, srov. valinys 2. „pás na zavinutí a svázání zavinutého dítěte“ LKŽe;

–ininkas: džiovininkas MG 1913 1 21;

–ytė: akytė – „celulla“ „buňka“ MG 1913 2 9;

–(i)ukas: akmeniukas (kamínek) MG 1913 2 8;

–lai: groblai – skelet MG 1913 2 11, srov. groblai 1., srov. grobai 1. „kosti člověka nebo zvířete, kostra, groblai“ LKŽe, srov. skeletum – skelet, kostra MedŽ;

–lė: auglė¹⁴ roste na dětské moči, auglė – neoplasma MG 1913 2 13, srov. neoplasma – nádor MedŽ;

–lis (–liai): pakinkliai MG 1913 1 17;

–smai: skausmai (bolesti) MG 1913 2 5;

–snis (–snai): tvinksnai MG 1913 2 5;

–tas: vartai (branka) MG 1913 2 13, srov. vartai 6. anat. „vnější děložní hrdlo“ LKŽe;

¹² Slovo degýla není v LKŽe zaznamenáno, pouze degilas (neol.) „kyslík“.

¹³ V LKŽe je uvedeno pouze přídavné jméno 2 mėnesinis adj. 4. „vycházející jednou za měsíc“, srov. 1 mėnesinės fiziol. „krvácení z dělohy pohlavně zralé ženy, které se opakuje každý měsíc, menstruace“ LKŽe.

¹⁴ Slovo auglė nemá v LKŽe medicínský význam, viz auglė 1. „úroda“; 2. „plevel“.

152

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

–tė: atodvėstė – kašlal jsem bez přestávky, aniž bych si oddechl MG 1913 2 13, viz atodvėstė „oddech, přestávka, odpočinek“ LKŽe;

–tis: mirtis MG 1913 2 7;

–tys: gimtys – genitalia interna MG 1913 2 12, viz gimtys „pohlavní orgány (genitalia)“ LKŽe, srov. genitalia – lytiniai organai MedŽ. Kromě uvedeného je slovo gimtys doloženo také v dalších významech, které LKŽe nezaznamenává: gimtys išeina – prolapsus vaginae et uteri (okolí Šiauliai a Žagarė) MG 1913 2 12, srov. prolapsus vaginae – makšties iškritimas MedŽ, prolapsus uteri – gimdos iškritimas MedŽ, gimtys „děložní čípek?“ („Je už děložní čípek otevřený (při porodu)?“) MG 1913 2 12;

–urys: kumburys „koutek oka“ MG 1913 2 13, viz 1 kumburys (kamburys?) „roh, kout, výčnělek“ LKŽe;

–uvis: liežuvis MG 1913 1 9;

–vas: pilvas MG 1913 1 13, MG 1913 2 4 / pilvas – „ventriculus“ MG 1913 2 9 / pilvas (stomachus) MG 1913 1 21 / pelvis MG 1913 1 13 (tato varianta není doložena v LKŽe), viz pilvas 3. „žaludek“ LKŽe.

1.1.2.2. Prefixální deriváty (2 termíny). Termíny tvořené prefixy jsou v časopise velmi vzácné. Byly nalezeny pouze dva termíny odvozené pomocí prefixů ant- a pa- – anatomický termín antliežuvis (epiglottis) MG 1913 1 9, srov. epiglottis – antgerklis MedŽ, a klinický termín pakūnė (furunculus) MG 1913 2 13, viz 1 pakūnė „bolák, furunkl“ LKŽe, srov. furunculus – furunkulas, šunvotė MedŽ.

1.1.2.3. Sufixální deriváty (17 termínů). Sufixálních derivátů je ve srovnání s prefixálními podstatně více. Nejvíce bylo nalezeno derivátů s příponou –is: atókrytис – recidyv (pacient se uzdravil, ale znovu onemocněl) MG 1913 2 13, viz atokrytis 1. „recidiva (nemoci)“ LKŽe, degis – „oxygenium“ MG 1913 2 9 / degis MG 1913 1 22, viz degis 2. (neol.) „kyslík“ LKŽe, srov. oxygenium – deguonis MedŽ, karštis MG 1913 1 22, nuomaris MG 1913 1 16, priepuoliai MG 1913 1 16, –as (–ai): lašai¹⁵ MG 1913 1 6, miegas MG 1913 1 8, niežai (uscabies) MG 1913 2 21, užpilai (infusum) MG 1913 2 20–21, –a: džიოva MG 1913 1 19, MG 1913 2 17, ištrauka MG 1913 2 21, sloga MG 1913 1 8, viz sloga 1. „zánět nosní sliznice“ LKŽe, a také derivátů s příponou –ė: putės¹⁶ „puchýře“ nom. pl. MG 1913 2 13, sopė MG 1913 2 8 /

¹⁵ Podle názoru V. Urbučio není mezi členy dvojice lašas – lašėti ostrá opozice – její členy lze zaměnit. Jde o nevyjádřenou vzájemnou vztahovou motivaci (Urbutis 2009: 124).

¹⁶ Slovo putė ve významu „puchýře“ není v LKŽe doloženo.

Terminologija | 2013 | 20

153

sopės MG 1913 1 18, srov. sopė 1. „bolest, bolestivost, bolení“ LKŽe.

U ostatních koncovek se vyskytl po jednom odvozeném slově: -ys: sąnarys? – articulatio MG 1913 2 12; -ius: prietorius MG 1913 1 18.

1.1.2.4. Složeniny (30 termínů). Druhou nejpočetnější skupinu odvozených slov tvoří složeniny. Většina z nich jsou osteologické termíny – názvy kostí. „Podle toho, ke kterému slovnímu druhu patří základní slovo druhého komponentu“ (Keinys 2005: 134) se rozlišují dvě skupiny složenin – složeniny se jmennými komponenty a složeniny se slovesnými komponenty.

Nejpočetnější skupinou odvozených slov jsou složeniny ze dvou podstatných jmen (25 termínů). Komponenty těchto složenin jsou navzájem spojeny spojovacími samohláskami nebo bez nich. Z tohoto hlediska se tedy složeniny dále dělí na:

a) složeniny se spojovacími samohláskami (19 termínů):

-i-: ašarikaulis – os lacrima MG 1913 2 11, blauzdikaulis – tibia MG 1913 2 12, klubikaulis – os ilei MG 1913 2 12, kulnikaulis – tallus MG 1913 2 12, kulšikaulis – os femoris, srov. femur – 1. šlaunikaulis MedŽ, nosikaulis – os nasale MG 1913 2 11, petikaulis – os humeri MG 1913 2 11, pilvikauliai MG 1913 2 6, pilvikaulis – os pubis MG 1913 2 12, srov. os pubis – gaktikaulis MedŽ, rėtikaulis – os ethmoideum MG 1913 2 11, srov. os ethmoidale – akytkaulis MedŽ, žandikaulis – os zygomaticum MG 1913 2 11, srov. os zygomaticum – skruostakaulis MedŽ;

-a-: anglarūgštė¹⁷ MG 1913 1 22, arklakaulis – os vomeris MG 1913 2 11, srov. vomer – noragas (kost nosní přepážky) MedŽ, kraujagyslės MG 1913 2 4, pirštakauliai – falanga MG 1913 2 12, plaštalunkis – přichází plaštalunkis, kulhá (cydoporn) MG 1913 2 13 (v LKŽe nedoloženo), pleištakaulis – os sphenoideum MG 1913 2 11, srov. os sphenoidale – pleištakaulis MedŽ, šunavotė (furunculus) MG 1913 2 13;

-ia-: nosiaryklė MG 1913 1 8.

b) složeniny bez spojovacích samohlásek (6 termínů): alkūnkaulis – os ulnae MG 1913 2 11, ligonbutis¹⁸ MG 1913 1 12 / ligonbučiai MG 1913 1 6,

¹⁷ Pr. Skardžius řadí slovo angliarūgštė „kyselina uhličitá“ do skupiny slov vytvořených varpininkai nebo převzatých z jiných zdrojů (Skardžius 1996: 595).

¹⁸ Pr. Skardžius při psaní o neologismech, jejich tvoření a užívání zmínil, že Jonas Jablonskis ve svých spisech používal odvozené slovo ligonbutis (I 144), ale když se časem přesvědčil o jeho nevhodnosti, začal místo něj užívat ligoninę (Skardžius 1996: 602–603). Jonas Palionis ve své disertaci považoval ligonbutį za neologismus Jona Šliūpase (Palionis 1952: 239), později však svůj názor změnil – slovo ligonbutis „nemocnice“ (srov. něm. Krankenhaus) zařadil mezi neologismy Frydricha Kuršaitise (Palionis 1995: 219).

154

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

páteř – columna vertebralis MG 1913 2 11, srov. columna vertebralis – stuburas MedŽ, stuburkaulis – os coccigis MG 1913 2 11, srov. os coccygis – stuburgalis MedŽ, žebro – costa MG 1913 2 11 / žebro MG 1913 1 16.

Další početnou skupinou složenin se jmennými komponenty jsou složeniny z předložky a podstatného jména (2 termíny). Nejsou však, lze říci, typické, neboť v časopise byly nalezeny pouze dva termíny utvořené tímto způsobem – složeniny z předložek tarp, tarpu a podstatného jména: tarpkojis – perineum MG 1913 2 12, viz tarpkojis 1. viz tarpukojis „místo mezi nohama, rozkrok“ LKŽe, srov. perineum – tarpvietė MedŽ, tarpukaulis MG 1913 1 13.

Složeniny se slovesnými komponenty jsou rovněž vzácné – vyskytly se pouze tři složeniny z podstatného jména a slovesa: rūgštdaris – „oxygenium“ MG 1913 2 9 / rūgštdaris MG 1913 1 22, viz rūgštdaris viz rūgštadaris viz rūgščiadaris „kyslík“ LKŽe, rūgštgamis – „oxygenium“ MG 1913 2 9 / rūgštagamis (oxygenus) MG 1913 1 21–22 (v LKŽe nezaznamenáno).

2. LITOVSKÉ JEDNOSLOVNÉ LÉKAŘSKÉ A PŘÍRODOVĚDNÉ A SOUČASNÉ LITEVSKÉ TERMÍNY LÉKAŘSKÉ VĚDY

První časopis lékařské vědy, který vyšel na počátku minulého století, zanechal stopu také v současné litevské terminologii lékařské vědy. Jak je patrné ze srovnání litevských jednoslovných termínů Medicinos ir gamtos se současnými termíny litevského jazyka lékařské vědy¹⁹, zachovalo se více než polovinu (52%) lékařských termínů, které tehdy užívali lékaři. Z hlediska formy a významu je lze rozdělit do několika skupin:

1) nezměněná forma a význam: oko, srov. oculus – akis MedŽ, kámen, srov. calculus – akmuo MedŽ, loketní kost – os ulnae, srov. ulna – alkūnkaulis MedŽ, slzná kost – os lacrima, srov. os lacrimale – ašarikaulis MedŽ, ucho, srov. auris – ausis MedŽ, pupek, srov. umbilicus – bamba MedŽ, holenní kost – tibia, srov. tibia – blauzdikaulis MedŽ, ústa, srov. os – burna MedŽ, zub, srov. dens – dantis MedŽ, sůl, srov. sal – druska MedŽ, dušnost, srov. dyspnoea – dusulys MedŽ, souchotiny, srov. tuberculosis – džiova MedŽ, hlava, srov. caput – galva MedŽ, léčba, srov. medicatio – gydymas MedŽ, lékař, srov. medicus – gydytojas MedŽ, porod, srov. partus – gimdymas MedŽ, rození, srov. nascentia – gimimas MedŽ, sluch, srov. auditus – 1. girdėjimas; klausa MedŽ, život, srov. vita –

¹⁹ Jako zdroj současného úzu byl zvolen Medicinos terminų žodynas.

Terminologija | 2013 | 20

155

život MedŽ, výtažek, srov. extractum – ištrauka MedŽ, horečka, srov. febris – 1. karštis MedŽ, kašel, srov. tussis – kosulys MedŽ, cévy, srov. vas sanguineum – kraujagyslė MedŽ, krev, srov. sanguis – kraujas MedŽ, lastura – concha, srov. concha – kriauklė MedŽ, hrudník, srov. pectus – krūtinė MedŽ, hluchota, srov. surditas – kurtumas MedŽ, kapky, srov. gutta – lašas MedŽ, jazyk, srov. lingua – liežuvis MedŽ, nemoc, srov. morbus – liga MedŽ, nemocný, srov. patiens – ligonis MedŽ, rty, srov. labium – lūpa MedŽ, pochva, srov. vagina – makštis MedŽ, lopatka – scapula, srov. scapula – mentė MedŽ, spánek, srov. somnus – miegas MedŽ, úmrtí²⁰, úmrtnost, srov. mortalitas – mirtingumas MedŽ, smrt, srov. mors – mirtis MedŽ, nádor, srov. blastoma – navikas MedŽ, svrab (uscabies), srov. scabies – niežai MedŽ, svědění, srov. pruritus – niežėjimas MedŽ, nos, srov. nasus – nosis MedŽ, nosohltan, srov. epipharynx – nosiaryklė MedŽ, nosní kost – os nasale, srov. os nasale – nosikaulis MedŽ, epilepsie, srov. epilepsia – nuomaris MedŽ, kůže, srov. cutis – oda MedŽ, břicho, srov. abdomen, venter – pilvas MedŽ, články prstů – falanga, srov. phalanx – falanga, pirštakaulis MedŽ, klínová kost – os sphenoideum, srov. os sphenoidale – pleištakaulis MedŽ, blána, srov. membrana – plėvė MedŽ, výplach, srov. lavatio – plovimas MedŽ, záchvaty, srov. paroxysmus – priepuolis MedŽ, hnis, srov. pus – pūliai MedŽ, puchýř, srov. bulla – pūslė MedŽ, ruka, srov. manus – 2. ranka MedŽ, kloub? – articulatio, srov. articulatio – 1. sąnarys MedŽ, slabost, srov. hyposthenia – silpnumas MedŽ, bolesti, srov. dolor – skausmas MedŽ, žaludek – „ventriculus“, srov. ventriculus – 1. skrandis MedŽ, sputum (sputsum), srov. sputum – skrepliai MedŽ, rýma, srov. rhinitis – sloga MedŽ, mozek, srov. medulla – 1. smegenys MedŽ, srůsty, srov. adhaesio – 1. suaaugimas, concretio – 1. suaaugimas MedŽ, stlačení, srov. compressio – suspaudimas MedŽ, zdraví, srov. sanitas – sveikata MedŽ, srdce, srov. cor – širdis MedŽ, žebro – costa, srov. costa – šonkaulis MedŽ, tep, srov. pulsus – tvinksnis MedŽ, nákaza, srov. infectio – infekcija: 1. užsikrėtimas MedŽ, lék, srov. medicamentum – vaistas MedŽ, voda, srov. aqua – vanduo MedŽ, penis – penis, srov. penis – varpa MedŽ, branka, srov. hilus – vartai MedŽ, obličej, srov. facies – 2. veidas MedŽ, vnitřnosti, srov. splanchna – viduriai MedŽ, víčko (palpebra), srov. palpebra – vokas MedŽ, rána, srov. vulnus – žaizda MedŽ, střeva, srov. intestinum – žarna MedŽ;

²⁰ Termín úmrtí je zaznamenán pouze ve víceslovných termínech, viz thanatographia – tanatografija: 1. mirimo aprašymas; 2. mirimo tyrimas; thanatologia – tanatologija, mokslas apie mirimą MedŽ.

156

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

2) změněná forma, ale nezměněný význam: odchylka – recidiva, srov. reci-dyvum – atkrytis MedŽ, bílý výtok – fluor albus, srov. fluor albus – baltosios MedŽ, kyčelní kost – os ilei, srov. os ilium – klubakaulis MedŽ, fontanela – rodničok, srov. fonticulus – momenėlis – podničok MedŽ, menstruace, srov. – menstruatio – mėnesinės MedŽ, ospalost, srov. somnolentia – mieguistumas MedŽ, zácpa, srov. obstipatio – prietvaras MedŽ, bedra, srov. lumbus – strėnos MedŽ, furunkl (furunculus), srov. furunculus – šunvotė MedŽ, víčko, srov. palpebra – vokas MedŽ;

3) nezměněná forma, ale změněný význam: boule (?) – uterus, srov. uterus – gimda MedŽ, zatímco boule – phyma MedŽ, pažní kost – os humeri, srov. humerus – žastikaulis, zatímco pažní kost – os acromiale MedŽ, břicho – „ventriculus“ / břicho (stomachus), viz břicho 3. „žaludek“ LKŽ, srov. stomachus žr. ventriculus – 1. skrandis MedŽ, zatímco břicho – abdomen, venter MedŽ, přírůstek „přírůstek“, srov. accretio – priaugimas MedŽ;

4) změněná forma i význam: patní kost – tallus, srov. talus – šokikaulis MedŽ, zatímco patní kost – calcaneus MedŽ.

ZÁVĚRY

V prvním litevském odborném lékařském časopise Medicína a příroda, vydávaném od roku 1913, se začaly otevírat otázky a problémy litevské lékařské terminologie, které neztratily na aktuálnosti ani dnes – nadbytek termínů a na druhé straně jejich nedostatek, různorodost označení téhož pojmu a význam jejich sjednocování, nutnost zapojit do terminologické práce odborníky a jazykovědce, obavy o litevskost lékařských termínů aj. Lékaři jsou vyzýváni, aby sbírali slova z živého jazyka nebo tvořili termíny podle gramatických pravidel mateřského jazyka.

V časopise bylo nalezeno 197 jednoslovných lékařských termínů litevského původu. Za zmínku stojí především jednoduchá slova z živého jazyka či písemných pramenů (51 termínů), která označují anatomické a zčásti klinické pojmy. Nejčastěji byly terminologizovány jejich základní lexikální významy, ačkoli se v anatomické terminologii uplatnila i slova s širším významem, který však byl zúžen.

Většinu jednoslovných termínů tvoří odvozeniny (146 termínů). Převládají deriváty vytvořené příponami (-imas; -elis (-eliai); -umas; -onis (-ei/-iai/-ys), -ė; -elė; -ymas (-ymai); -ėlis (-ėliai); -tojas (-tojai), -a; -elės; -ėlė; -ybė; -ulys; -ata, -ažis, -ekšlis, -erė, -da, -ykla, -yklai, -yla, -ylas, -inė, -iniai, -inynai, -inys, -ininkas, -(i)ukas, -lai, -lė, -lis (-liai), -slė, -smai, -snis (-sniai), -tas, -tis, -tys, -uolis (-uoliai), -urys, -uvis, -vas) (97 termínů).

Terminologija | 2013 | 20

157

Termíny odvozené pomocí předpon jsou velmi vzácné – pouze dva deriváty s předponami ant- a pa-.

Koncovkových derivátů je ve srovnání s předponovými podstatně více (17 termínů). Nejvíce derivátů je s koncovkami -is, -as (-ai), -a a -ė. Jiné koncovky (-ys, -ius) se vyskytují vždy jen u jednoho derivátu.

Druhou nejpočetnější skupinu odvozenin tvoří složeniny (30 termínů). Nejpočetnější skupinou složenin jsou složeniny ze dvou podstatných jmen (25 termínů). U devatenácti složenin jsou jejich části spojeny spojovacími samohláskami -i-, -a-, -ia-, zatímco u šesti složenin jsou části spojeny bez nich. Do skupiny složenin s nominálními částmi se řadí dvě složeniny tvořené předložkami tarp, tarpu a podstatným jménem. Složeniny s verbálními částmi jsou téměř netypické – dvě složeniny z podstatného jména a slovesa.

Více než polovina litevských jednoslovných lékařských termínů se zachovala a nadále se užívá v současném jazyce lékařské vědy. U většiny z nich zůstaly forma i význam nezměněny. U některých termínů se časem změnila buď forma, nebo význam.

Nadšení a oddanost litevských lékařů, kteří psali v časopise Medicina ir gamta, jejich péče o čistotu a litevský charakter odborného jazyka a zdůrazňování živého jazyka jako hlavního zdroje terminologie by mohly být krásným a hodným následování příkladem pro dnešní pracovníky v oblasti lékařské terminologie.

HLAVNÍ PRAMENY

MG 1913 1 – Medicína a příroda (květen–červen), Vilnius.

MG 1913 2 – Medicína a příroda (červenec–srpen), Vilnius.

POMOCNÉ PRAMENY

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – www.lkz.lt.

MedŽ – V. Astrauskas, St. Bizulevičius, S. Pavilonis, A. Vaitilavičius, A. Vileišis. Slovník lékařských termínů, Vilnius: Mokslas, 1980.

Rady pro ženy, které chtějí být zdravé. Podle Zielčaka napsal Dr. A. V. Tilsit, 1899.

Rady pro ženy, které chtějí být zdravé. Podle Zielčaka napsal dr. A. Vileišis. 2. vydání, Vilnius, 1906.

LITERATŪRA

Ambrazas S. 1993: Daiktavardžių darybos raida [1]. Lietuvių kalbos veiksmažodiniai vediniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Ambrazas S. 2000: Daiktavardžių darybos raida 2. Lietuvių kalbos vardažodiniai vediniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Andriušis A. 1996: Lietuvos medicinos spauda. – Žurnalisto žinynas 2, 161–176.

158

Palmira Zemlevičiūtė

Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija

Aničas J. 1999: Antanas ir Emilija Vileišiai. Gyvenimo ir veiklos bruožai, Vilnius: Alma littera.

Bizulevičius St. 1989: Iš Lietuvos medicinos spaudos istorijos. – Sveikatos apsauga 10, 34–39.

Česnys G. 2002: Lietuviško anatominijos vardyno istorijos metmenys. – Terminologija 9, 55–65.

Gaivenis K. 1983: Šis tas iš lietuviškos liaudinės specialiosios leksikos. – Lietuvių kalbotyros klausimai 22. Lietuvių kalbos specialioji leksika, 4–16.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

[D-ras Grinius K.] 1910: Apie lietuvių medicinos laikraštį. – Lietuvos žinios 28, 1.

Karosas J. 1960: Vilniaus XIX amžiaus medicininė spauda. – Sveikatos apsauga 11, 42–49.

Keinys St. 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

[M. Sk-ra] 1897: Lietuviški ligų vardai. – Varpas 3, 41–42.

Matulaitis S. 1913: Anatomijos, fiziologijos, patologijos bei chemijos lietuviška terminologija. – Medicina ir gamta 2.

Moksleivis Kalnėnas 1912: Žmonių medicina. – Ateitis 2, 4.

LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis.

Palionis J. 1952: Lietuvių literatūrinės kalbos normaliizacija XIX a. pabaigoje (1880–1901). Disertacija, Vilnius.

Palionis J. 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Skardžius Pr. 1996: Rinktiniai raštai 1. Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Stakūlienė S. 2001: Lietuviškoji medicinos periodika: ištakos ir raida Lietuvoje iki XX a. trečiojo dešimtmečio. – Knygotyra 37, 220–233.

Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

THE FIRST LITHUANIAN JOURNAL OF MEDICAL SCIENCE AND LITHUANIAN TERMINOLOGY OF MEDICINE

This year is the 100^th anniversary of the first Lithuanian medical journal Medicina ir gamta (Medicine and nature). This publication started raising issues of medical terminology which are still relevant – lack and excess of terms, variation of terms naming the same concept, unification and approval of terms, the necessity to involve both specialists and linguists in the development of terminology, concern about the “Lithuanianness” of medical terminology, etc. Doctors were encouraged to collect words from the folk language or to create terms following the rules of Lithuanian grammar.

The article deals with 197 one-word medical terms of Lithuanian origin found in the journal. Words of the folk language and words taken from written sources which mainly name concepts of anatomy (akis (eye), kraujas (blood), kruoslas (now akies vokas (eyelid)), mentė (shoulder blade), ropė (now kelio girnelė (kneecap)), smegenys (brain), širdis (heart), etc.) and to some extent clinical practice (liga (disease), raudoniejį (now hemoragija (haemorrhage)), vaistas (medication), etc.) are researched. Generally their main lexical meanings were terminologized; words with broader meanings were used as well, especially as terms of anatomy, but their meanings have been narrowed.

The majority of one-word terms are word-formations (74% of researched terms). In this group suffixal derivatives (with suffixes -imas; -ėlis (-ėliai); -umas; -onis (-ei/-iai/-ys), -ė; -elė; -ymas (-ymai); -ėlis (-ėliai); -tojas (-tojai), -a; -elės; -ėlė; -ybė; -ulys; -ata, -ažis, -ekšlis, -erė, -da, -ykla, -yklai, -yla, -ylas, -inė, -iniai, -inynai, -inys, -inin(k)as, -(i)ukas, -lai, -lė, -lis (-liai), -slė, -smai, -snis (-snai), -tas, -tis, -tys, -uolis (-uoliai), -urys, -uvis, -vas) prevail (66% of all word-formations), for instance, dūsavimas (now kvėpavimas (breathing)), gydymas (treating), raktelis (now raktikaulis (collarbone)), silpnumas (weakness), maumonėlis (now momenėlis (fontanelle)), gydytojas (doctor),

Terminologija | 2013 | 20

159

gyvybė (life), kosulys (cough), sveikata (health), puteklšlis (now spuogas (acne)), degy las (now deguonis (oxygen)), krūtinė (chest), kiaušinynai (now kiaušidės (ovaries)), džiovininkas (hectic), akytė (now ląstelė (cell)), pūslė (blister), kumburys (now akies kampas (corner of the eye)).

Prefixal derivatives are rare (1% of all word-formations): pakūnė (now šunvotė (furuncle)).

Ending derivatives comprise 12% of all word-formations. Ending -is (degis (now deguonis (oxygen)), karštis (fever)), -as (-ai) (miegas (sleep), niežai (scabies)), -a (džiova (tuberculosis), ištrauka (extract)) and -ė (sopė (pain)) derivatives are most common.

The second largest group of word-formations are compounds (21% of all word-formations). Compounds made of two nouns are the most common in this group. Their components are connected directly (ligonbutis (now ligoninė (hospital)), šonkaulis (rib)) or by a conjunctive vowels -i- or -(i)a- (žandikaulis (jaw), kraujagyslė (blood vessel), nosiaryklė (nasopharynx)). Compounds made of prepositions and nouns are infrequent: tarpkojis (now tarpuietė (perineum)). Compounds with verbal components (made of nouns and verbs) are very rare: rūgštaris (now deguonis (oxygen)), rūgštagamis (now deguonis (oxygen)).

More than a half of Lithuanian one-word medical terms used in this periodical survived until the current day and still are used in the modern language of medical science. The majority of them have the same meaning and expression, for instance, alkūnkaulis (ulna), džiova (tuberculosis), galva (head), mentė (shoulder blade), skrandis (stomach), sloga (cold), tvinksis (beat), žaizda (wound). Some terms had changes either in their expression, for instance, baltieji – now baltosios (vaginal discharge), klubikaulis – now klubakaulis (hipbone), šunavotė – now šunvotė (furuncle), or in their meaning, for instance, os humeri was called petikaulis and now humerus is žastikaulis and os acromiale became petikaulis; stomachus and ventriculus were both called pilvas, now stomachus is skrandis, ventriculus is skilvelis, and abdomen – pilvas.

The enthusiasm, commitment and concern about the purity of the professional language shown by the Lithuanian doctors who wrote for Medicina ir gamta, their attempts to look for Lithuanian equivalents and turning towards the folk language as the source for terminology could be a good example for the creators of modern medical terminology to follow.

Gauta 2013-07-11

Palmira Zemlevičiūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

160

Palmira Zemlevičiūtė | Pirmasis Lietuvos medicinos mokslo žurnalas ir lietuviškoji medicinos terminija