Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…

Systém jednotného kontaktního místa – nástroj pro koordinaci litevské terminologie návrhů právních aktů Evropské unie s institucemi Litevské republiky

EGIDIJUS ZAIKAUSKAS

Evropská komise

KLÍČOVÁ SLOVA: systém jednotného kontaktního místa, správa terminologie, koordinace termínů, právní předpisy, instituce Evropské unie, státní instituce Litevské republiky

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Jedním z nejdůležitějších kritérií kvality právního aktu jsou kvalitní a správně používané termíny. Tímto svérázným credo se při své každodenní práci řídí několik set překladatelů Evropské unie, kteří překládají návrhy právních aktů EU a další dokumenty EU do litevštiny. Vzhledem ke specifickým vlastnostem textů EU – právnímu a politickému významu dokumentů, množství oblastí politiky, hospodářství, společenského života a techniky, které pokrývají, často zaváděným novým pojmům atd. – musí překladatelé institucí EU neustále řešit různé terminologické problémy: vytvářet nebo vybírat termíny označující nové pojmy, posuzovat varianty termínů a synonyma a vybírat nejvhodnější z nich, sjednocovat terminologii různých systémů a podobně. O pomoc se často obracejí na litevské odborníky, aby vysvětlili složitý pojem nebo pomohli vybrat nejvhodnější označení pojmu – termín. Terminologické problémy mají různou míru obtížnosti a různý je také význam jednotlivých pojmů a termínů, které je označují, v právních aktech i v celém právním systému. Některé problematické termíny se týkají mnoha subjektů: nejen instituce EU, která právní akt připravila, a dalších institucí EU zapojených do legislativního procesu EU, ale také státních institucí Litevské republiky v dané oblasti, protože některé právní akty přijaté EU se v členských státech, a tedy i v Litvě, přímo použijí, zatímco ustanovení jiných musí litevské státní instituce provést právními předpisy. Proto je velmi důležité, aby terminologie právních aktů EU a Litvy byla co nejvíce sladěna. Většinu návrhů právních aktů EU v litevštině kontrolují odborníci prostřednictvím informačního systému pro členství Litvy v EU

Terminologija | 2015 | 22

127

(LINESIS)1. Kvůli velmi krátkým lhůtám však často jde pouze o povrchní kontrolu a předkládá se pouze (osobní) názor jednoho odborníka2. Řešení složitějších problémů terminologie právních aktů EU vyžaduje specifičtější mechanismus, který by zahrnoval většinu subjektů zapojených do legislativního procesu EU – institucí EU i LR – a umožňoval přijímat co nejvíce sladěná rozhodnutí. Takovým mechanismem pro koordinaci termínů v návrzích právních aktů EU je systém jednotného kontaktního místa (VLS)3.

V další části článku je předložena analýza systému jednotného kontaktního místa a skutečností souvisejících s jeho vytvořením, zkoumáno jeho fungování a analyzovány dotazy systému VLS; porovnávají se také tendence v oblasti tvorby termínů v litevských jazykových odděleních institucí EU a ve státních institucích LR.

VYTVÁŘENÍ VLS

V roce 2009 vznikla v oddělení litevského jazyka Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady myšlenka vytvořit mechanismus, který by pomáhal koordinovat terminologii jak na úrovni institucí EU, tak s institucemi LR a jehož využíváním by překladatelská oddělení institucí EU mohla snáze získávat autoritativní a sjednocené stanovisko litevských odborníků k pojmům ve složitějších návrzích právních aktů EU. V té době fungovaly systémy koordinace terminologie návrhů právních aktů EU s vnitrostátními institucemi v překladatelských odděleních Evropské komise pro švédštinu a finštinu4.

Po dohodě institucí EU a LR a sjednocení základních principů byl v roce 2010 zaveden systém jednoho kontaktního místa – „systém pro institu-

1Více o LINESIS viz na internetových stránkách Seimasu Litevské republiky http://www.lrs.lt/intl/presidency.show?theme=201&lang=1&doc=630 (navštíveno 20. 7. 2015).

2Připomínky LINESIS k návrhům právních aktů EU v litevštině viz Lukoševičiūtė 2012.

3Článek vychází také z myšlenek společného příspěvku autora a Audry Ivanauskienė (Státní komise pro litevský jazyk) nazvaného „Systém jednoho kontaktního místa – nástroj k řešení terminologických problémů v litevštině u nejsložitějších dokumentů Evropské unie“, který byl přednesen 4. června 2015 na konferenci „Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie“, pořádané v rámci Mezinárodního společného fóra litevské terminologie (LTF) a Institutu litevského jazyka. Prezentace příspěvku je zveřejněna na internetových stránkách LTF http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/index_lt.htm (navštíveno 20. 7. 2015).

4Fungování systému koordinace finské terminologie v institucích EU (ESKO): překladatelé institucí EU zasílají e-mailem dotazy Terminologické službě finské vlády. Ta rozhoduje, kterému ministerstvu dotazy předat. Na každém ministerstvu jsou jmenováni dva koordinátoři systému; ti rozhodují, kterým ministerským odborníkům dotazy překladatelů předají, a odpovědi obdržené od odborníků zasílají Terminologické službě, která je předává překladatelům institucí EU. V případě jazykových otázek se lze během vyřizování dotazu poradit s Finským jazykovým institutem. Překladatelé se navíc po obdržení odpovědi mohou přímo obrátit na odborníky, kteří ji poskytli. Více o ESKO viz Kuhmonen 2011.

128

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

cí institucí, které překládají návrhy právních aktů, systém koordinace terminologie s institucemi Litevské republiky prostřednictvím jediné odpovědné instituce“ (popis VLS 2015, bod 1).

Fungování VLS v institucích EU se zakládá na dohodě překladatelských oddělení pro litevštinu. Systému se účastní osm institucí EU: Evropská komise, Evropský parlament, Rada Evropské unie, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, Evropský účetní dvůr a Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Právním základem fungování tohoto systému v Litvě je usnesení vlády Litevské republiky ze dne 7. července 2010 č. 998 „O koordinaci terminologie návrhů právních aktů Evropské unie v litevštině“, kterým byl stanoven „postup koordinace terminologie návrhů právních aktů v litevštině zasílaných institucemi Evropské unie s ministerstvy, vládními úřady a úřady při ministerstvech a státními výzkumnými institucemi, které se podílejí na procesu přijímání a provádění právních aktů EU <...>“ (usnesení č. 998, bod 1). Tímto usnesením byla koordinační institucí Litvy pověřena Státní komise pro litevský jazyk (VLKK); za tímto účelem využívá organizační systém Terminologické banky Litevské republiky a „koordinaci terminologie ve státních institucích a úřadech organizují jejich terminologické komise“ (usnesení č. 998, bod 2).

POSTUP FUNGOVÁNÍ VLS

Dotazy VLS se připravují v souvislosti s problematickými termíny v překladech návrhů právních aktů EU do litevštiny. Pokud se terminologický problém nepodaří vyřešit vlastními silami, připraví se na základě překládaného dokumentu dotaz VLS. Do posuzování problému jsou zapojeni nejen překladatelé a terminologové litevských překladatelských oddělení všech osmi institucí EU, které se systému účastní (dále jen „překladatelé institucí EU“), ale také VLKK a litevské státní a vědecké instituce působící v oblasti pojmu, k němuž se dotaz vztahuje (dále jen „litevští odborníci“). VLKK je v Litvě oním „jedním kontaktním místem“, které přijímá dotazy VLS od překladatelů EU, předává je příslušným litevským institucím, shromažďuje jejich návrhy, projednává je společně se zástupci těchto institucí a předkládá překladatelům EU konečný návrh týkající se problematického pojmu. Veškerá komunikace probíhá e-mailem.

Terminologija | 2015 | 22

1 2 9

Pokud všechny instituce EU souhlasí s termínem navrženým litevskými odborníky5, zapíše se do překládaného dokumentu a podrobné terminologické údaje se uvedou v terminologické databázi institucí EU IATE. Termínům dohodnutým prostřednictvím VLS se v IATE přiděluje nejvyšší, čtvrtý stupeň spolehlivosti. Pokud je dohodnutý termín z právního aktu, na jehož přijímání se podílí více než jedna instituce EU6, informace o něm se rovněž zapisují do elektronického informačního spisu překládaného právního aktu v systému institucí EU pro uchovávání a výměnu jazykových informací (ELISE). Tyto informace přímo dostávají překladatelé různých institucí EU pracující na daném dokumentu a právní lingvisté Rady a Evropského parlamentu. Všechny údaje o dotazu: dotaz předložený k posouzení institucím EU, dotaz zaslaný VLKK, odpověď VLKK a konečné rozhodnutí institucí EU, se zveřejňují a archivují na terminologických internetových stránkách institucí EU „EurTerm“7.

Bohužel se termíny dohodnuté prostřednictvím jednotného kontaktního místa mezi institucemi EU a Litvy nedostávají do Terminologické banky Litevské republiky. O to by se měly postarat terminologické komise litevských státních institucí – měly by předložit příslušný návrh VLKK.

TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY ŘEŠENÉ PROSTŘEDNICTVÍM VLS

Důvody, proč překladatelé EU potřebují dotazy VLS, se označují třípísmennou zkratkou SKP – nedostatek, chyba, přebytek. V zásadě jsou tyto důvody základem jakékoli normativní terminologické práce:

1) nedostatek termínů – neexistuje oficiální český termín, je třeba pojmenovat nový pojem;

2) chyby v termínech – existující český termín (nebo několik termínů) je chybný;

3) přebytek termínů – v několika oficiálních pramenech se tentýž pojem označuje různými termíny.

5 Při vytváření systému VLS nebylo stanoveno, jak postupovat, pokud překladatelé institucí EU návrh nepřijmou. Teprve v roce 2015 se překladatelé institucí EU dohodli, že pokud některá instituce EU s návrhem litevských odborníků odůvodněně nesouhlasí, připraví opakovaný dotaz a postup se zopakuje od začátku.

6 Nejčastěji jde o nařízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady, jejichž návrhy často překládají překladatelé Evropské komise.

7 Seznam dotazů VLS se základními údaji je k dispozici na webových stránkách LTF http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/documents/ltf_oss_statistics_lt.pdf (navštíveno 20. 7. 2015).

1 3 0

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

1. Nedostatek termínů

Dotazy týkající se nových pojmů se podávají snad nejčastěji. V mnoha textech EU se vyskytují pojmy, které dosud nebyly pojmenovány litevskými termíny, a v některých textech bývá takových nových pojmů i několik desítek. Dotazy VLS se podávají pouze tehdy, je-li pojem velmi důležitý nebo obtížný, například z velmi úzké oblasti, a k jeho vysvětlení a pojmenování jsou zapotřebí mimořádné odborné znalosti, např.: genominė veislinė vertė (angl. genomic breeding value), artimoji priegloba (angl. proximity hosting), kryžminis maržos panaudojimas (angl. cross-margining), nepadengtas skolintų vertybinių popierių pardavimo sandoris (angl. naked short selling) atd. Je ovšem novost pojmu ne vždy znamená, že před podáním dotazu neexistoval žádný litevský ekvivalent, kterým by se dal pojmenovat. Například při shromažďování podkladů k dotazu na anglický termín viral video bylo na internetu nalezeno několik litevských ekvivalentů: viral klipas, virusinis video, virusinis vaizdo klipas. Do té doby se však tento pojem neobjevil v žádném právním předpisu, slovníku ani jiném důvěryhodném oficiálním zdroji a v internetových textech se k jeho pojmenování používala přejatá slova nebo doslovné překlady. Cílem dotazu je vybrat nebo vytvořit správný litevský termín, který tento poměrně nový pojem přesně vystihuje. V tomto případě litevští odborníci souhlasili s termínem navrženým překladateli EU: plitusis vaizdo įrašas (dotaz COM-2011-08).

Poměrně často se nové pojmy pojmenovávají prostým kopírováním, doslovným překladem termínů z jiného jazyka, obvykle angličtiny, nebo dokonce jejich přejímáním. V obou případech jsou v obou jazycích pojmenovány totožné znaky pojmu, a tak se poměrně snadno zajišťuje, že obsah znění právních předpisů EU v angličtině a litevštině je totožný. Prostřednictvím VLS byla zavedena řada takových termínů, které se na první pohled zdají být zcela rovnocenné termínům v jiném jazyce, např.: aplinkosauginis dempingas (angl. environmental demping), pelno repatrijavimas (angl. repatriation of profit), modifikuota gyvo viruso vakcina (angl. modified live-virus vaccine) atd.

To samozřejmě neznamená, že termíny v různých jazycích označující tentýž pojem nemohou být rovnocenné, i když pojmenovávají odlišné znaky, neboť vztah mezi termínem a pojmem je v zásadě konvenční. Někdy k propojení termínu s pojmem nestačí pouze vnitřní motivace termínu; je zapotřebí také institucionálního schválení, například dohody v rámci VLS a/nebo schválení VLKK.

Stanovisko VLKK je rozhodující také tehdy, když se v rámci dotazů VLS navrhuje rozšířit význam slov, například analogicky s jinými obory

Terminologija | 2015 | 22

1 3 1

a zavést nový význam mezinárodního slova. Ačkoli takové dotazy nejsou časté, zdá se, že překladatelé EU jsou ochotnější přisuzovat novým významům slova, která se již v litevštině používají, než terminologové VLKK. Bylo například navrženo rozšířit význam slova genocidas a zavést termíny lyties genocidas (angl. gendercide), moterų genocidas (angl. feminicide), mergaičių genocidas (angl. femail infanticide). VLKK návrh neschválila a navrhla používat termíny žudymas dėl lyties, moterų žudymas dėl lyties, respektive mergaičių žudymas dėl lyties (dotaz EP-2013-01-03).

Souhlas litevských odborníků nezískala ani žádost překladatelů EU o rozšíření významu slova anglis v termínu mažaanglė ekonomika (angl. low-carbon economy). Litevští odborníci navrhli termín mažos anglies dioksido emisijos ekonomika, což v podstatě znamenalo návrat do roku 2007, kdy se při projednávání dokumentů EU s litevskými odborníky začal termín (dujų) emisija nahrazovat termínem (dujų) išmetimas, který se v právních předpisech EU postupně prosadil. Instituce EU se proto rozhodly návrh litevských odborníků nepřijmout, ale s ohledem na argumenty proti rozšíření významu slova anglis zároveň upustily i od vlastního navrhovaného termínu mažaanglė ekonomika. V textu právního předpisu byl ponechán do té doby používaný poněkud neohrabaný a nepřesný termín mažo anglies dioksido kiekio technologijų ekonomika. V textech méně formálního charakteru se překladatelům doporučuje používat poněkud kratší a plynulejší variantu mažos anglies dioksido taršos ekonomika, u níž se očekává, že se časem prosadí i v právním jazyce (dotaz COM-2014-08).

Litevští odborníci rovněž odmítli návrh překladatelů EU rozšířit význam slova turinys: neschválili termín kūrybinis turinys (angl. creative content), označující soubor děl (nejčastěji uměleckých) vytvořených pomocí multimédií, počítačů nebo komunikačních technologií, případně informace obsažené v takových dílech spolu s formou jejich prezentace. Vzhledem k tomu, že litevští odborníci nepředložili konkrétní návrh pro tento pojem, byl do návrhu právního předpisu EU zapsán termín navržený překladateli EU. Ten se časem prosadil i ve veřejných textech (dotaz COM-2013-06).

V několika případech však terminologové VLKK a litevští odborníci s rozšířením významu navrženým v rámci VLS souhlasili. Bylo například schváleno nové užití termínu kolokacija (angl. co-location), který se do té doby používal pouze v oblasti financí a filologie, ve významu „služba spočívající v umístění a údržbě serveru podniku v datovém centru, kde jsou také servery jiných podniků, zejména burzy, a zajišťující mimořádně rychlé spojení s burzou“ (dotaz EP-2014-04).

132

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

2. Chyby v terminologii

Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 musela Litva převzít hlavní právní předpisy EU. Ty proto musely být přeloženy do litevštiny. Překládaných právních předpisů EU bylo velmi mnoho a při překladu nebyly vždy zvoleny nejvhodnější termíny. Nevhodné termíny, například takové, které nesprávně označují znaky pojmu, neuvádějí důležité znaky nebo neodpovídají terminologickému systému dané oblasti, se vyskytují i v právních předpisech EU přeložených po vstupu do EU. Při přijímání nového znění právního předpisu lze nevhodné termíny někdy opravit a nahradit vhodnými, je však třeba, aby se o takových změnách dozvěděly všechny zúčastněné strany, včetně institucí Litevské republiky. Ještě lepší je, pokud se na nových termínech shodnou všechny strany. Proto se v případě důležitých termínů používaných v právních předpisech EU, které mají být změněny, připravují dotazy VLS.

Vůbec první dotaz VLS (COM–2011–01) se týkal dohody o nahrazení nesystematického termínu provozovatel krmivářského podniku (angl. feed business operator) vhodnějším termínem subjekt krmivářského odvětví. Zároveň bylo dohodnuto nahradit termín označující blízký pojem provozovatel potravinářského podniku (angl. food business operator) termínem subjekt potravinářského odvětví. V roce 2013 oznámila VLKK, že odborníci požadovali návrat ke starému termínu provozovatel potravinářského podniku. Hlavním důvodem bylo, že se tento termín používal v osvědčeních o schválení provozovatelů potravinářských podniků, jejichž vzor schválilo ministerstvo, a byly vytištěny tisíce formulářů osvědčení. V důsledku změny úředního (byť neideálního) termínu by bylo nutné formuláře vytisknout znovu, což by ministerstvu způsobilo značnou finanční ztrátu.

Dalším příkladem nevhodného termínu je reaktor s valivými ložisky (angl. pebble-bed reactor). Na první pohled tento doslovně přeložený litevský termín odpovídá anglickému termínu, je sémanticky průhledný a systematický, ale vzhledem k původnímu významu spojení valivé ložisko – „podpěra hřídelí nebo rotujících os, tvořená dvěma kroužky a kuličkami mezi nimi“ (AGTTŽ 2006) – je zavádějící: jde o plynem chlazený jaderný reaktor, jehož kuličkovité palivové články jsou uloženy na určité podložce (ložisku, lůžku!). V rámci VLS bylo dohodnuto používat termín reaktor s kulovými palivovými články (dotaz COM–2011–05).

Doslovný překlad je jednou z častějších příčin sémantických chyb v terminologii. V dokumentech EU se používal termín městská těžba, doslovně přeložený z anglického termínu urban mining, ačkoli s těžbou tento pojem

Terminologija | 2015 | 22

1 3 3

souvisí jen málo: „získávání druhotných surovin ze skládek, včetně specializovaných skládek, například odpadu ze stavebních materiálů, demolovaných budov a domácích spotřebičů“. V rámci VLS byl dohodnut konečný termín získávání surovin z městského odpadu (dotaz EP-2012-03).

Někdy se termín stane nevhodným v důsledku změny samotného pojmu. Do roku 2011 se podle právních předpisů EU počítalo jak celkové množství ulovených ryb, tak úlovek, který rybářské lodě přivezly na břeh. Nežádoucí ryby – příliš malé nebo druhů bez obchodní hodnoty – i poraněné ryby rybáři na místě házeli zpět do moře. Tím se přírodě způsobovala značná škoda. S cílem podpořit udržitelnější rybolov bylo přijato nařízení, podle něhož se celé množství ulovených ryb musí považovat za úlovek. Proto byl v rámci VLS termín maximální udržitelný výnos (angl. maximum sustainable yield) nahrazen termínem maximální možný úlovek z udržitelného rybolovu (dotaz COM-2011-11).

Změna termínu může být nutná i v důsledku změny mezinárodní nomenklatury. Rozhodnutím IUPAC ze dne 30. května 2012 byl název chemického prvku č. 114 ununquadium nahrazen názvem flerovium na počest ruského fyzika Georgije Fljorova a název chemického prvku č. 116 ununhexium názvem livermorium na počest Národní laboratoře Lawrence Livermore (USA). Proto byla v rámci VLS Komise pro litevský jazyk požádána, aby úředně uznala litevské názvy těchto prvků, flerovis a livermoris. Odborníci Litevské republiky a VLKK nové termíny bezvýhradně schválili (dotazy COM-2012-10 a COM-2012-11).

3. Nadbytek termínů

Během 11 let členství Litvy v EU a ještě předtím byly do litevštiny přeloženy tisíce dokumentů EU. Kvůli naléhavosti práce nebyla terminologie zdaleka všech z nich soustavně kontrolována terminology a koordinována s dalšími institucemi EU a Litevské republiky. Proto se stává, že tentýž pojem je v dokumentech různých institucí, nebo dokonce téže instituce, označován různými termíny. Když se takový pojem objeví v návrhu nového právního aktu, překladatel obtížně rozhoduje, který termín zvolit.

Někdy volbu určují formální právní kritéria:

• je třeba dbát na právní konzistenci – v prováděcím právním aktu musí být použity stejné termíny jako v základním aktu,

• přednost se dává smlouvám EU a nařízením, rozhodnutím a směrnicím upravujícím danou oblast,

134

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

termíny právních aktů EU mají přednost před termíny vnitrostátních právních aktů,

nejprve se přihlíží k názoru odborníka, který se účastnil projednávání návrhu daného právního aktu v Radě EU.

Zkoumá se také, zda se třeba poněkud nedokonalý, ale správný termín již neujal ve veřejném užívání, zda se nepoužívá v nomenklatuře nebo zda nesouvisí s ochrannými známkami apod.

Pokud však výše uvedená kritéria nekladou překážky, není snadné vybrat nejlepší termín z několika synonym nebo z celého jejich souboru. Ve výjimečných případech se obracíme na odborníky Litevské republiky.

V dotazu EP-2014-07 byli odborníci tázáni, kterým z mnoha synonym je nejlepší označit pojem vyjádřený anglickým termínem key performance indicator. Při přípravě dotazu objevili překladatelé EU více než deset synonym a variant: hlavní ukazatele výsledků činnosti, hlavní ukazatele hodnocení výsledků činnosti, hlavní ukazatele účinnosti, hlavní ukazatele výsledků účinnosti, hlavní ukazatele výsledků, hlavní ukazatele výkonnosti, hlavní ukazatele efektivity, nejdůležitější ukazatele činnosti, klíčové ukazatele činnosti, ukazatele hodnocení činnosti podniku, hlavní ukazatel činnosti (návrh překladatelů EU) a další. Právní kritéria a tendence v užívání neumožňovaly dát přednost jednomu z nich, proto překladatelé EU i odborníci Litevské republiky především dbali na to, aby termín co nejpřesněji označoval daný pojem. Většina nalezených synonym označovala kolektivní pojem, zatímco v právním aktu bylo třeba ukazatele jako účetní jednotky. S odborníky Litevské republiky bylo dohodnuto používat termín hlavní ukazatel výsledků činnosti.

Více synonym mohou mít i technické termíny označující zdánlivě poměrně konkrétní pojem; například pro angl. loop flow bylo v různých zdrojích nalezeno 9 litevských ekvivalentů: sousední tok, dodávka proudu okolními vedeními, nekoordinovaný kruhový tok energie, elektrický tok proudící sousedními elektrickými vedeními, nekoordinovaný tok, přenos energie okolními vedeními, tok proudu okolními vedeními, obvodový proud, okolní tok (návrh překladatelů EU). Odborníci Litevské republiky navrhli používat termín kruhový tok. Zde jsou uvedeny argumenty odborníků Litevské republiky: „Dohodli jsme se doporučit termín kruhový tok, protože lépe odpovídá fyzikálním procesům v elektroenergetické soustavě. Podle ministerstva energetiky

Terminologija | 2015 | 22

1 3 5

Ministerstvo, termín obtokový tok se v odvětví elektroenergetiky nepoužívá, spojuje se s logistikou – když nelze přepravovat přímo, je třeba tok vést oklikou. Podle ministerstva energetiky nebude možné přenášet elektřinu elektrickou sítí oklikou, protože to odporuje Kirchhoffovým zákonům.“ Termín navržený odborníky LR byl přijat (dotaz EP-2014-06).

Problémy mohou překladatelům právních předpisů působit i dvojice synonym, například termín s mezinárodním prvkem a termín s jeho litevským ekvivalentem. Tento typ synonymie je v litevštině poměrně častý. Použití takových synonym může mít ve volněji stylizovaných textech stylistickou hodnotu, v administrativních dokumentech, zejména v právních předpisech, je však nepřijatelné. Například v dotazu COM-2012-19 se řešilo, které synonymum – nelegální migrace či protiprávní migrace – má být použito v právním předpisu. Odborníci LR uvedli, že jde o rovnocenné termíny, které lze používat zaměnitelně: „Mezi nimi není sémantický rozdíl ani konotace, jazykově jsou proto oba termíny nelegální migrace a protiprávní migrace hodnoceny stejně. Ani právo LR mezi těmito pojmy nerozlišuje <...>. Nelegální migrace a protiprávní migrace, stejně jako nelegální práce a protiprávní práce a podobně, se používají zaměnitelně jako synonyma. V zásadě by bylo možné upřednostnit litevský prvek před mezinárodním, ačkoli dosud jsou rozšířenější termíny s prvkem nelegalus, -i.“ Se souhlasem odborníků LR byl do právního předpisu EU zapsán častěji používaný termín s mezinárodním prvkem nelegální migrace.

V právním předpisu jsou důležité všechny podrobnosti, proto se někdy sjednocuje i gramatická podoba termínu. Dotaz Rada-2011-04 měl rozhodnout, která podoba – maža įmonė nebo mažoji įmonė (angl. small enterprise) – je vhodnější. Bylo rozhodnuto, že v tomto případě prostý či určitý tvar neovlivňuje obsah pojmu, a bylo dohodnuto, že v právních předpisech EU se nadále bude používat určitý tvar, neboť se používá v primárním i sekundárním právu EU, zatímco v právu LR bude nadále upřednostňována prostá forma, jaká se používá v zákoně o rozvoji malých a středních podniků a je zapsána v terminologické databázi LR (schválený termín).

Okolnosti a důvody sjednocování zde uvedených termínů prostřednictvím systému jednotného kontaktního místa se liší. Všechny příklady však ukazují snahu překladatelů EU používat v právních předpisech EU co nejsprávnější, sémanticky lépe motivované a systematičtější termíny, které jsou v co největší míře sjednoceny se všemi zainteresovanými stranami.

136

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

POČET DOTAZŮ VLS PODLE INSTITUCÍ EU

První dotaz VLS byl Státní komisi pro litevský jazyk předložen 1. února 2011. Do 1. června 2015 bylo VLKK předloženo 140 dotazů: 91 předložila Evropská komise, 43 Evropský parlament a 6 Rada Evropské unie (obr. 1). Skutečnost, že nejvíce dotazů předkládá Evropská komise, lze vysvětlit především dvěma fakty: Evropská komise připravuje a překládá nejvíce dokumentů EU a nejčastěji vypracovává původní návrhy právních předpisů, takže její překladatelé jako první řeší terminologické problémy vyplývající z původních textů, například pojmenování nových pojmů.

Ačkoli ne často, systém jednotného kontaktního místa funguje i opačným směrem: Státní komise pro litevský jazyk prostřednictvím VLS zaslala institucím EU do 1. června 2015 čtyři terminologická oznámení: k termínům kaštai „hodnota nejlepší (z ekonomického hlediska) alternativy, které nebylo zvoleno za účelem dosažení požadovaného cíle“, sutelktinis finansavimas (angl. crowd funding), bitinis žvilgvabalis (lat. Aethina tumida) a maisto tvarkymo subjektas (angl. food business operator)8. Pojmy ze všech terminologických oznámení se vyskytují také v právních předpisech EU, proto se termíny navržené odborníky LR podle možností přenášejí do nových znění právních předpisů EU.

Obr. 1. Počet dotazů VLS podle jejich předkladatelů

8 Širší vysvětlení posledně uvedeného termínu viz v oddílu „Terminologické chyby“.

Terminologija | 2015 | 22

1 3 7

POČET DOTAZŮ V JEDNOTNÉM KONTAKTNÍM MÍSTĚ PODLE OBLASTÍ

Nejvíce dotazů se týkalo pojmů z oblasti financí – 34, zemědělství – 17, zdravotnictví – 15, ekonomiky – 13, životního prostředí – 12 atd. (obr. 2).

Obr. 2. Počet dotazů v jednotném kontaktním místě podle oblastí

Tyto údaje nepřímo ukazují, terminologie kterých oblastí působí překladatelům institucí EU největší problémy a v jakých oblastech nejvíce chybějí odborné znalosti. Podrobnější analýza dotazů podle oblastí odhaluje také trendy v legislativní činnosti EU, byť ne příliš výrazné: v letech 2011–2013 byla odborná pomoc nejčastěji vyžadována v otázkách životního prostředí a zdravotnictví, zatímco v letech 2014 a 2015 se nejvíce dotazů týkalo pojmů z oblasti financí a energetiky. V určité míře vyšší počet dotazů na pojmy z konkrétních oblastí souvisí s programy činnosti a legislativními iniciativami institucí EU.

Některé pojmy z dotazů spadají do více než jedné oblasti, což odborníkům LR způsobuje další potíže při výběru nejvhodnějšího termínu. Například ohledně označení pojmu v litevštině, který se v angličtině nazývá malpractice, se názory tří ministerstev lišily:

„Ministerstvo hospodářství navrhlo termín profesní nedbalost (uvedlo, že v čl. 5 odst. 3 směrnice o odborných kvalifikacích 205/36/ES se používá termín závažná profesní nedbalost (angl. závažné profesní pochybení); tento termín se používá také v zákoně o uznávání odborných kvalifikací regulovaných v Litevské republice (2008.04.03 č. X–1478)).

1 3 8

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

Podle názoru Ministerstva spravedlnosti je možným termínem aplaidus profesinių pareigų vykdymas, avšak nedbalost se obvykle spojuje s neúmyslným jednáním, a nezahrnovala by tedy úmyslné činy, které se zpravidla označují termínem piktnau-džiavimas.

Podle názoru Ministerstva vnitra by se v oblasti vnitřních věcí hodil termín neteisėta veika vykdant profesines pareigas. V diskusi se dospělo k závěru, že ne ve všech oblastech a ve všech případech je vhodné hovořit o neteisėtumą. Jednání může být zákonné, ale netinkami. Někdy lze hovořit o profesinę klaidą. Do pojmu je pravděpodobně třeba zahrnout i nečinnost. Znaky pojmu se mohou v jednotlivých oblastech lišit.“ (Odpověď na dotaz COM–2015–02.)

Jak vyplývá z citovaného textu, zástupci ministerstev zdůraznili různé aspekty pojmu, které jsou důležité právě pro jejich oblast. Překladatelé často nemají tak dobrou znalost oblasti překládaného dokumentu a nedokážou rozlišit jemné aspekty pojmu. Musejí proto buď požádat o pomoc odborníka z dané oblasti, nebo hledat obecnější vyjádření pojmu. Nejčastěji se však spoléhají na analýzu pojmu, kterou provedli autoři termínu v původním jazyce, a předpokládají, že termín v původním jazyce označuje vhodné znaky pojmu; litevský termín tak lze jednoduše přeložit doslova. Například anglický termín malpractice se v právních aktech EU nejčastěji překládal jako netinkama praktika. Při projednávání pojmu v terminologické podkomisi VLKK bylo rozhodnuto, že navzdory poněkud odlišným znakům pojmu zdůrazňovaným v různých oblastech by nejvšeobecnějším termínem mohlo být netinkamas profesinių pareigų atlikimas. Tento termín byl také vložen do návrhu právního aktu EU, který se překládal.

Aby bylo snazší určit, které znaky pojmu je třeba promítnout do formální úrovně termínu, bylo dohodnuto, že dotazy se mají připravovat na základě konkrétního návrhu právního aktu EU, protože v konkrétním textu mohou být důležitější některé znaky pojmu než jiné. Jednotné kontaktní místo je tedy zaměřeno na textovou terminologii.

ÚSKALÍ VLS

Stejně jako každý systém zpracování údajů a koordinace, v němž působí mnoho subjektů, má i systém jednotného kontaktního místa své výhody a nevýhody.

Snad největší nevýhodou systému je poměrně malý počet koordinovaných termínů. Nízké kvantitativní ukazatele mají několik příčin.

Zaprvé trvá dlouho připravit kvalitní dotaz, aby odborníkům z institucí Litevské republiky bylo jasné, na jaký pojem se dotaz vztahuje, a nemuseli sami dodatečně vyhledávat informace.

Terminologija | 2015 | 22

139

Při přípravě dotazu se kontrolují nejen hlavní litevské terminologické databáze: LRTB, IATE, terminologická databáze LST, „EuroTermBank“ atd.; informace se rovněž shromažďují z plnotextových databází právních předpisů: „EUR-Lex“, databáze dokumentů Seimasu Litevské republiky, registru právních předpisů Litevské republiky (TAR), a doplňují se dalšími údaji z tištěných zdrojů a internetu. Důležité vybrané údaje se předkládají ve standardizované podobě dotazu. Tabulka 1 uvádí poněkud zjednodušenou podobu dotazu s vysvětlením datových polí.

Tabulka 1. Formulář dotazu systému jednotného kontaktního místa s vysvětlením datových polí

Č. návrhu termínu

Číslo v systému VLS

Předkládající instituce

Např. Evropská komise

Datum zahájení

Č. IATE

Právní předpis

[Překládaný návrh právního předpisu, jehož pojem je předmětem dotazu.]

Litevský termín

[Termín nebo termíny navržené institucemi EU, z nichž se žádá vybrat nejvhodnější. Návrhy institucí EU, které s navrženým termínem nesouhlasí, jsou uvedeny v následující tabulce.]

Oblast

[Oblast použití termínu podle klasifikace „Eurovoc“.]

Definice

[Definice se nejčastěji přebírá z překládáného návrhu právního předpisu nebo ji autoři dotazu vytvoří podle jiných jazykových znění (přeloží).]

Ekvivalenty v jiných jazycích

[Obvykle se uvádějí ekvivalenty alespoň ve třech procedurálních jazycích EU – angličtině, francouzštině a němčině. Snaží se uvádět také ekvivalenty v dalších jazycích, které mohou odborníci ovládat – polštině, lotyštině a ruštině. U pojmů z medicíny, biologie a anatomie se snaží uvádět také latinské termíny.]

Problémy

[Vysvětlují se důvody a okolnosti podání dotazu, aby odborníci věděli, na co se mají zaměřit především.]

Kontext

[Úryvky textu, které objasňují pojem, nejčastěji z právního předpisu EU.]

Synonyma termínu

[Jiné termíny označující zkoumaný pojem, s odkazy na zdroje, zejména pokud se používají v právních předpisech EU.]

Související pojmy

[Termíny, které pomáhají porozumět zkoumanému pojmu, například označující širší pojem (vztah rod–druh) nebo souběžný pojem (ekvonyma).]

Poznámky

[Jakékoli další informace, které mohou být při posuzování dotazu užitečné.]

140

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

Další významnou překážkou, která omezuje možnosti využívání VLS a výrazně snižuje počet dotazů, je celková doba potřebná k vyřízení dotazu a zodpovězení otázky. Od chvíle, kdy je v překládaném návrhu právního aktu EU zjištěn terminologický problém, do odpovědi odborníků LR často uplyne (nebo by uplynulo, kdyby byl dotaz připraven) více času, než kolik je vyhrazeno na překlad daného dokumentu. Pokud je lhůta pro překlad dokumentu kratší než tři týdny, dotaz se obvykle ani nepřipravuje, protože už na jeho projednání na ministerstvu LR je vyhrazeno až 14 pracovních dnů, a proto se neočekává, že odpověď dorazí včas. V takovém případě se termíny zpravidla konzultují v menším rozsahu, například se přímo požádá odborník ministerstva o vysvětlení pojmu a s kolegy z oddělení VLKK pro nahrazování cizích slov českými ekvivalenty se konzultuje podoba termínu.

S určitými problémy se potýkají nejen autoři dotazů, ale také odborníci, kteří je musí posuzovat a od nichž se očekává odůvodněná odpověď.

Dotazy se připravují především na základě pracovních materiálů překladatelů, přičemž hlavním východiskem jsou termíny v jiných jazycích, především v angličtině. Kvůli rozdílům mezi systémy a terminologickými tradicemi nelze anglické termíny vždy přeložit v poměru jedna ku jedné. Například anglický termín foreclosure se v oblasti politiky hospodářské soutěže používá pro označení poměrně obecného pojmu; jeho rys „časové okolnosti jednání“ není podstatný, a proto se ve struktuře anglického termínu nevyjadřuje. Před dotazem VLS se v litevštině používaly termíny rinkos ribojimas, galimybių ribojimas, rinkos uždarymas, které označovaly pouze vytváření překážek pro vstup nových podniků na trh. Anglický termín však označuje také snahu vytlačit z trhu jeho stávající účastníky. Odborníci proto navrhli, aby se v případě potřeby obecného pojmu používal složený termín s konstrukcí poměrně neobvyklou pro litevskou terminologii: stūmimas iš rinkos arba kliūčių įeiti į ją sudarymas. Tento termín byl jako označení nejobecnějšího pojmu zařazen do IATE (dotaz COM-2011-03).

Další vážnou překážkou pro odborníky při výběru vhodného termínu označujícího pojem, na nějž se dotaz VLS vztahuje, jsou specifické pojmy právních aktů EU, s nimiž se tvůrci právních předpisů LR nesetkávají. Například v jednom z prvních dotazů VLS týkajících se pojmů označených anglickým termínem governance se nepodařilo dospět k jednotnému řešení. Tento pojem se nejčastěji používá v politických dokumentech EU, pro něž je příznačná určitá míra neurčitosti, takže bylo velmi obtížné zvolit litevský termín, který by pojem přesně vystihoval. Odborníci LR navrhli celou řadu možných termínů: bendradarbiaujamasis valdymas (nebo bendradarbiaujamoji valdysena), derybinis valdymas (nebo

Terminologija | 2015 | 22

141

derybinė valdysena), horizontalusis valdymas (nebo horizontalioji valdysena), nehierarchinis valdymas (nebo nehierarchinė valdysena), tarpuvalda, avšak v textech EU se neujal žádný z nich a překladatelé EU nejčastěji volí sémanticky méně přesný, ale jednodušší termín valdymas (dotaz Taryba-2011-01).

Podobné problémy vyvolaly také makroekonomické pojmy označené v angličtině metaforickými termíny cradle-to-gate, gate-to-grave, cradle-to-grave, life cycle. Odborníci LR na žádost o stanovení oficiálních termínů a vysvětlení, zda několik termínů neoznačuje jediný pojem, odpověděli: „Termín uváděný v právních předpisech Litevské republiky (litevský ekvivalent anglického cradle-to-grave) se nepoužívá, a je tedy irelevantní; navíc není jasný ani samotný pojem.“ (Odpověď na dotaz COM-2013-09.)

Odborníci se však snaží překladatelům pomoci i v takových nejasných případech. Protože se litevský administrativní a odborný jazyk vyhýbá přejatým metaforám, bylo v tomto případě navrženo několik variant, které přímo pojmenovávají některé důležité rysy pojmů:

cradle-to-grave – celý cyklus, cyklus od těžby (surovin) do konce životnosti (výrobku), těžba (surovin)–konec životního cyklu (výrobku);

cradle-to-gate – fáze před výrobou, fáze od těžby (surovin) do výroby (výrobku), fáze od těžby (surovin) do zahájení výroby (výrobku);

gate-to-grave – fáze po výrobě, fáze od výroby (výrobku) do konce životního cyklu, fáze od výroby (výrobku) do konce životního cyklu (dotaz COM-2013-09-12).

ROZDÍLY V TERMINOLOGICKÉ PRAXI V INSTITUCÍCH EU A LITEVSKÉ REPUBLIKY

Podrobnější analýza dokončených dotazů VLS odhaluje určité rozdíly v terminologické praxi v institucích EU a Litevské republiky.

Jedním z nápadných rozdílů je, že termíny navržené odborníky Litevské republiky mají často více složek než termíny navržené překladateli EU pro označení téhož pojmu. Průměrná délka termínů9 navržených překladateli EU činí 2,77 složky, zatímco u odborníků Litevské republiky je to 3,28 složky (obr. 3). Termíny navržené odborníky Litevské republiky jsou tedy v průměru o 16% delší než termíny navržené překladateli EU k označení týchž pojmů10.

9 Počítají se termíny z těch dotazů, u nichž se návrhy překladatelů EU a odborníků Litevské republiky neshodovaly. Funkční slova se nepočítají ani v litevských, ani v anglických termínech.

10 Údaje nejsou zcela přesné, protože u některých pojmů navrhli překladatelé EU i odborníci Litevské republiky několik synonym.

142

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

Obr. 3. Průměrná délka neshodujících se termínů navržených terminology EU a odborníky Litevské republiky a jejich anglických ekvivalentů

Termíny navržené odborníky Litevské republiky i překladateli EU jsou podstatně delší než jejich anglické ekvivalenty (viz obr. 3). Tento rozdíl je poměrně systematický a pravděpodobně jej způsobuje jak odlišná struktura jazyků, tak terminologické tradice, například vyhýbání se terminologickým metaforám v litevštině.

Ačkoli není k dispozici dostatek faktů k tomu, aby bylo možné vyvozovat zobecnění, při pohledu nejen na počet složek, ale i na jejich sémantiku lze vidět, že překladatelé EU více přihlížejí k termínům ve výchozím jazyce, mají sklon více kopírovat jejich strukturu a litevskými termíny označovat tytéž rysy pojmu jako termín ve výchozím jazyce, většinou anglický11. To lze vysvětlit jak formálními, tak subjektivními příčinami.

Na jedné straně se usiluje o to, aby byly pojmy ve verzích právních předpisů EU ve všech jazycích označovány rovnocenně, neboť se má za to, že nejlepším principem terminologické praxe v globálním jazykovém prostoru je mezinárodní pojem a národní vyjádření: v termínech různých jazyků se označují tytéž rysy pojmu.

Na druhé straně je lpění na anglických termínech někdy způsobeno neschopností odpoutat se od originálu a omezenou znalostí pojmu: lidé se neodvažují litevskými slovy označit jiné rysy pojmu, než jaké označuje termín ve výchozím jazyce. Odborníkům Litevské republiky, kteří daným pojmům rozumějí lépe, se anglické termíny stávají překážkou méně často; více pozornosti věnují přesnosti termínu, a proto jako jeho sémantický základ svobodněji volí jiné rysy pojmu.

11 Více o vztahu termínů vytvářených překladateli EU k termínům ve výchozím jazyce viz Zaikauskas 2014.

Terminologija | 2015 | 22

143

V tabulce 2 je uvedena řada příkladů ilustrujících tendence překladatelů EU a expertů LR při tvorbě termínů.

Tabulka 2. Srovnání termínů navržených překladateli EU a experty LR pro označení téhož pojmu; termíny navržené experty LR jsou delší

Anglický termín

Návrh překladatelů EU

Návrh expertů LR

feminicide

genocida žen

zabíjení žen kvůli jejich pohlaví

permanent material

dlouhodobá látka

opakovaně použitelná látka

communication chain

komunikační řetězec

řetězec přenosu informací

emerging economies

země s rozvíjející se ekonomikou

země s rozvíjející se tržní ekonomikou

míra návratu

míra neopakování

míra zabřezávání stáda krav

elektřina na plyn

přeměna elektřiny na plyn

využití elektrické energie k výrobě plynu

nízkouhlíkové hospodářství

nízkouhlíkové hospodářství

hospodářství s nízkými emisemi oxidu uhličitého

facilita pro vydávání směnek

facilita pro vydávání směnek

facilita pro upisování krátkodobých a střednědobých dluhových cenných papírů

klinické hodnocení

klinické hodnocení

intervenční klinické hodnocení léčivého přípravku

Případů, kdy odborníci LR navrhovali kratší termíny, je méně. Téměř všechny jsou příklady nikoli zúžení pojmu, ale jazykové úspornosti (tabulka 3).

Tabulka 3. Srovnání termínů navržených překladateli EU a odborníky LR pro označení téhož pojmu; termíny navržené odborníky LR jsou kratší

Anglický termín

Návrh překladatelů EU

Návrh odborníků LR

foster dam

náhradní kojící samice

náhradní kojící matka

exorbitant jurisdiction

nepřiměřeně široká jurisdikce

nadměrná jurisdikce

life cycle thinking

přístup založený na životním cyklu

princip životního cyklu

Odborníci obecně nepřijali více než polovinu návrhů překladatelů EU a navrhovali jiné termíny. Většina termínů navržených odborníky LR (72 z 86) byla přijata a zařazena do návrhů dokumentů EU (obr. 4).

1 4 4

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

Obr. 4 Shoda návrhů překladatelů EU a odborníků LR (v%)

Co se stane, když se návrhy překladatelů EU a odborníků LR neshodují? Překladatelé institucí EU obvykle návrhy a termíny odborníků LR přijímají a zapisují do překládaných návrhů právních předpisů, pokud ještě není pozdě. Někdy však návrhy odborníků LR nejsou přijaty v důsledku změněných okolností v legislativním procesu EU, změněných pojmů při zpracování dokumentu, získání dodatečných informací o pojmu apod. Takových případů bylo celkem 11 (7,9%), včetně případů, kdy odborníci návrh nepředložili. Například v roce 2012 byly prostřednictvím VLS projednávány čtyři pojmy z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků: angl. clinical trial, clinical study, clinical investigation ir clinical research (žádost COM-2012-24). Překladatelé EU souhlasili s termíny navrženými odborníky LR, tedy intervenční klinické hodnocení léčivého přípravku, klinické hodnocení léčivého přípravku, klinické hodnocení zdravotnického prostředku a biomedicínský výzkum. Během dalšího projednávání návrhu právního předpisu v Radě EU a Evropském parlamentu však byly dva z dohodnutých termínů změněny: na žádost odborníků LR, kteří se účastnili zasedání Rady, byly do konečného znění nařízení v litevštině namísto termínů intervenční klinické hodnocení léčivého přípravku a klinické hodnocení léčivého přípravku zapsány termíny klinické hodnocení a klinická studie, zatímco termín klinické hodnocení zdravotnického prostředku (angl. clinical investigation) z textu zcela zmizel.

Do dubna 2015 nebyl stanoven postup, jak mají instituce EU postupovat, pokud návrh termínu odborníky LR z toho či onoho důvodu

Terminologija | 2015 | 22

145

nelze zapsat do návrhu právního předpisu. Nyní bylo dohodnuto, že v takovém případě bude připravena opakovaná žádost, v níž budou vysvětleny změněné okolnosti a požádá se o nové posouzení pojmu. Od dubna do června 2015 byly obdrženy tři návrhy LR, u nichž bylo rozhodnuto podat opakované žádosti.

ZÁVĚRY

Fungování systému pro koordinaci litevské terminologie návrhů právních předpisů EU s odborníky státních a vědeckých institucí LR (VLS) je založeno na zasílání terminologických informací jedním kanálem a postupném slaďování stanovisek. Ačkoli tím vzniká složitější struktura terminologické koordinace a celý proces trvá déle, spolehlivost dohodnutých termínů je vyšší.

Potřebu koordinovat termíny prostřednictvím VLS určují tři hlavní důvody: nedostatek termínů, chyby v termínech a nadbytečnost termínů. Tyto tři faktory jsou vlastní každé normativní terminologii. Na druhou stranu jsou v systému jednotného kontaktního místa zřetelné také rysy textové terminologie, neboť jak podle formálních pravidel, tak z praktických důvodů se pojmy v žádostech VLS obvykle vztahují ke konkrétním návrhům právních předpisů EU. Spojení pojmu s konkrétním textem usnadňuje určení jeho oboru a jeho definování, někdy však omezuje možnost používat dohodnutý termín v jiných textech.

Přínos koordinace termínů s odborníky LR dokládá skutečnost, že více než polovinu všech dohodnutých termínů tvoří návrhy odborníků LR.

Navzdory některým omezením, která vedou k poměrně malému počtu koordinovaných termínů, je vytvořený systém koordinace termínů prostřednictvím VLS dobrým příkladem a spolehlivým základem pro vytváření dalších podobných systémů správy terminologie.

Analýza žádostí předložených během čtyř a půl roku fungování systému odhaluje určité tendence ve správě terminologie na odděleních písemného překladu do litevštiny v institucích EU a ve státních a vědeckých institucích LR. Například při výběru litevského termínu přihlížejí překladatelé EU více ke struktuře termínu v původním jazyce a litevským termínem označují tytéž znaky jako anglický termín. Usilují tak nejen o jazykovou úspornost, ale také o co největší soulad termínů v různých jazycích. Odborníci LR jsou méně vázáni ekvivalenty v jiných jazycích a více dbají na přesné vyjádření pojmu a na to, aby termín označoval jeho nejdůležitější znaky, které nemusejí odpovídat znakům uváděným ekvivalenty v jiných jazycích. Termíny navržené odborníky LR jsou proto v průměru o 16% delší než termíny navržené překladateli EU.

146

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

ŠALTINIAI

AGTTŽ – Juškaitė N., Keinys St., Sakalauskas K. Aiškinamasis geležinkelių transporto terminų žodynas: terminai lietuvių, anglų, vokiečių ir rusų kalbomis, Vilnius: „Lietuvos geležinkeliai“, 2006.

Reglamentas Nr. 536/2014 – Europos Parlamento ir Tarybos reglamentas (ES) Nr. 536/2014 dėl žmonėms skirtų vaistų klinikinių tyrimų, kuriuo panaikinama Direktyva 2001/20/EB. – http://eur-lex.europa.eu/legal-content/LT/TXT/?qid=1434728567404&uri=CELEX:32014R0536 (žiūrėta 2015-07-20).

VLS užklausų sąrašas – Lietuvių terminologijos forumo interneto svetainė, Vieno langelio sistema, VLS užklausų sąrašas. – http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/onestopshop_lt.htm (žiūrėta 2015-07-20).

LITERATŪRA

Kuhmonen K. 2011: ESKOsta apua EU-säädöksiin. – Terminfo 3, 2011. Informacija pateikiama pagal straipsnio santrauką anglų kalba. – http://www.tsk.fi/tsk/fi/terminfo_32011-615.html (žiūrėta 2015-07-20).

Lukoševičiūtė I. 2012: Pranešimo „Lietuvos ekspertų pastabos Europos Komisijos vertėjo akimis“ seminare „Vertimas bei terminologija ES institucijose ir bendradarbiavimas su LR ekspertais“ (Vilnius, 2012 m. lapkričio 13 d.) skaidrės. – http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/documents/term_lukoseviciute_linesis_lt.pdf (žiūrėta 2015-07-20).

Nutarimas Nr. 998 – Lietuvos Respublikos Vyriausybės 2010 m. liepos 7 d. nutarimas Nr. 998 „Dėl Europos Sąjungos teisės aktų projektų terminų lietuvių kalba derinimo“. – Valstybės žinios, 2010-07-15, Nr. 84-4417.

VLS aprašas 2015: VLS aprašas_2015-04-22.pdf. – „EurTerm“, vikis: ES institucijų terminologijos interneto portalas, Lietuvių kalbos svetainė, Vieno langelio sistema. – https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/wikis/display/LTTERM/VLS (svetainė prieinama tik ES institucijų darbuotojams).

Zaikauskas E. 2014: Terminų vertimo būdai Europos Sąjungos teisės aktų vertimuose į lietuvių kalbą. – Terminologija 21, 71–89.

THE “ONE-STOP-SHOP” SYSTEM AS THE TOOL FOR THE HARMONIZATION OF LITHUANIAN TERMINOLOGY OF DRAFT EU LEGAL ACTS WITH LITHUANIAN NATIONAL BODIES

The “one-stop-shop” system (VLS) was created more than 4 years ago and was designed for the harmonisation of terminology across the translation units of the Lithuanian language of the European Union institutions and with responsible national bodies of the Republic of Lithuania. In the EU institutions the system functions under the internal inter-institutional agreement and in Lithuania its functioning is regulated by Resolution of the Lithuanian Government No. 198. A terminology problem raised by a language unit of an EU institution is discussed at the inter-institutional level and then the query is sent to the State Commission of the Lithuanian Language (VLKK), which serves as a “one-stop-shop”. VLKK forwards the query to the ministries concerned, then collects their answers, discusses the issue at the meeting of the Terminology Sub-Commission and finally sends the term agreed at the national level to the EU institutions. If the institutions accept the proposal, the agreed term is used in the Lithuanian version of the draft EU legal act and entered in the IATE and ELISE systems. All documentation related to VLS queries is archived on the EU intranet portal “EurTerm”. Such procedures of the harmonization of terminology via VLS require considerable efforts and resources but the terms harmonised in this way are of the highest reliability and constitute the terminology of top quality.

The demand for the harmonization of terms via the “one-stop-shop” system is determined by three main factors: 1) lack of terminology for new concepts, 2) erroneous

Terminologija | 2015 | 22 147

terms, and 3) excess of terms naming the same concept (synonymy). All of the three are on a larger scale typical for any normative terminology process. The strong requirement to base queries on particular documents, namely on draft EU legal acts under translation, links the VLS system to text-based terminology. The background of a particular document gives some advantages: in most cases a domain is fixed and the attributes of the concept are easier to define. On the other hand, because of the peculiarities of the EU legislation drafting procedures such text-based terminology is less durable and more restricted in use.

Closer analysis of terminology problems solved via the VLS system gives some clues as to the differences of attitudes toward terminology standardisation in the EU institutions vs. Lithuanian national bodies. It is obvious that EU translators rely more on the term equivalents in other languages, trying to follow their structure, mostly that of English terms, and even translating composite English terms word by word. In contrast, Lithuanian experts and terminologists of the State Commission of the Lithuanian Language concentrate more on concepts and try to design terms by naming concepts in a more precise way. Therefore, terms proposed by experts are often longer than those proposed by EU translators, though both are much longer than English equivalents.

Despite some different approaches to terminology standardisation and some challenges and restrictions of its functioning, the VLS system constitutes a good example of successful cooperation between numerous institutions at both European and national levels. Its model and experience can be used as a pattern for the creation and elaboration of other terminology management systems.

Gauta 2015-07-03

Egidijus Zaikauskas

Europos Komisija

Bâtiment Jean Monnet C3/115, rue Alcide de Gasperi, L-2920 Luxembourg, Luxembourg

E. paštas [email protected]

Straipsnyje pateikiama asmeninė autoriaus nuomonė. Ji niekaip negali būti tapatinama su Europos Komisijos ar bet kokio jos padalinio oficialia nuomone.

148

Egidijus Zaikauskas

Vieno langelio sistema – Europos Sąjungos teisės aktų projektų lietuvių kalba terminų derinimo su Lietuvos Respublikos institucijomis priemonė

Document details