Vybraná témata terminologické práce: osvědčené postupy a další možnosti

GEORG LÖCKINGER

Univerzita aplikovaných věd Horního Rakouska

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická práce, terminologický management, označení, modelování pojmů, referenční nástroje, jazykoví odborníci, vzdělávání v oblasti terminologie

1. ÚVOD

Terminologická studia a terminologická práce jsou podnětné oblasti studia i praxe. Obě se soustřeďují na terminologie, které zde definujeme jako „strukturované soubory pojmů a jejich označení <…> v konkrétní oborové oblasti“ (Ahmad et al. ca. 2000; srov. DIN 2342:2011, 16). Při práci s terminologiemi se tedy pohybujeme v určité oblasti studia nebo praxe, jejíž hranice lze vymezit snadněji či obtížněji. Činnosti, které se zabývají terminologiemi, se nazývají terminologická práce; definujeme ji jako „práci zahrnující identifikaci, shromažďování, zpracování, popis, prezentaci a používání pojmů a jejich označení“ (srov. ÖNORM A 2704:2015, 6). V obou definicích má zásadní význam charakteristika související s pojmy a jejich označeními: při různých úkolech terminologické práce se pracuje jak s pojmy, tak s označeními.

Tento článek má dvojí cíl: a) zhodnotit tři témata terminologické práce, jak se jí věnuje dnes, a b) představit nové poznatky související s těmito tématy, které by mohly ovlivnit budoucí podobu terminologické práce a vzdělávání v této oblasti. Tato tři témata jsou proto pojednána v rámci srovnání osvědčených postupů a dalších možností. Byla vybrána na základě nedávných snah o standardizaci a výzkumu terminologické práce: oddíl 2 se zabývá označeními jako terminologickými jednotkami, oddíl 3 modelováním pojmů a oddíl 4 pojednává o referenčních nástrojích pro překladatele. Oddíl 5 obsahuje úvahy o možných důsledcích pro vzdělávání odborníků na terminologii. V oddílu 6 shrnujeme a nabízíme stručný výhled.

6

Georg Löckinger

Selected Topics in Terminology Work: Best Practices and Beyond

2. DESIGNATIONS AS TERMINOLOGICAL UNITS

Osvědčené postupy...

Podle standardní literatury o terminologické práci lze pojem „označení“ definovat jako „reprezentaci pojmu... znakem, který jej označuje“ (ISO 1087-1:2000, 6). V zásadě rozlišujeme tři typy označení: termín, vlastní jméno a symbol (srov. Felber 1984: 169; Felber, Budin 1989: 3ff.; ISO 1087-1:2000, 6; Pavel, Nolet 2001: 18f. and 107; ISO 704:2009, vii and 34; DIN 2342:2011, 10). Termíny, například „vysokoúčinná chromatografie“ nebo „zavináč“, označují obecné pojmy a skládají se ze slov nebo řetězců znaků podobných slovům (srov. ISO 1087-1:2000, 6). Vlastní jména, například „Tempo®“ nebo „Nobelova cena za mír 2013“, jsou podobná, označují však jednotlivé pojmy. A konečně symboly, jako například

or

, ¹ „jsou důležitou pomůckou mezinárodní komunikace, protože jejich vizuální reprezentace pojmů funguje nezávisle na jakémkoli konkrétním jazyce“ (ISO 704:2009, 41). Představují obecné nebo jednotlivé pojmy (srov. ISO 704:2009, 34).

... a dále

Výše uvedené rozlišení mezi termíny, pojmenováními a symboly je v zásadě užitečné. Obohacuje je také popis různých pojmenování v normě ISO 704:2009, s. 56 a násl. Celkově bychom však měli mít systém pojmů „označení“, který je podrobnější a systematičtější než stávající klasifikace. Nedávno vydaná rakouská norma ÖNORM A 2704:2015 představuje pokus tohoto cíle dosáhnout: ve spolupráci s onomastiky a odborníky na nomenklatury byla vytvořena komplexní klasifikace označení, zejména vlastních jmen a souvisejících označení.

Jako první příklad se podívejme na označení

². Co to je podle výše uvedeného rozdělení? Pojmenování, protože odkazuje na individuální pojem související se známou společností působící v oblasti informačních technologií? Nebo symbol, protože jeho části jsou neverbální? Termíny mohou obsahovat symboly (srov. ISO 1087-1:2000, 6), symboly však dosud nebyly dostatečně definovány a klasifikovány. Jak v terminologických studiích, tak v terminologické práci,

¹ Kliparty převzaté z https://openclipart.org/detail/7608/statue-of-liberty a https://openclipart.org/detail/194680/map-of-africa-with-countries-in-cylindrical-equal-area-projection, v uvedeném pořadí.

² Převzato z http://www.hp.com/hpinfo/images/hplogo.jpg.

Terminologija | 2015 | 22

7

potřebujeme podrobnější systém pojmů „symbol“, v neposlední řadě kvůli snazší údržbě dat v terminologických databázích (výběr datových kategorií, import a export dat atd.).

Jako druhý příklad se zamysleme nad označením „978-3-7329-0053-4“ (ISBN). Mnozí odborníci na terminologii by tento řetězec znaků vůbec nepovažovali za označení. Jaký je však zásadní rozdíl mezi ISBN a odpovídajícím názvem knihy, který bychom naopak považovali za pojmenování? Musíme rozšířit svou interpretaci toho, co představuje označení, protože nekonvenční označení, jako jsou čísla článků a identifikátory používané v elektronickém obchodování, se prosazují v mnoha různých oblastech (srov. Galinski, Giraldo Pérez 2012). Širší, a přitom podrobnější klasifikace označení by nám také umožnila navázat užší vazby mezi softwarovými nástroji používanými pro správu terminologie, správu produktů, plánování podnikových zdrojů a podobně. Tím by se mohla zvýšit také míra interoperability. Za tímto účelem by odborníci na terminologii, nomenklatury a nauku o vlastních jménech (onomastiku) měli v budoucnu úžeji spolupracovat. Existuje mnoho společných problémů, které bude snazší řešit společnými řešeními.

3. MODELOVÁNÍ POJMŮ

Osvědčené postupy...

Když chtějí odborníci na terminologii graficky znázornit systém pojmů, obvykle tak činí vytvořením pojmového diagramu, tj. ¹„grafického znázornění systému pojmů“ (ISO 1087-1:2000, 4). Značení používané dnes v pojmových diagramech má historické kořeny a je popsáno ve standardní literatuře o terminologické práci, např. Wüster 1991; Suonuuti 1997; ISO 704:2009; Arntz, Picht, Schmitz 2014 (viz obr. 1).

Obrázek 1. Pojmový diagram „alpské lyže“ (odvozeno od ISO 6289:2003, nakresleno podle ISO 704:2009)

8 Georg Löckinger │ Selected Topics in Terminology Work: Best Practices and Beyond

Výše uvedené značení se však neřídí podrobnou specifikací, která by stanovovala formální syntaxi. Pro počítačové aplikace je navíc obtížně interpretovatelné: takové pojmové diagramy bývají většinou v podobě binárních souborů, které kromě samotné obrazové informace neobsahují žádnou sémantiku.

… a dál

Existují modelovací jazyky IT, například Unified Modeling Language (srov. ISO/IEC 19505:2012), které se hodí k terminologickým účelům. V posledních letech se proto vyvíjelo úsilí o standardizaci s cílem nabídnout alternativní podoby grafického znázornění. Například jedna z nedávných norem ISO pro terminologickou práci se zabývá pojmovými modely, tj. „pojmovými diagramy<...> vytvořenými pomocí formálního jazyka“ (ISO 24156-1:2014, 1). Přesněji řečeno se navrhuje použití značení Unified Modeling Language (viz obr. 2).

Obrázek 2. Pojmový model „alpské lyže“ (odvozeno od ISO 6289:2003, nakresleno podle ISO 24156-1:2014)

Hlavní výhodou výše uvedeného značení je, že se řídí podrobnou (a volně dostupnou) specifikací, která stanovuje formální syntaxi. Lze je také automaticky interpretovat pomocí specializovaných modelovacích nástrojů UML. Navíc by v budoucnu mohl být možný poloautomatický převod pojmových modelů UML na terminologické definice a naopak (srov. Löckinger, Kockaert, Budin 2015: 78 a násl.). To jsou pádné argumenty pro používání formalizovaných prostředků namísto pouhého užívání konvenčních značení (nebo alespoň vedle nich). Inovativní metody grafického znázorňování terminologií vyžadují užší spolupráci odborníků na terminologii a odborníků na modelování dat.

Terminologija | 2015 | 22 9

4. REFERENCE TOOLS FOR TRANSLATORS

Osvědčené postupy...

Jazykoví odborníci potřebují k plnění svých složitých úkolů různé typy oborově specifických informací. Překladatelé, definovaní jako „jazykový odborník, který <...> převádí písemný obsah ve výchozím jazyce do písemného obsahu v cílovém jazyce“ (ISO 13611:2014, články 2.5.1 a 2.5.2), nejsou výjimkou. V současnosti však většina referenčních nástrojů jejich potřebám nevyhovuje: relevantní informace jsou často rozptýleny v různých médiích (tištěných i online) a objevují se v různých počítačových aplikacích, jako jsou internetové prohlížeče, systémy pro správu terminologie, systémy překladových pamětí a místní elektronické slovníky. Tuto situaci lze znázornit takto (viz obr. 3).

Obrázek 3. Překladatelé a jejich referenční nástroje dnes

Některé jazykové zdroje dostupné překladatelům mohou být ve skutečnosti velmi sofistikovanými referenčními nástroji v elektronické podobě. Tyto zdroje jsou však obvykle uloženy v jednotlivých informačních kontejnerech, z nichž každý má také vlastní uživatelské rozhraní.

... a dále

Nedávný výzkum informačních potřeb překladatelů (Löckinger 2014 a Löckinger, připravuje se) ukázal, že jazykoví odborníci považují za žádoucí inteligentní kombinaci zdrojů vytvořených na míru v podobě „dynamické terminologie a databáze plných textů“ (Löckinger 2014: 316).

10

Georg Löckinger

Selected Topics in Terminology Work: Best Practices and Beyond

Dotčení jazykoví odborníci tedy potřebují inovativní referenční nástroje v podobě integrovaných jazykových zdrojů, jak je znázorněno níže (viz obr. 4; srov. také Bowker 2011 a Allard 2012).

Obrázek 4. Překladatelé a jejich referenční nástroje v budoucnosti

Ačkoli existuje mnoho softwarových nástrojů, které kombinují překladové paměti i terminologické databáze, téměř žádný z nich nezahrnuje textové korpusy jako třetí pilíř. Lze doufat, že více dodavatelů jazykových technologií zváží, zda v budoucnu do svých softwarových nástrojů přidat příslušné funkce pro správu textových korpusů. Překladatelům by to pomohlo uspokojovat jejich informační potřeby rychleji a pohodlněji.³

5. DŮSLEDKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ V TERMINOLOGII

Z výše uvedeného srovnání osvědčených postupů a dalších řešení můžeme vyvodit několik závěrů týkajících se vzdělávání v terminologii. Pokud jde o označení jako terminologické jednotky, měli by lektoři terminologie na univerzitách i v jiných prostředích zvýšit povědomí studentů o netradičních typech označení, protože klasifikace produktů, systémy elektronického obchodování a podobné nástroje jsou stále běžnější. S tím úzce souvisí interdisciplinární povaha terminologií, kterou je třeba zdůrazňovat: terminologiemi se zabývá mnoho akademických disciplín i oblastí praxe (onomastika, nomenklatury, klasifikace atd.), byť z různých hledisek.

³ Strojový překlad zde není zahrnut, protože se zaměřujeme na jazykové zdroje vytvářené lidmi, nikoli na jazykové technologie umožňující automatizované procesy.

Terminologija | 2015 | 22

11

Pokud jde o modelování pojmů, měla by být větší pozornost věnována úloze grafických znázornění pojmových polí a pojmových systémů. Pojmové diagramy a modely mají ve srovnání s tradičními texty „termínů a definic“ na nichž jsou založeny velký vzdělávací potenciál (snadnější porozumění díky jasné viditelnosti vztahů mezi pojmy atd.). Součástí výuky terminologie by měly být také softwarové nástroje pro modelování pojmů, které umožňují vizualizovat terminologie.

Pokud jde o referenční nástroje pro překladatele, hlavní potřebou je důkladné vzdělávání v otázkách souvisejících s jazykovými technologiemi. Překladatelé, kteří v této oblasti získali kvalitní vzdělání, budou schopni lépe posoudit, jaké funkce softwaru jsou dnes realistické a proveditelné a kde se setkávají osvědčené a inovativní funkce. Za druhé, překladatelé by měli být vedeni k tomu, aby dodavatelům jazykových technologií častěji a jasněji sdělovali své (informační) potřeby. Za třetí, integrované jazykové zdroje, jako jsou ty zmíněné výše, by měly být vytvářeny a/nebo využívány při vzdělávání překladatelů.

6. Z Á V Ě R A V Ý H L E D

Terminologická práce se dnes profesionálně vykonává v mnoha oborech a organizacích. Opírá se o nejmodernější soubor poznatků zaznamenaný v učebnicích, odborných časopisech, národních i mezinárodních normách atd. Hlavním cílem tohoto článku bylo identifikovat a pojednat o třech zásadních tématech terminologické práce: označeních jako terminologických jednotkách, modelování pojmů a referenčních nástrojích pro překladatele. Za tímto účelem jsme popsali „osvědčené postupy“ a představili nová řešení („a další možnosti“) vycházející z nedávných normalizačních snah a výzkumu.

Komunita odborníků na terminologii by měla i v budoucnu pokračovat v propagaci a zdokonalování profesního profilu terminologické práce a terminologických odborníků. Je také třeba prohloubit interakci mezi terminologickým výzkumem a terminologickou praxí, například prostřednictvím empirického výzkumu a relevantních průmyslových projektů, jejichž výsledky mohou zpětně přispět k výzkumu terminologie. A konečně bychom měli navázat nebo posílit spolupráci s příbuznými obory, abychom se mohli vzájemně učit, ku prospěchu všech a ve společném zájmu.

12 Georg Löckinger | Selected Topics in Terminology Work: Best Practices and Beyond

REFERENCES

Ahmad K., Bonthrone R., Engel G., Fotopoulou A., Fry D., Galinski C., Humbley J., Kalfon N., Rogers M., Roulin C., Schmalenbach K., Tanke E. (eds.). Ca. 2000: Pointer Final Report, section „What is Terminology“. Available online at http://www.computing.surrey.ac.uk/ai/pointer/report/contents.html.

Allard M. 2012: Managing Terminology for Translation Using Translation Environment Tools: Towards a Definition of Best Practices. Doctoral thesis, University of Ottawa. Available online at http://www.ruor.uottawa.ca/handle/10393/22837.

Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. 2014: Einführung in die Terminologiearbeit. 7. Aufl., Hildesheim: Olms.

Bowker L. 2011: Off the Record and On the Fly. Examining the Impact of Corpora on Terminographic Practice in the Context of Translation. – Corpus-Based Translation Studies. Research and Applications.

Kruger A., Wallmach K., Munday J. (eds.), London: Continuum, 211–236.

DIN 2342:2011 Begriffe der Terminologielehre.

Felber H. 1984: Terminology Manual, Paris: Unesco/Infoterm. Available online at http://unesdoc.unesco.org/images/0006/000620/062033eb.pdf.

Felber H., Budin G. 1989: Terminologie in Theorie und Praxis, Tübingen: Narr.

Galinski C., Giraldo Pérez B. S. 2012: Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning – Seen under a standardisation perspective. – Terminologija 19, 6–32. Available online at http://www.lki.lt/LKI_Lt/index.php?option=com_content&view=article&id=841&Itemid=38.

ISO 704:2009 Terminology work – Principles and Methods.

ISO 1087-1:2000 Terminology work – Vocabulary. – Part 1. Theory and application.

ISO 6289:2003 Skis – Vocabulary.

ISO 13611: 2014 Interpreting – Guidelines for community interpreting.

ISO 24156-1:2014 Graphic notations for concept modelling in terminology work and its relationship with UML. – Part 1. Guidelines for using UML notation in terminology work.

ISO/IEC 19505-1:2012 Information technology – Object Management Group Unified Modeling Language (OMG UML). – Part 1. Infrastructure. Available online at http://www.omg.org/spec/UML/2.0/.

ISO/IEC 19505-2:2012 Information technology – Object Management Group Unified Modeling Language (OMG UML). – Part 2. Superstructure. Available online at http://www.omg.org/spec/UML/2.0/.

Löckinger G. 2014: Übersetzungsorientierte Fachwörterbücher. Entwicklung und Erprobung eines innovativen Modells, Berlin: Frank & Timme. Available online at http://research.fh-ooe.at/en/publication/4233.

Löckinger G. forthcoming. Developing and Testing Novel Reference Tools for Translators. – Localisation Focus. The International Journal of Localisation.

Löckinger G., Kockaert H. J., Budin G. 2015: Intensional definitions. – Handbook of Terminology 1, Kockaert H., Steurs F. (eds.), Amsterdam: Benjamins, 60–81.

ÖNORM A 2704:2015 Terminologiearbeit – Grundsätze und Methoden.

Pavel S., Nolet D. 2001: Handbook of Terminology. Minister of Public Works and Government Services Canada. Available online at http://publications.gc.ca/pub?id=9.689804&sl=0.

Suonuuti H. 1997: Guide to Terminology, Helsinki: Tekniikan Sanastokeskus.

Wüster E. 1991: Einführung in die allgemeine Terminologielehre und terminologische Lexikographie. 3. Aufl., Bonn: Romanistischer Verlag.

TERMINOLOGIJOS DARBO PASIRINKTOS TEMOS: GEROJI PRAKTIKA IR ATEITIS

Šiandien terminologijos darbas profesionaliai dirbamas daugelyje sričių ir organizacijų. Jis remiasi naujausiomis žiniomis, užfiksuotomis vadovėliuose, specializuotuose žurnaluose, nacionaliniuose bei tarptautiniuose standartuose ir kt. Pagrindinis šio straipsnio tikslas – išskirti ir aptarti tris svarbias terminologijos darbo temas: žymiklius kaip terminologinius vienetus, sąvokų modeliavimą ir informacines priemones vertėjams.

Kalbant apie žymiklius kaip terminologinius vienetus teigiama, kad dabartinė sąvokos „žymiklis“ sistema nėra tokia detali ir sistemiška, kokia turėtų būti. Ypač reikalinga išsamesnė tikrinių vardų ir į vardus panašių žymiklių klasifikacija, turint omenyje

Terminologija | 2015 | 22

1 3

augančią jų svarbą el. prekybos sistemose ir panašiais taikymo atvejais. Kalbant apie sąvokų modeliavimą atkreipiamas dėmesys į grafinio sąvokų laukų ir sąvokų sistemų vaizdavimo svarbą ryšiams tarp sąvokų parodyti. Tradicinė ženklų sistema turi keletą trūkumų (pavyzdžiui, nėra pagrindinės specifikacijos su formalia sintakse, sunku pritaikyti kompiuteriams), todėl pristatoma alternatyvi sąvokų modelių ženklų sistema, paremta Vieninga modeliavimo kalba (UML). Informacinės priemonės vertėjams yra trečia šiame straipsnyje nagrinėjama tema. Vertėjams, kaip ir kitiems kalbos specialistams, reikia įvairios tam tikros srities informacijos, padedančios atlikti sudėtingas užduotis, tačiau šiuo metu dauguma informacinių priemonių negali patenkinti jų poreikių. Remiantis naujais tyrimais, apimančiais empirinius tyrimus, „dinaminė terminologija ir visatekstės duomenų bazės“ siūlomos kaip informacinės priemonės vertėjams vietoj fragmentiškų kalbos išteklių, kurie dažniausiai naudojami šiandien.

Aptariamas galimas šių trijų temų įtraukimas į terminologijos mokymą. Terminologijos ekspertams siūloma daugiau dėmesio skirti gretimoms sritims, tokioms kaip vardų tyrimai ar nomenklatūros. Tai padėtų rasti bendrus sprendimus bendrų problemų, susijusių su terminologijos tyrimais ir darbu.

Gauta 2015-06-26

Georg Löckinger

University of Applied Sciences Upper Austria

Stelzhamerstrasse 23

4600 Wels/Austria

E-Mail: [email protected]

14

Georg Löckinger

Selected Topics in Terminology Work: Best Practices and Beyond