doi.org/10.35321/term27-02

Finsko-ruský tematický slovník pro tlumočníky ve zdravotnictví: zásady a výzvy při sestavování

IGOR KUDASHEV

Tampere University, Faculty of Information Technology and Communication Sciences

OLGA SEMENOVA

Tampere University, Faculty of Information Technology and Communication Sciences

ABSTRAKT

Rostoucí internacionalizace vedla k celosvětovému nárůstu potřeby komunitního tlumočení. Zdravotnictví patří k nejnáročnějším oblastem komunitního tlumočení, protože nedorozumění, zejména ta způsobená nesprávným používáním terminologie, mohou v nejhorším případě stát lidské životy. V tomto článku popisujeme proces sestavování Finsko-ruského tematického slovníku pro tlumočníky ve zdravotnictví. Nejprve popisujeme teoretické základy plánování slovníku a analyzujeme informační potřeby cílových skupin. Poté zdůvodňujeme výběr zdrojů pro slovník, popisujeme jeho megastrukturu, makrostrukturu a mikrostrukturu a stručně uvádíme podrobnosti technické realizace projektu. Nakonec se zamýšlíme nad některými výzvami, s nimiž jsme se v tomto projektu setkali, a také nad jeho budoucími vyhlídkami.

KLÍČOVÁ SLOVA: lékařský slovník, lékařský glosář, komunikace mezi lékařem a pacientem, komunitní tlumočení, tlumočení ve zdravotnictví

ANOTACE

Rostoucí internacionalizace vede k neustále se zvyšující potřebě komunitního tlumočení (angl. community interpreting) na celém světě. Zdravotnictví je jednou z nejnáročnějších oblastí pro komunitní tlumočníky, protože nedorozumění, zejména ta způsobená nesprávným používáním terminologie, mohou v nejhorším případě stát život. Tento článek popisuje proces sestavování Tematického finsko-ruského slovníku pro tlumočníky ve zdravotnictví. Nejprve jsou popsána teoretická východiska plánování slovníku a informační potřeby cílových skupin. Následně je zdůvodněn výběr zdrojů slovníku a popsána jeho

Terminologija | 2020 | 27

31

mega-, makro- a mikrostruktura a stručně jsou uvedeny podrobnosti technické realizace projektu. Závěrem jsou rozebrány některé výzvy, s nimiž se projekt potýkal, i jeho vyhlídky do budoucna.

KLÍČOVÁ SLOVA: lékařský slovník, lékařský slovníček, komunikace mezi lékařem a pacientem, komunitní tlumočení, tlumočení ve zdravotnictví

1. ÚVOD

Rostoucí internacionalizace vedla k neustále se zvyšující potřebě komunitního tlumočení na celém světě (srov. de Pedro Ricoy 2009: 1). Ve Finsku, stejně jako v mnoha dalších evropských zemích, mají příslušníci jazykových menšin v řadě případů (stanovených vnitrostátními právními předpisy a pokyny jednotlivých organizací) právo komunikovat s úředníky a poskytovateli veřejných služeb ve svém mateřském jazyce, což v praxi znamená, že se k jednání přizve komunitní tlumočník.

Kvalita komunitního tlumočení se v poslední době stala aktuálním tématem výzkumu tlumočení (např. Hale 2007; Valero-Garcés 2008; Flores et al. 2012; Maley 2018). Správné používání terminologie je klíčovým faktorem kvalitního tlumočení. Zdravotnictví je v tomto ohledu jednou z nejkritičtějších oblastí, protože nedorozumění, zejména ta způsobená nesprávným používáním terminologie, mohou vést k nevhodné léčbě a v nejhorším případě stát život.

Ve Finsku bylo systematicky rozvíjeno vzdělávání komunitních tlumočníků (Mäntynen 2013). Přesto se úroveň kompetencí tlumočníků stále značně liší (Ollila 2017: 28), což platí i v mnoha dalších zemích (např. Roat, Crezee 2015). Projekt „Rozvoj vzdělávání v oblasti tlumočení ve zdravotnictví“ (2019–2020) si kladl za cíl zlepšit vysokoškolské vzdělávání komunitních tlumočníků působících ve finském zdravotnictví. Jedním z hlavních cílů projektu bylo sestavení Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters (Semenova, Kudashev, připravuje se k vydání). Jedním z důvodů, proč byla jako cílový jazyk zvolena ruština, byla skutečnost, že jde o nejžádanější jazyk při komunitním tlumočení ve Finsku (srov. Koskinen, Vuori, Leminen 2018: 9). Podle statistického úřadu Statistics Finland tvoří přistěhovalci z Ruska a bývalého Sovětského svazu největší skupinu jazykové menšiny ve Finsku¹. V roce 2018 jich bylo více než 85 000 a jejich počet nadále rostl².

¹ http://www.stat.fi/til/vaerak/2019/02/vaerak_2019_02_2020-05-29_tie_001_fi.html

² https://www.stat.fi/til/vaerak/2018/02/vaerak_2018_02_2019-06-19_tie_001_fi.html

32 Igor Kudashev | Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

V tomto článku popisujeme proces plánování a sestavování slovníku; představujeme jeho mega-, makro- a mikrostrukturu; podáváme zprávu o technické realizaci a zamýšlíme se nad některými výzvami, s nimiž jsme se v tomto projektu setkali, i nad budoucími vyhlídkami slovníku. Doufáme, že tyto informace budou užitečné jak pro sestavovatele podobných slovníků pro jiné jazykové dvojice, tak pro školitele komunitních tlumočníků.

2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ SLOVNÍKU

Začneme popisem teoretického základu plánování slovníku.

Faktory ovlivňující plánování jakéhokoli slovníku lze rozdělit na faktory vycházející z potřeb cílové skupiny a faktory odrážející omezení vnějšího světa. Lze je označit jako vlastní lexikografické faktory, respektive vnější lexikografické faktory (Kudashev 2007: 66).

Při plnění určitého úkolu (např. při tlumočení ve zdravotnictví) mají uživatelé slovníku (např. komunitní tlumočníci) určité informační potřeby (např. potřebují informace o ekvivalentech v cílovém jazyce a jejich užití) a také potřeby související s vyhledáváním a zpracováním informací (např. potřebují tyto informace v terénu velmi rychle najít a zpracovat). Lexikograf, který slovník sestavuje, však ve většině případů přesně neví, jaké potřeby bude mít potenciální uživatel v konkrétní komunikační situaci. Obecná představa lexikografa je pouze přibližná a lze ji zpřesnit pomocí průzkumů a rozhovorů se zástupci cílové skupiny a pečlivým výběrem zdrojů pro slovník. Proces plánování slovníku je tak výrazně ovlivněn metodikou zjišťování informačních potřeb uživatelů, rozsahem a kvalitou těchto informací i metodikou výběru zdrojů. Tyto faktory jsou shrnuty na obrázku 1 (srov. Kudashev 2007: 68).

Vnější faktory se zase týkají především dostupnosti zdrojů, jako jsou zdroje časové, finanční, lidské a technické. Poskytovatelé zdrojů (např. sponzoři, vydavatelé) mohou stanovit další vlastní podmínky. Dalším vnějším faktorem jsou omezení daná nosičem dat. Plánování slovníku může ovlivnit také zázemí lexikografa, jeho vzdělání, předchozí zkušenosti se sestavováním slovníků atd. (Kudashev 2007: 71–73).

Potřeby cílových uživatelů našeho slovníku a metodiku jejich zjišťování popisujeme v oddílu 3. Zdroje slovníku a důvody jejich výběru představujeme v oddílu 4. Z vnějších faktorů, které měly na projekt slovníku zásadní vliv, musíme zmínit přísný časový harmonogram (jeden

Terminologija | 2020 | 27

33

Obr. 1. Faktory ovlivňující plánování slovníku

rok) a omezený rozpočet, kvůli nimž jsme mohli zaměstnat pouze terminologa na částečný úvazek a jako oborové odborníky využít jen dobrovolníky ze zdravotnictví. Přesto se nám podařilo sestavit slovník se 4 000 hesly, který pokrývá 30 běžných onemocnění.

3. CÍLOVÉ SKUPINY A JEJICH POTŘEBY

V souladu s obecnou teorií tvorby slovníků odborných jazyků (např. Bergenholtz, Tarp 1995; Kudashev 2007; Grinev–Grinevič 2009), se zvláštním zaměřením na pedagogické a statistické slovníky (Morkovkin 1990; Alekseev 2001; Fuertes-Olivera, Arribas-Baño 2008; Fuertes-Olivera 2010), jsme projekt zahájili analýzou informačních potřeb cílových skupin. Hlavní cílovou skupinu slovníku tvoří profesionální komunitní tlumočníci a studenti komunitního tlumočení na univerzitách. Mezi sekundární cílové skupiny patří pacienti, zdravotnický personál a studenti medicíny.

Informace o potřebách cílových skupin jsme shromáždili prostřednictvím sebereflexe a studia odborné literatury o komunitním tlumočení obecně (např. Hale 2007; Valero-Garcés, Martin 2008; Koskinen, Vuori, Leminen 2018) a zejména o tlumočení ve zdravotnictví (např. Pöchhacker, Shlesinger 2007; Angelelli 2008; Arocha 2012; Mäntynen 2013; Metzger, Nicodemus 2014; Roat, Crezee 2015; Ollila 2017; Souza, Fragkou 2020). Kromě toho jsme vedli rozhovor se Seijou Koskinen, ředitelkou Pirkanmaa

34 Igor Kudashev Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation Olga Semenova

tlumočnického centra (Tampere, Finsko), a Girtou Roots, komunitní tlumočnicí pracující s finštinou, ruštinou a estonštinou. Tlumočnické centrum Pirkanmaa poskytuje komunitní tlumočení v druhém nejlidnatějším městském regionu Finska. Téměř 40% tlumočnických zakázek centra se týká zdravotnictví. Sekundární cílové skupiny zastupovala Galina Mäkräinen, rusky mluvící lékařka, která se účastnila jazykových kurzů pro lékaře s přistěhovaleckým původem. Mäkräinen rovněž konzultovala různé medicínské aspekty a ověřovala ekvivalenty. Studenti speciálního kurzu Finnish–Russian Healthcare Interpreting, který byl uspořádán v podzimním semestru 2019 na Tamperské univerzitě, poskytli také zpětnou vazbu k první verzi slovníku.

Komunitní tlumočníci v praxi používají lékařské slovníky k opakování odborných lékařských termínů při přípravě na zakázku. Slovník mohou potřebovat také během tlumočení, aby si ověřili termín, který neznají nebo si ho nepamatují. Studenti tlumočení používají lékařské slovníky ke stejným účelům, jejich cílem je však především osvojit si slovní zásobu a připravit se na simulovaná tlumočení.

Při přípravě na skutečnou nebo simulovanou zakázku se tlumočníci v praxi i studenti seznamují s tématem a studují terminologii, která s ním souvisí. Nemohou předem vědět, která část materiálu se při tlumočení konkrétního případu ukáže jako užitečná (Veisbergs 2006: 1220). Zatímco studenti znají téma zakázky předem, tlumočníci v praxi tento luxus vždy nemají kvůli obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDRP) a podobným předpisům, které omezují přístup k důvěrným informacím; na přípravu proto mohou mít velmi málo času. Aby si mohli rychle osvojit lékařskou slovní zásobu podle témat, měl by být slovník uspořádán tematicky a obsahovat pouze nejrelevantnější informace (srov. Grinev–Grinevič 2009: 68).

Studenti tlumočení mají méně odborných znalostí a nižší jazykovou kompetenci než tlumočníci v praxi. Potřebují proto více jazykových informací o termínech a ekvivalentech. Naše zkušenosti například ukázaly, že studenti hovořící finsky potřebují u většiny ruských ekvivalentů informace o slovním přízvuku, zatímco zkušení finsky hovořící tlumočníci tyto informace požadují pouze v obtížných případech (např. целикая, рефлюкс).

Tlumočnické zakázky, například návštěvy u lékaře, jsou časově přísně omezené, takže tlumočník ve zdravotnictví má velmi málo času na

Terminologija | 2020 | 27

35

ověřování termínů. To znamená, že slovník musí mít přehlednou strukturu a rychlé a pohodlné vyhledávací nástroje.

Slovník má dvě funkce. První je pedagogická. Komunitní tlumočníci a studenti musí znát některé základní termíny zpaměti. Protože si sotva lze vždy zapamatovat specifičtější terminologii související s jednotlivými nemocemi, potřebují si také při přípravě na konkrétní tlumočnické zadání zopakovat terminologii vztahující se ke konkrétní nemoci. Druhá funkce slovníku je referenční: tlumočníci mohou v dané chvíli zapomenout určitý termín a chtít si jej ověřit. Slovník proto musí být tematický i abecední, aby vyhověl oběma požadavkům.

Zdravotničtí tlumočníci potřebují alespoň základní znalosti z oblasti zdravotnictví, ty by však měli pravděpodobně získat z popularizačních textů nebo příruček, jako je „Úvod do zdravotnictví pro tlumočníky a překladatele“ (Crezee 2013). Pedagogický zdravotnický slovník pro tlumočníky není vhodným místem pro poskytování tohoto druhu informací, protože slovníková hesla musí být velmi stručná. Kromě toho je tvorba a úprava definic známou velmi pracnou činností, která vyžaduje značné zdroje, konzultace s odborníky z daných oborů, péči o práva duševního vlastnictví atd. Proto jsme do našeho slovníku nezařadili definice ani encyklopedické informace.

4. ZDROJE SLOVNÍKU

Nejlepším zdrojem pro zdravotnický slovník určený zdravotnickým tlumočníkům by pravděpodobně byly nahrávky autentických rozhovorů mezi lékařem a pacientem. Tyto informace jsou bohužel důvěrné, a proto je problematické k nim získat přístup. Jedinou možnou alternativou k autentickým rozhovorům jsou písemné zdroje, nejlépe určené pro komunikaci mezi lékařem a pacientem. Jako primární zdroje finských termínů byly vybrány následující:

• doporučené postupy pro pacienty založené na důkazech (Käypä hoito) a popisy nemocí vydávané Finskou lékařskou společností Duodecim (Terveyskirjasto 2020)

• mezinárodní klasifikace a standardy

– Mezinárodní klasifikace nemocí, 10.^threvize³

– Mezinárodní klasifikace primární péče, 2.^ndvydání⁴

³ https://icd.who.int/browse10/2016/en

⁴ https://www.who.int/classifications/icd/adaptations/icpc2/en

36

Igor Kudashev | Olga Semenova

Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

– Terminologia Anatomica (Kolesnikov 2003, doplněná o finské termíny v jednom z našich předchozích projektů, viz Kudashev 2012)

Finské klasifikace a ontologie

– Finská klasifikace chirurgických výkonů (Lehtonen, Lehtovirta, Mäkelä–Bengs 2013)

– Klasifikace léčiv Finské agentury pro léčivé přípravky FIMEA⁵

– Finská ontologie zdraví a sociální péče TERO⁶

Mezi hlavní zdroje ruských ekvivalentů patřily:

Doporučené postupy Ministerstva zdravotnictví Ruské federace založené na důkazech⁷

Příručka lékaře „2000 nemocí od A do Z“ (Denisov, Ševčenko 2010)

Jako sekundární zdroje finských termínů a ruských ekvivalentů jsme použili také učebnice a příručky pro zdravotnický personál (např. Jousimaa et al. 2017; Mustajoki et al. 2019), jakož i jedno- a dvojjazyčné slovníky (např. Hyttinen et al. 2013; Fagradańac s.d.; kritický přehled existujících finsko-ruských lékařských slovníků viz Semenova 2020: 29–34). Zpravidla jsme nepoužívali materiály přeložené z jiných jazyků. V současnosti jsou však mnohé klasifikace mezinárodní. Kromě toho je většina materiálů o medicíně založené na důkazech dostupných v ruštině přeložena z angličtiny nebo jiných jazyků. Použili jsme například jedinečnou tištěnou příručku „Doporučené postupy medicíny založené na důkazech“ (Denisov et al. 2002), přeloženou z angličtiny. S přeloženými texty jsme však zacházeli obezřetně a termíny z nich excerpované jsme ověřovali v nepřeložených zdrojích.

5. M E G A S T R U K T U R A

Úvodní část slovníku tvoří předmluva a pokyny k používání slovníku. Závěrečná část obsahuje rusko-finský rejstřík a seznam zdrojů.

Vlastní slovník se skládá ze dvou částí. Část 1 obsahuje přibližně 2 000 nejběžnějších termínů, které je třeba se naučit zpaměti. Protože se termíny snáze učí tematicky, jsou seskupeny podle níže uvedených oborů. V rámci každého oboru se slovní zásoba dále

⁵ http://www.fimea.fi

⁶ https://finto.fi/tero/fi

⁷ http://cr.rosminzdrav.ru/#!/

Terminologija | 2020 | 27

37

dělí na základní a pokročilou. Například základní úroveň anatomické terminologie obsahuje přibližně 150 termínů a pokročilá úroveň asi 800 termínů. Základní termíny jsou zásadní a je třeba si je osvojit jako první; pokročilé termíny jsou také důležité, lze se je však naučit později. Tematické oddíly v části 1 jsou následující:

Systém zdravotní péče

Obecná lékařská slovní zásoba

Nemoci, příznaky a obtíže

Anatomie a fyziologie

Lékařská vyšetření

Léčba a péče, prevence nemocí a rehabilitace

Léky

Zdravotnické vybavení

Druhá část slovníku je zaměřena na jednotlivá onemocnění. Plní dvě funkce. Zaprvé pomáhá tlumočníkům a studentům připravit se na zakázku týkající se konkrétního onemocnění, a to i v krátkém čase. Druhá funkce je referenční. Ani zkušení tlumočníci – natož studenti – si nedokážou zapamatovat veškerou terminologii, kterou mohou potřebovat. Druhá část slovníku jim poskytuje ekvivalenty týkající se konkrétních onemocnění, přehledně seskupené do podoborů pro rychlejší vyhledávání. Každý oddíl části 2 věnovaný konkrétnímu onemocnění se dělí na tyto tematické oddíly:

Nemoc a její podtypy

Související nemoci a nemoci s podobnými příznaky

Anatomie a fyziologie

Příznaky a potíže

Lékařská vyšetření

Léčba a péče, prevence nemocí a rehabilitace

Léky

Zdravotnické vybavení

Různé

Termíny z části 2 mohou být zařazeny také do části 1, což znamená, že se tyto dvě části slovníku vzájemně nevylučují, ale částečně se překrývají. V současné verzi slovníku zahrnuje část 2 přibližně 30 nejčastějších nemocí, které byly vybrány na základě statistik zdravotní péče Finského institutu pro zdraví a sociální péči⁸ a konzultací s

⁸ https://sampo.thl.fi/pivot/prod/fi/avo/perus06/summary_icd1001

38 Igor Kudashev | Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation Olga Semenova

odborník na danou oblast. Oblasti v částech 1 a 2 byly vybrány seskupením termínů získaných z lékařských textů do tematických tříd a analýzou rámce komunikační situace „návštěva lékaře“ (srov. Madžajeva 2012; Gagarina 2015).

6. MAKROSTRUKTURA

Slovníková hesla jsou uspořádána do tabulky se dvěma sloupci. Ačkoli tabulkový formát urychluje vyhledávání, okraje tabulky by měly být nenápadné, aby neodváděly pozornost uživatele. Slovník je rozdělen do tematických oddílů, jak je popsáno výše, avšak v rámci všech oddílů částí 1 a 2 jsou termíny seřazeny abecedně. Tematické uspořádání podporuje pedagogickou funkci, zatímco abecední uspořádání plní funkci referenční.

Obrázek 2 ukazuje část slovníku z oddílu věnovaného konkrétnímu onemocnění Reflux. První tučně vytištěný popisek zní Onemocnění a jeho podtřídy a druhý Související onemocnění a onemocnění s podobnými příznaky.

Obr. 2. Příklad oddílu věnovaného konkrétnímu onemocnění

Synonyma finských termínů se standardně uvádějí jak pod hlavním heslem, tak jako odkazy na příslušných místech v abecedním pořadí. Odkazy jsou při vyhledávání neznámého termínu zásadní. Pro pohodlí uživatele jsou odkazy opatřeny také ruskými ekvivalenty. Protože však opakování může uživatelům, kteří se učí termíny, vadit, lze v elektronické verzi slovníku odkazy vypnout.

Terminologija | 2020 | 27

39

Homonyma, tj. slova nebo slovní spojení označující dva či více pojmů, jsou opatřena římskými indexy a poznámkami, které rozlišují jejich význam. V níže uvedeném příkladu (viz obrázek 3) se kuivuminen I vztahuje k pojmu suchost (jako v případě suchosti kůže) a kuivuminen II k pojmu dehydratace (jako v případě dehydratace organismu).

Obr. 3. Zpracování homonym

Přístup vycházející z pojmů předchází jednomu z „neodpustitelných hříchů“ dvojjazyčné lexikografie (srov. Kromann, Riiber, Rosbach 1991: 2724), kdy se v jednom hesle uvádí více významů bez náležitého rozlišení. Výsledkem je dlouhá řada překladových ekvivalentů, z nichž některé nejsou zaměnitelné, protože označují různé pojmy. Nedostatek poznámek rozlišujících významy může navíc zpomalit výběr správného ekvivalentu a vést k chybám v překladu. Základní potřebou každého překladatele či tlumočníka, který používá slovník, je co nejrychleji najít správný překladový ekvivalent a mít jistotu, že jde o správnou volbu (Varantola 1998: 181; Grinev-Grinevič 2009: 68; Nkwenti-Azeh 2001: 604–606).

Důležité je také použít vhodný oddělovač mezi synonymy. Čárka není nejlepší volbou, protože některá označení v odborném jazyce (zejména vysvětlující ekvivalenty) již mohou čárku obsahovat (viz obrázek 4). Bezpečnější volbou je středník (Kudashev 2007: 275).

Obr. 4. Příklad ekvivalentů obsahujících čárky

MIKROSTRUKTURA

Hesla ve slovníku obsahují následující datová pole: hlavní finský termín, jeho případná synonyma, gramatické a uživatelské štítky, které se k nim vztahují, ruský ekvivalent, jeho případná synonyma a gramatické a uživatelské štítky, které se k nim vztahují. Pořadí synonym v hesle bylo určeno s pomocí statistické analýzy a odborníků na danou oblast.

40

Igor Kudashev Olga Semenova

Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Vycházíme-li z předpokladu, že většina komunitních tlumočníků dobře ovládá cizí jazyk, uvedli jsme pouze omezené množství fonetických a gramatických informací. V některých případech jsme však museli zohlednit také potřeby druhé cílové skupiny, tj. studentů.

U všech ruských ekvivalentů obsahujících více než jednu slabiku je přízvuk vyznačen tučně (viz obrázek 5). U některých slov se přízvuk může měnit. Například спирометрия („spirometrie“) lze vyslovit спирометрия nebo спирометрия. V takových případech jsou současně vyznačeny obě možné varianty přízvuku. V budoucích verzích slovníku plánujeme vyznačovat také vedlejší přízvuk ve vícesložkových slovech, například электронейростимуляцию („elektroneurostimulace“), například podtržením.

Obr. 5. Příklady přízvuku u ruských ekvivalentů s více než jednou slabikou

Ruské písmeno „ё“ v našem slovníku nikdy nenahrazujeme písmenem „e“, protože to může působit potíže nerodilým mluvčím a dokonce vést k nedorozuměním v případech, kdy „ё“ rozlišuje význam. Například pokud napíšeme небо namísto нёбо („patro“), student nebo nezkušený tlumočník může usoudit, že tento anatomický termín je homonymní s běžným slovem znamenajícím „nebe“, což by při tlumočení vedlo k závažným problémům.

Původně jsme neplánovali uvádět žádné další pokyny k výslovnosti ruských termínů kromě přízvuku slov. Všimli jsme si však, že správná výslovnost některých termínů není zřejmá ani rodilým mluvčím, natož studentům cizího jazyka. Zde je několik příkladů obtížných případů. U ruských slov jsou někdy zapotřebí pokyny k výslovnosti měkčených souhlásek (např. že термотерапия [„termoterapie“] a протез [„protéza“] se mají vyslovovat s měkkým „т“). Protože výslovnost zkratek není v ruštině vždy předvídatelná, měla by být pravděpodobně uvedena alespoň v nejednoznačných případech. Například zkratky jako МЭГ (zkr. z магнитোэнцефалография „magnetoencefalografie“) lze potenciálně číst buď po jednotlivých písmenech (эм-э-гэ)

Terminologija | 2020 | 27 41

nebo jako „běžné“ jednoslabičné slovo (мэг)⁹. Výslovnostní problémy mohou působit také termíny a zkratky obsahující cizí prvky. Například čte se „C“ jako „s“, nebo jako „ts“ ve výrazu С-реактивный белок a jeho zkratce СРБ („C-reaktivní protein, CRP“)? A jak se má číst pH-метрия („měření pH“)? V takových problematických případech by pravděpodobně ideálním řešením byla kombinace přepisu a zvukového souboru.

Podstatná jména v množném čísle a zkratky jsou opatřeny příslušnými štítky. Neformální, hovorové podoby (získané z článků určených pacientům a s pomocí odborníka na danou oblast) jsou označeny štítkem užití (viz obrázek 6). Například HDL cholesterol se hovorově často označuje jako good cholesterol. Oba termíny jsou ve slovníku uvedeny, ale druhý z nich je označen jako hovorový.

Obr. 6. Příklady gramatických a uživatelských štítků

Nepravidelné tvary množného čísla jsou uvedeny kurzívou v kulatých závorkách, aby uživatele upozornily na neobvyklé skloňování. Termíny, které se obvykle používají v množném čísle, jsou opatřeny poznámkou (viz obrázek 7).

Obr. 7. Příklady nepravidelných gramatických tvarů a poznámka k převládajícímu užití v množném čísle

Ruské ekvivalenty zakončené měkkým znakem („ь“) jsou opatřeny štítky rodu, protože jejich rod není zřejmý (viz obrázek 8). Štítky rodu jsou uvedeny také u slovních spojení obsahujících složky zakončené na „ь“, pokud jejich rod nelze určit z řídícího slova či slov.

Obr. 8. Příklady štítku rodu

⁹ http://new.gramota.ru/spravka/letters/60-rubric-91

42

Igor Kudashev Olga Semenova

Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Částečné ekvivalenty se označují znakem ≈ (viz obrázek 9). Například finský pojem luontaistuote (≈ „přírodní produkt / potravina podporující zdraví“) se liší od ruského pojmu биодобавка (≈ „doplněk stravy“), ačkoli v mnoha případech mohou být použity jako kontextové ekvivalenty.

Obr. 9. Zpracování částečných ekvivalentů

V ideálním případě by měly být okomentovány také rozdíly mezi pojmy, takové komentáře by však zároveň bránily tomu, aby slovník sloužil jako kompaktní příručka. Jde o příklad nevyhnutelných vnitřních rozporů slovníku, který má více funkcí a/nebo je určen více cílovým skupinám. V takových případech musí sestavovatelé slovníku stanovit priority nebo přistoupit ke kompromisům.

7. VÝZVY, S NIMIŽ SE PROJEKT SETKAL

7.1. Kulturně a jazykově specifické termíny

Mezi hlavní výzvy každého dvojjazyčného slovníkového projektu samozřejmě patří kulturně specifické termíny, neboť národní pojmové systémy a terminologie se liší i v tak mezinárodní oblasti, jako je medicína. Problémy mohou působit zejména termíny související s organizací zdravotnictví v různých zemích. Například finské fysioterapia a ruské физиотерапия označují různé věci. Finský termín označuje především fyzikální terapii, zatímco ruský elektroterapii. Rozdíly mezi těmito pojmy na Západě a v postsovětských zemích jsou na Wikipedii předmětem rozsáhlé diskuse. V takových případech není vždy jasné, kterou strategii zvolit: domestikaci, nebo exotizaci.

Rozdíly mezi jazyky mohou vést k situacím, kdy je třeba podstatné jméno přeložit slovesem či přídavným jménem a naopak. Například finský termín raskauden yliaikaisuus (doslova „přenášení těhotenství“) nelze přeložit přímo do ruštiny ani angličtiny pomocí substantivní konstrukce. Přinejmenším by takové vyjádření neznělo přirozeně. V takových případech je pravděpodobně vhodnějším řešením „kontextový“ ekvivalent (переношенная беременность „těhotenství po termínu“) a poznámka (srov. Vehmas-Lehto 2010: 368; Probirskaja-Turunen 2005: 104).

Terminologija | 2020 | 27

43

Pro pochopení nuancí při překladu kulturně a jazykově specifických termínů je ve většině případů nutné dobře ovládat jazyky použité ve slovníku, v našem případě finštinu a ruštinu. Protože nemá smysl probírat tyto otázky v článku napsaném anglicky, toto téma vynecháme a zaměříme se na několik méně jazykově specifických výzev.

7.2. Interdisciplinary Terminology

Jednou z výzev při sestavování lékařských slovníků je skutečnost, že současná medicína je multidisciplinární oblastí, která souvisí s mnoha dalšími obory: biologií, chemií, farmakologií, inženýrstvím atd. (např. Georgievskij 1981: 82). Ve Finsku je zdravotnictví úzce propojeno také se sektorem sociálního zabezpečení a sociální péče. Dokonce i ministerstvo odpovědné za zdravotnictví se nazývá Ministry of Social Affairs and Health.

Není proto vždy snadné rozhodnout, zda takové termíny jako sairausloma („pracovní neschopnost“), äitiyspäiväraha („mateřská dávka“) nebo ammatillinen kuntoutus („pracovní rehabilitace“) patří do oblasti medicíny, nebo sociální péče. Protože se však tyto termíny opakovaně objevují v textech určených pacientům a komunitní tlumočníci musí každopádně ovládat terminologii sociálního zabezpečení, zařadili jsme do našeho slovníku také termíny ze sociálního zabezpečení a sociální péče, které se ve zdravotnictví často používají.

7.3. Podoba hesel a ekvivalentů

As was demonstrated in several studies (e.g. Kudashev 2007: 360–363; Kudashev 2012; Kudashev 2013: 64–70; Kudashev 2016), terms a) are not always used in texts and reference resources in their full and unambiguous form, and b) some lexicographic practices aimed at data compression may disorient users as regards the form of terms and target language equivalents. Dictionary compiler should avoid these pitfalls by extracting and reconstructing terms correctly from the dictionary sources and presenting them unambiguously in the dictionary.

Mezi nejčastější problémy při „dolování textů“ patří:

kontextové užívání zkrácených a abreviovaných podob termínů

neodůvodněné psaní celého termínu nebo jeho prvního písmene velkými písmeny

nahrazování částí termínů zvláštním znakem, a to i v případech, kdy původní termín nelze mechanicky rekonstruovat

užívání inverze

seskupování více termínů do jednoho.

44

Igor Kudashev | Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare

Olga Semenova | Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Abychom uživatele neuváděli v omyl, měla by být heslová slova a ekvivalenty ve slovníku uváděny v plné, jednoznačné a přirozené podobě. To zejména znamená, že velká písmena se mají používat pouze tehdy, vyžadují-li to pravopisná pravidla. Například zápis FINNISH INSTITUTE FOR HEALTH AND WELFARE nebo Cosmetic Surgery není opodstatněný, zatímco správné užití velkých písmen je vyžadováno u termínů jako ACE inhibitor nebo vitamin D deficiency. Inverze se nemá používat. Například nasal spray by se neměl uvádět v podobě spray, nasal.

Heslová slova ani ekvivalenty by se neměly nijak zkracovat, například vynecháváním opakujících se prvků a jejich nahrazováním čárkami, lomítky, závorkami apod. Například ačkoli se termín transcutaneous electrical nerve stimulation často zkracuje na transcutaneous electrical stimulation a transcutaneous nerve stimulation, měly by být všechny tři podoby ve slovníku uvedeny jako synonyma a v úplném znění. Uživatelé, zejména studenti, nemusí být schopni správně interpretovat zkrácené podoby, jako je transcutaneous (electrical) (nerve) stimulation. Tlumočníci, kteří informace rychle vyhledávají, navíc nemají čas takové zápisy rozklíčovávat. Z technického hlediska zkracování rovněž ztěžuje vyhledávání, řazení a tvorbu rejstříku v cílovém jazyce.

Ačkoli se heslová slova obvykle uvádějí ve slovníku v jednotném čísle, některá podstatná jména lze a/nebo je nutné uvádět v množném čísle (srov. Berkov 2004: 30). Pluralia tantum, tj. podstatná jména, která se užívají vždy v množném čísle (např. scissors), jsou jednoznačným případem. Některá podstatná jména však sice mají formálně jednotné číslo, ale obvykle se užívají v množném čísle (např. bronchus / bronchi, cramp / cramps, chemical / chemicals). V posledně uvedeném případě by se podstatné jméno patrně mělo pro pohodlí uživatelů uvést dvakrát, v jednotném i množném čísle.

V lékařském jazyce mají některá příslovce synonyma, která přísně vzato nejsou lexikálními jednotkami. Například подкожно / под кожу („podkožně / pod kůži“), назально / через нос („nazálně / nosem“). Takové výrazy jsou však lexicalizovanými jednotkami se samostatným terminologickým statusem, a proto by měly být do slovníku zařazeny jako plnohodnotná heslová slova (srov. Kudashev 2013: 59–60).

7.4. Odborné versus neformální termíny

Lékařský diskurz je stejně jako mnoho jiných jazyků pro specifické účely mnohorozměrný. Lze jej zejména rozdělit podle účastníků komunikace. Můžeme rozlišovat komunikaci mezi lékaři, lékaři

Terminologija | 2020 | 27

45

and nurses, doctors and patients, etc. (cf. Bergenholtz, Tarp 1995: 19; Abramova 2003; Alekseeva, Mishlanova 2002: 104–105; Agadžanân 2018; Gotti 2018: 13–14). Doctor–patient communication differs from other communicative situations in many respects. Typically, patients (and community interpreters) lack a medical background, which means that they tend to communicate using everyday vocabulary rather than scientific medical terminology. This presents a major challenge for dictionary compilers, who have to balance between the general and professional dimensions.

Například ruské slovo гипертония (arteriální hypertenze) bývalo oficiálním lékařským termínem. Je obecně srozumitelné a v běžné komunikaci velmi časté. V odborném jazyce však zastaralo a bylo nahrazeno termínem артериальная гипертензия, který je pacientům mnohem méně známý. Podobným případem je dvojice termínů аденома простаты a гиперплазия предстательной железы (hyperplazie prostaty). Protože náš slovník popisuje komunikaci mezi lékaři a pacienty, rozhodli jsme se zařadit vedle oficiálních termínů i neformální, avšak široce užívané výrazy. Oficiální termíny jsou však uvedeny před neformálními. Není zřejmé, jak takové neformální termíny označovat. Z pohledu lékaře jsou zastaralé, z pohledu pacienta nikoli. Rozhodli jsme se je označit jako hovorové, neboť jsou součástí slovní zásoby pacientů, která byla „determinologizována“.

Mnohé oficiální termíny se v ústní komunikaci zkracují. Například диабет („diabetes“) se v textech a referenčních zdrojích obvykle používá v plné podobě (сахарный диабет „diabetes mellitus“), v běžném životě je však mnohem častější zkrácená podoba. Termíny se mohou „zkracovat“ také na pojmové úrovni, a to pomocí metaforického přenosu. Například шейка матки („děložní hrdlo“) se skládá z několika částí, mezi nimiž je i наружное отверстие шейки матки („zevní ústí děložního hrdla“). Při gynekologických vyšetřeních však pacienti obvykle nerozlišují jednotlivé části a mají sklon mluvit pouze o cervix. Měl by být lexikograf, který sestavuje slovník pro komunikaci mezi lékařem a pacientem, v tomto ohledu přehnaně důsledný, nebo ne?

Termíny používané ve vědeckých klasifikacích se mohou lišit od termínů a slov obecného jazyka užívaných při komunikaci mezi lékařem a pacientem. Například v publikaci Terminologia Anatomica nenajdeme slova jako waist a middle (části těla), která jsou nezbytná v rozhovoru o obezitě. To zdůrazňuje, jak důležité je čerpat termíny z více zdrojů namísto spoléhání se pouze na jeden, byť autoritativní.

46

Igor Kudashev Olga Semenova

Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Kultury a jazyky se liší v preferencích, pokud jde o mezinárodní, nebo národní složky lékařských termínů. Například ve Finsku lékaři i pacienti používají mnohem častěji termíny založené na národních složkách než odvozeniny z latiny a řečtiny. Existují však výjimky. Například takový mezinárodní termín jako diabetes se používá mnohem častěji než termín složený z finských složek – sokeritauti („cukrová nemoc“). V ruštině jsou naopak termíny založené na latině a řečtině oblíbenější než ruská synonyma, a to i mezi pacienty. Tyto kulturně specifické preference je třeba v slovníku zohlednit.

Shrneme-li to, musíme připustit, že není vždy snadné rozhodnout, které termíny – striktně vědecké, odborné, nebo hovorové – by měly být v první řadě zařazeny do slovníku určeného ke komunikaci mezi lékařem a pacientem a v jakém pořadí by měly být uvedeny. V tomto ohledu neexistuje žádné univerzální „pravidlo“, a proto je třeba každý případ posuzovat individuálně.

7.5. Zacházení se synonymy a zkratkami

Množství synonym a zkratek je pro lékařský jazyk typické (např. Georgievskij 1981; Kuryshko 2001; Abramova 2003). Má-li základní termín mnoho synonym, bude mít také mnoho synonym jeho odvozeniny. Například лекарство („lék“) má v ruštině několik synonym: средство, препарат, медикамент atd. Každý druh léčiva lze proto označit (téměř) všemi těmito slovy, např. anti-inflammatory drugs jsou противовоспалительные лекарства / средства / препараты / медикаменты. Množství synonym přináší řadu problémů souvisejících s jejich výběrem a zařazením v určitém pořadí do hesla. Při řešení těchto problémů jsme použili následující kritéria:

• srozumitelnost (pacienti a tlumočníci by měli rozumět co největšímu počtu termínů)

• frekvence (často používané termíny bývají srozumitelnější a snáze zapamatovatelné)

• jednoduchost a stručnost (jednoduché a krátké termíny se snáze zapamatovávají)

• rozmanitost (aby slovník plnil referenční funkci, měl by obsahovat také termíny, které přesahují aktivní slovní zásobu tlumočníka)

• autoritativnost zdroje (přednost mají termíny z autoritativních zdrojů).

Terminologija | 2020 | 27

47

Tato kritéria si však mohou navzájem odporovat. Zkrácené podoby jsou například kratší a v zásadě by se měly snadněji pamatovat. V některých případech to platí. Například zkratka УЗИ (lékařské ultrazvukové vyšetření) je v ruštině mnohem častější než její plná podoba, ультразвуковое исследование. Tuto zkratku navíc zná každý. Je proto zcela odůvodněné uvést zkratku před plným zněním. Některé zkratky však pacienti znají méně. Například zkratka НПВС (nesteroidní protizánětlivé léky, NSAID) je poměrně neznámá, přestože samotné NSAID pravděpodobně zná každý. V tomto případě by mělo být nejprve uvedeno plné znění.

Další příklad ukazuje rozpor mezi autoritativností a četností. Podle autoritativní lékařské příručky (Denisov, Ševtšenko 2010) se waist circumference rusky řekne окружность талии. Tento termín je sám o sobě častý: tato slovní kombinace má v Googlu přibližně 577 000 výskytů. Podle Googlu jsou však ještě častější dvě další synonyma: объём талии má přes 7 000 000 výskytů a обхват талии přes 11 000 000 výskytů. V tomto konkrétním případě není pořadí synonym příliš důležité, protože všechna jsou častá. Tento příklad však znovu zdůrazňuje, jak důležité je vše ověřovat i tehdy, když jsou termíny a ekvivalenty převzaty z autoritativních zdrojů.

Jak vidíme, priority obecných hlavních zásad se v každém jednotlivém případě liší. Aby tvůrci slovníků svá rozhodnutí ověřili, měli by se poradit s odborníky na danou oblast a se zástupci cílových skupin.

8. T E C H N I C K Á I M P L E M E N T A C E

Slovník bude vydán jak jako databáze přístupná přes web, tak jako tisknutelný slovník ve formátu PDF. Elektronická verze umožňuje efektivní vyhledávání i některé užitečné dynamické funkce. Lze například zapínat a vypínat některé údaje (např. křížové odkazy, administrativní údaje a doménové štítky) podle zamýšleného způsobu použití. Tisknutelnou verzi lze zase použít i v situacích, kdy je používání elektronických zařízení zakázáno nebo je internetové připojení nekvalitní.

Slovník byl sestaven pomocí upravené verze interního systému pro tvorbu slovníků MyTerMS (viz Kudashev, Kudasheva 2006). MyTerMS je webové rozhraní k podkladové lexikografické databázi. Systém MyTerMS byl použit v několika slovníkových projektech a slouží jako systém pro správu terminologie v terminologických projektech na Tamperské univerzitě a Helsinské univerzitě ve Finsku.

48

Igor Kudashev Olga Semenova

Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Obr. 10. Hlavní okno systému pro tvorbu slovníků MyTerMS

MyTerMS provádí všechny základní operace, které lze od softwaru pro správu slovníků očekávat, například přidávání, úpravy, vyhledávání, procházení, tisk a mazání hesel. Mnohé operace také automatizuje. Při přidávání několika hesel ze stejné domény lze například předvyplnit pole domény, místo aby se tato doména pokaždé vybírala ručně. MyTerMS také pomáhá zajišťovat integritu dat, například tím, že brání duplicitním heslům a automaticky spravuje křížové odkazy. Kromě toho zajišťuje správnost vstupu tím, že před uložením dat provádí kontrolu souladu.

Hesla jsou rozdělena do datových polí a články se vytvářejí „za běhu“ pomocí skriptů a kaskádových stylů. Rozvržení hesel se co nejvíce blíží konečné podobě, s výjimkou některých administrativních údajů, které jsou od výsledných dat vizuálně odlišeny barvou. Administrativní údaje i křížové odkazy lze zapínat a vypínat zaškrtnutím příslušných políček.

Jednou ze silných stránek systému MyTerMS je jeho pokročilé vyhledávání. Uživatelé mohou provádět i velmi složitá vyhledávání pomocí zástupných znaků a regulárních výrazů a kombinováním více vyhledávacích podmínek. Díky tomu lze extrahovat data podle téměř libovolných kritérií nebo jejich kombinací. Obrázek 10 znázorňuje hlavní okno programu. Zelený rámeček představuje ovládací panel s různými ovládacími tlačítky a možnostmi. Dva seznamy vlevo jsou seznam termínů a seznam výsledků. Největší rámeček je rámeček hesla. Písmenové rozsahy v

Terminologija | 2020 | 27 49

V levém horním rohu lze omezit délku seznamu termínů, aby se rychleji obnovoval. Ve stejném rohu se nachází také panel „rychlého vyhledávání“, který usnadňuje navigaci v seznamu termínů a seznamu výsledků. Uživatel pouze zadá počáteční písmena hledaného termínu.

V tematickém slovníku je obzvlášť důležité přesně označovat oborové štítky. V MyTerMS se k tomu používá výběr oborů, který lze otevřít z formuláře pro přidání / úpravu i z hlavního okna. Oborové štítky se přidávají pomocí přepínačů a zaškrtávacích polí. V níže uvedeném příkladu (viz obrázek 11) se termín přidává do části I (Osa 1), tematické skupiny „Anatomie a fyziologie“ (Anatomia ja fysiologia), pokročilé úrovně (Vaikeusaste B), a také do části II (Osa 2), třídy „Tuberkulóza“ (tuberkuloosi) a podtřídy „Anatomie a fyziologie“ (c. Anatomia ja fysiologia).

Obr. 11. Výběr oborů

Jak vidíme, termín může být označen jako součást obecné terminologie a / nebo jako související s jednou či více nemocemi. Při vyhledávání mohou uživatelé jeho rozsah omezit na libovolnou kombinaci oborů a / nebo podoborů otevřením téhož výběru (viz obrázek 12). Stejný nástroj lze také použít k nastavení oboru nebo kombinace oborů jako „preferovaných“. Šetří to čas a pomáhá předcházet chybám, když terminolog přidává více termínů vztahujících se ke stejnému oboru.

Hesla se přidávají a upravují pomocí formuláře HTML (viz obrázek 13). Formulář umožňuje přidat ke každému heslu až sedm synonym

50

Igor Kudashev Olga Semenova

Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Obr. 12. Obory vybrané pro vyhledávání pomocí výběru oborů

jazyce. Další pole pro synonyma se otevírají podle potřeby. Program umožňuje vkládat průběžné formátování (např. tučné písmo, kurzívu, horní a dolní indexy). Ukládají se však také kopie příslušných polí jako prostý text, aby bylo zajištěno správné a rychlé vyhledávání. Většina štítků souvisejících s gramatikou a užitím je předdefinována, uživatelé však mohou k těmto kategoriím doplnit také další poznámky ve volném formátu.

Obr. 13. Formulář HTML pro přidávání a úpravu hesel

Terminologija | 2020 | 27 51

MyTerMS také automaticky vytváří rusko-finský rejstřík (viz obrázek 14).

Obr. 14. Automaticky generovaný rusko-finský rejstřík

9. Z Á V Ě R

Sestavení tematického slovníku pro tlumočníky ve zdravotnictví se ukázalo jako velmi zajímavý, avšak náročný úkol. Některé informační potřeby a potřeby související s vyhledáváním údajů se liší i mezi hlavními cílovými skupinami slovníku a v různých situacích, v nichž se slovník používá. Určité napětí vyvolává také kombinace pedagogické a referenční funkce. Další cílové skupiny (například pacienti, lékaři s přistěhovaleckým původem apod.) by situaci ještě více zkomplikovaly. V rámci současného projektu lexikografické rozpory komplikovaly také vnější faktory, jako byl těsný časový harmonogram a omezený rozpočet. Pokud dostaneme příležitost v práci pokračovat, budeme slovník dále rozvíjet několika směry.

Přestože se počet termínů, které je třeba se naučit nazpaměť (asi 2 000), blíží optimální úrovni, část slovníku věnovaná konkrétním nemocem je nepochybně skromná. Naším dalším cílem je pokrýt přibližně 100 nejčastějších nemocí, což odpovídá zhruba 10 000–12 000 termínům. Nemoci budou vybrány na základě oficiálních statistik zdravotní péče. Podle Paretova principu (známého také jako pravidlo 80 / 20) očekáváme, že dosáhneme přiměřené míry pokrytí, až slovník obsáhne 80% nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Potenciální prob-

52

Igor Kudashev

Olga Semenova

Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

lém spočívá v tom, že kategorie zastoupené ve statistikách jsou často „příliš široké“ a zahrnují více nerozlišených nemocí.

Během kurzu tlumočení ve zdravotnictví pořádaného na Tamperské univerzitě jsme si všimli, že znalosti studentů lékařských termínů, z nichž většina jsou podstatná jména, jsou nedostatečné. Aby studenti dokázali termíny správně používat v kontextu, musí ovládat také slovesa a kolokace. Plánujeme obohatit náš slovník o příklady použití. V elektronické verzi by bylo možné tyto příklady zapínat a vypínat podle zamýšleného způsobu použití slovníku.

Ačkoli rusko-finský rejstřík umožňuje používat slovník i v opačném směru, nelze jej považovat za plnohodnotný rusko-finský slovník. Protože slovník vychází z finského pojmového systému a finských zdrojů, chybějí v něm například názvy nemocí, které se v postsovětských zemích běžně používají, ale nejsou uznávány mezinárodními klasifikacemi nemocí (např. остеохондроз [„osteochondróza“]; дисбактериоз [„dysbakterióza“], диатез [„diatéza“]; вегетососудистая дистония [„vegetativně-vaskulární dystonie“] atd.). Tyto termíny se přitom mohou při lékařském tlumočení snadno objevit. To znamená, že slovník by měl být doplněn alespoň o některé kulturně specifické ruské termíny, pravděpodobně v dodatku. Ideálně by měl být sestaven také samostatný rusko-finský slovník.

Další dodatek by mohl být věnován falešným přátelům, kteří se vyskytují dokonce i mezi tak odlišnými jazyky, jako jsou finština a ruština. Kromě mezinárodních termínů, které mohou mít v různých jazycích odlišný význam (viz výše příklad fyseoterapia / физиотерапия), jsou dalším zdrojem falešných přátel zkratky. Například finskou zkratku IBS, která pochází z angličtiny („irritable bowel syndrome“), nelze zaměňovat s ruskou zkratkou ИБС, která označuje ишемическая болезнь сердца („ischemickou chorobu srdeční“). Je dobré tlumočníky na podobné případy upozornit v samostatné části.

Náš slovník je již do jisté míry dynamický a přizpůsobitelný. Míru přizpůsobitelnosti však lze dále zvýšit. Naším konečným cílem je vytvořit víceuúčelový lékařský slovník určený pro více cílových skupin, jehož obsah by bylo možné přizpůsobovat podle cílové skupiny a zamýšleného použití. To však vyžaduje důkladnější studium perspektiv uživatelů a značné úsilí v oblasti lexikografie a softwarového inženýrství.

Terminologija | 2020 | 27

53

REFERENCES

Abramova Galina Alekseeva 2003: Абрамова Галина Алексеевна. Медицинская лексика: основные свойства и тенденции развития (на материале русского языка): дис. д-ра филол. наук, Москва, Краснодар: КубГУ.

Agadžanàn Sona Aramovna 2018: Агаджанян Сона Арамовна. Вербальная коммуникация „врач – пациент“ в функционально-стилистическом аспекте (на материале английского языка): дис. канд. филол. наук, Москва: МГУ.

Alekseev Pavel Michailovič 2001: Алексеев Павел Михайлович. Частотные словари: учеб. пособие, Санкт-Петербург: С.-Петерб. ун-т.

Alekseeva Larisa Michailovna, Mišlanova Svetlana Leonidovna 2002: Алексеева Лариса Михайловна, Мишланова Светлана Леонидовна. Медицинский дискурс: теоретические основы и принципы анализа, Пермь: Пермский университет.

Angelelli Claudia V. 2008. The Role of the Interpreter in the Healthcare Setting: A plea for a dialogue between research and practice. – Crossing Borders in Community Interpreting: Definitions and Dilemmas. Valero-Garcés & Martin (eds.), Amsterdam, Philadelphia: Benjamins, 147–163.

Arocha Izabel 2012: Medical Interpretation. – Encyclopedia of Immigrant Health. Loue, S. & Sajatovic, M. (eds.), New York: Springer, 1062–1066.

Bergenholtz Henning, Tarp Sven 1995: Manual of Specialised Lexicography: The Preparation of Specialised Dictionaries, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins.

Berkov Valerij Pavlovič 2004: Берков Валерий Павлович. Двуязычная лексикография, учебник, 2-е изд., перераб. и доп., Москва: Астрель [и др.].

Crezee Ineke Hendrika Martine 2013: Introduction to Healthcare for Interpreters and Translators, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins.

Denisov Igor Nikolajevič, Ševtšenko Ju. L., Kulakova V. I.,Haitova R. M. (eds.) 2002: Клинические рекомендации для практикующих врачей, основанные на доказательной медицине, под ред. И. Н. Денисова, Ю. Л. Шевченко, В. И. Кулакова, Р. М. Хаитова, Москва: ГЭОТАР-МЕД.

Denisov Igor Nikolajevič, Ševtšenko Úrij Leonidovič (eds.) 2010: Справочник-путеводитель практикующего врача. 2000 болезней от А до Я, под ред. И. Н. Денисова, Ю. Л. Шевченко, 2-е изд., Москва: ГЭОТАР-Медиа.

De Pedro Ricaquel 2009. Introduction, De Pedro Ricoy R., Perez A., Wilson Chr. W. L. – Interpreting and Translating in Public Service Settings. Policy, Practice, Pedagogy, Manchester, Kinderhook: St. Jerome Publishing, 1–7.

Fagrðānc s.d.: Фаградянц Игорь В. Электронный финско-русский и русско-финский медицинский словарь Polyglossum, Москва: ЭТС.

Flores Glen, Abreu Milagros, Barone Cara Pizzo, Bachur Richard, Lin Hua 2012: Errors of Medical Interpretation and their Potential Clinical Consequences: A Comparison of Professional versus Ad Hoc versus no Interpreters. – Annals of Emergency Medicine 60(5), 545–553.

Fuertes-Olivera P. A. (ed.) 2010: Specialised lexicography for learners, Berlin, New York: de Gruyter.

Fuertes-Olivera P. A., Arribas-Baño A. 2008: Pedagogical Specialised Lexicography: The Representation of Meaning in English and Spanish Business Dictionaries, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins.

Gagarina Jelena Jurjevna 2015: Гагарина Елена Юрьевна. „Фрейм“on-line-консультация в медицинских Интернет-форумах – Вестник МГОУ4, 39–43.

Georgievskij Anatolij Sergejevič 1981: Георгиевский Анатолий Сергеевич. Опыт составления терминологического словаря военной медицины: актуальные вопросы упорядочения медицинской терминологии, под ред. И. П. Лидова, Москва: Медицина, 80–84.

Gotti Maurizio 2018: LSP as Specialised Genres. Humbley J., Budin G., Laurén Chr. (eds.). – Language for Special Purposes: An International Handbook, Berlin: De Gruyter, 3–25.

Grinev-Grinevič Sergej Viktorovič 2009: Гринёв-Гриневич Сергей Викторович. Введение в терминографию: Как просто и легко составить словарь, учебное пособие, изд. 3-е, доп., Москва: ЛИБРОКОМ.

Hale Sandra Beatriz 2007: Community Interpreting, Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Hyttinen Riitta, Kosinskaja Svetlana, Latvala Raija, Lauronen Leena 2013: Kuinka voitte? Как ваше здоровье? Suomi–веняjä–suomi-sanasto terveysalalle. Финско-русско-финский словарь по здравоохранению, Joensuu: Joensuun Pohjois-Karjalan ammattikorkeakoulu.

5 4

Igor Kudashev | Olga Semenova

Finnish-Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

Jousimaa Jukkape kka, Alenius Heidi, Atula Sari et al. (eds.) 2017: Lääkärin käsikirja 12, uudistettu painos, Helsinki: Duodecim.

Käypä hoito -suositukset potilaalle 2020: Available at: https://www.kaypahoito.fi/potilaalle.

Kolesnikov Lev Lvovič (ed.) 2003: Terminologia Anatomica. Международная анатомическая терминология (с офиц. списком рус. эквивалентов), под ред. Л. Л. Колесникова, РАНК Рос. анат. номенклатур. комис. Минздрава РФ, Москва: Медицина.

Koskinen Kaisa, Vuori Jaana, Leminen Anni-Kaisa 2018: Johdanto. Koskinen K., Vuori J., Leminen A.-K. (eds). – Asioimistulkkaus. Monikielisen yhteiskunnan arkea, Tampere: Vastapaino, 7–28.

Kromann Hans-Peder, Riiber Theis, Rosbach Poul 1991: Principles of Bilingual Lexicography. Hausmann F. J. et al. (eds). – Wörterbücher: ein internationales Handbuch zur Lexikographie: an international encyclopedia of lexicography: encyclopédie internationale de lexicographie, teilbd 3, Berlin: de Gruyter, 2711–2728.

Kudashev Igor, Kudasheva Irina: 2006. Software Demo: The Terminographic Processor MyTerMS, Schryver G.-M. de (ed.) DWS 2006: Proceedings of the Fourth International Workshop on Dictionary Writing Systems, Turin / Italy, 5 September 2006 (Pre-EURALEX 2006), Pretoria: (SF)² Press, 35–40.

Kudashev Igor 2007: Кудашев И. С. Проектирование переводческих словарей специальной лексики, Хельсинки: Yliopistopaino.

Kudashev Igor 2012: International Medical Classifications from the Terminological Point of View (case: International Classification of Diseases and Terminologia Anatomica). – Languages in Motion. VAKKI symposium XXXII, N. Nissilä, N. Siponkoski (eds.), Vaasa, 10–11 February 2012, Vaasa: University of Vaasa, 118–129.

Kudashev Igor 2013: Quality Assurance in Terminology Management: Recommendations from the TermFactory project, Helsinki: Unigrafia.

Kudashev Igor 2016: A Different Kind of Text: Students’ Glossaries in Moodle. – Text and Textuality. VAKKI symposium XXXVI, P. Hirvonen D. Rellstab, N. Siponkoski (eds.), Vaasa, 11–12 February 2016, Vaasa: VAKKI, 402–412.

Kuryshko Grigorij Feodosjevič 2001: Куры́шко Григорий Феодосьевич. Явление синонимии в профессиональной лексике (на материале немецкой и русской медицинской терминологии), Москва: Народный учитель.

Lehtonen Jari, Lehtovirta Jukka, Mäkelä-Bengs Päivi 2013: THL-toimenpideluokitus, Helsinki: Terveyden ja hyvinvoinnin laitos.

Madžajeva Sanja Ibragimovna 2012: Маджаева Санья Ибрагимовна. Фреймовый подход к систематизации терминологических знаний – Учёные записки: электронный научный журнал Курского государственного университета 2(22), 130–137.

Maley Jason H. 2018: Hemoptysis or Hematemesis? – The Importance of Professional Medical Interpretation: A Teachable Moment. – JAMA Internal Medicine 178(6), 841–842.

Mäntynen Anna 2013: Asioimistulkkaus maahanmuuttajien terveyspalveluyksikössä Tampereella, K. Koskinen (ed.). – Tulkkaus Tampere, Tampere: Tampere University Press, 106–125.

Metzger Melanie, Nicodemus Brenda (eds.) 2014: Investigations in Healthcare Interpreting, Washington, DC: Gallaudet University Press.

Morkovkin Valerij Venjaminovič 1990: Морковкин Валерий Веньяминович. Основы теории учебной лексикографии: дис. в форме научн. доклада... д-ра филол. наук, Москва: Институт русского языка им. А. С. Пушкина.

Mustajoki Marianne, Alila Anja, Matilainen Elina et al. (eds.) 2019: Sairaanhoitajan käsikirja, 9.-10. painos, Helsinki: Duodecim.

Nkwenti-Azeh Blaise 2001: User-Specific Terminological Data Retrieval. – Handbook of Terminology Management 2: Application-Oriented Terminology Management, S. E. Wright, G. Budin (eds.), Amsterdam, Philadelphia: Benjamins, 600–612.

Ollila Seija (ed.) 2017: Tulkkaus terveydenhuollossa: Lähtökohtana asiakkaan ymmärrys, Vaasa: University of Vaasa.

Prob irskaja-Turunen Svetlana 2005: Korpusvetoinen juridinen kääntäminen, Lisensiaatintutkielma, Tampere: Tampereen yliopisto, kieli- ja käännöstieteiden laitos. Available at: https://trepo.tuni.fi/bitstream/handle/10024/76406/lisuri00033.pdf?sequence=1&isAllowed=y.

Pöchhacker Franz, Shlesinger Miriam (eds.) 2007: Healthcare Interpreting. Discourse and Interaction, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins.

Terminologija | 2020 | 27

55

Root Cynthia E., Crezee Ineke Hendrika Martine 2015: Healthcare Interpreting. H. Mikkelson & R. Jourdenais (eds.). – The Routledge Handbook of Interpreting, London, New York: Routledge, 236–253.

Semenova Olga 2020: Принципы лексикографического описания медицинской лексики для целей социального перевода (на материале финского и русского языков), MA thesis, Tampere: Tampere University.

Souza Izabel E. T. de V., Fragkou Effrossyni (eds.) 2020: Handbook of Research on Medical Interpreting, Hershey, PA: IGI Global.

Terveyskirjasto 2020: Available at: https://www.terveyskirjasto.fi/terveyskirjasto/tk.koti.

Valero-Garcés Carmen 2008: Hospital Interpreting Practice in the Classroom and the Workplace. Valero-Garcés C., Martin A. (eds.). – Crossing Borders in Community Interpreting: Definitions and Dilemmas, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins, 165–185.

Valero-Garcés Carmen, Martin Anne (eds.) 2008: Crossing Borders in Community Interpreting: Definitions and Dilemmas, Amsterdam, Philadelphia: Benjamins.

Varantola Krista 1998: Translators and their Use of Dictionaries. Atkins B. T. S. (ed.). – Using Dictionaries: Studies of Dictionary Use by Language Learners and Translators, Tübingen: Niemeyer, 179–192.

Vehmas-Lehto Irina 2010: Termit kääntäjän näkökulmasta. – Language and emotions. VAKKI jubilee symposium XXX, N. Nissilä, N. Siponkoski (eds.), Vaasa, 12–13 February 2010, Vaasa: Vaasan yliopisto, 142–152.

Veisbergs Andrejs 2006: Dictionaries and Interpreters. Corino E., Marello C., Onesti C. (eds.). – Proceedings of the XII EURALEX International Congress, 2006, 6–9 September, Turin: Turin University, 1219–1224.

ACKNOWLEDGEMENTS

We wish to express our gratitude to the Finnish Cultura Foundation (https://culturas.fi) for funding the project “Developing Healthcare Interpreting Training”. We also gratefully acknowledge the contribution of the Director of the Pirk ส?

TEMINIS SUOMIŲ–RUSŲ KALBŲ ŽODYNAS SVEIKATOS PRIEŽIŪROS SRITIES VERTĖJAMS ŽODŽIU: SUDARYMO PRINCIPAI IR IŠŠŪKIAI

S a n t r a u k a

Augantis tarptautiškumas lemia vis didėjantį bendruomeninio vertimo (angl. community interpreting) poreikį. Taisyklingų terminų vartojimas yra pagrindinis kokybiško vertimo faktorius. Šiuo atžvilgiu sveikatos priežiūra yra viena iš kritinių sričių, kadangi nesusipratimai, ypač kylantys dėl netinkamo terminų vartojimo, gali baigtis netinkamu gydymu. Medicinos žodynas yra didžiulis, tad sveikatos priežiūros srities vertėjams žodžiu ir vertimo žodžiu studentams reikalingas žodynėlis, kuriame a) būtų dažniausiai vartojami terminai; b) terminai būtų išdėstyti pagal temas; c) kuris būtų patikimas ir leistų greitai surasti tinkamiausius atitikmenis vertimo kalboje.

Šiame straipsnyje aprašomas Teminio suomių–rusų kalbų žodyno sveikatos priežiūros srities vertėjams žodžiu sudarymo procesas. Žodyną sudaro dvi dalys. Tam tikrus pagrindinius terminus vertėjai žodžiu turi mokėti atmintinai, taigi pirmoje dalyje pateikiama apie 2000 dažniausiai vartojamų terminų, sugrupuotų pagal temas, kurios buvo pasirinktos remiantis freimų analize (angl. frame analysis). Kiekvienoje temoje žodynas yra toliau suskirstytas į bendruosius ir specialiuosius terminus. Antroji dalis yra suda-

56

Igor Kudashev | Olga Semenova

Finnish–Russian Thematic Dictionary for Healthcare Interpreters: The Principles and Challenges of Compilation

ryta pagal konkrečias ligas. Ji padeda vertėjams žodžiu ir studentams pasirengti su konkrečia liga susijusiai užduočiai. Be to, kadangi vertėjai žodžiu gali pamiršti konkretų terminą vertimo metu ir norėtų jį pasižiūrėti, antroje dalyje pateikiami su konkrečiomis ligomis susiję atitikmenys, patogiai sugrupuoti į mažesnius skyrius, kad juos būtų galima greitai surasti.

Kadangi vertėjams žodžiu skirti žodyno straipsniai turi būti labai glausti, juose pateikiama tik minimali semantinė ir lingvistinė informacija. Vis dėlto vertėjams žodžiu, verčiantiems sveikatos priežiūros srityje, paprastai trūksta medicininio išsilavinimo, tad jiems reikia šiek tiek informacijos apie medicinos terminų tarimą ir gramatinius požymius. Kompaktiškas skirtingų reikšmių išaiškinimas yra labai svarbus pasirenkant teisingą atitikmenį.

Žodyno sudarymas buvo be galo įdomi, tačiau ir sudėtinga užduotis. Šiame straipsnyje aprašomi kai kurie iššūkiai, susiję su konkrečioms kultūroms būdingomis sąvokomis, tarpdalykine terminologija, mokslinių ir neformalių terminų opozicija, sinonimų ir sutrumpinimų gausa. Ateityje planuojama žodyną plėsti keliomis kryptimis. Mūsų galutinis tikslas yra daugiafunkcis, įvairioms tikslinėms grupėms skirtas žodynas, kurio turinys galėtų būti pritaikytas pagal tikslinę grupę ir naudojimo tikslą. Vis dėlto tam reikia išsamesnės naudotojų perspektyvų studijos ir daug leksikografinės ir programinės inžinerijos.

Gauta 2020-06-30

Igor Kudashev Tampere University Kanslerinrinne 1 FI-33014 Tampere, Finland [email protected]

Olga Semenova Tampere University Kanslerinrinne 1 FI-33014 Tampere, Finland [email protected]

Terminologija | 2020 | 27

57