Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
doi.org/10.35321/term30-1
Terminologická variace ve specializovaném diskurzu: případ středomořské stravy
Terminologická variace ve specializovaném diskurzu: případ středomořské stravy
FÁTIMA NORONHA
University of Algarve, Centro de Investigação em Comunicação e Artes (CIAC)
ORCID ID: https://orcid.org/0000-0003-3583-5991
A B S T R A K T
V této práci ukazujeme, jak terminologická variace vznikající mezi různými skupinami specialistů ovlivňuje terminologické databáze. Jako případovou studii používáme středomořskou stravu, složenou oblast, v níž mají tradiční činnosti vlastní zakotvené znalosti a terminologii, které se však v hlavních terminologických zdrojích zohledňují jen zřídka. Ačkoli je variace pramenící z různých komunit nevyhnutelná, je třeba ji náležitě zpracovat a vysvětlit. Navrhujeme pohled na pojetí specialisty a specializovaného diskurzu, který umožňuje efektivnější organizaci specializovaných korpusů a lepší pochopení původu diastratické variace. Představujeme také teoretický rámec založený na ekolingvistice pro oblasti, v nichž tradiční komunity zastávají roli specialistů. Naším cílem je pomoci komunikačním zprostředkovatelům lépe rozhodovat a volit informovaně s ohledem na cílovou skupinu.
V této práci ukazujeme, jak terminologickou variabilitu vznikající v důsledku rozdílů mezi skupinami odborníků ovlivňují terminologické databáze. Jako případovou studii si volíme středomořskou dietu, komplexní oblast, jejíž tradiční činnosti mají vlastní zakotvené znalosti a terminologii, jež však bývají v hlavních terminologických zdrojích zřídkakdy zohledněny. Přestože je variabilita nevyhnutelná, variabilitu vznikající v různých komunitách je třeba náležitě zpracovat a vysvětlit. Navrhujeme koncepci vycházející z pojetí odborníka a odborného diskurzu, která umožňuje efektivněji organizovat odborné korpusy a lépe porozumět původu diastratické variability. Pro oblasti, v nichž roli odborníků
8
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 2
plní tradiční komunity, navrhujeme uplatnit teoretický rámec založený na ekolingvistice. Naším cílem je pomoci komunikačním zprostředkovatelům činit lepší a podle zamýšleného cíle informovanější rozhodnutí.
Terminologická variabilita patří mezi současná témata zájmu terminologického výzkumu; řada autorů diskutuje o tom, jak extralingvistické a intralingvistické faktory tyto jevy ovlivňují, a následně také terminologii dané oblasti. Protože se termínová variabilita projevuje v diskurzu, když se termíny verbalizují, komunikují a sdílejí, výsledkem bývají různé denominace, které odrážejí různé diskurzivní potřeby lidí, komunikační cíle, kognitivní struktury a znalosti týkající se konkrétního tématu (Freixa 2005, 2006, 2013; Fernández-Silva et al. 2014; Freixa, Fernández-Silva 2017).
Terminologická práce se proto neomezuje na reprezentaci znalostí, neboť plní důležitou komunikační funkci a odpovídá potřebám odborníků zapojených do činností komunikačního zprostředkování, oborových expertů, pedagogů, jazykových politiků i veřejnosti. Toho se dosahuje tvorbou a zpřístupňováním terminologických zdrojů.
Tyto zdroje by měly splňovat mezinárodní normy, aby vyhovovaly zásadám přesnosti, spolehlivosti a efektivity a zároveň eliminovaly a kontrolovaly termínovou variabilitu. Variabilita se však vyskytuje a někdy jsou její původ a příčiny zakotveny v samotných metodikách terminologické práce a ovlivňují dokonce i rozsáhlé a oblíbené databáze. Noronha a Célio Conceição (Noronha 2018; Noronha, Conceição 2020a) prokázali výskyt neočekávaných forem variability v některých významných terminologických zdrojích, které překladatelé v oblasti akvakultury běžně používají v angličtině a portugalštině (evropské). Tyto produkty (např. IATE1, Eurotermbank) vlastní mezinárodní organizace nebo korporace. Vznikají především pro interní účely, v legislativním a administrativním kontextu, s cílem zlepšit konzistentnost na interní a/nebo externí úrovni. Přesto byl v těchto zdrojích zjištěn neočekávaně vysoký počet různých případů termínové variability. Tabulka 1 ukazuje, jak
1 IATE – Interaktivní terminologie pro Evropu v https://iate.europa.eu/home [Přístup dne 21/05/2023].
Terminologija | 2023 | 30
9
Page 3
Stejnému záznamu IATE (ID #1129093) odpovídají různé jazykové podoby.
Tabulka 1. Denominační variace v terminologické databázi IATE (ID záznamu #1129093), která ukazuje různé denominační podoby téhož pojmu
PORTUGALŠTINA
ANGLIČTINA
FRANCOUZŠTINA
RUMUNŠTINA
estabelecimentos de aquicultura exploração unidade de aquicultura
Pokud nejsou poskytnuty žádné další informace, umožňuje to uživatelům šířit nekontrolované podoby denominační variace. Opakovaným používáním některé podoby nakonec zkostnatí, tedy se stanou přijímanými v určitých diskurzních komunitách (Noronha, Conceição 2017; 2020a). Některé podoby navíc nejsou mezi různými odbornými komunitami, například administrativními pracovníky, výzkumníky a dalšími odborníky, všeobecně uznávány ani přijímány. Různé komunity tedy používají různá pojmenování.
To vyvolává několik otázek. Byli při tvorbě těchto databází zohledněni všichni příslušní odborníci? Kdo byl opomenut a čí znalosti byly při plánování a tvorbě terminologického zdroje zastoupeny? Jak se vypořádat s variací, aby bylo možné zlepšit terminologické zdroje poskytováním lepších informací o ní?
2. DIASTRATICKÁ VARIACE
Variace může mít různé příčiny a její zkoumání může vyžadovat přístup, který zohledňuje rozmanitost odborného diskurzu. Různá diskurzivní společenství navíc nemusejí být omezena na vědecké či technické diskurzy, ale mohou se sdružovat do komunit s odlišným kulturním a sociálním zázemím (Picton 2010, 2014; Tercedor-Sánchez 2011; Condamines 2017; Delavigne 2017). Ta mohou být zdrojem variace, konkrétně diastratické variace, která vzniká v diskurzivních praktikách různých komunit odborníků v dané oblasti v důsledku sociokulturních rozdílů. Jak poznamenali Picton a Dury (2017), tato
10
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 4
diastratická variace byla redukována na rozdíly mezi odborným a neodborným neboli popularizovaným diskurzem. Autoři také uvádějí, „<...> že v rámci určité odborné oblasti <...> existují různé situace, v nichž spolu odborníci komunikují, a co je nejdůležitější, existují různé typy odborníků, kteří používají vlastní specifické termíny“ (Picton, Dury 2017: 61).
Terminologie se obvykle zaměřuje na akademický a technický kontext, který je považován za přirozené prostředí odborných znalostí, a tedy i odborného diskurzu. Protože se značná část terminologické práce opírá o metodologie korpusové lingvistiky corpus, využívá terminologie odborné texty vytvářené diskurzivními společenstvími, která jsou považována za relevantní v technických a vědeckých oblastech činnosti. V těchto oblastech vzniká více textů, a proto je k dispozici rozsáhlý materiál, což omezuje terminologická studia na některá diskurzivní společenství. To je třeba zohlednit při hledání příčin terminologické variace, neboť termíny obíhají v kontextu složitých sociálních, kulturních a komunikačních praktik. Rozšíření našeho pohledu na tyto interakce nám umožní lépe pochopit variaci, konkrétně diastratickou variaci. Jak uvádí Conceição (2005):
Terminologii skupin považovaných za kulturně hegemonní (odborníků) nemůžeme zkoumat zjednodušeně, neboť k terminologické harmonizaci dochází především v průběhu různých procesů a na různých úrovních sociálních aktů a komunikačních struktur. To zároveň představuje způsob, jak zajistit kontinuitu mezi obecným jazykem a odbornými jazyky (Conceição 2005: 137).2
Sdílíme tento názor: studium termínů nelze omezovat na jediné společenství mluvčích jakožto jediného představitele dané oblasti. Je třeba vycházet z různých diskurzivních perspektiv a otevřít definici toho, koho lze považovat za odborníka. V mnoha oblastech, například ve sportu, nejsou mnozí odborníci výzkumníky, ani dokonce profesionály: jsou to neprofesionální odborníci, neboť mohou mít dostatečné znalosti dané oblasti, aby rozuměli odbornému diskurzu a dokázali jej vytvářet, jak uvádějí Bowker a Pearson (2002):
<...> Odborná oblast nemusí být nutně vysoce „technická“ a odborníci nemusejí být „profesionálové“. Například pokud máte
2 Náš překlad; původně ve francouzštině.
Terminologija | 2023 | 30
11
Page 5
koníček, jako je quiltování nebo horská cyklistika, <...> s tímto koníčkem souvisí některé odborné termíny (Bowker, Pearson 2002: 27).
Condamines (2017) provides another example of recreational fishing and the way how the emotive factor affects the use, sharing, and change of terms by practitioners. She notes the lesser attention given to term behaviour in discourses considered as specialised but produced outside technical and scientific communities, particularly when the speaker is emotionally bounded with the domain and the discourse is not neutral, noting the need to register terms often considered jargon:
<...> Tvrdím, že ve specializovaných doménách spojených se sportem nebo koníčky je třeba to, co se jeví jako žargon (ve smyslu termínů či užití odlišných od těch, které se používají v „neutrálních situacích“), popsat a zaznamenat ve slovníku a někdy to lze vysvětlit přímo subjektivním zapojením mluvčího (Condamines 2017: 14).
Addressing the wine-tasting domain, Gautier (2019) also notes that the terminology used by industry professionals and consumers in wine tastings is heavily based on sensorial and (highly) subjective criteria. He refers to the need for a holistic and innovative approach as a way to explore complex domains in which various stakeholders and discursive contexts interact at a professional, institutional and personal level.
Přístup ke specializovaným okruhům v celé jejich složitosti proto vyžaduje opustit oblast neutrálních, údajně objektivních a falešně uhlazených diskurzů – které mají nepochybně svůj význam, je-li cílem výhradně terminologický a normativní přístup – a začlenit méně uhlazená data, tedy to, co navrhujeme nazývat „diskurzy v napětí“: diskurzy, v nichž se odehrávají kontroverze a diskuse a působí vnitřní vlivy v dané oblasti <...> (Gautier 2019: 377).3
Přijmeme-li tedy, že odborník nemusí nutně mít vysoké formální vzdělání, budeme moci nahlédnout za hranice technického a akademického prostředí, které bylo tradičním těžištěm terminologie. Patří sem nejen rekreační činnosti, ale zejména činnosti a komunity zapojené do tradičních aktivit. V těchto komunitách jsou znalosti a dovednosti často empirické a získávají se prostřednictvím praxí předávaných po generace a neformálních procesů učení, například vztahu mistra a učně. Tato skutečnost však často není společensky oceňována. Na obranu kvalifikovaných profesionálů
3 Náš překlad; původní znění ve francouzštině.
12
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 6
jejichž dovednosti vycházejí ze zkušeností, Conceição (2006) poznamenal, že by měli být považováni také za relevantní komunikační aktéry v terminologii dané oblasti:
<...> u tradičních činností existují namísto znalostí společensky oceňovaných formálním vzděláváním znalosti získané zkušeností, které jsou společensky oceňovány jen málo. Tvrdíme proto, že za odborníky ve své činnosti je třeba považovat také „řemeslníky“ a že jejich znalosti jsou rovněž specializované (Conceição 2006: 497).4
Různé komunity pak mohou mít vlastní diskurz a vlastní terminologii a mohou v terminologii dané oblasti vytvářet odlišnou dynamiku. Některé komunity se však za komunity zahrnující odborníky nepovažují, protože stojí mimo akademickou sféru, a to navzdory ztělesněným znalostem, které mají, i schopnosti sdělovat je jazykem. Diskurzy vznikající mimo akademický či technický kontext mohou být opomíjeny, stejně jako terminologie, kterou tyto komunity užívají, a způsob, jakým se v nich termíny mění. To nás vedlo k přehodnocení teoretických a metodologických přístupů k tomu, jak lépe zachycovat variaci, zejména diastratickou, především v oblastech s diskurzními komunitami, které rozsáhlé databáze obvykle nepokrývají.
3. PŘÍPADOVÁ STUDIE: STŘEDOMOŘSKÁ STRAVA
3.1. Definice středomořské stravy
Abychom ilustrovali svůj pohled, zvolili jsme jako případovou studii středomořskou stravu (MD). Tento pojem vytvořil Ancel Keys (Real & Graça 2019; Delgado et al. 2022) k označení životního stylu lidí žijících v okolí Středozemního moře, nikoli pouze způsobu stravování. Středomořská strava5 byla v roce 2013 zařazena organizací UNESCO6 na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva a definována jako „soubor dovedností, znalostí, rituálů, symbolů a tradic týkajících se pěstování plodin, sklizně, rybolovu, chovu zvířat, uchovávání a zpracování potravin, vaření a zejména sdílení a konzumace jídla“. Respekt k přírodnímu prostředí a jeho rytmům vede k udržitelnému hospodářství, které klade důraz na spotřebu sezónních produktů nebo jednoduchých
4 Náš překlad; originál v portugalštině.
5 Dieta – z řeckého diáita, což znamená způsob života, životní styl.
6 Středomořská strava, na stránkách UNESCO. Dostupné na: https://ich.unesco.org/en/RL/mediterranean-diet-00884 [citováno 20/05/2023].
Terminologija | 2023 | 30
13
Page 7
Obrázek 1. Rámec MD (Real et al 2020)
techniky uchovávání a zpracování potravin. Definice UNESCO zdůrazňuje hodnoty, jako je družnost při jídle coby základní společenský rituál, který upevňuje kulturní identitu a udržitelnost místních komunit. Dalšími hodnotami zastoupenými v definici UNESCO jsou pohostinnost, mezikulturní dialog, respekt ke kulturní rozmanitosti a kulturním projevům a oslavy. Součástí souboru hodnot MD je také fyzická aktivita, která představuje dobu, kdy tento pojem označoval manuální práci a další fyzické činnosti (např. zemědělské práce, řemeslnou výrobu). V
14
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 8
Podle popisu UNESCO hrají ženy také důležitou roli při předávání tradičních znalostí a ochraně starobylých technik. Místní trhy fungují jako skutečná fóra, vybraná místa pro výměnu, sdílení a předávání znalostí a uskutečňování obchodů.
The conceptual complexity of the MD was discussed by Real et al. (2020), who proposed a conceptual framework to improve the communication of the concept and its dissemination to the public, while contributing to the development of public policies aiming for its safeguard. Their model (Fig. 1) was based on four pillars: food, conviviality, sustainable food production, and lifestyle which represent “a cultural model, with impact on areas such as the environment, economy, health, and tourism” (Real et al. 2020: 6).
Model odhaluje multidisciplinární a interdisciplinární rámec, v němž lze nalézt odlišné kulturní, sociální a environmentální dimenze, jakož i různé vrstvy aktérů v různých oblastech činnosti. Znalosti jsou proto zakotveny v komunitách spojených s tradičními činnostmi a mohou hrát úlohu v diskurzu a terminologii dané oblasti.
3.2. Terminologie středomořské stravy: první přístup
A previous study on the MD’s terminology, conducted by Machinho (2018), showed that this multidisciplinary and interdisciplinary scenario corresponds to the definition of a composite domain (Conceição 2005; Fréjaville 2009). Composite domains are complex structural networks of distinct fields of activity constantly interfering with each other. They are represented by a high diversity of stakeholders, distinct specialists from different social and cultural communities and backgrounds, with distinct communicative contexts, which may result in terminological variation. Machinho also notes the underestimated terminological representation of knowledge from communities linked to traditional activities, as she also considers specialists of these discursive communities as holders of specialised knowledge:
<...> terminologie středomořské stravy, která zahrnuje lidové názvosloví, může lidem umožnit propojit vědeckou terminologii s lidovými termíny známými místním komunitám, které je používají odjakživa. Ačkoli tyto terminologie nejsou výsledkem vědeckého poznání jako takového, jsou výsledkem empirických znalostí, které se vyvíjely v průběhu času, a jako takové rovněž představují odborné znalosti (Machinho 2018: 59).
Terminologija | 2023 | 30
15
Page 9
Autorka uvádí několik příkladů pojmenovacích variant v seznamu termínů týkajících se olivového oleje, vína a bylin v evropské portugalštině (PT-eu). Jedním z jejích příkladů je původní aromatická rostlina Foeniculum vulgare Mill (fennel, EN-uk) a její různé lidové názvy užívané v jižní oblasti Algarve v Portugalsku:
V pramenech7, z nichž Machinho vychází, nebyly určeny dva poddruhy Foeniculum vulgare Mill. (Foeniculum vulgare Mill. subsp. vulgare var. dulce Mill. nebo Foeniculum vulgare Mill. var. vulgare). Stejné informace jsme nalezli na některých botanických referenčních webových stránkách (Universidade de Évora8; Universidade de Trás os Montes e Alto Douro9). To potvrdilo širší používání obecných druhových názvů pro oba poddruhy. Pokud však vezmeme v úvahu pouze odrůdu dulce, jediným oficiálním názvem přijatým na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky byla pojmenovací forma funcho doce (sladký fenykl).10 Rozhodnutí o pojmenovací formě má samozřejmě za cíl omezit komunikační nedorozumění. Ptáme se však, proč byla zvolena právě tato forma a zda by jako možnost neměla být (či neměla být) uvedena také jiná pojmenovací forma (funcho doce, erva-doce), spolu s náležitými informacemi o jejím užívání, ve veřejné terminologické databázi.
Jak se naopak tyto formy používají mimo diskurzivní kontext velkých organizací? Existují další podobné případy, kdy různé diskurzivní komunity vytvářejí odlišné terminologie a/nebo používají jiné varianty v závislosti na odlišných sociálních a kulturních kontextech?
7 Romano A., Gonçalves S. 2015: Plantas silvestres comestíveis do Algarve, Faro: Universidade do Algarve. Available at: https://issuu.com/ualg/docs/plantas-silvestres-comestiveis-do-a [Retrieved on 19/05/2023].
8Museu da Biodiversidade da Universidade de Évora. Dostupné na adrese: https://www.museubiodiversidade.uevora.pt/elenco-de-especies/biodiversidade-actual/plantas/angiospermicas/foeniculum-vulgare/ [navštíveno 21/05/2023].
9Jardim Botânico da Universidade de Trás os Montes e Alto Douro (UTAD). Dostupné na adrese: https://jb.utad.pt/especie/Foeniculum_vulgare [navštíveno 21/05/2023].
10Plod sladkého fenyklu. Shrnutí zprávy HMPC určené veřejnosti. Dostupné na adrese: https://www.ema.europa.eu/en/documents/herbal-summary/foeniculum-vulgare-miller-subsp-vulgare-var-dulce-miller-thellung-fructus-fennel-fruit-sweet-hmpc_pt.pdf [navštíveno 20/05/2022].
16
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 10
Abychom podrobněji prozkoumali rozdíly v terminologii dané oblasti, kterou používají odborníci na středomořskou stravu, a informace obsažené ve velkých terminologických databázích, sestavili jsme textový korpus o středomořské stravě podle následujících kritérií:
a) Původní jazyk: evropská portugalština (PT-eu);
b) Oblast, název a klíčová slova dokumentu: středomořská strava;
c) Subdomény, název a klíčová slova: potraviny; zpracování potravin; společenské a kulturní praktiky/aktivity (související s potravinami);
d) Časové období: < 10 let.
Materiály byly získány z veřejných dokumentů a webových stránek (16,5%), které vytvořily dvě hlavní diskurzivní skupiny zastupující výzkumníky a komunity kulturních zprostředkovatelů (např. skupiny a sdružení pro místní rozvoj) v oblasti středomořské stravy:
a) Akademická/technická oblast – výzkumné práce a vědecké dokumenty o středomořské stravě;
b) Kulturní zprostředkovatelé – materiály organizací pro místní rozvoj a nevládních organizací zapojených do ochrany nehmotného dědictví a úzce spolupracujících s místním obyvatelstvem.
Korpus DM-1 byl analyzován pomocí korpusového analyzátoru Sketch Engine. Základní informace jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Korpus DM-1 – základní informace; 16,5% materiálů bylo získáno z webových stránek
PRACOVNÍ JAZYK
Portugalština (evropská)
TOKENY
237,655
SLOVA
191,394
VĚTY
13,597
DOKUMENTY (16,5% Z WEBOVÝCH STRÁNEK)
37
Pomocí funkcí Sketch Engine (Concordance, CQL, Word Sketch, Keywords) jsme extrahovali potenciální kandidáty na termíny. Poté jsme prohledali databázi IATE, abychom porovnali naše extrahované kandidáty na termíny s informacemi dostupnými v této databázi. Naším cílem nebylo pouze zjistit, zda se v databázi vyskytují stejní kandidáti na termíny a jejich možné varianty, ale také ověřit dostupné informace o jejich užívání. IATE jsme zvolili vzhledem k její důležitosti a rozšířenému využívání mezi překladateli a jazykovými odborníky. Použili jsme dva paralelní korpusy (Linguee, dostupný online;
Terminologija | 2023 | 30
17
Page 11
EUR-Lex 2/201611 – portugalsko-anglický korpus dostupný prostřednictvím Sketch Engine), abychom doplnili anglické ekvivalenty, pokud se je nepodařilo najít v termínové databázi.
Tabulky 3 a 4 ukazují některé rozdíly mezi terminologií nalezenou v našem korpusu, sestaveném z materiálů vytvořených komunitami přímo zapojenými do dané oblasti, a referenční terminologickou databází IATE, která vychází z práce prováděné v rámci evropských institucí. V tabulce 3 představují příklady 1 až 5 hlavní klíčové pojmy v rámci UNESCO. V tabulce 4 byly příklady (6–11) získány pomocí funkce extrakce terminologie a následně podrobněji zkoumány pomocí konkordančního vyhledávání a CQL. Jejich pojmová hodnota byla potvrzena kontextovými definicemi nalezenými v korpusu.
Tabulka 3 ukazuje některé nedostatky databáze. Prvním příkladem (1) je hlavní termín dieta mediterrànica/mediterrânea (středomořská strava), který v IATE chybí, ale jehož výskyt potvrzuje paralelní korpus Eur-Lex. Podobným případem je příklad 5, padrão alimentar mediterrânico (středomořský stravovací vzorec). Zde jsme však v paralelních korpusech nenašli žádnou shodu. Příklad 3, sazonalidade (sezónnost), označuje přírodní cykly určující produkci potravin a dostupnost některých produktů v určitých ročních obdobích, a ovlivňující tak živobytí místního obyvatelstva. V referenční termínové databázi (IATE) však sazonalidade (sezónnost) náleží do jiné oblasti, <tourism>, a označuje jiný pojem. Jde tedy o další termín označující sezónní kolísání pohybu turistů v průběhu roku. Tento druhý význam termínu sazonalidade (3.1) se vyskytuje také v našem korpusu, v němž rovněž dochází k zasahování oblasti cestovního ruchu. Upozornilo nás to na skutečnost, že na středomořské stravě pracují různé skupiny zúčastněných osob a vytvářejí odlišné terminologie. V příkladu 4 výraz convivialidade (společenské soužití)12 v našem korpusu označuje společenská setkání, zejména při jídle, s přáteli a/nebo rodinou, při zvláštních příležitostech spojených s oslavami či rituály. V IATE však nalezená pojmenovací forma náleží rovněž do jiné oblasti, konkrétně <IT> a <elektroniky>, a označuje uživatelsky přívětivé používání nástroje či přístroje. Totéž platí pro ekvivalenty nalezené v Linguee a korpusu Eur-Lex.
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 12
Tabulka 3. Hlavní termíny v oblasti středomořské stravy; # – absolutní frekvence v korpusu; (L) – anglické ekvivalenty nalezené pouze prostřednictvím Linguee; šedé podbarvení – odlišný pojem / odlišná oblast činnosti
KORPUS DM-1 | REFERENČNÍ JAZYKOVÉ ZDROJE IATE / LINGUEE (L) | KORPUS EUR-LEX 2/2016 | PŘÍKL. | KANDIDÁT NA TERMÍN (LEMMA) | # | ID IATE | PT-EU | EN | EN | 1 | dieta mediterrânica | 396 | -------- | dieta mediterrânica (L) | středomořská strava (L) | středomořská strava | dieta mediterrânea | 16 | -------- | 2 | património cultural | 19 | 1084705 | património cultural | kulturní dědictví | kulturní dědictví | património cultural imaterial | 3 | 2211294 | património cultural imaterial | nehmotné kulturní dědictví | nehmotné kulturní dědictví | 3a | sazonalidade | 17 | sezónnost/povaha sezónnosti | 3b | sazonalidade | 7 | 869363 | sazonalidade | sezónnost | sezónnost | 4 | convivialidade | 18 | 135511 | convivialidade | uživatelská přívětivost/sn ease používání | uživatelská přívětivost | 5 | padrão alimentar mediterrânico | 44 | -------- | regime alimentar mediterrânico (L) | středomořský stravovací vzorec (L) | ------------ | regime alimentar mediterrânico | 1 | -------- | regime alimentar mediterrânico (L) | středomořský stravovací vzorec (L) | ------------
Další případy jsou uvedeny v tabulce 4. Příklad 7 ukazuje různé varianty výrazu erva aromática (aromatická/kuchyňská bylina). V našem korpusu má výraz erva aromática nejvyšší frekvenci, a proto jej specializovaní uživatelé upřednostňují. IATE však předepisuje podobu ervas condimentares (množné číslo), která se v korpusu DM-1 nevyskytuje, ledaže je spojena s výrazem aromática.
Terminologija | 2023 | 30
19
Page 13
Tabulka 4. Termíny v MD; # – absolutní četnost v korpusu; (L) – ekvivalent nalezený v Linguee; šedé podbarvení – odlišný koncept / odlišná oblast činnosti
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 14
KORPUS DM-1 REFERENČNÍ JAZYKOVÉ ZDROJE IATE / LINGUEE (L) KORPUS EUR-LEX 2/2016 PŘÍKLAD KANDIDÁT NA TERMÍN (LEMMA) # ID IATE PT-EU EN EN voňavá panenka 2 -------- -------- -------- -------- 10 zabijačka 4 1352178 zabijačka košer porážka (na farmě) slavnosti / domácí porážka zabijačka 2 Eurolex (2008/C 328/12) zabijačka (L) domácí porážka (L) domácí porážka
Příklad 8 je výše probíraný Foeniculum vulgare Mill. (funcho/fennel). Konkordance v korpusu nám umožnila rozlišit funcho (fennel), Foeniculum vulgare Mill., od erva doce (anýz), Pimpinela anisium L., jako dvě odlišné rostliny. Výraz erva doce (= erva-doce) se však používá místo výrazu funcho pro Foeniculum vulgare Mill. (funcho/fennel). Při vyhledávání výrazu bitter fennel v IATE jsme nalezli jeden záznam (1572869) obsahující oba obecné názvy (funcho, erva-doce). K těmto podobám nejsou uvedeny žádné další informace.
Dalším příkladem rozdílů v terminologii mezi korpusem a terminologickou databází je výraz ramo de cheiros (9). Podle našeho korpusu odpovídá francouzskému kulinářskému termínu bouquet garni, tedy malému svazku aromatických bylin svázanému tenkým provázkem nebo vloženému do látkového sáčku (boneca, boneca de cheiros / aromatická panenka). Používá se k dochucování a kořenění různých pokrmů. Tento termín chybí jak v IATE, tak v korpusu EUR-Lex; najít jej lze pouze v Linguee jako „aromatická kytice“.
A konečně příklad 10, matança do porco / matança (zabijačka), označuje tradiční událost, která byla velmi běžná až do konce 20. století. Dříve se lidé z venkovských komunit scházeli, aby porazili prase, o které se po celý rok řádně pečovalo a které bylo dobře krmeno. Tato událost, vnímaná téměř jako rituál, měla zajistit komunitě maso. Současné hygienické požadavky tuto praxi téměř vymýtily; na venkově je však stále považována za důležitý rituál. Tato pojmenovací forma se vyskytuje v korpusu Eur-Lex a v Linguee, kde se používá v administrativním kontextu pro právní a regulační účely, a ztrácí část své
Terminologija | 2023 | 30
21
Page 15
pojmové hodnoty. V IATE označuje zcela odlišný pojem, a tedy i jiný termín (košer porážka).
Případ terminologie MD ukazuje, jak obtížné je v některých oborech znalostí nalézt vhodné terminologické zdroje a jaký vliv mohou mít zdroje použité při sestavování korpusu. Ačkoli nelze vyloučit vliv překladatelského zkreslení na tyto nesrovnalosti uvnitř obou institucionálních zdrojů i mezi nimi (IATE a korpus Euro-Lex), jak poznamenává Clay (2022: 157), který rovněž navrhuje korpusový přístup k řešení nestability a rozšířené variability. Tyto případy nicméně ilustrují problémy, s nimiž se mohou jazykoví profesionálové setkat, když při hledání ekvivalentů v cílovém jazyce spoléhají na hlavní zdroje, a ukazují, jak mohou různé textové zdroje z různých komunit vést k rozdílům v terminologii.
Jsme si vědomi omezení, která může přinášet srovnání rozsáhlé databáze, jako je IATE, se specializovaným korpusem. Chceme však také ukázat, jak může architektura těchto zdrojů vzhledem k jejich institucionální povaze ovlivnit výsledky práce komunikačních zprostředkovatelů (např. překladatelů, tlumočníků a dalších profesionálů), kteří se o tyto databáze opírají. IATE je pouze jedním z mnoha příkladů (Noronha 2018).
Ukázali jsme, že v rozsáhlých terminologických databázích chybějí některé termíny používané v oborech, které nepokrývají, a že navrhované ekvivalenty nemusejí nutně odrážet skutečný odborný diskurz daného oboru. To znamená, že komunikační zprostředkovatelé, zejména překladatelé v konkrétních oblastech, musejí vynaložit větší úsilí na hledání přesných ekvivalentů. Za druhé jsme ukázali, že rozdíly v diskurzech různých komunit mohou ovlivnit terminologii, neboť pojmenovací formy v korpusu se liší od forem uvedených v databázi. V korpusu DM-1 byly informace získány přímo z textů vytvořených odborníky v dané oblasti. Databáze naproti tomu čerpá z legislativních dokumentů evropských institucí, které jsou následně ověřovány prostřednictvím externích lexikálních zdrojů. Informace o užívání variant jsou navíc neúplné nebo zcela chybějí.
Náš korpus je nicméně sám zdrojem variability, neboť se skládal převážně ze dvou různých skupin textů: akademických textů a textů kulturních zprostředkovatelů, vytvořených v rámci výzkumných a sociálně-rozvojových programů. Tito aktéři získávají informace od dalších diskurzních komunit zapojených do činností zahrnutých v popisu středomořské stravy.
22
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 16
To znamená, že nepoužíváme diskurzivní materiály získané přímo od místních komunit, nýbrž prostřednictvím třetí strany, kulturního zprostředkovatele nebo výzkumníka. To může rovněž vysvětlovat variaci zjištěnou v korpusu (produto sazonal vs. produto da época; ramos de cheiros vs. boneca de cheiros).
4. PŘEHODNOCENÍ TERMINOLOGICKÉ VARIACE
Výše uvedené příklady nás vedly k úvahám o dvou způsobech, jak přistupovat k variaci a k tomu, jak mohou různé diskurzivní komunity ovlivňovat terminologii určité domény. Nejprve se zaměříme na strategii, kterou je třeba uplatnit při přípravě korpusů pro extrakci, neboť by měly zahrnovat různé diskurzivní komunity a jejich diskurzy jako klíčové aktéry terminologie dané domény. Zadruhé, chceme-li rozšířit pojetí specialist a specialised discourse tak, aby zahrnovalo diskurzivní komunity přesahující akademický a/nebo technický kontext, budeme potřebovat teoretický rámec, který nám umožní rozšířit pojem specialisty a zohlednit okrajové diskurzivní typologie vytvářené mimo tyto komunity. První otázkou se budeme zabývat pomocí metodologie komunikačního kontextu, kterou navrhl Remígio-Oliveira (2010), a druhou zasazením terminologie do perspektivy ekolingvistiky.
4.1. Komunikační kontexty
Při studiu vulgarizovaného diskurzu v doméně funkčních potravin se Remígio-Oliveira (2010) zaměřila na identifikaci komunikačních kontextů v této doméně, které chápe jako „konkrétní okolnost, za níž se vytváří vulgarizovaný diskurz <...>, s přihlédnutím k tvůrcům textu, jejich komunikačnímu záměru a publiku, kterému je text určen“ (Remígio-Oliveira 2010: 252–253). Poznamenala, že terminologie charakterizuje vulgarizované diskurzivní typologie nižší mírou abstrakce, nižší terminologickou hustotou a menší přesností. Remígio-Oliveira svůj argument formuluje takto:
<...> nižší míra abstrakce nemusí nutně znamenat nižší přesnost. Diskurz může obsahovat méně termínů a aktivovat méně koncepčních charakteristik, případně jiné charakteristiky, přesnost však může být – a měla by být – na různých úrovních konstantní. <...> Schopnost zjednodušit to, co je zpočátku složité, nemá ani by neměla mít žádný vliv na přesnost toho, co je vysloveno (Remígio-Oliveira 2010: 232–233).
Následně navrhuje model pro identifikaci komunikačních kontextů v rámci domény, který využívá horizontální typologii diskurzu namísto hierarchizované vertikální typologie používané v terminologii (Bowker and Pearson 2002; Guantiva et al. 2008; Nazar and Cabré 2012). V rámci domény jsou zde dynamicky identifikovány a vyznačovány relevantní komunikační kontexty, což umožňuje zapojení nových účastníků i dalších diskurzivních interakcí mezi nimi, nejen s přilehlými úrovněmi. Její model navíc dokáže znázornit, jak různé komunity (jakožto různé sociální skupiny) komunikují v závislosti na navázaných sociálních a kulturních vazbách (obr. 2).
As per Remígio-Oliveira (2010), this is to be carried out during the preliminary study on the domain, the first phase of terminographic work, which she designates as the pre-terminographic phase. It includes the process of identifying relevant intervenients within the domain, the typology of the discourses produced, and the delimitation of their communicative contexts. This has methodological consequences when selecting materials for a corpus, which should reflect the diversity of textual producers and communicative situations. The way these groups are linked depends on each domain itself and can only be identified during the pre-terminographic phase.
24
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Also, Rodríguez-Tapia (2018) considers that discursive categories (vulgarised, specialised, semi-specialised) can accommodate different groups and spheres of activity and proposes three main typologies for specialised discourse: (1) specialists, as text producers, (2) mediators and professionals with some degree of formal education, and (3) consumers, seen as passive intervenients, thus not text producers. By adapting these contributions to the communicative contexts of the MD domain, we can now identify different discursive communities relevant to the domain terminology and the communicative contexts where variation can possibly occur. Based on their proposals, we focused on text producers and advanced four categories for the MD contexts:
1. Akademická sféra – osoby s vyšším formálním vzděláním (vědeckým či technickým); výzkumníci;
2. Profesionalizované činnosti – zvláštní formální příprava (akademická, technická) v daném oboru; plně profesionální činnost (společnosti, podniky).
Terminologija | 2023 | 30
25
Page 19
3. Tradiční činnosti – aktéři s malým nebo žádným formálním vzděláním; neformální profesní vzdělávání (profesní nebo akademická příprava); specialisté, jako jsou tradiční řemeslníci.
4. Zákonodárci/správní pracovníci – formální vzdělání (akademické, technické nebo profesní) získané v jiném oboru činnosti (právo, účetnictví, řízení), působící v konkrétní oblasti (veřejná správa, tvorba politik).
Kromě producentů textů můžeme podle typologie Remígio-Oliveiry a Rodríguez-Tapii zařadit také diskurzivní aktéry, jako jsou komunikační mediátoři, odborníci ve vzdělávání a konzumenti (jako pasivní aktéři, nikoli producenti textů). Navržený model je znázorněn na obrázku 3. V rámci každého z těchto kontextů rovněž zohledňujeme vertikální hierarchii, která zahrnuje vztahy výuky a učení.
Zaměřujeme se na producenty textů v oblasti MD a nyní můžeme tento model použít jako východisko k identifikaci specialistů v daném oboru, komunikačních kontextů a diskurzivních vztahů mezi nimi. Jelikož se model Remígio-Oliveiry soustředí na identifikaci komunikačního kontextu, aniž vylučuje neakademické či technické komunity, můžeme nyní hledat teoretický rámec, který rozšíří pojetí specialisty (a specializovaného diskurzu) a umožní zahrnout jako specialisty také komunikační kontexty a diskurzivní komunity přesahující technické a vědecké obory.
4.2. Ekolingvistický přístup
Teoretické přístupy v terminologii chápaly, že reprezentaci specializovaných znalostí lze pojímat nejen z konceptuálního hlediska. Příkladem je komunikační a jazyková dimenze, kterou přinesl Cabré (2003), sociální dimenze socioterminologického přístupu (Conceição 2005; Gaudin 2005), kulturní terminologie (Diki-Kidiri 2000) a etnografický přístup (Depecker 2014). Tyto rámce připouštějí, že mimo technické a vědecké sféry činnosti existují diskurzivní aktéři, kteří by měli být zahrnuti do studia terminologie daného oboru. Temmerman a Van Campenhoudt (2014) rovněž poukazují na potřebu propojit teoretické přístupy k terminologii s přístupy z jiných disciplín, včetně metodologií, a vytvořit tak prostor pro širší teoretický rámec terminologické variace. K vysvětlení terminologické variace ve specializovaných diskurzech je proto třeba integrovat různé pohledy (kognitivní, jazykový a sociálně-komunikační),
26
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 20
a zároveň rozšiřujeme pojem odborníka a odborného diskurzu. Některé oblasti navíc vykazují další rys, který je třeba zohlednit při analýze příčin terminologické variace: propojení s prostředím a způsob, jakým ovlivňuje lidské populace, jejich kulturu, jazyk, znalosti a terminologii. Znalosti budované, sdílené a předávané prostřednictvím jazyka, pomocí terminologie, mohou rovněž odrážet ekosystémové procesy. Aktéři MD, jejich produkty (výsledek práce a životního stylu) i činnosti jsou podmíněni přírodními faktory (biologickými, geologickými, biofyzikálními) a závisí na nich. Tím vzniká pouto mezi lidmi a ekosystémem, i když je antropogenní. Terminologický přístup k variaci, zejména v případě kompozitní oblasti, v níž se prolíná rozmanitost sfér činnosti a vzniká mnoho různých kategorií odborníků, bude muset tuto skutečnost zohlednit.
V předchozím článku představili Noronha a Conceição (2020b) první přístup k terminologické variaci s využitím ekolingvistického rámce podle Suneho Steffensena a Alvina Filla (2014) a jejich definice ekolingvistiky, kterou později upravil Kravchenko (2016):
<...> studium procesů a činností (jazyka chápaného jako), jejichž prostřednictvím lidé – na úrovni jednotlivce, skupiny, populace i druhu – využívají své prostředí k vytvoření rozšířené, smyslem prostoupené ekologie, která podporuje jejich existenciální trajektorie (Kravchenko 2016: 111).
Podle Steffenssena, Filla a Kravčenka tato definice popisuje jazyk jako systém hluboce spjatý s naší biologií, jako činitele působícího na ekosystém a naši existenci prostřednictvím způsobu, jakým jej používáme v diskurzu. Propojuje konceptualizaci s jazykem a rozšířeným ekologickým kontextem, v němž se odehrávají; ten může zahrnovat nejen kognitivní či lingvistické faktory, ale také faktory sociální, kulturní a environmentální. Pokud jde o terminologii, kognitivní motivace terminologické variace, kterou hájí Fernández-Silva (2016), předpokládá organické propojení jazyka s kognicí, což odpovídá ekolingvistickému pohledu Steffenssena, Filla a Kravčenka. Využitím tohoto ekolingvistického pohledu nikoli jako paradigmatu, nýbrž jako platformy pro pozorování lingvistického jevu bychom mohli k terminologické variaci přistupovat z jednotného hlediska, jak uvádí Honório do Couto (2014). Předpokládá, že jazyk, kognice, kultura, společnost a příroda jsou součástmi celku, což znamená, že můžeme zkoumat jakýkoli problém, který se objeví na úrovni odborného
Terminologija | 2023 | 30
27
Page 21
diskurzu, aniž bychom ztratili ze zřetele kognitivní, sociální, kulturní a environmentální motivace.
Nash a Mühlhäusler (Nash 2011; Nash, Mühlhäusler 2014) naopak předkládají metodologický návrh pro ekolingvistiku. Tato metodologie vychází ze sběru dat od obyvatel ostrovů Pitcairn a Norfolk (Austrálie). Ukázali, jak sociální a přírodní prostředí ovlivňuje jazyk a lexikální volby obyvatel při pojmenovávání míst. ekolingvistický terénní výzkum, jak jej označují Nash a Mühlhäusler (2014), vyžaduje úzký vztah s místními komunitami a porozumění sociokulturnímu a biofyzikálnímu kontextu. Považují to za zásadní pro získání relevantních lingvistických dat a sestavení textových korpusů (Nash 2011). Z terminologického hlediska to odpovídá preterminografické fázi, v níž se určují odborníci v daném oboru a komunikační kontexty.
Empirický minimalismus, druhou metodologii Nashe a Mühlhäuslera, zdůrazňuje Albuquerque (2019) a označuje jím potřebu zacházet s každou oblastí jako s jedinečnou a svébytnou případovou studií. Upozorňuje, že při uplatňování metod, postupů a závěrů z jiného diskurzivního kontextu na zkoumanou oblast je třeba postupovat obezřetně. Z terminologického hlediska to posiluje myšlenku, že každá oblast má jedinečné rysy, a proto vyžaduje přístup v preterminografické fázi přizpůsobený jejím charakteristikám, diskurzivnímu a komunikačnímu ekosystému, specifikům účastníků dané oblasti i hledání příčin variace souvisejících s lingvistickými či nelingvistickými faktory (antropogenními a/nebo biofyzikálními).
Proto se budeme zabývat kompozitní oblastí, jako je MD, která se vyznačuje velkou rozmanitostí sociálních skupin, činností a diskurzů, jež se obvykle vytvářejí mimo akademický/technický kontext a nesou výrazné rysy závislé rovněž na kulturních, sociálních a environmentálních faktorech (produkce potravin, jejich zpracování, řemeslná výroba atd.). Zastoupení její terminologie je otázkou uchovávání tradičních znalostí a z holistického hlediska také porozumění tomu, jak lidské a environmentální faktory ovlivňují variaci. Začlenění terminologické variace do ekolingvistického přístupu může umožnit zkoumat tyto jevy z holistické perspektivy a přináší s sebou některé metodologické důsledky (Noronha, Conceição 2020b):
a) Zdůrazňuje úlohu pojmenování při studiu termínu, jednotky, k níž nelze plně přistupovat pouze prostřednictvím pojmových rysů.
28
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 22
Obrázek 4. Producenti textů v oblasti MD a komunikační kontexty
b) Faktory ovlivňující terminologickou dynamiku a variaci (kulturní, sociální, politické a biofyzikální) lze plně začlenit do terminologických studií, neboť se stávají součástí procesů v rozšířeném lidském ekosystému.
c) Variace je nyní součástí ekosystému specializovaného diskurzu a její kontrola je procesem harmonizace, který vyžaduje náležitý popis pro uživatele; normalizace je prostředkem, nikoli cílem, a má se používat pro konkrétní účely v konkrétních komunikačních kontextech.
V současnosti probíhá pro MD předterminografická fáze. Vytváří se interdisciplinární spolupracující síť zahrnující různé identifikované skupiny specialistů a komunikační kontexty v rámci původně navržených kategorií producentů textů znázorněných na obrázku 4: (1) akademická sféra; (2) odborné činnosti; (3) tradiční činnosti; (4) zákonodárci. Uplatňujeme-li na MD přístup Remígio-Oliveiry, provádíme komplexní studii této domény, abychom potvrdili a identifikovali relevantní aktéry a jejich komunikační kontexty. Kromě toho na základě metodiky Nashe a Mühlhäuslera úzce spolupracujeme s kulturními mediátory, například místními rozvojovými sdruženími, které působí jako zprostředkující aktéři mezi námi a místními specialisty na činnosti spojené s profilem MD. Probíhá místní šetření, jehož cílem je shromáždit terminologická data přímo od těchto místních specialistů prostřednictvím provádění
Terminologija | 2023 | 30
29
Page 23
rozhovorů, kdykoli nejsou k dispozici písemná data. To nám umožní vytvořit sociokulturní rámec pro tyto skupiny a jejich rozšířené ekosystémy.
Po předterminografické fázi bude metodika pokračovat terminografickou prací zahrnující sestavení, zpracování a analýzu extrakčních korpusů. Dosud získaná data se využívají k vytvoření nového korpusu MD. Tento korpus se skládá z jazykových dat klasifikovaných podle jejich typologie a dosud identifikovaného sociokulturního kontextu. U souborů v novém korpusu se přidávají anotace, které umožní identifikovat diastratické skupiny a zvýraznit diastratickou variaci, jež se může odpovídajícím způsobem vyskytovat v hlavních skupinách producentů textů.
5. ZÁVĚR
Diskurzivní komunity MD, jejich znalosti a činnosti jsou podmíněny přírodními faktory (biologickými, geologickými a biofyzikálními) a závisejí na nich; vytvářejí pouto mezi lidmi a ekosystémem, i když je toto prostředí antropogenní, například městské. Každý terminologický přístup to bude muset zohlednit, zvláště v případě složené domény.
Ve velmi rozmanitých interlingválních a interkulturních kontextech je porozumění specialistům a jejich komunikačním kontextům klíčem k lepší komunikaci. Zlepšení komunikační mediace a terminologických zdrojů, které používají jazykoví odborníci, vyžaduje lepší porozumění příčinám variace, jež mohou mít kořeny v diskurzivních kontextech. Rozšíření pojetí specialista a specializovaného diskurzu umožní variaci zaznamenávat a vysvětlovat a zároveň ji účinněji kontrolovat. Architektura terminologického zdroje musí navíc ve složených doménách, jako je MD, zohledňovat rozmanitost diskurzivních scénářů a jejich hlavní aktéry jako specialisty.
Pro lepší porozumění terminologické variaci a její vysvětlení, zejména její diastratické povaze, nesmí ideál normalizace zastínit význam zachování kulturní a jazykové rozmanitosti a znalostí v doménách, které jsou výrazně utvářeny tradičními činnostmi, znalostmi a způsobem života. K dosažení tohoto cíle lze využít ekolingvistický přístup k terminologii. Jde o probíhající projekt, který bude dále rozvíjen v rámci doktorské disertační práce. Jeho cílem je přispět k lepšímu porozumění dynamice specializovaného diskurzu a zároveň zachovat znalosti a praktické dovednosti konkrétních komunit ve společnosti, která usiluje o udržitelnost.
30
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 24
REFERENCES
Albuquerque Davi 2019: As relações entre Ecolexicografia e Lexicografia Pedagógica. – Domínios de Língu@gem 12(4), 2066–2101. DOI: https://doi.org/10.14393/DL36-v12n4a2018-7.
Bowker Lynne, Pearson Jennifer 2002: Working with Specialized Language - A practical guide to using corpora, Routledge. DOI: https://doi.org/10.4324/9780203469255.
Cabré Maria Teresa 2003: Theories of terminology. – Terminology 9(2), 163–199. DOI: https://doi.org/10.1075/term.9.2.03cab.
Clay Edward 2022: A Corpus-Based Approach to Examining Terminological Variation in EU Law. – International Journal of Language and Law 11, 142–162. DOI: https://doi.org/10.14762/jll.2022.142.
Conceição Manuel Célio 2005: Concepts, termes et reformulations, Presses Universitaires de Lyon.
Conceição Manuel Célio 2006: Há mar e mar... Há termos e termos. Quando os termos dizem mas não condizem! – La Terminología en el siglo XXI: contribución a la cultura de la paz, la diversidad y la sostenibilidad. Actas del IX Simposio Iberoamericano de Terminología RITERM04, Eds. M. T. Cabré, R. Estopá, C. Tebé, Institut Universitari de Lingüística Aplicada, Universidade Pompeu Fabra, 495–502.
Condamines Anne 2017: The emotional dimension in terminological variation. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, Eds. P. Drouin, A. Francœur, J. Humbley, A. Picton, John Benjamins Publishing Company. 11–30. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.18.01con.
Delavigne Valérie 2017: Term usage and socioterminological variation: The impact of social and local issues on the movement of terms. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, Eds. P. Drouin, A. Francœur, J. Humbley, A. Picton, John Benjamins Publishing Company. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.18.
Delgado Amélia, Cruz Ana Lúcia, Coelho Natacha, Romano Anabela 2022: The Mediterranean Diet: Fostering a Common Vision Through a Multidisciplinary Approach, Universidade do Algarve Editora. DOI: https://doi.org/https://doi.org/10.34623/1e6f-ke51.
Depecker Loic 2014: Pour une ethnoterminologie. – Dans tous les sens du terme, Eds. J. Quirion, L. Depecker, L.-J. Rousseau, Les Presses de l’Université d’Ottawa. 13–29.
Diki-Kidiri Marcel 2000: Une approche culturelle de la terminologie. – Terminologies Nouvelles 21 (n° esp. Terminologie et diversité culturelle), 27–31.
Fernández-Silva Sabela 2016: The cognitive and rhetorical role of term variation and its contribution to knowledge construction in research articles. – Terminology 22(1), 52–79. DOI: https://doi.org/10.1075/term.22.1.03fer.
Fernández-Silva Sabela, Freixa Judit, Cabré Maria Teresa 2014: A method for analysing the dynamics of naming from a monolingual and multilingual perspective. – Dynamics and Terminology: An interdisciplinary perspective on monolingual and multilingual culture-bound communication, Eds. R. Temmerman, M. van Campenhoudt, John Benjamins Publishing Company, 183–212. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.16.10fer.
Freixa Judit 2005: Variación terminológica: ¿Por qué y para qué? – Meta 50(4). DOI: https://doi.org/10.7202/019917ar.
Freixa Judit 2006: Causes of denominative variation in terminology: A typology proposal. – Terminology 12(1), 51–77. DOI: https://doi.org/10.1075/term.12.1.04fre.
Freixa Judit 2013: Otra vez sobre las causas de la variación denominativa. – Debate Terminológico 9, 38–46. Available at: https://www.seer.ufrgs.br/riterm/article/view/37170/24032.
Freixa Judit, Fernández-Silva Sabela 2017: Terminological variation and the unsaturability of concepts. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, Eds. P. Drouin, A. Francouer, J. Humbley, A. Picton, John Benjamins Publishing Company, 155–180. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.18.07fre.
Fréjaville Rosa Maria 2009: Le corpus en analyse terminologique de domaines composites et interdisciplinaires. – Passeurs de Mots, Passeurs d’espoir-Actes Des 8e Journées Scientifiques Du Réseau de Chercheurs Lexicologie, Terminologie, Traduction, 593–604. Available at: www.bibliotheque.auf.org/doc_num.php?explnum_id=877.
Gaudin François 2005: La socioterminologie. – Langages 157(1), 81. DOI: https://doi.org/10.3917/lang.157.0081.
Gautier Laurent 2019: La recherche en «langues-cultures-milieux» de spécialité au prisme de l’épaisseur socio-discursive. – Dynamische Approximationen. Festschriftliches pünktlichst zu Eva Lavrics 62,5. Geburtstag (= Kontraste/Contrastes; 3), Eds. M. Calderón, C. Konzett-Firth, Peter Lang, 369–336.
Terminologija | 2023 | 30
31
Page 25
Guantiva Ricardo, Cabré María Teresa, Castellà Josep 2008: Clasificación de textos especializados a partir de su terminología. – Íkala, Revista de Lenguaje y Cultura 13(19), 15–39.
Honório do Couto Hildo 2014: Ecological approaches in linguistics: A historical overview. – Language Sciences 41, 122–128. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2013.08.001.
Kravchenko Alexander 2016: Two views on language ecology and ecolinguistics. – Language Sciences 54, 102–113. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2015.12.002.
Machinho Sílvia 2018: O Conceito de Domínio em Terminologia: o Caso da Dieta Mediterrânica: Dissertação de Mestrado em Ciências da Linguagem, Universidade do Algarve. Available at: http://hdl.handle.net/10400.1/12264.
Nash Joshua 2011: Insular toponymies: pristine place-naming on Norfolk Island, South Pacific and Dudley Peninsula, Kangaroo Island, South Australia: PhD Thesis, School of Humanities, University of Adelaide.
Nash Josua, Mühlhäusler Peter 2014: Linking language and the environment: The case of Norf’k and Norfolk Island. – Language Sciences 41, 26–33. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2013.08.004.
Nazar Rogelio, Cabré María Teresa 2012: Towards a new approach to the study of neology. – Neologica: Revue Internationale de Néologie 6, 63–80.
Noronha Fátima 2018: Proposta para a criação de um recurso terminológico no domínio da aquacultura: Dissertação de Mestrado em Ciências da Linguagem, Universidade do Algarve. Available at: http://hdl.handle.net/10400.1/12270.
Noronha Fátima, Conceição Manuel Célio 2017: Fixação terminológica por tradutores: em busca da normalização perdida. – XIII Jornada Realiter: Terminologia per a La Normalització i Terminologia per a La Internacionalització, 17.
Noronha Fátima, Conceição Manuel Célio 2020a: Discursos de especialidade e recursos terminológicos: mediação e dinamismo. – Terminologia e mediação linguística: métodos, práticas e atividades, Eds. M. C. Conceição, M. T. Zanola, Universidade do Algarve Editora, 59–74. DOI: https://doi.org/http://dx.doi.org/10.34623/bvf-bh80.
Noronha Fátima, Conceição Manuel Célio 2020b: Terminological Variation and Communicative Mediation Within the Context of Specialised Discourse – an Ecolinguistic Approach. – 10th International Conference on The Dynamics of Specialized Languages: Innovative Approaches and Strategies, Eds. C. Teglas, R. M. Nistor, Universidade Babeș-Bolyai, Cluj-Napoca, 153–168.
Picton Aurélie 2010: Marqueurs et contextes riches en connaissances pour observer l’évolution en diachronie courte. – Reconceptualizing LSP: Online proceedings of the XVII European LSP Symposium 2009, Eds. C. Heine, J. Engberg.
Picton Aurélie 2014: The dynamics of terminology in short-term diachrony. – Dynamics and Terminology: An interdisciplinary perspective on monolingual and multilingual culture-bound communication, Eds. R. Temmerman, M. van Campenhoudt, John Benjamins Publishing Company, 159–182. DOI: https://doi.org/10.1075/trlp.16.09pic.
Picton Aurélie, Dury Pascaline 2017: Diastratic variation in language for specific purposes. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, Eds. P. Drouin, A. Francœur, J. Humbley, A. Picton, John Benjamins Publishing Company, 57–80. DOI: https://doi.org/10.1075/trlp.18.03pic.
Real Helena, Dias Rui Rosa, Graça Pedro 2020: Mediterranean Diet conceptual model and future trends of its use in Portugal. – Health Promotion International 36(2), 1–13. DOI: https://doi.org/10.1093/heapro/daaa056.
Real Helena, Graça Pedro 2019: Marcos da história da Dieta Mediterrânica, desde Ancel Keys. – Acta Portuguesa de Nutrição 17, 6–14. DOI: https://doi.org/10.2011/apn.2017.1702.
Remígio-Oliveira Ana Rita 2010: Processo terminográfico: vertentes conceptual, comunicativa e textual: Tese de Doutoramento, Universidade de Aveiro. Available at: http://hdl.handle.net/10773/4532.
Rodríguez-Tapia Sérgio 2018: El grado de especialización textual: caracterización a partir de la percepción sociocognitiva de la terminología y las relaciones discursivas: Thesis Doctoral, Universidad de Córdoba.
Steffensen Sune, Fill Alwin 2014: Ecolinguistics – The state of the art and future horizons. – Language Sciences. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2013.08.003.
Temmerman Rita, Campenhoudt Marc Van 2014: Introduction – Dynamics and Terminology. – Dynamics and Terminology: an interdisciplinary perspective on monolingual and multilingual culture-bound communication, Eds. R. Temmerman, M. Van Campenhoudt, John Benjamins Publishing Company 16, 1–13. DOI: https://doi.org/10.1075/trlp.16
Tercedor-Sánchez Maribel 2011: The cognitive dynamics of terminological variation. – Terminology 17(2), 181–197.
32
Fátima Noronha
Terminological Variation in Specialised Discourse: The Case of the Mediterranean Diet
Page 26
TERMINOLOGINIS VARIANTIŠKUMAS SPECIALIZUOTAME DISKURSE: VIDURŽEMIO JŪROS REGIONO DIETOS ATVEJIS
Santrauka
Terminologiniai ištekliai turi atitikti tarptautinius standartus – kuo labiau turi būti mažinamas terminų variantiškumas. Vis dėlto terminų variantiškumo pasitaiko, o jo priežastis kitąkart galima sieti su terminologinio darbo metodika. Terminologinis variantiškumas, o būtent diastratinis variantiškumas, gali būti susijęs su specializuoto diskurso įvairove, su skirtinga diskurso praktika. Remiantis ankstesniu akvakultūros srities darbu, šiame straipsnyje keliamas klausimas, ar kuriant terminų bazes yra atsižvelgiama į visų reikiamų specialistų nuomonę ir ar galima patobulinti terminų bazių sudarymo būdus.
Atvejo analizei šįkart pasirinkus Viduržemio jūros regiono dietą, atskleidžiama, kaip terminų bazes veikia variantiškumas, susidarantis dėl specialistų grupių skirtumų. Analizuojama, kaip šios srities terminija pateikiama pagrindiniuose terminologijos šaltiniuose (veiklos sritys: viešasis administravimas, įstatymų leidyba ir teisė), ir ji lyginama su pačių susidaryto specializuoto tekstyno terminais (veiklos sritys: akademinė / techninė, kultūrinio / socialinio tarpininkavimo sritis). Pateikiama pavyzdžių, rodančių dviejų skirtingų specialistų grupių pateikiamų terminologinių duomenų skirtumus.
Tačiau net ir į pačių susidarytą tekstyną patenka ne vietos bendruomenių, o kultūros tarpininkų ir tyrėjų pateikta medžiaga. Todėl abejojama, ar jame yra tinkamai pateikiamos žinios, susijusios su tradicine veikla, kurios mokslo ir technikos sritys neapima. Tai veikla, kuriai būdingas ištisas veiklos sričių tinklas ir didžiulė specialistų įvairovė.
Svarstoma, kaip įtraukti šias diskurse galinčias dalyvauti bendruomenes. Pirma, ieškoma metodikos, kaip, remiantis komunikaciniu kontekstu, parengti tekstyną, kuris apimtų įvairias diskurse galinčias dalyvauti bendruomenes. Antra, siekiant įtraukti ne tik akademines ir (arba) technines bendruomenes, siūloma ekolingvistika pagrįsta teorinė sistema, kuri leistų išplėsti specialisto sąvoką įtraukiant įvairesnių diskurso tipologijos skalių. Tai srityse, kuriose specialistų vaidmenį atlieka tradicinės bendruomenės, besireiškiantį variantiškumą leistų nagrinėti iš holistinės perspektyvos.
