Terminologija / Terminology

2025, Nr. 32, p. 1–6

Turinio nuoroda / Contents link

ISSN 2669–2198 (elektroninis / online)

www.mruni.eu

Olga USINSKIENE

DOCTORAL DISSERTATION

Systém pojmů v oblasti migrace a jejich vyjádření v angličtině a litevštině

HUMANITIES, PHILOLOGY (H 004) VILNIUS, 2024

Olga Usinskiene.

SYSTÉM POJMŮ V OBLASTI MIGRACE A JEJICH VYJÁDŘENÍ V ANGLIČTINĚ A LITEVŠTINĚ (SYSTÉM POJMŮ V OBLASTI MIGRACE A JEJICH VYJÁDŘENÍ V ANGLIČTINĚ A LITEVŠTINĚ): doktorská disertace, Vilnius: Univerzita Mykolase Romerise, 2024, 320 s.

SIGITA RACKEVIČIENĖ

Univerzita Mykolase Romerise

E-mail: [email protected]

ORCID ID: https://orcid.org/0000-0001-5794-0296

https://doi.org/10.35321/term32-12

Dne 6. září 2024 obhájila Olga Ušinskienė na Univerzitě Mykolase Romerise (dále jen MRU) doktorskou disertaci A Framework of Concepts in the Migration Domain and their Expression in English and Lithuanian (Systém pojmů v oblasti migrace a jejich vyjádření v angličtině a litevštině) (školitelka prof. dr. Sigita Rackevičienė).

Copyright © 2025 Sigita Rackevičienė. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je otevřeně přístupný a je šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, pokud jsou uvedeni původní autor a zdroj. // Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je otevřeně přístupný a šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, které umožňují neomezené užívání, šíření a reprodukci obsahu v jakémkoli médiu, jsou-li uvedeni autor a zdroj.

Obdrženo: / Received: 2025-03-27. Přijato: / Accepted: 2025-04-03.

1

O. Ušinskienė v disertaci na základě údajů z dvojjazyčných anglicko-litevských korpusů vytvořených pro tento výzkum vymodelovala systém pojmů z oblasti migrace a porovnala jazykové prostředky používané k tvorbě jejich pojmenování. Disertace se tedy zaměřuje na analýzu dvou dimenzí oblasti migrace: analýzu konceptuální dimenze, jejímž cílem bylo vytvořit modely založené na vztazích mezi pojmy a odhalit hlavní procesy v této oblasti, a analýzu lingvistické dimenze, jejímž cílem bylo určit jazykové prostředky používané k pojmenování pojmů z této oblasti.

Pro účely výzkumu byly vytvořeny dva dvojjazyčné korpusy sestávající z mezinárodních a národních dokumentů věnovaných otázkám migrace: paralelní korpus (přibližně 1,5 milionu slov) a srovnávací korpus (přibližně 2,2 milionu slov). Z korpusů bylo vybráno 388 anglických a 376 litevských pojmenování pojmů. V disertaci zahrnují pojmenování pojmů jmenné fráze fungující jako termíny, spojení termínů a vlastní názvy relevantní pro oblast migrace. Kromě toho byly s cílem co nejlépe porozumět obsahu pojmů vybrány další údaje: z korpusů byly pro každý pojem vybrány informativní kontexty a ze specializovaných slovníků a terminologických databází definice. Vytvořené korpusy a jejich metadata jsou uloženy na webu MRU SharePoint (odkaz na web je uveden v první příloze disertace) a všechny shromážděné a systematizované terminologické údaje jsou uvedeny ve druhé příloze disertace o rozsahu 136 stran.

V úvodu disertace jsou vymezeny nejdůležitější parametry výzkumu i vědecká novost, přínos a praktické využití jeho výsledků. Autorka uvádí, že disertace je významná v několika ohledech: 1) provedený terminologický výzkum přispívá k oblasti korpusově založeného terminologického výzkumu angličtiny a litevštiny a rozšiřuje ji o další specializovanou oblast – migraci; 2) modelování systému pojmů založené na vztazích mezi pojmy, které bylo poprvé provedeno na základě dvojjazyčných anglických a litevských údajů z oblasti migrace, má význam pro výzkum konceptuální dimenze specializovaných oblastí; 3) pracovní analýza pojmenování pojmů založená na principech kognitivní lingvistiky je důležitá pro srovnávací výzkum lingvistické dimenze terminologie; 4) obecná metodika výzkumu založená na propojení přístupů vycházejících z analýzy znalostí a lexika přispívá k rozvoji litevských terminologických prací novými metodickými poznatky a perspektivami.

V první části disertace jsou představeny obecné teoretické aspekty výzkumu. Jsou uvedeny hlavní předpoklady terminologické vědy, o nichž se pojednává v základních terminologických pracích a normách ISO věnovaných terminologickým otázkám. Podrobně jsou popsány dva hlavní přístupy uplatněné ve výzkumu disertace – přístup založený na analýze znalostí (onomaziologický) a přístup založený na analýze lexika (sémazionologický). Jsou rozebrány principy těchto přístupů a nejvýznamnější terminologické školy, které je ve svých pracích rozvíjejí. V závěru první části je vysvětleno, jak jsou tyto dva přístupy uplatněny při výzkumu disertace a které jejich aspekty jsou nejdůležitější při analýze pojmové a lingvistické dimenze terminologie oblasti migrace.

2

Ve druhé části disertace jsou představeny paralelní a srovnávací korpusy z oblasti migrace, procesy jejich tvorby a získávání terminologických údajů. Nejprve jsou probrány výhody a nevýhody paralelních a srovnávacích korpusů a zdůvodněno, proč jsou pro provedení podrobného terminologického výzkumu zapotřebí oba typy korpusů. Podrobně jsou představeny fáze tvorby korpusů a jejich složení. Korpusy sestávají z dokumentů mezinárodních a národních organizací. Nejprve byla provedena podrobná analýza mezinárodních organizací a jejich dokumentů a byly vybrány dokumenty potřebné pro výzkum. Zahrnují právně závazné i právně nezávazné dokumenty mezivládních organizací (Organizace spojených národů, Rady Evropy a Evropské unie a organizací, které jim podléhají): úmluvy, primární i sekundární právní předpisy, doporučující dokumenty, zprávy aj. Poté byly analyzovány vnitrostátní právní předpisy Litevské republiky a Spojeného království. Paralelní korpus sestává z dokumentů dostupných v původním jazyce i v překladu (šlo převážně o dokumenty mezinárodních organizací), zatímco srovnávací korpus tvoří dokumenty dostupné pouze v původním jazyce (šlo převážně o národní dokumenty). V disertaci jsou představeny kategorie metadat shromážděných dokumentů a práce spojené se zpracováním textů a jejich nahráním do softwaru Sketch Engine. Následně jsou popsány principy získávání terminologických údajů a určování ekvivalentů. Jsou představeny nástroje softwaru Sketch Engine použité ke shromáždění anglických údajů potřebných pro výzkum: pojmenování pojmů a informativních kontextů potřebných k určení obsahu a vztahů mezi pojmy. Jsou probrány postupy určování litevských ekvivalentů v paralelních a srovnávacích korpusech a nástroje softwaru Sketch Engine, které se k tomu používají.

Třetí část disertace je věnována konceptuální dimenzi oblasti migrace: teoretickým a metodickým principům analýzy, modelování systému pojmů z oblasti migrace a podrobnému představení každého modelu, který tento systém tvoří.

V první kapitole třetí části jsou představeny principy pojmové analýzy. Je pojednáno o významu definic pro výzkum vztahů mezi pojmy a jsou popsány různé klasifikace těchto vztahů, přičemž hlavní pozornost je věnována typologiím vztahů mezi pojmy uvedeným v normách ISO a ve výzkumech Anity Nuopponen. Dále jsou probrány kategorie pojmů definované v pracích Juana C. Sagera a výzkumné skupiny „LexiCon“ z Granadské univerzity. Jsou představeny kategorie pojmů, do nichž se řadí pojmy identifikované během výzkumu disertace: činnosti a stavy (ACT), živé objekty (ANE) a neživé objekty a jejich vlastnosti (INANE).

Ve druhé kapitole třetí části je popsán vymodelovaný systém pojmů z oblasti migrace – jeho celková struktura a jednotlivé modely. Vymodelovaný systém migrace se skládá ze tří modelů:

1) Příčinný řetězec migrace, který propojuje procesy vyvolávající migraci s procesy, jež migrace vyvolává;

2) Model taxonomie migrace, který se skládá ze tří menších částí věnovaných třem druhům migrace: pracovní migraci, migraci za účelem sloučení rodiny a humanitární migraci;

3

3) Model migračních procedur, rovněž složený ze tří částí věnovaných procedurám jednotlivých druhů migrace: proceduře pracovní migrace, proceduře rodinné migrace a proceduře humanitární migrace.

Každý model je podrobně představen: vysvětluje se, které vztahy mezi pojmy umožnily vytvoření modelu a jak se různé typy vztahů spojují v ucelený celek; popisuje se, které kategorie pojmů a konkrétní pojmy byly do jednotlivých modelů zařazeny, jaké jevy v reálném světě odrážejí a jaká anglická a litevská slova a fráze se k jejich pojmenování používají. Každý model a jeho části jsou rovněž představeny ve strukturovaných schématech, která zdůrazňují typy vztahů mezi pojmy a systémové podobnosti a rozdíly mezi modely.

Čtvrtá část disertace se věnuje lingvistické dimenzi oblasti migrace: teoretickým a metodologickým principům analýzy a analýze jazykových prostředků používaných k vytváření názvů pojmů z oblasti migrace v angličtině a litevštině.

V první kapitole čtvrté části jsou představeny principy analýzy kognitivního tvoření slov a principy analýzy lexikálních a syntaktických prostředků používaných k vytváření názvů pojmů. Metodologický základ každé úrovně analýzy je znázorněn schématem reprezentujícím vztah mezi pojmem a jeho názvy v angličtině a litevštině, čímž se zdůrazňuje, že cílem analýzy je zjistit, které jazykové prostředky se v angličtině a litevštině používají k vyjádření téhož pojmového obsahu.

Ve druhé kapitole čtvrté části jsou představeny výsledky empirické analýzy. Údaje z analýzy jsou uspořádány do několika vrstev, aby se zjistilo: 1) zda existují zřetelné rozdíly v jazykovém vyjádření mezi pojmy náležejícími k různým pojmovým modelům a mezi pojmy náležejícími k různým kategoriím pojmů (ACT, ANE, INANE); 2) jaké rozdíly v jazykovém vyjádření existují mezi názvy pojmů v angličtině a litevštině. Tato vícevrstevná analýza se odráží i ve struktuře podkapitol: údaje pro každý model a případně každou kategorii se v nich analyzují samostatně a na závěr se výsledky shrnují. Při uvádění názorných příkladů údajů se vždy párují anglické a litevské ekvivalenty označující tentýž pojem. Analyzují se tyto aspekty:

1) případy synonymie: dvojjazyčné dvojice názvů pojmů se třídí podle počtu synonym v každém jazyce (2:1; 1:2; 2:2 atd.) a podle typů synonym (lexikálních, slovotvorných, syntaktických a morfologických);

2) počet významových složek: názvy pojmů se dělí na monolexikální a polylexikální;

3) lexikální významy významových složek: v každé kategorii pojmů se určují lexikální významy hlavní složky a modifikátorů názvů pojmů a třídí se podle sémantických polí;

4) typy modifikace polylexikálních názvů pojmů: v každé kategorii pojmů se názvy pojmů třídí podle umístění modifikátorů vůči hlavní

4

z hlediska členu, tj. podle toho, zda je modifikace prepoziční, postpoziční, nebo oboustranná (pre- i postpoziční);

5) syntaktická struktura názvů polylexikálních pojmů: názvy pojmů každého typu modifikace se člení podle své syntaktické struktury, reprezentované posloupnostmi slovnědruhových značek modifikátorů.

Každý aspekt byl rovněž analyzován kvantitativně – byla provedena podrobná kvantitativní analýza dat, která odhaluje tendence v tvorbě názvů pojmů jak v jednotlivých pojmových modelech, tak napříč modely.

Závěry uvádějí nejdůležitější výsledky každé části disertace a pojednávají o tom, jaké nové poznatky přinášejí o zkoumaném předmětu.

Autorka uvádí, že kombinace metod založených na analýze znalostí a analýze lexika umožnila posuzovat názvy pojmů nejen jako strukturální jednotky konceptuálního systému, ale také jako jednotky přirozeného jazyka v prostředí jejich přirozeného užívání.

Práce na tvorbě korpusů a vytěžování dat ukazují, že výzkum terminologických dat z oblasti migrace vyžaduje dva typy korpusů – paralelní a srovnávací. Umožňují shromáždit mnohem úplnější soubor terminologických dat z oblasti migrace, větší množství informativních kontextů a určit více ekvivalentů v angličtině a litevštině.

Analýza konceptuální dimenze oblasti migrace odhalila, že pojmy z oblasti migrace lze rozdělit do tří hlavních konceptuálních modelů založených na těchto vztazích mezi pojmy: ontologických (příčina–následek, část–celek, proces–výsledek, subjekt–činnost–objekt) a logických (nadřazené a podřazené pojmy). Všechny tři modely tvoří společný systém pojmů oblasti migrace, který odráží konceptualizaci jevů této oblasti v mezinárodních a vnitrostátních dokumentech.

Analýza lingvistické dimenze oblasti migrace odhalila, jaké jazykové prostředky se v angličtině a litevštině používají k vyjádření názvů pojmů náležejících k různým konceptuálním modelům a kategoriím. Analýza ukázala, že synonymie je nejrozšířenější ve 2. a 3. modelu a že nejběžnějším typem synonym v obou jazycích jsou lexikální synonyma (např.: permanent migration – pastovioji migracija / nuolatinė migracija, illegal entry / irregular entry – neteisėtas atvykimas). Výzkum potvrdil také tendenci k polylexikálnosti termínů, kterou výzkumníci zjistili i v jiných oborových oblastech. V analyzovaném materiálu disertace tvoří polylexikální jednotky 92% všech názvů pojmů z oblasti migrace v angličtině i litevštině. Analýza lexikální struktury odhalila, že většina názvů pojmů je kompozičních – jejich význam lze pochopit na základě významů jednotlivých členů. V každém modelu jsou názvy tvořeny členy náležejícími k různým sémantickým polím. Hlavní člen nejčastěji označuje určitou činnost či stav, neživý nebo živý objekt, zatímco modifikátory upřesňují vlastnosti pojmu označeného hlavním členem z různých hledisek, např. názvy pojmů asylum for an applicant – prieglobsčio prašytojui jsou vytvořeny podle tohoto principu: HLAVNÍ ČLEN ‚forma ochrany‘ + MODIFIKÁTOR ‚účastník migrace‘.

5

Analýza syntaktických struktur odhalila, že v 1. a 3. modelu se používá jak prepozitivní, tak postpozitivní modifikace, avšak pro 2. model, který zahrnuje taxonomii druhů migrace, není postpozitivní modifikace vůbec typická, např. labour migration – pracovní migrace. Ve většině případů se typy modifikace v angličtině a litevštině shodují, avšak v řadě případů odpovídají anglická označení postpozitivní modifikace litevským označením prepozitivní modifikace, např. children of refugees – děti uprchlíků.

Autorka shrnuje závěry a uvádí, že „mohou poskytnout cenné informace vědcům zabývajícím se modelováním pojmových systémů, srovnávací terminologickou analýzou a výzkumem překladu“ (s. 314). Autorka také poznamenává, že paralelní a srovnávací korpusy sestavené během výzkumu „lze opakovaně využívat v lingvistickém výzkumu v oblasti migrace“ (tamtéž).

Disertace Olgy Ušinskienė A Framework of Concepts in the Migration Domain and their Expression in English and Lithuanian (Migracijos srities sąvokų sistema ir raiška anglų ir lietuvių kalbose) významně přispívá k terminologickému výzkumu v Litvě a doplňuje jej o důkladný terminologický výzkum další specializované oblasti – migrace –, který je cenný shromážděnými údaji, jejich analýzou i metodologickými postřehy. Jak uvádí autorka disertace, výsledky výzkumu mají také praktickou hodnotu. Pojmový systém oblasti migrace může být užitečný odborníkům v této oblasti při organizování a předávání znalostí o migračních procesech i členům veřejnosti, kteří si chtějí tyto znalosti osvojit. Výsledky lingvistické analýzy mohou poskytnout cenné informace tvůrcům terminologie a překladatelům. Výzkum obou dimenzí může být přínosný pro odborníky na správu terminologie a vývojáře technologií působící v oblasti znalostního inženýrství a automatické extrakce dat. Shromážděná dvojjazyčná výzkumná data lze rovněž využít při sestavování terminologické databáze pro oblast migrace, která by byla přínosná pro migranty, pracovníky migračních institucí, legislativce a překladatele i studenty migračního práva a politiky.

6