V posledním desetiletí se v úzu objevilo více než sto dvacet neologismů1 – nových útvarů obsahujících komponent (-)tinkl-, např.: ikitinklinis, įtinklinti, tinklaraštininkauti, tinklumas, tinklalapynas, supertinklas, tinklaerdvė, plepatinklis, mikrotinklaraštininkas. Jsou předmětem tohoto článku: je provedena kvalitativní a kvantitativní analýza struktury a užívání 123 neologismů2 – jejich rozdělení podle slovních druhů, původu, slovotvorných způsobů a typů, slovotvorných kategorií. Pojednává se o typičnosti nových útvarů a (stručně) o otázkách souvisejících s jejich vztahem k novým výpůjčkám s různými kořeny, jejich funkcemi a lexikalizací a socializací, tj. zakořeněním v jazykovém systému a úzu.
1. Především je třeba říci, že komponent spojující neologismy pojednávané v článku – podstatné jméno tinklas (angl. network) lze rovněž považovat za neologismus, avšak na rozdíl od nových lexémů náležejících do zkoumaného souboru patří mezi nové sémy. V digitálním věku toto slovo získalo nový – internetový – význam3: v počítačových slovnících
1 Neologismus je v článku tradičně chápán jako jakékoli nově se objevivší slovo. Neologismus může být nově přejatý, nově utvořený nebo vzniklý v důsledku sémantického vývoje. V litevské lingvistice se obvykle označují jako nové výpůjčky, novotvary, sémantické neologismy. Novotvar je tradičně chápán užším způsobem: jde o neologismus vzniklý tvořením slov, tj. nový slovotvorný útvar (viz: Urbutis 1978: 28–29; Jakaitienė 1980: 82–84; Offord 2001: 98; Girčienė 2006: 74–75 aj.).
2 Tolik neologismů s komponentem (-)tinkl- bylo nalezeno v písemném a elektronickém úzu do srpna 2011. Za účelem získání úplného souboru byla pomocí obecného internetového vyhledávače Google dodatečně prověřena celá možná slovotvorná paradigma zahrnující všechna hypotetická odvozená a složená slova od podstatného jména tinklas.
3 Plg. Miliūnaitė 2010: 109; šį atvejį būtų galima interpretuoti ir kaip terminologizuotą bendrinės kalbos žodžio tinklas reikšmę, t. y. „susisiekimo, kelių, ryšių ir kt. linijų sistema“ (DLKŽ, LKŽ).
J. GIRČIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
165
Page 2
síť je definována jako „skupina počítačů a dalších zařízení propojených komunikačními linkami tak, aby mezi nimi byla možná výměna dat“, přičemž „za největší počítačovou síť se považuje internet“ (EKŽ). Je pochopitelné, že mnohé novotvary náležející do slovotvorného hnízda počítačového termínu síť jsou rovněž počítačovými termíny plnícími referenční funkci. Je třeba poznamenat, že značná část z nich vznikla jako ekvivalenty nových výpůjček s různými kořeny, např.: webová stránka (webpage, angl. web page), internet (web, angl. World Wide, Web), podsíť (subnet, angl. subnet, subnetwork), blog (blog, angl. blog).
2. Mezi novotvary, jak je obvyklé v obdobích rozvoje nominace (Цуруна 1984: 181; Cichocki 1996: 779), převažují podstatná jména (77%; např. videotinklaraštininkas). Slovesa jsou téměř šestkrát méně častá (14%; např. tinklėti), přídavná jména jedenáctkrát méně (7%; např. tinklaveikinis), příslovcí je jen několik (2%; např. žiniatinkliškai).
OBR. 1. Rozložení podle slovních druhů (v%)
3. Většina (80%) nových útvarů je litevského původu, např. tinkladraugis. Pouze pětina novotvarů (20%) je hybridních, tj. obsahuje také přejatý prvek, např. fototinklaraštis (srov. přejaté slovo fotoblogas, angl. photoblog). Mezi hybridními útvary je nejvíce složenin (16; např. megatinklas), téměř třikrát méně je odvozenin s mezinárodními předponami (6; např. subtinklas), nejvzácnější jsou novotvary s nelitevskými příponami (3; např. tinklistas).
166
KALBOS KULTŪRA | 84
Page 3
4. Většinu probíraných novotvarů lze považovat za typické odvozeniny. Zastoupeny jsou všechny slovotvorné způsoby4 (viz obr. 2).
OBR. 2. Rozložení novotvarů podle slovotvorných způsobů (v procentech)
Přibližně polovinu (48%) novotvarů tvoří složeniny, např. tinklažmogis. Méně než třetina (16) z 59 složenin je hybridních, např. skautatinklis. Je třeba poznamenat, že přibližně polovinu takových složenin tvoří hybridy složenin a mezinárodních prvků, které dříve nebyly pro litevské slovotvorbě charakteristické, např. videotinklaraštis. Jedna složka 53 složenin je podstatné jméno tinklas, u 6 jde o tinklaraštis, např.: darbatinklis, pseudotinklaraštis. Složený kmen mají také další novotvary, které spolu se složeninami tvoří více než polovinu zkoumaného souboru nových slov, celkem 73 jednotek, neboť 14 (vícestupňových) složenin je základem odvozenin, např. fototinklaraštininkas, tinklaraštėti. Početné odvozeniny od složenin lze hodnotit jako nový slovotvorný sklon, který se výrazněji projevil v posledních desetiletích (Keinys 1979: 155; Gaivenis 1980: 31; Mikelionienė 2000: 10–12, 17; Girčienė 2005: 53–54 a další). Jeho příčinou je pravděpodobně potřeba přesnější nominace usnadňující komunikaci, která se projevuje snahou přiblížit lexikální význam útvaru jeho slovotvornému významu (podrobněji viz Girčienė 2005: 54 a další)5. Takové procesy jsou charakteristické i pro jiné
4 Zvratná odvozená slova se podle DLKG: 406–409 považují za představitele samostatného slovotvorného způsobu.
5 Při užívání odvozeniny jako lexikální jednotky by se mohlo zdát, že její motivace, význam vyplývající ze samotné stavby útvaru, by měla zůstat v pozadí (Gaivenis 1996: 31). Odvozeniny jsou však sekundární nominační jednotky, v nichž jsou zaznamenány informace nejen o určitém objektu skutečnosti, ale také o určitých vztazích mezi skutečnostmi a slovy, která je pojmenovávají (Jakaitienė 1988: 24, 92). Dokud zůstává motivace odvozeniny zřejmá, její fungování stále
J. GIRČIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
167
Page 4
3. OBR. Rozložení přípon podle počtu odvozených slov
proto se liší od jednoduchého slova. Slovotvorná struktura slova určuje zásady jeho užívání a brání tomu, aby lexikální význam překročil určité hranice (Urbutis 1978: 56–64). Z různých lexikálních variant se v úzu obvykle prosazují ty, jejichž zvuková podoba je jednoznačná a maximálně informativní (Urbutis 1978: 63–65; Haugenas 1994: 23; Skardžius 1997: 79–80; Girčienė 2005: 107–127).
168 KALBOS KULTŪRA | 84
Page 5
O něco méně časté než složeniny jsou odvozeniny s příponou (36%), např. tinklija. Přibližně desetinu (11%) nových útvarů tvoří odvozeniny s předponou, např. betinklis. Velmi vzácné jsou zvratné odvozeniny (3%; např. įsitinklinti)6 a odvozeniny koncovkové (2%), např. tinklius. K tvoření 64 odvozenin bylo celkem použito 20 různých přípon, z nichž tři nejsou litevské (viz obr. 3); 12 různých předpon, z nichž pět je cizího původu: po dvou odvozeninách s předponami ne- a super-; po jedné s be-, į-, iš-, po-, už-; po jedné odvozenině s předponami anti-, inter-, meta-, sub-; 2 různé koncovky: po jedné odvozenině s -is a -us. Mezi odvozeninami převažují jmenné útvary (73%; 47), slovesné odvozeniny tvoří méně než třetinu (27%; 17). Z obrázku 3 je patrné, že nejproduktivnějšími formanty jsou přípony -imas a -ininkas.
5. Jak již bylo uvedeno, většinu zkoumaných neologismů s komponentem (-)tinkl- tvoří podstatná jména, jimž proto bude dále věnována největší pozornost. Mezi 95 podstatnými jmény rovněž převažují složeniny (62%); příponových odvozenin je méně než polovina tohoto počtu (29%), předponových odvozenin méně než desetina (7%) a nejvzácnější jsou odvozeniny koncovkové (2%).
5.1. Většina složenin (75%), tedy 44 z 59, je – jak je v litevštině obvyklé (srov. DLKG 151; Keinys 1999: 69) – utvořena s druhou jmennou složkou. Mezi nimi je nejoblíbenějším podstatným jménem tinklas – tuto druhou složku má 21 složenin, z nichž téměř polovina obsahuje spojovací samohlásku, např. naudatinklis. Druhým nejčastějším je složené slovo tinklaraštis, které patří do souboru neologismů a je druhou složkou šesti dalších, již druhotných složenin, např. mikrotinklaraštis. Je třeba poznamenat, že všechny složeniny s touto druhou složkou jsou hybridní: jejich prvními složkami jsou mezinárodní prvky foto-, video-, mikro-, makro- atd. Tato složená podstatná jména v úzu obvykle konkurují nejen přejatému slovu, ale také jeho dvouslovnému litevskému ekvivalentu: srov. audiotinklaraštis a audioblogas, garso tinklaraštis. Mezi složeninami s druhou složkou tinklas je téměř polovina hybridních, např. megatinklas. Některé z nich patří mezi atypické složeniny doložené ojedinělým užitím, např. sociatinklis. Mezi nimi jsou i stylisticky příznakové neologismy, které kromě referenční funkce plní také funkci emocionálně-expresivní a metajazykovou (srov. Jakobson 2004: 10–17 a dále), např.: Nemá snad smysl světovou síť
6 Slova s takovou morfémovou stavbou lze považovat také za odvozeniny s předponou od zvratných sloves, v tomto případě od tinklintis (viz postřehy V. Urbučio o útvarech s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů: Urbutis 1978: 91–93).
J. GIRDŽIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
169
Page 6
zúžit nebo číst podle jeho obsahu. Pak bude třeba také „paskalatintinklio“, „plepatinklio“, „pornotinklio“ atd. [intern. kom.]. Většina složených podstatných jmen s druhou jmennou složkou je determinativní, tj. první složka vymezuje a zužuje význam druhé složky (Urbutis 1961: 68; LKG I: 457; DLKG: 151).
Více než šestina (13) složenin má druhou slovesnou složku, např. tinklavaldą. To v zásadě odpovídá slovotvorným tendencím litevských neologismů: uvádí se, že jen přibližně každá pátá složenina má druhou složku založenou na slovese (Keinys 1999: 69). První složka všech těchto složenin je jmenná (tinklas) a všechny kromě jedné mají spojovací samohlásku –a– (tinklokūra, užívá se však i synonymum tinklakūra). První složka většiny pojednávaných složenin tradičně označuje předmět děje vyjádřeného druhou složkou, např. tinklas klaida. Tradičně se jako obě složky složenin tohoto typu nejčastěji užívají nederivované kmeny, např. tinklat arša (srov. Girčienė 2005: 68).
Jen dvě složeniny mají jiné složky: jedna z nich má složku adjektivní: tinklapalaikis; druhá má složku vyjádřenou nesamostatným mezinárodním prvkem: tinklomatas (viz Mikelionienė 2000: 132 a dále).
Shrneme-li složeniny, lze říci, že jen několik z nich jsou v úzu již ustálené počítačové termíny, které vytlačily dubletní přejatá slova. Za takové lze považovat tinklalapį, tinklaraštį, žiniatinklį. V úzu se také šíří nové složeniny tinklavietė, tinklaveika, tinklažmogis. Poslední z nich je mimochodem nejen ekvivalentem přejatého slova internautas: existují texty, v nichž se tento neologismus užívá v užším, specializovaném významu než „uživatel internetu“ interneto vartotojas – označuje „mladé internetové průkopníky ve věku 20–29 let, kteří chtějí jako první vyzkoušet všechny novinky; vyřizování záležitostí přes internet je jejich každodenní rutinou; internet potřebují jako prostředek sebevyjádření, k komunikaci a trávení volného času.“ Srov. další uváděné typy uživatelů internetu: cílevědomí, společenští, neteční, konzervativní (viz http://mediametamorfozes.wordpress.com/2011/02/05/inter-neto-vartotoju-paveikslas-lietuvoje-2011-m/).
5.2. Mezi novými příponovými podstatnými jmény (27), odvozenými pomocí 12 různých přípon, je téměř dvakrát více jmenných (65%) než slovesných odvozenin (35%). Celkově příponová podstatná jména zastupují šest slovotvorných kategorií. Nejpočetnější je kategorie nositelů jmenné vlastnosti (31%), do níž patří odvozeniny tří různých přípon. Nejproduktivnější z nich je produktivní přípona této kategorie –ininkas (srov. DLKG: 94). Šest nových útvarů: tinklaraštininkas, fototinklaraštininkas, mikrotinklaraštininkas, videotinklaraštininkas, tinklasaitininkas, tinklaveikininkas, jejichž
170
KALBOS KULTŪRA | 84
Page 7
Základy jsou rovněž neologismy – (vícestupňové) složeniny obsahující komponent -tinkl-, které označují osoby podle jejich povolání, záliby nebo věci s nimi spojené (srov. DLKG: 114). Z uvedených odvozenin se v úzu nejvíce prosadila první z nich – ekvivalent nového výpůjčního slova blogeris, které plní referenční funkci a je rovněž velmi frekventované. Také další neologismy s komponentem -tinklarašt-, označující užší, dílčí pojmy, mají tendenci se šířit. Další dva neologismy náležející do kategorie názvů nositelů vlastností – derivát se sufixem -išius tinkličius a útvar s mezinárodním sufixem -istas, tinklistas, jsou odvozeniny od podstatného jména tinklas. Údaje o úzu ukazují, že jde o příležitostné, stylisticky příznakové neologismy, které kromě referenční funkce plní také funkci emocionálně-expresivní a metalingvistickou, např.: Na základě tohoto termínu lze tvořit další výrazy přesně vystihující specialistu z nějakého jiného (dokonce dost úzce vymezeného!) oboru až do morku kostí (kdo jako první řekl tinkličius?;-) [intern. kom.]; Jasně, obrať se na Algirdase, u nás je to pořádný tinklistas☺ [intern. kom.]. Je třeba poznamenat, že hravost a jazyková hra jsou považovány za význačný rys postmoderní epochy, pro niž jsou neologismy obecně velmi příznačné (Lapenienė 2007; Lyotard 2010: 32 aj.).
Druhou nejpočetnější kategorií (23%) jsou názvy dějů neboli slovesná abstrakta. Patří sem šest derivátů nejproduktivnějšího sufixu této kategorie -imas (srov. DLKG: 94): tinklaraštinimas, tinklaraščiavimas, tinkl(i)avimas(is), tinklėjimas, tinklinimas(is), į(si)tinklinimas. Jde o vícestupňové příležitostné útvary (s výjimkou posledních dvou), jejichž základová slova jsou rovněž neologismy zkoumaného souboru.
O něco méně nových útvarů patří do kategorie názvů vlastností neboli jmenných abstrakt (15%). Jde o čtyři deriváty tří různých sufixů: -umas, -ystė a mezinárodního -izmas. Jeden z nich je útvarem prvního stupně – ne zcela typickou odvozeninou podstatného jména tinklas, totiž tink#lumas. Deriváty tohoto sufixu se nejčastěji tvoří z přídavných jmen (viz DLKG: 100–101), srov. další, vícestupňový útvar tinkliškumas. Další útvary této kategorie, jejichž základovými slovy jsou neologismy zkoumaného souboru tinklaraštystė a tinklaraštizmas, je třeba hodnotit jako stylisticky příznakové konkurenční lexikální varianty; stejně jako další dva jsou zatím v úzu velmi vzácné.
Kategorii názvů míst, která zahrnuje stejně mnoho neologismů (15%) a jež mají tendenci se v úzu šířit, tvoří deriváty se sufixy -ija a -ynas, jejichž slovotvorným základem je rovněž neologismus zkoumaného souboru tinklaraštis: tinklaraštynas a tinklaraštija. Druhý z nich, ačkoli není zcela typický, úspěšně konkuruje novému výpůjčnímu slovu blogosfera (podrobněji viz Girčienė 2008).
J. GIRČIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
171
Page 8
6. Závěrem lze říci, že téměř šestina neologismů (22) obsahujících komponent (−)tinkl− tvoří základová slova dalších nových útvarů, které představují přibližně třetinu celého souboru (44). Většina z nich má jednu odvozeninu, např.: tinklažmogis → tinklažmogiškas; tinkl(i)uoti → tinkl(i)avimas; tinklinėti → tinklinėtojas. Několik slov je základem pro dvě až tři odvozeniny, např.: tinklaveika → tinklaveikininkas, tinklaveikinis; tinklalapis → tinklalapynas, tinklalapiškas, tinklalapinti. Nejrozsáhlejší slovotvorné hnízdo má nové složené podstatné jméno tinklaraštis. Tento neologismus je základem celkem 19 nových útvarů, např.: tinklaraštis → tinklaraštininkas, tinklaraštiškas, tinklaraštija, tinklaraštynas, tinklaraščiauti, mikrotinklaraštis (všechny případy viz seznam neologismů). Je také komponentem osmi vícestupňových útvarů, např.: tinklaraštininkauti, tinklaraštiškai, tinklaraščiauvimas, mikrotinklaraštininkas. Neologismy s komponentem (−)tinklarašt−, které mají jasnou motivaci, jsou systémové (vytvářejí adekvátní systém k cizím slovům), poměrně úsporné a produktivní, se v úzu rychle šíří a dokážou konkurovat nejen dubletním výpůjčkám, ale i jejich dalším ekvivalentům: srov. tinklaraštis a blogas, asmenraštis, interneto dienoraštis (podrobněji o konkurenčních tendencích mezi výpůjčkami s kořenem (−)blog− a jejich různokořennými ekvivalenty, z nichž více než polovinu tvoří výrazy s komponentem (−)tinklarašt−, viz Girčienė 2008).
ZÁVĚRY
V posledním desetiletí se v úzu objevilo 123 neologismů – nových útvarů obsahujících komponent (−)tinkl−, např.: įsitinklinti, betinklis, žiniatinkliškai. Převládají mezi nimi litevské neologismy (80%), hybridní útvary, např. megatinklas, tvoří pouze pětinu souboru. Značná část neologismů vznikla jako ekvivalenty nových výpůjček s různými kořeny, plnící referenční funkci; některé z nich lze považovat za výpočetní termíny, např. žiniatinklis (vebas). Slovotvorba tedy nepochybně zůstává důležitou protiváhou jiného způsobu vzniku neologismů – procesu přejímání. Existují také nové útvary, včetně stylisticky konotovaných, tak příznačných pro postmodernu, které plní emocionálně-expresivní, metajazykové aj. funkce a nelze je spojovat s konkrétními výpůjčkami ani s výpočetními termíny, např. plepatinklis. Pro jednotlivé etapy rozvoje nominace je příznačné, že mezi neologismy převládají podstatná jména (77%).
Většinu neologismů lze považovat za typické útvary. Z obecnějších nových slovotvorných tendencí je třeba zmínit dříve v litevské slovotvorbě neobvyklé
172
KALBOS KULTŪRA | 84
Page 9
Velké množství neobvyklých složenin a hybridů s mezinárodními komponenty, jakož i odvozenin od složenin, např. videotinklaraštis, tinklalapynas. Téměř polovinu vzorku (48%) tvoří složeniny, mezi nimiž tradičně převažují determinativní složeniny s druhou jmennou složkou, např. tinkladraugis. Četnost složených slov, která dříve nebyla pro litevštinu tak typická, potvrzuje trend jejich nárůstu, jenž se projevil v posledních desetiletích. Pravděpodobně je to dáno potřebou přesnější nominace usnadňující komunikaci – v užívání se obvykle prosazují neologismy, jejichž zvuková podoba je jednoznačná a maximálně informativní: tím se snižuje zátěž paměti a usnadňuje začlenění nových slov do aktivní slovní zásoby.
Druhé nejčastější (36%) jsou odvozeniny tvořené příponami, např. tinklija. Přibližně desetinu (11%) nových útvarů tvoří odvozeniny s předponami, např. potinklis. Zvratné odvozeniny (3%) a odvozeniny s koncovkami (2%) jsou velmi vzácné. Při tvoření odvozenin bylo celkem použito 20 různých přípon, 12 předpon a 2 koncovky. Nejproduktivnějšími formanty jsou přípony –imas a –ininkas: nalezeno bylo po šesti odvozeninách náležejících do kategorií slovesných abstrakt (např. tinklaraštinimas) a nositelů jmenných vlastností (např. tinklaraštininkas).
Téměř šestina neologismů obsahujících prvek (-)tinkl- představuje základová slova jiných nových útvarů, které tvoří více než třetinu celého vzorku (36%). Největší slovotvorné hnízdo (27) má nový složený substantivní neologismus tinklaraštis. Rychlé procesy lexicalizace a socializace – větvení slovotvorby, vysoká frekvence užívání mnoha neologismů, např. tinklalapis, tinklaraštis, tinklaraštininkas, tinklavietė, žiniatinklis, jejich schopnost konkurovat výpůjčkám s různými kořeny a jejich dalším ekvivalentům a příznivý elektronický diskurz pro většinu neologismů s komponentem (-)tinkl- umožňují hovořit o jazykovém i společenském vhledu autorů neologismů a o jejich možném dalším rozvoji.
ABECEDNÍ SEZNAM NEOLOGISMŮ S KOMPONENTEM (-)TINKL-
antitinklaraštis
audiotinklaraštis
betinklis
darbatinklis
fototinklaraštininkas
fototinklaraštis
ikitinklinis
infotinklas
intertinklas
intratinklas
išsitinklinti
ištinklinti
(se)zasíťování
zasíťovat se
zasíťovat
makroblog
megaplán
metasíť
mikrobloger
mikroblog
datová síť
J. GIRCĖNIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
173
Page 10
nová síť
nezařadit do sítě
nesíťový
postelová síť
žvanivá síť
popová síť
pornografická síť
podsíť
pseudoblogová síť
pseudosíť
skautská síť
sociální síť
sociální síť
podsíť
superblogová síť
super síť
mezisíť
mezivnitřní síť
šeptavá síť
síťování
síťovat
síťový pracovník
tvůrce sítě
síťový deník
síťový pracovník
síťový přítel
síťový prostor
síťový hlas
síťová rokle
síťová knížka
síťotvorba
síťový pořad
vytvářet webové stránky
webová stránka
webový
soubor webových stránek
internetový ročník
dlouhodobý web
webová stránka
webový plochý panel
blogovat
blogování
blogovat
blogerka
blogger
stávat se blogem
blogová sféra
blogování
bloger
blogovat
blogový
blogovat
blog
blogově
blogistický
blogismus
blogoviště
blogerství
síťař
síťová média
znečištění sítě
síťař
síť[obraz]
síťová správa
síťový správce
síťová adresa
síťový vedoucí
síťování
síťový pracovník
síťový
webová stránka
síťová zpráva
síťový člověk
síťový
síťování
síťovat
síťování
síťovat
síťovač
síťový
propojování (sítěmi)
připojovat se k síti
uživatel sítě
síťáček
síťák
síťař
síťař
síťovost
síťař
síťová architektura
síťomat
síťovost
zapojit se do sítě
propojit do sítě
videobloger
videoblog
veřejná síť
nadřazená síť
celosíť
webový
webový prohlížeč
webově
LITERATŪRA
Cichocki W. 1996: Data Analysis. – Contact Linguistics 1 (HSH 12.1), Berlin–New York, 776–787.
DLKG 1997: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
174
KALBOS KULTŪRA | 84
Page 11
DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas. Prieiga per internetą: http://www.lki.lt/dlkz.
EKŽ – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas. 2-as papildytas leidimas, Vilnius: TEV, 2008. Prieiga per internetą: http://www.likit.lt/term/enc.html (žiūrėta 2011 m. rugpjūčio mėn.).
Gaivenis K. 1980: Naujadarai ir naujažodžiai. – Mokslas ir gyvenimas 2, 31.
Gaivenis K. 1996: Kalbiniai ir loginiai terminų reikalavimai. – Terminologija 3, 26–38.
Girčienė J. 2005: Naujųjų skolinių atitikmenys: struktūra ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Girčienė J. 2006: Verstinės literatūros naujažodžiai. – Kalbos kultūra 79, 74–90.
Girčienė J. 2008: Naujieji svetimžodžiai su šaknimi blog- ir jų atitikmenys. – Kalbos kultūra 81, 50–64.
Haugenas E. 1994: Kalbotyra ir kalbos planavimas. – Sociolingvistika ir kalbos kultūra, Vilnius: Gimtoji kalba.
Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius: Mokslas.
Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius: Mokslas.
Jakobson R. 2004: Lingvistika ir poetika. – Baltos lankos 18–19, 5–49.
Keinys S. 1979: Galūninė terminų daryba. – Lietuvių kalbotyros klausimai 19, 155–183.
Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universitetas.
Lapėnienė D. 2007: Žodžiai ir prasmės perteikiant postmodernistinę realybės sampratą. Prieiga per internetą: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:rc6O21MAmtcJ:www.lhpa.net/files/Straipsniai/Lapenaite_Zodziai_ir_prasmes.doc+Dalia+Lap%C4%97nien%C4%97+%C5%BDOD%C5%BDIAI+IR+PRASM%C4%96S+PERTEIKIANT+POSTMODERNISTIN%C4%98+REALYB%C4%96S+S%C4%84MPRAT%C4%84&cd=7&hl=lt&ct=clnk&gl=lt (žiūrėta 2011 m. rugpjūčio mėn.).
Lyotard J. F. 2010: Postmodernus būvis, Vilnius: Baltos lankos.
LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis.
LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas, t. 1–20, 1941–2002, elektroninis variantas (2005). Prieiga per internetą: http://www.lkz.lt.
Mikelionienė J. 2000: Naujoji lietuvių kalbos leksika (daktaro disertacija), Kaunas, VDU.
Miliūnaitė R. 2010: Bendrinės kalbos normintojai ir besikurianti skaitmeninio modernizmo visuomenė. – Kalbos kultūra 83, 98–118.
Offord M. 2001: French Words: Past, Present and Future, Clevedon etc.: Multilingual Matters.
J. GIRČIENĖ. Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-
175
Page 12
Picone M. 1996: Anglicisms, Neologisms and Dynamic French, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Skardžius P. 1997: Rinktiniai raštai 2. Bendrinė kalba ir jos vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
Urbutis V. 1961: Dabartinės lietuvių kalbos sudurtinių daiktavardžių daryba. – Dabartinė lietuvių kalba, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 65–121.
Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas.
Цурупа Л. Ю. 1984: Некоторые наблюдения над УСНФХ английского языка. – Исследование семантических структур слов и их сочетаемости, Москва: МГПИ.
Gauta 2011 11 04
NEOLOGISMS WITH THE COMPONENT (-)TINKL-
Summary
The paper examines the structure and usage of 123 recently adopted neologisms, or new words, with the element –tinkl– from the quantitative and qualitative point of view. The analysis focuses on new coinages within the word-building entry of the noun tinklas (‘network’) and their distribution according to part of speech, origin, ways and types of word-building. An attempt is made to discuss issues of typicality of new coinages as well as related issues of their relationship with alternative new loan words (containing various roots), functions as well as lexicalisation and socialization, or their entrenchment in the language system and actual usage.
As an established tendency in periods of nomination development, among neologisms nouns clearly prevail (77 per cent). A large number of neologisms have emerged as equivalents of new loan words performing a referential function, e.g. žiniatinklis (also webas) (‘web’). Therefore, it seems natural that Lithuanian coinages make up the majority (80 per cent) of all researched neologisms. Thus word building remains an important counterpart of borrowing, the other way of emerging neologisms. However, we also have neologisms which could be hardly related to any specific loan words, including words with stylistic connotations, performing an emotive and expressive, metalinguistic and other functions, characteristic of post-modern society, e.g. plepatinklis (~‘chatter-web’).
Most neologisms should be treated as typical coinages. About half of them (48 per cent) are compounds, e.g. tinkladraugis (~‘web-pal’). The abundance of compounds, which previously were not so frequent in Lithuanian, has confirmed
176
KALBOS KULTŪRA | 84
Page 13
a clearly identifiable tendency in their increase during the last decades. It might be concerned with a need to more detailed nomination, which makes our communication easier. The need is seen in an attempt to bring lexical and derivational meanings closer to each other. The second most frequent neologisms are suffixal derivatives (36 per cent), e.g. tinklija. About one tenth (11 per cent) of new coinages are prefixal derivatives, e.g. potinklis (‘subweb’). Reflexive and inflectional derivatives are very rare. Most productive are the formants –imas and –ininkas building abstract verbs and carriers of features, e.g. tinklaraštinimas (‘putting up on the webpage’), tinklaraštininkas (‘author of a webpage’).
Other new coinages (about one third of all the data) constitute the derivational basis of almost one sixth of the neologisms with the element (–)tinkl-. Of all derivational entries, the most abundant is the derivational entry of the noun tinklaraštis (‘webpage’, 27 coinages), e.g. tinklaraštis → tinklaraštininkas, tinklaraštinis, tinklaraštija, tinklaraštynas, audiotinklaraštis. Fast processes of lexicalisation and socialisation, which include the emergence of new derivational patterns, particularly frequent usage of some neologisms, competitiveness with loan words consisting of various roots and with their equivalents, electronic discourse favourable to many neologisms with the element (–)tinkl- lead to a discussion about linguistic insights of individual authors and the society and further development of the paradigm.
