AGNĖ ALEKSAITĖ

Litevský jazykový institut

EXPRESIVNÍ TITULKY NA ZPRAVODAJSKÉM PORTÁLU DELFI.LT

KLÍČOVÁ SLOVA: titulek článku, emocionálně-expresivní lexikum, stylistika.

V poslední době se zvláště mnoho diskutuje o jazyce internetových médií, jeho manipulační povaze (Miliūnaitė 2011), kdy kvalita předkládaných informací a objektivita zpráv ustupují do pozadí před snahou novinářů či redaktorů přilákat čtenáře za každou cenu, a o vlivu médií na utváření veřejného mínění, ba dokonce národního sebeuvědomění, již nikdo nepochybuje (Radvilavičiūtė 2013). O tom, že nejde o pomíjivý jev, svědčí neologismus delfinizmas, zaznamenaný na jaře 2014 ve Slovníku neologismů litevského jazyka (dále jen ND), označující „módní trend internetových zpravodajských portálů vytvářet dvojsmyslné, nejasné titulky článků, které neodpovídají jejich obsahu“.

Předmětem tohoto článku jsou expresivní titulky článků zveřejněných na zpravodajském portálu delfi.lt¹, které autorka článku shromažďovala od října 2012 do června 2014. Při analýze titulků vychází z definice, kterou předložila Regina Koženiauskienė: název článku je chápán jako „obvykle krátký text o jedné větě, který vystihuje podstatu publikace, její hlavní obsah“ (Koženiauskienė 2013: 46). Jak uvádí Rūta Marcinkevičienė, titulky, které „mají podobu věty, nikoli slovního spojení, se stávají samostatnými texty – jakýmisi tezemi či shrnutími na povrchové úrovni hypertextu, skrze niž se do džungle textu ne každý ponoří hlouběji“ (Marcinkevičienė 2010). Mnozí čtenáři zpravodajského portálu, které titulek článku nezaujme, se spokojí pouze s informacemi v něm uvedenými; ty nejen fungují jako samostatný text, ale také určují popularitu článku. Na výrazové podobě titulku a způsobu jeho prezentace totiž závisí, zda se text vůbec bude číst a zda bude přečten celý až do konce. Proto se v titulcích často záměrně používá lexikum s emocionálním nábojem, neboť titulky „sledují komerční cíle – dát textu jakousi podobu zboží, přilákat čtenáře, a proto nemusí nutně odrážet a shrnovat obsah celého textu. Mnohem častěji pojmenovávají jeden jeho aspekt či pikantní detail“ (Marcinkevičienė 2010). Jak uvádí Diana Liepinytė-Kytrienė, „titulky [...] se stávají krátkými informačními zprávami pro lidi, kteří šetří čas. S tím souvisí i množství informací dostupných na internetu. Jen na delfi.lt je každý den zveřejněno přibližně 60 nových článků²“ (Liepinytė-Kytrienė 2013: 3), a proto se při lákání čtenářů expresivními titulky očekává, že takové články, aniž by prozradily

¹ Regina Koženiauskienė rozlišuje podle toho, jakou rétorickou funkci název článku plní, neutrální titulky (s nominační funkcí) a expresivní titulky (s expresivní funkcí) (Koženiauskienė 2013: 46).

² Pravda, výpočet provedla D. Liepinytė-Kytrienė, která analyzovala titulky delfi.lt z hlediska zmínek o osobách.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 2

v obrovském proudu informací a uživatelé internetu si jich všimnou. Je samozřejmé, že je třeba vzít v úvahu, že internetová média čtou pouze lidé, kteří používají počítač a internet. Podle údajů Litevského statistického úřadu v roce 2014 internet nejčastěji používali lidé ve věku 16–24 let (97,3%), 25–34 let (94,5%) a 35–44 let (86,3%). Ačkoli se zdůrazňuje, že delfi.lt je nejpopulárnějším zpravodajským portálem v Litvě³, který zohledňuje potřeby lidí různého věku, s přihlédnutím k údajům Litevského statistického úřadu lze tvrdit, že hlavním čtenářem portálu delfi.lt je mladý člověk nebo člověk středního věku, a proto jsou titulky vytvářeny tak, aby byly přitažlivé pro současnou generaci.

Cílem této studie je analyzovat expresivní titulky článků zveřejněných na zpravodajském portálu delfi.lt a zjistit, jakými prostředky jazykového vyjádření se usiluje o upoutání pozornosti čtenářů⁴. Studie se zabývá tím, s jakým záměrem se v titulcích užívají metaforická jména, obrazná slovesa, neologismy, slangové výrazy, vulgarismy, antonomázie, vlastní jména, frazémy, citace a výrazy z cizích jazyků.

METAFORICKÁ JMÉNA

Metaforická jména užívaná v titulcích článků (nejčastěji podstatná a přídavná jména) lze rozdělit do dvou skupin:

1. běžná slova v přeneseném významu (definice přenesených významů některých slov jsou zařazeny do „Slovníku současné litevštiny“ (dále jen DŽ₆) a „Slovníku litevského jazyka“ (dále jen LKŽ_e), zatímco přenesené významy jiných slov, ačkoli nejsou zaznamenány ve slovnících, jsou v úzu široce rozšířené a čtenáři jim bez obtíží rozumějí);

2. okazionální slova v přeneseném významu (jejich definice nenajdeme ani v DŽ₆, ani v LKŽ_e)⁵.

Užitím slov první skupiny v přeneseném významu se autoři snaží vyhnout obvyklému, neutrálnímu vyjadřování publicistického stylu a předpokládají, že metaforická jména budou čtenáře lákat, například:

Je načase v Litvě nasadit uzdu cenám nájmů? [titulek článku] (delfi.lt 2013 09 05, Ugnė Karaliūnaitė)⁶

³ Podle údajů audience.lt navštívilo portál delfi.lt v říjnu 2014 celkem 1 151 537 uživatelů – nejvíce ze všech litevských zpravodajských portálů.

⁴ Prostředky působení titulků-formulací faktických tvrzení na internetovém portálu delfi.lt zkoumala D. Liepinytė-Kytrienė. Článek vypracovaný na základě magisterské práce zmíněné autorky „Prostředky působení v titulcích internetového portálu delfi.lt: aspekt zmínky o osobě“ byl publikován v časopise Taikomoji kalbotyra.

⁵ Hlavní rozdíl mezi těmito jmény užívanými v přeneseném významu spočívá v tom, že slova druhé skupiny vzbuzují zvědavost; titulky jsou záměrně formulovány tak, aby podstata článku nebyla z názvu zřejmá ani srozumitelná. Návštěvník internetového zpravodajského portálu je proto nucen přečíst celý text až do konce, zatímco slova první skupiny (běžná metaforická jména), ačkoli publicistickému textu dodávají nové odstíny, jsou pro čtenáře srozumitelná. Člověk, kterého nezajímá problém nastolený v titulku, komentovaná událost ani situace, si takový článek nepřečte.

⁶ Jazyk příkladů užití nebyl upravován.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 3

Majitel kavárny: kvůli jednomu takovému bamblį přicházím o vážné zákazníky [titulek článku] (delfi.lt 2013 06 07)⁷

Podvodní čiulptuvai – od Litvy až po asijské země [titulek článku] (delfi.lt (z: ELTA) 2012 10 24)

Piktžaidė v Kaunasu – „speciální“ kontejner [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 30, Paulius Garkauskas)

E. Zubas udržel svou branku saus us a jeho tým vybojoval čtvrté vítězství [titulek článku] (delfi.lt (z: BNS) 2013 05 05)

Využívání břidlicových ložisek signalizuje západ slunce společnosti „Gazprom“ [titulek článku] (delfi.lt 2013 05 16, Ramūnas Bogdanas)

V boji s nezaměstnaností – abrakadabra [titulek článku] (delfi.lt (z: diena.lt) 2013 04 08, Justinas Argustas)

Ve slovníku cizích slov (dále jen TŽŽ) jsou uvedeny dva významy slova abrakadabra: „1. nesmyslné slovo, jemuž byla ve středověku připisována magická moc a které se psalo na amulety; 2. nesmysl, nesrozumitelná slova“. Čtenář, který tuší magickou moc připisovanou tomuto slovu, už z titulku článku pochopí, že text pojednává o nesmyslných, matoucích, možná dokonce neproveditelných opatřeních ke snížení nezaměstnanosti v zemi, srov.:

Jak bojovat s nezaměstnaností? Je třeba podporovat vytváření pracovních míst, zejména tam, kde je nezaměstnanost vysoká. Takové banální a abstraktní návrhy vypočítávají úředníci ministerstev, kteří pracují v pracovní skupině sestavené premiérem.

Snadno lze odhadnout i podstatu tohoto článku:

Nehoda na principu „vlaku“: v Kaunasu se srazila 4 auta [titulek článku] (delfi.lt 2013 09 11)

Čtenář, který ví, že vlak je „souprava železničních vozů a lokomotivy“ (viz DŽ₆), už z titulku pochopí, že princip vlaku znamená „sled událostí založený na vztazích příčiny a následku“⁸. Srov. první větu tohoto článku:

Nehoda probíhala na principu „vlaku“ – do zpomalujícího mikrobusu „VW Caravelle“ narazil „Hyunday Lantra“; do tohoto auta narazil „Opel Vectra“, který jel za ním; do „Vectry“ pak „Opel Corsa“.

Z uvedených příkladů je patrné, že metaforicky užívaná podstatná a přídavná jména text oživují, podle názoru autorky článku však čtenáře dostatečně nezaujmou. Návštěvník zpravodajského portálu pochopí podstatu textu z titulku, a tak by takové články četli jen ti, které zajímají zprávy ze sportu, obchodu či jiné oblasti. Sotva lze pouze z titulku obsahujícího slova druhé skupiny přenesených významů (okazionální metaforická pojmenování) pochopit, o čem se v článku píše, např.:

Budoucnost velkých měst – „plauk for tieji“ švédské mrakodrapy? [titulek článku] (delfi.lt (z: technologijos.lt) 2013 05 23)

⁷ V této práci se jméno a příjmení autora článku uvádí pouze v případě, že byl autor uveden ve článku zveřejněném na zpravodajském portálu delfi.lt.

⁸ Definice slov, u nichž není uveden odkaz na zdroj, vytvořila autorka.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 4

Je pravděpodobné, že zvědavý čtenář, kterého takové titulky zaujmou, zatouží přečíst si celý článek. Odpověď na otázku, proč jsou švédské mrakodrapy pojmenovány poněkud neobvykle a, jak se může na první pohled zdát, dokonce nelogicky, je uvedena hned na začátku textu:

Na první pohled je to úplně stejný mrakodrap jako všechny ostatní, jen s nějakou podivnou parukou. Odborníci však vysvětlují, že takový zdánlivě potrhlý a „chlupatý“ švédský design může být budoucností výškových budov. Podivné „vlasy“ jsou tenká vlákna, v nichž se působením větru energie proudění vzduchu přeměňuje například na elektrickou energii.

Je zřejmé, že článek výstižně popisuje švédské mrakodrapy jediným slovem podle jejich vnějšího znaku. DŽ₆ uvádí pouze jeden význam přídavného jména plaukuotas, a to „porostlý vlasy, mající vlasy“, zatímco v tomto textu je přídavné jméno použito v novém, přeneseném významu, když se mluví „o mrakodrapu určité konstrukce pokrytém tenkými vlákny, do nichž se dostává energie větru a přeměňuje se na elektrickou či jinou energii“. Návštěvníkům zpravodajského portálu delfi.lt, kteří si takový titulek přečetli, se před očima vybaví obraz chlupatého mrakodrapu, který si každý vykládá po svém, neboť „slovo použité v doslovném významu často označuje jen něco nevýrazného, neurčitého, stylově neutrálního; použité v přeneseném významu se mění v prostředek emocionální informace, mění se v obraz“ (Pikčilingis 1975: 319). Titulků vytvářených portálem delfi.lt na tomto principu je spousta. Pravda, vyskytují se i titulky, z nichž lze spíše odhadnout, o čem se v článku určitě nemluví, zatímco pojmenovat probírané téma je téměř nemožné, například:

Žena ve Venezuele napadá „piraně“ [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 08)

Metaforické podstatné jméno piranijos použité v titulku článku je napsáno v uvozovkách, takže i čtenářům bez jazykového vzdělání by mělo být jasné, že ve Venezuele řádí nikoli „dravé jihoamerické ryby z čeledi piranovitých“ (viz DŽ₆), nýbrž jiný rychlý predátor:

V přímořském městě Maracaibo ve Venezuele se jim říká piranijomis. Nejsou to však masožravé ryby, které se vyskytují v některých řekách Jižní Ameriky. Jsou to rychlí a brutální zloději, kteří stále častěji napadají ženy, píše cnn.com. [...] „Může se to stát v centru, na pláži nebo v obchodě, kde bývá hodně mladých dívek. Zloději je chytí za vlasy, vytáhnou nůžky a ustřihnou jim vlasy. Prameny se pak prodávají kosmetickým salonům nebo kadeřnictvím,“ vyprávěla.

Po přečtení článku se ukáže, že kvůli své hbitosti a dravosti se piranijomis nazývají „zloději ženských vlasů, kteří svou oběť nečekaně přepadnou na veřejném místě a její ustřižené vlasy prodávají kosmetickým salonům a kadeřnictvím“⁹. Lze předpokládat, že kdyby byl zvolen neutrální titulek, například „Ženu ve Venezuele napadají (vlasoví) zloději“, tento článek by zaujal podstatně méně lidí, a to z několika důvodů. Za prvé by si mnoho čtenářů pomyslelo, že zloději řádí v mnoha zemích, takže není žádnou novinkou, že se ani Venezuela nedokáže ubránit lupičům. Za druhé, stát jako

⁹ Autorka článku si při provádění tohoto výzkumu všimla, že většina textů zveřejňovaných na internetovém zpravodajském portálu delfi.lt je uspořádána podle takzvaného principu obrácené pyramidy. Čtenář zaujatý názvem článku si ani nemusí přečíst celý text až do konce, protože nejdůležitější informace vysvětlující zprávu uvedenou v titulku se nachází hned na začátku textu.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 5

Venezuela je pro Litevce exotickou zemí, o niž se zajímají spíše kvůli působivé krajině a rozmanitosti rostlin a živočichů než kvůli zločinům páchaným v této zemi.

Jak ukazují uvedené příklady, při snaze vzbudit zájem a upoutat pozornost čtenářů zpravodajského portálu se přednost dává okazionálním slovům v přeneseném významu.

OBRAZNÁ SLOVESA

Dalším stylistickým prostředkem, který se v titulcích používá nejčastěji, jsou obrazná slovesa, jejichž četnost je nižší pouze než u tradičních frazeologismů. Všechna obrazná slovesa uvedená na zpravodajském portálu delfi.lt se v tomto článku rozdělují na¹⁰:

1. systémová obrazná slovesa;

2. kontextová obrazná slovesa.

V názvech článků převažují slovesa s ustáleným (systémovým) obrazným významem, např.:

Nemoc V. Adamkuse zkalila¹¹ litevský svátek [titulek článku] (delfi.lt 2014 03 12)

Útočí¹² na obchody – vracejí před Vánoci nadělený brak [titulek článku] (delfi.lt 2012 12 27)

Východoevropané vymetají¹³ z norských obchodů levné pleny [titulek článku] (delfi.lt 2013 02 01)

Soudy hladí¹⁴ drzé přestupce, kteří močí na veřejnosti / rozhodnutí soudů neuspokojují ani policii [titulek článku] (delfi.lt 2014 03 30, Paulius Garkauskas)¹⁵

Systémová obrazná slovesa, jako jsou zkalit, útočit, vymetat, hladit, užitá v přeneseném významu, nepochybně působí na čtenářovu představivost, jejich emocionálně-expresivní účinek však není tak silný jako u následujících kontextových obrazných sloves:

S. Jovaiša udeřil¹⁶: mezi návrhy jsou i pokuty pro přestupce až do výše 15 tisíc Lt [titulek článku] (del-fi.lt (z: BNS) 2013 04 20)

Generála zapeklitě¹⁷ svírají kamna [titulek článku] (delfi.lt (z: BNS) 2013 03 18)

Nový přístroj dokáže „vyčenichat¹⁸“ rakovinu [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 05)

¹⁰ Vychází se z klasifikace obraznosti slov Juozase Pikčilingise a z typů obrazné lexiky, které tento autor vyčlenil (Pikčilingis 1971: 224).

¹¹ DŽ₆: zprotivit „prk. učinit nepříjemným, nemilým“.

¹² LKŽ: šturmovat „prk. obléhat někoho s požadavky“. DŽ₆ uvádí zcela jiný přenesený význam tohoto slova: „prk. rázně, namáhavě, spěšně pochodovat, stoupat apod.“.

¹³ DŽ₆: zametat „hov. dělat něco s chutí a pořádně (jíst, jít, bít apod.)“.

¹⁴ DŽ₆: hladit „prk. lichotit; zaměřovat“. Srov. LKŽ „prk. těšit, lichotit, chválit“.

¹⁵ S cílem přilákat pozornost čtenářů se články zveřejňují také s doplňujícími titulky – podtitulky. Na zpravodajském portálu delfi.lt se píší vedle hlavního titulku výrazně menším písmem. V této práci jsou podtitulky uvedeny za lomítkem.

¹⁶ Driokstelėti „prk. vyvolat úžas“.

¹⁷ Klampinti „prk. kompromitovat“. Srov. LKŽ: klimpti „prk. dostat se do potíží, zahynout“.

¹⁸ Užuosti „prk. odhalit, najít“. Srov. DŽ₆ „prk. tušit“.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 6

N. Venckienė mávat¹⁹ Seimasem a litevským právním systémem / prokurátoři mohou vyhlásit pátrání [titulek článku] (delfi.lt 2013 05 08, Eglė Samoškaitė)

Je pravda, že přenesené významy některých kontextových sloves nejsou sice zaznamenány ve slovnících, v úzu jsou však široce rozšířené, a proto jsou víceméně ustálené. V tomto případě kontextová slovesa překračují hranice jediného kontextu; v přenesených významech se užívají tak často, že lze říci, že se změnila ve fráze mechanicky přenášené z jednoho titulku do druhého:

Zatímco Litva znárodnila „Snoras“, z „Krajbanky“ vyčerpali²⁰ miliony [titulek článku] (delfi.lt 2012 10 18)

Ochránci životního prostředí štípli²¹ G. Nausėdu, který si postavil skleněný dům pod výchozem v Pūčkorių [titulek článku] (delfi.lt 2013 06 17, Mindaugas Jackevičius)

V titulcích článků, které mají čtenáře záměrně zaujmout a ovlivnit, převažují slovesa v přeneseném významu. R. Marcinkevičienė při pojednání o titulcích rozlišuje tyto jejich strukturální typy: podobu jmenného slovního spojení a podobu věty (Marcinkevičienė 2008: 176). Podle autorky je pro druhý typ – větnou podobu – „nezbytné sloveso, které se považuje za velmi důležitou součást názvu. Právě sloveso dodává titulku srozumitelnost, konkrétnost a často také obraznost; je dynamické a vyjadřuje završující se myšlenku“ (Marcinkevičienė 2008: 176). Kontextová obrazná slovesa, která nejsou v úzu příliš rozšířená, mají pravda o něco výraznější emocionálně-expresivní účinek než systémová obrazná slovesa.

NEOLOGISMY

Naujadarai būna dviejų rūšių (Pikčilingis 1975: 156):

1. uzualní neologismy (nová slova, která v jazyce průběžně vznikají a označují nové pojmy);

2. okazionální neologismy (nová slova užívaná namísto obvyklých názvů jevů nebo věcí, která přinášejí dodatečnou informaci nebo plní jinou emocionálně-expresivní funkci).

K tomu, aby titulek získal „značkový vzhled“, se nejčastěji užívají stylistické neologismy druhé skupiny. Nevyhýbá se však ani uzualním neologismům, které se úspěšně vžily v úzu a ztratily „auru novosti“ (Popova 2005: 9–13, cit. podle Jakaitienė 2010: 205), srov.:

Zloděj se prodíral do Litvy navzdory střelbě a „ježkovi“, chytit se ho podařilo až po zablokování cesty nákladními auty [titulek článku]

19 Mávat „přen. přimět někoho, aby jednal tak, jak chceš ty (narážka na film „Vrtěti psem“).

20 Vyčerpat „přen. ukrást“. LKŽ_e uvádí pouze jeden přenesený význam: „přen. obtížně vyložit“.

21 Štípnout „přen. vysmát se, zesměšnit; ublížit“.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 7

Příslušníci hraničního přechodu Kalvarija, kteří pohotově zareagovali, byli připraveni zadržet u bývalého kontrolního stanoviště Kalvarija automobil, který nezastavil v Polsku. Zde byl přes vozovku silnice Suwałki–Marijampolė položen pás pro vynucené zastavení, takzvaný „ježek“. (delfi.lt 2013 03 07)

Děti zvané „euriukais“²² oslavily deváté narozeniny [titulek článku]

Dnes slaví narozeniny 55 dětí se svými babičkami, maminkami a tatínky, sestrami a bratry, bratranci a sestřenicemi. Všechny se narodily přesně v den vstupu Litvy do EU – 1. května 2004. (delfi.lt 2013 05 01)

Jak píše J. Pikčilingis, „novotvar se člověku snadno vkrade do řeči proto, aby bylo možné oslovit posluchače nebo čtenáře slovem, které má ve svém významovém přesahu co nejvíce expresivních přídatků“ (Pikčilingis 1975: 164). Srov. příležitostné novotvary s emocionálně-expresivní funkcí užívané v titulcích: Kakapar kas „žert. park, v němž jsou červenými praporky označeny neuklizené psí výkaly (společenská akce, jejímž cílem bylo upozornit nezodpovědné chovatele psů)“, vaikas-bumerangas „dospělé dítě, které se pokusilo žít samostatně, ale kvůli finančním potížím se muselo vrátit do rodičovského domu“, sarkozizmas²³ „politika bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho (2007–2012)“ (viz ND), automobilis-frankenšteinas „automobil znovu sestavený z dílů několika různých vozidel po vážné dopravní nehodě a znovu uvedený do provozu“.

Ve Vilniusu byl otevřen „Kakapar kas“ – „minové pole“ označené červenými praporky [titulek článku]

V časných pátečních ranních hodinách vyhlásili „Goethovi partyzáni“ v parku na křižovatce čtvrtí Žirmūnai a Šnipiškės boj proti nezodpovědným majitelům psů a uspořádali akci „Kakapar kas“. Touto kreativní akcí chtějí účastníci projektu upozornit chovatele psů na „minové pole“ z výkalů. (delfi.lt 2013 05 03)

Důsledek hospodářské krize – vaikai-bumerangai [titulek článku]

Nedávno přibyl do amerického slovníku Merriam-Webster nový výraz „vaikas-bumerangas“ (boomerang child). Tak se označuje dospělé dítě, které se pokusilo žít samostatně a kvůli finančním potížím se vrátilo do rodičovského domu. (delfi.lt 2013 01 18, Rūta Juozapaitytė)

Postavení Romů ve Francii po volbách v roce 2012: „sarkozizmas“ bez Sarkozyho? [titulek článku]

Deportační politika namířená proti romské etnické skupině žijící ve Francii, kterou v letech 2007–2012 prováděla francouzská vládnoucí středopravicová strana Unie pro lidové hnutí (franc. Union pour un Mouvement Populaire - UMP) a její vůdce, prezident Nicolas Sarkozy, vyvolala diskuse po celém světě. (delfi.lt (z: DELFI pilietis) 2013 01 03, Skaistė Mašalaitė)

Automobilis-frankenšteinas se vydává na děsivou cestu po Litvě / projekt „Železné pasti“ [titulek článku]

Obyvatelé Litvy budou první v Evropě, kdo se na vlastní oči přesvědčí o možných závažných následcích provozování automobilů slepených po nehodách z několika částí, a proto nesplňujících bezpečnostní požadavky. (delfi.lt 2013 09 06)

Novotvary se používají nejen kvůli novějšímu a originálnějšímu jazykovému vyjádření, ale také k vyjádření jasného postoje vůči konkrétní osobě, např.:

........................

²² V ND jsou zahrnuty sémantické novotvary ežys „ostnatý pás k vynucenému zastavení automobilů na silnici“ a euriukas, -ė „dítě narozené v den vstupu Litvy do EU (1. května 2004)“.

²³ V oddílu sarkozizmas v ND Poznámky pro uživatele se uvádí následující informace: „ačkoli je v jednom příkladu užití novotvar opatřen příponou -izmas jako v původním jazyce, systémově by v litevštině mělo být zakončení -izmas“, proto byl do ND jako heslové slovo zařazen sarkozizmas.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 8

Cyklistu srazil „silniční kohout“ a při útěku z auta vyhodil přítelkyni, která mu domlouvala [titulek článku] (delfi.lt 2014 03 01)

A. Jasaitytė-Čeburiak se zvěčnila v reklamě s dcerkou a „těhotenským“ bříškem [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 06)

ND zaznamenává dva novotvary: silniční kohout a silniční orel, určené k označení „řidiče – silničního chuligána, který bezostyšně a úmyslně nerespektuje dopravní předpisy“. Přestože hanlivý nádech mají jak silniční kohout, tak silniční orel, s přihlédnutím k významům slov kohout a orel lze²⁴vyvodit závěr, že tento nově vytvořený výraz je v titulku použit záměrně. V druhém příkladu se naopak místo neutrálního slova těhotná žena volí úzusový novotvar s kladným citovým zabarvením těhulka, který vyjadřuje mimořádně vřelé city k nastávající matce.

ŽARGONISMY A VULGARISMY

Žargonismy se do titulků článků dostávají z velmi různých důvodů: některými se usiluje o výstižný popis prostředí, v němž žije určitá sociální skupina, jiné se používají proto, že ve spisovném jazyce neexistuje vhodný jednoslovný ekvivalent, další jsou přejímány z úzké oblasti profesního žargonu, aby vzbudily zájem čtenáře, neboť většina profesních výrazů je široké veřejnosti neznámá a bez dodatečného vysvětlení nerozumí jejich významu. Navzdory rozdílným účelům používání žargonismů lze směle tvrdit, že téměř všechny žargonismy používané v titulcích „se vyznačují silným emocionálním nábojem“ (Jakaitienė 2010: 198). Jak uvádí Evalda Jakaitienė, „díky své expresivitě se [žargonismy – A. A.] rychle šíří, překračují profesní či sociální hranice a stávají se všeobecně známými. Takové žargonismy, které pronikly do obecné hovorové slovní zásoby, se označují zvláštním termínem – slang“ (Jakaitienė 2010: 200). Podle názoru autorky tohoto článku je emocionální náboj a expresivita slangu, který ve větší či menší míře používá většina společnosti, značně „setřená“, slang však výstižně popisuje sociální prostředí konkrétních osob, např.:

Po zákazu se z regálů obchodů vykupuje „bambalius“, fortifikované víno [titulek článku] (delfi.lt 2013 01 23, Ugnė Karaliūnaitė)

Hrůzostrašná socializace dětí bez domova – v „ubytovně pro bezdomovce“ [titulek článku] (delfi.lt 2013 09 03, Ieva Urbonaitė-Vainienė)

Varování: žákům, kteří „mobiláky“ terorizují učitele, hrozí měsíční vazba [titulek článku] (delfi.lt 2013 09 02, Ieva Urbonaitė-Vainienė)

24 Slovníček litevského slangu Egidijuse Zaikauskase Lietuvių žargono žodynėlyje uvádí tyto významy slova kohout: „hanl. nafoukaný, načančaný muž, dandy, fintil“, „hanl. homosexuál, gay (pasivní)“, „krimin. slabý vězeň, který se nedokáže bránit a je sexuálně zneužíván nebo se mu sexuálně posmívají“. DŽ₆ uvádí jako druhý význam tohoto slova „přen. slabý, bezvýznamný člověk“. Je zřejmé, že ve společnosti jsou široce rozšířeny negativní významy slova kohout, zatímco orel je vnímán jako majestátní, silný pták. V článku zveřejněném v srpnu 2014 na zpravodajském portálu balsas.lt psycholog Gediminas Navaitis navrhuje „přestat říkat silničním chuligánům ‚silniční orli‘, protože jde o ‚epiteton, který povzbuzuje a svědčí o skvělosti‘“ (Navaitis: 2014).

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 9

V titulcích článků se objevuje také slovní zásoba užívaná sociálními skupinami. Tímto způsobem se usiluje o upoutání pozornosti lidí náležejících k těmto skupinám; například slovo mobiliakas je rozšířené mezi dětmi a dospívajícími, proto lze vyvodit závěr, že zpráva uvedená ve třetím titulku je určena také dětem školního věku, vždyť obsah sdělení je aktuální nejen pro pracovníky vzdělávací instituce, ale i pro mladé lidi, kteří ji navštěvují.

Někdy se titulky neobejdou bez žargonismů, protože ve spisovném jazyce neexistuje vhodný jednoslovný ekvivalent, např.:

Příběh Červené knihy: první knihu bylo možné získat pouze za pořádný „vliv“ [titulek článku] (delfi.lt 2013 05 26, Vitalius Zaikauskas)

Ve Slovníčku litevského slangu E. Zaikauskase se uvádí poměrně obsáhlá definice blato: „star. (do 90. let 20. století) soukromé kontakty, kterých se využívá, když je třeba něco získat nebo zařídit, což by oficiální cestou bylo velmi obtížné“. Je zřejmé, že hledat společensky přijatelnou náhradu za tento slangový výraz by ani nemělo smysl, protože blato nejen označuje určité soukromé kontakty, ale také odráží skutečnost života v konkrétním historickém období.

Podle J. Pikčilingise „část profesních žargonismů je ve svém obvyklém prostředí, dá se říci, stylisticky neutrální. Jakmile však vstoupí na širší scénu, tedy vyjdou za hranice příslušné profese či sociální skupiny, stylisticky se výrazně aktivizují“ (Pikčilingis 1975: 143), např.:

Zákaz potratů vrátí „abortmachery“ s ramínky? / Litevky se vracejí z Irska, aby podstoupily potrat; zapojte se do ankety! [titulek článku] (delfi.lt 2013 04 07, Vytenė Stašaitytė)

Široká veřejnost tento profesionalismus používaný zdravotníky rozhodně nezná, a proto novináři doufají, že návštěvníci zpravodajského portálu budou muset, aby zjistili význam žargonového výrazu uvedeného v titulku, přečíst celý článek, v němž je vysvětleno, co znamená abortmacherio:

Dodala, že po zákazu potratů lidé, kteří se ocitnou v takové situaci, stejně hledají možnosti, jak těhotenství ukončit, a často se to pak děje nebezpečně – v nezdravotnických zařízeních, u lidí, kterým se ve zdravotnickém žargonu říká „abortmacherius“.

Není pochyb o tom, že slova užívaná příslušníky konkrétní profese mají mnohem větší emocionální náboj než slang. Výzkum ukázal, že téměř vždy (pokud se v článku vyskytují žargonové výrazy) se do titulku vynesou specifické žargonismy z určité oblasti, aby přilákaly co nejvíce čtenářů, např.:

Spolujezdec „nulinuko“, který smrtelně srazil diváka rallye: není třeba hledat viníky / kdo nese odpovědnost za tragédii? [titulek článku] (delfi.lt 2013 05 28, Mindaugas Augustis)

V tomto titulku autorka článku zvýraznila sportovní žargonový výraz, jehož význam lze pochopit pouze z textu, a proto se čtenář zpravodajského portálu delfi.lt veden zvědavostí odhodlá přečíst celý článek, z něhož se dozví, že nulinuk je „automobil, jehož startovní čísla se nejčastěji skládají výhradně z číslic nula a jehož posádka má za úkol zkontrolovat trať před začátkem závodu a informovat rallyové rozhodčí o jejím stavu a zjištěných nebezpečích“.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 10

Žargon některých sociálních skupin, například žáků a studentů, je široce rozšířený, a proto nemá tak silný emocionální náboj jako třeba vězeňský žargon:

Vězení zevnitř: když se z vás stane „dūchas“ nebo kohout, už není možné postoupit výš [titulek článku] (delfi.lt 2013 04 27, Paulius Garkauskas)

Tomuto titulku dodává expresivitu nepřikrášlené zobrazení vězeňské reality. Jak vysvětluje Robertas Kudirka, dūchas je označení pro toho, „kdo pracuje za ostatní jako sluha (myje nádobí, pere oblečení ostatních, uklízí celu, připravuje jídlo)“ (Kudirka 2014: 95). V tomto případě by žargonový výraz obsažený v názvu článku dokonce ani nebylo možné nahradit jiným, neutrálním slovem, protože by vznikly pochybnosti o objektivitě zobrazení „vězení zevnitř“; vězni totiž takové osoby, které otročí chazeinui, „odsouzenému, jemuž slouží jiný odsouzený“ (Kudirka 2014: 82), nenazývají neutrálními slovy. Samozřejmě, kdyby byl takový žargonový výraz nahrazen slovem bez emocionálního náboje, titulek by okamžitě ztratil svou expresivitu.

„Autoři dobře vědí, že čtenář podléhá dojmu, který v něm vyvolá první okamžik, a proto se ve snaze upoutat jeho pozornost nespokojí s neutrálním titulkem, často se nevyhýbají ani přehánění a přisazení, jinými slovy hyperbolizaci; třeba pak čtenář bude publikaci číst dál, až do konce“ (Koženiauskienė 2013: 46). Výborným příkladem „přisazení“ v titulku, který dobře ilustruje zmíněný delfinizmus, je článek Ramūna Bogdana s úderným názvem:

Klobouk, pederastové a manželčin deštník [titulek článku] (delfi.lt 2013 07 24, Ramūnas Bogdanas)

Takový název článku výrazně vybočuje z obrovského toku informací na portálu delfi.lt, protože v titulcích lze jen zřídka spatřit hrubé slovo či výraz; redaktoři je většinou nahrazují eufemismy. Není divu, že tento titulek článku R. Bogdana může pobouřit, dokonce šokovat nebo vyvolat škodolibý smích u těch, kteří homosexuálům vůbec nefandí. Jak poznamenává Kęstutis Masiulis, „převládají emoce a rok od roku se stále více rozdmýchávají. Míra obviňování roste, protože u konzumenta médií, který si na emotivní vyjadřování neustále zvyká, se postupně vytváří lhostejnost a média, která se snaží udržet jeho pozornost, jsou nucena úroveň emocí stále zvyšovat“ (Masiulis 2009). Není pochyb o tom, že osoba, která takový titulek vymyslela²⁵, chce rozjitřit emoce čtenářů a dobře si uvědomuje negativní emocionální náboj slova pederast, který vznikl v současné evropské civilizaci. Je velmi pravděpodobné, že mnozí návštěvníci zpravodajského portálu po spatření vulgarismu v titulku usoudili, že autor článku chce homosexuály zesměšnit nebo ponížit; R. Bogdanas však takové úmysly nemá. Naopak, když hovoří o původu homosexuality a společnosti 21. století, opírá se o racionální argumenty a zkušenosti starověkých civilizací – Řecka a Říma – a vysvětluje řecký původ zmíněného vulgarismu. Proto je do názvu článku zahrnuto právě toto slovo, které vyvolává tak rozmanité emoce.

Jedním ze způsobů, jak může autor článku vyjádřit svůj postoj k nastalé situaci či konkrétní události, je zvolit žargonový výraz s odpovídajícím emocionálním nábojem, například:

Zábava opilých „buduliů“ – projížďky po kruhovém objezdu u vilniuského nádraží [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 06)

²⁵ „Psaní titulků je náročná a odpovědná práce, tvrdí odborníci, a proto ji obvykle vykonává specializovaný tvůrce titulků v jedné z posledních fází přípravy čísla. Autor textu a jeho názvu tedy nemusí být tatáž osoba.“ (Marcinkevičienė 2008: 176).

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 11

Že je v titulku článku záměrně použito stylisticky příznakové slovo, dokazuje skutečnost, že se dále v textu používá pouze neutrální slovo mladí lidé. Je zřejmé, že expresivním titulkem se autoři snaží ovlivnit představivost čtenářů, neboť mnohé by měly napadnout asociace s postavou Budulise, agresivního mladíka v nevkusném sportovním oblečení, kterou vytvořil Rimas Šapauskas v humoristickém pořadu „Dviračio šou“. Čtenáři by neměli pochybovat ani o negativním postoji autora článku k těmto nezodpovědným mladíkům, protože budulisem se obvykle označuje „agresivní mladík ve sportovním oblečení (zpravidla nosí teplákovou soupravu, na hlavě kšiltovku a masivní řetěz z falešného zlata)“.

O postoji Eduardase Eigirdase k vedoucí straně ve volbách, Straně práce, není pochyb. V tomto případě se z určitých stylistických důvodů v titulku nepoužívá slang ani vulgarismus, nýbrž zkomolená výslovnost slova ekonomika:

Ve volbách vede Koalice Pravieniškės bude vytvářet chudobu a ikanomiku [titulek článku] (delfi.lt (z časopisu „Valstybė“) 2012 10 24, Eduardas Eigirdas)

Titulek článku nejen zesměšňuje způsob vyjadřování předsedy Strany práce, ale také jasně ukazuje názor autora článku E. Eigirdase na nečestnou účast této strany ve volbách, když naráží na věznici Pravieniškės, jejíž obyvatelé jsou podle autora během voleb nejčastěji upláceni. V ironickém názvu Koalice Pravieniškės lze ostatně spatřit ještě další zakódované sdělení autora článku – ve volbách vede strana, jejíž představitelé jsou obžalováni, a její členové se proto jednou mohou sami dostat do věznice Pravieniškės.

ANTONOMÁZIE²⁶ A VLASTNÍ JMÉNA

Při zveřejňování zpráv o veřejně známých osobách se autoři nevyhýbají nepřímému hodnocení jejich činnosti, ba dokonce i jejich osobnosti, například:

Farmářka, která nedala mléčnému miliardáři: Zajímejte se raději o Puškina, ne o bransonové [titulek článku] (delfi.lt 2013 06 04, Paulius Garkauskas)

Už má dost bunek a pikulových a manželek bohatých mužů na přehlídkovém mole: móda se má předvádět na modelce, ne na kdekomu / odhalil honoráře profesionálních modelek [titulek článku] (delfi.lt 2014 04 23, Eiviltas Paraščiakas)

Z uvedených příkladů je patrné, že vlastní jména slavných osobností se používají v obecném významu, aby se zlehčily jejich úspěchy nebo jim byl dokonce odebrán status celebrity, „hvězdy“²⁷. Mažvydas Jastramskis, s ohledem na činnost předsedy Strany práce obviněného z podvodu, se odvažuje označit výrazem uspaschikeis všechny osoby, které kdy ukrývaly daně:

Uspaskichové jsou i v zemích západní Evropy [titulek článku] (delfi.lt 2013 07 23, Mažvydas Jastramskis)

²⁶ „Antonomázie jsou jména slavných lidí (historických osobností, významných veřejných činitelů), mytologických bytostí a literárních postav, takzvaná vocabula sollemnia, užívaná v obecném významu.“ (Pikčilingis 1975: 258).

²⁷ Autorka článku shromáždila celkem 17 příkladů užití antonomázie. Ve všech příkladech jsou v obecném významu užita pouze jména záporných literárních postav nebo celebrit proslulých skandály.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 12

Lze tvrdit, že antonomázie se nejčastěji používají k vyjádření postoje autora článku a nepřímého hodnocení, avšak jména slavných osobností či literárních postav užívaná v obecném významu nejsou tak expresivní jako vlastní jména. Když se jméno, přezdívka nebo pseudonym osoby, literární postavy či filmového hrdiny výstižně přenese na jinou osobu, je čtenář podněcován, aby článek četl dál, až do konce, protože bez širšího kontextu lze většinou jen tušit, z jakých důvodů dostala méně známá osoba jméno celebrity, například:

Litevská Ksena hledá v Londýně muže, který by se jí nebál [titulek článku] V britském hlavním městě se Litevka odlišuje od svého okolí. V jejím každodenním šatníku najdeme vikingskou helmu, indiánská pera, kovbojské klobouky, pohanské šaty, kožešiny a boty připomínající bojovnou princeznu Ksenu. (delfi.lt (z televizního pořadu LRT „Emigrantai“) 2013 03 17, Orijus Gasanovas)

Po přečtení článku připraveného podle televizního pořadu LRT „Emigrantai“ vyjde najevo, že Litevka byla kvůli svému neobvyklému oblečení přezvána podle hlavní hrdinky amerického fantasy akčního seriálu „Xena: Princezna bojovnice“.

FRAZÉMY, CITÁTY A CIZOJAZYČNÉ VLOŽKY

V titulcích zpravodajského portálu delfi.lt se jako prostředek stylistického působení velmi často volí tradiční frazémy. V 21. století, kdy různé internetové zpravodajské portály bojují o pozornost čtenářů, je účinnost tradičních frazémů ve srovnání s jinými stylistickými prostředky, zejména okazionálními frazémy, poněkud oslabena. Na druhou stranu tradiční frazémy „skrývají velkou životní zkušenost a lidovou důvtipnost, protože jsou plné vtipu, ironie či lyrismu, a proto působí psychologicky velmi účinně“ (Pikčilingis 1975: 356), srov.:

Rusko cení zuby: podnikneme odvetné kroky [titulek článku] (delfi.lt 2014 04 23)

Prokurátoři označují požár v Grozném nikoli za Boží prst, nýbrž za žhářství [titulek článku] (delfi.lt (z BNS) 2013 04 05)

Studentka, která si nechtěla pronajmout talár, zůstala jako opařená: spousta nervů a žádná oslava [titulek článku] (delfi.lt 2013 06 27, Mindaugas Jackevičius)

Obchodník z blešího trhu v Klaipėdě, strýc Romas, o Litevcích: jsou nadaní, ale chodí jako by si nadělali do kalhot [titulek článku] (delfi.lt 2013 07 28, Eglė Samoškaitė)

Propuštění zaměstnance, kéž by se propadl do země [titulek článku] (delfi.lt 2013 08 13)

Když odcházíte z práce, nepalte za sebou mosty [titulek článku] (delfi.lt 2013 05 15)

Smlouva s bankou skončila žebráckou holí [titulek článku] (delfi.lt 2013 09 27, Rasa Lukaitytė-Vnarauskienė)

Psychologicky účinné jsou také okazionální frazémy, které odrážejí zvyklosti moderní doby a charakteristiky současného života, srov.:

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 13

Kolik stojí „druhé Vánoce“? [název článku]

První září se stává celostátním svátkem. Všichni spěchají, zdobí se, uklízejí, nakupují. Poslední srpnový týden je tradičně mimořádně intenzivním obdobím nejen pro žáky, kteří odpočítávají dny do konce letních prázdnin, ale i pro jejich rodiče. (delfi.lt (z: etaplius.lt) 2013 08 23)

Pokud jde o psychologickou působivost a emocionálně-expresivní funkci, je třeba věnovat pozornost citátům²⁸, které odkazují na čtenářovy vzpomínky a osobní zkušenosti, takže návštěvník zpravodajského portálu dekóduje informace uvedené v titulku na základě vlastních osobních zkušeností, například:

Nebe se hroutí: pohádka o homosexuální lásce vyděsila cenzory [název článku] (delfi.lt 2014 05 16, Donatas Paulauskas)

Jak restartovat Slunce, aby „nám zase svítilo“? [název článku]

Hvězdy umírají. Jednou přijde čas, kdy zemře i naše hvězda Slunce. Ve vědeckofantastické literatuře se umírající hvězdy restartují výbuchy atomických supernáloží. Proč Slunci dochází zásoby paliva a co může lidstvo udělat, aby naše hvězda nám zase svítila? (delfi.lt (z: technologijos.lt) 2014 03 14)

Slunce vařilo, slunce vařilo... [název článku] (delfi.lt 2013 01 21, Paulius Saudargas)

Jak je vidět z uvedených příkladů, v titulcích nejčastěji převládají anonymní citáty²⁹, „kdy se cituje dobře známý cizí text, ale neuvádějí se žádné údaje; autor v takovém případě zřejmě spoléhá na sečtělost čtenáře či posluchače a jeho obecné literární znalosti“ (Koženiauskienė 2013: 62). Je zřejmé, že nemá smysl uvádět zdroje citátů použitých v těchto příkladech, protože jsou všem dobře známy. Fráze použitá v titulku článku Donatase Paulauskase se shoduje s názvem pohádky „Nebe se hroutí“ a popisuje kritickou situaci, na niž se nahlíží s trochou ironie; ve druhém příkladu je zašifrován název slavné litevské estrádní písně „Švieski man vėl“ v podání Stasise Povilaityse a titulek článku Pauliause Saudargase tvoří jediná věta – verš litevské lidové písně „Du gaideliai“. Po přečtení názvu článku P. Saudargase se ovšem lze nechat zmást, neboť pod tímto zdánlivě lehkovážným titulkem se skrývají pro společnost palčivé otázky, srov.:

Diskuse o výrobě solární energie, které probíhaly minulý týden, přinesly několik otázek.

Autoři článků se ne vždy dívají prizmatem světového názoru a životních zkušeností litevského národa; v titulcích se někdy objevují i znaky cizí kultury, například:

Vilniusčan, který si doma zřídil konopnou plantáž, prohlásil policistům: Alach akbar, jen pojďte dál a všichni zahynete! [název článku]

Když dorazila pomoc, hlídka vstoupila do bytu. G. Z. se zavřel ve svém pokoji. Z pokoje se linula orientální hudba, doprovázející „živý“ zpěv téhož stylu. Když policisté vstoupili do pokoje, G. Z. je přivítal

²⁸ „Podle způsobu odkazování se rozlišují citáty klasické, nedokumentované a anonymní.“ (Koženiauskienė 2013: 62).

²⁹ Jak vysvětluje R. Koženiauskienė, „anonymní citování je typické pro autory staré litevské písemné tvorby: vzdělaná společnost (a stejně vzdělaní spisovatelé i čtenáři) znala zpaměti mnohé citované autory – verše a řeči všeobecně uznávaných autorit, básně, celá prozaická díla, dokonce i Bibli; nebylo proto třeba typograficky označovat ani uvádět, odkud je který cizí verš převzat, a pojem plagiátorství vůbec neexistoval, obecně se nepoužíval“ (Koženiauskienė 2013: 62).

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyvio­sios antraštės naujienų portale delfi.lt | 14

slovy [policisty, kteří vstoupili do místnosti, G. Z. přivítal slovy – A. A.] „Alach akbar, jen pojďte dál, všichni zahynete!“, potom hodil šroubovákem; naštěstí nikoho nezranil. (delfi.lt 2013 05 30)

TŽŽ uvádí, že Allah akbar je arabská fráze znamenající „Bůh je všemohoucí“. Ačkoli se tento arabský pokřik může používat v různých situacích³⁰, v tomto kontextu zní jako bojový pokřik muslimů.

Autoři článků používají cizojazyčné vsuvky, aby poukázali na souvislosti mezi jevy různých kultur, například na principy fungování zločineckých skupin, např.:

Koalice: krugovaja poruka [název článku]

V ruštině existuje výraz „krugovaja poruka“, který by bylo možné přeložit do litevštiny jako „připoutání“. Tento termín se používá mezi zločinci. Když do zločineckého gangu vstoupí nový člen, dostane kriminální úkol, aby porušil zákony, „ušpinil se“ a stal se stejně zranitelným jako ostatní členové gangu. Nový člen se pak stává loajálním a důvěryhodným, protože jeho osud je úzce spjat s osudem ostatních. (delfi.lt 2012 11 28, Kęstutis Masiulis)

ZÁVĚRY

1. V expresivních titulcích zpravodajského portálu delfi.lt se za účelem upoutání pozornosti čtenářů používají tyto prostředky jazykového vyjádření: metaforická pojmenování, obrazná slovesa, neologismy, slangismy, vulgarismy, antonomázie, vlastní jména, frazeologismy, citace a cizojazyčné vsuvky.

2. Okazionální metaforická pojmenování (nejčastěji podstatná a přídavná jména) jsou expresivnější než konvenční slova v přeneseném významu, která čtenáře nepodněcují k tomu, aby četli články dál, až do konce. Okazionální slova v přeneseném významu vzbuzují zvědavost; titulky jsou záměrně tvořeny tak, aby z názvu nebylo zřejmé, o čem článek pojednává. Novináři proto očekávají, že čtenáři zpravodajského portálu delfi.lt se nespokojí s informacemi uvedenými v titulku a přečtou si celý článek. Ačkoli konvenční metaforická pojmenování rovněž oživují publicistické texty, jejich vyjádření není rafinované; tato slova v přeneseném významu neztěžují pochopení informací, takže čtenáři z titulku snadno poznají, jakému tématu se článek věnuje.

3. Aby titulky získaly „atraktivní vzhled“, používají se nejčastěji okazionální neologismy. Obecně se neologismy využívají nejen pro novější a originálnější jazykové vyjádření, ale také k tomu, aby bylo vyjádřeno jasné stanovisko vůči konkrétní osobě.

4. Slangismy se do titulků článků dostávají z různých důvodů: některé mají výstižně popsat životní prostředí určité sociální skupiny, jiné se používají proto, že ve spisovném jazyce neexistuje vhodný jednoslovný ekvivalent, další jsou přejímány z úzké oblasti profesního slangu, aby zaujaly čtenáře. Profesní výrazy a lexikum užívané specifickými, uzavřenými sociálními skupinami mají mimořádně silný emocionální náboj, a proto velmi přitahují pozornost čtenářů.

5. Autoři článků používají slangismy a antonomázie nejčastěji proto, aby vyjádřili svůj negativní postoj, zesměšnili a kritizovali popisovanou osobu či situaci.

³⁰ Vychází se z údajů Svobodné encyklopedie „Vikipedija“. Dostupné na internetu: http://lt.wikipedia.org/wiki/Alach_akbar.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 15

6. V expresivních titulcích článků se nejčastěji vyskytují tradiční frazémy a obrazná slovesa užívaná v přeneseném významu.

ŠALTINIAI

DŽ₆ 2011: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. redaktorius S. Keinys. Šeštas (trečias elektroninis) leidimas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011. Prieiga internete: http://dz.lki.lt.

Kudirka R. 2014: Kalėjimo, kriminalinio ir narkomanų žargono žodynas. Antrasis pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Kitos knygos.

LKŽ_e 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt.

LS – Lietuvos statistikos departamentas. Prieiga internete: http://osp.stat.gov.lt/web/guest/statistiniu-rodikliu-analize?portletFormName=visualization&hash=631de7a1-469e-48f0-8f4b-a2844b8f7637 (žiūrėta 2014 12 22).

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė. Sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujažodziai.lki.lt/.

TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas. Atsak. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma littera.

Zaikauskas E. 2008: Kalbos paribiai ir užribiai: lietuvių žargono žodynėlis, Vilnius: Alma littera.

W – Laisvoji enciklopedija „Vikipedija“. Prieiga internete: http://lt.wikipedia.org/wiki/Alach_akbar (žiūrėta 2014 08 29).

LITERATŪRA

Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Koženiauskienė R. 2013: Retorinė ir stilistinė publicistinių tekstų analizė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Liepinytė-Kytrienė D. 2013: Antraščių-faktinių teiginių poveikio priemonės interneto portale Delfi.lt. Prieiga internete: http://taikomoji-kalbotyra.lt/lt/2013/12/antrasciu-faktiniu-teiginiu-poveikio-priemones-interneto-portale-delfi-lt.

Marcinkevičienė R. 2010: Kokia spaudos kalba – tokia ir visuomenė? Prieiga internete: http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2010-02-23-ruta-marcinkeviciene-kokia-spaudos-kalba-tokia-ir-visuomene/40878.

Marcinkevičienė R. 2008: Žanro ribos ir paribiai. Spaudos patirtys, Vilnius: Versus Aureus.

Masiulis K. 2009: Apie lietuvišką žiniasklaidą. Prieiga internete: http://www.bernardina.lt/archyvas/straipsnis/91441.

Miliūnaitė R. 2011: Laikraštinės ir interneto žiniasklaidos kalba. Prieiga internete: http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2011-01-10-laikrastines-ir-interneto-ziniasklaidos-ypatumai/55777.

Navaitis G. 2014: Psichologas G. Navaitis: „kelių erelius“ reikia vadinti vištgaidžiais. Prieiga internete: http://www.balsas.lt/naujiena/802027/psichologas-g-navaitis-keliu-erelius-reikia-vadinti-vist-gaidziais.

Pikčilingis J. 1971: Lietuvių kalbos stilistika 1, Vilnius: Mokslas.

Pikčilingis J. 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas.

Radvilavičiūtė G. 2013: Žiniasklaidos kuriama Lietuva. Prieiga internete: http://literaturairmenas.lt/2013-08-30-nr-3438/1056-publicistika/1628-giedra-radvilaviciute-ziniasklaidos-kuriama-lietuva.

Gauta 2014 09 08

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt | 16

THE EXPRESSIVE HEADLINES ON THE NEWS PORTAL DELFI.LT

Summary

The objects of the current article are the expressive headlines of articles published on the news portal Delfi.lt collected by the author from October 2012 to June 2014. The expression and presentation of the headline determines whether the article will be read at all; therefore, emotionally charged lexis is used deliberately. The purpose of the current article is to analyse the expressive headlines of articles published on the news portal Delfi.lt and find out the linguistic means of expression used in order to attract the readers’ attention. Metaphoric name-words, figurative verbs, neologisms, jargon, vulgarisms, antonomasias, personal names, phraseologisms, quotations and foreign language inserts are analysed in the article; out of them, traditional phraseologisms and figurative verbs were the most frequent.

KEYWORDS: headline, emotive-expressive lexis, stylistics.

AGNĖ ALEKSAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204