LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: orcid.org/0000-0003-2196-8937

VĚDECKÉ VÝZKUMNÉ ZAMĚŘENÍ: morfosyntax, valence, sémantika, typologie.

DOI: doi.org/10.35321/bkalba.2023.96.13

28. mezinárodní vědecká konference Jonase Jablonskise

Jazyk a epocha: reprezentace jednotlivce, generace a společnosti v jazyce

Centrum výzkumu spisovného jazyka Institutu litevského jazyka a Katedra litevského jazyka Ústavu aplikované lingvistiky Filologické fakulty Vilniuské univerzity pozvaly všechny na tradiční vědeckou konferenci Jonase Jablonskise, která se konala v Institutu litevského jazyka ve dnech 21.–22. září 2023 a kterou podpořilo Ministerstvo kultury Litevské republiky; přispěl také Go Vilnius. Letošní 28. konference Jonase Jablonskise byla interdisciplinární. Příspěvky přednesli lingvisté, literární vědci a historici. Posluchači a účastníci z Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska a Ukrajiny, kteří se sjeli na mezinárodní interdisciplinární konferenci, vyslechli 48 příspěvků přednesených na plenárním a závěrečném zasedání a v 9 sekcích.

Četné posluchače a účastníky konference přivítala ředitelka Institutu litevského jazyka (LKI) dr. Albina Auksoriūtė. S přáním další tvůrčí práce pronesla zdravici také proděkanka pro studium Filologické fakulty Vilniuské univerzity (VU), doc. dr. Gintarė Judžentytė-Šinkūnienė.

Po slavnostním zahájení a zdravicích začal první pracovní den konference plenárním zasedáním, na němž přednesli příspěvky a podělili se o své zkušenosti tři pozvaní řečníci: prof. habil. dr. Ina Druviete (Lotyšská univerzita), prof. dr. Birutė Klaas-Lang (Tartuská univerzita), prof. dr. Ihoris Koroliov (Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě, KTŠNU). I. Druviete přednesla příspěvek o jazycích pobaltských států v éře nové mnohojazyčnosti. Položila otázku k diskusi, zda je třeba přehodnotit zásady jazykové politiky, a upozornila na výzvy, jimž čelí tvůrci jazykové politiky v Lotyšsku a Litvě. V plenárním zasedání pokračovala B. Klaas-Lang, která svůj příspěvek věnovala jazykové politice na Tartuské univerzitě

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. 28-oji tarptautinė mokslinė Jono Jablonskio konferencija

Kalba ir laikmetis: asmens, kartos, visuomenės reprezentacijos kalboje

237

projednat. Poté, co upozornila, že v posledních letech na Tartuské univerzitě velmi rychle vzrostl počet i procentní podíl zahraničních zaměstnanců a doktorandů, hovořila přednášející o tom, jaký je postoj akademických pracovníků k jazyku a jak se mění, a o tom, jak se na Tartuské univerzitě uplatňuje jazyková politika. Plenární zasedání zakončil I. Koroliovas, který se věnoval různým obrazům uprchlických krizí na internetových stránkách anglickojazyčných, ukrajinských a litevských médií, ve výtvarném umění a poezii. Podle přednášejícího se v médiích a umění konstruuje multimodální, transtextuální obraz uprchlických krizí spojený s dynamickou tvorbou významu.

Následně práce a odborné diskuse pokračovaly v sekcích. Sekci věnovanou otázkám konstrukce skutečnosti a jazyka zahájila Danguolė Mikulėnienė (LKI) příspěvkem o poválečné litevské jazykovědě. Přednášející hovořila o různém stupni ideologizace jazykovědných publikací vydávaných v poválečném období, která se projevovala určitými jazykovými klišé, a upozornila, že se dokonce někdo pokoušel zjednodušit význam slova tím, že mu přisoudil politický obsah. Příspěvek Aurelie Gritėnienė (LKI) se věnoval obrazu Litvy v korpusu ideologického narativu moderní identity. Analýzou příkladů publicistiky ze sovětského období badatelka ukázala, jak se vytvářel obraz dobrého a šťastného života tehdejších lidí. Dále Dangiras Mačiulis (Litevský historický institut) hovořil o tom, co v meziválečné Litvě podnítilo kampaně za politevštění příjmení, jakou roli při něm sehrála vláda a jakou úlohu měla politická a kulturní elita při tom, že se příjmení stalo důkazem národní identity. Aušra Martišiūtė-Linartienė (Institut litevské literatury a folkloru) zakončila toto zasedání příspěvkem o utváření litevského světa v Aušroje.

Sekci věnovanou jazykové a kulturní integraci přistěhovalců a národnostních menšin zahájila Laura Vilkaitė-Lozdienė (VU) příspěvkem o snadno srozumitelném jazyce. Položila otázky, zda snadno srozumitelný jazyk potřebují všichni uživatelé jazyka a jaký je rozdíl mezi jazykem srozumitelným všem a snadno srozumitelným jazykem, a představila výsledky průzkumu veřejnosti a cílových skupin, který proběhl v letech 2020–2022 v rámci projektu Perlsi uskutečňovaného Vilniuskou univerzitou ve spolupráci s mezinárodními partnery. Průzkum zjišťuje, nakolik a v jakých situacích respondenti uvádějí, že se potýkají s obtížemi při porozumění informacím, které potřebují. Angelica Peccini (VU) následně hovořila o tom, jak přistěhovalci chápou litevskost. Na základě výsledků sociolingvistického výzkumu, do něhož se zapojilo 20 dospělých, kteří do Litvy přijeli z různých zemí světa, vyprávěla, že litevskost pro ně znamená pevné kořeny v Litvě, tradice a společné hodnoty, zachování svobody a zčásti také používání státního jazyka. Příspěvek na dálku přednesly Yevheniia Starodub a Maria Inmaculada De Potestad (Technologická univerzita v Kaunasu). Představily, jak Venezuelané žijící v Litvě hodnotí program výuky litevštiny určený k jejich jazykové integraci v Litvě, a hovořily o problémech jazykové integrace, s nimiž se v Litvě setkali. Další dva příspěvky této sekce se věnovaly jazyku a identitě národnostních menšin ve školách. Aurelija Tamulionienė (LKI) obrátila pozornost k vyjadřování osobní identity v jazyce. Po představení výsledků výzkumu provedeného v letech 2021–2022, do něhož se zapojili žáci 3.–8. tříd litevských škol pro národnostní menšiny (polských a ruských), přednášející hovořila o jazykových postojích žáků k užívání litevštiny v různých komunikačních situacích, o souvislosti mezi motivací učit se litevsky a jazykovými postoji a upozornila na vliv rodiny, společnosti a školy při utváření postojů žáků k hodnotě litevštiny. Tématu výuky na školách národnostních menšin se věnovala také Sonata Vaičiakauskienė (LKI) příspěvkem o problémech s výukou litevštiny, jimž čelí učitelé litevštiny působící na školách národnostních menšin. Na základě výsledků dotazníkového šetření mezi učiteli, provedeného ve školním roce 2021–2022, přednášející uvedla, že největším problémem, s nímž se žáci při učení litevštiny stále potýkají, je nedostatečná slovní zásoba – jejich slovní zásoba je velmi chudá; pro učitele je pak zřejmě největší výzvou nedostatek motivace žáků učit se litevsky.

238

BENDRINĖ KALBA | 96

Na základě výsledků vyprávěla, že litevskost pro ně znamená pevné kořeny v Litvě, tradice a společné hodnoty, zachování svobody a zčásti také používání státního jazyka. Příspěvek na dálku přednesly Yevheniia Starodub a Maria Inmaculada De Potestad (Technologická univerzita v Kaunasu). Představily, jak Venezuelané žijící v Litvě hodnotí program výuky litevštiny určený k jejich jazykové integraci v Litvě, a hovořily o problémech jazykové integrace, s nimiž se v Litvě setkali. Další dva příspěvky této sekce se věnovaly jazyku a identitě národnostních menšin ve školách. Aurelija Tamulionienė (LKI) obrátila pozornost k vyjadřování osobní identity v jazyce. Po představení výsledků výzkumu provedeného v letech 2021–2022, do něhož se zapojili žáci 3.–8. tříd litevských škol pro národnostní menšiny (polských a ruských), přednášející hovořila o jazykových postojích žáků k užívání litevštiny v různých komunikačních situacích, o souvislosti mezi motivací učit se litevsky a jazykovými postoji a upozornila na vliv rodiny, společnosti a školy při utváření postojů žáků k hodnotě litevštiny. Tématu výuky na školách národnostních menšin se věnovala také Sonata Vaičiakauskienė (LKI) příspěvkem o problémech s výukou litevštiny, jimž čelí učitelé litevštiny působící na školách národnostních menšin. Na základě výsledků dotazníkového šetření mezi učiteli, provedeného ve školním roce 2021–2022, přednášející uvedla, že největším problémem, s nímž se žáci při učení litevštiny stále potýkají, je nedostatečná slovní zásoba – jejich slovní zásoba je velmi chudá; pro učitele je pak zřejmě největší výzvou nedostatek motivace žáků učit se litevsky.

Odpolední program prvního konferenčního dne pokračoval rovněž ve dvou sekcích. Sekci věnovanou jazyku médií: propagandě, mýtům a skutečnosti zahájil Andrejus Veisbergas (Lotyšská univerzita). Při analýze lotyšské, ruské a anglické lexiky užívané v propagandě hovořil o fašismu a liberalismu v politickém narativu. Poté Agnė Aleksaitė (LKI) z stylistického hlediska rozebrala 44 komentářů o válce Ruska proti Ukrajině, které Rimvydas Valatka publikoval v roce 2022. Podle přednášejícího tento novinář ve svých textech nejčastěji používá běžné i okazionální frazémy, expresivní slovesa, neologismy a dysfemismy; neproduktivní jsou naopak slangové výrazy, vsuvky z cizích jazyků, metaforická a expresivní podstatná jména, ironie, přirovnání, citoslovce, zvukomalebná slova, nadávky a další stylistické prostředky. Velga Polinska a Dite Liepa (Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity, dále jen LU LKI)

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. 28-oji tarptautinė mokslinė Jono Jablonskio konferencija

Kalba ir laikmetis: asmens, kartos, visuomenės reprezentacijos kalboje

239

ukázaly, jak se v lotyšských médiích utváří obraz lidí se zdravotním postižením a jaký je. Linda Lauzė (Liep text

upozornila na to, že kvalitu veřejného jazyka je i nadále důležité neponechávat samoregulaci. Nida Poderienė (LKI) se věnovala vývoji vzdělávací politiky v oblasti litevského jazyka od obnovení litevského státu do sovětské okupace a od obnovení nezávislosti do současnosti. Zkoumala, jak vzdělávací politika týkající se litevštiny a dalších jazyků odráží ideologie ovlivňující vzdělávání, které formují obsah litevštiny jako předmětu výuky a učení, hodnotové postoje a identitu státu a určují sociokulturní změny ve společnosti. Přednášející zhodnotila změny jazykové vzdělávací politiky zavedené v posledních několika letech a zmínila trendy ve vzdělávací politice v oblasti litevštiny. Příspěvek Violety Meiliūnaitė (LKI) se věnoval paradoxu jazykových „expertů“: zatímco se prohlašuje, že litevština je hodnotou, kterou je třeba chránit a pěstovat, usiluje se o změnu její struktury podle modelu jiných jazyků, které jsou po strukturální stránce zcela odlišné. Přednášející hovořila o tom, jak v současné litevské společnosti vzniká protiklad mezi jazykem a jeho mluvčími, jak se projevuje v praxi, a hledala odpovědi na otázku, jak odstranit paradox, kdy se bojuje proti hodnotám, které sami hlásáme – proti litevštině. Kazimieras Garšva (LKI) zakončil tuto sekci příspěvkem o jazykové politice a samoregulaci, v němž se zabýval přepisem vlastních jmen z cizích jazyků do litevštiny.

V sekci věnované interakci jazykových variet Nijolė Tuomienė (LKI) odhalila mnohovrstevnatou identitu obyvatel jihovýchodní Litvy. Hovořila o tom, kdy a proč se vytyčuje hranice identity mezi „místními“ a „nemístními“ obyvateli jihovýchodní Litvy a jakým jazykem zde „místní“ mluví. Dále Dovilė Tamulaitienė (LKI) na základě materiálu z dotazníků Žemės vardų hovořila o tom, které fonetické a morfologické rysy místních názvů považovali učitelé a lesníci, kteří ve 30. letech 20. století vyplňovali dotazníky, za nářeční, jaké zásady uplatňovali při zápisu místních názvů ve spisovném jazyce a co mohlo jejich volbu ovlivnit. Simona Vyniautaitė analyzovala metodami dynamické a perceptivní dialektologie zvukové nahrávky pořízené v letech 2011–2019 s obyvateli Skuodasu, Mosėdisu, Telšiai, Plungė a Rietavas a představila nářeční diferenciaci severní žemaitštiny z pohledu mluvčích na pomezí podnářečí kretingiškiů a telšiškiů. Přednášející ukázala, že informátoři si nejvíce všímají nářečních lexikálních a fonetických rysů. Asta Leskauskaitė (LKI) zakončila toto zasedání příspěvkem o mluvě v Žasliai, Paparčiai a Kaugonis. Pomocí dialektometrické metody doložila, ke kterým regiolektům lze tyto přechodné mluvy přiřadit na základě určitých fonetických, morfologických a dalších rysů.

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. 28-oji tarptautinė mokslinė Jono Jablonskio konferencija

Kalba ir laiki̇metis: asmens, kartos, visuomenės reprezentacijos kalboje

241

Anželika Gaidienė (LKI) zahájila celodenní sekci věnovanou diskusi o sémantické jazykové rovině v současné společnosti. Porovnáním lexikografických pramenů anglického, ruského a litevského jazyka přednášející ukázala, jak se mění významy litevského slovesa spekuliuoti a co tyto změny ovlivňuje. Žydrūnė Šalaviejūtė (LKI) při diskusi o přibližně dvou stech lexémech z různých litevských lexikografických pramenů odhalila rozmanitost pojmenování a motivací názvů pro slepici, kuře a kohouta nejen z onomaziologického a sémaziologického, ale také z etnolingvistického hlediska. Později Silvija Papaurėlytė-Klovienė (LKI) na základě výsledků asociačního experimentu, kterého se zúčastnilo téměř 300 studentů ze Šiauliai a Vilniusu, hovořila o velmi pestrém asociačním poli slova dukra, které poskytuje cenné informace o obsahu konceptu DUKRA v jazykovém obrazu světa litevštiny. Dopolední zasedání zakončila přednáška přednesená online. Svitlana Hrycenko (KTŠNU) představila lingvokulturní složku ukrajinských ekvivalentů v dvojjazyčném Lietuvių–ukrainiečių kalbų žodyne. Podle přednášející se sestavovatelé slovníku při zdůrazňování specifik lingvokulturní složky ukrajinštiny zaměřují na statiku i dynamiku ukrajinského jazyka.

Během přestávky mezi dopoledními sekcemi byly představeny dva posterové příspěvky. Příspěvek Inesy Indričāne a Solveigy Čeirane (LU LKI) se věnoval diskusi o kvalitě obstruentů v lotyštině, zatímco příspěvek Justiny Mandravickaitė, Danguolė Kalinauskaitė, Danguolė Kotryny Kapkan a Eglė Kankevičiūtė (VDU) představil první výsledky probíhajícího projektu, jehož cílem je vytvořit metodiku pro automatické zjednodušování administrativních textů v litevštině.

Odpoledne pokračovalo zasedání věnované sémantické jazykové rovině v současné společnosti příspěvkem Eviji Lipartė. Představila, jakými jazykovými prostředky a z jakých hledisek se realizují konceptuální metafory odhalující odlidštění ČLOVĚK – SUROVINA (POTRAVINA). Později Evelina Kirsakmenė (Lotyšská univerzita) na základě údajů z průzkumu mezi lotyšskými překladateli působícími v institucích Evropské unie i na domácím trhu v Lotyšsku pojednala o nesprávné interpretaci idiomů v překladech z angličtiny a francouzštiny do lotyštiny. Nejpočetnější konferenční sekci zakončila Veslava Čižik-Prokaševa (LKI). Na základě 365 dokladů z Korpusu současné litevštiny pojednala o obrazu Lotyšky, který podle přednášející není úplný ani zcela jasný.

V odpolední sekci, v níž se probíraly otázky různých jazykových rovin, představila Jolita Urbanavičienė (LKI) percepční výzkum sonantů v litevštině—

242

BENDRINĖ KALBA | 96

—, v němž jsou sonanty rozpoznávány pouze na základě spektra samotné souhlásky.

Podle přednášející jsou faktory ovlivňující percepci sonantů palatalizace, sousední samohlásky a pohlaví mluvčího. L a r y s a T a r a n e n k o (Národní technická univerzita Ukrajiny, Kyjevský polytechnický institut Ihora Sikorského, dále jen UNTU KISPI) přednesla příspěvek online. Na základě 42 anglických lidových legend o králi Artušovi hovořila o prozodických prostředcích legend a jejich vlastnostech, které mohou přesvědčivě působit na podvědomí adresáta a předávat emocionální a pragmatický náboj textu. Přednášející zdůraznila, že převaha klesavých, nikoli stoupavých tónů v legendách vytváří příznivé podmínky pro lepší porozumění tomu, co adresáti slyšeli, zatímco izochronní výslovnost sousedních intonačních skupin zajišťuje působení legendy na podvědomí.

V online příspěvcích pokračovala O l h a I s n i u k (UNTU KISPI). Na základě zákazových výpovědí shromážděných ze 115 scén situační komedie Auklė hovořila o tom, jakými jazykovými prostředky vyjadřují účastníci rozhovoru z různých sociokulturních skupin v angličtině řečový akt zákazu.

Přednášející ukázala, že příslušníci střední a nižší sociokulturní vrstvy mají na rozdíl od příslušníků vyšší sociokulturní vrstvy sklon zakazovat přímo. M a r i j a B o i c h e n k o (UNTU KISPI), která přednesla příspěvek online, navrhla komunikační strategie a hierarchické komplexy verbálních a neverbálních prostředků, které charismatickému řečníkovi pomáhají v invariantních komunikačních situacích maximálně aktualizovat pragmatický potenciál jazyka: předat publiku svou vizi a poselství, ovlivnit je a navázat s ním emocionální vztah. V této sekci byl mezi online přednáškami živě přednesen příspěvek skupiny vědců – Jurgise Pakerise (VU), Virginijuse Dadurkevičiuse (VDU) a Agnės Navickaitė-Klišauskienė (VU) – o produktivitě slovotvorby.

Přednášející na základě údajů ze Společného korpusu litevštiny a při diskusi o realizované, potenciální a rozvojové produktivitě věnovali vedle dalších slovesných útvarů zvláštní pozornost názvům činitelů v litevštině s příponami -toj-, -ėj- ir -ik-.

Odpolední sekci Kalba ir tapatybė zahájily svým příspěvkem D a i v a A l i ū k a i t ė (VU) a A i d a Č i ž i k a i t ė (Litevská univerzita zdravotnických věd). Na základě metodologie percepční dialektologie a údajů o jazykových postojích 180 studentů nehumanitních oborů a jejich percepci tří stimulačních textů hovořily o tom, zda (a jak) velkoměsto mění představy o nářečnosti. D i a n a D a m b r a u s k i e n ė (LKI) ukázala velikost komunit jižních žemaitů raseiniškých a jejich stabilitu či dynamiku

L O R E T A V A I Č I U L Y T Ė - S E M Ė N I E N Ė. 28-oji tarptautinė mokslinė Jono Jablonskio konferencija

Kalba ir laikmetis: asmens, kartos, visuomenės reprezentacijos kalboje

243

korelaci s rozvojem infrastruktury sídel a upozornil, že jazykové změny ovlivňuje nejen velikost či stabilita komunit jižních žemaitských raseinišků, ale také sociokulturní a socioekonomické prostředí místa jejich bydliště a důvody mobility komunit. Později Aidas Gudaitis (LKI) přednesl referát o konkurenci polštiny a litevštiny od počátku 20. století do počátku 21. století. Představil výsledky kvantitativního výzkumu více než 4 300 náhrobních nápisů z okolí Dieveniškės a konstatoval, že prestiž litevštiny v okolí Dieveniškės od počátku 20. století do počátku 21. století postupně rostla a zvláště se zvýšila po roce 1990 – tehdy se procentuální podíl náhrobních nápisů v litevštině výrazně zvýšil. V současnosti činí více než 30%. Na základě nářečního materiálu seznámil Žydrūnas Šidlauskas (LKI) přítomné s rekonstruovaným areálem priedžuků a představil nářeční specifičnost i dynamiku oblasti zatopeného údolí Nemunu, dna dnešní Kaunaské přehrady. Danutė Valentukevičienė (LKI) zakončila tuto sekci referátem věnovaným varėnskému geolektu. Na základě modelu identity Jérômea-Frédérica Josseranda a výzkumného materiálu získaného polostrukturovanými rozhovory se 47 informátory ze tří generací hovořila o proměňující se (současné) a základní (kolektivní) identitě uživatelů jižního aukštaitského nářečí v oblasti varėnského geolektu a dospěla k závěru, že nářeční identita uživatelů je jednou z nejdůležitějších podmínek životaschopnosti jižního aukštaitského nářečí.

Druhý den konference, během něhož bylo celkem prezenčně či online předneseno 28 referátů, vyvrcholil závěrečným zasedáním, které svolalo všechny účastníky z jednotlivých sekcí a na němž zvaná hostka dr. Małgorzata Kasner (Institut slavistiky Polské akademie věd) hovořila o hlavních narativech (identity, dědictví a paměti), které utvářejí společenský svět náměstí Lukiškių. Poté následovala velmi zajímavá diskuse moderovaná Nidou Poderienė, která na dlouhou dobu upoutala pozornost posluchačů: Jazyk utvářející realitu dneška: souvislosti, rozdíly, tendence. Zúčastnily se jí dr. Małgorzata Kasner, prof. dr. Aušra Martišiūtė-Linartienė, habil. dr. Rita Miliūnaitė a asist. dr. Audrius Valotka.

Obdrženo 21. 11. 2023

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Institut litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

244

BENDRINĖ KALBA | 96