LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, V

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

NÁZVY JEZER¹

B. SAVUKYNAS

Č

Čed-asas vesnice Čedasai, Pnd – sélské jméno, srov. litevské Kėdž-balė, Brijagalės k., Šd; lotyšské Cede, řeka, EnLV I 156; srov. také litevská příjmení Kedýs, Kėdàs; Kėd-áiniai město (viz BgŽ CXLV): litevské kėd-oti „rozptylovat“ LKŽ V 482; přípona -asa-, srov. Švėd-asas jezero An, viz SkŽD311.

jezero Čeičių < vesnice Čeičiai, Rk (srov. příjmení Čeičys) – podle fonetiky a územního rozšíření sélské jméno; srov. litevské Kyk-lė, jezero, GerON 59 (podle K. Būgy), Kik-ežeris, jezero Ign (srov. sélské Čič-ìrys, jezero); lotyšské Cic-ene, rybník, Cik-slis, rybník, EnLV I; pruská místní jména Keyk-ot Keyk-aute, jezero, GerON 59; srov. lotyšské cik-slis „bažinaté místo“, cik-st-enis „něco vazkého, co se těžko přežvykuje“, LVV I 390.

Čerč-iupys < Čerč-iupys řeka, vesnice Tyteliai, obvod Duokiškis, Rk – nejspíše sélské jméno, srov. litevské Kerk-šnis, řeka, vesnice Stegviliai, Pkr, Kerk-ut-viečiai, vesnice, obvod Lumpėnai, Pgg: litevské kerk-šena „zakořenělý stromek“, kerk-utys rozvětvení z jednoho kmene na dvě či více větví; rozštěpení“ LKŽ V 611.

jezero Černiuikiškės < vesnice Černiuikiškė, obvod Angininkai, Al; srov. příjmení Černiuikas.

Čiaunas 1. Pačiaunės, okres Južintai, Rk 2. vesnice Pačiaunė, obvod Žukliškės, Žr – sélské jméno (viz BgŽ CXLV), srov. litevské Kiaūnas, jezero, Kiaunà, řeka, Linkmenys, Švč, Kiáunė, potok, Smilgiai, Šd, Kiáun-upis, vesnice Dumšiškiai, Rs; lotyšské Caunas, potok, Caun-upe, Caun-upīte. EnLV I 155; pruský název Kavn-yne, pramen GerON 59: litevské kiaunė, kiaunė; lotyšské caūna, caūne „kuna“, pruské caune „kuna“. K sémantice srov. také řec. χθόνιος (< *ku̯no-) „tmavě modrá substance“: ie. *ḱeu- „svítit, být jasný“, WIVW I 368.

Čičir-aitis vesnice Pakaušė, Žr, viz Čičirys + přípona -aitja-.

Čič-ìrys Imbradas, Zr – sélské jméno (viz BgŽ CXLV), srov. litevské Kik-ežeris, jezero Ign, Kik-ir-iškiai, vesnice KžR, Kik-ónyys, vesnice Kn, Rt, Kik-iškiai, vesnice Zr; lotyšské Cik-ste, řeka, Cik-st-upis, rybník, EnLV I 165; pruská místní jména Kik-iten, Kyk-ywinne, Kyk-oyten GerON 62 (srov. také litevská příjmení Kikìs, Kik-utis, Kikas, Kik-ėlis); srov. lotyšské ciksta „kyj“ LVV I 380, litevské kyk-otis „houpat se, kolébat se“ LKŽ V 770, viz také BgŽ CXLV; přípona -irja-, srov. Av-iris, viz SkŽD 307.

¹Články vysvětlující názvy jezer začínající písmeny A a B viz „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, s. 289 a násl. (obsahuje úvodní poznámky a zkratky) a sv. 4, s. 219 a násl.

191

Jezero Čiurkiškiai < Čiurk-iškiai vesnice, okres Bagaslaviškis, Šr, srov. Čiurk-š-upis řeka, Salantai, Krtn; hydronymum Čiurk-inas.

Čiut-eikis vesnice Kupriai, okres Jūžintai, Rk, srov. hydronyma: Čiut-eikis, Čiut-eika, Čiuta, Čiut-ėlė; Čiut-ėliai vesnice, okres Vilkyčiai, Šlu; srov. litev. čiūt-ėti „sedět tiše“, čiūti „tát“ LKŽ II 124; srovnání výrazů čiūtėti a kiūt-oti ukazuje na původ prvního výrazu v selonštině; přípona -eikia-.

D

Dab-inčius vesnice Dzenkūniškiai, Kš, srov. Dab-intà řeka, tamtéž, Dab-int-upỹs řeka, vesnice Dabintos, Kš, Dab-òtis jezero, vesnice Sapiegiškiai, Veisiejai, Lzd, Dāb-ik-inė řeka, vesnice Dabikinė, Akm; lotyš. Dab-aičēni vesnice, Dabas-grāvs EnLV I 188: litev. dabstýti „házet, rozmetávat; daburỹs „vír, vírný proud“ LKŽ II 139, srov. také duburỹs „jáma, rokle, údolí“ LKŽ II 549 a místní názvy s Dub-; přípona -intju-, viz SkŽD 375.

Dab-òtis vesnice Sapiegiškiai, Veisiejai, Lzd, viz Dabinčius; přípona -otja-, viz SkŽD 351.

Dāgas vesnice Pėleniai, Kuktiškės, Ut, srov. Dēg-alas řeka, Krtn, Deg-utė řeka, Al, BTSR, okres Varenavas, Benekainys, Dēg-upis Tryškiai, Krš, Deg-usỹs jezero, vesnice Totoriškiai, okres Aukštadvaris, Jz, Deg-ul-ēlis jezero, vesnice Deguliai, Ut; lotyš. Dagas vesnice, Dagi vesnice, EnLV I 189, Dega jezero, Dega-ezers jezero EnLV I 204; pruské místní názvy Deg-awiten, Dag-ew-itten GerON 26: lotyš. daga „spáleniště“ LVV I 430, litev. iš-dagas „místo vypálené v bažině nebo v lese“.

Dagl-ėjas část jezera Paščys, vesnice Kupriai, okres Jūžintai, Rk, srov. Dagl-ėjus jezero, Tauragnai, Ut, Dēglė řeka, Padubysys, Šl, Degl-yčia řeka, Vaiguva, Užv; lotyš. Degl-upė, Degl-a jezero EnLV I 204: litev. deglė „hluboké, mazlavé místo v bažině“, lotyš. deglāji „nízko položená vypálená místa“ LVV I 541, deglis „vypálené, vodou zaplavené místo, rybník“ LVV I 461; přípona -ēja-, viz SkŽD 84.

Dagl-ėj-ėlis 1. vesnice Kupriai, okres Jūžintai, Rk; 2. vesnice Azarinas, Tauragnai, Ut, viz Dagl-ėjas; přípona -ėlja-.

Dagl-ėjus vesnice Liumpiškiai, Tauragnai, Ut, viz Dagl-ėjas; přípona -ēju-.

Dail-yd-ūkas vesnice Dailydūkas, Vvs, srov. lotyš. Daili vesnice, EnLV I 189, litev. hydronyma Dail-ydà, Dail-yd-aitis, Dail-īdė; přípona -yd-+-uka-.

Dambniokas Kš: 1. debnìak „dubový háj“.

Dan-iūkas || jezero Vainiūniškis < vesnice Vainiūniškis, Kp, Danyš bláto, okres Laukagaliai, Rm, Dānē řeka, Klp, Dan-upỹs řeka, Žygaičiai, Trg; lotyš. Dana bažina; Danas Dikis bláto, Dan-ava EnLV I 193: lotyš. danava „díra, kaluž na cestě, blátivé místo“ LVV I 438; srov. také prus. místní název dane „nížina u řek“; přípona -juka-.

Dāpai okres Čižiūnai, Vvs, srov. Dāp-iškės vesnice; lotyš. Dapas vesnice, Dap-atas vesnice EnLV I 195: litev. dāpas „povodeň, záplava“ LKŽ II 182.

Dārb-ula vesnice Ustukai, Ps, srov. Darbà || Dārb-upis řeka, Darbėnai, Krtn; lotyš. Dārba-kalns EnLV I 195, srov. také lotyš. Dirba jezero, Dirb-enes jezero EnLV I 215; přípona -ula, viz SkŽD 186.

Darž-in-ėlė Ign: litev. daržas (případně daržinė); přípony -inja- +-ėlė (případně -ėlė).

Daub-lys || Dab-lys BTSR Apsas, srov. Daub-urỹs jezero, Šl, Daub-ėlė řeka, Trg, Daũb-upis řeka, Tl; lotyš. Daũba jezero, Daũbīs jezero EnLV I 197; pruské Dauben jezero GerON 26: litev. daubà, lotyš. daũba „rokle“ LVV I 443; přípona -lja-, viz SkŽD 166.

Dauburỹs ves Bačionys, Šl.: dauburỹs „prohlubeň, údolí“ LKŽ II 208.

² Viz A. Vanagas, K názvu řeky Danė (Danija, Dangė), „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, Vilnius, 1960, s. 317.

192

jezero Daugėdų < Daugėdai ves Rt: osobní jméno *Dau-gėdas (srov. Daugėla, Gėd-vilas).

Daugėl-iškis Skiemonys An; srov. Daugėl-iškis městys Ign: příjmení Daugėlė, Daug-ėlis, Daugėlas; přípona -iškja-, srov. Daūn-iškis jezero.

jezero Daujėnų < Dauj-ėnai městys Ps, srov. Dauj-očiai ves Skd, Dauj-otas potok Gruzdžiai Ši; lotyš. Dauj-āti ves EnLV I 199; srov. také litevská příjmení Dauj-ėnis, Dauj-ėnas, Dauj-ōtas, Dauj-ota, Daūjus, Daūj-ōtis. Srov. lotyš. dujāns „špinavý, šedohnědý“, duins „tmavý, nejasný, nečistý“; litev. duinas: Nunešk (vainikėlį), dukrelė, duinon upelėn…, dūiti „zahaluje se mlhou, mlží, houstne“; dują „mrholení, drobný déšť, mlha; bláto, kaluž“ LKŽ II 558; dūjonaitis, dūjonėlis; dūjūnas „taková voda, hluboká řeka“ LKŽ II 560. Kořen vlastních jmen Dauj- odpovídá apelativnímu duj-, jako například daubā k dūbti.

Daūn-iškis Ut, srov. Daūn-upis řeka Smilgiai Šd, Daun-iškis ves Alanta Mlt, Daun-iūnai Panemunis Pnd, Daun-eikiai ves Leliūnai An; příjmení Daūnas, Daunià, Daūnius, Daunys; lotyš. Daun-āti ves EnLV I 199; pruské osobní jméno Dawn-otthe TrPN 23; srov. také litev. Dun-ōjus jezero v obci Gudonys, Seirijai Lzd (Daun- je ve vztahu k Dun- stejně jako Daub- k Dub-, viz): litev. dun-ōjus „velká voda“, dunūs „?“: Dūnios marios LKŽ II 606-7, lotyš. dùn-ājs „místo pokryté bahnem, masa bahna“ LVV I 528; dùn-uōt „kalit (bahnem); rozvířit bahno“, viz také FrLEW 109; přípona -iškja-.

Dau-nōris ves Mikyčiai Lzd, srov. příjmení Daū-noras, Daū-nora, Daū-nōrius; nejspíše adjektivní odvozenina.

Daūs-inas Kražiai Klm, srov. Dusìa jezero Lzd, Dūs-etas jezero Žr, Dus-ýnas jezero Vyžuonos Ut, Dusà řeka Pampėnai Ps; Dus-upys řeka Baisogala Šd; srov. příjmení Daūs-inas, Daus-ýnas, Dausà, Daus-ūtis; pruské Dos-in osadní jméno GerON 30: litev. dausà, daūsios „teplý, vzdálený kraj; ráj“, daus-ingas „větrný, chladný“; lotyš. dusa „klid, dřímota, spánek“; přípona -ina-, srov. Kirš-inas řeka Baisogala Šd, Spig-inas řeka Ylakiai Sk, viz SkŽD 243.

Dāv-ilas ves Nolėnai Ut Dav-ilà řeka tamtéž, srov. Dav-ēniai ves Želvos ap. Ukm, Dav-ōnys ves Juknonių ap. Šr, příjmení Dav-eikis, Dav-eilis, Dav-ūlis; lotyš. Dav-il-n-ītis jezero, Dav-inš ves EnLV I 200; pruské osobní jméno Daw-ille TrPN 23.

Davil-ėlis ves Nolėnai Ut, viz Dāv-ilas; přípona -ėl ja-

Degūt-duobis ves Jūkainiai Viduklė Rs, srov. Degut-intakis přítok Šimkaičiai Rs; lotyš. Degut-duobs ryb. EnLV I 207: litev. degūt-duobė „jáma na pálení dehtu“ LKŽ II 255.

Deg-usỹs ves Totoriškiai, Aukštadvario ap. Jz, srov. Dėg-alas řeka Krtn, Dėg-ūva řeka Rtv; lotyš. Dega || Deg-ums jezero, Deg-azers EnLV I 203-4; pruská místní jména Deg-aw-iten GerON 26: litev. degti; lotyš. dega „místo, kde něco vyhořelo“; přípona -usja-, srov. krit-usỹs „pazourek“, viz SkŽD 314.

Deg-ul-ėlis ves Deguliai Ut, srov. lotyš. Deg-uli ves EnLV I 206, srov. také Deg-usỹs: litev. dėg-ulỹs, la, deg-ulis „troud“; přípona -ėl ja-.

jezero Degùčių < Degùčiai ves Obeliai Rk: příjmení Deg-ūtis.

Dėl-ežeris Ps, srov. litev. Dėl-inis jezero Kuktiškės Mlt, Dėlỹs jezero Ut; lotyš. Dėl-ezers EnLV I 210; pruská místní jména Del-ycke GerON 27: litev. dėlė „pijavice“, lotyš. dēle „pijavice“ + jezero.

Del-idà ves Alytus I Al: dėlė „pijavice“, srov. Dėl-ežeris, Dėl-inis jezera; přípona -ida, viz SkŽD 101.

13. Lietuvių kalbotyros klausimai, V

193

Dėl-idas 1. ves Eitulionys, okres Beižionys Vvs; 2. ves Pašventys, okres Užugostis Jz, viz Dėlinis; sufix -ida-, viz SkŽD 101.

Dėl-inis 1. ves Pakačinė, Antazavė Zr; 2. ves Indučiai, Antalieptė Zr; 3. ves Bikėnai, Degučiai Zr; 4. ves Briedinė, Linkmenys Švnč; 5. ves Voverys, Merkinė Vrn; 6. ves Raudėnai, Obeliai Rk; 7. ves Paskardiškis, Salakas Zr; 8. ves Paserninkai, Seirijai Lzd; 9. Semeliškės Vys; 10. ves Mielagėnai, Švnč; 11. ves Sadžiūnai, Veisiejai Lzd (srov. Dėl-ežeris): litev. dėlė „pijavice“; sufix -inja-.

Dėl-ynas Leliūnai Ut, viz Dėlinis; sufix -yna-.

Dėl-in-ūkas ves Voverys, Merkinė Vrn, viz Dėlinis; sufix -inja- + -uka-.

Dėlỹs ves Ąžuolėliai Ut, viz Dėlinis.

Dėl-iūkas 1. ves Kovalčiukai, Simnas Al; 2. ves Velbiškiai Ut, viz Dėlinis; sufix -juka-.

Dėl-ūkas 1. ves Bukaučiškiai, Daugai Al; 2. Perloja Vrn, viz Dėlinis; sufix -ūka-.

Jezero Dembina < Dembina ves Onuškis Trak: 1. debina „dubový les“.

Dėm-enas ves Demeniškiai, Seirijai Lzd, srov. Demeniai ves Pakalnė, okres Rytprūsko a další ablautový stupeň Dėm-enas jezero Zr, Dėmė (též Diemė) řeka u ves Pašaminė Švnč; lotyš. Demene řeka EnLV I 208; prus. Dem-ita GerON 27; srov. také adv., litev. Dėmė, Dėm-ėlis, Dėm-enis, Dėm-ėnius, Dėm-ikis; prus. Dėm-iko TrPN 24: litev. dėmė „ušpiněné, znečištěné místo“, LKŽ II 270, dėm-esys „ušpinění, nečistota, skvrna“, LKŽ II 271; sufix -ena-; srov. Duob-enas jezero. Z hlediska sémantiky srov. jezero Tėrmentas u ves Paliūnai, Veisiejai Lzd: term-óti „mazat, špinit, dělat něco nečistě“.

Dėm-enas ves Santuokiai, Degučiai Zr, viz Demenas.

Jezero Denionys < Den-iónys ves Svedasai An; srov. příjmení Dėnius, Den-ulis; lotyš. Den-avas-ezers, Denu-kalns EnLV I 208.

Jezero Dėrgionys < Dérg-ionys ves Rūdiškės Trak (srov. příjmení Derg-ėlis, Derg-inčius).

Derv-inis ves Derviniai, okres Antazavė Zr, srov. Dérv-elis řeka Linkuva Pkr, Derv-eliūkas přítok Rozalimas Pkr; lotyš. Derv-els řeka EnLV I 209; prus. Derv-ayn GerON 27: litev. derva, lotyš. darva; sufix -inja-.

Didỹsis ves Piepaliai, Babtai Kn: didỹsis „velký“.

Did-óvas ves Karšteniai, okres Žarėnai Tl; srov. Didž-iulis jezero Daugai Al, Did-upis u ves Dauginėnai, Tryškiai Akm; lotyš. Diddel řeka EnLV I 212: litev. did-elis, didis „velký“; sufix -ova-, srov. řeka Malšt-óvė Rd, viz SkŽD 387.

Jezero Didžiaraušliškiai < Didžiaraušliškiai ves Ubiškiai, okres Vvs.

Didžiūlis 1. (|| jezero Daugai) Daugai Al; 2. Dusmenys Trak, srov. Didysis ež., lotyš. Diž-ezers EnLV I 217: didžiūlis „velký“.

Diegis Padiegės, ves. Degučiai Zr, srov. Diég-upis ř. Minionių k. Rs; lotyš. Diēdzini ves., Diegu-purvs EnLV I 220: litev. diėgas.

Dienik-ėlis Dusetos Zr: dienikas „přístav“ LKŽ II 347; přípona -ėlja-.

Diė-rašas ves. Žalgirių, okr. Deltuva Ukm; k první složce srov. Diėv-upis přítok. Endriejavas Rt, Die-gedà bl. ves. Kaulių, okr. Bukonys Jon, Dievó-gala ř. Zapyškis Kn; k druhé složce srov. Rašai jezero Jūžintai Rk, Rašiai || Rašià jezero Mlt, Rašỹs jezero u ves. Sirutėnai Ut, srov. rašýtė „strakatá, drobně skvrnitá (kráva)“ Kvėdarna Šll.

194

Dėv-ytis (t. Dī'vĕ'tis || Dẽiv'tis³) srov. Dėv-upis ř. tamtéž, Dėvó-gala ř. Zapyškis Kn, Dėvo kalnas vrch. ves. Dabušilė Mlt, Dieva-ragýs mys. ves. Daunoriai, okr. Šeimatis Ut, lotyš. Dievin-ežers EnLV I 221; prus. Dew-ythen, Dews-lauks GerON 28: litev. dievas; přípona -ytja-, srov. Laisy-ytis ř. Rs, Višt-ytis jezero Klvr.

Dilg-inė ves. Muiželėnai, okr. Venčiūnai Al, srov. Dilg-inė ves. okr. Liudvinavas Kps, Dilgiai ves. okr. Taučiūnai Kd; lotyš. Dilga ves., Dil’gu-strauts EnLV I 213; prus. místní názvy Dilgen GerON 28: litev. dilgė „urtica; kopřiva“, přípona -inė.

jezero Dirdų < Dirdos ves., okr. Aleksandravėlė Rk, srov. lotyš. Dīrdas ves., Dīrde used. EnLV I 215; litev. příjmení Dirda.

Dirv-ėl-inis jezero v lese Čiulai Mlt, viz Dirv-inis; přípona -ėlja-+-inja-.

Dirv-inis ves. Žirgapievis Ut, srov. Dirv-onai jezero Deltuva Ukm: litev. dirva; přípona -inja-.

Dirv-onai < Dirvonai ves. Meilūnai, okr. Ukm.

Dysnai Rimšė Ign, srov. Dysná ř. tamtéž, srov. prus. místní názvy Dysenithen, Disnyten GerON 28.

Dysn-ykštis Rimšė Ign, viz Dysnai; přípona -ykštja-, srov. Dring-ykštis jezero.

jezero Dobilios < Dobilià ves. Pakuonis Kn, srov. Dóbil-upis ř. Padubysys Šl, Dobilė ř. Šimkaičiai Rs; srov. litev. dobilas „trifolium“.

jezero Domeikėmio < Domeikėmis ves., okr. Plaskūnai Jz: osobní jméno Domeikà, resp. Domeikis+kiemas.

Dōn-iškis ves. Jadaugių, Dusetos Žr, srov. Dōn-iškis ves. okr. Sugintčiai Mlt, Don-uvà ves. okr. Pajieslys Kd, Dōn-kalnis vrch. ves. N. Kalniškiai Varn; lotyš. Dāni ves. EnLV I 201: lotyš. *dāns, resp. dāna „?“: „s jezerem s čistou vodou a otevřeným polem“ dānu LVV I 447; přípona -iškja-.

jezero Dotamų < Dot-amai ves. Klvr, srov. Dót-amas ř. tamtéž, Dot-iškiai ves. okr. Sidabrava Šd, Dot-n-uvà městečko Kd, srov. také osobní jména Dótas, Dotys, Dõčius; prus. Dot-el TrPN 26; přípona -ama-, srov. Aūl-amas ř. Pn, Žr, SkŽD 207.

Drabuž-aitis ves Drabužininkai, okres Tolkiškės, Trak, viz Drabužis; sufix -aitja-.

Drab-užis ves Drabužininkai, okres Tolkiškės, srov. lot. Drabas ves, Drab-enas ves EnLV I 222; pr. Drab-inow GerON 30: drab-nà „močál“ LKŽ II 424; drabà „padání mokrého sněhu, třasavice, třas“ LKŽ II 423; sufix -užja-, srov. Duob-užis jezero Mlt.

Drag-aitis (|| Kiem-inis) ves Pakalniškiai Vvs, srov. Drag-ōnys ves, okres Skaisgirys Jnš, Drag-iniai ves, okres Klašių Akm, Drag-ōčiai ves, okres Beržai Jon, lot. Dragi ves EnLV I 222: litev. drāgės „sedimenty“, drāgoti „dělat něco neuspořádaně, kazit, ničit, trhat“; sufix -aitja-, srov. Lied-aitis jezero Kaltanėnai Švnč.

Drapal-ėlis ves Stračiūnai Lzd, viz Drap-ālis, sufix -ėl ja-.

Drap-ālis ves Drapaliai, Leipalingis Lzd: litev. drap-óti „rozhazovat“ LKŽ II 439; lot. drap-snas „drobky, kousky, odpadky“, drap-sligs „nevázaný, nezbedný“ LVV I 490, srov. také Drab-užis; sufix -ālja-, viz SkŽD 174.

Jezero Draseikiai < Draseikiai ves Brž: příjmení Draseikis.

Jezero Draudėniai < Draudėnai ves, okres Žygaičiai Trg: osobní jméno *Draudėnis, srov. litevská osobní jména Draud-vilas, Draud-ikis; Draud-ėliai ves, okres Triškonys Pkr; pr. Drawd-yn, Drawd-ot TrPN 26; lotyšské hydronymum Draudus jezero, Draud-ava jezero EnLV I 203; sufix -enja-.

Dringis || Dringiai ves Vaišniūnai, Linkmenys Švnč, Dring-upis ves Aikščiai, okres Čekiškė Vlkj; lotyš. Dridžis jezero, Driegas jezero EnLV I 228; pr. Drinken (?): lot. drieg-nis

³ Viz V. Grinaveckis, O původu některých místních názvů, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, Vilnius, 1960, s. 321.

195

„bažinaté, do nějž se něco noří místo“, lie, dringti „brodit se, bobtnat, sesychat“ LKŽ II 498.

Dring-ýkštis Ign. viz Dringis; přípona -ýkštija-, srov. Dysn-ýkštis.

jezero Dručkų < Dručkos ves Obeliai Rk.

jezero Dróbiškių < Dróbiškiai ves Degučiai Zr.

jezero Drūkčių < Drūkčiai ves Alsėdžiai ap. Tl.

Drūk-šiai Rimšė Ign, srov. Drūk-ša řeka tamtéž (<*Drūk-ša, viz BgRR I 501), srov. Drukys řeka Saločiai Ps, s jiným stupněm střídání samohlásek, Druk-upė Šlč; lot. Drukas-ėzers EnLV I 229: lot. drūkas „vše, co je jemně rozdrceno nebo rozemleto“, druks-nat „сopитe“ LVV I 503, litev. drūk-nos „drobné úlomky, odštěpky“ LKŽ II 522; přípona -šja-, viz SkŽD 316.

Drūv-etas ves Petkūniškės Breslauja BTSR, srov. lot. Druve řeka, Drūvas-ėzars jezero EnLV I 230: lot. druva „oseté pole, obilné pole, pole ležící ladem“ LVV I 505; sémanticky srov. litev. jezero Dirv-inis (: dirva); přípona -eta-, srov. jezero Dūs-etas, viz SkŽD 340.

Dūbà ves Krokšlio Rudnia Vrn, srov. Dub-ėlis jezero, Dub-urys jezero, Dūbė řeka Kražiai Klm, Dub-ija řeka Raguva Pn (Dūb- je ve vztahu k Dub- jako dūburys k dūburiu): litev. dūbti, dūbėti.

Dub-ėlė les Dirmiškės Miroslavas Al, srov. Dub-ėlis Seirijai Lzd, Dub-užis jezero Zr, Dūbis řeka Ūdрија Al, Dub-ėlė řeka u vsi Vaideginiai Kp; lot. Dub-ins jezero, Dubi-zers jezero EnLV I 233; pr. Dub-na BgRR I 503: litev. dūbė „prohlubeň, údolí“, přípona -ėlė.

Dub-ėlis 1. Seirijai Lzd; 2. ves Padubėliai Ut, viz Dubėlė; přípona -ėl ja-.

Dūb-ininkas ves Juozapava Daugai Al, viz Dūbà. Přípona -inink-.

Dubióji 1. ves Verstaminai Lzd; 2. Šventežeris Lzd, srov. Dub-ūkas jezero: dubūsis, -ióji.

Dublìà ves Bestraigiškės Seirijai Lzd: litev. dublūs „dutý“.

Dub-ùkas Kurtuvėnai Šl, viz Dub-ėlė; přípona -uka-.

Dub-ùklis 1. Semeliškės Vvs; 2. Vievís, viz Dub-ėlė; přípona -uklja-, srov. Vid-ukliai ves Vegeriai Akm, viz SkŽD 198.

Duburỹs ves Bieliūnai I Antazavė Zr, srov. Duburỹs řeka 1. Jūžintai Rk; 2. Grìžai Vlk; 3. Deltuva Ukм, Dubur-upis řeka Kartena Krtn; lot. Duburs část řeky, Dubure ves EnLV I 234; pr. Dobrin jezero, Dobern řeka GerON 29: litev. duburỹs „větší či menší prohlubeň v zemi, jáma, rokle, údolí“ LKŽ II 549.

Dub-ùžė ves Drašeikiai, Brž, viz Dubėlė, přípona -užė, srov. Ring-užė potok, Brž.

Dub-ùžis 1. ves Drobai, Degučiai Zr; 2. ves Šarkiškiai, Dusetos Zr; 3. ves Lukštiniai, Obeliai Rk, viz Dub-ėlė; přípona -užja-, srov. Ring-užis potok, Šd.

Dūdėnų ežeras < Dūdėnai ves, Giedraičiai Mlt: příjmení Dūdėnas.

Dūksta Kurtuvėnai Šl, srov. Dūkštas jezero, Ign, Dūkšmė řeka, Varn, Dūkšta řeka, Maišiogala Viln; lot. Dūkstiņa jezero, Dūkst-ene potok, EnLV I 242: lot. dūksts „bažina, mokřina, bažinaté místo“, litev. dūkš-inas „bažinatý, špinavý“ LKŽ II 565.

Dūkštas Dūkštas, ves Didžiasalis, Ign, viz Dūksta.

Dulbis Dotnuva Kd, srov. Dùlbiai ves, Kruopiai Akm; lot. Dūlbis bažina, Dūlbis ves, EnLV I 236: lot. dulbs „hloupý, omámený, omezený“ LVV I 512, srov. litev. příjmení Dūlbis.

Dūlgas ves Dulgininkai, Leipalingis Lzd, srov. Dulg-ėlė potok tamtéž; lot. Dul’gis bažina, EnLV I 236, dále Dulgen jezero, GerON 32; srov. také litev. Dūlk-upis Laukuva Rt; lot.

196

Dulkes ves, EnLV I 236: lot. dulkė, dulkis „usazenina, kalná, slizká tekutina, špína“, dulkains „nejasný, kalný, nedbalý“ LVV I 513; litev. dulkas „mlha“; srov. také litev. Dul-upỹs Šėta Kd: dūlas „šedý; plavý, světle plavý“ LKŽ II 571. K změně g||k viz BgRR I 448 a II 104. Považujeme-li kořen Dulg- za rýmovou variantu Dulk-, nevylučujeme jej z hydronymické vrstvy se společnobaltskou jednotnou sémantikou. Spojování Dulgo se staroslověnským *dъlgъ⁴, prostřednictvím domnělého jotvingického *dulg- „dlouhý“, odporuje také lotyšské hydronymum Dulģis. K baltským kořenům duj-, dul-, dulk-, dun- viz FrLEW 109.

Dūmas ves Stančiukai, Pastrėvys Vvs, srov. Dūmė řeka, Balbieriškis Vrn, Dūmė řeka, Žiežmariai Kš, Dūm-ėsis potok, Kretingalė Klp, Dūm-sė řeka, Jon., Dūmsis řeka, Žasliai Kš; lot. Dum-ava část obce, EnLV I 236, Dum-ini ves; prušt. Dum-ele, Dum-en jezera, Dym-ine řeka, GerON 32: litev. dūmas „kouřové barvy, kouřový“, dūmė „tmavě zbarvená (kráva)“, dumsùs „tmavý a mlhavý“ LKŽ II 586, lot. dum-aka „hustá mlha; deštivé počasí“ LVV I 514.

Dumbl-áičiai 2 jezírka u vesnice Kurkliškiai, Vvs, viz Dumblis; přípona -aitia-

Dumbl-ikas ves Dumblikas, Vvs, viz Dumblis; přípona -ika-, srov. Akl-ikas jezero, viz SkŽD 130.

Dumbl-ýnas ves Kalnelis, Ut, viz Dumblis; přípona -yna-, viz SkŽD 266.

Dumbl-ýnė ves Didžiasalis, Tverečius Švnč, viz Dumblis, přípona -ynė, viz SkŽD 271.

Dumbl-ėlis 1. ves Juškonys, Kėčiamiestis Lzd; 2. ves Ustronis, Kuktiškės Ut; 3. ves Apkartai, Mlt; 4. ves Dubičiai, Rudnia Vrn, viz Dumblis; přípona -elja-

Dumblis 1. Kalvarija; 2. || Dumblỹs ves Dumbliauskai, Kėčiamiestis Lzd; 3. ves Mintaučiai, okres Vorėnai Mlt; 4. Onuškis; 5. ves Lėnas, Kvr; 6. ves Dubičiai, Rudnia Vrn; 7. Ign; srov. lot. Dumblis jezero: litev. dumb́las, duḿbla „bahno“.

Dumblỹs 1. ves Vabalai, Alovė Al; 2. ves Prūdiškėliai, Joniškis Nmč; 3. ves Padumbliai, Kėčiamiestis; 4. rameno jezera Žeimenys u vsi Padumblė, Kaltanėnai Švnč; 5. ves Kupriūnai, Kuktiškės Ut; 6. (|| Velniõkas) ves Puziniškis, Linkmenys; 7. ves Drasėnai, Mlt; 8. ves Rudnia, Merkinė Vrn; 9. ves Likančiai, Užpalai Ut; 10. Tverečius Švnč, viz Dumblis.

Dumbl-in-iūkas ves Margavonys Ut, viz Dumblis; sufix -inja- + -juka-

Dumbl-iūkas 1. ves Margavonys Ut; 2. ves Lekavičiai Vvs; 3. osada Kazimieriškis Kaltanėnai Švnč; viz Dumblis sufix -jūka-

jezero Dumbliūnai < ves Dumbliūnai Kp, srov. Dumblis jezero.

Dūm-išk-ėlė ves Dūmiškiai Šilavotas Prn. srov. Dūmas.

Dun-ōjus 1. ves Trainiškis Linkmenys Švnč; 2. ves Gudonys Seirijai Lzd, srov. lot. Dūņ-ezers jezero, Dūņ-upe řeka. EnLV I 244, srov. Dun-ow GerON 32: lot. duņ-avas „malé potůčky, prameny, přehrazené vodní plochy, které nezamrzají“, dūņ-ājs „místo pokryté bahnem, masa bahna“, dūņains „bahnité“, dunas „bahno“, litev. dun-ōjus „velká voda“, su-dunti „(roz)vodnit se“; dunùs,-i „?“: dūnios marios LKŽ II 607, viz také FrLEW 109; sufix -oju-, srov. Luk-ojus, viz SkŽD 85.

Duob-ėlė Janėnų k. Šventežeris Lzd: litevsky duobė ‚jáma‘; přípona -ėlė.

Duob-ėlės ves Kauknoris Kėčiamiestis Lzd, viz Duobelė.

Duob-enas Vaiguva Užv, viz Duobelė; sufix -ena-, srov. Skiŗt-enas řeka Viduklė Rs.

⁴ Я. С. Отрембский, Язык ятвягов, «Вопросы славянского языкознания», вып. 5, Москва, 1961, p. 5.

197

Duobýs 1. ves Antakščiai, Alanta, Mlt; 2. ves Duobiai, Daugailiai, Ut; 3. ves Stanėnai, Ut, viz Duobelė.

Duob-ùlis jezero Duobulis, Mlt; 2. ves Papūžglynė, Kuktiškės, Mlt; 3. ves Paduobulis, Labanoras, Švnč, viz Duobelė; přípona -ulja-.

Duob-ùžis ves Paduobužė, Mlt, viz Duobelė; přípona -užja-, srov. jezero Dub-ùžis.

Duob-žer̃ys (<*Duob-ežerys) ves Meldučiai, Rk: jáma + jezero.

Duriai Mlt, srov. Dūr-upis Kurtuvėnai, Šl, Dūr-upis Rs, Šlu, Dūr-ėlis řeka, Lekėčiai, Šk: litevsky dur̃kė „vodní zátoka zarostlá králičími norami“, durenti „?“: vánek honí mráčky a čechrá hladinu jezera, LKŽ II 639; lotyšsky durēt „dosáhnout (dna)“, srov. také litevsky durti, staroslověnsky dira „trhlina, štěrbina“, viz FrLEW 113.

Dùrb-inis ves Džiuginėnai, Tl, srov. Dùrb-inis řeka tamtéž; lotyšsky Dùrbes-ežers, Dùrb-ja-ežers EnLV I 240; prusky Durb-in GerON 32: litevsky dùrbinti „vydlabávat dutinu, hloubit“, dùrb-ti „hloubit, uhnívat, trouchnivět“, LKŽ II 637, dùrpė; přípona -inja-.

Dus-ái̇tis Berznykas, LLR, viz Dausinas; přípona -aitja-.

Dus-ėlė Daugirdėliai, Al, viz Dausinas; přípona -ėlė.

Dus-ėlis ves Žagariai, Berznykas, LLR, viz Dausinas; přípona -elja-.

Dus-el-iùkas Berznykas, LLR, viz Dausinas; přípona -elja-+-juka-.

Dùs-etas || Dùs-tas ves Bajotiškiai, Degučiai, Zr, viz Dusia; přípona -eta-, srov. Drùv-e-tas, viz SkŽD 339.

Dusia Seirijai, Lzd, viz Dausinas.

Dus-ýnas 1. ves Dusynai, Vyžuonos, Ut; 2. ves Bijeikiai, Skiemonys, An, viz Dausinas; přípona -yna-.

jezero Dusmenėliai < Dusmenėliai ves; Trak., srov. řeka Dusmena tamtéž, jezero Dus-ia.

Duv-ėnas ves Likančiai, Užpaliai, Ut, srov. příjmení Duv-ėnas, Duvė.

Duvėn-ėlis 1. ves Davainiai, Dusetos, Zr; 2. ves Likančiai, Užpaliai, Ut, viz Duvė-nas; přípona -ėl ja-.

Dvi-kelmis Pnd: příd. jm. dvi-kelmis < dva pařezy.

Dvilýpiai dvě jezera v obci Lėliai, Mlt, srov. Dvilypỹs řeka v obci Bakainiai, Surviliškis, Kd: dvilýpis, srov. také Dvilìnkis řeka, Gargždai, Klp.

Dvỳl-iškis v obci Spuliai, Alanta, Mlt, srov. Dvyl-iùkas řeka v obci Vygiai, Vandžiogala, Kn: dỹlas „tmavý“ LKŽ II 612; přípona -iškja-, srov. Sietuv-iškis jezero, viz SkŽD 159.

Dvi-ragis (|| Ilgỹs || Salų ežeras) Salos, Rk: dvi-ragis „se dvěma rohy“ LKŽ II 702.

NÁZVY JEZER LITEVSKÉ SSR

Б. САВУКИНАС

S h r n u t í

Článek objasňuje přibližně 150 názvů jezer, tedy všechny nám dnes známé názvy začínající na S a D. Etymologické výklady názvů jezer jsou založeny na srovnání příslušných litevských, lotyšských a pruských vlastních jmen. V případech, kdy baltský materiál neobjasňuje sémantiku názvů jezer dostatečně, využívá se také příslušná slovní zásoba jiných indoevropských jazyků.

198