LIETUVIŲ TERMINOLOGIJA

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

J. KLIMAVIČIUS

SYNONYMIE MEZINÁRODNÍCH A LITEVSKÝCH TERMÍNŮ V TERMINOGRAFII

Problém vztahu mezi mezinárodními a litevskými slovy je složitý a mnohostranný. Jeho nejdůležitější část se zde téměř vůbec nezkoumá — kdy a proč se užívá pouze mezinárodní slovo a kdy a proč pouze litevské (teoreticky, abstraktně i prakticky, konkrétně). Prozatím se omezíme na dílčí, avšak neméně složitou, obtížnou a aktuální otázku — kdy se užívá mezinárodní i litevské slovo.

Problematika synonymie mezinárodních a litevských slov (termínů) se zde rovněž podrobněji teoreticky nezkoumá (to je věcí samostatného článku). Stručně uvedeme pouze příčiny a okolnosti vzniku samotného jevu.

V lexikologii se slova (a v terminologii termíny) z hlediska původu a chronologie dělí na domácí — zděděná a nově vytvořená — a přejatá (v užším smyslu mezinárodní slova) — stará a nová. Taková klasifikace však musí zahrnovat nejen formu, ale i obsah. Srovnání obou členění — lexikologického a sémasiologického — a určení jejich vzájemného vztahu může ukázat, jaká sémantika se skrývá v uvedených oddílech a pododdílech lexika (terminologie). Zde není prostor podrobně vykládat ani důvody této sémantické klasifikace, ani celé toto členění¹. Nás nyní zajímají pouze ty oddíly, v nichž se projevuje synonymie mezinárodních a litevských termínů. Jsou dva.

1. Je přirozené, že terminosemantika, která nebyla přejata (zděděná a nově vzniklá), se vyjadřuje lexémy litevského (resp. baltského, indoevropského) původu. Tato terminosemantika však často není pouze litevská (etnografismy), nýbrž je společná, ne-li všem, pak mnoha nebo alespoň několika jazykům a v každém z nich se samozřejmě označuje vlastními slovy. Ve vědě se — právě vzhledem k této společné sémantice a mezinárodní povaze vědy — často užívají internacionalismy, které jsou, jak je samozřejmé, národního původu a získávají status mezinárodních pouze díky prvenství některého národa nebo některého vědce a jeho zásluhám o vědu (tedy z nejazykových důvodů). Tak vznikají dvojice absolutních synonym různého původu (se dvěma původy), např.: plukė — anemonė (Anemone), vilkdalgis — irisas (Iris). Tyto rostliny rostou v Litvě od nepaměti a mají litevská jména, proto by bylo podivné, kdyby se tato jména neužívala také ve vědecké botanické systematice². Jejich mezinárodní názvy jsou však rovněž poměrně rozšířené

¹ Lze pouze poznamenat, že takové členění umožňuje velmi jednoduše objasnit nejzapeklitější oddíl klasifikace — problematiku sémantických kalků neboli takzvaných „skrytých výpůjček“ (P. A. Byдaгoв, Введение в науку о языке, Москва, 1958, p. 120).

² Jen ve vzácných případech si domácí slova kvůli omezenému areálu a úzké oblasti užívání nedokážou prorazit cestu do vědecké terminologie (snad někdy také kvůli jazykové neznalosti či lhostejnosti uživatelů bez odborného vzdělání). Například skalė, dubė v geologii, naugė (naugis) v technice, chemii a fyzice se nestaly synonymy pro dolomit, horký, kov, ačkoli tomu nebrání žádné jazykové překážky.

91

synonyma (ačkoli jejich přejímání a užívání je určováno mimojazykovými příčinami: jejich významy nejsou), a jejich diferenciace není sémantická, nýbrž stylistická.

2. Pojmenování přejatých mezinárodních termínových sémém, pokud v litevštině nejsou k dispozici odpovídající hotové prostředky a její zdroje nejsou funkčně dostačující (nebo se tak alespoň jeví), se realizuje výpůjčkami (v užším smyslu mezinárodními slovy), a pokud takové prostředky existují nebo jsou zdroje dostačující, litevskými slovy, a to terminologizací již existujících výrazů nebo tvorbou neologismů. I v posledně uvedeném případě však, zejména v úzce odborném úzu a zvláště vedle neologismů (tedy v podstatě rovněž z mimojazykových důvodů), fungují také internacionalismy, např.: odolnost — rezistence, ledvinový kámen — litiáza.

Mezinárodní a domácí terminologická synonymie je tedy, slovy P. Iviće, „неизбежное явление во всех фазах развития терминологии“³. Tato synonymie slov různého původu (dvojjazyčná) se v zásadě liší od absolutní synonymie vznikající v témže jazyce (nejčastěji z různých jeho vrstev), které se jazyk, zejména terminologie, vyhýbá a zbavuje se jí. R. Budagov správně poznamenává: „〈…〉 лингвистика и языкознание — абсолютные синонимы в русском языке, однако уже то, что первое существительное является иноязычным по происхождению, а второе подобного характера не имеет, выступает как известный, хотя и „приглушённый“ дифференциальный признак между ними“⁴. Lze tvrdit, že terminologie do jisté míry existuje ve dvou podobách — národní a mezinárodní.

Samozřejmě i zde působí všeobecná tendence vyhýbat se absolutním synonymům, byť omezeně a pomaleji. Projevuje se dvojím způsobem: 1) sémantickou diferenciací takových dvojic, např.: kohout „zařízení, kterým se z potrubí vypouští kapalina či plyn a které je zadržuje“ — jeřáb „mechanismus ke zvedání těžkých břemen“; 2) úplným vytlačením výpůjčky z jazykového systému, například místo konus, gradus, fokus, linze, cela, rupor se užívají pouze kužel, stupeň, ohnisko, čočka, buňka, reproduktor⁵.

Je třeba poukázat na další svérázný jev, který existuje vedle synonymie mezinárodních a litevských termínů a vzniká jako vedlejší důsledek vytváření této synonymie. Jde o heterogenitu (různorodost) lexikálních mikrosystémů neboli koexistenci litevských a přejatých prvků v jednom mikrosystému, např.: plyn, ale gazotron; stupeň, ale gradient; ohnisko, ale fokusovat; kužel, ale konoid; kontakt, ale koherer; karbonát, ale uhlík; ferit, ale železo; optika, ale světlo; axonometrie, ale osa (srov. axiometr — osový měřič); hominid, antropologie, ale člověk (srov. humanizace — zlidštění, antropogenní — lidský). Není na tom nic nelogického ani zákonitého. Různorodost mikrosystémů je zcela běžný jev, vlastní mnoha jazykům. Nemůže být důvodem ani k politevšťování, ani k internacionalizaci a tyto procesy nemůže ani vyvolávat, ani brzdit⁶.

³ П. Ивич, К проблеме лингвистической терминологии и условных обозначений в славянских языках, — „Вопросы языкознания“, 1963, № 1, р. 19.

⁴ Р. А. Будагов, Сравнительно-семасиологические исследования, Издат. Московского гос. ун-та, 1963, р. 185.

⁵ To, že se ještě objevují v textech, svědčí pouze o nedostatečné jazykové kultuře těchto textů. Užívání takových výpůjček je porušením normy, nikoli jejím dokladem.

⁶ Samozřejmě to neznamená, že částečné vyrovnání mikrosystémů není možné. Je však uskutečnitelnější na slovotvorném (formantovém) základě.

92

Synonymie mezinárodních a litevských termínů je zde zkoumána na základě nikoli textů odborných prací⁷, nýbrž terminologických slovníků — terminografie⁸. Z již poměrně rozsáhlé a rozmanité litevské terminografie byly k analýze vybrány slovníky fyziky⁹, chemie¹⁰ a polytechniky¹¹. Tento výběr je odůvodněn: 1) nutností omezit rozsah; 2) příbuzností těchto vědních oborů; 3) synchronností těchto slovníků (protože míra synonymní ekvivalence se v průběhu času může měnit a ve slovnících z různých období se může odrážet poněkud odlišně); 4) potřebou tyto slovníky zdokonalovat (což se již zčásti uskutečňuje). Ačkoli tyto slovníky nezachycují celý rozsah synonymie mezinárodních a litevských termínů, dostatečně vystihují její rozsah i rozmanitost lexikografických způsobů prezentace; jako slovníky příbuzných oborů dobře ilustrují rozdíly v uvádění jednotlivých synonymních dvojic a umožňují vyvozovat obecnější závěry o problémech mezinárodní a litevské synonymie v terminografii, zejména o míře jejich ekvivalence.

Nejprve prozkoumáme způsoby uvádění synonymie mezinárodních a litevských termínů.

ZPŮSOBY UVÁDĚNÍ SYNONYM

Mezinárodní a litevská synonyma se v uvedených terminologických slovnících uvádějí třemi hlavními způsoby.

1. Prvním způsobem uvádění mezinárodních a litevských synonym je jejich oboustranné propojení (A → B a B → A, nebo A, B a B, A). Např.:

termistor (=tepelný odpor) „термистор (=теплосопротивление)“ FTŽ₁ 95¹² a tepelný odpor (=termistor) „теплосопротивление (=термистор)“ FTŽ₁

⁷ Užívání takových synonym má v textech odborných prací svá specifika. V textech se častěji vyskytují výpůjčky, které již byly vytlačeny z jazykového systému, novotvary, které teprve zapouštějí kořeny, a obecně také větší rozmanitost, kolísání a dynamika změn. Jen z textů lze určit statistickou a stylistickou diferenciaci mezinárodních a litevských termínů.

⁸ K termínu terminografie, který se dosud téměř vůbec neujal, ale je velmi dobrý a praktický, viz I. I. Ковалик, Основна проблематика сучасної української термінології, Перша науково-методична нарада з проблем упорядкування і нормалізації термінології, Тези доповідей і повідомлень, Київ, 1970, p. 14.

⁹ Slovník fyzikálních termínů, redaktor akademik Litevské akademie věd Litevské SSR P. Brazdžiūnas, slovník zkontrolovala Terminologická komise Ústavu litevského jazyka a literatury Litevské akademie věd Litevské SSR, redaktor nakladatelství Ch. Lemchenas, Vilnius, 1958, 124 s.; litevsko-ruský [zkráceně FTŽ₁]; Slovník fyzikálních termínů, red. P. Brazdžiūnas, redakční komise: T. Banis, J. Batariūnas, P. Brazdžiūnas (předseda), H. Horodničius, S. Jakutis, A. Juodviršis, E. Makariūnienė, A. Puodžiukynas, J. Stanaitis, K. Ušpalis (místopředseda), S. Vėlinavičius, [d. I], Vilnius, 1971, s. 1–419 (rotaprint), [d. II], Vilnius, 1973, s. 418–965 (rotaprint) a Dodatky, 37 s. (rotaprint); litevsko-rusko-anglicko-německý [zkráceně FTŽ₂ a FTŽ₂P].

¹⁰ K. Daukšas, Chemijos žodynas, žodyną peržiūrėjo Lietuvos TSR Mokslų akademijos Lietuvių kalbos ir literatūros instituto terminologijos komisija, leidyklos redaktorius Ch. Lemchenas, Vilnius, 1960, 450 p.; lietuvių-rusų k. [sutrumpintai ChŽ].

¹¹ Rusko-litevský polytechnický slovník, redakční kolegium: doc. kandidát technických věd A. Novodvorskis (předseda), doc. kandidát technických věd L. Kumpikas, doc. kandidát technických věd J. Mikuckas, starší lektor J. Stanaitis, doc. kandidát technických věd S. Vasauskas, prof. kandidát chemických věd J. Vidmantas, redaktor nakladatelství Ch. Lemchenas, Vilnius, 1959, 520 s. [zkráceně PolŽ].

¹² Zkratky viz pozn. 9–11. Římské číslice u zkratek označují díly, arabské číslice strany.

93

91; inklinace (= sklon) „инклинация, склонение“ FTŽ₁ 36 a sklon (= inklinace) „склонение, инклинация“ FTŽ₁ 67¹³; aproximace, přiblížení FTŽ₂ I 23 a přiblížení, aproximace FTŽ₂ I 26; stimulovat (= podněcovat) ChŽ 261 a podněcovat (= stimulovat) ChŽ 254; helikoptéra, vrtulník „геликоптер (= вертолёт)“ PolŽ 65 a vrtulník, helikoptéra „вертолёт“ PolŽ 42; adaptér, snímač zvuku „адаптер“ PolŽ 12 a snímač zvuku, adaptér „звукосниматель“ PolŽ 114¹⁴.

Takové pořadí uvádění by jako by naznačovalo úplnou totožnost lexikálních významů synonym¹⁵.

Jejich nejednotné – dokonce trojí – uvádění s druhovými determinanty však vede k jistým pochybnostem.

Například struktura a stavba jsou v projektu nového „Slovníku fyzikálních termínů“ uváděny jako zcela rovnocenné termíny: struktura, stavba FTŽ₂ II 789 a stavba,

¹³ Pořadí uvádění cizojazyčných ekvivalentů mezinárodních a domácích synonym je značně nejednotné. Například ve druhé dvojici jsou ruská synonyma již uváděna za pomlčkou, nikoli v závorkách za znakem rovnosti. Vedle takových přešlapů lexikografické techniky se objevují i závažnější nedostatky slovníkové struktury. Například v některých případech se u litevské dvojice (domácí + mezinárodní) uvádí i ruská dvojice (domácí + mezinárodní), v jiných pouze jeden její člen: scintilace (= záblesk) „сцинтилляция, вспышка“ FTŽ₁ 79 a záblesk (= scintilace) „вспышка“ FTŽ₁ 12. Někdy se v obou případech vedle litevské dvojice uvádí pouze jeden ruský ekvivalent (ačkoli ve skutečnosti existuje dvojice), např.: makrokosmos (= makrosvět) „макрокосмос“ FTŽ₂ 57 a makrosvět (= makrokosmos) „макромир“ FTŽ₂ 57; mikrokosmos (= mikrosvět) „микрокосмос“ FTŽ₂ 60 a mikrosvět (= mikrokosmos) „микромир“ FTŽ₂ 60. Zkoumání pořadí uvádění cizojazyčných ekvivalentů a zaznamenávání jeho (stejně jako litevské části) nejednotností však není cílem tohoto článku, a proto se jím zabýváme pouze implicitně.

¹⁴ Jak vidíme, technicky se synonyma v různých slovnících uvádějí různě: ve „Slovníku fyzikálních termínů“ a „Chemickém slovníku“ v závorkách za znakem rovnosti, zatímco ve Slovníku polytechnických termínů a v projektu nového „Slovníku fyzikálních termínů“ bez závorek, za pomlčkou. Ačkoli nás technický způsob uvádění zde nezajímá, přesto je třeba poznamenat, že tento způsob uvádění totožných synonym je lepší, protože znak rovnosti se v lexikografii obvykle používá k odkázání od nedoporučovaného slova k doporučovanému. V ruské části Slovníku polytechnických termínů jsou takové případy spojování synonym jako геликоптер (= вертолёт) velmi vzácné a nahodilé – synonyma se zpravidla nespojují. V litevské části Slovníku polytechnických termínů je pořadí členů synonymických dvojic obvykle adekvátní termínům v ruské části: nejprve se uvádí litevské synonymum a poté mezinárodní, odpovídají-li ruskému slovu v ruské části; naopak nejprve se uvádí mezinárodní termín a poté jeho litevské synonymum, odpovídají-li mezinárodnímu slovu v ruské části. Vyskytují se však i odchylky. Jsou dvojí: 1) termíny v litevské části jsou uvedeny v obráceném pořadí, např.: струк-тура – stavba, struktura PolŽ 412, kdežto строение – struktura, stavba PolŽ 411 – to zřejmě nejsou chyby; 2) v litevské části jsou členy synonymické dvojice na obou místech uvedeny stejně, např.: вертикальный – vertikální, svislý PolŽ 42 a отвесный – vertikální, svislý PolŽ 253 nebo дефект – nedostatek, defekt PolŽ 88 a порок – nedostatek, vada, defekt PolŽ 308, což dovoluje velmi pochybovat o jejich úplné totožnosti – zde se patrně dává přednost prvnímu termínu (viz oddíl 2).

¹⁵ Pochybnosti může vyvolávat pouze adekvátnost takových dvojic, které jsou technicky uváděny nejednotně: konjugovaná reakce – viz související reakce ChŽ 155 a související reakce (= konjugovaná reakce) ChŽ 267; substituent – viz substituce ChŽ 263 a substituce (= substituent) ChŽ 210, protože odkaz viz se v lexikografii obvykle používá tehdy, když se méně doporučované slovo odkazuje na doporučovanější. Nejspíše však jde pouze o technické přehlédnutí, nikoli o uplatnění nějaké zásady.

94

struktura FTŽ₂ II 640¹⁶. U hesla stavba, struktura se uvádí pouze 5 druhových termínů, a to pouze se slovem stavba — stavba atomu FTŽ₂ II 640, stavba jádra FTŽ₂ II 640, stavba látky FTŽ₂ II 640, stavba molekuly FTŽ₂ II 640 a vnitřní stavba FTŽ₂ II 640, zatímco u hesla struktura, stavba jsou druhové termíny uváděny s rodovým termínem struktura – tytéž jako ty, které jsou uvedeny i se slovem stavba, totiž struktura atomu FTŽ₂ II 789, struktura jádra FTŽ₂ II 789, struktura látky FTŽ₂ II 791, struktura molekuly FTŽ₂ II 791 a vnitřní struktura FTŽ₂ II 793, jakož i řada dalších struktur: sekundární FTŽ₂ II 789, vícevrstvá FTŽ₂ II 789, buněčná FTŽ₂ II 791, slitinová FTŽ₂ II 791, mozaiková FTŽ₂ II 792, jemnozrnná FTŽ₂ II 792, hrubozrnná FTŽ₂ II 792, složitá FTŽ₂ II 792, mřížková FTŽ₂ II 793, vesmíru FTŽ₂ II 793 aj.¹⁷ Zde tedy dochází jak k duplikaci, tak k neztotožnění synonym¹⁸. Je samozřejmé, že struktura a stavba se liší užíváním: domácí výraz stavba je častější, oblíbenější, zatímco mezinárodní výraz struktura je méně častý a odbornější. Častější a oblíbenější druhové termíny se tedy užívají častěji se slovem stavba než se slovem struktura. Ale i méně časté druhové termíny lze užívat se slovem stavba, například buněčná stavba, mřížková stavba apod. Ty však uvedeny nejsou. Není uveden ani termín stavba vesmíru, který sotva lze označit za vzácný. Jestliže jsou tedy struktura a stavba absolutní synonyma, jejich totožnost musí zůstat zachována i při uvádění s druhovými determinanty. Nejlepší proto je uvést všechny druhové termíny na jednom místě, aby se neopakovaly, společně s oběma rodovými termíny a u druhého rodového termínu ponechat pouze odkaz na ně. Současný způsob uvádění druhových termínů – všech s oběma rodovými termíny, ale části pouze s jedním rodovým členem – odporuje absolutní totožnosti rodových termínů a vyžaduje změnu pořadí jejich uvádění (přiblížení ke III. způsobu uvádění – viz oddíl 3).

V jiných případech jsou všechny druhové termíny uvedeny na jednom místě a pouze s jedním synonymem. Například u hesla radiace, záření „излучение, лучеиспускание, радиация — radiation — Strahlung“ FTŽ₂ II 590 není uveden žádný druhový termín – všechny jsou u hesla záření, radiace „излучение, радиация — radiation — Strahlung“. FTŽ₂ II 744: atmosférické záření FTŽ₂ II 744, elektromagnetické záření FTŽ₂ II 745, gravitační záření FTŽ₂ II 746, kosmické záření FTŽ₂ II 747, neutronové záření FTŽ₂ II 748, radioaktivní záření FTŽ₂ II

¹⁶ Také struktura, stavba PolŽ 411 a stavba, struktura PolŽ 412. „Chemický slovník“ však uvádí termíny jinak: stavba — viz struktura ChŽ 244 a struktura ChŽ 263 (o takovém způsobu uvádění viz oddíl 3, o podobných nejednotnostech v uvádění viz část „Nejednotnosti v uvádění synonym“). Ve „Slovníku fyzikálních termínů“ je pouze struktura FTŽ₁ 88. O podobných nejednotnostech v uvádění týchž synonym v různých slovnících viz podrobněji část „Nejednotnosti v uvádění synonym“.

¹⁷ Poměrně nejednotně jsou uváděny také ekvivalenty v jiných jazycích – rodové: строение FTŽ₂ II 640 a структура, строение FTŽ₂ II 789, Aufbau, Struktur FTŽ₂ II 640 a Struktur FTŽ₂ II 789, a druhové: vnitřní stavba — innerer Aufbau FTŽ₂ II 640, stavba jádra — Atomkernaufbau FTŽ₂ II 640 (=Kernaufbau, srov. Kernstruktur FTŽ₂ II 789), avšak stavba atomu — Atomaufbau, Atomstruktur FTŽ₂ II 640, stavba látky — Struktur der Materie, Aufbau der Materie FTŽ₂ II 640, zatímco stavba molekuly — Molekülstruktur FTŽ₂ II 640; molekulární struktura látky je naopak molekulare Aufbau der Materie FTŽ₂ II 791, ačkoli molekulární struktura — molekulare Struktur FTŽ₂ II 791 apod.

¹⁸ Ve Slovníku polytechnických termínů je nejednotnost ještě výraznější: u hesla struktura, stavba je uvedena vrstvená struktura PolŽ 411 a struktura rašeliniště, stavba rašeliniště PolŽ 411, zatímco u hesla stavba, struktura — vláknité, zrnité, hrubozrnné, jemnozrnné, deskovité, kulovité struktury PolŽ 412.

95

749, pronikavé (is) záření FTŽ₂ II 750, ultrafialové záření FTŽ₂ II 751… ¹⁹ To je zjevný rozpor: radiace a záření jsou uvedeny jako zcela rovnocenná synonyma, avšak uvedení druhových termínů pouze se zářením to popírá. Potvrzuje-li se tedy totožnost významů radiace a záření, měly by se s oběma uvádět také druhové termíny. Jestliže se však uznává, že tyto dva termíny nejsou rovnocenné, mělo by se změnit i jejich uvedení: radiace viz záření. Záležitost komplikuje také skutečnost, že záření je synonymem i k emisi, ačkoli všechny druhové termíny jsou uváděny pouze s emisí (viz FTŽ₂ I 153–155). Patrně právě proto je v dodatcích k projektu nového „Fyzikálního terminologického slovníku“ emise uvedena bez litevského synonyma (viz FTŽ₂ P 9), zatímco záření FTŽ₂ P 35 — bez radiace. Pořádek byl zjednán, ale dosti mechanicky. Zaprvé, sotva je reálné radiace se zcela vzdát²⁰. Zadruhé, emisi by prospěl i litevský ekvivalent, ten by však podle etymologického významu emise neměl být záření, nýbrž vyzáření²¹. Bylo by tak možné odstranit i tautologický termín emisní záření FTŽ₂ II 745 (= vyzáření). Záření „radiace“ a vyzáření „emise“ by se tedy lišila podobně jako něm. Strahlung a Ausstrahlung²². Stejně tak by synonymem k emitteru „Эмиттер — emitter“ neměl být zářič (viz FTŽ₂ I 155), nýbrž vyzařovač²³.

Existuje ještě ozařování — rus. облучение, angl. irradiation, exposure, bombardement, něm. Bestrahlung, Bombardierung FTŽ₂ II 830, avšak angl. irradiation je také iradiace FTŽ₂ I 241, exposure — expozice FTŽ₂ I 140 a bombardment — ostřelování (bombardování) FTŽ₂ I 23. Není však ze Slovníku jasné, jaký je vztah mezi ozařováním, iradiací, expozicí a ostřelováním (bombardováním). Ostřelování (bombardování) je zřejmě spíše technický termín (spíše profesionalismus), a nikoli fyzikální. Iradiace by podle etymologie měla znamenat něco jako „záření, svícení“. Svícení však znamená свечение — glow, light — Leuchten, Leuchtung FTŽ₂ II 830, ačkoli i luminiscence FTŽ₂ I 416 by litevsky znamenala „svícení“, srov. živé svícení — bioluminiscence [„Moksleivis“, 1973, č. 11, s. 36

¹⁹ Ani ekvivalenty v dalších jazycích nejsou uváděny důsledně. Například všechny ruské druhové termíny jsou uvedeny s generickým излучение, ale z nějakého důvodu se odlišuje корпусулярная солнечная радиация FTŽ₂ II 750, ačkoli корпусулярное излучение FTŽ₂ II 745 a солнечное излучение FTŽ₂ II 750.

²⁰ Podporuje ji také přídavné jméno radiacinis. Mimochodem, adjektivní přívlastek radiacinis a genitivní přívlastek spinduliavimo by také měly být synonyma. Nejčastěji se však užívají každý zvlášť. Například pyrometr, teplota jsou radiacinis, -ė (viz FTŽ₂ II 539 a 854), zatímco zákon, tlak, hustota jsou spinduliavimo (viz FTŽ₂ I 99, II 714 a II 839).

²¹ A v témže projektu „Fyzikálního terminologického slovníku“ je synonymem slovesa emituoti výraz išspinduliuoti (viz FTŽ₂ I 155).

²² Chybně se však laserové záření překládá jako Laseremission FTŽ₂ II 746 a noční záření jako nächtliche Ausstrahlung FTŽ₂ II 748.

²³ Ze Slovníku není vůbec jasné, zda jsou spindolis, který je na dvou místech vykládán různě — „излучатель, радиатор — radiator — Strahler, Radiator“ FTŽ₂ II 753 a „излучатель — emitter — Emitter“ FTŽ₂ P 36, a radiatoriaus „radiator, излучатель — radiator — Radiator, Strahler“ FTŽ₂ II 591, jakož i již zmíněný emiteris, išspinduliuotojas, které nespojují žádné souvislosti, ale spojují podobné ekvivalenty v jiných jazycích, tři, dva, nebo jeden předmět. Jejich druhová označení se téměř všechna liší, ale rusky jsou všechna uváděna s generickým излучатель (s výjimkou анодный радиатор FTŽ₂ II 591) a německy s Strahler; nemluvě o tom, že beta emiteris, beta spinduliuotojas FTŽ₂ I 155 (= beta išspinduliuotojas) i beta radiatorius FTŽ₂ II 591 jsou бета-излучатель, Betastrahler; a gama spindulis FTŽ₂ P 36 i gama radiatorius FTŽ₂ II 591 jsou гамма-излучатель, Gammastrahler.

96

(2x)]. Expozice by v podstatě zřejmě znamenala „ozáření, osvětlení (srov. něm. Belichtung)“. Ale apšvietimas znamená освещение — illumination, lighting — Beleuchtung FTŽ₂ I 24, ačkoli angl. illumination — iluminacija FTŽ₂ I 229. Navíc, ačkoli něm. Bestrahlung znamená švitinimas FTŽ₂ II 830, Bestrahlungsdosis není dávka ozařování, nýbrž dávka radiace FTŽ₂ I 120 (zatímco Strahlungsdosis znamená dávku záření FTŽ₂ I 120). Lze patrně konstatovat, že domácí termíny — spinduliavimas — išspinduliavimas; švytėjimas — švitinimas (— apšvitinimas) — apšvietimas (rovněž rus. излучение — облучение; свечение — освещение; něm. Strahlung — Ausstrahlung — Bestrahlung; Leuchtung — Beleuchtung — Belichtung, ačkoli tyto slovotvorné podsystémy nejsou sémanticky zcela adekvátní litevským, např.: облучение, Bestrahlung znamenají švitinimas, nikoli apšpinduliavimas), by díky své slovotvorné systematičnosti a zjevné srozumitelnosti slovotvorných významů vytvořily jednodušší, soudržnější a sémanticky průhlednější mikrosystém než mezinárodní termíny radiacija — iradiacija; emisija, iluminacija, ekspozicija a také emanacija. Zcela ji však zdokonalit a jednoznačně diferencovat mohou pouze odborníci, lingvisté jim mohou jen pomoci.

Druhové termíny jsou uváděny ještě třetím způsobem — některé na jednom místě, jiné na jiném. Například u spindulys, radiusas FTŽ₂ II 751 — apskritimo spindulys, apskritimo radiusas FTŽ₂ II 752, kdežto u radiusas, spindulys FTŽ₂ II 597 — atomo radiusas FTŽ₂ II 597, branduolio radiusas FTŽ₂ II 597, gravitacinis radiusas FTŽ₂ II 597, inercijos radiusas FTŽ₂ II 597, išorinis radiusas FTŽ₂ II 597, jono radiusas FTŽ₂ II 597, kreivumo radiusas FTŽ₂ II 597, sąveikos radiusas FTŽ₂ II 598, veikimo radiusas FTŽ₂ II 598, Žemės radiusas FTŽ₂ II 598 atd. Zde se tedy spindulys ponechává pouze pro geometrii (ačkoli se jí ještě přisuzuje i radiusas). Vždyť spindulys má ve fyzice jiný význam — „луч — ray — Strahl“ (viz FTŽ₂ II 751). Podobně také v Politechnikos terminų žodynas: радиус — spindulys, radiusas PolŽ 341, avšak zde se většina druhových determinantů uvádí se spinduliu (veikimo PolŽ 341, sulenkimo PolŽ 341, inercijos PolŽ 341, kreivumo PolŽ 341, skriejiko PolŽ 341, posūkio PolŽ 342), jen dva se všemi generickými synonymy: skaičiuojamasis spindulys, radiusas PolŽ 342, rekomenduojamasis spindulys, radiusas PolŽ 342. V matematické terminologii a obecně v literárním jazyce je však spindulys hluboce zakořeněn, užívá se již více než 50 let²⁴ a ve fyzice nepůsobí žádné nejasnosti, protože její spindulys (bangos FTŽ₂ P 35, elektroninis FTŽ₂ II 752, lazerio FTŽ₂ II 752, natūralus (is) FTŽ₂ II 752, šviesos FTŽ₂ II 752 atd.) a spinduliai (antriniai FTŽ₂ II 741, infraraudoni(eji) FTŽ₂ II 742, kosminiai FTŽ₂ II 742, monochromatiniai FTŽ₂ II 743, Rentgeno FTŽ₂ II 743, ultravioletiniai FTŽ₂ II 744 atd.) jsou zcela odlišné. Konečně, bylo by možné odlišit Saulės spindulį od Saulės šviesos spindulio. Slovník by tedy měl výraz radiuso vypustit²⁵ a k výrazu spindulio „радиус“ (šlo by o homonymum k spinduliui „луч“) připojit značku mat. (mimochodem, podobné značky by se hodily i v jiných případech).

2. Druhým způsobem uvádění mezinárodních a litevských synonym je jejich jednostranné propojení (A → B neboli A, B). Např.:

²⁴ Žr. Z. Žemaitis, Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis, Kaunas, 1920, p. 32; Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius, 1954; II pap. ld., 1972; Rusų-lietuvių kalbų politechninis žodynas, p. 341.

²⁵ To se samozřejmě týká i radialinis, např.: radialinis greitis FTŽ₂ I 214, radialinė jėga FTŽ₂ I 272, radialinis laukas FTŽ₂ I 381; radialinis pagreitis, spindulinis pagreitis FTŽ₂ II 515.

7. Lietuvių terminologija

97

kosmos (= vesmír) FTŽ₁ 49; komponenta (=složka²⁶) FTŽ₁ 47; kontinuita (= spojité prostředí) FTŽ₁ 48; vrchol (= hrot) FTŽ₁ 68; opačné pořadí: složení (= superpozice) FTŽ₁ 88; nepořádek (= chaos) FTŽ₁ 63;

difrakce, ohyb FTŽ₂ I 110; konstanta, stálá hodnota FTŽ₂ I 329; kontakt, dotyk FTŽ₂ I 334; kontrakce, (z)krácení FTŽ₂ I 336; konvekce, promíchávání FTŽ₂ I 339; kritérium, znak FTŽ₂ I 357; reverberace, dozvuk²⁷ FTŽ₂ II 615; opačné pořadí: definice, vymezení FTŽ₂ I 20; sestavení, montáž FTŽ₂ II 802;

tón (= odstín) ChŽ 285; vata (= bavlna) ChŽ 299; dimense (= míra) ChŽ 78;

autostop, automatická brzda „автостоп“ PolŽ 11; brandspoit, hasičská stříkačka „брандспоит“ PolŽ 31; bryologie (nauka o meších²⁸) „бриология“ PolŽ 31; infiltrace (vsakování) „инфильтрация“ PolŽ 125; manžeta, návlek „манжет“ PolŽ 181; mobilní, pohyblivý „мобильный“ PolŽ 199; rampa, sklon „пандус“ PolŽ 262; permanentní, trvalý „перманентный“ PolŽ 277; pozitivní, kladný „позитивный“ PolŽ 299; polychromie, barevnost „полихромия“ PolŽ 303; priorita, přednost „приоритет“ PolŽ 321; prognóza, předpověď „прогноз“ PolŽ 324; rychloměr, měřič rychlosti²⁹ „спидометр“ PolŽ 397; frikční spojka, třecí spojka „фрикцион“ PolŽ 471; úspora, šetření „экономия“ PolŽ 508; expert, znalec „эксперт“ PolŽ 509; opačné pořadí: altán, besídka „беседка“ PolŽ 26; odlučovač vody, dehydrátor „водоотделитель“ PolŽ 49; odejmout, eliminovat „изъять“ PolŽ 122; pozorovatel, observátor „наблюдатель“ PolŽ 209; pravý, autentický „подлинный“ PolŽ 295; přeměna, proměna, transformace „превращение“ PolŽ 314; soustředěný, koncentrovaný „сосредоточенный“ PolŽ 395³⁰.

²⁶ Z hlediska tvoření slov by byl vhodnější v spisovném jazyce i v jiných terminologiích (například v jazykovědě) široce užívaný člen nebo komponent.

²⁷ Vhodnější by byl abstraktiva od přídavného jména — ozvučnost.

²⁸ Mohlo by být bryologie.

²⁹ Vhodnější by bylo rychloměr (viz Slovník současné litevštiny, II. doplňkové vyd.).

³⁰ Poměrně často v Slovníku polytechnických termínů pořadí členů dvojice mezinárodních a litevských synonym nezávisí na ruských ekvivalentech. Např.:

zmetek, vadný výrobek „брак“ PolŽ 31; soustřeďování, nábor „вербовка“ PolŽ 41; sloupec, rubrika „графа“ PolŽ 74; drtič, dezintegrátor „дезинтегратор“ PolŽ 85; cikcak, lomená čára, klikatá čára „зигзаг“ PolŽ 115; topná hlavice, kalorifer „калоризатор“ PolŽ 130; římsa, karnýz „карниз“ PolŽ 135; (roz)třídění, klasifikace „классификация“ PolŽ 143; opis, kopie „копия“ PolŽ 156; dřevorytec, xylograf „ксилограф“ PolŽ 170; otvor, průlez, poklop „люк“ PolŽ 180; leták, pilot „пилот“ PolŽ 281; skládaný, plisovaný „плиссированный“ PolŽ 285; šlapka, pedál „педаль“ PolŽ 266; příčný řez, segment „сегмент“ PolŽ 375; výseč, sektor „сектор“ PolŽ 376; nitky, tex „текс (тэкс)“ PolŽ 421; měřič kyselosti, acidometr „ацидометр“ PolŽ 19;

šofér, řidič „водитель“ PolŽ 47; kategorie, oddíl (2.) „разряд“ PolŽ 347; lhůta, čas „срок“ PolŽ 400.

Část takových příkladů je samozřejmě pouze lexikografickou nedůsledností. Např.: forsírovat, zrychlovat „форсировать“ PolŽ 468, ale zrychlování, forsírování „форсировка“ PolŽ 468, injektor, proudové čerpadlo „инжектор“ PolŽ 124, ale parní čerpadlo, ejektor „эжектор“ PolŽ 508; vývoz, export „вывоз“ PolŽ 57, ale import, dovoz „ввоз“ PolŽ 40.

98

Je třeba se domnívat, že za základní se považuje termín uvedený jako první³¹. Tuto myšlenku jako by potvrzovalo i to, že většinu takto uváděných synonymních dvojic tvoří takové, jejichž druhý člen — litevský ekvivalent — je novotvar, většinou velmi nový, někdy dosud nezdomácnělý nebo užívaný jen zřídka (ačkoli většina z nich je utvořena bezchybně a je přesná). Např.:

echolot, aidomatis FTŽ₂ I 127; maksimumas, didmė FTŽ₂ II 422; separatorius, skirtuvas FTŽ₂ II 656; šarnyras, lanksta FTŽ₂ II 821; šriftas (=spaudmenys) ChŽ 269; presas (=slėgtuvas) ChŽ 228; vitrina, prekiangis „витрина“ PolŽ 46; gofrai, grublai, rauklės, rintės „гофры“ PolŽ 73; grifas, stvertas „гриф“ PolŽ 76; grotas, didburė „грот“ PolŽ 76; katapulta, svaidytuvas „катапульта“ PolŽ 136; ornitopteris, plasnoklis „орнитоптер“ PolŽ 246; plafonas, dailialubės „плафон“ PolŽ 284; farvateris, laivakelis „фарватер“ PolŽ 463; šifras, slaptaraštis „шифр“ PolŽ 497; šturvalas, vairaratis „штурвал“ PolŽ 505³².

Podobně napovídá i pořadí uvádění druhových termínů: zpravidla se uvádějí pouze s prvním termínem označujícím rod. Např.:

barža, baidokas, vytinė PolŽ 23, ale všechny druhové termíny jen s barža PolŽ 23; dokas, laivinė PolŽ 93, ale druhové pouze s dokas PolŽ 93; žurnalas, dienynas PolŽ 103, druhové s žurnalas PolŽ 103; niša, įsiensis įduba PolŽ 227, druhové s niša PolŽ 227, serija, eilė PolŽ 377, druhové s serija PolŽ 377; signalas, ženklas PolŽ 379, druhové s signalas PolŽ 379; flanšas, jungė PolŽ 466, druhové s flanšas PolŽ 466—467; kėbulas, karoserija PolŽ 170, druhové s kėbulas PolŽ 170; procesas, vyksmas PolŽ 332, druhové s procesas: adiabatinis procesas PolŽ 332, izoterminis procesas PolŽ 333, kamerinis procesas PolŽ 333, ciklinis procesas PolŽ 333, grįžtamasis procesas PolŽ 333, darbo procesas PolŽ 333, technologinis procesas PolŽ 333 atd.

Je pravda, že se vyskytuje i určitá nedůslednost. Někdy se druhové termíny uvádějí s druhým termínem označujícím rod, např.: orlaivis, dirižablis „дирижабль“ PolŽ 91, ale druhové termíny standusis dirižablis PolŽ 91, minkštasis dirižablis PolŽ 91. Zde je zřejmě třeba opravit pořadí termínů označujících rod. Někdy se druhové termíny uvádějí s oběma členy označujícími rod: 1) všechny s oběma, např.: regeneracija, atgaminimas FTŽ₂ II 609 a atliekų regeneracija, atliekų atgaminimas FTŽ₂ II 609, branduolinio kuro regeneracija, [branduolinio] kuro atgaminimas FTŽ₂ II 609; slėgtuvas, presas FTŽ₂ II 714 a Briuelio slėgtuvas, Briuelio presas FTŽ₂ II 714, hidraulinis slėgtuvas, hidraulinis presas FTŽ₂ II 714; 2) jedny s jedním, jiné s druhým, např.: damba, pylimas PolŽ 80 a piltinė damba [!] PolŽ 80, aptveriamoji damba PolŽ 80, fasininė damba PolŽ 80, filtruojanti damba PolŽ 80, ale apsemiamasis pylimas (vasarinis) PolŽ 80, apsauginis pylimas PolŽ 80, neapsemiamasis pylimas (žieminis) PolŽ 80, išilginis pylimas PolŽ 80, srovę nukreipiantis pylimas PolŽ 80³³; 3) některé druhové termíny se uvádějí s oběma členy označujícími rod.

³¹ To se zřejmě říká i o uvádění synonym ve „Fizikos terminų žodynas“ a „Chemijos žodynas“ v závorkách za znakem rovnosti. V předmluvě k „Fizikos terminų žodynas“ se uvádí: „V závorkách za znakem rovnosti jsou vytištěny alternativy, které lze podle názoru komise rovněž užívat“ (s. 3). Tento způsob je však, jak už bylo řečeno (viz pozn. 14), velmi nedokonalý.

³² Ačkoli se občas podobné novotvary uvádějí v opačném pořadí, např.: vandensvydis, hidromonitorius „гидромонитор“ PolŽ 67; kasvietė, duobė, durpduobė, karjeras „карьер“ PolŽ 135; tieslė, ruletė „рулетка“ PolŽ 366.

³³ A také krantinė užtvanka PolŽ 280, ačkoli užtvanka není mezi termíny označujícími rod uvedena.

7*

99

…ními, jiné jen s prvním, např.: stadium, stav PolŽ 401 a konečné stadium, konečný stav PolŽ 401, počáteční stadium, počáteční stav PolŽ 401, ale mezilehlé stadium PolŽ 401, pružné plastické stadium PolŽ 401. O tom, jak odstranit tento nesoulad v uvádění druhových a rodových termínů — zda změnou způsobu uvádění rodových, nebo druhových termínů — lze uvažovat, ale takto to zůstat nemůže.

3. Třetím způsobem uvádění mezinárodních a litevských synonym je jejich nerovné propojení (A → B a B, nebo A, B a B). Např.:

deklinace (=odchylka) FTŽ₁ 16, ale pouze odchylka FTŽ₁ 63; transmutace (=přeměna) FTŽ₁ 97, ale pouze přeměna FTŽ₁ 101; trek (=dráha) FTŽ₁ 97, ale pouze dráha FTŽ₁ 92; princip korespondence (=princip shody) FTŽ₁ 49, ale pouze princip shody FTŽ₁ 9; reostat (=odporová skříň) FTŽ₁ 77, ale pouze odporová skříň FTŽ₁ 100; opačné pořadí: těžký vodík (=deuterium) FTŽ₁ 88, ale pouze deuterium FTŽ₁ 16; ne vodič (=izolant) FTŽ₁ 63, ale pouze izolant FTŽ₁ 39; stínění (=clonění) FTŽ₁ 16, ale pouze clonit FTŽ₁ 21;

diskriminace, rozlišení FTŽ₂ I 116, ale pouze rozlišení FTŽ₂ I 19; inverze, obrácení³⁴ FTŽ₂ I 241, ale pouze obrácení FTŽ₂ I 19; lupa, zvětšovací sklo FTŽ₂ I 418, ale pouze zvětšovací sklo FTŽ₂ II 778; detonátor, rozbuška FTŽ₂ I 102, ale pouze rozbuška FTŽ₂ II 754; korelace, souvislost FTŽ₂ I 343, ale pouze souvislost FTŽ₂ II 644; opačné pořadí: ne vodič, izolant FTŽ₂ II 486, ale pouze izolant FTŽ₂ I 263;

termakvas (=sudžiai) ChŽ 277, ale pouze sudžiai ChŽ 266; opačné pořadí: jednoduchá látka (=prvek) ChŽ 300, ale pouze prvek ChŽ 87; zbytek (=radikál, skupina) ChŽ 168, ale pouze radikál (=skupina) ChŽ 233 a skupina ChŽ 113; také: antidotum — viz protijed ChŽ 28, ale pouze protijed ChŽ 229; lignit — viz hnědé uhlí ChŽ 168, ale pouze hnědé uhlí ChŽ 242; polyhydroxykyselina — viz vícesytná kyselina ChŽ 225, polyvodíková kyselina — viz vícesytná kyselina ChŽ 226, ale pouze vícesytná kyselina ChŽ 69; opačné pořadí: střelná bavlna — viz nitrocelulóza ChŽ 257, ale pouze nitrocelulóza ChŽ 200; rohovec — viz amfibol ChŽ 234, ale pouze amfibol ChŽ 20; rohové stříbro — viz kerargyrit ChŽ 234, ale pouze kerargyrit ChŽ 148; zemní olej — viz ropa ChŽ 305, ale pouze ropa ChŽ 188; mořská pěna — viz steatit ChŽ 133, ale pouze steatit ChŽ 259; pekelný kámen — viz dusičnan stříbrný ChŽ 227, ale pouze dusičnan stříbrný ChŽ 249; medový kámen — viz melit ChŽ 175, ale pouze melit ChŽ 176; modrá skalice — viz síran měďnatý ChŽ 176, ale pouze síran měďnatý ChŽ 299; čpavkový líh — viz hydroxid amonný ChŽ 165, ale pouze hydroxid amonný ChŽ 24; solicí sůl — viz chlorid sodný ChŽ 264; kuchyňská sůl — viz chlorid sodný ChŽ 295, ale pouze chlorid sodný ChŽ 190; anglická sůl — viz síran hořečnatý ChŽ 27, hořká sůl — viz síran hořečnatý ChŽ 145, ale pouze síran hořečnatý ChŽ 172³⁵;

³⁴ Bylo by asi lepší nahradit jej abstraktnějším odvozeným podstatným jménem s příponou — obrácení, neboť obracení označuje spíše název děje.

³⁵ Některé z těchto příkladů z „Chemického slovníku“ jsou zvláštní: jednotlivé členy synonymních dvojic náležejí k různým terminologiím, např.: lignit — chem., hnědé uhlí — geol., nebo je jeden člen termínem a druhý netermínem, např.: síran měďnatý — modrá skalice, síran hořečnatý — hořká sůl. Někteří badatelé nazývají taková synonyma ekvivalenty a nepovažují je za předmět synchronní terminologie (viz В. М. Лейчик, Термины-синонимы, дублеты, эквиваленты, варианты, Актуальные проблемы лексикологии и словообразования, вып. II, Новосибирск, 1973, р. 105—106).

100

bandáž (ráfku), ráfek „бандаж“ PolŽ 21, ale pouze ráfek „обод“ PolŽ 233; propeler, vrtule „пропеллер“ PolŽ 329, ale pouze vrtule (l.) „винт“ PolŽ 45; rezerva, zásoba „резерв“ PolŽ 357, ale pouze zásoba „запас“ PolŽ 110; v opačném pořadí: vzor, ornament „узор“ PolŽ 452, ale pouze ornament „орнамент“ PolŽ 246; protizávaží, vyvažovací páka „противовес“ PolŽ 331, ale pouze vyvažovací páka „балансир“ PolŽ 20; (silniční) propust, viadukt „путепровод“ PolŽ 336, ale pouze viadukt „виадук“ PolŽ 44; plavba, navigace „кораблевождение“ PolŽ 156, ale pouze navigace „навигация“ PolŽ 210; ohřívač vody, ekonomizér „водоподогреватель“ PolŽ 49, ale pouze ekonomizér „экономайзер“ PolŽ 508³⁶.

Logicky vzato by tento způsob uvádění měl znamenat, že termín uvedený dvakrát je preferovanější (v některých případech je mezinárodní, v jiných litevský). O tom nelze pochybovat, když jsou synonyma propojena znaménkem rovnosti nebo odkazem viz.³⁷ V návrhu nového „Slovníku fyzikálních termínů“ se však po opuštění znaménka rovnosti a jeho nahrazení čárkou (pro oboustranně propojená synonyma je to vhodné, srov. pozn. 14) technika uvádění stala zavádějící: synonymum uvedené za čárkou by se zdálo méně preferované. Jde však pouze o nedokonalost techniky. To, že preferovanější je synonymum uvedené dvakrát (jednou za čárkou, podruhé samostatně), potvrzuje také způsob uvádění druhových termínů. Například u aktivace, buzení FTŽ₂ I 7 není uveden žádný druhový termín — všechny jsou uvedeny u buzení FTŽ₂ II 808–809; u siloměr, dynamometr FTŽ₂ P 20 není uveden žádný, všechny jsou u dynamometr FTŽ₂ I 113. Proto by se měl změnit i způsob uvádění rodových termínů na odkazový, např.: aktivace viz buzení, siloměr viz dynamometr apod.

Je pravda, že druhové termíny se někdy uvádějí na dvou místech: na jednom některé, na druhém jiné. Například u prázdnota, vakuum FTŽ₂ II 904 se uvádí pouze

³⁶ Někdy v Politechnickém terminologickém slovníku pořadí členu mezinárodní a litevské synonymní dvojice nezávisí na ruských ekvivalentech. Např.: impregnace, namáčení „пропитывание“ PolŽ 329, ale pouze impregnace „импрегнирование“ PolŽ 123; autokár, automobilový vozík „автотележка“ PolŽ 11, ale pouze autokár „автокар“ PolŽ 10; parní lokomotiva, lokomotiva „локомотив“ PolŽ 179, ale pouze parní lokomotiva „паровоз“ PolŽ 264.

Mimochodem, parní lokomotiva a lokomotiva jsou uváděny jako úplná synonyma i jinde — ve „Slovníku současné litevštiny“ (II. dopl. vyd., Vilnius, 1972) se parní lokomotiva vykládá jako „železniční stroj poháněný párou; lokomotiva“ (lépe bylo v I. vyd., Vilnius, 1954 — „<…>; parní lokomotiva“), a lokomotiva jako „parní lokomotiva“; ve velkém „Slovníku litevského jazyka“ je parní lokomotiva vyložena jako „lokomotiva“ (sv. III, Vilnius, 1956) a lokomotiva jako „parní lokomotiva“ (sv. VII, 1966) — už dávno tomu tak není. Byly to adekvátní termíny, dokud kromě parních lokomotiv neexistovaly jiné lokomotivy. Se vznikem motorových, elektrických, turbínových lokomotiv aj. se lokomotiva stala rodovým termínem (jako sémanticky nespecifikovaný) a parní lokomotiva (jako sémanticky specifikovaná) termínem druhovým (stejně jako motorová, elektrická a turbínová lokomotiva). Viz také J. Klimavičius, Od parní lokomotivy a nákladního automobilu k elektrické lokomotivě a mlékárenskému vozu, „Kalbos kultūra“, 26, Vilnius, 1974, s. 21.

³⁷ V „Chemickém slovníku“, jak je patrné z již citovaných příkladů, odkaz viz nejčastěji směřuje od litevských lidových názvů k mezinárodní chemické nomenklatuře. Podobně se tento odkaz používá i k převedení nelitevských lidových či obchodních a technických názvů na chemické termíny, např.: zuperis — viz superfosfát ChŽ 305, ale pouze superfosfát ChŽ 266. Někdy se tak děje opisným způsobem, např.: cukrelis — viz sacharin ChŽ 68, sacharin — obchodní název krystalózy ChŽ 243, ale pouze krystalóza (jen ta je z nějakého důvodu vyložena idem per idem — rozpustný sacharin) ChŽ 159; spiritus — technické označení alkoholu ChŽ 257, ale pouze alkoholy ChŽ 19 [ačkoli dřevný líh — viz methanol ChŽ 175, kromě toho methanol (= metanol) ChŽ 180, a metanol (= methanol) ChŽ 178].

101

Torricelliho prázdnota FTŽ₂ II 904, zatímco všechny ostatní jsou uvedeny u vakuum FTŽ₂ II 912–913, u varistor, rezistor FTŽ₂ II 928 – tištěný varistor FTŽ₂ II 929, drátový rezistor FTŽ₂ II 929 a uhlíkový varistor, uhlíkový rezistor FTŽ₂ II 928, a u rezistor – filmový rezistor FŽT₂ II 616. V posledně uvedeném případě je u vhodnějšího termínu rezistor uvedeno méně druhových termínů než u méně vhodného varistor. Podobně je tomu u lūžimas, lūžis, refrakcija FTŽ₂ I 418 a refrakcija FTŽ₂ II 607, jen se zde navíc některé druhové termíny opakují na obou místech; atmosférický lom FTŽ₂ II 418, atomový lom FTŽ₂ I 418, vlnový lom FTŽ₂ I 418, jaderný lom FTŽ₂ I 418, dvojlom FTŽ₂ I 419, elektronový lom FTŽ₂ I 419, lom zvuku FTŽ₂ I 419, lom paprsků FTŽ₂ I 419, lom světla FTŽ₂ I 419, dále molekulární (molární) lom, molekulární refrakce FTŽ₂ II 419, chromatický lom, chromatická refrakce FTŽ₂ I 419, kuželový (konický) lom, kuželová refrakce FTŽ₂ I 419, specifický lom, specifická refrakce FTŽ₂ I 419 a atmosférická refrakce FTŽ₂ II 607, atomová refrakce FTŽ₂ II 607, molekulární refrakce FTŽ₂ II 607. V prvním případě by takové uspořádání druhových termínů na dvou místech snad nebylo v rozporu s uváděním jejich rodových členů pomocí odkazu viz — tuštuma viz vakuumas. Lom a refrakci by však bylo vhodnější chápat (a uvádět) jako totožná synonyma. Varistor a rezistor by si měly vyměnit místa: rezistor viz varistor.

Je tedy třeba konstatovat, že diferenciace způsobů uvádění mezinárodních a litevských synonym ještě není dokonalá; neodpovídá zcela skutečné typologii synonymie. Mezinárodní a litevská synonyma mohou mít buď zcela totožný lexikální význam — absolutní synonyma (I. A = B), anebo jeden člen může mít užší význam či užití — částečná synonyma (II. A ≠ B: A > B nebo A < B). Je-li jeden z členů dvojice mezinárodního a litevského termínu zcela nevhodný, nepoužívaný, zbytečný či nepřípustný, nelze je již považovat za synonyma (III. A→B nebo B→A). V litevské terminografii se, jak jsme viděli, používají rovněž tři způsoby uvádění mezinárodních a litevských synonym, ty se však s uvedenou hierarchií těchto dvojic zcela neshodují. V zásadě je dobrý pouze způsob I, jímž se uvádějí dvojice synonym skupiny I. Způsob uvádění odpovídající skupině III v naší terminografii jakoby vůbec neexistuje [měl by být opatřen značkou ntk. (= nevhodný) a odkazem se znaménkem rovnosti na doporučený termín]. Způsoby II a III však v zásadě zahrnují pouze jednu skupinu, skupinu II [pro tento účel by bylo třeba ponechat pouze způsob III (ale jen s odkazem viz) a způsobu II se zcela vzdát]. Konečně každé seriózní terminografické dílo by mělo zajistit také vysvětlení pořadí uvádění mezinárodních a litevských synonym, aby je čtenář nemusel luštit ani subjektivně interpretovat a pochybovat o něm.

NEDŮSLEDNOSTI V UVÁDĚNÍ SYNONYM

Druhové termíny se synonymními (mezinárodními a litevskými) determinanty (nejčastěji adjektivními, méně často v podobě genitivu substantiva) se v témže hesle rodového termínu zpravidla uvádějí jen jednou (a→bX nebo a, bX); pouze ve „Slovníku fyzikálních termínů“, příležitostně i v projektu jeho nového vydání, se uvádějí na dvou místech podle abecedy (a→bX a b→aX nebo a, bX a b, aX; nebo aX→bX a bX→aX nebo aX, bX a bX, aX). Např.: sférická (= kulová) vlna FTŽ₂ 11 a kulová (= sférická

102

ická) vlna FTŽ₁ 11 nebo sférická vlna, kulová vlna FTŽ₂ I 50 a kulová vlna, sférická vlna FTŽ₁ 50. V projektu nového vydání se však nejčastěji uvádějí pouze jednou, zřejmě s větším ohledem nikoli na teoretické předpoklady adekvátnosti či neadekvátnosti synonym, nýbrž na praktické potřeby (pohodlí, úspornost). Jen někdy se synonymní druhové determinanty u různých příbuzných termínů uvádějí v odlišném pořadí (a→bX, ale b→aY, nebo a, bX, ale b, aY; nebo aX→bX, ale bY→aY, nebo aX, bX, ale bY, aY). Např.: relativní rychlost, relativistická rychlost FTŽ₂ I 214, relativní, relativistická deformace FTŽ₂ I 90, ale relativistický pohyb, relativní pohyb FTŽ₂ I 281. Proč je v jednom případě první determinant litevský a v jiném mezinárodní, není příliš jasné.

Při zkoumání synonymie opakujících se druhových determinantů (dvojic mezinárodních termínů a jejich litevských ekvivalentů) je třeba konstatovat četné nesrovnalosti v uvádění týchž dvojic. Nejčastěji se u některých příbuzných termínů uvádí synonymní dvojice druhových determinantů, zatímco u jiných pouze jeden její člen (a→bX a b→aX, nebo a→bX, nebo a→bX a bX, ale pouze aY nebo bY; nebo aX→bX a bX→aX, nebo aX→bX, nebo aX→bX a bX, ale pouze aY nebo bY). Např.:

gravitace (=všeobecná přitažlivost) FTŽ₁ 33 a všeobecná přitažlivost FTŽ₁ 97, — gravitační (=všeobecné přitažlivosti) energie FTŽ₁ 25 a energie přitažlivosti (=gravitační) FTŽ₁ 25, síla všeobecné přitažlivosti (=gravitace) FTŽ₁ 40, gravitační (=všeobecné přitažlivosti) konstanta FTŽ₁ 48, ale pouze gravitační konstanta FTŽ₁ 33, gravitační zákon FTŽ₁ 33, gravitační potenciál FTŽ₁ 33, 71, gravitační pole FTŽ₁ 33, 53;

degenerace (=úpadek) FTŽ₁ 16 a úpadek (=degenerace) FTŽ₁ 38, — degenerovaný (=degenerovaný) systém FTŽ₁ 80, ale pouze degenerovaný FTŽ₁ 16;

degenerace, úpadek FTŽ₂ I 91 a úpadek FTŽ₂ I 254, — degenerovaný, upadlý FTŽ₂ I 91 a upadlý FTŽ₂ I 254, — upadlý, degenerovaný stav FTŽ₂ I 60, ale pouze nedegenerovaný stav FTŽ₂ I 61; nedegenerované, neupadlé plyny FTŽ₂ I 124, ale pouze degenerované plyny FTŽ₂ I 124, pouze degenerovaná funkce FTŽ₂ I 186;

perturbace (rušení) FTŽ₂ II 537 a rušení, perturbace FTŽ₂ II 892, — metoda perturbací, metoda rušení FTŽ₂ II 453, vektor perturbací, rušení FTŽ₂ II 935, ale pouze perturbační účinek FTŽ₂ II 563;

koincidence (=shoda) FTŽ₁ 47, koincidence, shoda FTŽ₂ P 24 a shoda FTŽ₂ II 807, také antikoincidence, antikoincidence FTŽ₂ I 18, — metoda koincidencí, metoda shod FTŽ₂ II 451, spektroskopie shod, spektroskopie koincidencí FTŽ₂ II 740, ale pouze spektrometrie shod FTŽ₂ II 738;

homogenita, stejnorodost FTŽ₂ I 225 a stejnorodost, homogenita FTŽ₂ II 944, — homogenní, stejnorodý FTŽ₂ I 225, — homogenní, stejnorodý prostor FTŽ₂ I 162, homogenní, stejnorodé těleso FTŽ₂ I 362, homogenní pole, stejnorodé pole FTŽ₂ I 379, stejnorodá, homogenní deformace FTŽ₂ I 91, stejnorodé, homogenní prostředí FTŽ₂ I 23, ale pouze homogenní souřadnice FTŽ₂ I 341, stejnorodé plyny FTŽ₂ I 125;

pružnost (=elasticita) FTŽ₂ 2I a elasticita (=pružnost) FTŽ₁ 92, pružnost, elasticita FTŽ₂ I 141 a elasticita, pružnost FTŽ₂ II

103

835, — koeficient pružnosti, koeficient elasticity FTŽ₂ I 313, ale pouze koeficient pružnosti FTŽ₁ 46; pružný FTŽ₁ 21 a elastický (=pružný) FTŽ₁ 92, — elastická (=pružná) deformace FTŽ₁ 16, ale pouze elastické kmity FTŽ₁ 89;

selektivita, výběrovost FTŽ₂ III 654, také selektor, volič FTŽ₂ II 655, — selektivní absorpce, výběrová absorpce FTŽ₂ I 2, ale pouze selektivní absorbent FTŽ₂ I 3, selektivní systém FTŽ₂ II 675, selektivní zesilovač FTŽ₂ II 785;

selektivní (=výběrový) ChŽ 246 a výběrový — viz selektivní, selektivní ChŽ 35, ale pouze selektivní absorpce ChŽ 246, selektivní asimilace ChŽ 246, selektivní fermentace ChŽ 246, selektivní flotace ChŽ 246, selektivní katalýza, selektivní reakce, selektivní činidlo, selektivní rozpouštědlo, selektivní působení, selektivní smáčení ChŽ 246, konečně pouze selektivita ChŽ 246; pouze selektivita PolŽ 119, 376, pouze selektivní absorpce PolŽ 291;

parciální (=částečný) FTŽ₁ 67 a částečný (=parciální) FTŽ₁ 15, ale pouze parciální stlačení FTŽ₁ 82;

lokální, místní FTŽ₂ I 418, — místní (lokální) maximum FTŽ₂ II 423, místní zrychlení, lokální zrychlení FTŽ₂ II 515, ale pouze lokální parametr FTŽ₂ II 523;

spontánní — viz samovolný ChŽ 257, — spontánní krystalizace — viz samovolná krystalizace ChŽ 257 a samovolná krystalizace ChŽ 257;

samovolný, spontánní FTŽ₂ 645, — samovolná magnetizace, spontánní magnetizace FTŽ₂ I 243, samovolná ionizace, spontánní ionizace FTŽ₂ I 276, samovolná krystalizace, spontánní krystalizace FTŽ₂ I 356, samovolná magnetostrikce, spontánní magnetostrikce FTŽ₂ II 420, ale pouze spontánní štěpení FTŽ₂ 78, spontánní emise FTŽ₂ I 154, spontánní rozptyl FTŽ₂ I 247, spontánní záření FTŽ₂ II 751, spontánní skok FTŽ₂ II 828;

měrný, specifický PolŽ 451, — měrná hmotnost, specifická hmotnost PolŽ 42, 451, ale pouze specifické teplo PolŽ 425, relativní objem PolŽ 237;

měrná viskozita (=specifická viskozita) ChŽ 168, měrný výkon (=specifický výkon) ChŽ 168, měrná hmotnost (=specifická hmotnost) ChŽ 168 a specifická hmotnost (=měrná hmotnost) ChŽ 256, měrný objem (=specifický objem) ChŽ 168, ale pouze specifická vodivost, specifický povrch, specifické teplo ChŽ 256;

ale pouze specifický náboj FTŽ₁ 50, specifická vodivost FTŽ₁ 52, 83, specifická hmotnost FTŽ₁ 83, specifická hmotnost FTŽ₁ 83, 90, specifické teplo FTŽ₁ 90, specifický objem FTŽ₁ 98, specifický odpor FTŽ₁ 83, 100;

specifická hmotnost, měrná hmotnost FTŽ₂ II 816, specifické teplo, měrné teplo FTŽ₂ 825, ale pouze specifická absorpce FTŽ₂ I 3, specifická adsorpce FTŽ₂ I 5, specifická aktivita FTŽ₂ I 7, specifická disperze FTŽ₂ I 118, specifická dávka FTŽ₂ I 120, specifická vlhkost FTŽ₂ I 122, specifická emise FTŽ₂ I 154, specifická energie FTŽ₂ I 160, specifický výkon FTŽ₂ I 190, specifická ionizace FTŽ₂ I 276, specifický náboj FTŽ₂ I 360,

104

specifická vodivost FTŽ₂ I 371, specifický lom, specifická refrakce FTŽ₂ I 419, specifický objem FTŽ₂ II 904³⁸;

přirozený, přírodní FTŽ₂ II 484, avšak pouze přirozená radioaktivita FTŽ₂ II 591;

avšak pouze přírodní pryskyřice ChŽ 193, přírodní hnojivo ChŽ 193, přírodní surovina ChŽ 193, pouze zemní plyn ChŽ 104, přírodní soda ChŽ 104;

rotační (=otáčivá) energie FTŽ₂ 25 a otáčivá (=rotační) energie FTŽ₂ 25, avšak pouze rotační čerpadlo FTŽ₂ 78, 80, rotační přímka FTŽ₂ 78, rotační člen FTŽ₂ 95, rotační spektrum FTŽ₂ 78, 83;

virtuální posunutí, zdánlivé posunutí FTŽ₂ II 559, princip zdánlivých posunutí, princip virtuálních posunutí FTŽ₂ II 574, avšak pouze virtuální stav FTŽ₂ P 6, virtuální moment FTŽ₂ II 481, virtuální dvojice FTŽ₂ II 558, princip virtuální práce FTŽ₂ II 575, virtuální proces FTŽ₂ II 581, virtuální reaktor FTŽ₂ II 606, virtuální zdroj FTŽ₂ II 821, virtuální skok FTŽ₂ II 828, virtuální teplota FTŽ₂ II 856, virtuální hodnota FTŽ₂ II 941;

trvalá polarizace, permanentní polarizace FTŽ₂ II 554, trvalý magnetismus, permanentní magnetismus FTŽ₂ II 419, avšak pouze trvalý magnet FTŽ₂ I 418;

ekvivalentní hmota, ekvivalentní hmota FTŽ₂ II 427, ekvivalentní matice, ekvivalentní matice FTŽ₂ II 435, avšak pouze ekvivalentní látka FTŽ₂ II 441;

stabilní stav, stálý stav FTŽ₂ I 63, avšak pouze nestabilní stav FTŽ₂ I 61, stabilní částice FTŽ₂ I 77, stabilní izotop FTŽ₂ I 265, stabilní pohyb FTŽ₂ I 281.

Ve „Slovníku fyzikálních termínů“ se při uvádění druhových termínů na dvou místech — u nadřazeného členu a u samostatně vyčleněného druhového determinantu — druhové termíny někdy uvádějí se stejným nadřazeným termínem jednou s dvojicí synonymních determinantů, jindy pouze s jedním z nich (a → bX a b → aX, avšak pouze aX nebo bX; nebo aX → bX a bX → aX, avšak pouze aX nebo bX; nebo aX a bX, avšak pouze a → bX nebo b → aX). Např.:

translační (=posuvný) pohyb FTŽ₂ I 42 a posuvný (=translační) pohyb FTŽ₂ I 42, také translační pohyb (=posuvný pohyb) FTŽ₂ I 97, avšak pouze posuvný pohyb FTŽ₂ 82;

akustická (=zvuková) vlna FTŽ₂ 10 a zvuková (=akustická) vlna FTŽ₂ 11, avšak pouze zvukové vlny FTŽ₂ 31;

luminiscenční (=denního světla) lampa FTŽ₂ 53 a lampa denního světla (=luminiscenční) lampa FTŽ₂ 53, avšak pouze luminiscenční lampa FTŽ₂ 55;

tepelná (=termická) vodivost FTŽ₂ 52, avšak pouze tepelná vodivost FTŽ₂ 91;

³⁸Takový obrat, zejména v návrhu nového vydání „Slovníku fyzikálních termínů“, směrem k zúžení či dokonce odstranění oblasti komparativního užívání vzbuzuje určité obavy. Aniž bychom se zabývali celou historií, lze jen připomenout, že ve školské fyzice je komparativ mnohem častější než specifický termín. Podobně je tomu i v našich všeobecných slovnících; například hmotnost je pouze komparativní, zatímco specifické jsou pouze chuť a vůně („Slovník současné litevštiny“, 1972). Mimochodem, v ruštině se užívá pouze удельный. Samozřejmě lze vznést otázku, zda je komparativní sémanticky vhodné, to však význam litevského synonyma neodstraňuje. Lze například zvážit, zda by nebylo vhodné relativní (srov. relativní objem „удельный объём“ PolŽ 2370), nebo vlastní, zvláštní.

105

laminární (=vrstevnaté) proudění FTŽ₁ 93, ale pouze laminární proudění FTŽ₁ 52;

koheze (=soudržnost) FTŽ₁ 47 a k ní kohezní síla FTŽ₁ 47; spojka³⁹ FTŽ₁ 78 a k ní spojovací síla FTŽ₁ 78, zatímco u hesla jėga FTŽ₁ 40 – spojovací (=kohezní) síla FTŽ₁ 40.

Nejzajímavější skupinou nesrovnalostí v uvádění mezinárodních a litevských synonym je uvádění týchž synonymických dvojic v různých slovnících různými způsoby (v jednom A → B a B → A, nebo A, B a B, A, v jiném A → B, nebo A, B, ve třetím A → B, nebo A, B a B). Např.:

meridián, poledník FTŽ₂ II 446, ale poledník, meridián „меридиан“ PolŽ 192;

starter, spouštěč FTŽ₂ II 775, ale starter, spouštěč „пускатель“ PolŽ 336 a spouštěč „стартер“ PolŽ 405;

korekce, oprava FTŽ₂ I 343 a oprava FTŽ₂ II 528, ale korekce, opravení⁴⁰ PolŽ 158;

kvašení (=fermentace) ChŽ 241 a fermentace ChŽ 94, ale pouze kvašení, fermentování, fermentace PolŽ 32;

biuks — viz vážicí sklíčko ChŽ 49 a vážicí sklíčko ChŽ 267, ale pouze vážicí sklíčko, nádobka „бюкс“ PolŽ 35;

bahenní plyn — viz metan ChŽ 213 a metan ChŽ 178, ale metan, bahenní plyn „метан“ PolŽ 193 a metan, bahenní plyn „болотный газ“ PolŽ 62;

mléčný cukr (=laktóza) ChŽ 217 a laktóza (=mléčný cukr) ChŽ 163, ale mléčný cukr, laktóza PolŽ 369; ovocný cukr (=fruktóza) ChŽ 294 a fruktóza (=ovocný cukr) ChŽ 101, ale ovocný cukr PolŽ 370 a fruktóza PolŽ 471; sladový cukr (=maltóza) ChŽ 243 a maltóza (=sladový cukr) ChŽ 173, ale pouze sladový cukr PolŽ 370;

homogenní (=stejnorodý) FTŽ₁ 34; homogenní, stejnorodý FTŽ₂ I 225 (také homogenita, stejnorodost FTŽ₂ I 225 a stejnorodost, homogenita FTŽ₂ II 944);

homogenní „stejný“ ChŽ 122 (a homogenní katalýza ChŽ 122, homogenní rovnováha ChŽ 122, homogenní soustava ChŽ 122, homogenní reakce ChŽ 122, také homogenita „stejnost“ ChŽ 122, ačkoli stejnorodé komplexy ChŽ 300;

stejnorodý, homogenní PolŽ 71 (také stejnorodost, homogenita PolŽ 71) a stejnorodý, homogenní PolŽ 239 (také jednotnost, stejnorodost, homogenita PolŽ 239);

heterogenní (=různorodý) FTŽ₁ 34; heterogenní FTŽ₂ I 221 (také heterogenita, různorodost FTŽ₂ I 221; heterogenní „nerovný, různorodý“ ChŽ 118), také heterogenní katalýza ChŽ 117, heterogenní rovnováha ChŽ 117, heterogenní soustava ChŽ 118, heterogenní reakce ChŽ 118; různorodý, heterogenní „гетерогенный“ PolŽ 66 a různorodý, hete-

³⁹ Termín soudržnost se příliš nehodí kvůli svému dějovému významu, ale zcela přijatelné není ani spojka. To, co je soudržné samo o sobě, je lépe nazývat soudržností, zatímco spojka je to, co je spojeno. Podobně by bylo možné litevsky nazvat adhezi přilnavostí. Takové nerespektování tradiční alternace samohlásek v terminologii kvůli diferenciaci pojmů je nevyhnutelné. Ve fyzice tedy budeme mít soudržnost a přilnavost, zatímco v technice — spojku a přilnavé spojení.

⁴⁰ Samozřejmě je lepší oprava (jako ve FTŽ₂).

106

rogeniškas „неоднородный“ PolŽ 224 (také nevienalytiškumas, heterogenišku- mas „неоднородность“ PolŽ 224), také heterogeniškas, nevienalytis, skirtingas „разнородный“ PolŽ 345 (také heterogeniškumas, nevienalytiškumas, įvairu- mas „разнородность“ PolŽ 345)⁴¹.

Takových příkladů je mnohem více, než je zde uvedeno, ačkoli nelze říci, že by se v různých slovnících nevyskytovalo i jednotné podání týchž synonymních dvojic. Např.:

motoras (= variklis) FTŽ₁ 62 a variklis FTŽ₂ 99 (zde jsou uvedeny i všechny druhové termíny); motoras, variklis FTŽ₂ II 482 a variklis FTŽ₂ II 920 (zde jsou uvedeny i všechny druhové termíny); variklis, motoras PolŽ 205 (zde jsou uvedeny i všechny druhové termíny, avšak některé s jedním nadřazeným termínem, jiné s jiným: generatorius — variklis, variklis su pripūtimu, bet sparninis motoras, pakabinamas motoras) a variklis PolŽ 81;

derivatai — viz dariniai ChŽ 72 a dariniai ChŽ 68; darinys, derivatas PolŽ 87 a darinys PolŽ 326;

ekstraktas (= ištrauka) ChŽ 85 a ištrauka (= ekstraktas) ChŽ 128 [ačkoli vandeninė ištrauka (ekstraktas) ChŽ 297, ale pouze sausasis ekstraktas ChŽ 245]; ekstraktas, ištrauka PolŽ 509 [ačkoli pouze salyklinis ekstraktas PolŽ 509] a ištrauka, ekstraktas (3) PolŽ 61.

Rozdíly v uvádění druhových synonymních termínů lze ještě považovat za technické výkyvy či nekonzistentnost přístupu. Rozdílné uvádění týchž synonymních dvojic v různých slovnících je však při důsledném pohledu třeba hodnotit buď jako pojetí různého stupně jejich synonymie, nebo jako nevhodné použití způsobů uvádění, jejich zaměňování, ba dokonce jako neopodstatněnost diferenciace těchto způsobů.

SEPARÁTNÍ SYNONYMIE A NEEKVIVALENTNÍ POLYSEMIE

Jedním z největších problémů uvádění mezinárodních a litevských synonym v terminografii, který ve skutečnosti nesouvisí s nedostatky jejich uvádění a jeho systému, nýbrž s nedokonalostí samotné terminologie, je separátní synonymie členů synonymní dvojice neboli jejich neekvivalentní polysémie. Projevuje se tím, že (α) jeden mezinárodní termín má v jednom případě ve slovníku jeden litevský ekvivalent, v jiném případě jiný, nebo naopak (β) dva (či více) mezinárodních termínů mají jedno litevské synonymum [α) A, B, ale A, C; β) A, B, ale B, C, ve složitějších případech A, B, ale B, C a B, C, D]. Např.:

α) elastingumas (= tamprumas) ChŽ 85 a tamprumas (= elastingumas) ChŽ 273, avšak stangrumas — viz elastingumas ChŽ 258;

β) proteinas (= baltymas) ChŽ 230 a baltymas ChŽ 40, avšak protam inai (= proteinai) ChŽ 230;

ureja — viz šlapalas ChŽ 293, ale také karbamidas — viz šlapalas ChŽ 144 a šlapalas (= karbamidas) ChŽ 269;

α) poliravimas, gludinimas „полировка“ PolŽ 302 a poliravimas, šveitimas, blizginimas „лощение“ PolŽ 179;

⁴¹ Někdy jsou v témže slovníku rozdílně uváděny i termíny jedné mikrosoustavy. Např.: dvinaris, binomas „двучлен“ PolŽ 84 a dvinaris, binomas „бином“ PolŽ 27, avšak daugianaris „многочлен“ PolŽ 199 a polinomas, daugianaris „полином“ PolŽ 302; sensibilizacija, jautrinimas FTŽ₂ II 655 a jautrinimas, sensibilizacija FTŽ₂ I 266 (také FTŽ₁ 79 a FTŽ₂ 39), avšak desensibilizacija, nujautrinimas FTŽ₂ I 93.

107

β) podpěra, konzola (stroj.), „кронштейн“ PolŽ 168 a „хобот“ PolŽ 475 a konzola, podpěra (stav.) „консоль“ PolŽ 153;

příkop příkop, zákop „траншея“ PolŽ 438, příkop, žlábek „кювет“ PolŽ 171 (dále také příkop „канава“ PolŽ 133, kanál „канал“ PolŽ 132);

větrání, aerace, ventilace „проветривание“ PolŽ 323 a ventilace, větrání „вентиляция“ PolŽ 41 a také aerování PolŽ 19;

α) gravitační energie, energie všeobecné gravitace FTŽ₂ I 157, gravitační pole, pole všeobecné gravitace FTŽ₂ I 379 a gravitační hmotnost, tíhová hmotnost FTŽ₂ II 426;

kosmos, vesmír „космос, вселенная – cosmos – Universum, Weltall“ FTŽ₂ I 344, vesmír „вселенная – universe, world – Universum, Weltall“ FTŽ₂ II 958 a svět „мир – universe – Universum, Welt“ FTŽ₂ II 524;

pinčový efekt, efekt pinče FTŽ₂ I 132, efekt pinče, efekt zúžení FTŽ₂ II 539 a zúžení, zúžení, efekt pinče FTŽ₂ II 645;

β) aglomerát, shluk „агломерат, скопление – agglomerate, cluster – Agglomerat“ FTŽ₂ I 5 a shluk, klastr „сгусток – cluster – Häufung“ FTŽ₂ P 34;

akord, souzvuk FTŽ₂ I 6 a konsonance, souzvuk FTŽ₂ I 329⁴²;

manipulace, úkon „манипуляция, действие – manipulation – Tasten“ FTŽ₂ II 423, úkon „действие – action – Wirkung“ FTŽ₂ II 932, ale operace, úkon „операция, действие – operation – Operation“ FTŽ₂ II 501;

frakční, dílčí FTŽ₂ I 185, ale částečná vlna, parciální vlna FTŽ₂ I 45;

gyrostat, káča „гиростат, волчок – gyrostat – Gyrostat, Kreisel“ FTŽ₂ I 204, ale káča, gyroskop „гироскоп – gyroscope – Kreisel“ FTŽ₂ II 949 a gyroskop „гироскоп – gyroscope – Kreisel, Gyroskop“ FTŽ₂ I 204.

Někdy se dvojznačnost litevského ekvivalentu projeví až jeho výkladem (A, B, ale A „C“ nebo A, B a C„B“). Např.:

rozprašovač, pulverizátor „пульверизатор“ PolŽ 335 a „разбрызгива-тель“ PolŽ 342, ale rozprašovač a „фopcyнка“ PolŽ 468;

skelet, hrázděná konstrukce „фахверк“ PolŽ 464, skelet „скелет“ PolŽ 383 a kostra cívky „каркас катушки“ PolŽ 135;

rafinace, rafinování (= čištění) ChŽ 234 a čištění ChŽ 295, ale rektifikace, rektifikování „čištění kapaliny destilací v koloně“ ChŽ 237.

To jsou ty nejjednodušší, nejsnáze postřehnutelné a rozpoznatelné případy. Poměrně často se však mezinárodní a litevská synonyma neshodují mnohem složitěji: dvěma mezinárodním termínům odpovídají dva litevské (A₁Bₜ – A₁, Cₜ, Dₜ „Cₜ“ nebo A₁, Bₜ – C₁, Bₜ, Dₜ), dvěma mezinárodním tři litevské (Aₜ, Bₜ – Cₜ, Aₜ „Dₜ“ – Dₜ, Eₜ), dvěma či třem litevským pět nebo šest mezinárodních (Aₜ, Bₜ – A₁ „Cₜ“ – Dₜ, A₁ – Eₜ, A₁ „Fₜ“ – Gₜ „A₁“ – Iₜ [„A nebo A₁“] nebo Aₜ, B₁ – Bₜ, Cₜ – D₁ „Eₜ, Fₜ“ – D₁₁ „Eₜ“ – Eₜ – Gₜ „Bₜ, Cₜ“ – Fₜ, Iₜ „Dₜ“ – Hₜ „Dₜ“) a podobně. Např.:

zemní bagr, draga „драга“ PolŽ 95 a zemní bagr, bagr, rašeliništní bagr „багер“ PolŽ 19;

⁴²Asi by bylo přesnější konsonanci nazývat harmonickým souzvukem.

108

jednovazný — viz monoxid ChŽ 300 a polovazný — viz monoxid, suboxid ChŽ 232 a monoxid „oxid obsahující jeden atom kyslíku — одноокись“ ChŽ 186;

komprese, stlačení „сжатие — compression — Kompression“ FTŽ₂ I 324, ale smrštění, komprese „сжатие — contraction — Kontraktion“ FTŽ₂ II 805, ačkoli kontrakce má ještě další synonymum — (z)krácení „сокращение, сжатие — contraction — Kontraktion“ FTŽ₂ I 336;

výtah, zdvihadlo „подъёмник“ PolŽ 299, také výtah, zdvihadlo „лифт“ PolŽ 178 (a lanový výtah, lanovka „воздушный подъёмник“ PolŽ 299 a lanový výtah PolŽ 516), výtah „фуникулёр“ PolŽ 472, jeřáb, zdvihadlo „подъёмный кран“ PolŽ 163 a zdvihadlo, zvedák „грузоподъёмник“ PolŽ 77, kladkostroje, závěsný výtah „тали“ PolŽ 419; ještěže домкрат se překládá jako zvedák, hever PolŽ 94, a эскалатор — eskalátor PolŽ 516;

transmutace, přeměna „превращение, трансмутация — transmutation — Transmutation“ FTŽ₂ II 889, přeměna „превращение, переход — transition, transmutation — Übergang, Umwandlung, Transmutation“ FTŽ₂ II 956, ale přeměna, konverze „преобразование, переход — change, conversion — Umwandlung, Verwandlung“ FTŽ₂ II 958, konverze „конверсия — conversion — Konversion“ FTŽ₂ I 340; rovněž změna „изменение — change, variation, modification — Veränderung, Änderung“ FTŽ₂ I 308, proměna „изменение — variation — „Änderung“ FTŽ₂ II 553 a variace „вариация — variation — Variation“ FTŽ₂ II 919; možná sem patří také transformace „трансформация, преобразование — transformation — Transformation“ FTŽ₂ II 886 a modifikace, obměna FTŽ₂ II 470 (srov. alotropická přeměna FTŽ₂ II 956 a alotropická modifikace FTŽ₂ II 470)⁴³ a modulace, modulování FTŽ₂ II 170 (srov. změna fáze FTŽ₂ I 308 a fázová modulace FTŽ₂ II 471);

oscilace, kmitání „осциляция, колебание — oscillation — Oscillation, Schwankung“ FTŽ₂ II 510, ale kmitání, chvění „колебание — oscillation — Schwingung“ FTŽ₂ II 811, ačkoli běžný jazyk jasně rozlišuje mezi kmitáním a chvěním, stejně jako také vibracemi, které ve Slovníku bohužel nejsou — je v něm pouze vibrace „вибрация — vibration — Vibration, Schwingung“ FTŽ₂ II 942, ačkoli kmitů „колебания — oscillations, vibrations — Oszillationen, Schwingungen, Vibrationen“ FTŽ₂ II 950–955 je plný; mimochodem, podíváme-li se na druhové termíny pro kmitání a vibrace, najdeme jich mnoho totožných: anharmonická kmitání FTŽ₂ II 811 a anharmonické vibrace FTŽ₂ II 950, náhodná kmitání FTŽ₂ II 811 a náhodné vibrace FTŽ₂ II 951, eliptická kmitání FTŽ₂ II 811 a eliptické vibrace FTŽ₂ II 951, harmonická kmitání FTŽ₂ II 811 a harmonické vibrace FTŽ₂ II 952, koherentní kmitání FTŽ₂ II 812 a koherentní vibrace FTŽ₂ II 952, volná kmitání FTŽ₂ II 812 a volné vibrace FTŽ₂ II 952, nesvázaná kmitání FTŽ₂ II 812 a nesvázané vibrace FTŽ₂ II 953, základní kmitání FTŽ₂ II 812 a základní vibrace FTŽ₂ II 954, parametrická kmitání FTŽ₂ II 812 a parametrické vibrace FTŽ₂ II 954, parazitní kmitání

⁴³ Srov. také modifikace „varianta prvku s odlišnými vlastnostmi“ ChŽ 184 a varianta „модификация, вариант“ ChŽ 35, také modifikace, varianta „модификация“ PolŽ 200 a varianta, modifikace PolŽ 345, ačkoli změna, modifikace „видоизменение“ PolŽ 45.

109

FTŽ₂ II 812 a parazitní kmitání FTŽ₂ II 954, periodické oscilace FTŽ₂ II 813 a periodické kmity FTŽ₂ II 954, vynucené oscilace FTŽ₂ II 812 a vynucené kmity FTŽ₂ II 954, relaxační oscilace FTŽ₂ II 813 a relaxační kmity FTŽ₂ II 954, rezonanční oscilace FTŽ₂ II 813 a rezonanční kmity FTŽ₂ II 954, samovolné oscilace, autoscilace FTŽ₂ II 813 a samovolné kmity, autokmity FTŽ₂ II 954, vlastní oscilace FTŽ₂ II 813 a vlastní kmity FTŽ₂ II 955, sinusové oscilace FTŽ₂ II 813 a sinusové kmity FTŽ₂ II 955, příčné oscilace FTŽ₂ II 813 a příčné kmity FTŽ₂ II 955, tlumené oscilace FTŽ₂ II 813 a tlumené kmity FTŽ₂ II 955, rotační oscilace FTŽ₂ II 813 a rotační kmity FTŽ₂ II 955, lineární oscilace FTŽ₂ II 814 a lineární kmity FTŽ₂ II 955, ačkoli spolu nijak nesouvisejí; a jaký je rozdíl mezi oscilátorem „осциллятор — oscillator — Oszillator“ FTŽ₂ II 510 a vibrátorem „вибратор — vibrator — Vibrator, Schwinger, Oszillator“ FTŽ₂ II 942 — jsou uvedeny bez vzájemné souvislosti, ale jejich totožnost dokládají nejen německé ekvivalenty, nýbrž i některé druhové názvy, např.: Hertzův oscilátor „осциллятор Герца, вибратор Герца“ FTŽ₂ II 510 a Hertzův vibrátor „вибратор Герца“ FTŽ₂ II 942; existuje také další druh oscilace — fluktuace, změna „колебание, изменение, флюктуация — variation, fluctuation — Schwankung“ FTŽ₂ II 818, viz také флюктуация „флуктуация — fluctuation — Schwankung“ FTŽ₂ I 173, změna „изменение — change, variation, modification, — Veränderung, Änderung“ FTŽ₂ I 308, srov. některé druhové názvy: roční oscilace „годичные вариации, годичные изменения“ FTŽ₂ II 814 a roční změna „годичное изменение“ FTŽ₂ I 309, denní oscilace „суточные колебания, суточные изменения — diurnal variations“ FTŽ₂ II 814 a denní změna „суточное изменение — diurnal variation“ FTŽ₂ I 309; kromě toho angl. variation se litevsky řekne také variace FTŽ₂ II 919 a modification také modifikace, obměna FTŽ₂ II 470, což však patrně znamená něco jiného (viz předchozí příklad — transmutace, …); drift, posun „дрейф — drift — Drift“ FTŽ₂ I 122 a posun „смещение — displacement — Verschiebung, Erregung“ FTŽ₂ II 715; jejich druhové názvy se liší, navíc podobně jako posun se vysvětluje i přemístění „смещение, сдвиг — displacement, shift, bias — Verschiebung“ FTŽ₂ II 558, má však jiné mezinárodní synonymum: translace, posun „трансляция, перемещение — translation — Translation“ FTŽ₂ II 889, srov. nulový drift FTŽ₂ I 122 a nulový posun FTŽ₂ II 559; dále existuje také odklon „сдвиг — displacement — Verschiebung“ FTŽ₂ II 494 a smyk — „сдвиг“ (ale „torsion — Torsion, Drilling“) FTŽ₂ II 826; pásmo, zóna „полоса, зона — band, zone — Band, Zone“ FTŽ₂ I 285, pásmo „пояс — zone — Zone“ FTŽ₂ P 21, ale zóna, oblast „зона, пояс — zone, region, range — Zone, Bereich“ FTŽ₂ II 960, oblast — „область, зона, диапазон — region, range, domain, area, zone — Bereich, Raum, Gebiet, Zone“ FTŽ₂ II 760 a „зона, область — range, zone, area — Gebiet, Zone“ FTŽ₂ P 36; jak ukazují ekvivalenty v jiných jazycích, sem náleží také rozsah — „диапазон, область — gamut, range — Bereich, Umfang (= Umfang)“ FTŽ₂ I 106 a „диапазон — band — Band“ FTŽ₂ P 8 a úsek, rozsah „участок, диапазон — range, region — Bereich, Band“ FTŽ₂ II 636, stejně jako interval, mezera „интервал, промежуток — interval — Intervall, Zwischenraum“ FTŽ₂ I 240, interval „интервал, проме-

⁴⁴ Srov. také přesun – viz posun ChŽ 217.

110

жуток — range (v druhových názvech také: interval) — Bereich (v druhových názvech také: Intervall)“ FTŽ₂ P 17 a mezera „зазор, промежуток, интервал, пространство — gap, interval, space, bound — Luft, Streche, Intervall, Raum“ FTŽ₂ II 840; naprostá většina druhových názvů pásem FTŽ₂ I 285–288 a FTŽ₂ P 21, zón FTŽ₂ II 960–961, oblastí FTŽ₂ II 760–766 a FTŽ₂ P 36, rozsahů FTŽ₂ I 106 a FTŽ₂ P 8, intervalů FTŽ₂ I 240 a FTŽ₂ P 17 a mezer FTŽ₂ II 841 je odlišná, existují však i společné (nebo podobné) názvy, např.: a) frekvenční pásmo, frekvenční rozsah „частотная полоса, диапазон частот — frequency band — Frequenzband“ FTŽ₂ I 285 (ačkoli pouze pásmo impulsních frekvencí FTŽ₂ I 286, pásmo videofrekvencí FTŽ₂ I 288), frekvenční oblast, frekvenční rozsah „диапазон частот — frequency region — Frequenzbereich, Frequenzgebiet“ FTŽ₂ II 761 a frekvenční rozsah „диапазон частот — frequency range — Frequenzbereich“ FTŽ₂ I 106; rovněž pásmo zvukových frekvencí FTŽ₂ I 285 a rozsah zvukových frekvencí FTŽ₂ I 106; pásmo rádiových frekvencí FTŽ₂ I 286 a oblast rádiových frekvencí FTŽ₂ II 761; oblast krátkých vln FTŽ₂ II 765 a rozsah krátkých vln FTŽ₂ I 106; b) přechodové pásmo „переходная зона — transition zone — Übergangszone“ FTŽ₂ I 287, zóna skoků, zóna přechodů „переходная зона — transition zone — Übergangsgebiet, Übergangszone, Übergangsschicht“ FTŽ₂ II 960 a přechodová oblast „переходная зона — transition(al) area — Übergangszone“ FTŽ₂ II 764; c) spektrální pásmo, pásmo spektra FTŽ₂ I 288, oblast spektra FTŽ₂ II 764 a spektrální interval FTŽ₂ I 240; d) zóna vysokého tlaku FTŽ₂ II 960 a oblast vysokého tlaku FTŽ₂ P 36; e) Brillouinova zóna FTŽ₂ II 960 a Brillouinova oblast (zóna) FTŽ₂ II 761; f) „studená“ zóna, neradioaktivní zóna FTŽ₂ II 960 a „studená“ (neradioaktivní) oblast (zóna) FTŽ₂ II 765; g) zakázané pásmo (energie) FTŽ₂ I 286 a zakázaná oblast FTŽ₂ II 761.

Poměrně často se podobné nesrovnalosti vyskytují v několika slovnících. Např.:

α) identifikace — viz nalezení ChŽ 123 a nalezení ChŽ 234, ale identifikovat, ztotožnit „отождествлять“ PolŽ 256;

obnovení — viz redukce ChŽ 34 a oživení — viz redukce ChŽ 103 a redukce, redukování „dodání elektronů, snížení elektrochemické valence — восстановление“ ChŽ 236, ale redukce, redukování, přepočet „приведение“ PolŽ 318;

srážení — viz koagulace ChŽ 158 a koagulace, koagulování „srážení koloidů — коагуляция, свёртывание“ ChŽ 151, sražení — viz koagulace ChŽ 267, koagulace „коагуляция“ PolŽ 145, 1. srážení, sražení (potr.), 2. srážení, koagulace (chem.) PolŽ 371;

refr</text>},{

účinek, následek; jev „эффект“ PolŽ 516 a účinek, jev FTŽ₂ I 127 a také jev, účinek FTŽ₂ II 611; disperze, rozptyl „дисперсия — dispersion, variance — Dispersion, Zerlegung“ FTŽ₂ I 117, rozptyl „разброс, рассеяние — scatter, straggling — Streuung, Dispersion“ FTŽ₂ II 707 a rozptyl, disperze „дисперсия — dispersion — Dispersion, Zerlegung“ FTŽ₂ II 687, ale rozptylování, rozptyl „рассеяние — scattering — Streuung“ FTŽ₂ I 245 (ačkoli jejich druhové termíny jsou různé, pouze rozptyl pozadí, pozadový rozptyl, pozadové rozptylování FTŽ₂ II 707 jsou uvedeny jako synonyma) a dispergování, disperze „drcení částic“ ChŽ 80; reflektor (= odrazná plocha) FTŽ₁ 10, reflektor, odrazná plocha FTŽ₂ I 38 a také reflektor, odrazná plocha FTŽ₂ II 607, reflektor, odrazná plocha „рефлектор“ PolŽ 362, ale reflektor (= zrcadlový dalekohled) FTŽ₁ 76, reflektor, zrcadlový dalekohled FTŽ₂ II 607; impedance (= zdánlivý odpor) „импеданс, кажущееся сопротивление“ FTŽ₁ 35, dále impedance, zdánlivý odpor „импеданс — impedance, resistance apparent — Impedanz, Scheinwiderstand“ FTŽ₂ I 229 a zdánlivý odpor „кажущееся сопротивление — apparent resistance — scheinbarer Widerstand, Scheinwiderstand“ FTŽ₂ I 928, ale celkový odpor, impedance „полное сопротивление — impedance, generalized resistance — Impedanz, Scheinwiderstand“ FTŽ₂ II 927, rovněž celkový odpor, impedance „импеданс“ PolŽ 123, celkový odpor (impedance) „кажущееся сопротивление“ PolŽ 393, celkový odpor „полное сопротивление“ PolŽ 394; aktivita ChŽ 12 a činnost (= aktivita) ChŽ 299, také aktivace, aktivování „přeměna látky na aktivnější“ ChŽ 12 [a neaktivita (= nečinnost) ChŽ 193]; aktivní, aktivační, činný PolŽ 12, ale aktivace (buzení) FTŽ₂ I 7 a buzení FTŽ₂ II 808. β) pára — srov. tryska ChŽ 227 a trysky ChŽ 13, tryska „пора“ PolŽ 307, ale filiera, tryska „фильера“ PolŽ 465; želé (= rosol) „желе“ ChŽ 305 a rosol „студень“ ChŽ 82, ale rosol, gel „студень (гель)“ PolŽ 413, srov. také gelace — viz tuhnutí gelu ChŽ 106 a tuhnutí gelu (= gelace) ChŽ 304; erzac „náhražka brusného kotouče“ ChŽ 90 a náhražka „částečně zastupuje skutečný výrobek“ ChŽ 210, ale náhražka, surogát PolŽ 415; absorbování, absorpce (= pohlcování) ChŽ 7, pohlcování (= absorbování) ChŽ 264, absorpce, absorbování, pohlcování PolŽ 9 a 291 a imbibice „pohlcování — имбойбиция“ ChŽ 123 (kromě toho adsorpce „povrchové pohlcování, zadržování, hromadění látky“ ChŽ 10, sorpce „adsorpce a absorpce“ ChŽ 256, PolŽ 395, desorpce PolŽ 88 a autoabsorpce); konzistence (= hustota) ChŽ 156 a hustota (= konzistence) ChŽ 283, ale kondenzovat „přeměnit plyn, páru na kapalinu; zahustit“ ChŽ 155, nekondenzovatelný, nezahušťovatelný „несгущаемый“ PolŽ 225; nábojnice „papírová trubička v extrakčním přístroji — гильза“ ChŽ 107, ale tryska, nátrubek „дюза“ PolŽ 99; dávka, dávka, dávkování „доза“ PolŽ 93, ale porce, dávka „порция“ PolŽ 308, srov. porce „порция — parcel, portion, bundle — Portion, Dosis“ FTŽ₂ II 558;

112

diapozitiv, diapozitiv FTŽ₂ II 688 a diapozitiv FTŽ₂ I 105, ale diapozitiv (2.) „калька“ PolŽ 130;

aproximace, přibližování FTŽ₂ I 23 a přibližování, aproximace FTŽ₂ I 26, ale konvergence, sbíhavost „сходимость“ PolŽ 417;

deklinace (=odchylka) FTŽ₁ 16, deklinace, odchylka FTŽ₂ I 91, deklinace, odchylka PolŽ 85, ale také deviace, odchylka FTŽ₂ I 102, odchylka, deviace PolŽ 254 a odchylka, deviace, deklinace FTŽ₂ II 491 (kdybychom přeložili aberace a anomálie, také by to byla nejspíš odchylka…);

komutátor (=přepínač) FTŽ₁ 47 a přepínač (=komutátor) FTŽ₁ 45, ale přepínač, konvertor FTŽ₂ I 302 a konvertor, přepínač FTŽ₂ I 340, jednojádrový měnič, umformer „однокорный преобразователь“ PolŽ₃ 15 (ačkoli умформер znamená měnič, umformer PolŽ 454), variátor (=přepínač) FTŽ₁ 99 (a co kdybychom ještě chtěli české ekvivalenty pro alternátor PolŽ 13 a invertor, invertor PolŽ 123?);

komponenta (=složka) FTŽ₁ 47, komponenta, složka FTŽ₂ I 321 složka, komponenta PolŽ 395 a komponenta PolŽ 152, složka (=komponenta) ChŽ 263 a komponenta „součást systému“ ChŽ 154, ale ingredience PolŽ 123, ingredience „složka směsi“ ChŽ 125;

přístroj (=zařízení) FTŽ₁ 7 a zařízení (=přístroj) FTŽ₁ 72, zařízení (=přístroj) ChŽ 229, zařízení, přístroj (1.) „прибор“ PolŽ 317 a přístroj „аппарат“ PolŽ 15, ale instrument, zařízení FTŽ₂ I 236 (synonymem k instrumentu by mělo být nářadí; ještě podivnější: инструмент – nářadí, zařízení PolŽ 124).

Několik složitějších případů:

disociace, disociování „rozpad molekul na jednotlivé složky“ ChŽ 80, rozpad (=disociace) „распад“ ChŽ 254, rozklad (=rozpad, disociace) „разложение, расщепление“ ChŽ 253 a rozklad „rozpad látky, rozrušení – разложение, распад“ ChŽ 126, také destrukce „(roz)pad – деструкция“ ChŽ 73, destrukce, demolice; rozklad „разрушение“ PolŽ 346;

atenuátor, tlumič „аттенюатор – attenuator – Attenuator, Dämpfer“ FTŽ₂ I 31 a tlumič „аттенюатор, ослабитель – attenuator – Abschwächer, Attenuator“ FTŽ₂ II 716, také tlumič, tlumicí zařízení „демпфер – damper – Dämpfer“ FTŽ₂ I 92 a atenuátor, tlumič „аттенюатор“ PolŽ 18, tlumič „демпфер“ PolŽ 87, tlumič výfuku, tlumič „глушитель (1.)“ PolŽ 70, tlumič energie „гаситель энергии“ PolŽ 65 a zeslabovač „ослабитель“ PolŽ 248;

medium, prostředí „среда – medium – Medium“ FTŽ₂ II 440 a medium – viz prostředí ChŽ 175 a prostředí, médium „среда“ PolŽ 400 (také disperzní prostředí, medium PolŽ 400 a médium „prostředí malých částic“ ChŽ 278), dále prostor – viz médium ChŽ 274, kromě toho substrát „živné prostředí“ ChŽ 263⁴⁵.

⁴⁵ Někdy si termíny v synonymních dvojicích v jiných jazycích značně neodpovídají. Např.: index, značka „индекс – index – Faktor, Zeichen“ FTŽ₂ I 233 a značka „метка – tag – Zeichen, Merkzeichen, Kennzeichen“ FTŽ₂ II 962; kromě toho se liší druhové termíny; korelace, vztah „корреляция – correlation – Korrelation“ FTŽ₂ I 343 a vztah „взаимосвязь, соотношение – relation, interrelation, interrelationship, interdependence – Verhältnis, Beziehung“ FTŽ₂ II 644; druhové termíny se liší;

8. Lietuvių terminologija

113

V některých případech jsou takto propojené termíny totožné, v jiných odlišné, ale v obou případech je to špatně: stejně jsou buď synonymické, nebo mnohoznačné, a tedy nedokonalé. V některých případech se projevuje synonymie litevských ekvivalentů / neekvivalence ekvivalentů, neekvivalentní ekvivalenty / a polysémie (polyekvivalence ekvivalentů, polyekvivalentní ekvivalenty), v jiných synonymie a polysémie mezinárodních termínů. V obou případech není snadné tuto nedokonalost odstranit. Taková situace často brání tvorbě litevských synonym a jejich užívání. Například, kontūr je „kontūras“, definuje PolŽ 155 (také очертание PolŽ 260), proto je také obtížné překládat abrisas PolŽ 9 jako „apibrėžia“. Nebo корпус je 1. kūnas, korpusas, liemuo PolŽ 157, proto není příliš vhodné překládat fiuzeliažas PolŽ 473 jako „liemuo“ (ačkoli by se velmi dobře hodilo vedle křídel a ocasu). Ještě obtížnější je odstranit synonymii a polysémii mezinárodních termínů, neboť to spadá nikoli do litevistiky, nýbrž do interlingvistiky. Nemalá část zde uvedených rozporů, odlišností a nesrovnalostí tedy není problémem terminografie, ale samotné terminologie.

NEPROPOJENÁ SYNONYMA

Značným nedostatkem uvádění mezinárodních a litevských synonym je to, že nejsou vzájemně propojena. Např.:

stabilus (is) FTŽ₁ 87 a pastovus FTŽ₁ 67;

reliatyvinis greitis FTŽ₁ 33 a santykinis greitis FTŽ₁ 33;

alternacija FTŽ₂ I 9 a kaita, kaitaliojimas (is) FTŽ₂ I 289;

diapozityvas FTŽ₂ I 105 a skaidrė FTŽ₂ II 688;

elektrodas FTŽ₂ I 142 a išvadas FTŽ₂ P 19;

ruporas FTŽ₂ II 636 a garsintuvas FTŽ₂ I 197;

akvareliniai dažai ChŽ 13 a vandeniniai dažai ChŽ 297;

mentolis ChŽ 176 a mėtų aliejus ChŽ 181;

portatyvus PolŽ 308 a kilnojamasis PolŽ 274;

psichrometras PolŽ 335 a drėgmėmatis PolŽ 47;

analizė FTŽ₁ 7 a tyrimas PolŽ 96; analizė FTŽ₂ I 13 (např. Rentgeno analizė FTŽ₂ I 14) a tyrimas FTŽ₂ II 882 (např. rentgenografinis tyrimas FTŽ₂ II 882); analizė PolŽ 14 a tyrimas PolŽ 127.

Ještě více je dvojic, které jsou v některých slovnících propojené, v jiných nikoli. Např.:

magazinas, rinkinys „магазин — box — Magazin“ FTŽ₂ II 418 a rinkinys „набор, совокупность — set, assembly — Gesamtheit, Menge, Satz“ FTŽ₂ II 624; druhově odlišné;

zkreslení, prohnutí „дисторсия, искажение — distorsion — Verzeichnung (= Verzerrung? — J. K.), Distorsion“ FTŽ₂ I 118 a prohnutí — „изгиб — winding — Biegung, Krümmung“ FTŽ₂ I 253, zatímco „искажение — distorsion, contortion — Verzerrung“ — zkreslení FTŽ₂ I 250;

výkonnost, účinnost „выход, отдача, эффективность — efficiency, yield — Ausbeute“ FTŽ₂ II 484 a účinnost „эффективность — efficiency, effectiveness — Effektivität, Wirkungsgrad“ FTŽ₂ I 135; významově se liší.

Když se takto liší ekvivalenty v jiných jazycích a termíny označující druhy, lze pochybovat i o totožnosti příslušných litevských termínů. V takovém případě bychom měli nežádoucí dvojznačnost litevských nebo mezinárodních termínů (v posledním páru).

114

efektas FTŽ₁ 20 a reiškinys FTŽ₁ 76, ale efektas, reiškinys FTŽ₂ I 127 a reiškinys, efektas FTŽ₂ II 611; determinismas FTŽ₁ 16 a priežastingumas FTŽ₁ 72, ale determinizmas, priežastingumas FTŽ₂ I 102; intervalas FTŽ₁ 37 a tarpas FTŽ₁ 93, ale intervalas, tarpas FTŽ₂ I 240; detonatorius „детонатор“ PolŽ 88 a sporgiklis „взрыватель“ PolŽ 44, ale detonatorius, sporgiklis FTŽ₂ I 102 a sporgiklis FTŽ₂ II 754; poligonas „полигон“ PolŽ 302 a daugiakampis „многоугольник“ PolŽ 199, ale poligonas, daugiakampis FTŽ₂ II 556 a daugiakampis FTŽ₂ I 81; muskovitas „мусковит“ PolŽ 206 a žėrutis „слюда“ PolŽ 387, ale muskovitas – viz žėrutis ChŽ 188 a žėrutis ChŽ 305; bronza „бронза“ PolŽ 32 a žalvaris „латунь“ PolŽ 173, ale bronza ChŽ 53 a žalvaris (=bronza) ChŽ 305; entalpija FTŽ₂ I 161 a šilumingumas FTŽ₂ II 825, ale entalpija PolŽ 515 a šilumingumas, entalpija PolŽ 424; reakcija FTŽ₁ 75 a atoveikis FTŽ₁ 9, ale reakcija FTŽ₂ II 600 a atoveikis, reakcija FTŽ₂ I 34, rovněž reakcija, atoveikis (2.) PolŽ 354 a atoveikis, reakcija PolŽ 331; refrakcija „рефракция“ PolŽ 362 a lūžimas „преломление“ PolŽ 315, rovněž refrakcija FTŽ₁ 76 a lūžimas FTŽ₁ 56, ale refrakcija FTŽ₂ II 607 a lūžimas, lūžis, refrakcija FTŽ₂ I 418; dispersija FTŽ₁ 18 a išsisklaidymas FTŽ₁ 38, išsklaidymas FTŽ₁ 38, rovněž dispersija „дисперсия“ PolŽ 91 a išsklaidymas, sklaida „рассеяние“ PolŽ 351, ale dispersija, sklaida FTŽ₂ I 117 a sklaida FTŽ₂ II 707; disociacija FTŽ₁ 18 a skilimas FTŽ₁ 81, rovněž disociacija FTŽ₂ I 116 a skilimas FTŽ₂ II 703, ale disociacija, disocijavimas ChŽ 80 a skilimas (=disociacija) ChŽ 254; reostatas FTŽ₂ II 615 a varžynas FTŽ₂ II 929, ale reostatas (=varžynas) FTŽ₁ 77 a varžynas FTŽ₁ 100, rovněž reostatas, varžynas PolŽ 361; eksperimentas FTŽ₁ 21 a bandymas FTŽ₁ 10, rovněž eksperimentas „эксперимент — experiment — Experiment“ FTŽ₂ I 140 a bandymas „опыт — experiment, experience — Versuch, Experiment“ FTŽ₂ I 144, ale eksperimentas (=bandymas) ChŽ 85 a bandymas (=eksperimentas) ChŽ 41, rovněž eksperimentas, bandymas „эксперимент“ PolŽ 509 a bandymas (2.) „опыт“ PolŽ 245; izoliatorius „изолятор“ PolŽ 122 a nelaidininkas „непроводник“ PolŽ 224, ale izoliatorius FTŽ₁ 39 a nelaidininkas (=izoliatorius) FTŽ₁ 63, izoliatorius FTŽ₂ I 263 a nelaidininkas, izoliatorius FTŽ₂ II 486, nelaidininkas (=izoliatorius) ChŽ 194⁴⁶.

VÝBĚR LITEVSKÝCH EKVIVALENTŮ

Litevské ekvivalenty mezinárodních termínů jsou obecně tvořeny odborně, vybírány uvážlivě a uváděny v hojném počtu. Přesto se stává, že litevské synonymní termíny ve slovnících uvedeny nejsou, ačkoli se v jazyce používají již dlouho. Např.:

⁴⁶ Mimochodem, dielektrikas PolŽ 92, FTŽ₁ 17, FTŽ₂ I 109 není spojen ani s laidininku, ani s izoliatoriumi.

8*

115

absorbcija FTŽ₁ 5, FTŽ₂ I 1 (=a sugerimas), adsorbcija FTŽ₂ I 4 (=a povrchová absorpce), achromatizmas FTŽ₁ 5, FTŽ₂ 4 (= a bezbarvost), aktyvavimas FTŽ₂ 6 (=a aktivace), binarės sistemos FTŽ₁ 12 (= a dvinarės sistemos), defektas FTŽ₂ I 88 (=a vada, nedostatek), diafragma FTŽ₂ I 103 (=a přepážka, clona), distorsija FTŽ₁ 18 (=a zkreslení, prohnutí), divergencija FTŽ₁ 19 (=a rozbíhavost), dominuoti FTŽ₂ I 119 (=a převládat, panovat, dominovat), ekspozicija FTŽ₁ 21, FTŽ₂ I 140 (=a osvětlení), harmoningas(is) FTŽ₁ 34 (=a harmonický), indukcija FTŽ₁ 35 (=a buzení), kontūras FTŽ₂ I 337 (=a obrys), turbulentinis judėjimas FTŽ₂ I 283 (=a vířivý pohyb), vibracija FTŽ₂ II 942 (= a kmitání), ventiliatorius FTŽ₂ II 937 (= a větrák), vizualinis FTŽ₁ 101 (=a zrakový), ekvatorinis inercijos momentas FTŽ₂ II 478 (=a rovníkový moment setrvačnosti), ekvatorinė pusasė FTŽ₂ II 585 (=a rovníková poloosa);

ekvivalentas PolŽ 508 (=a úroveň⁴⁷, nebo rovina), kaloriferis PolŽ 130 (=a topný vodič), pliažas (geol.) PolŽ 290 [=a pláž, srov. paplūdimys, pliažas (V. Gudelis, Geologijos ir fizinės geografijos terminų žodynas, Vilnius, 1956, p. 106)], remontas PolŽ 361 (=a oprava), stelažas PolŽ 407 (=a police), šarnyras PolŽ 492 (=a závěs);

sekrecija ChŽ 245 (=a výměšek), precizinės svarstyklės ChŽ 228 (=a přesné váhy), preciziniai svareliai ChŽ 228 (=a přesná závaží).

Tyto ekvivalenty by se rovněž měly používat. V mnoha případech mají i jiné jazyky (ruština, němčina) pro tato mezinárodní slova vlastní synonyma⁴⁸.

Existují dokonce případy, kdy se existující litevský ekvivalent používá jako vysvětlení významu (nebo jeho část), ale není uváděn jako synonymum, např.: tekstūra „vrstevnatost — текстура“ ChŽ 275, terikonas „hromada hlušiny⁴⁹ — террикон“ ChŽ 277, humusas „humus — гумус“ ChŽ 122, kompostas „kompost, hnojivo ze směsi různých hnojiv s rašelinou“ ChŽ 154.

V jiných případech je neuvedení již existujících litevských synonym zřejmě pouze důsledkem nedostatečné pečlivosti, neboť v jiných terminologických slovnících uvedena jsou. Např.:

ozokeritas PolŽ 240, ale kalnų vaškas – viz ozokeritas ChŽ 142 a ozokeritas ChŽ 209;

relaksacija FTŽ₁ 76, FTŽ₂ II 612, ale relaksacija (=uvolnění) ChŽ 237; metodas FTŽ₁ 59, FTŽ₂ II 447, ale metodas, būdas PolŽ 193 a būdas, metodas PolŽ 398;

impulsas FTŽ₁ 35, FTŽ₂ I 229, ale impulsas, akstinas PolŽ 123;

difrakce FTŽ₁ 17, PolŽ 91, ale difrakce, ohyb FTŽ₂ I 110;

⁴⁷ Autorem tohoto slova (v uvedeném významu) je zřejmě K. Būga: ve svém „Litevském slovníku“ v úvodu píše: lygmuo (Aequivalent) (viz K. Būga, Rinktiniai raštai, t. III, Vilnius, 1961, s. 41). Srov. také: „Žemaitské vókýtis má svůj ekvivalent i v lotyštině“ (tamtéž, t. II, 1959, s. 227).

⁴⁸ Systematické třídění by mohlo mnohé napovědět o specifikách poměru mezinárodních a domácích slov v různých jazycích. To je však samostatná otázka. Zde pouze poznamenáme, že skupina mezinárodních termínů, které mají litevské ekvivalenty, nemá odpovídající ruské ekvivalenty. Např.: adaptacija (=přizpůsobení) „адаптация“ FTŽ₁ 5 a prisitaikymas (=adaptacija) „адаптация“ FTŽ₂ 72. V litevštině jsou aparatas a prietaisas FTŽ₂ 7 a 72, v ruštině pouze аппарат FTŽ₂ 7 a 72; v litevštině sensibilizacija a jautrinimas FTŽ₂ 79 a 39, v ruštině pouze сенсибилизация FTŽ₂ 79 a 39; v litevštině presas a slėgtuvas FTŽ₂ 72 a 82, v ruštině pouze пресс FTŽ₂ 72 atd.

⁴⁹ Mohlo by jít i o jediné slovo — bergždynas (srov. šiukšlynas, sąšlavynas; rūdynas, uolynas, akmenynas, smėlynas, žvyr ynas).

116

reverberace FTŽ₁ 77, PolŽ 354, ale reverberace, dozvuk FTŽ₂ II 615; akumulace FTŽ₂ I 8, ale akumulace, hromadění= [] ChŽ 13 a hromadění (=akumulace) ChŽ 147 a akumulace, hromadění PolŽ 12;

konstanta FTŽ₁ 48, ale konstanta, stálá veličina FTŽ₂ I 329, konstanta (=stálá veličina) ChŽ 156, konstanta, stálá veličina PolŽ 153 a konstanta PolŽ 310.

Samozřejmě ne vždy jsou k dispozici hotová litevská synonyma. Někdy jejich tvorba nepředstavuje větší sémantické ani praktické problémy, např.: kriologija „věda o ledu“ ChŽ 158 (=a ledověda), liofilinis koloidas „bobtná v kapalině“ ChŽ 169 (=a bobtnavý koloid), liofobinis koloidas „nebobtná v kapalině“ ChŽ 169 (=ne-bobtnavý koloid), matini̇mas „odstranění lesku“ ChŽ 175 [= zmatnění, srov. matinės anglys (= matné uhlí) ChŽ 175].

Litevských synonym by však mělo být ještě více. Zvláště důležitá jsou z hlediska pedagogiky a popularizace. Jejich výběr a zavádění do užívání ovšem nejsou vždy snadné a jednoduché. K diskusi by však bylo možné nabídnout i další, např. aeritas FTŽ₂ I 25 (=a brzdič?), difuzija FTŽ₂ I 111 (=a rozptyl | rozptýlení?, srov. rozptýlené, difuzní osvětlení FTŽ₂ I 24), ekstinkcija FTŽ₂ I 140 (=a zeslabení | zhasínání?), geteris FTŽ₂ I 203 (=a plynů pohlcovač?), imersija FTŽ₂ I 229 (=a ponoření?), interferencija FTŽ₁ 36 (=a přenášení? | přemístění?), inversija FTŽ₁ 37 (=a změna | obrácení?), konversija FTŽ₁ 48 (=a přeměna?), kalorikas FTŽ₂ I 290 (=a ohřívač | topidlo?), konvekcija FTŽ₁ 48 (=a přenos tepla?), krioforas FTŽ₂ I 352 (=a chladicí prostředek?), luminoforas FTŽ₂ I 417 (=a svítidlo?), luminescencija FTŽ₂ I 416 (=a světélkování?), rezonansas FTŽ₁ 77 (=a ozvěna?), šleifas FTŽ₁ 91 (=a stopa | vlečka?). To je zvláště aktuální pro fyzikální terminologii, protože z návrhu nového vydání „Slovníku fyzikálních termínů“ lze usuzovat, že ruská a německá fyzikální terminologie má podstatně více národních termínů než litevská.

PŘÍPADY DIFERENCIACE SYNONYM

Odstranění synonymie mezi mezinárodními a litevskými termíny prostřednictvím sémantické diferenciace členů dvojice se vyskytuje, i když poměrně zřídka. Například:

fibra v literárním jazyce a terminologii již téměř zcela vytlačila skaidula (důslednost by vyžadovala nahradit také fibrile ChŽ 95 výrazem skaidulėle), avšak fibra „hadrový papír ztužený chloridem zinečnatým“ ChŽ 95 nelze nahradit výrazem skaidula;

košimas nemůže vytlačit výraz filtravimo, protože je pouze „zjednodušenou filtrací“ (viz ChŽ 157);

korozija ir rūdijimas nejsou v chemické terminologii zcela totéž: korozija je „rozpad materiálu“ ChŽ 157, zatímco rūdijimas je pouze „reakce kovů s atmosférickými plyny“ ChŽ 241, proto může existovat také tarpkristalinė korozija – „v nerezové oceli“ ChŽ 274;

v chemické terminologii je palydovas „příměs jiných minerálů obsažených v minerálu“ ChŽ 211, zatímco v technice je satelitas PolŽ 369 „ozubené kolo planetových mechanismů, které se spolu s osou pohybuje kolem centrálního kola“⁵⁰;

⁵⁰ Palydovas je také termínem z astronomie a kosmonautiky. Je pravda, že americké umělé družice se někdy nazývají také satelitais, protože jim tak říkají sami Američané (angl. satellite).

117

Įąstelė v litevské terminologii již nevratně nahradila celę (ačkoli některé slovníky stále uvádějí obě podoby, např.: ląstelė, celė PolŽ 144), přestože se navzdory heterogenitě mikrosystému dává přednost podobě celiuliozei: ląsteliena — viz celiuliozė ChŽ 164 (pouze celiuliozė „клетчатка“ PolŽ 144); v architektuře se však zachovala celė „целла“ PolŽ 478 (ačkoli má i litevské synonymum: celė, vienutė „келья“ PolŽ 137) a v chemii celė „samostatná reakční nádobka“ ChŽ 54 (ačkoli se někdy nazývá také ląstele: ячейка — 1. ląstelė, celė PolŽ 517).

Někdy diferenciace mezinárodních a litevských synonym v literárním jazyce již existuje, v terminologii se k ní však dosud nepřihlíží. Například charakter se obvykle přiznává pouze člověku. Proto by se charakter fyzikálních jevů _{FTŽ₂ I 67 mělo nazývat} povahou. Charakteristická rychlost _{FTŽ₂ I 211,} charakteristická matice _{FTŽ₂ II 435,} charakteristický parametr _{FTŽ₂ II 522,} charakteristický povrch _{FTŽ₂ II 530,} charakteristické spektrum _{FTŽ₂ II 725,} charakteristické paprsky _{FTŽ₂ II 741,} charakteristické záření _{FTŽ₂ II 745 by měly být nahrazeny} příznačný, -á, -é; z dvojic charakteristický rozměr, příznačný rozměr _{FTŽ₂ II 434,} charakteristické rentgenové záření, příznačné rentgenové záření _{FTŽ₂ II 749,} charakteristická hodnota, příznačná hodnota _{FTŽ₂ II 938 by měly zůstat pouze druhé členy. A} charakteristika _{FTŽ₂ I 68 by snad mohly nahradit výrazy} povaha, popis, údaje, rysy, vlastnosti. Je třeba rozlišovat akustický a zvukový, zvuk: vlna _{FTŽ₂ I 45, 46,} energie _{FTŽ₂ I 156,} filtr _{FTŽ₂ I 169 by měl být pouze výraz} zvuk; zatímco akustický souvisí s akustikou, tedy s vědou o zvuku (zvukovědou) nebo s šířením a pohlcováním zvuku v místnosti.

ODSTRAŇOVÁNÍ VÝPŮJČEK

Mnohem častěji se synonymie mezinárodních a litevských termínů odstraňuje tím, že se upustí od výpůjčky. Naše téma nevyžaduje hovořit o těch výpůjčkách, které již v terminologických slovnících nejsou. V litevské terminografii však stále existuje poměrně mnoho zcela zbytečných nebo nepotřebných mezinárodních slov či jiných cizích výrazů, které lze snadno nahradit litevskými slovy (a v literárním jazyce se v řadě případů již dávno přestaly užívat). V terminologických slovnících by se vůbec neměly uvádět, anebo by k nim měla být připojena poznámka „nevhodné“. Taková poznámka však chybí i u zjevných cizích výrazů; pouze odkaz „viz“ je přesměrovává k litevským termínům. Např.: broga — viz žlaug tai ChŽ 51 a žlaug tai ChŽ 306. Stejným odkazem jsou však k doporučovanějším výrazům přesměrována i jinak přípustná litevská slova: tirščiai — viz žlaug tai ChŽ 283. Podobných příkladů je mnoho: gazogeneratorius — viz dujų generatorius ChŽ 105; gerbavimas — viz rauginimas ChŽ 107; konusinė kolba ChŽ 156 — viz kūginė kolba ChŽ 156; liakas — viz smalka ChŽ 166; misingis — viz skaistvaris ChŽ 183; neuzilberis — viz naujasi sidabris ChŽ 198; slancai — viz skalūnai ChŽ 255; špalis — viz mentelė ChŽ 269; vitriolis — viz sieros rūgštis ChŽ 302; ekspliozija — viz sprogimas ChŽ 85; permeabiliškumas — viz pralaidumas⁵¹ ChŽ 216; semipermeabilinė membrana — viz puslaidė membrana ChŽ 247; semikoloidai — viz puskoloidai ChŽ 247⁵². Podobně se zbytečné cizí výrazy přesměrovávají na mezinárod-

⁵¹Stačila by forma s příponou — laidumas, srov. dále — puslaidis, -ė.

⁵² Také semikarbazidas ChŽ 247 by mělo být puskarbazidas, a semikarbazonas ChŽ 247 — puskarbazonis, stejně tak semipolinis ryšys ChŽ 247 — puspolis ryšys.

118

ní slova nebo jinak přijatelná výpůjční slova, např.: izumrudas – viz smar plantas ChŽ 131, develdrekis – viz asafetidė ChŽ 73, cinas – viz alavas ChŽ 65 atd. Takový způsob uvádění je nedostatečný, nejasný a zavádějící.

Mezinárodní slova jsou zcela zbytečná v těchto dvojicích:

garintuvas (= evaporatorius) ChŽ 104; saturacija (= prisotinimas) ChŽ 245⁵³;

židinys, fokusas „фокус“ PolŽ 467; kert(uoklis), ekeris „эккер“ PolŽ 508; oro šildytuvas, kauperis „каупер“ PolŽ 136; maišytuvas, mikseris „миксер“ PolŽ 198; antlangis, sandrikas „сандрик“ PolŽ 369; isprūda, filingas „филёнка“ PolŽ 465; lizdas, rozetė „розетка“ PolŽ 364; santvara, ferma „ферма“ PolŽ 464; plūdur(as), buja „буй“ PolŽ 33; griebt(uvas), greiferis „грейфер“ PolŽ 76; gesintuvas, disolveris „диссольвер“ PolŽ 91; zirzeklis⁵⁴, zumeris „зуммер“ PolŽ 118; įspa(u)d(i)klis, indentorius „индентор“ PolŽ 123; miltų klijai⁵⁵, kleisteris „клейстер“ PolŽ 144; plokštelė, lamelė „ламель“ PolŽ 172; skersmuo, diametras „диаметр“ PolŽ 89; dujomatis, gazometras „газомер“ PolŽ 63⁵⁶;

angliavandenis, karbohidratas „углевод“ PolŽ 447; ketursienis, tetraedras „четырёхгранник“ PolŽ 488;

halv(v)ind, boční vítr „гальфвинд“ PolŽ 65; role, svitek „рулон“ PolŽ 366; oktaedr, osmistěn „октаэдр“ PolŽ 242; fašina, hatinový svazek „фашина“ PolŽ 464;

dujų rezervuaras, gazholderis „газохранилище“ PolŽ 64 a „газгольдер“ PolŽ 63; lėšis, linžė „чечевица“ PolŽ 488 a lėšis „линза“ PolŽ 176; ilgiklis, alonžas „аллонж“ PolŽ 12 a ilgiklis „удлинитель“ PolŽ 451; stačiakampis, ortogonalinis „ортогональный“ PolŽ 247 a stačiakampis „прямоугольный“ PolŽ 335; diagonalė, įstrižainė FTŽ₂ I 103 a įstrižainė, diagonalė FTŽ₂ I 243⁵⁷; planeris, sklandytuvas FTŽ₂ II 541; poligonas, daugiakampis FTŽ₂ II 556 a daugiakampis FTŽ₂ I 81; trekas FTŽ₂ II 891, pėdsakas, trekas FTŽ₂ II 532 a takas, trekas FTŽ₂ II 833; rotacija, sukimasis FTŽ₂ II 635 a sukimasis FTŽ₂ II 798, stejně jako sukimosi ašis, rotacijos ašis FTŽ₂ I 30, sukimosi greitis, rotacijos greitis FTŽ₂ I 216⁵⁸; zákon stejnoměrného rozdělení energie (ekvipartiční zákon) FTŽ₂ I 98; valdymo skydas, valdymo panelis FTŽ₂ II 702; kūginis (koninis) lūžimas FTŽ₂ I 419; konfokalinis, bendro židinio FTŽ₂ I 328; laminarinis, sluoksninis judėjimas FTŽ₂ I 279; amžinis (sekuliar(inis)) kitimas FTŽ₂ I 308; skersinis greitis, transversinis greitis FTŽ₂ I 215; vienlypis, singuletinis būvis FTŽ₂ I 64; trily(pis), tripletinis būvis FTŽ₂ I 64; binokulinis regėjimas, dviakis regėjimas FTŽ₂ II 608; monokulinis regėjimas, vienakis regėjimas FTŽ₂ II 609; nebuliar(inis) spektras, ūko spektras FTŽ₂ II 730⁵⁹; singularinė matrica, ypatingoji matrica FTŽ₂ II 436; ašinis laukas, aksialinis laukas FTŽ₂ I 378, ašinė (aksialinė)

⁵³ Také saturatorius ChŽ 245 by mělo být sotintuvas.

⁵⁴ Lepší by bylo zirzulas (viz K. Gaivenis, Terminijos ugdymo vingiai, – „Kalbos kultūra“, 25, Vilnius, 1973, s. 25).

⁵⁵ Mohlo by jít o složeninu miltklijai (srov. miltligė apod.).

⁵⁶ A FTŽ₂ I 198 uvádí jen gazometras…

⁵⁷ Diagonalinis elementas FTŽ₂ I 150 = įstrižaininis elementas.

⁵⁸ Také rotační disperze FTŽ₂ II 118 = rotační /otáčivá disperze/ rozptyl.

⁵⁹ Nebulární spektrograf FTŽ₂ II 733 = spektrograf mlhovin.

119

abерация FTŽ₂ I 1, axiální molekula FTŽ₂ II 474⁶⁰; oběžná dráha satelitu, oběžná dráha družice FTŽ₂ II 507; stativ FTŽ₂ II 826 a stativ ChŽ 269 (také laboratorní stojan ChŽ 162) a stojan ChŽ 261; parciální plocha FTŽ₂ II 550, parciální objem FTŽ₂ II 903, parciální vakuum FTŽ₂ II 915, parciální valence FTŽ₂ II 915 a parciální tlakování ChŽ 212, parciální valence ChŽ 212; penetrace (=pronikání) ChŽ 213 a pronikání FTŽ₂ II 565; ryska, pomlčka FTŽ₂ II 826 a ryska, pomlčka PolŽ 505; sedimentace (=usazování) ChŽ 245 a sedimentace, usazování PolŽ 375; skruber (=pračka) ChŽ 254, pračka (=skruber) ChŽ 222 a skruber PolŽ 385; vsázka – viz vsázka ChŽ 269, vsázka (=šichta) ChŽ 123 a vsázka PolŽ 497; zplyňování, gazifikování, gazifikace „газификация“ PolŽ 63 a zplyňování „газификация, přeměna tuhého paliva na plynné; газификация“ ChŽ 82 a také gazifikace, gazifikování „dujinimas, přeměna tuhého paliva na hořlavý plyn; газифицирование“ ChŽ 105; boiler, ohřívač „бойлер“ PolŽ 29 a ohřívač „кипятильник, бойлер“ ChŽ 301; zablesknutí (=scintilace) FTŽ₁ 12 a scintilace (=zablesknutí) FTŽ₁ 79, zablesknutí, scintilace FTŽ₂ I 56 a scintilace, zablesknutí FTŽ₂ II 652 a scintilace, zablesknutí „сцинтиляция“ PolŽ 417 a záblesk, zablesknutí „вспышка“ PolŽ 56; spin FTŽ₁ 39, FTŽ₂ II 799, spin – viz spin ChŽ 257 a spin ChŽ 264 a spin PolŽ 397⁶¹

Pro tyto případy je příznačné, že i v ruštině se zpravidla vystačí pouze s domácími slovy. Existuje však mnoho příkladů, kdy se v ruštině používají internacionalismy nebo přímé výpůjčky, zatímco litevská terminologie má litevské ekvivalenty a vystačí si pouze s nimi, např.: ozvěna „эхо“ PolŽ 517, nátrubek „штуцер“ PolŽ 505, vysoká pec „домна“ PolŽ 94, pokuta „штраф“ PolŽ 504, požární zeď „брандмауер“ PolŽ 31, podlahová lišta „плинтус“ PolŽ 285, ležatý spojovník „ватерас“ PolŽ 39, drážka „шлиц“ PolŽ 499, přepona „гипотенуза“ PolŽ 68, úhelník „винкель“ PolŽ 45, zástrčka „штепсель“ PolŽ 504, dřík „шток“ PolŽ 504, rovnoběžník „параллелограмм“ PolŽ 263, rovnoběžka „параллель“ PolŽ 263, pouzdro, schránka „футляр“ PolŽ 473, spojka (1.), objímka (2.) „муфта“ PolŽ 206, zednické dláto „шлямбур“ PolŽ 499, kružítko s nulovým bodem „кронциркуль“ PolŽ 168, pražec „шпала“ PolŽ 501, osa úhlu „биссектриса“ PolŽ 27, těžnice „медиана“ PolŽ 191, stoh (2.) „штабель“ PolŽ 503, číslice „цифра“ PolŽ 484, kluzák „планер“ PolŽ 283, kružítko „циркуль“ PolŽ 483, kladkostroj „полиспаст“ PolŽ 303, posuvné měřítko „штангенциркуль“ PolŽ 504, tiskárna „типография“ PolŽ 427, pero, pero na pero „шпунт“ PolŽ 503, odvěsna „катет“ PolŽ 136, libra „фунт“ PolŽ 473, vidlice „штеккер“ PolŽ 504, chodník „тротуар“ PolŽ 441, stříkačka (1.), pěchovadlo (2.) „шприц“ PolŽ 503, omítka, omítání „штукатурка“ PolŽ 505, přístav „порт“ PolŽ 308, zástěna „ширма“ PolŽ 497, falec (1.), přeplátování (2.) „фальц“ PolŽ 463, závěs „штора“ PolŽ 504, větrná korouhvička „флюгер“ PolŽ

⁶⁰ Koaxiální rezonátor FTŽ₂ II 618 = souosý rezonátor, koaxiální tlumič FTŽ₂ II 716 = souosý tlumič.

⁶¹ K nevhodnosti termínu spin viz také A. Jucys, Kvantověmechanický stav a ještě několik fyzikálních termínů, — „Kalbos kultūra“, 22, 1972, s. 26.

120

467⁶², drátěná závlačka „шплинт“ PolŽ 502, místenka „плацкарт“ PolŽ 284, světlomet „фара“ PolŽ 463.

Nebo v ruštině existuje internacionalizmus (nebo výpůjčka) a domácí ekvivalent, zatímco litevština má pouze litevský výraz, např.:

неодометр – krokoměr PolŽ 266 a шагомер – krokoměr PolŽ 491; плювиограф – srážkoměr PolŽ 289 a дождемер – srážkoměr PolŽ 93; штрихмас – dutinoměr PolŽ 504 a нутромер – dutinoměr PolŽ 229.

Když jsme hovořili o zbytečných internacionalismech a výpůjčkách (a zároveň navrhovali změnit způsob jejich uvádění a učinit jej jasnějším a přísnějším), probírali jsme zde pouze zřetelnější, nesporné příklady. Patrně by bylo možné zvážit, zda by nebylo vhodné internacionalismy vypustit i v mnoha dalších dvojicích, např.: atenuace, tlumení FTŽ₂ I 31 (také charakteristika tlumení, atenuace FTŽ₂ I 70), atenuátor, tlumič FTŽ₂ I 70; aproximace, přiblížení⁶³ FTŽ₂ I 23, přiblížení, aproximace FTŽ₂ I 26 a přiblížení, přibližování FTŽ₂ II 566; koincidence (=shoda⁶⁴) FTŽ₂ 47, koincidence, shoda FTŽ₂ P 24 a shoda FTŽ₂ II 807, dále analyzátor shod, koincidencí FTŽ₂ I 12 a antishoda, antikoincidence FTŽ₂ I 18; narušený, perturbovaný stav FTŽ₂ I 63, centrum narušení, perturbace FTŽ₂ I 67 aj.

V novém vydání návrhu „Fizikos terminų žodynas“ bylo skutečně zbytečně rozmnoženo mnoho podobných zdánlivých internacionalismů, např.: dvojitá cívka, bifilární vinutí FTŽ₂ I 25; komprese, stlačení FTŽ₂ I 324; mnohonásobný, multipletový FTŽ₂ I 81; mnohonásobnost, multipletnost FTŽ₂ I 81 (také zákon střídání multipletnosti FTŽ₂ I 97).

Někdy se internacionalismus, který se jinak v litevštině užívá a je vhodné jej užívat, příliš nehodí do dvojice s litevským výrazem kvůli svému významu, např.: čelní vlna, přední vlna FTŽ₂ I 46; pravidelný, řádný dublet FTŽ₂ I 123; posuvný pohyb, translační pohyb, posouvání FTŽ₂ I 281, rychlost posouvání, rychlost translace FTŽ₂ I 215, osa posunutí, translace FTŽ₂ I 30. Důvodem je, že frontální se pojí s vojenstvím, pravidelný se běžněji užívá v souvislosti s časem a translační v souvislosti s rozhlasem a televizí.

Některé takzvané internacionalismy se nehodí kvůli podobě neobvyklé a cizí litevštině. Například z dvojic – pinčefekt, pinčefekt FTŽ₂ I 132, povrchový efekt, skinefekt FTŽ₂ I 132 (a povrchový efekt, skinefekt PolŽ 383) – je třeba ponechat pouze jejich litevské členy.

Na závěr je třeba poznamenat, že odmítání nepotřebných či zbytečných internacionalismů (nebo výpůjček) obvykle nepředstavuje velké obtíže, neboť, jak ukazují uvedené příklady, většina z nich již má litevské ekvivalenty. U těch výrazů, které jsou uvedeny bez nich (ačkoli je jinak jazyk má), např.: abažur PolŽ 9 (= kryt), rozměr PolŽ 62 (= rozměr), nebo které je nemají, např.: duktilometr PolŽ 98 (= měřič tažnosti, srov. эктильность – tažnost, duktilita), evaporometr PolŽ 507 (= výparoměr, srov. garumas „evaporování“, garintuvas „evaporátor“), forvakumas FTŽ₂ I

⁶² Ale FTŽ₂ I 173 uvádí pouze flüger.

⁶³ Přesnější by bylo přiblížení (viz A. Jucys, P. Kniūkšta, Přibližování a přiblížení, – „Kalbos kultūra“, 25, s. 73–75).

⁶⁴ Lepší by byla shoda.

121

179 (= předvakuum || primární | počáteční vakuum), gliangoldas ChŽ 109 (= tekuté zlato), glancilberis ChŽ 109 (= tekuté stříbro), kalandras PolŽ 129 (= kalandr, srov. каландрирование — hlazení, kalandrování), zilbergetas ChŽ 304 (=?), zilcas PolŽ 115 (= masový sýr, lisovaný sýr) jsou velmi ojedinělé.

ZÁVĚRY

1. Synonymie mezinárodních a litevských termínů je bohatá a rozmanitá.

2. V terminografii se předkládá diferencovaně podle stupně synonymity.

3. Diferenciace způsobů uvádění synonym zcela neodpovídá skutečné typologii synonymie.

4. Způsob uvádění synonymie druhových determinantů a její stupeň synonymity někdy odporují způsobu uvádění synonymie rodových termínů a gradaci jejich totožnosti.

5. Zásady diferencovaného uvádění synonymie nejsou v terminologických slovnících vyloženy a čtenář je musí pochopit sám.

6. Zásady uvádění synonymie jsou v praxi uplatňovány uspokojivě; pouze opakující se dvojice synonym jsou v témže slovníku nebo v různých slovnících někdy uváděny odlišně.

7. V synonymii mezinárodních a litevských termínů se ve značné míře projevuje separátní synonymie jednotlivých členů synonymních dvojic a neekvivalentní polysémie. To většinou nezávisí na způsobu uvádění ani na jeho zásadách, nýbrž na nedokonalosti samotné terminologie.

8. Případy, kdy mezinárodní a litevská synonyma nejsou propojena, se vyskytují, ale jsou poměrně ojedinělé.

9. Litevské ekvivalenty mezinárodních termínů se využívají v nedostatečné míře a jejich potenciál tvorby zdaleka není vyčerpán.

10. Sémantická diferenciace mezinárodních a litevských synonym není častá.

11. V litevské terminografii lze konstatovat přílišné uvádění mezinárodních slov či jiných výpůjček, které se v literárním jazyce neužívají nebo by se užívat neměly (většinou dokonce bez normativních poznámek).

12. Rozvíjení a normalizace synonymie mezinárodních a litevských termínů jsou stejně potřebné jako zdokonalování zásad jejího uvádění a jejich praktického uplatňování. Je to společná věc odborníků a jazykovědců.

Й. КЛИМАВИЧЮС

SYNONYMIE MEZINÁRODNÍCH A LITEVSKÝCH TERMÍNŮ V TERMINOGRAFII

Resumé

Problematika vztahu mezi mezinárodními a litevskými slovy je složitá a mnohostranná. Zde se zkoumá pouze dílčí otázka této problematiky — synonymie mezinárodních a litevských slov v terminografii. Zkoumání materiálu umožňuje učinit následující závěry:

1. Synonymie mezinárodních a litevských termínů je hojná a rozmanitá.

122

2. V terminografii je podávána diferencovaně.

3. Diferencovaný způsob podávání synonym neodpovídá plně reálné typologii synonymie.

4. Způsob podávání synonymie druhových determinantů je někdy v rozporu se způsobem podávání synonymie rodových termínů.

5. Zásady diferencovaného podávání synonymie se v terminologických slovnících nevysvětlují a čtenář si je musí vyvodit sám.

6. Zásady podávání synonymie se v praxi uplatňují uspokojivě; pouze dvojice opakujících se synonym v témže slovníku nebo v různých slovnících se někdy podávají nejednotně.

7. V synonymii mezinárodních a litevských termínů se ve značné míře projevuje separátní synonymie a neekvivalentní polysémie jednotlivých členů synonymických dvojic.

8. Vyskytují se případy, kdy mezinárodní a litevská synonyma nejsou propojena, jsou však poměrně málo početné.

9. Litevské ekvivalenty mezinárodních termínů se nevyužívají zcela dostatečně a možnosti jejich tvoření nejsou zdaleka vyčerpány.

10. Sémantická diferenciace mezinárodních a litevských synonym není častá.

11. V litevské terminografii lze konstatovat příliš hojné používání mezinárodních slov, která se již v spisovném jazyce neužívají nebo se nedoporučují, případně prostých výpůjček (nejčastěji dokonce bez normativních poznámek).

12. Zkoumání synonymie mezinárodních a litevských termínů, péče o ni a její normování jsou stejně nezbytné jako zdokonalování zásad jejího podávání a praktického uplatňování. Je to společný úkol odborníků a lingvistů.