Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXVII (1988)

LIETUVIŲ KALBA IR BILINGVIZMAS

KAZIMIERAS EIGMINAS

PŘÍJMENÍ Z OKOLÍ GERVĖČIAI1

Příjmení obyvatel Gervėčiai z hlediska sémantiky rozdělujeme do dvou skupin: osobní a přezdívková. Při zkoumání původu a významu příjmení z obou těchto skupin a při snaze vyzdvihnout slovotvorné prvky je dále rozdělujeme na menší podskupiny.

Osobní příjmení. Naše osobní příjmení pocházejí ze starých pohanských litevských jmen a z křesťanských jmen, která se rozšířila po přijetí křesťanství v Litvě. Tato křesťanská jména pocházejí především z hebrejštiny, staré řečtiny, latiny, germánských jazyků a dalších jazyků.

Osobní příjmení odvozená od litevských pohanských jmen. Osobních příjmení obyvatel Gervėčiai odvozených od nejstarších dvousložkových litevských jmen je poměrně málo. Jsou to: Atminis: lit. at+min- (srov. atminti, atmintis. Būga, 1958, p. 223, Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 119); Būtvilà: lit. but- (srov. būtas „dům“, būti) + vil- (srov. viltis „doufat“) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 66, 152); Ūlvinas: lit. ul-+vin- „příčina, vina“ (srov. vaina „příčina“) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 152).

V okolí Gervėčiai nebyla nalezena žádná příjmení odvozená od starých litevských jednosložkových jmen a jejich zkrácených podob.

Několik příjmení je odvozeno pomocí přípon od starých litevských jmen, například Mileišis: lit. mil- (srov. pa-milti) + eišis, nebo odvozeniny od patronymických zdrobňujících a mazlivých přípon: Giedraitis a jeho dzūkijská varianta Giedraičius: lit. giedr- (srov. giedras) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 89) + -aitis; Radžiūlis (nářeční dzūkijská podoba Radžiulis): lit. rad- (srov. rādo) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 128) + -iulis (dj > dž > dz).

Osobní příjmení odvozená od křesťanských jmen. Několik příjmení obyvatel Gervėčiai pochází přímo z křesťanských jmen, bez jakýchkoli slovotvorných prvků. Většinou jde o různé varianty křestních jmen.

Od jména řeckého původu Aleksandras se vyskytují následující příjmení odvozená od zkrácených podob, které se nejčastěji objevují ve slovanských jazycích: Aliòchna (srov. bělorus. Алёхна), Aliòksa (srov. bělorus. Алёкса), Aliòkša (srov. bělorus. Алекша, Олекша), Aliòcha (srov. bělorus. Алёха). Od jména římského původu Emilijonas (lat. Aemilianus; Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 79) se v Gervėčiai vyskytuje příjmení Amilionas.

1 Příjmení zaznamenala Marytė Razmukaitė; jejich seznam doplnili Kazimieras Eigminas, Julius Šalkauskas, Aloyzas Vidugiris a Angelė Žalalytė.

5°

67

Příjmení Jefremas pochází z pravoslavného křestního jména Ефрем, zatímco Jeŕmakas pochází z pravoslavného křestního jména Ермолай, respektive z jeho hovorové varianty Ермак.

Příjmení Jeraminas by podle našeho názoru mohlo být variantou polatinštěného řeckého jména Hieronymus (srov. pol. Jaromin || Hieronim), zatímco Zidòras je variantou křesťanského polatinštěného řeckého jména Izidorius, které se v litevských nářečích vyskytuje poměrně často.

Několik příjmení z okolí Gervėčiai představuje zkrácené podoby křesťanských jmen: Bazỹs je zkrácenou podobou polatinštěného řeckého jména Bazilijus (Bazilius) (srov. pol. Bazyli); Jõčius je zkráceninou jména Jaci̇̃ntas, které je variantou jména Hiacìntas (pocházejícího z polatinštěného Hyacinthus, gr. Hyákinthos) (srov. pol. Jac, Jacek, bělorus. Яцко, Яцук, Яц); Jõčas má podle našeho názoru stejný původ jako Jõčius; Mikìsas pochází z jména Mikalõjus (srov. pol. Mikłaś, bělorus. Міклаш, Міхлік), Miklùšà pochází z jména Mikalõjus (srov. pol. Miktoszek); Mìziejùs pochází ze jména Michailas (srov. bělorus. Міц, Міс, litevské příjmení Misius). Ramỹs || Remỹs || Remis || Rėmis by mohlo být zkrácenou podobou křestního jména Jeremijas (srov. pol. Remiaz z Jeremiasz). Variantu Ramỹs by bylo možné považovat za zkrácenou podobu delšího jména nebo ji odvozovat přímo z litevského ramùs ‚klidný‘. Tento předpoklad však není spolehlivý, protože Ramỹs se střídá s podobami Remỹs || Remis || Rėmis. Je pravda, že některé varianty mohou být pouze výsledkem rozdílného pravopisu.

Juškà yra krikštavardžio Юрий trumpinys: brus. Юшка, Юшко (Бірыла, 1966, c. 56); Lukšà — krikštavardžio Lùkas trumpinys (plg. brus. Лукаш, Лука, lenk. Łukasz (Бірыла, 1966, c. 110); mat Baltarusijoje įsigalėjo bažnytinė slavų kalbos forma Лука iš lenk. Lukasz (Бірыла, 1966, c. 110). Pavardę Lukšà galima sieti ir su mūsų bendriniu žodžiu lùkšas „nulinkusiomis ausimis; žioplys, ištižėlis“. Mockà — krikštavardžio Motiejus trumpinys (plg. brus. Мацко, Матвей, lenk. Maciewicz, Maciej) (Бірыла, 1966, c. 117); Sáukà — Sava || Savẽlijus trumpinys (plg. brus. Саўка, Савелій Бірыла, 1966, c. 142), lenk. Saw-czyk, Saw-icki, Sawa (Bystrón, 1936, p. 275), rus. Савицкий (Петровский, 1966, c. 351). Bet galima sieti ir su veiksmaž. šaukti „tęsiamu balsu šaukti“.

Původ příjmení Valeikà a jeho variant Veleikà, Valaikà, Velaikà, Vėlaikà není zcela jasný. Kmen pravděpodobně pochází ze zkrácených podob jmen Valys, Valius, která vznikla z jmen latinského původu Valentinas, Valėrijus aj.

V okolí Gervėčiai se vyskytuje poměrně mnoho příjmení odvozených od křestních jmen pomocí zdrobňujících a familiárních patronymických přípon.

Odvozeninou s příponou -aitis je Bazáitis, od jména Bazỹs; Česnáitis (běloruská podoba Часноў) pochází ze jmen Čėsius, Česỹs (zkrácená podoba jména Čėslovas, srov. pol. Czesław); Ilijáitis (|| Ilijõitis) pochází z pravoslavného křestního jména Ilija; Jackáitis pochází ze jména Jacka (zkrácená podoba křestního jména Jokūbas, srov. bělorus. Яцько, Яць, pol. Jacek, Jack-owski); Jurkáitis (běloruská podoba Юркой pochází ze jména Júrka, zkrácené podoby křestního jména Jūrijus (srov. bělorus. Юрко, rus. Юрка); Lukáitis (|| Lukõitis) pochází ze jména Lùkas; Marcin káitis — Marciñkus (pocházejícího z křestního jména Martýnas; lat. Martīnus < z lat. Martius; Mars „Mars“ (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 116), srov. bělorus. Марции, Марцинкой, Марцінкевіч, pol. Marcinek, Marcink-iewicz, Marcink-owski); Matuláitis (|| Matulõitis, běloruská podoba Матулоў pochází ze jména Matùlis, varianty křestního jména Motiejus); Pacáitis pochází ze jména Pãcas (zkrácená podoba křestního jména Игнатий; srov. bělorus. Пац (Бірыла, 1966,

68

s. 90); není jasné, zda Vilōitis (*Vilāitis) pochází ze jména Vilius (zkrácené podoby litevských jmen Vilmantas, Viltautas apod.), nebo ze jména Vilius (zkrácené podoby německého Wilhelm).

V okolí Gervėčiai byla nalezena pouze jediná odvozenina s patronymickou příponou -ūnas: Morkūnas, jehož běloruskou podobou je Маркун; pochází z křestního jména Mōrkus.

Několik příjmení je odvozeno pomocí přípony -ulis: Augulis pochází ze jména Aūgus (zkráceniny křestních jmen Augūstas, Augūstalis), Janulis z křestního jména Jōnas (srov. bělorus. Ян, pol. Jan); Paliulis by mohlo pocházet ze jména Palys (zkrácené podoby jména Palemōnas, které vzniklo z polatinštěného řeckého Palaimōn); Vaičiulis pochází ze jména Vaičius [zkrácené podoby starého slovanského jména Vaitiekus (bělorus. Войтех, pol. Wojciech)].

Vyskytují se také dvě odvozeniny s příponami -elis, -elė: Petrėlis pochází z křestního jména Pētras, Mackelė (|| Mackelė) ze jména Mōckas (zkrácené podoby křestního jména Motiejus, srov. bělorus. Мацько, Мацько).

S příponou -ikas se vyskytuje pouze jedno příjmení: Pētrikas (|| Pētrikas), odvozené od křestního jména Pētras (srov. rus. Петрик, bělorus. Петрок, pol. Pietrzyk).

Odvozeninou s příponou -utis je příjmení Damūtis s nářeční dzūkijskou variantou Damūcis (běloruská podoba Дамурь); pochází ze jména Dōmas (pravděpodobně zkrácené podoby křestního jména Dominykas || Domininkas).

Poměrně mnoho příjmení z okolí Gervėčiai je odvozeno od křesťanských jmen pomocí slovanských přípon:

S příponami -avičius, -evičius: Adamāvičius (|| běloruská podoba Адамович (Бірьіла, 1966, c. 22); srov. bělorus. Адам, pol. Adam; Bagdonāvičius (srov. bělorus. Багдан, pol. Bogdan, což je pravděpodobně kalk z řeckého Theodosius: řeck. Theos „bůh“ a dotos „dar“ (LPŽ, 1985, p. 154); Baltrukāvičius pochází ze jména Baltrus (zkrácené podoby jména Baltramiejus) a má zdvojenou patronymickou příponu: litevskou -ukas a slovanskou -avičius; Bazāvičius (|| Bazēvičius) pochází ze jména Bazys; Brazāvičius (|| Brazevičius) ze jména Brazys (zkrácené podoby jména Ambraziejus); Česnāvičius (uvedena běloruská podoba Часнович) pochází ze jmen Česys || Česus, zkrácených podob jména Česlovas; Grigarāvičius pochází ze jména Grigorijus (srov. bělorus. Грыгор); Janāvičius (srov. bělorus. Ян, pol. Jan); Jankāvičius (srov. bělorus. Янка, Янко, pol. Jankiewicz, bělorus. Янкович); Jančēvičius (srov. bělorus. Янцевич: Иоанн); Kasandrāvičius (běloruská podoba Касандрович); Aleksandravičius: Aleksandrovīčius pochází ze jména Aleksandras (LPŽ, 1985, p. 937); Laurināvičius (|| Laurynāvičius) pochází ze jména Laurynas; Petrāvičius (|| Petrevičius): Pētras; Steponāvičius: Stēponas; Urbonāvičius (|| Urbanāvičius): Ūrbonas; Ustināvičius (běloruská podoba Устынович; srov. hovorové ruské Устин < Юстин); Valansāvičius (srov. pol. Wotąsiewicz, od jména Walenty); Andriuškēvičius [srov. běloruské varianty Андрушкевич: Андрей (Бірьіла, 1966, c. 29), pol. Andruszkiewicz: Andrzej (Bystron, 1936, p. 266)]; Grinēvičius (srov. bělorus. Грыневич: Григорий (Бірьіла, 1966, c. 55), pol. Hryniewicz: Grzegorz); Havrilkēvičius (běloruská podoba Гаўрылкевіч (Гаўрылкевич); srov. běloruská zdrobnělá podoba Гаўрылка od Гаврила); Habrukēvičius (běloruská podoba Габрукевич: Габрук, Гаврила); Ivaškēvičius | běloruská podoba Івашкевич: Иван (Бірьіла, 1966, c. 86); pol. Iwaszkiewicz: bělorus. Іваш, Івашка; Juknēvičius: Juknà (pol. Juchna, Juchno: Juryj, Jurij); Juodžēvičius (s fonetickými variantami: Jedžēvičius, Jadžēvičius; běloruská podoba Юдзевич); Juodz- někdy může pocházet z Юда (Бірьіла, 1966, c. 22), ale také z litevského kořene Juod-; Marcinķēvičius (srov. pol.

69

Marcin, Marčinėk, Marcinkiewicz, bělorus. Марцін); Petkevičius (srov. bělorus. Пяткевіч, Пятко); Rinkēvičius (běloruská podoba Рынкевич, srov. zdrobnělou podobu jména Рыма Рымка a z ní vytvořené příjmení s patronymickou příponou Рымкевич); Sienkevičius (běloruská podoba Сенкевич, srov. Сёмка, Сень, Сенка, Сенko, Сенько, pocházející ze jména Simeon); Stankēvičius (srov. bělorus. Станко, Станько, pocházející ze jména Станислав, pol. Stanieк, Stankiewicz – ze jména Stanisław); Tunkelēvičius (běloruská podoba Тункелевич, bělorus. Томка (?), pocházející ze jména Томас, rus. Томка – ze jména Том). Toto příjmení má dvě přípony: litevskou -elis a slovanskou -evičius. Vaitkēvičius (srov. podobu jména Vaitiekus rus. Войтко, Войтка – ze jména Войтех, pol. Wojtek, příjmení Wojtkiewicz – ze jména Wojciech).

S příponou -(i)auskas: Petkāuskas (srov. bělorus. Петко, Петько – ze jména Петр); Petrāuskas (srov. bělorus. Пятроўскі, pol. Petrowski); Stakauskas (srov. bělorus. Стах, Стахій, příjmení Стахоўскі – ze jména Стахій); Vitkauskas (srov. bělorus. Вітка, Вітко, litev. Vitkus ze jména But, pol. Wit).

Jанčiauškas (baltarusiška forma Янчэўскі: Іоанн (Бірыла, 1966, c. 87); plg. lenk. Janczewski, Janczowski: Janczak, Janczyk, Janczyk – iš Jan, brus. Янчук, Янчык – iš Іоанн); Tamašiauskas (plg. lenk. Tomaszewski: Tomasz); Vasiliauskas (baltarusiška forma Васілеўскі; plg. brus. Васіль – iš Василий); Zacharauskas (plg. brus. Захария).

S příponami -eckas, -ickas: Janēckas (běloruská podoba Янецкі, srov. pol. Janecki: Jan, bělorus. Ян); Jakovickas (srov. pol. Jakowicki: Jakub, bělorus. Якавіцкі: Иаков, Яков); Savickas || Savickis (srov. bělorus. Сава, Савенка, Савеня; pol. Sawicki se spojuje se jménem Sawa).

Přezdívková příjmení. Přezdívkových příjmení obyvatel Gervėčiai je mnoho. Dělí se do několika sémantických skupin.

Etnonymická příjmení. V okolí Gervėčiai jich bylo zaznamenáno několik. Od etnonyma gūdas se litevskými a slovanskými patronymickými příponami vznikla tato příjmení: Gudaitis, Gudauskas, Gudinskas (zaznamenána jsou pouze ženská příjmení: Gudinskaitė ir Gudinskienė), s nářeční dzūkijskou variantou Gudzińskas (|| Gudzinskas) a běloruskou podobou Гудзінскі.

Příjmení označující řemeslo, různé funkce, společenské postavení či určitou skupinu lidí. Takových příjmení je v těchto krajích rovněž málo: Karadys (|| Karadis; srov. kárudas); Kareivis (zaznamenána podoba s nelitevskou koncovkou Kareivy; Kare iwo; srov. kareivis); Kazōkas (srov. kazōkas); Slūžulis (|| běloruská varianta Slūželi; srov. slūžyti); Šaulys (srov. šaulys); Ulōnas (srov. ulōnas).

Živočišná příjmení. Těchto příjmení je zde více. Vyskytují se jak v podobě holých kmenů, tak jako odvozeniny s příponami. Například: Avienis (uvedena běloruská podoba Авен?; srov. avis); Kiškėlis (srov. kiškis); Kurmėlis (srov. kūrmis); Meškà (na hřbitově v Gervėčiai zaznamenáno nejspíš chybně jako Meska; srov. meškà); Meškys (|| Meškis, Miesz kis; srov. meškà); Vilkas (srov. vilkas); Būblys (srov. būblȳs), Bublēvičius; Gaigalas (na hřbitově v Gervėčiai zaznamenán pouze tvar množného čísla Gaigalai; srov. gaigalas); Kikilis (srov. kikilis); odvozeniny od kořene gulbė: Gulbināvičius, Gulbinskis (zaznamenáno Gulbinskij), Gulbickis (zaznamenáno Gulbickij); Paukštienė (srov. paukštis).

70

Příjmení označující různé tělesné nedostatky a vady. V této skupině byla zaznamenána tato příjmení: Bukelis (srov. būkas); Kairys (srov. kairys); Mažeika (srov. mažas); Maknočius² (srov. maknoti); Miklys (srov. miklus); Mikna (srov. mikseti, také Mikna slovanské, srov. bělorus. Mixna, Mixnevič); Pūiša (srov. pūiša); Pukšta || Pūkštas (srov. pūkš, pūkšti); Pliauga (srov. pliaugoti); Šėmis || Šėmys (srov. šėmus, šėmis); Tridūlis (srov. triesti).

Příjmení označující různé věci, jejich vlastnosti, charakteristiky apod. Kūlys (srov. kūlys); Kuolaitis (srov. kuolas); Reketys || Rekėtis || nář. dzūk. Rekėkis (srov. rekėtis, reketys); Statinis (srov. status, statinis); Šukelis (srov. šukė).

Přezdívková příjmení označující různé vlastnosti. Gražulis (|| Gražūl, srov. gražus); Glaudėlis (srov. glaustis, glaudūs); Raudonovičius (běloruská podoba Paўdонаві, srov. raudonas); Skirūtis || Škirūtis (srov. skirti); Trepšys (srov. trepšėti?).

Přezdívková příjmení ne­litevského původu. V okolí Gervėčiai je takových příjmení poměrně mnoho. Většina z nich jsou odvozeniny s příponami.

S příponou -ka: Apriškė; Buckà (|| Bùcka), Bucko (zařadíme sem i Bùckus, srov. bělorus. Будзька, Будзько, Буцько: дз > ц); Gluska, srov. rus. Глушко, Глушок; Kaharka, Kocharko; Kučka (do této skupiny zařadíme i Kùckus; srov. bělorus. Куць, Куцько); Meleszka (srov. pol. Meleszko); Mereška (srov. pol. Mereszka); Palaika; Popka (srov. bělorus. Папко, Попка, rus. Попко); Rožko (srov. bělorus. Рожка, Рожко); Skurka (srov. Скурка, Скурко).

S příponou -yčius: Babičius (srov. bělorus. Бабіч).

S příponami -avičius, -evičius: Šafranovičius; Černušėvičius (běloruská podoba Чарнушэвіч, srov. bělorus. Чарнушевич); Subatkėvičius (|| Subotkėvičius; srov. bělorus. Субаткевич); Šaškevičius (srov. bělorus. Шашкевич).

S příponou -auskas: Astrauskas (běloruská podoba Астроўскі, srov. pol. Ostrowski, rus. Островский); Baranauskas (běloruská podoba Бараноўскі; srov. pol. Baranowski, bělorus. Бараноўскі, rus. Барановский); Barauskas (srov. pol. Barowski); Barkauskas (srov. pol. Barkowski, Borkowski); Bučiauskas; Chmieliauskas (srov. pol. Chmielewski, bělorus. Хмялеўскі, rus. Хмелевский); Čaikauskas (srov. pol. Czajkowski, bělorus. Чайкоўскі, rus. Чайковский); Čiulauškas (běloruská podoba Чулоўскі; Dambrauskas (srov. pol. Dąbrowski); Jarauskas (běloruská podoba Яроўскі); Kalinauskas (srov. bělorus. Каліноўскі, rus. Калиновский, pol. Kalinowski); Katkauskas (srov. bělorus. Хаткоўскі, pol. Kotkowski; Kavaliauskas (srov. bělorus. Кавалеўскі, rus. Ковалевский, pol. Kowalewski); Kazlauskas (srov. bělorus. Казлоўскі, rus. Козловский, pol. Kozłowski); Koženiauskas || Kaženiauskas (srov. bělorus. Казаневецкі, pol. korzeń); Kulikauskas (srov. bělorus. Кулікоўскі, rus. Куликовский; pol. Kulikowski); Labačiauskas (srov. bělorus. Лабачэўскі, rus. Лобачевский); Lisauskas (srov. bělorus. Лісоўскі, Malinauskas (srov. bělorus. Малноўскі, rus. Малиновский, pol. Malinowski); Mankauskas (srov. bělorus. Манкоўскі, pol. Mankowski); Mlinkauskas (srov. bělorus. Млынкоўскі); Sadauskas (srov. bělorus. Садоўскі, rus. Садовский, pol. Sadowski); Saikauskas (srov. bělorus. Сайкоўскі, Šab-

1 Toto příjmení je pravděpodobně slovanského původu (viz str. 62 a násl. tohoto vydání). – Red.

71

lauškas (srov. bělorus. Шаблоўскі); Šalauškas (srov. bělorus. Шалойскі); Zdanaūskas (srov. bělorus. Здан, pol. Zdanowski, Żdanowski).

S příponou -ickas: Katkavickas (zaznamenáno pouze ženské příjmení s dvojitou příponou Katkavickaitė; srov. bělorus. Хадко, Хадкевич); Muchnickas (zazn. Muchnickaja?); Sinickas (srov. bělorus. Сініцкі, rus. Синицкий, pol. Sinicki); Žimnickas || Zimnickis (srov. bělorus. Зімніцкі, rus. Зимницкий).

S příponou -eckas: Paneckas (srov. bělorus. Пана仔ька); Zalėckas / srov. bělorus. Залецкі, pol. Zaleski (z Zalesia) /.

S příponou -ockis: Zablòckis (srov. bělorus. Заблоцкі, pol. Zablocki).

S příponou -skis: Lipskis (srov. bělorus. Лінскі, rus. Липский, pol. Lipski).

S příponami -inskas, -inskis: Bučinskas || Bučinskis (srov. bělorus. Бучынскі); Ripinskas (běloruská podoba Рыпінскі) / Ripìnskas; Rudzinskis || Rudzińskas (srov. bělorus. Рудзінскі, rus. Рудзинский); / Rusińskas (srov. bělorus. Русінскі); Sečinskas (běloruská podoba Сячынскі || Siečynskas (zazn. Siečynska) || Sičińskas || Sečinskas (srov. bělorus. Шыць, Шыцік, Шыцікаў).

S příponou -onskis: Polònskis (běloruská podoba Палонскі).

S příponou -uckas: Prauluckas (běloruská podoba Праулучкі).

К. ЭЙГМИНАС

PŘÍJMENÍ V OKOLÍ GERVĚČIAI (GERVĚTY)

Shrnutí

Článek se zkoumá příjmení z okolí Gervėčiai (Gervěty) ze sémantického hlediska. Příjmení se dělí do dvou velkých skupin: příjmení osobního původu a příjmení vzniklá z přezdívek. Při analýze původu a významu příjmení těchto dvou skupin se příjmení dále člení do menších skupin podle jejich slovotvorných prvků.

K. EIGMINAS

PŘÍJMENÍ V JAZYKOVÉ OBLASTI GERVĖČIAI

Shrnutí

V článku jsou příjmení z jazykové oblasti Gervėčiai zkoumána a charakterizována ze sémantického hlediska. V této souvislosti se příjmení podle původu dělí do dvou velkých skupin: na příjmení odvozená od osobních jmen a příjmení odvozená od přezdívek. Tyto dvě skupiny se při zkoumání původu a významu příjmení dále člení do menších skupin, aby byly znázorněny slovotvorné prvky.

LITERATŪRA

Bystron. Nazwiska polskie. Lwów-Warszawa, 1936.

Būga K. Rinktiniai raštai. V., 1958. T. 1.

Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų etimologinis žodynas // Vardai ir žodžiai. V., 1971. Lietuvių pavardžių žodynas. A-K. V., 1985 (LPŽ).

Бирила М. Б. Беларуская антрапанімія. Мінск, 1966.

Петровский И. А. Словарь русских личных имен. М., 1966.

72

Document details