LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXIV (1994)

LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS IR JŲ TYRINĖJIMAI

DOPISY ANTANA SALYSE WILLIAMU R. SCHMALSTIEGOVI*

[1]

30. XII. 1966

Milý kolego,

Naše sekretářka je nyní na dovolené. Proto píšu rukou a litevsky. Myslím, že to přečtete.

Děkuji za dopis z 23. XII. a za tak upřímný dopis. Ale ta zpráva je pro nás všechny smutná: ani Kazlauskas, ani Mažiulis nemohou „vystrčit nos“ do zahraničí. A oba by se tak rádi porozhlédli po Západě. Když jsme byli ve Vilniusu, paní Kazlauskienė stále opakovala: Kdo ví, jestli ho pustí, možná mu nedovolí přednášet. Tak to tedy dopadá. Ale snad dopis vašeho prezidenta Iliutinovi pomůže. Ještě není třeba ztrácet naději. Mažiulis mi znovu sám řekl, že Sorbonna se obrátila přímo na Vilnius a žádala, aby někdo přijel vyučovat litevštinu. Nejlepším kandidátem je samozřejmě Mažiulis, protože umí francouzsky. — Jen mě trochu překvapilo, že rektor Kubilius během slavnosti zahájení akademického roku na Vilniuské univerzitě ve svém projevu (který jsem slyšel já i Gimbutienė, stejně jako skupina Litevců ze zahraničí z Ameriky a Anglie) uvedl jako skutečnost, že Kazlauskas a Mažiulis odjíždějí do USA a Francie. Zdá se, že rektor zde taktizoval. Aniž měl souhlas Moskvy, vše veřejně oznámil a rozhlásil, aby pak bylo Moskvě nepříjemné je nepustit. Pokud je přesto nepustí, opět to ukáže hloupou moskevskou tvrdohlavost a nedůvěru dokonce i k oficiálním členům strany (Kazlauskas i Mažiulis jsou členy strany a vstoupili do ní nejspíš kvůli kariéře). Jestli je stejně nepustí, bude se o tom ve Vilniusu hodně mluvit a „Rusákům“ nadávat. Ale jejich „kůže“ je přece tvrdá a litevské přísloví praví, že kozel nadávkami tloustne... Mimochodem, ve Vilniusu mi všichni opakovali: My nemůžeme nic, o všem rozhoduje Moskva. Jsme rádi, když se nám někdy podaří něco vyjednat nebo Rusy obelstít. — Bude velmi zajímavé dozvědět se, zda dostanete od Iliutina nějakou odpověď.

Zároveň posílám i většinu materiálu pro bibliografii MLA, který mi byl přidělen podle vašich dopisů z 6. V. a 28. 1969. Tentokrát byla práce lehčí. Doufám, že příště někdo pečlivě a rozmanitě zpracuje literaturu v časopisech. Kde jsem si všiml, zařadil jsem i knihy. Dcera dokončuje přepisování a zítra pošlu zbývající lístky. Mimochodem, zásoba lístků se mi už téměř vyčerpala. Někdy v létě jsem žádal, aby mi je poslali, ale nic jsem nedostal. Naštěstí mi z loňska zbylo dost lístků. — Při prohlížení bibliografie za rok 1968 mě překvapilo, jak špatně je zpracována běloruská oblast (White Russian). Ve Vilniusu jsem získal dost běloruských publikací. Všechno, co jsem získal nebo o čem jsem se dozvěděl, jsem zařadil.

*Pravopis a interpunkce litevsky psaných dopisů nebyly upravovány. Dopisy napsané anglicky přeložil do litevštiny Algirdas S a b a l i a u s k a s. — Red.

51

Někdo bezpodmínečně musí převzít zpracování běloruské oblasti. Je to neodpustitelné přehlédnutí. Pro baltisty je obzvlášť důležité vědět, co Bělorusové vydávají. — Končím, dochází mi papír. Přeji vám i vaší rodině šťastný nový rok.

Váš A. Salys

[2]

22. května 1968

Vážený pane profesore Schmalstiegu:

Děkuji za váš dopis ze 17. května. Uvědomuji si, že je čas odevzdat rukopis mého článku, ale v posledních několika týdnech jsem měl hodně práce s psaním článku o litevských nářečích pro doplňkový svazek Lithuania Litevské encyklopedie. Nyní jsem jej dokončil a začnu pracovat na rukopisu svého článku. Doufám, že jej dokončím včetně mapy přibližně za dva až tři týdny. Doufám, že nezmeškám uzávěrku vašeho aktuálního čísla časopisu General Linguistics.

S nejlepšími přáními.

S pozdravem, A. Salys 22. května 1968

Milý pane profesore Schmalstiegu,

Děkuji vám za dopis ze 17. května. Vím, že už je čas odevzdat rukopis mého článku, ale v posledních několika týdnech jsem měl hodně práce — psal jsem článek o litevských nářečích pro doplňkový svazek „Litevské encyklopedie“ s názvem „Litva“. Nyní jsem jej dokončil a začnu připravovat rukopis článku. Doufám, že jej spolu s mapou dokončím během nějakých dvou až tří týdnů. Myslím, že pro toto číslo časopisu „General Linguistics“ nepřijdu pozdě. S nejlepšími přáními

Upřímně Váš A. Salys

[3]

2. srpna 1968

Vážený pane profesore Schmalstiegu,

Potvrzuji přijetí Vašeho dopisu ze dne 30. července 1968.

Samozřejmě velmi rád porovnám texty Vašeho článku a gramatiky Kazlauskase. Je mi líto, že jsem jeho gramatiku dosud neobdržel. Bylo mi sděleno, že mi byla odeslána, a doufám, že ji budu mít brzy v rukou.

Musím se omluvit, že jsem svůj článek nedokončil včas. Budete jej muset odložit do následujícího čísla časopisu. Zlomil jsem si zápěstí pravé ruky a nyní nejsem schopen ani psát. Doufám, že se brzy vydáte na cestu do Litvy. Přeji Vám hodně štěstí při zajímavé návštěvě. Doufám, že se setkáte s mnoha mými bývalými kolegy a studenty, například s Balčikonisem, Kruopasem, Ulvydasem, Senkusem a mnoha dalšími. Vyřiďte jim, prosím, mé pozdravy. Pozdravujte také ředitele Institutu Korsakase.

S pozdravem, A. Salys

52

2. srpna 1968

Milý profesore,

Oznamuji Vám, že jsem obdržel Váš dopis ze dne 30. července 1968.

Rád porovnám text Vašeho článku a gramatiky Kazlauskase. Bohužel jsem jeho gramatiku ještě nedostal. Bylo mi sděleno, že mi byla odeslána, a doufám, že ji brzy budu mít v rukou.

Musím se omluvit, že jsem svůj článek nedokončil v plánovaném termínu. Budete jej muset odložit do dalšího čísla časopisu. Zlomil jsem si zápěstí pravé ruky a nyní nemohu ani psát. Doufám, že se brzy vydáte na cestu do Litvy. Přeji Vám hodně štěstí při zajímavém pobytu. Myslím, že se setkáte s mnoha mými bývalými kolegy a studenty, například s Balčikonisem, Kruopasem, Ulvydasem, Senkusem a mnoha dalšími. Vyřiďte pozdravy také řediteli Institutu Korsakasovi.

Upřímně Váš

A. Salys

[4]

9. srpna 1968

Vážený pane profesore Schmalstiegu:

Děkuji Vám za Váš dopis z 5. srpna 1968. Mezitím jsem si přečetl xeroxovou kopii Vašeho článku a příslušné stránky z práce J. Kazlauskase, kterou jsem obdržel před několika dny.

Vy a Kazlauskas k problému přistupujete z různých úhlů pohledu a oba odmítáte předchozí vysvětlení. Protože Kazlauskas cituje autory jiných teorií, měl citovat i Vaši teorii, neboť měl možnost se s ní seznámit z Vašeho separátu.

Kazlauskasova kniha je velmi zajímavá a podnětná. Zcela souhlasím s jeho postupem: prvním úkolem filologa musí být vysvětlit formy na základě vnitřního vývoje jazyka a teprve potom vyvozovat nějaké závěry týkající se baltštiny nebo indoevropštiny.

Název knihy je však zavádějící a nesprávný. Měl by znít „Klausimai“ neboli, jak říkají Němci, „Beiträge“ k historické gramatice litevštiny. Práce je ve skutečnosti doktorská disertace. Letos na jaře získal doktorát a titul Ph.D. má v Sovětském svazu velký význam, pokud jde o plat. Zavádějící název je ovšem působivější než „Klausimai“ a možná to bylo lepší pro jeho kariéru.

Mimochodem, moje dcera Rimgáila (zkráceně: Rimà), nyní ve čtvrtém ročníku na Pennu, bude ve Vilniusu ve stejnou dobu jako Vy (tedy od 23. do 31. srpna). Získala stipendium Kansaské univerzity na studium ruštiny v Leningradě. Strávila tam šest týdnů a nyní si celá skupina 170 Američanů týden prohlíží památky v Moskvě. Navštíví také Oděsu a Kyjev a kansaská skupina (49 studentů) stráví týden v ruském pionýrském táboře. Až ostatní studenti 23. srpna odletí z Kyjeva do Vídně, odletí ona do Vilniusu a později, 2. září, se v Amsterdamu setká s ostatními Američany, aby společně odletěli domů. Moje žena a já máme ve Vilniusu příbuzné a dcera je navštíví. Jestliže

53

byste si přáli užít pohostinnosti v litevské rodině, navštivte prosím mé příbuzné Aldomu a Vytautase Vitkauskaiovy ve Vilniusu. Jejich adresa je:

Vilnius 40 Naujakių g-vė 16—1

Mohli by Vám pomoci zorientovat se ve městě a bez oficiálních průvodců navštívit nejzajímavější místa. Napíšu Vitkauskaiovým, aby věděli, že budete ve Vilniusu. Ale pokud nebudete mít čas je navštívit, prostě na to zapomeňte. Bydlí v Antakalnisu nedaleko Institutu litevského jazyka.

Ve svém předchozím dopise jste zmínil, že jste na svou cestu získal finanční podporu od Ruského centra. Plánuji příští léto odjet do Litvy a samozřejmě bych také rád získal od někoho finanční podporu. Možná by mi Vaše informace mohla pomoci.

S nejsrdečnějšími pozdravy,

S upřímným pozdravem, Anthony Salys 9. srpna 1968

Vážený pane profesore,

Děkuji Vám za Váš dopis z 5. srpna 1968. Právě čtu xerokopii Vašeho článku a příslušné stránky z práce J. Kazlauskase, kterou jsem dostal před několika dny.

Vy a Kazlauskas kritizujete problém z různých hledisek a oba nesouhlasíte s předchozími vysvětleními. Protože Kazlauskas cituje autory jiných teorií, měl uvést i Vaši teorii, jelikož měl příležitost se s ní seznámit z Vašeho separátu.

Kazlauskasova kniha je velmi zajímavá a podnětná. Zcela souhlasím s jeho metodikou výzkumu: prvním úkolem filologa musí být vysvětlovat formy na základě vnitřního vývoje jazyka a teprve potom vyvozovat nějaké závěry týkající se baltštiny nebo indoevropských jazyků obecně.

Název knihy je však zavádějící a nesprávný. Měl by znít „Otázky historické gramatiky litevštiny“ nebo, jak říkají Němci, „Beiträge...“. Práce je ve skutečnosti doktorská disertace. Obhájil ji letos na jaře a v Sovětském svazu má doktorská disertace velký význam pro výši platu. Zavádějící název je ve skutečnosti působivější než „Otázky“ a možná byl důležitější pro jeho kariéru^*

Mimo jiné bude moje dcera Rimgáilā (zkráceně Rimà), která nyní studuje v posledním ročníku na Pensylvánské univerzitě, ve stejnou dobu (tj. 23.–31. srpna) jako Vy ve Vilniusu. Získala stipendium Kansaské univerzity ke studiu ruštiny v Leningradu.

* Poznámka překladatele. J. Kazlauską k volbě takového názvu knihy možná přiměla okolnost, že v té době měly disertace i monografie pojednávat pouze o „širokých“ problémech. Například také kniha Z. Zinkevičiuse, v níž se zkoumaly zápisy o vztazích a křtech obyvatel města Vilniusu z počátku 17. století, měla nést název „Lietuvių antroponimika“ (V., 1977); monografie A. Valeckienė, v níž se zkoumá kategorie rodu, se nazývala „Lietuvių kalbos gramatinė sistema“ (V., 1984) a podobně.

54

Byla tam šest týdnů a nyní celá skupina 170 Američanů týden cestuje po Moskvě. Navštíví také Oděsu a Kyjev. Skupina z Kenzasu (49 studentů) stráví týden v ruském mládežnickém táboře. Poté, co ostatní studenti 23. srpna odletí z Kyjeva do Vídně, poletí do Vilniusu a 2. září se pak setká s ostatními Američany v Amsterdamu, odkud odletí zpět domů. Moje žena a já máme ve Vilniusu příbuzné a dcera je navštíví. Pokud byste chtěl pobýt v litevské rodině, navštivte ve Vilniusu mé příbuzné Aldonu a Vytautase Vitkauskase. Jejich adresa:

Vilnius 40, Nujakurių g-vė 16–1.

Mohli by Vám pomoci seznámit se s městem a bez oficiálních průvodců Vás zavést na nejzajímavější místa. Napíšu Vitkauskasovým, aby věděli o Vašem pobytu ve Vilniusu. Pokud však nebudete mít čas je navštívit, na tento návrh zapomeňte. Bydlí v Antakalnisu nedaleko Ústavu litevského jazyka. V předchozím dopise jste se zmínil, že jste na svou cestu získal finanční podporu od Ruského centra. Plánuji příští léto jet do Litvy a samozřejmě bych rád odněkud získal finanční podporu. Možná by mi Vaše informace mohly být užitečné.

S nejlepším pozdravem

Váš upřímně Antanas Salys

[5]

15. října 1968

Milý kolego:

Děkuji Vám za dopis ze 6. října 1968. Nemám vůbec nic proti tomu, abych sobotní dopoledne věnoval práci na Vaší nahrávce. Navrhoval bych 19. nebo 26. října. Odpoledne Vás rádi přivítáme u nás doma a samozřejmě bychom pozvali i Ostrauskase. Dejte mi prosím vědět, která sobota Vám bude vyhovovat více. Pokud byste mi chtěl zavolat, budu ve čtvrtek 17. října od 9.00 do 16.30 na katedře. V pátek obvykle bývám doma. Moje telefonní čísla jsou: do práce — 594—8704 a domů: KI-4—1285.

Pokud se rozhodnete přijet 26. října, budeme mít samozřejmě dost času na další dopisování.

Těším se na naše zajímavé setkání, jsem s pozdravem,

S pozdravem, Anthony Salys

15. října 1968

Milý kolego,

Děkuji za dopis ze 6. října 1968. Rád strávím sobotní dopoledne prací na Vaší nahrávce. Navrhoval bych 19. nebo 26. října. Odpoledne Vás rádi přivítáme u nás doma; samozřejmě by byli pozváni i Ostrauskasovi. Dejte mi vědět, která sobota by Vám vyhovovala více. Pokud byste chtěl zavolat, budu na fakultě ve čtvrtek 17. října od 9 do 16³⁰ hodin. V pátek bývám obvykle doma. Moje telefonní čísla: do práce — 594—8704, domů — KI-4—1285.

55

Pokud byste se rozhodl přijet 26. října, máme samozřejmě dost času na dopisování.

S radostí očekávám naše zajímavé setkání

S upřímným pozdravem Vám oddaný

Antanas Salys

[6]

70.II.9

Milý kolego,

Děkuji za Váš milý dopis. Skutečně začarovaný kruh s Kazlauskasem. Poprvé jsem se od Vás dozvěděl, že ho ministerstvo zahraničí nechce vpustit do země. Napište, jaké jsou překážky jeho vpuštění: zda je členem strany, nebo zda jde o něco jiného. Anebo je překážkou to, že USA neuznávají začlenění pobaltských států do Sovětského svazu? Zkrátka bych to od Vás chtěl slyšet přesněji.

Pokud to cestou, kterou ho pozvala Vaše univerzita, nejde, možná by byl možný jiný způsob, totiž soukromé pozvání. Jen by možná bylo obtížnější vyřešit finanční stránku. Soukromé pozvání by bylo jako turistické. Za tím účelem byste mu vystavil osobní pozvání jako známému, příteli a vědci, aby Vás navštívil. Taková povolení vydávají v Litvě bez vědomí Moskvy. A až přijede, možná byste přesto mohl Kazlauskasovi zaplatit to, co bylo zamýšleno, nebo alespoň část té částky, aby se mu vyplatilo jet bez vlastních výdajů. Zkuste zjistit, zda bude možné ty překážky nějak obejít. Je třeba zkoušet všechno. A pokud by po příjezdu k Vám přednesl několik přednášek, zdá se, že tomu nic nemůže bránit. Vždyť přijíždějí vědci ze zahraničí z různých zemí a přednášejí i na několika místech. Důležité je jen to, aby ta instituce či organizace našla způsob, jak mu zaplatit.

S návštěvním vízem (visitor’s visa) lidé obvykle přijíždějí na tři měsíce. Potom si pobyt prodlužují, někdy i na delší dobu. Pokud by bylo možné ho pozvat soukromým pozváním, přidělené peníze by nepřišly nazmar. Při takovém pozvání by určitě stihl přijet na začátek podzimního semestru.

Také jsem jel do Litvy mimo moskevský systém výměn a bez jejich vědomí, ale přesto jsem měl stipendium od American Council of Learned Societies. Cestu jsem si zařídil soukromě prostřednictvím Korsakase.

Mimochodem jsem vystavil osobní pozvání jednomu příteli, chirurgovi z Vilniuské univerzity. Oznámili mi, že povolení bylo uděleno jemu i jeho ženě. Cestovní výdaje si zaplatí sami. A my se o ně tady s litevskými lékaři už postaráme. Kdyby si byl Kazlauskas jistý, že mu tu zaplatí, mohl by si sám koupit letenku tam i zpět. Dochází mi papír, takže končím. Zkuste to.

Váš A. Salys

P. S. O Kazlauskasově záležitosti raději nikomu, tedy Litevcům, podrobněji neříkejte. Potom se rozšíří všelijaké fámy.

A. S.

[7]

70. III. 30

Milý kolego,

Děkuji za obě fotografie dopisů. Takže mám poslední zprávy.

56

Závěr: Rektorovi Kubiliovi se nepodařilo prolomit moskevskou „ocelovou“ oponu. A samozřejmě čelem zeď neprorazíš. Jen dobře, že Moskva konečně odpověděla. Ten výrok в ближайшей (!) будущем jako by dovoloval odhadovat, že později snad něco vyjde. Nebo Vás tím jen zkoušejí utěšit zklamaného. Když jsem psal L. Vladimirovovi (vedoucí knihovny Organizace spojených národů, můj dobrý známý, jeho žena byla mou studentkou), vzpomněl jsem si na Kazlauskův případ. I on si myslí, že chybou bylo pozvat oficialiai v rámci výměny (která probíhá přes Moskvu). Kdybyste ho pozvali privačiai, pravděpodobně by přijel. Ale samozřejmě by pro Vás bylo obtížné vyřešit finanční stránku.

Pokud nyní v létě navštívíte Sovětský svaz a zúčastníte se plánované baltistické konference (nejspíš bude всесоюзная + демократические страны), budete mít příležitost všechno s Kazlauskem probrat a zjistit, jak projít byrokratickými nástrahami.

Budu čekat na další zprávy, pokud nějaké dostanete.

S přáním pěkného dne

Váš A. Salys

[8]

70. IV. 1

Milý kolego,

Někde jsem založil adresu prof. Meseroleho. Prosím, předejte mu korekturu.

Mimochodem, ptal jste se na spolupracovníky pro běloruskou bibliografii. Napište prof. Charlesi E. Bidwellovi (univerzita v Pittsburghu). Možná bude souhlasit. Bělorusové ho totiž zvolili do ”Vučony ū Bielarusaviedzie internacyjanalnaha instituta Bielarusaviedy pakrova šviatoj Eŭfrasini Polackaj”.

S přáním pěkného dne

Váš A. Salys

[9]

70. IV. 10

Milý doktore,

Děkuji za dopis a všechny informace.

Také jsem slyšel, že Bidwell má rakovinu. Možná bude lepší hledat jiného spolupracovníka. Nejlepší by bylo mít někoho z Minsku. Běloruské publikace totiž často zůstávají ostatním neznámé. Pokud byste se rozhodl pro Minsk, mohl bych doporučit jednoho či druhého běloruského lingvistu. Ale samozřejmě si nikdy nemůžeme být jisti, zda pozvaný člověk souhlasí, i kdyby si to velmi přál. O tom, kdo smí udržovat styky se zahraničními vědci, totiž rozhodují pouze stranické orgány. Ačkoli se nyní politické šrouby značně utahují, pozvání ke spolupráci na Bibliografii by pro pozvaného nebylo nebezpečné. Pokud „velikáni“ rozhodnou, že ne, odmítne s nějakou vymyšlenou záminkou.

Kvůli Bažanovovu dopisu si nedělejte starosti. Můžete si ho vzít a odvézt Kazlauskasovi ukázat (samotný originál!). Je to veřejný dokument, a proto vám to nikdo nemůže vyčítat. Můžete také nyní v dopise Kazlauskasovi krátce vyjádřit politování, že vám Bažanov oznámil, že Kazlauskas je ve Vilniusu tak „zavalen“ prací. Poraďte mu, aby dbal o své zdraví a nepřepracovával se, protože dobrých lingvistů je přece tak málo.

S přátelským pozdravem

Váš A. Salys

57

[10]

70. VI. 1

Milý doktore,

Rád jsem přijal Vaši laskavou nabídku a využil Vaší služby. Dnes jsem Zvláštní doručení poslal na Vaše jméno zásilku s těmi drobnými dárky pro Vilňany. V plastovém sáčku jsou věci pro Vitkauskase. Protože se bezpochyby zastavíte i u Korsakase, abyste využil něčeho z ústavních sbírek, přidal jsem něco málo i pro jeho rodinu (panenku pro jeho zbožňovanou vnučku!) a jemu samotnému knihu z literatury, o kterou žádal. Věci určené Korsakasovým jsou volně v zásilce. Snad najdete někde ve svých kufrech kousek místa, kam ty dárky zastrčit. Je mi dokonce trapné obtěžovat Vás touto zásilkou. Ale snad Vám budu moci někdy při další návštěvě Litvy (asi za pár let) něco přivézt.

Mimochodem, velmi opožděně jsem dostal dopis J. Kazlauskase (velmi milý), napsaný 30. III. Mám podezření, že ho naše sekretářka někde založila. Zve vás samozřejmě i na tu konferenci baltistů. Srdečně mu poděkujte. Jenže ani moje peněženka by mi nedovolila létat každý rok do Litvy. Bude třeba počkat a našetřit si na cestu někdy později.

Sám mu brzy napíšu o všem potřebném. Zatím mu jen vyřiďte naše společné srdečné pozdravy. Oba jsou tak milí, prostí a srdeční. Pokud se vám je podaří nějak pozvat na návštěvu do Ameriky, řekněte jim, že u nás budou vítanými hosty. Nyní u nás pobývá prof. A. Marcinkevičius (chirurg) s manželkou. Byl také v tom zázračném houstonském centru operací srdce. Odletí do Litvy 29. VI. Po návratu se budou muset setkat s Kazlauskasovými.

K. Korsakas řídí svůj Institut „pevnou rukou“. Budete-li něco potřebovat, obraťte se přímo na něj. V Institutu se přece začalo pořizovat opis pro tisk také Bretkūnovy Bible. Značná část práce už byla odvedena, jenže pak se něco zkomplikovalo. Korsakas vám o tom poví sám. Ten opis vám pomůže snáze se začíst do poněkud obtížného Bretkūnova rukopisu. Přeji vám i paní šťastnou cestu a příjemný pobyt v Litvě.

Váš A. Salys

[11]

70. XII. 28

Milý doktore,

Posílám většinu svého bibliografického příspěvku. Ještě se nashromáždí asi tucet dalších kartiček, které pošlu za několik dní. Baltistiky mám poslední číslo V(2), 1969, a Kultury jazyka číslo 17. Víc nemám. Pokud máte novější, zařaďte je

Děkuji za dopis s kopií Sabaliauskase a Váš přepis určený pro Lingvistiku. Seznam řečníků na Kazlauskasově pohřbu je pozoruhodný. Promluvili jen „menší“ (nejvýznamnější byl děkan Palionis). Nebyl tam rektor Kubilius ani Korsakas, a také ani jeden Rus, který pracuje v oblasti lituanistiky (a těch je přece několik). O Stepanovovi ani já nic nevím. Je jich několik, ale žádný nemá vazby na lituanistiku. Vždyť i obecně se chtělo Kazlauskasovu smrt přejít mlčením. Teprve když se zřejmě začaly šířit zvěsti, už nemohli mlčet a „Tiesa“ XII. 4 zveřejnila tu smyšlenou verzi úmrtí. Takže mlčeli celé dva měsíce!

58

Posílám Vám fotografii článku K. Bradūna. Byl v Kalifornii a možná se od Kojelise něco dozvěděl.

Slyšel jste něco od redaktorů AP? Prostřednictvím té paní bych po dohodě na šifře ověřil ty pověsti o K. smrti. Vrací se do Litvy 13. I. a brzy mi napíše. Pokud tiskové agentury USA nebudou chtít nic zveřejnit, podrobně vylíčíme celý příběh (bez podpisu či pod pseudonymem) v litevském časopise, např. Aiduose. Mlčet nelze. Co myslíte, souhlasili by američtí baltisté a slavisté, že veřejně učiní nějaké prohlášení nebo protest, až budeme mít ověřené zprávy? Dohodl jsem se s tou paní, že pokud někdo důvěryhodný brzy pojede do USA, přiveze také podrobnější informace ústně. Postaráme se, aby zprávu odvysílaly také Hlas Ameriky a vatikánský a madridský rozhlas.

Nemyslím, že Váš nekrologický článek je uspokojivý. Vzniká dojem, že věříte verzi smrti zveřejněné v „Tiesos“. To by nahrálo sovětskému mlýnu. Řekli by, že Američané přijímají oficiální verzi smrti za bernou minci a že jen „buržoazní nacionalisté“ šíří pomluvy a výmysly. — Nemyslím, že Kazlauskienė potřebuje materiální pomoc. Když Sověti někoho zlikvidují a chtějí věc utajit, rodinu zpravidla velmi dobře hmotně zabezpečí. Navíc by bylo obtížné jí něco předat přes neznámého člověka, protože by se bála to přijmout, aby ji pak neobvinili.

S pozdravem A. S.

P. S. Nemáte nějaké ostřejší fotografie Kazlauskase? Byla by vhodnější větší. Vrátím ji. Zároveň vracím i obálku.

[12]

71. I. 5

Milý doktore,

Svou část Bibliografie jste už patrně dostal. Posílám ještě několik dalších lístků. Tím je pro letošní rok hotovo. Dosud jsem nedostal ani VIII. díl akademického slovníku, ani 18. číslo časopisu Kalbos kultūra. Pokud jste je dostal, zařaďte je do Bibliografie. Mimochodem, opravte na mé kartě záznam Kalbos kultūros. Číslo má být 17 (nikoli 16, jak bylo chybně vytištěno).

Telefonoval jsem s panem Dambriūnasem. Říkal, že mu Hlas Ameriky 22. XII. předal zprávu o J. Kazlauskasovi. Uvedl z ní to, co bylo napsáno v litevských novinách v USA. Otisky těchto zpráv (kromě Naujienų) jste ode mne dostal. Řekl mi také, že přes Polsko dorazila další pověst: Kazlauskas tušil, že ho mohou zatknout, a požádal dva své přátele, aby ho z povzdálí sledovali na ulici. A tito přátelé pozorovali, jak ho zatkli. Jedním z nich byl odborník na literaturu Umbrasas (přednášel na Vilniuském pedagogickém institutu). I on náhle zemřel v Litvě, ještě mladý (byl mým studentem). Náhle zemřel také mladý historik umění Budrys. Teprve později se ukáže, zda tyto smrti nějak souvisejí s Kazlauskasovým úmrtím. Dambriūnas chtěl další informace o Kazlauskasovi. Poslal jsem mu ty informace, které jste poslal do NYT a AP. Ve Washingtonu se pokusí (přes své známosti) zveřejnit zprávu o Kazlauskasovi ve Washington Post nebo v jiných novinách. Snad tak prolomíme mlčení i v americkém tisku.

Od té paní, která se 13. I. vrací do Litvy, očekávám koncem tohoto měsíce potvrzení nebo vyvrácení pověstí. Hned Vám dám vědět. Od Klima žádná zpráva.

59

Nedostávám. Psal Vám, jak to tam je s Kojeliovou odpovědí?

Minule jsem se zmínil, že mi nevyhovuje část Vašeho nekrologu o Kazlauskovi, kde citujete Tiesą. Ostrauskas to vidí stejně: Sověti by Vás okamžitě využili k propagandě. Dokud se věc definitivně neobjasní, myslím, že byste v nekrologu mohl napsat jen: died in unknown circumstances (případně: mysterious or unclear?).

Zajímalo by mě, kdo bude novým redaktorem Baltistiky. Zdá se, že by to měl být V. Mažiulis. Vždyť je také členem strany, zatímco Z. Zinkevičius není. Psal Vám Mažiulis v poslední době? O Sorbonně se teď asi bojí byť jen uvažovat. A vůbec se odvahou nevyznačuje.

Budete-li mít nebo dostanete-li něco nového, pošlete mi také fotografie (Xerox). Máte nějakou ostřejší fotografii Kazlauskase?

S přátelským pozdravem Váš A. Salys

[13]

71. V. 24

Milý doktore,

Děkuji za všechny dopisy a další zaslaný fotostatický materiál. Vaše korespondence je opravdu rozsáhlá. Po skončení semestru nyní odpovídám na všechny otázky, které jste vznesl.

Především pokud jde o zesnulého Jonase. Jeho smrt zůstává zatím stále záhadou, která se časem přece jen musí objasnit. Paní, s níž jsem se domluvil na tajném šifrovaném způsobu, jak mi podat zprávu, až dosud mlčí. Proč mlčí, není mi jasné. Domnívám se, že ani ona nemá jasné důkazy (kromě pověstí) o tom, jak Jonas zahynul. Jinak by mi tak či onak dala vědět (potvrdila nebo vyvrátila šířící se pověsti). Ostatní režimní lidé, kteří přijeli z Litvy, se snaží šířit verzi, že Kazlauskas byl přepracovaný, psychicky narušený, a proto spáchal sebevraždu. Jednomu z těch lidí jsem dal přečíst článek z Akiračiai a přímo jsem řekl, že my, soudě podle všech okolností jeho smrti (zejména podivné lpění na Tiesos), nevěříme, že by bez jakéhokoli důvodu spáchal sebevraždu. Nakonec, když byl zatlačen do kouta, připustil, že Jonasova smrt zůstává záhadou. Kromě toho bylo potvrzeno, že přibližně třetí den po Jonasově zmizení byla v televizi ukázána jeho fotografie, byl také popsán jeho vzhled a lidé byli požádáni, aby oznámili, zda ho někde neviděli. První zpráva Dr. Klima, údajně důvěrná, že ve zpravodajství televize informovali o Jonasově těžkém zranění při automobilové nehodě, nebyla pravdivá. Nic podobného oznámeno nebylo. Zbývá objasnit jen tu pověst o černé Volze, o níž se zmínily noviny Draugas a časopis Į Laisvę. Zatím ji také nelze považovat za jistou. S těmito pověstmi je třeba zacházet velmi opatrně. Vždyť například Draugas psal, že Sověti zlikvidovali (zabili) také J. Lebedysa, Umbrase a J. Senkuse. Pokud jde o Senkuse, je to naprostá lež. Když jsem byl v Litvě, sám jsem viděl, že už to byla lidská troska (těžce trpěl Parkinsonovou chorobou).

To, že Vám píší o novém bytě pro Kazlauskienė a státní ceně za Jonasovu knihu, svědčí o neklidném svědomí a o snaze Vás uklidnit a „zamést pod koberec“ špinavou historii. To je obvyklá sovětská taktika, jak řešit nepříjemné příběhy. To, že strana považovala Jonase za vinného, jasně ukazuje Tiesos

60

Mlčení o jeho pohřbu a nepřítomnost těch nahoře na pohřbu. Když jsem na to svého partnera v rozhovoru upozornil, nedokázal mi to vysvětlit. To, že kolegové zesnulého pomohli paní Kazlauskiene přestěhovat se do nového bytu, je zcela pochopitelné. Dělali to samozřejmě upřímně a projevovali tak úctu rodině zesnulého. A režimu (příliš pozdě!) nic nebrání rozhodnout se uctít Janovu památku a zaopatřit rodinu; ani jeho kolegům nehrozí žádné nebezpečí, když projeví vdově přízeň a ochotu pomoci. Pokud někdo z kolegů zná skutečné okolnosti smrti, bude o nich oficiálně mlčet jako země. Taková je „sovětská realita“, řečeno Sabaliauskasovými slovy. Jestliže budete někdy znovu navštěvovat Litvu, sotva se někdo odváží říci pravdu. Každý se bojí o svou vlastní kůži.

To, co Vám zde píšu ohledně Jana, si nechte pro sebe a neoperujte s mým jménem. Argumenty můžete podle potřeby použít vlastním jménem. Vždyť někteří „hurápatrioti“ mě považují za prokomunistu (po mé návštěvě Litvy).

Nyní k jazykovým otázkám. — Především k Bretkūnovu rupinais. Výraz pochází z Knihy Moudrosti (Buch der Weisheit) 12:13. S Vaším překladem souhlasím. Ověřil jsem to v anglické Jerusalem Bible. Překládá se tam: For there is no God, other than you, who cares for every thing (varianta: all men). Skvireckas přeložil do litevštiny: Nes be tavęs nėra kito Dievo, kurs rūpintųsi visais dalykais. Nepochybuji, že rūpinąis je 3. os. j. č. préz., přesně takový tvar znají také přímořští Žemaité (Darbėnai, Kretinga): rūpinąis (nářečně: rūpėnās) = rūpinasi. Zde máme postnominální částici ai, stejně jako u přímořských Žemaitů, kteří říkají: yrāi, eināi, sākāi = yrā, einā, sākō. Mimochodem, Bezzenberger v Geschichte (Beiträge) píše wissu. To by znamenalo visų (gen. pl.), tj. visais (= all men). To, že Bretkūnas píše 2. os. j. č. pažįstai (Geschichte 193), je možná prusismus, anebo by mohlo jít také o pažįstai. Že se takový tvar 2. os. j. č. recenzentům jevil jako neobvyklý, ukazuje i oprava ne mekstais į nesimeksti. Že Bretkūnovi nelze zcela důvěřovat, ukazují také jeho zápisy 3. os. mn. č. préz.: randosi, randose, randos místo randasi, randas (Gesch. 193 f). Ve svém rodném nářečí totiž měl ā a při psaní litevsky vytvářel hypernormalismy: eidomas, bilodoms, turėdomi etc. (Gesch. 223 f) = eidamas, bylodamas, turėdami, stejně tak Tiewomus, senome, kalbom = tėvamus, sename, kalbam(e), dowonots, Wakoro = dovanotas, vakaro (Gesch. 59 f.). Teprve později v biblickém překladu začíná důsledněji používat správné koncovky -damas. Ještě k tvarům uraisin etc. Nepamatuji se, že by to někdo vysvětloval tak jako Vy. Zdá se, že prvenství by mělo patřit Vám. Pro jistotu to však ověřte v podrobné bibliografii výzkumu pruského jazyka té Polky, která je uvedena v naší bibliografii PMLA. V litevštině byly tvary jako Vámi zmíněné pirmās zaznamenány například v nářečí Giedraičiai. Tam totiž složená adjektiva téměř zanikla a pirmaasis se skloňuje jako neįvardžiuotinis. Z hlediska významu se složené tvary poněkud podobají komparativům. Vaše vysvětlení není v ničem horší než starší tradiční výklad.

Už musím tento dlouhý dopis ukončit. Mimochodem, v Chicagu se nesetkáme, protože se kvůli rodinným okolnostem nebudu moci zúčastnit sjezdu. Moje dcera čeká přírůstek do rodiny. Možná na sjezdu zvolíte i nového vedoucího sekce litevského jazyka. Odstoupil jsem a uvolnil místo mladšímu.

Bylo by milé někdy Vás vidět ve Filadelfii. Měli bychom si o čem popovídat. Vždyť v roce 1973 už odcházím do důchodu. Kdybyste někdy přijel, pozval bych Vás k nám

61

přespat.

S nejsrdečnějšími pozdravy

Váš A. Salys

P. S. Bylo oznámeno, že spolupracovníci bibliografie nebudou muset platit členský příspěvek MLA. Oznámil jsem tedy, že jsem členem komise, jak uvedl prof. Messerole. PMLA mi však už na konci minulého roku přestala chodit. Nedostal jsem ani program minulého sjezdu. Něco není v pořádku. Možná to připomenete profesorovi, aby záležitost dal do pořádku.

A. S.

[14]

72. I. 12

Milý doktore,

Posílám veškerý bibliografický materiál, který jsem mohl sestavit z knihovny a časopisů, které mám. Najdete mezi nimi také Kalbotyra 22, iii. Měli jsme jen toto jediné číslo.

Přidal jsem také několik věcí, které se mi podařilo vybrat z knih, a jednu dvě i z běloruských. Zatím nepočítám s žádnými dalšími doplňky. Děkuji za fotografie dopisů. Všechno mě zajímá. Ještě jedna drobnost. Ve Spaudos Metraštis jsem našel samostatný bibliografický záznam:

Skausmas [Na památku doktora filologie J. Kazlauskase. Projevy: J. Palionis, V. Mažiulis, Alf. Maldonis, G. Andrašiūnienė, A. Lana, A. Sabaliauskas, J. Stepanovas, S. Kavaliauskas] Tarybinis Studentas 27. listopadu 1970.

To jsou zřejmě projevy pronesené na pohřbu zesnulého Jana. Vždyť Sabaliauskas se o těch projevech zmínil i v dopise. Je zvláštní, že Vám neposlal to číslo T. S. Napište mu a požádejte ho, aby vám ho poslal. Pokud toto číslo nyní nelze získat, ať pořídí fotografii pomocí Eros (jejich Xeroxu). Ty projevy mohou být velmi zajímavé a možná se z nich podaří něco zajímavého vyčíst mezi řádky.

Nedávno jsem byl ve Washingtonu a ještě jsem mluvil s tou paní, která byla v létě ve Vilniusu. Znovu potvrdila, že paní T. Katilienė (má bývalá studentka) toho dne, kdy Jonas zmizel, ho viděla, jak jede (sedí) v automobilu, a jako by jí chtěl něco říci, ale automobil odjel.

Katilienė to tedy druhý den pověděla manželce bratra té washingtonské paní (pracuje s ní). Později však Katilienė toto svědectví popřela. Prý se spletla, zaměnila Jonase za jiného člověka. Můj odhad: Jakmile bezpečnostní orgány zjistily, co Katilienė vyprávěla, zřejmě ji hned zatkly a zastrašily, aby zapřela, že ho viděla. O tom, co jsem zde napsal, nikomu, ani Dr. Klimovi, nic neříkejte. Klimas nebo někdo jiný to vezme a napíše do novin, a pak se Sověti uchýlí k represím proti Katilienė a možná i dalším osobám. Je třeba být velmi opatrný.

Srdečné pozdravy

Váš A. Salys

P. S. Zajímalo by mě, kolik stojí Endzelinova mluvnice. Možná ji objednáme do knihkupectví.

A.S.

62

[15]

72. III. 27

Milý doktore,

Zároveň odpovídám na všechny záležitosti a otázky. Dnes jsem poslal doporučení Philosophical Society. Doufám, že to bude v něčem užitečné. Je dobře, že se sám chystáte navštívit Toporova a Mažiulise a poradit se s nimi o otázkách pruského jazyka. Výměna názorů bude bezpochyby užitečná. Nečekejte však, že vyřešíte všechny „pruské záhady“. Už v minulosti vzniklo dost „papírových“ teorií. Je třeba pamatovat, opakuji, dobře pamatovat, že texty byly zapsány podle dobových místních zvyklostí německého spisovného jazyka a pravopisu. Texty je třeba vykládat podobně, jako se vykládají staré památky lotyšského jazyka psané německy. Přeji úspěch. Něco jiného jsou samotní litevští spisovatelé! Zajímalo by mě, zda budete mít ve Vilniusu příležitost setkat se s paní Kazlauskienė. Je to velmi citlivá záležitost. Kdybyste ji však nenavštívil, mohl byste ji urazit. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že ji sleduje sovětská bezpečnost, se může sama setkání s vámi vyhýbat. Režim jí přece poskytl dostatek hmotných statků, včetně prémie, aby „zametl pod koberec“ Jonasovu tragédii. Předpokládám, že vám nejspíš poradí, abyste ji navštívil v doprovodu někoho dalšího. Pak bude mít režim jistotu, že vdova nic neprozradí a zahraje oficiální verzi. Něco jiného by bylo, kdybyste si s ní mohl promluvit mezi čtyřma očima, a ne v jejím bytě. Ale i v takovém případě je otázkou, zda by riskovala a něco prozradila.

Co se týče souhlasu s překladem mluvnice zesnulého, dcera řekla, že už tři měsíce nedostali žádnou odpověď. Z Indiany jí oznámili, že dotaz znovu zopakují. Uvidíme, až přijde na věc.

Co se týče Romuvy, trvám na informacích, které jsem vám poskytl. Leží 120 mil od Toronta směrem k Wasaga Beach. Klimas se pořádně zmýlil.

Až budete ve Vilniusu, jistě navštívíte Korsakase. Ještě jsem s ním nedokončil korespondenci ohledně zabavených seznamů jmen. Pokud se věc vyvine příznivě, předám mu, aby jeho ženě dovezl malý dárek.

Srdečné pozdravy

Váš A. Salys

63